Olomoucký pivovar Chomout nově převzala společnost Městské pivovary, která již v pivovarnictví podniká na Znojemsku, Brněnsku a v Jarošově. Původní majitelé Jiří Omelka a Jaroslav Švarc přiznávají, že je prodej jejich společného dítěte mrzí. Oba věří, že našli pro chomoutovské pivo nejlepší řešení.

Olomoucký pivovar Chomout má nové vlastníky s velkými plány. Ti bývalí přemýšlejí o nákupu akcií společnosti, přímo ovlivňovat pivovar Chomout už ale neplánují.

Největší změnou, kterou noví majitelé pro pivovar chystají, je výrazné zvýšení výroby. Ze současných tří tisíc hektolitrů ročně se chtějí pokusit dostat na pět tisíc. Společně s pivovarem kupují i značku chomoutovského piva, takže jeho příběh tak ani zdaleka nekončí.

„Možnost investování do lokálních pivovarů je jeden z hlavních rysů našeho podnikání, který se nám úspěšně osvědčil například už u Znojemského městského pivovaru,“ shrnuje Miroslav Harašta z Městských pivovarů.

V případě Chomoutu společnost vydá 35 investičních akcií v hodnotě 1 020 000 korun. Držitelé investičních akcií pak mají nárok na přednostní dividendu čtyři procenta ze splaceného emisního kurzu a investičního příplatku.

„Vedle finančně zajímavé investiční příležitosti získají status místních pivařských měšťanů, jako to bývalo v dobách našich dědečků,“ popsal Harašta.

Chomout si podle něj své místo na řemeslné scéně vydobyl poctivým a kreativním přístupem k vaření piva. „Naším úkolem je přispět k jeho dalšímu rozvoji a jasně usadit na první místo hanáckého pivovarnictví,“ předesílá Harašta.

„Nový majitel chce podle posledních informací dělat olomoucký ležák, což je dobrý nápad. Mají rozvinutou obchodní síť, takže když k tomu přidají další pivovary, bude to fungovat líp,“ věří v úspěch nového vlastníka Švarc.

Z vinaře pivovarníkem
S koncem svého pivovarnického podnikání také vzpomínají na začátky. Že se našli a pustili společně do vaření domácího piva asi překvapilo mnohé.

Omelka totiž pochází z vinařské oblasti a Švarc dlouhé roky podnikal ve stavebnictví. Právě Švarc s nápadem vlastního minipivovaru přišel a Omelka se pak stal sládkem i spolumajitelem v jedné osobě. Vařit pivo totiž umí jako málokdo.

O statku, kde pivovar sídlí, Švarc mluví jako o místě s geniem loci. „První tři čtyři roky jsme jenom rozšiřovali výrobu, kupovali nové tanky, byli nadšení z toho, jak to funguje. Trefili jsme se do doby takové vlny zájmu o minipivovary. Když to člověk dělal aspoň trochu dobře, pivo se prodalo,“ vzpomíná.

Při otázce na své nejoblíbenější pivo Omelka trochu váhá. „U piva i u whiskey odpovídám: to poslední, co teď dělám. Ne že bych měl jedno pivo, které piji pořád. Nebo jednu whiskey. To je to, co mě na podnikání nejvíce baví. Vytvářet nové věci.“ Kromě pivovaru se totiž stará i o palírnu TOSH, která vyrábí především whiskey a gin.

„Rozdíl mezi mnou a kolegou je, že já jsem na spodně kvašená piva a on na moderní. Já miluji desítku, protože alkoholově je nejslabší a chuťově výborná. Můžete jich vypít osm a ještě stále jít v pořádku domů,“ směje se Švarc.

Pivní repertoár
Pivní repertoár je v chomoutovském pivovaru hodně bohatý. Patří sem například oblíbená a svůdná Sněhurka, Zrzka nebo Blondýna i speciály jako Něžná a Režná Bára. V pípě na baru pak v tuhle chvíli čeká i pšeničné pivo a čokoládový sladký Švarc.

„Nejpyšnější jsem na pivo Up Ale Blondýna. Je to svrchně kvašené pivo, jedenáctka. Nevyhrála sice žádnou soutěž, ale je to dlouhodobě naše nejprodávanější pivo,“ doplňuje Omelka seznam populárních chomoutovských piv.

Tržby pivovaru Chomout jsou na tento rok plánovány na 15 milionů korun. Jedna velká éra olomouckého piva končí, to nejlepší ale možná teprve začíná. Alespoň v to věří minulí i noví majitelé.

Pivovar na trhu působí od roku 2014 a podle Harašty je největším řemeslným pivovarem na Olomoucku. Jeho roční výstav činí tři tisíce hektolitrů piva, výrobní kapacita obnáší pět tisíc hektolitrů. Chomout se zaměřuje na spodně i svrchně kvašená piva a speciály typu saison, pšeničná piva nebo stouty.

Společnost Městské pivovary, za kterou stojí manažeři a lidé spjatí s obnovením výroby piva v Jarošovském pivovaru a Znojemském městském pivovaru, převzala minipivovar Chomout v Olomouci-Chomoutově.

Společnost Městské pivovary, za kterou stojí manažeři a lidé spjatí s obnovením výroby piva v Jarošovském pivovaru a Znojemském městském pivovaru, zahájila převzetí minipivovaru Chomout v Olomouci-Chomoutově. Výrobu a prodej piva i provoz restaurace Chomout zajišťuje nově založená společnost Olomoucký pivovar. Vydala investiční akcie, za jednu zájemci zaplatí 1,020 milionu korun. Celková investice skupiny do akvizice a dalšího rozvoje značky Chomout dosáhne 40 milionů korun, řekl dnes ČTK Miroslav Harašta z Městských pivovarů, podle kterého je k mání několik posledních investičních akcií.

"Možnost investování do lokálních pivovarů je jeden z hlavních rysů našeho podnikání, který se nám úspěšně osvědčil už v případě například Znojemského městského pivovaru. V případě Chomoutu společnost vydá celkem 35 investičních akcií v hodnotě 1,020.000 korun. Držitelé investičních akcií pak mají nárok na přednostní dividendu čtyři procenta ze splaceného emisního kurzu a investičního příplatku. Vedle finančně zajímavé investiční příležitosti získají držitelé status místních pivařských měšťanů, jako to bývalo v dobách našich dědečků," uvedl Harašta.

Letos v srpnu založená společnost Olomoucký pivovar má základní kapitál 2,3 milionu korun. Vydáno bylo 20 zakladatelských akcí na jméno s nominální hodnotou 80.000 korun a 35 investičních akcií, jejichž emisní kurz činí 20.000 korun a investiční příplatek obnáší milion korun. Za částku 1,020 milionu korun investoři podle Harašty získají takřka procentní podíl na základním kapitálu pivovaru i různé výhody, mezi kterými jsou limitované várky piva, permanentní rezervace či vlastní designový půllitr uložený v pivovaru.

"Po Znojmě, Jarošově a Brně jsme se rozhodli náš přístup k pivovarnictví přenést i na Olomoucko. Chomout si své místo na řemeslné scéně vydobyl poctivým a kreativním přístupem k vaření piva. Naším úkolem je přispět k jeho dalšímu rozvoji a jasně usadit na první místo hanáckého pivovarnictví," podotkl Harašta.

Pivovar Chomout v Olomouci-Chomoutově na trhu působí od roku 2014 a podle Harašty je největším řemeslným pivovarem na Olomoucku. Jeho roční výstav činí tři tisíce hektolitrů piva, výrobní kapacita obnáší pět tisíc hektolitrů. Chomout se zaměřuje na spodně i svrchně kvašená piva a speciály typu saison, pšeničná piva nebo stouty.

V Olomouckém kraji funguje několik minipivovarů. Naposledy v závěru loňského roku byl ve Velké Bystřici u Olomouce zprovozněn minipivovar Tvarg, jehož roční produkce čítá 3000 až 4000 hektolitrů piva. V centru Olomouce už několik let funguje hostinský pivovar Moritz, v Branné na Šumpersku minipivovar Kolštejn, v Ostružné na Jesenicku rodinný pivovar Cestář či v Horce nad Moravou u Olomouce Pivovárek Melichárek.

Společnost Městské pivovary, za kterou stojí manažeři a lidé spjatí s obnovením výroby piva v Jarošovském pivovaru a Znojemském městském pivovaru, převzala minipivovar Chomout v Olomouci-Chomoutově. Výrobu a prodej piva i provoz restaurace Chomout zajišťuje nově založená společnost Olomoucký pivovar, která vydala investiční akcie. Za jednu zájemci zaplatí 1,020 milionu korun. Celková investice skupiny do akvizice a dalšího rozvoje značky Chomout dosáhne 40 milionů korun, uvedl Miroslav Harašta z Městských pivovarů, podle kterého je k mání několik posledních investičních akcií.

„Možnost investování do lokálních pivovarů je jeden z hlavních rysů našeho podnikání, který se nám úspěšně osvědčil už v případě například Znojemského městského pivovaru. V případě Chomoutu společnost vydá celkem 35 investičních akcií v hodnotě 1 020 000 korun. Držitelé investičních akcií pak mají nárok na přednostní dividendu čtyři procenta ze splaceného emisního kurzu a investičního příplatku. Vedle finančně zajímavé investiční příležitosti získají držitelé status místních pivařských měšťanů, jako to bývalo v dobách našich dědečků,“ uvedl Harašta.

Letos v srpnu založená společnost Olomoucký pivovar má základní kapitál 2,3 milionu korun. Vydáno bylo 20 zakladatelských akcí na jméno s nominální hodnotou 80 tisíc korun a 35 investičních akcií, jejichž emisní kurz činí 20 tisíc korun a investiční příplatek obnáší milion korun. Za částku 1,020 milionu korun investoři podle Harašty získají takřka procentní podíl na základním kapitálu pivovaru i různé výhody, mezi kterými jsou limitované várky piva, permanentní rezervace či vlastní designový půllitr uložený v pivovaru.

„Po Znojmě, Jarošově a Brně jsme se rozhodli náš přístup k pivovarnictví přenést i na Olomoucko. Chomout si své místo na řemeslné scéně vydobyl poctivým a kreativním přístupem k vaření piva. Naším úkolem je přispět k jeho dalšímu rozvoji a jasně usadit na první místo hanáckého pivovarnictví,“ podotkl Harašta.

Pivovar Chomout v Olomouci-Chomoutově na trhu působí od roku 2014 a podle Harašty je největším řemeslným pivovarem na Olomoucku. Jeho roční výstav činí tři tisíce hektolitrů piva, výrobní kapacita obnáší pět tisíc hektolitrů. Chomout se zaměřuje na spodně i svrchně kvašená piva a speciály typu saison, pšeničná piva nebo stouty.

Moravským lokálním pivovarům se daří rozšiřovat svůj vliv u místních fanoušků. Na vlnu zájmu o vlastní regionální pivo naskočila společnost Městské pivovary, která kupuje olomouckou varnu.
Článek

Malé rodinné pivovary upevňují na Moravě svou pozici. Nově vzniklá společnost Městské pivovary, za níž stojí manažeři potravinářské skupiny Gourmet Invest, která před pár lety obnovila výrobu piva ve Znojmě a Jarošově, kupuje rodinný pivovar Chomout. A jejím cílem je meta pěti pivovarů.

Celková výše transakce, která by měla být dokončena letos v září, se pohybuje mezi 30 a 40 miliony korun a zahrnuje kompletní akvizici pivovaru, včetně nemovitostí, restaurace, vybavení pivovaru, ochranných známek a převzetí provozu.

„Chceme se zaměřit na to, co nás nejvíc baví, dává nám největší smysl a v čem jsme úspěšní – tvořit budoucnost městských řemeslných pivovarů. Po úspěšném znovuoživení výroby ve Znojmě a Uherském Hradišti, je Olomouc dalším logickým krokem na cestě k naší vizi pěti městských řemeslných pivovarů. Z pivovaru Chomout chceme po vzoru Znojemského a Jarošovského pivovaru udělat další lokální pivní ikonu,“ říká Miroslav Harašta, předseda představenstva Městských pivovarů.

Společnost chce zároveň olomoucký minipivovar budovat nejenom jako městský, ale i měšťanský a nabídnout akcie tohoto pivovaru místním lidem (měšťanům).

„Je to koncept, který se nám velmi osvědčil ve Znojmě, kdy akcionáři pivovaru nejenom poskytnou prostředky na jeho rozvoj, ale tvoří i velmi cennou komunitu fanoušků pivovaru. Velmi se potvrzuje, že pivovar chce u nás vlastnit úplně každý a my lidem toto přání dovedeme splnit,“ vysvětluje Harašta.

V budoucnosti by podle něj měly pod Městské pivovary spadat i Znojemský městský pivovar, Jarošovský pivovar a další dva minipivovary.

Současní vlastníci olomouckého minipivovaru si od akvizice slibují další růst podniku, který budovali sedm let a původně vařili pivo jen pro sebe.

„Protože však chutnalo i kolem nás, produkce pivovaru postupně rostla až ke stávajícímu výstavu 3000 hektolitrů. Teď cítíme, že pivovar potřebuje novou dávku energie, kterou už mu my nemůžeme dát, a proto jsme velmi rádi, že jsme se domluvili s Mirkem Haraštou, který je garantem toho, že pivovar Chomout čeká další rozvoj. Chceme i nadále být u toho a proto využijeme nabídky a koupíme si akcie pivovaru,“ říká jeden ze stávajících společníků Jiří Omelka.

„Do pěti let chceme z pivovaru Chomout udělat nejrespektovanější řemeslný pivovar na střední Moravě s výstavem 10 000 hektolitrů ročně. Investice půjdou primárně do stáčení lahví i sudů, chlazení a navýšení kapacity ležáckých tanků,“ říká k dalším plánům Harašta.

Tržby Jarošovského a Znojemského pivovaru dosáhly za loňský rok zhruba 40 milionů korun a letos mají být podle společnosti o dvacet milionů vyšší. Tržby pivovaru Chomout za rok 2021 jsou naplánovány na 15 milionů korun.

Do zaměstnaneckého poměru už bych se nechtěl vracet. Vyhovuje mi, že jsem zodpovědný jen sám sobě, říká Jiří Omelka, který kvůli rodině opustil dobře placenou práci v mezinárodní firmě. Místo toho se zaměřil na zcela nové obory - vaření piva a nyní ještě pálení whisky a ginu. Do všeho z toho šel s nadšením a jako samouk.

Vystudoval jste psychologii. Věnoval jste se někdy tomuto oboru profesně?
V první řadě jsem vystudovaný mechanik letadlových přístrojů. Měl jsem stavět letadla, ale pak jsem se dostal čirou náhodou na psychologii. Nikdy jsem se ale oboru nevěnoval, protože jsem už ve třetím ročníku na praxi zjistil, že to není nic pro mě. Asi bych skončil podobně jako někteří naši tehdejší vyučující, kteří měli vždy nějakou kompenzaci bokem. Většinou dost pili.

Více než sto let starý selský dvůr v obci Chomoutov nedaleko Olomouce skrývá vedle příjemné restaurace i malý pivovar, v němž se nezapře hanácká pohostinnost a všudypřítomná dobrá nálada.

Vítá nás dvojice zakladatelů. Jaroslav Švarc provozuje stavební firmu a garážové vaření piva bylo roky jeho koníčkem. O generaci mladší společník Jiří Omelka mu jednou napůl v žertu řekl, že dokáže uvařit lepší. Sice neměl s řemeslem žádné zkušenosti, ale jeho perfekcionismus a nadšení z něj udělaly respektovaného sládka. A tak drobná kamarádská šarvátka dala vzniknout jednomu z nejzajímavějších pivovarů, které na Hané najdete.

A selský název? „Kdysi tu jakýsi šlechtic na mostě vybíral mýtné jeden chomout,“ říká Jaroslav Švarc v místnosti s ležáckými tanky. Chomout tak spojuje tradici a přírodní bohatství kraje – obilí a chmel – s progresivními přístupy, které zavádí vrchní sládek Jiří Omelka.

Při degustaci zdůrazňuje úspěchy černé třináctky a hrdě ukazuje na skleničku, v níž je načepované pšeničné pivo. Nejde ale o obvyklý bavorský weizen, který obvykle chutná po banánech a hřebíčku, nýbrž o belgický wit, pivo, k němuž neodmyslitelně patří chuť pomeranče a koriandru. Chloubou pivovaru je i velmi pitelný ale Blondýna, oficiální pivo olomoucké univerzity, a samozřejmě vydatně chmelená Režná Bára, žitný ale.

V Chomoutu rádi experimentují, takže tu můžete ochutnat třeba divoké pivo belgického typu saison s vinným moštem nebo, pro milovníky silnějších kalibrů, lahodnou pivní pálenku z Režné Báry. „Všechno to vzniklo jen a pouze z lásky k pivu,“ říká se spokojeným úsměvem Jaroslav Švarc. Po několika hodinách pobytu ve starém selském dvoře mu člověk musí dát za pravdu.

Mezi jedenácti pivovary probojoval Chomout již potřetí cenu za nejlepší piva. Soutěž probíhala tak, že každý návštěvník dostal soutěžní kupon, který odevzdal pivovaru, jehož piva ho nejvíce oslovila, chutnala mu, či si jich nejvíce cení. Takže hodnotícími byli návštěvníci Chmelovych dožinek.

Hanácké chmelové dožínky jsou jednodenní akcí, každoročně pořádanou jako poděkování za sklizeň chmele. Návštěvníci mohli v sobotu ochutnat piva z rozličných malých pivovarů z různých koutů nejen Moravy. Letošního festivalu se zúčastnilo 11 pivovarů a ochutnat mohli návštěvníci více než 40 druhů piv. Titul pivo vzorné jakosti získal již potřetí pivovar Chomout. „Moc si ocenění vážíme. Bylo to příjemné ukončení sezóny a těšíme se na setkání příští rok," řekli majitelé Chomoutu.

Pivovar a hostinec najdete v obci Chomoutov, blízko Olomouce, v CHKO Litovelské Pomoraví, kde funguje teprve tři roky. „Pivo jsme začali vařit pro sebe, jako domovarníci, tak aby nám chutnalo. A protože chutnalo nejen nám, zvětšili jsme jedenkrát a podruhé už jsme raději postavili opravdový pivovar. Přesto pořád vaříme doma a tak jsme podle našeho kamaráda domácí vařiči piva s největším pivovarem v republice," vysvětlují majitelé pivovaru.

Festival se konal za doprovodu pečlivě vybraných kapel. Akci doprovázel také bohatý program pro děti a malý lidový jarmárek. „Snažíme se udržovat lidový charakter akce a nabídnout návštěvníkům to nejlepší nejen z našeho kraje," uvedli organizátoři.

Univerzita Palackého dnes v Jazz Tibet Clubu oficiálně představila pivní novinku – univerzitní pivo s názvem UP Ale Original. Jde o limitovanou edici piva, které vzniklo pod taktovkou spolumajitele a sládka Jiřího Omelky v pivovaru Chomout.

UP Ale Original je nefiltrované, nepasterované, svrchně kvašené světlé pivo, které se bude prodávat v lahvích o objemu 0,33 litru, nebo v dárkovém balení. K dostání bude v univerzitním centru UPoint, a také při různých, nejen univerzitních příležitostech.

"Myšlenkou na vlastní edici piva jsme se zaobírali v posledním roce několikrát. Na finálním produktu jsme se nakonec shodli se spolumajitelem lokálního pivovaru Chomout Jaroslavem Švarcem a druhým majitelem a sládkem v jedné osobě, Jiřím Omelkou," říká Petr Bilík, prorektor Univerzity Palackého. Předpokládá se, že na dračku půjde zejména při velkém absolventském setkání na začátku záři, kdy se do Olomouce sjedou tisícovky absolventů ze všech koutů republiky. "Pivo bude zajímavým doplňkem na různých konferencích a dalších akcích univerzity, jako je Academia Film Olomouc nebo Majáles," dodává Bilík.

Na etiketě piva se nese: "Speciál pro Univerzitu Palackého v Olomouci je ztělesněným snem všech studentů, akademiků i absolventů. Zaručeně přírodní osvěžení znaveného těla i vědomostmi zatížené mysli, ideální společník nejen pro horké letní večery – to vše (a mnohem víc) je náš pivní patron obce akademické."

"Navázat spolupráci s univerzitou se nám zdálo jako zcela logický krok, neboť k Olomouci neodmyslitelně patří a významně se podílí na celkovém obrazu města. Osobně věřím, že se nejedná o náš poslední společný projekt," říká Jaroslav Švarc, spolumajitel pivovaru Chomout.

Dáte si Bernarda nebo zkusíte Chomouta? Tato otázka mě během jednoho měsíce překvapila hned ve dvou olomouckých hospodách. A jelikož ráda ochutnávám neznámé, učinila jsem tak i tentokrát a musím říct, že chybu jsem rozhodně neudělala. Ihned jsem začala pátrat po původu tohoto lahodného moku a spolu s redakčním týmem jsem o pár dní později vyrazila přímo do míst, kde pivo vzniká – do pivovaru Chomout, který se nachází kde jinde než v Chomoutově.

Pivovar, který najdete na konci obce Chomoutov, je umístěn ve více než sto let starém hanáckém statku, v prostorách bývalých chlévů, které prošly kompletní rekonstrukcí. Všechny technologie jsou tak nové v nerezovém provedení. "Pivo jsme začali vařit pro sebe jako domovarníci tak, aby nám chutnalo. A protože chutnalo nejen nám, ale také lidem z okolí, tak jsme ho o něco zvětšili, a pak už jsme raději postavili opravdový pivovar. Přesto pořád vaříme doma, a tak jsme podle našeho kamaráda domácí vařiči piva s největším pivovarem v republice," popsal spolumajitel pivovaru Chomout Jiří Omelka na začátku zhruba hodinové exkurze pivovaru, během které jsme se seznámili s kompletním procesem výroby. Postupně navštívíte všech pět oddělených místností: sklad sladu a šrotovnu, varnu, spilku, ležácký sklep a stáčírnu, kde se dozvíte spoustu zajímavých informací nejen o výrobě místního piva, ale také o jeho historii a podobně. A co je pro výrobu piva nejdůležitější? Čtyři věci – chmel, slad, voda a kvasnice. A abychom si to zapamatovali, následovala ukázka všech surovin, spojená s jejich ochutnávkou.

"Vaříme tak, abychom zajistili dostatek piva pro pivovarský hostinec a pro další hospody v Olomouci a okolí. Běžně máme na čepu šest druhů piva. Naši stálou nabídku tvoří Desítka, Ležák, Švarc, Pšenka a minimálně jedno svrchně kvašené pivo. Další dva druhy zařazujeme podle sezóny a momentální inspirace. Zrovna nabízíme třeba Pšenku, kterou se snažíme rozšířit hlavně do zahradních restaurací," popsal Omelka. Pokud jste neměli doteď žízeň, po exkurzi pivovaru vás skutečně přepadne neodolatelná chuť na pivo. Máte štěstí, že hned vedle pivovaru je krásná útulná restaurace s kouzelnou zahrádkou, kde můžete ochutnat všechny zmíněné druhy piva. A to buď postupně po malých či velkých pivech nebo prostřednictvím degustačního prkénka, kde je vše pěkně pohromadě.

Kromě piva restaurace nabízí také řadu skvělých delikates, které se s pivem skvěle doplňují. Ochutnat můžete například beerburger, pomalu pečené koleno na černém pivu, grilovaná žebra, tatarák, variaci loštických tvarůžků nebo ideální kombinaci - pivovarské prkénko, kde se nachází průřez toho nejlepšího, co se k pivu dokonale hodí. Každý den navíc restaurace nabízí tři meníčka. Na své si tu přijdou také ti, kteří mají rádi lehká jídla, nabízí se zde několik druhů salátů, těstoviny i pokrmy z ryb.

"Exkurze nabízíme každé úterý v 17:00 a 18:00 a to v lichém týdnu, kdy nevaříme pivo. Exkurze je v délce 30 – 60 minut. Minimální počet účastníků je 5 a maximální 12 osob. Neváhejte se na nás obrátit i s nestandardními požadavky. Pokud to bude v našich silách, tak vám rádi vyhovíme," sdělil Omelka. Exkurzi si můžete objednat zde.

Chcete přijet ochutnat místní pivo, ale řešíte, jak to udělat, abyste nemuseli jet autem? I to má řešení. Z Olomouce se sem dostanete autobusovou linkou číslo 20. Když vystoupíte na konečné zastávce Škola, máte to do hospůdky už jen pár kroků. A v nočních hodinách můžete využít přepravy za zvýhodněnou cenu od smluvního partnera Team Taxi (800 888 555). Restauraci najdete v Dalimilově ulici 16 v Chomoutově a zvlášť o víkendu doporučujeme rezervovat si místo dopředu.

Klasický ležák plzeňského tipu, ale třeba i pivo typu „Ale“ s ovocnou vůní či bavorské tmavé – podobné chutě pijáků piva dokáží naplnit malé pivovary. Jedním z nich je od loňska také pivovárek, který majitelé situovali do sto let starého hanáckého statku v Chomoutově, kde se dá zažít téměř pivní cesta kolem světa.

„Důvodem, proč jsme si postavili pivovar, byla touha ochutnat jiná piva, než nabízely velké pivovary. Některá se už téměř nedají pít a my jsme chtěli zkusit něco vlastního,“ potvrzuje sládek a spolumajitel v jedné osobě Jiří Omelka.

Pivo si nejprve zkoušeli vařit doma, v malém, jenže získat nápoj, který bude mít pokaždé podobné vlastnosti, včetně chuti v domácích podmínkách nejde. A tak se začalo s adaptací někdejší garáže a chlévů na varnu, spilku a místnost pro ležácké tanky. I když výrobna dnes připomíná v mnoha věcech větší pivovary, stále se tady hodně věcí musí dělat ručně.

Přímo nad varnou je sklad sladu, který jak říkají pivovarníci, dělá pivu tělo. Při exkurzích, které sem mohou na požádání nahlédnout, dají ochotní vařiči piva návštěvníkům ochutnat různé druhy sladu. Nutno říci, že i neškolené chuťové buňky poznají, jak se jednotlivé slady liší. Základem je slad z Prostějova a dalších českých sladoven, ale nechybí ani různé tmavší slady, které jsou speciálně vyráběné v zahraničí, nejčastěji v Německu. „Pro různé druhy piva potřebujeme různou kombinaci sladů a ne všechny se u nás vyrábí. Chceme-li tedy třeba pivo belgického typu, musíme nakoupit slad v zahraničí,“ potvrzuje Jiří Omelka.

Slad se nejprve nechá odležet a poté se pošrotuje přímo do rmutomladinové pánve, což je velký nerezový kotel. Měděné kotle, jak jsou známé ze starších pivovarů, jsou dnes bohužel velmi drahé, a tak se dává přednost nerezi, která je pro vaření piva stejně vhodná. Slad se smíchá s vodou a následuje dvojité rmutování. Zkráceně řečeno se směs sladu a vody zahřívá a při tom dochází k přeměně škrobů na cukry.

Výsledný rmut se přecedí. Pevné části, mláto se odstraní a vznikne sladina, což je kapalná část rmutu. Ta se projde chmelovarem, kdy se do ní přidá podle receptury chmel a výsledkem je horká mladina, která se schladí na teplotu 8 stupňů a míří na spilku ke kvašení.

Spilku tvoří otevřené nádoby, v nichž mladina ležáků plzeňského typu bouřlivě kvasí. Při kvašení dochází k přeměně zkvasitelných cukrů na alkohol a oxid uhličitý. Proces kvašení na spilce je velmi háklivý na čistotu. „I my v prvním dni kvašení chodíme na spilku jen v nejnutnějších případech, aby se do piva nedostalo něco, co tam nepatří,“ přitakávají chomoutovští pivovarníci. Návštěvy sledují nádrže prosklenou stěnou, kde mohou obdivovat bílé obrazce bouřícího kvašení. Po vykvašení na spilce – po osmi dnech pivo putuje do ležáckých tanků, kde se usazuje a získává konečnou chuť. I zde vzniká oxid uhličitý, který probublává ven přes kvasící nádobky s vodou. Zde pivo zůstává několik týdnů a teprve poté je stáčeno do sudů a lahví.

Zajímavé je, že svrchně vařená piva, která se v Chomoutově také produkují, musí kvasit jinde než ležáky. Důvod je prostý, kvasnice, které zajišťují fermentační procesy v pivu, by se mohly promíchat a celá várka by byla zničena. Proto například pšeničný speciál bavorského typu v době vaření ležáků odpočíval co nejdále od spilky.
Právě množstvím druhů piv, které vyrábí, je zdejší pivovar unikátní. Kromě klasických ležáků zde produkují například svrchně kvašený jednochmelový speciál typu American Pale ALE. Hutné pivo černé barvy známé z Velké Británie je typ Scout. Tmavé a silné pivo typu Bock zase znají cestovatelé z bavorských pivnic. O pšeničných pivech různých druhů již byla řeč a nelze nezmínit ani spodně kvašený tmavý speciál, který je vynikajícím zdrojem vitamínu B.

Tabule umístěná přímo v pivovaru vysvětluje, že na světě existuje více než sto druhů různých piv. „Tím, že česká piva plzeňského typu jsou tak dobrá, jsme se ochudili o paletu dalších chutí, které lze ve světě vyzkoušet. Samozřejmě, že ne všechny by běžnému návštěvníkovi padly do noty, ale mnohé jsme se rozhodli uvařit právě proto, že jsou u nás nezvyklé. Když pak přijde člověk, který třeba pobýval v cizině a řekne, že to naše pivo je přesně jako pravé americké „Pale Ale“, tak to potěší,“ míní chomutovští pivovarníci.

To však neznamená, že by zde nesledovali produkci ostatních pivovarů. „Něco se opravdu nedá pít, ale stále jsou výrobci, dokonce i střední pivovary, kteří vyrábějí klasickým postupem, kvasí na spilkách a to pivo je prostě poctivé a dobré. To platí třeba pro Litovel, abychom byli regionální,“ tvrdí Jiří Omelka. Na druhou stranu však platí, že dokonce ani některé malé pivovary nevaří zrovna kvalitní produkci. Přesto je prý dobře, že existuje možnost vybrat si a najít pivo dle chuti a nátury milovníků českého národního moku.
Více o vaření piva i jeho druzích si můžete poslechnout v pořadu Přímo z místa v neděli 15. února v 9.04 hodin na vlnách Českého rozhlasu Olomouc.