Historie a současnost Únětického pivovaru

První pivo se vařilo v Úněticích už v 16. století:
První ověřená zmínka o výrobě piva v této obci nedaleko hlavního města pochází z roku 1557. Ve starých kronikách stojí: „… tehdy dobré pivo vařili i kanovníci v Úněticích…“
Pivovar zde byl postaven pravděpodobně roku 1710. Usuzuje se tak podle letopočtu, který je vytesán v základovém pilíři v prostorách sladovního humna, kde se dnes nachází Pivovarský výčep. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu jeho historie Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která jej však po většinu času pronajímala. K největšímu rozkvětu únětického pivovarnictví došlo v druhé polovině 19. století, kdy se dlouhodobým nájemcem stal sládek Alexandr Kottler - působil zde téměř neuvěřitelných 32 roků. pivovarPodle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu z roku 1897, byl Únětický pivovar třetím největším v tomto regionu a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hektolitrů piva (průměrný výstav tehdy činil pouze 7000 hl moku za rok). Za zmínku také stojí, že už v té době byl v Úněticích využíván parostrojní pohon. K místnímu pivovaru patřil historicky také rybník západně od obce, odkud provoz v zimě získával led. Ten byl pak skladován v lednici, která stála pod strání poblíž zadního vjezdu do objektu. Místnost o rozměrech 8 x 25 m byla zásobárnou ledu vždy minimálně na dobu jednoho roku. Vodu pro výrobu piva pivovar čerpal ze studně poblíž zmíněné lednice. Další potřeba vody, zejména užitkové, byla kryta z nedalekého rybníka, odkud do podniku vedlo dřevěné potrubí.
Únětické pivo se vařilo světlé i černé a bylo expedováno jak v sudech, tak v jednotlivých lahvích - a mělo svou kvalitu a osobitou chuť. Točilo se samozřejmě v únětických hostincích - U Landů a U Kejmarů - a lahvové se prodávalo (dnes by se řeklo v bufetu) U Nykodýmů.
Rozvážku piva do okolí zajišťoval pivovar svými koňskými povozy, později svým nákladním automobilem. Mezi stálými odběrateli byli například hostinští Materna ve Větrušicích, Vytasil a Steiner ve Statenicích, Petříček a Skalická ve Vodochodech, Čermák a Egermajer v Tuchoměřicích, Dědič, Kratochvíl a Vodička v Žalově, Gaisi a Kopecký na Suchdole, Horák a Petrlík v Horoměřicích, Kozel v Černém Vole, Reznerová v Holubicích nebo Klášter Kapucínů v Praze. Podle vyprávění jednoho z pamětníků pivovarské sladovny se svého času pivo z Únětic vozilo - a to zásadně v noci - i do známé restaurace "U Holubů" na Smíchově, kde se prodávalo jako pravé plzeňské.

20. století pivovaru příliš nepřálo:
Sílící tlak konkurence na začátku 20. století způsobil pivovaru problémy, stagnaci umocnilo i umístění mimo průmyslové město. Z I. Světové války se podnik už nikdy nevzpamatoval (v posledním válečném roce 1916-17 uvařil jenom 2 026 hl). Poválečná a prvorepublikové léta byla sice o něco lepší, ale o staré zašlé slávě si mohl pivovar nechat jen zdát. Další rána přišla s Protektorátem a kolem roku 1942 byl pivovar zakonzervován. Po smrti nájemce J. Fiedlera (1943) podnik přebrala jeho žena Olga a dcera Marie, které po roce 1945 činnost pivovaru překvapivě rychle obnovily a technologicky jej zmodernizovaly. Rokem 1948 ovšem skončilo majetnictví Metropolitní kapituly u sv. Víta a do Únětic byla dosazena správa ze smíchovského Staropramenu. pivovarPivovar byl sice ještě začleněn do svazku Rakovnicko-kladenských pivovarů, ale v březnu 1949 definitivně výrobu (s finálním výstavem 375 hl) ukončil. Fungoval pak ještě chvíli pod hlavičkou Smíchovského pivovaru, v roce 1951 se ale tehdejší historie únětického pivovarnictví na dlouhá léta uzavřela a objekt sloužil jako sklady.

V roce 2011 se opět začalo vařit pivo:
V březnu 2010 se pod vedením manželů Tkadlecových z nedalekých Roztok u Prahy začal připravovat projekt na „Znovuzrození Únětického pivovaru“. V září téhož roku byla založena akciová společnost Únětický pivovar, která v listopadu odkoupila objekt pivovaru od společnosti Primo k. s., která zde provozovala sklad mléčných výrobků. Stavební úpravy začaly bezprostředně poté. Budovu bylo nutné upravit tak, aby vyhovovala dnešním legislativním a technologickým požadavkům výroby piva a současně byl kladen důraz i na zachování původní atmosféry celého objektu. V rámci plánu rekonstrukce bylo i vybudování přípojek plynu, vody a kanalizace. Díky podpoře přátel Únětického pivovaru a obce Únětice mohla být 4. dubna 2011 zahájena instalace nové technologie. Dodavatelem celého vybavení je česká společnost Destila. První várka Únětického piva byla uvařena 15. května a 11.června 2011 se slavnostně otevřely brány Únětického pivovaru a byla zahájena novodobá historie pivovaru.
Během relativně krátké doby se podařilo najít pro Únětické pivo odbytiště nejen v blízkém okolí, ale také v Praze. K dnešnímu dni se Únětické čepuje v několika desítkách podniků. Na jaře roku 2012 byla výroba rozšířena (instalace dalších kvasných kádí na spilce a ležáckých tanků), ve stejné době se otevřel i zrekonstruovaný Pivovarský výčep s teplou kuchyní a pivem přímo z tanku.
V prvním roce provozu se Únětickému pivu dostalo hned několika ocenění – v anketě Sdružení přátel piva zabodovala Únětická 12°coby Skokan roku a umístila se zároveň na 3. místě mezi dvanáctistupňovými pivy. Další cena pak putovala manželům Tkadlecovým od vydavatele časopisu Pivo, Bier and Ale jako osobnost roku v kategorii „Pivovar výstavem do 10 tis hl“.
„Naším stálým cílem je navázat na historickou tradici Únětického pivovaru a oblibu místního piva a udržet malý, ale silný regionální pivovar, který bude vařit poctivé a kvalitní pivo“, společně říkají manželé Štěpán a Lucie Tkadlecovi.
Zdroj:Stránky 'Únětického pivovaru' 2015


Více na stránkách pivovaru

Únětické pivo dobylo Prahu, pivovarská restaurace jej míchá snad úplně do všeho

Publikováno:před rokemZdroj:ekonom.czAutor:Libor Budinský

● V Úněticích nabízejí beerburger, pivovarský guláš či sladový chléb.
● V pivovarské restauraci se všechno točí kolem piva, pivo se míchá i do masa, ze kterého se připravuje domácí beerburger.
● Podívejte se, jak se v tamním pivovaru připravují pečená hovězí žebra.

Před pěti lety otevřený pivovar ve středočeských Úněticích vsadil na tradiční chuť českého piva a místo svrchně kvašených speciálů vaří tradiční desítku a dvanáctku, které dodává do devadesáti podniků v Praze a okolí.

Pivo se v Úněticích vařilo od 16. století, pivovar patřící svatovítské kapitule vznikl v roce 1710 a fungoval až do roku 1949. Obnoven byl po dlouhých šedesáti letech, konkrétně v roce 2011, a o rok později byla v zajímavém barokních interiéru otevřena také pivovarská restaurace, jejíž šéfkuchař Lukáš Nechyba se snaží při vaření využívat pestrou škálu pivovarnických produktů, od piva až po mláto a slad. Do restaurace se vejde zhruba sto hostů, dalších osmdesát míst je připraveno na venkovní zahrádce ve dvoře pivovaru.

Salát z utopenců
Stálá nabídka není příliš rozsáhlá, potěší chuťovky k pivu, ať už je to uleželý romadur naložený v oleji s bylinkami, škvarková pomazánka se sladovým chlebem či netradiční utopencový salát s cibulí a feferonkou. Nechybějí ani oblíbené vuřty pečené na pivu či studený česnekový bůček s jemnou meruňkovou hořčicí. Každý pátek se na pivu pečou vepřová kolena, která jsou k dispozici jen v omezeném množství (a všechna se během večera sní), stejně jako středeční pečená vepřová žebírka a čtvrteční hovězí žebra.

Kančí krk na pivu
Zhruba dvakrát do měsíce se připravují další pivní speciality, jako je třeba pivovarské kyselo s houbami a klobásou či kančí krk konfitovaný v únětické dvanáctce a servírovaný se špenátovým pyré a bramborovými noky ochucenými rozmarýnem. Prostě a jednoduše, v pivovarské restauraci se všechno točí kolem piva, pivo se míchá do masa, ze kterého se připravuje domácí beerburger, vepřová kotleta se nakládá do pivní marinády a guláš s uzenou paprikou se podlévá místní dvanáctkou. Pokud chcete mít pivo pouze v půllitru, a nikoliv na talíři, můžete si objednat jemné řízky z vepřové panenky obalené v parmazánové strouhance, které se servírují s lehkým bramborovým salátem, případně vsadit na telecí líčka připravená s kořenovou zeleninou na víně.

Pivní tvaroh
Pivo se ovšem používá také při přípravě dezertů, neboť v nabídce jsou domácí lívanečky s pivním tvarohem (tedy tvarohem našlehaným s pivem) a borůvkovým přelivem, kterým sekundují nugátové knedlíčky obalené v perníku a podávané se zakysanou smetanou.

Únětické pivo dobylo Prahu, pivovarská restaurace jej míchá snad úplně do všeho

Publikováno:před rokemZdroj:ekonom.cz

● V Úněticích nabízejí beerburger, pivovarský guláš či sladový chléb.
● V pivovarské restauraci se všechno točí kolem piva, pivo se míchá i do masa, ze kterého se připravuje domácí Beerburger.

Před pěti lety otevřený pivovar ve středočeských Úněticích vsadil na tradiční chuť českého piva a místo svrchně kvašených speciálů vaří tradiční desítku a dvanáctku, které dodává do devadesáti podniků v Praze a okolí.

Pivo se v Úněticích vařilo od 16. století, pivovar patřící svatovítské kapitule vznikl v roce 1710 a fungoval až do roku 1949. Obnoven byl po dlouhých šedesáti letech, konkrétně v roce 2011, a o rok později byla v zajímavém barokních interiéru otevřena také pivovarská restaurace, jejíž šéfkuchař Lukáš Nechyba se snaží při vaření využívat pestrou škálu pivovarnických produktů, od piva až po mláto a slad. Do restaurace se vejde zhruba sto hostů, dalších osmdesát míst je připraveno na venkovní zahrádce ve dvoře pivovaru.

Únětický pivovar se promění v divadlo. Za humny je i tradiční masopust!

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Soňa Brunnerová

I když dětem pivo do ruky nepatří, v Únětickém pivovaru se na ně myslí! Během dvou lednových víkendů sem zavítá divadlo s klasickými pohádkami trochu jinak! Na konci ledna Roztokami a Úněticemi projde znovu masopustní průvod. Bude to strašidelné!

Klaunské pohádky pro malé i velké!
Během neděle 14. ledna a následně také 24. ledna vždy od 14 hodin se půda Únětického pivovaru promění v dětské divadlo, akorát místo herců se rolí ujmou klauni! Hrát se budou klasické pohádky tak trošku jinak. Vstup na obě pohádky je zdarma.

Během první neděle se můžete těšit na Červenou Karkulku, kterou zná každý. "Klauni Jeníček s Mařenkou jí však znají trochu jinak. Jak by to vypadalo, kdyby vlk byl vegetarián? Nebo kdyby si babička vlka nechala coby domácí zvíře? Nebo kdyby Karkulka cestou snědla a vypila všechno, co bylo v košíku? Klaunská pohádka, ve které je všechno jinak. Klaunská pohádka je určena dětem a jejich rodičům," klauni z Klaunského divadla Jeníčka a Mařenky. Představení je interaktivní a není určeno pouze dětem, ale i rodičům.

Během druhé neděle pivovarskou půdu navštíví klauni znovu s pohádkou O Smolíčkovi a Budulínkovi. "Klauni Jeníček s Mařenkou ji však vypravují trochu jinak. Jak by vypadalo, kdyby měl Budulínek alergii na hrášek? A skutečně je Smolíček pacholíček, nebo je to pěknej pacholek. A co by se stalo, kdyby se jelen zamiloval do jedné z Jezinek," nastiňují netradiční děj klauni. Pohádka je akční a interaktivní, je určena pro děti od 3 let i pro jejich rodiče.

Roztocko-únětický masopust
Nebojácné děti a dospělí se mohou těšit na trochu strašidelnější akci, na masopust, který se chystá na sobotu 23. ledna 2016. "Roztocko-únětický masopust má dlouholetou tradici. Každoročně se ho účastní kolem 2000 lidí z blízkého i dalekého okolí. Působivé průvody masek se potkávají v podvečer na Holém vrchu a odtud dále davy lidí proudí právě do Únětic, kde jsou oslavy zakončeny tradičním veselím - slaví se většinou až do rána. Od roku 2011, kdy byl pivovar znovu otevřen, se aktivně podílíme na zajištění občerstvení jeho návštěvníků. Tradicí se také stala výroba a distribuce Masopustního speciálu z Únětic," uvádějí majitelé Únětického pivovaru.

"Tradičně-netradiční lidová slavnost; veselý, barevný, bouřlivý, hravý, mystický a bombastický průvod maškar z Roztok u Prahy do Únětic pořádáme už podevatenácté," uvádějí členové roztockého spolku Roztoč. "Maškary se setkávají ve 13.00 na zámku v Roztokách (Středočeské muzeum) a po korunovaci nejkrásnější a nejvypečenější ze všech roztockých dívek, Královny masopustu, se vydávají v čele s ní bujarým průvodem. Vítány jsou maškary jakéhokoliv věku, rasy, pohlaví a tvaru," upřesňují.

Speciálem je šestnáctistupňové pivo
Masopustním speciálem je "únětický boček" neboli Světlý Bock 16°.
Bockbier vařili němečtí sládkové v 15. století. Jednalo se o silné svrchně kvašené pivo. V 18. století pak vařili toto pivo mnichovští sládci z okresu Einbeck. Pivu se říkalo ein Bock (kozel). Bock se vařil k příležitostem Vánoc, Masopustů a nebo Velikonoc.

"Únětický bock je světlou variantou nazývanou maibock nebo helles bock, zlatavé až měděné barvy. Chuť je výrazně sladová s medovou plností a nepatrným karamelovým nádechem. Chmelová hořkost je z počátku potlačena dominantními složkami chuti a pak vyšší plností. V doznívání se pak projeví jemná, lahodná hořkost, charakteristická pro Únětické pivo," uvádějí Únětičtí.


Program masopustu v pivovaru
14.00 NARAŽENÍ MASOPUSTNÍCH SPECIÁLŮ VE STODOLE
14.30 Masopustní průvod na Holý vrch a zpět
18.30 MASOPUSTNÍ VESELICE – VINTAGE WINE - Pražská skupina kombinující keltskou a irskou hudbu s rockovým základem
NA ČEPU: Únětická 10°, Únětická 12° a Masopustní 16°
Program si také můžete stáhnout!

Únětické posvícení: Naražení speciálu, tancovačka ve stodole

Publikováno:před 3 letyZdroj:Pražský Patriot

Před třemi lety byla v Úněticích znovu zavedena tradice oslav posvícení. Pivovar se při té příležitosti stává dějištěm lidové posvícenské zábavy. Letošní posvícení se bude slavit tuto sobotu, 16. srpna.

Začíná odpoledne, kdy je připraven od 10 hodin turnaj smíšených dvojic v líném tenise, následuje ve 14 hodin naražení Posvícenského speciálu – žitné 11,5° a o hodinu později vystoupí harmonikář.

V 17 hodin bude odhalena socha Jana Nepomuckého a od 18 hodin začne taneční zábava v pivovarské stodole, na kterou je vstup zdarma.

Na posvícení se bude také soutěžit, a to v pečení koláčů.

Příjem koláčů v pivovaru proběhne od 12 do14 hodin.

Celý den se také můžete povozit Úněticemi na koňském povoze.

Za Únětické pivo lze platit uncí, měděná mince garantuje cenu piva na roky dopředu

Publikováno:před 4 letyZdroj:Pražský PatriotAutor:Jan Puci

Pivovar v Úněticích, které leží hned za severními hranicemi Prahy a jsou častým cílem či zastávkou pražských výletníků, začal razit měděné mince. Únětické unce jsou k mání za prodejní cenu dvanáctky v Restauraci Únětického pivovaru v den jejího nákupu.

Za Únětickou unci dostanete své pivo i po letech, garantuje pivovar. Aktuální kurz unce je 34 korun, což je prodejní cena dvanáctky v Restauraci Únětického pivovaru. I kdyby Únětické pivo v budoucnu podražilo, pivo za nyní zakoupenou minci bude stát 34 korun.

„V dnešní nejisté době přichází Únětický pivovar s trvalým řešením, se stabilní měnou na základě pivního indexu, která jako jediná měna nepodléhá inflaci a zaručí, že naše pivo se v budoucnu pro vás již nezdraží. Tato měna může být i řešením důchodového připojištění,“ uvádí spolumajitel pivovaru Štěpán Tkadlec.

Za unci lze pořídit pivo nejen v pivovarské restauraci, ale také v těchto podnicích: Hospůdka Zvířátka a Caffe Bar – EIFFEL v Roztokách, U Lasíků – Únětice a U Pětníka v Dejvicích. Ještě letos se seznam podniků, které budou novou měnu akceptovat, rozšíří. Mohlo by jich být celkem zhruba patnáct.

Únětická desítka a dýňový víkend

Publikováno:před 4 letyZdroj:Pražský Patriot

Již 11. ročník tradičního přespolního běhu z Únětic do Roztok a zpět pro děti a dospělé o Únětickou 10 ° a limču se koná 12. –13. října. Více informací www.behej.com/zavod/9548-beh-o-unetickou-10 V Únětickém pivovaru jsou připraveny dýňová polévka se zakysanou smetanou, grilovaná krkovička s dýňovým zelím a bramborovým knedlíkem, krůtí steak s grilovanou zeleninou a dýňovým pyré, dýňový koláč s mandlemi.

Obnovené tradice vaření piva v Úněticích?

Publikováno:před 4 letyZdroj:Kultura21.czAutor:Ctibor Čejpa

První pivo se vařilo v Úněticích již v 16. století. První zmínka o výrobě piva v obci pochází z roku 1557. Podle starých letopisů zde dobré pivo vařili kanovníci.

Samotný pivovar byl postaven kolem roku 1710. Usuzuje se tak podle letopočtu, který je vytesán v základovém pilíři v prostorách sladovního humna, kde se dnes nachází Pivovarský výčep. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která jej však po většinu času pronajímala.

K největšímu rozkvětu únětického pivovarnictví došlo v druhé polovině 19. století. Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu z roku 1897 byl Únětický pivovar třetím největším v regionu a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hektolitrů piva (průměrný výstav tehdy činil 7000 hl za rok). Už v té době v Úněticích využívali parostrojní pohon.

K místnímu pivovaru patřil také rybník západně od obce, odkud provoz v zimě získával led. Rozvážku piva do okolí zajišťoval pivovar svými koňskými povozy, později svým nákladním automobilem.

Sílící tlak konkurence na začátku 20. století způsobil pivovaru problémy; stagnaci umocnilo i umístění mimo průmyslové město. Z 1.světové války se podnik už nikdy nevzpamatoval.
Poválečná a prvorepublikové léta byla sice o něco lepší, ale o staré slávě si mohl pivovar nechat jen zdát. Další rána přišla s Protektorátem; roku 1942 byl pivovar zakonzervován. Po roce 1945 se činnost pivovaru podařilo obnovit a zmodernizovat, ale jen nakrátko; roku 1948 byla do Únětic dosazena správa ze smíchovského Staropramenu. Pivovar byl začleněn do svazku Rakovnicko-kladenských pivovarů, ale v březnu 1949 definitivně výrobu ukončil. Fungoval pak ještě chvíli pod hlavičkou Smíchovského pivovaru, v roce 1951 se ale historie únětického pivovarnictví uzavřela a objekt sloužil jako sklady.

V březnu 2010 se pod vedením manželů Tkadlecových začal připravovat projekt na znovuzrození Únětického pivovaru. Byla založena akciová společnost Únětický pivovar, která odkoupila objekt pivovaru. Stavební úpravy začaly bezprostředně poté. Budovu bylo nutné upravit tak, aby vyhovovala legislativním a technologickým požadavkům výroby piva; současně byl kladen důraz na zachování původní atmosféry objektu. V rámci rekonstrukce byly vybudovány přípojky plynu, vody a kanalizace. V dubnu 2011 byla zahájena instalace nové technologie. První várka Únětického piva byla uvařena v květnu a v červnu 2011 se slavnostně otevřely brány pivovaru; byla zahájena jeho novodobá historie. Na jaře roku 2012 byla výroba rozšířena a otevřel se i zrekonstruovaný Pivovarský výčep.

V prvním roce provozu se Únětickému pivu dostalo hned několika ocenění. Pivovar byl v roce 2012 zařazen mezi Českých 100 nejlepších v oboru zemědělství a potravinářství.
Úspěšný provoz prokázal význam výběru nejkvalitnějších surovin a jejich zpracování podle tradičních receptur pivovarskými odborníky s dlouholetou praxí. Na neposledním místě je špičkové technické vybavení pivovaru, které umožňuje stoprocentně kontrolované vedení výrobního procesu, včetně dodržování všech zásad hygieny, nezbytné pro výrobu kvalitního nápoje.
Nosným programem je Únětická desítka a Únětická dvanáctka. Desítka navazuje na tradici poctivého českého piva, které bylo v minulosti velmi oblíbené. Únětická dvanáctka je skladbou surovin i jejich kvalitou totožná. Postup výroby zaručuje ve finále vysokou kvalitu hotového piva.

„Naším stálým cílem je navázat na historickou tradici Únětického pivovaru a oblibu místního piva, udržet malý, ale silný regionální pivovar, který bude vařit poctivé a kvalitní pivo,“ říkají provozovatelé pivovaru, manželé Tkadlecovi.

Únětice se nachází v okrese Praha-západ, v údolí Únětického potoka zhruba 8, 5 km severozápadně od Prahy. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1125. Po roce 1770 zde byl postaven nový kostel, fara i hospodářský dvůr. V letech 1870-1882 zde Čeněk Ryzner objevil a prozkoumal pohřebiště z rané doby bronzové.

Štěpán Tkadlec: Otevřít si pivovar, to zní hezky. Chce to však každodenní práci

Publikováno:před 4 letyZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

Znovuobnovený Únětický pivovar funguje teprve dva roky, ale už dokázal naplnit celou svou současnou kapacitu výstavu a získat i několik ocenění v pivních soutěžích. A to i přesto, že na rozdíl od dalších mnoha minipivovarů v Česku vařících zejména speciály sází na klasické desetistupňové a dvanáctistupňové pivo. „Prostor na trhu pro desítku stále je,“ říká Štěpán Tkadlec, ředitel a spolumajitel pivovaru s loňskými tržbami kolem 17 milionů korun.

E15: Proč jste se do pivovaru pustili?
Pivovarnictví dobře známe. S manželkou jsme oba pracovali přes osm let ve velkém pivovaru. Já jsem navíc vystudoval střední školu i Vysokou školu chemicko-technologickou se zaměřením na pivovarnictví. Když jsme odešli z velkého pivovaru, udělali jsme si přestávku a přemýšleli. A napadlo nás, že bychom si mohli zkusit otevřít vlastní pivovar.

E15: Co se vám nelíbilo na velkém pivovaru, že jste z něj odešli?
Pro mne to byla po škole dobrá příležitost. Naučil jsem se tam spoustu věcí. Bylo to poučné a získal jsem velké zkušenosti. Ale potom, jak se různě podnik prodával a měnil vlastníka, vytrácel se z něj duch pivovaru a stávala se z toho taková fabrika. Také jsem ztratil možnost dalšího rozvoje a postupu. Tady si například můžeme sami vybírat kolegy, kteří budou rádi, že v pivovaru pracují a že to dělají jako dříve. Tedy jako řemeslo. Je tady mnohem více možnosti pro personifikaci. Je fajn, když znáte svého řezníka osobně, když víte, kdo vám vyrábí špekáčky. Stejně tak je fajn, když víte, kdo vám vaří pivo. Menší pivovary také můžou používat i kvalitnější české suroviny, protože je zde na to větší prostor.

E15: Otevřeli jste podnik v době krize a klesání celkového výstavu pivovarů v Česku. Váhali jste hodně?
Řešili jsme to dost. Cítili jsme ale silnou příležitost na trhu. Zdálo se nám – a to se také ukázalo jako správné – že je možné naše pivo prodávat a výrobu spustit. Bylo to dáno i tím, že jsme dobře znali prostředí. Také jsme si dobře vybrali kolegy. Všichni, s nimiž spolupracujeme, jsou z oboru.

E15: Proč jste si vybrali Únětice? Měli jste více variant?
Únětice jsme nakonec vybrali proto, že jsme tento objekt znali, protože bydlíme kousek, v Roztokách, tedy asi pět kilometrů odsud. Věděli jsme, že tady v Úněticích býval pivovar. Napadlo nás zjistit, jestli by objekt nebyl na prodej a jestli by byla možnost pivovar obnovit. Zvažovali jsme ještě další možnosti v okolí. Chtěli jsme ale zejména, aby dotyčný objekt byl původem pivovar. Únětice měly také výhodu v tom, že budova byla ve velmi dobrém stavu.

E15: Stanislav Bernard dodnes s jistým dojetím vzpomíná na to, že když se rozhodli v roce 1991 koupit pivovar v Humpolci, tak to byly spíše ruiny. Únětice nebyly tento případ?
Ruiny to nebyly. Tím dobrým stavem jsem myslel, že tady byly dobré střechy, takže dovnitř nezatékalo. Střešní konstrukce byly také jakž takž v pořádku. Museli jsme do toho ale dál investovat a opravovat.

E15: Kolik rozjezd a opravy celého minipivovaru stály?
Jsou to desítky milionů korun. Přesnou částku bych asi nechtěl uvádět. Část byla náš kapitál a kapitál nové společnosti, část je financována v rámci úvěru. Investice spočívala zejména v koupi a opravě objektu a pořízení technologií.

E15: Jaká je návratnost vaší investice?
Máme ji spočítanou na deset let.

E15: V pivovaru se vařilo pivo do roku 1949, pak ještě dva roky fungoval jako sklad. Zbylo po té době v pivovaru něco, co jste mohli nyní při jeho obnově využít?
Ne. Původní technologie byly kompletně demontovány v padesátých a šedesátých letech. V objektu z toho nezůstalo vůbec nic. Našli jsme tady jen koňskou podkovu a jednu starou ceduli.

E15: Využíváte alespoň třeba původní grafiku či logo, abyste připomněli, že pokračujete v dřívější tradici?
Co se týká loga, navazujeme na něj a vycházíme z původní podoby. Také co se týká piva, které se tady vyrábělo dříve. Původní pivovar vařil jednoduchá česká piva, světlé a tmavé. I my nyní produkujeme klasickou českou desítku a dvanáctku. Rovněž začlenění pivovaru do regionu odpovídá historii. Tehdy měl výstav asi 20 tisíc hektolitrů a pivo se rozváželo pouze po okolí a do Prahy. Náš model je nyní podobný, kapacitu máme na deset tisíc hektolitrů.

E15: Kapacitu využíváte na plnou míru, nebo máte ještě rezervu?
Už na plnou míru. Proto už ani nepřibíráme nové hospody, spíše se jen obměňují, ať už z důvodu změny majitele či kvůli konci nájmu provozovatele. Nyní máme kolem 80 hospod. Kolem tohoto počtu bychom to měli držet.

E15: Jsou nějaké možnosti, jak pivovar v budoucnu rozšířit?
Možné to je, ale je to otázka jak investic, tak toho, aby to dávalo smysl. Zdvojnásobit výrobní kapacity technicky možné je, ale záleží i na servisu zákazníkům a na distribuci. Zatím o tom proto neuvažujeme. Reálně by šlo zvýšit výrobní kapacitu až o nějakých 50 tisíc hektolitrů za rok, ale to není nyní náš cíl.

E15: Nemalá část minipivovarů se právě snaží odlišit od těch velkých průmyslových tím, že příliš nevaří klasickou desítku či dvanáctku, a snaží se nabídnout spíše různé speciály. Vy ale vyrábíte téměř výhradně desítku a dvanáctku. Proč?
Jsme založeni na desítce, protože jsme cítili, že prostor na trhu pro desítku je. Dvanáctka je prémiová značka, ale hodně věříme té desítce. U výstavu je to však nyní tak půl na půl. Jednou za čtvrt roku ale děláme i speciály, které nám dávají smysl lokálně. Máme například masopustní speciál, což je černá jedenáctka vázající se k masopustu, jenž tady v Úněticích a Roztokách má velkou tradici. Vaříme i posvícenskou žitnou jedenáctku, která se bude prodávat 17. srpna o posvícení v Úněticích. A pak máme ještě vánoční ležák.

E15: Odkud máte sládka?
Sládkem je u nás Vladimír Černohorský. Měli jsme několik možností, ale nakonec jsme zvolili jeho, protože má obrovské zkušenosti. Je to určitá celebrita v pivovarském světě. Vyučil se v Plzni a hlavní produktivní období strávil v pivovarsko-sladařském ústavu v Braníku. Později se věnoval jako poradce různým menším pivovarům v Česku, ale třeba i v Rakousku nebo ve Španělsku. Hlavním pivovarem je ale pro něj nyní ten náš únětický. Není tady každý den, ale má pravidelně dohled nad kvalitou, recepturou. Jezdí poměrně hodně k zákazníkům, do restaurací a hlídá kvalitu i tam.

E15: Nevýhodou minipivovarů je občas to, že se v hospodě nestačí jejich pivo ze sudu za jeden večer vytočit a když je na čepu déle, pivo zatuchne... Setkáváte se s tím také?
Tím, že naše hospody osobně známe, tak víme, jak se o naše pivo starají. Pivní potrubí je potřeba na konci každého dne propláchnout. Naše pivo potřebuje určitou péči, vyšší než běžná piva z velkých pivovarů. Je to dáno i tím, že naše pivo je nefiltrované, obsahuje kvasnice, není nijak stabilizované a pasterizované, takže nemá prodlouženou trvanlivost. Je to živé pivo, které je potřeba vytočit do určité doby. Jsou podniky a hospody, kde to rádi dělají, a tam je naše příležitost. Pak jsou podniky, kde to nechtějí udělat, a tam pak čepují ta standardní piva z velkých pivovarů. Každopádně je to boj, to řešíme v podstatě každodenně.

E15: Boom minipivovarů začal zhruba tři čtyři roky zpátky, dnes jich je asi 170, možná i více. Mohou se všechny uživit?
Asi nastane doba, kdy se trh nasytí a některé pivovary začnou i zavírat. Záleží na tom, jak je pivovar řízený. Je to jako v jakémkoli jiném odvětví. Každý se zkouší prosadit, ale hodně bude záležet na tom, do jaké míry je schopen vyrobit kvalitní pivo. Myšlenka otevřít si pivovar vypadá velmi hezky, ale pak je potřeba odvést každodenní práci, která je složitá a vyžaduje úsilí.

E15: Není také nevýhodou vyšší cena jejich piva než desítek z průmyslových pivovarů?
Vyšší cena určitě je, ale musí být zdůvodnitelná. A to na základě surovin, péče o pivo a obecně příběhu celého pivovaru.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.06.07.2016 07:358