Historie a současnost Domácího pivovovárku Velký Rybník

Domácí pivovárek je součástí restaurace U Hastrmana na Velkém Rybníku. To je malá obec ležící na cestě mezi Karlovými Vary a Hroznětínem. Restauraci není problém najít, protože se nachází u hlavní silnice, dokonce přímo u autobusové zastávky linky mezi Karlovými Vary a Abertamy. Moc často sem ale bohužel autobusy nejezdí.
S vařením piva jsme zde začali 13. března roku 2005. Jednalo se jen o zkušební várku, první várka tak byla uvařena na kuchyňském sporáku. Pivo návštěvníkům zachutnalo, a tak se rozběhl administrativní kolotoč, pivovardíky kterému se pivo začalo oficiálně prodávat až v září roku 2006 pod značkou Velkorybnický Hastrman. Do konce tohoto roku se stihlo uvařit 50hl piva. Během dalšího roku jsme si ověřili, že je naše pivo konkurenceschopné, protože se ho prodalo více než 200hl. Vařily se jen tři druhy – světlá Jedenáctka, světlá Dvanáctka a polotmavá Třináctka. Postupem času přibyly do naší stálé nabídky další dva druhy – Tmavý ležák (dvanáctka) a Staročeské bílé pivo. Po získání zkušeností, přestavění varny, spilky i ležáckého sklepa jsme si mohli dovolit vařit i speciály, ze kterých jsou nejoblíbenější puškvorcové, medové, nakuřované a novozélandské z kategorie piv spodně kvašených a piva typu ale a alt z těch svrchně kvašených. Tato piva se na našem výčepu během roku různě střídají. Více o tom, co se u nás již všechno uvařilo, najdete zde. Výstav našeho pivovárku každým rokem stoupá, v roce 2009 se zastavil na 380 hl, v roce 2010 to bylo 401 hl a v loňském roce 491 hl.
Historie našeho pivovárku není dlouhá, ale naše pivo jistě obohatilo pivní trh na západě Čech. Každý z milovníků piva, který nás navštíví, jistě ocení výrobu piva v téměř domácích podmínkách a klasickou technologií za použití velice kvalitních surovin.
Zdroj:Stránky Pivovárku Velký Rybník, 2010


Více na stránkách pivovaru

Pivo v malém: Není nad vlastní výrobu

Publikováno:před 4 letyZdroj:Novinky.czAutor:Jiří Sotona

V Česku se průměrně každé dva až tři týdny otevře nový minipivovar. Najdete je v restauracích, na zámcích i na vesnické chalupě. Vlastní pivo ovšem nevaří jen nadšení pivaři, ale i abstinenti, kteří vědí, že v zemi pivu zaslíbené to může být dobrý byznys.

„Dneska máme jedenáctku, dvanáctku, tmavý ležák, sklepní pivo, puškvorcový speciál, India Pale Ale Bledá tvář, Hastrmánka šestku a Aloe Bier,“ vyjmenovává sládek Luboš Vorel.

Pro jistotu se přitom otočil od stolu směrem k baru, aby mi podle etiket na pípách přesně řekl, jaká piva pod značkou Velkorybnický Hastrman dnes točí. Některé názvy znějí běžnému pijákovi dost exoticky, a to jich ještě podle internetových stránek průběžně obměňuje přes padesát.

Objednávám ze zvědavosti puškvorcové pivo. Jeho označení speciál odpovídá pivu silnějšímu, než je klasická dvanáctka, chuť je lehce kořeněná a mě zajímá, kam majitel a sládek v jedné osobě na podobné nápady chodí.

„Na puškvorec jsem přišel tak, že jsem viděl v nějaké pohádce hastrmany Josefa Dvořáka s Miroslavem Vladykou, jak jdou na puškvorcové pivo. Fakt to jiný důvod nemělo. Jen tu pohádku,“ směje se.

Dnes už by se třiapadesátiletý Luboš Vorel dal považovat za odborníka, ale vždycky to byl hlavně pivař a fanoušek piva a k nápadu založit si rodinný podnik v podobě minipivovaru se dopracoval postupně. Nebyl sám, protože minipivovary v Česku přibývají každý rok rychlým tempem.

Zatímco před rokem 1989 jste si mohli dopřát pivo mimo produkci velkých pivovarů v podstatě jen ve známém pivovaru U Fleků v Praze, dnes takovou možnost máte ve 177 minipivovarech. Tedy oficiálně. „Neoficiálně jich bude tak o pět šest víc, protože se stále otevírají nové, a než se o nich dozvíme, tak to chvíli trvá,“ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Ročně jich přitom podle jeho slov přibude kolem dvaceti až pětadvaceti. Mnohé z nich jsou rodinné podniky, kde vaří pivo doslova v domácích podmínkách, často ve sklepě rodinného domu.

První várka ze sporáku
„Sládek původní profesí nejsem, ale moje kroky vždy směřovaly skoro celý život kolem piva a hospod,“ říká Luboš Vorel. Živil se a stále živí montáží a sanitací pivního vedení a před více než dvaceti lety si k tomu s manželkou přibral hospodu ve Velkém Rybníku poblíž Karlových Varů, která se už přes sto let jmenuje U Hastrmana.

Zpočátku točili pivo zavedených značek, s vlastním začali před osmi lety. „Manželka je zrovna takový blázen jako já, pomáhá nám i synovec, takže je to vysloveně rodinná firma.“

K prvním experimentům posloužil kuchyňský sporák. Napoprvé uvařili šedesát litrů, v hospodě uspořádali mejdan a všem dali zadarmo ochutnat. Hned první pokus hostům zachutnal a myšlenka čepovat v hospodě jen vlastní pivo byla na světě. Luboš Vorel přitom byl připravený na to, že se jeho výtvor u lidí nechytne, že to nebude k pití nebo že to prostě nebude umět uvařit. „Ba naopak mě překvapilo, že to vyšlo,“ konstatuje.

Rozhodnutí založit minipivovar obnášelo mimo jiné rok sbírání různých povolení. A taky učení. Majitel přiznává, že mu tři roky zabralo, než si vše kolem vaření piva dokonale osvojil.

„Kamarádi z větších pivovarů mi poradili a pomohli sehnat technologii, jinak jsem se ale všechno učil sám – internet, literatura a možná taky trochu citu, který v sobě mám,“ říká. Co se týče pivní produkce, chtěl přiblížit lidem, kteří nemají možnost jezdit po světě, různé typy zahraničních piv.

V nabídce má proto piva belgického nebo amerického typu či sklepní pivo, do něhož se při výrobě přidává dubová kůra, což má evokovat dobu, kdy pivo zrálo v dubových sudech.

„Co pan Vorel uvaří, to my vypijeme,“ odpovídá David Ondek, jeden z hostů, na otázku, co pije nejradši. Považuje se za pivaře, dřív podle svých slov pil všechno a produkci minipivovarů rád ochutná. Rozdíly oproti běžným pivům jsou podle něj i vidět.

„Základem je hustota, napijete se, drží pěna. Je to vidět i na barvě.“ „Piju to prostě proto, že mi to chutná,“ říká Vladimír Juren, který má ve Velkém Rybníku chalupu. „Piva z velkých pivovarů, to je taková daná laťka, ale pivo z minipivovarů je chuťově jiné,“ všiml si.

Navzdory tomu, že se vlastní pivo ujalo, zůstává podle Luboše Vorla hospoda jen sezónní záležitostí, proto se dál věnuje i servisu pivního vedení. „Všichni navíc žijí v představě, že sládek jen chodí a ochutnává. Já ale v sezóně pětkrát až sedmkrát týdně vstávám v půl čtvrté ráno a končím tak v devět večer, to už sotva lezu.“

Fyzická dřina nebo neustálé kmitání mezi varnou, kde je v létě jak ve skleníku, a sklepem, kde se teplota drží pár stupňů nad nulou, mu zatím iluze nadšeného pivaře, který toužil vařit vlastní pivo, nevzaly. „Když zůstanete pivovarskej, tak vám to iluze vzít nemůže, protože při vaření piva pořád něco objevujete.“

Byznys nejen pro pivaře
Výroba piva je možná dřina, ale vzhledem k tomu, jak rychle minipivovary přibývají, by se mohlo zdát, že založit si ho je snadná věc.

„Moc snadné to není a ještě obtížnější je potom minipivovar vést. Máme spoustu zájemců, kteří mají pocit, že se pivo prostě uvaří a je to hotové a že to nebude stát ani milión,“ vyvrací mýty Jan Šuráň a nalévá pivo z lahve s etiketou Hostinského pivovaru Glockner ze Svachovy Lhoty. „Teď v neděli začínali, to jsou jejich první piva,“ dokazuje, jak mapa minipivovarů neustále houstne.

Technologie a vybavení vyjde podle jeho slov na pět miliónů korun, ale považuje to za rozumnou investici a rozmach minipivovarů dokonce vnímá jako odraz ekonomické krize. „Investovat do fondů, do akcií je riziko, zato minipivovar, když se podaří dobře rozjet, vám přinese zisk patnáct až dvacet procent ročně.“

Jako člověk vyučený v oboru přitom nenese nelibě ani fakt, že mezi majiteli minipivovarů jsou často lidé, kteří se výrobu učí od nuly, a mnohdy i takoví, pro něž je to prostě byznys.

Naopak je rád, že nové pivovary ve velkém zaměstnávají sládky, takže tohle tradiční řemeslo a na něj navázané učební obory jen tak nezaniknou. „Stačí, když má majitel k sobě sládka a chuť do toho investovat,“ říká Jan Šuráň a vysvětluje, že na vaření piva sice musíte mít živnostenský list a potřebnou kvalifikaci, ale když jste laik, stačí odpovědná osoba, garant – tedy právě sládek.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.10.08.2013 00:001