Malou obec Rohov na Opavsku znají milovníci dobrého jídla z širokého okolí. Vyhlášená pečená vepřová kolena, která připravují v místní tři sta let staré hospodě, jsou delikatesou, za kterou přijíždějí ve velkém hosté také z nedalekého Polska.
Rohovská hospoda má úctyhodnou tři sta let dlouhou historii, i když její nejslavnější část se píše teprve v posledních letech. V rodinné Hospodě U Komárků podnikali už předci současného provozovatele Artura Komárka. On sám se tam narodil a celý život žil s rodinou v zadní části stavby.
„Už od roku 1723 to fungovalo jako hospoda. Máme to zadokumentované, protože Němci začali psát kroniky každého domu. Celou dobu byla otevřená – třeba za španělské chřipky nebo za první světové války. V minulosti si ji předávali lidé z generace na generaci. Můj praděda i děda ji provozovali. Otec už ne, protože tady byla Jednota,“ říká současný majitel.
Když v roce 1990 získal Artur Komárek rodinný majetek od družstva Jednota zpět, byla to zanedbaná vesnická hospoda čtvrté cenové skupiny. Na dědině s šesti sty obyvateli, navíc v odlehlém kraji, to nebyly ideální podmínky pro začátek podnikání. Proto v prvních letech Komárkovi provozovali jen pivnici. Artur chodil přes den do práce, po večerech obsluhoval ve výčepu, jídlo se nepodávalo. Kolem roku 2000 dokonce uvažoval, že hospodu zavře, protože se ekonomicky nevyplácela.
Jenže tehdy se mu dostaly do ruky staré dobové fotky z hospody, na kterých byl jeho děda. „Měl jsem ty fotky v ruce a řekl si, že je škoda, když ji po tři sta letech zavřu. Tak jsem se rozhodl, že tady musím začít prodávat nějaké jídlo,“ vzpomíná.
Naštěstí inspirace přišla rychle. Šťastnou náhodou tehdy pracovně navštívil na Slovensku vesničku Slovenský Grob, která je vyhlášená hospůdkami, v nichž se pečou husy. „Jedl jsem tam tehdy husu, jakou jsem do té doby neměl. Usoudil jsem, že na ni musí mít speciální pec. Tak mi to nedalo a jel jsem tam zanedlouho znovu,“ popisuje Komárek.
Měl štěstí, že se tam seznámil s místním „fachmanem“, který byl už třetím v generaci stavitelů pecí. Slovo dalo slovo a Komárkovi měli v Rohově novou pec na bukové dříví, ve které od té doby pečou (převážně v pátek a sobotu) nejen vyhlášená vepřová kolena, ale někdy také krocany, vepřové kýty nebo kachny. V nabídce jsou i další speciality.
Začátky s pečenými koleny ve voňavém výpeku nebyly lehké, Komárkovi si pravidelnou klientelu museli postupně vytvořit. V té době totiž hosté chtěli nejčastěji smažený sýr a hranolky. „Když jsme jim řekli, že nic takového nemáme, tak se otočili a šli pryč. Trvalo to dva tři roky, potom si nás pomalu začali hosté nacházet kvůli kolenům,“ vysvětluje Komárek.
Zájem o kolena je obrovský
V současné době si musí hosté počkat v pátky a soboty na návštěvu rohovské hospody i několik týdnů, protože zájem o kolena je obrovský. Například teď mají u Komárků obsazeno až do Vánoc.
Proč jsou rohovská kolena tak vyhlášená? „To koleno není vůbec kořeněné, ani není předvařované. Je jen dva tři dny nasolené v lednici a potom se peče v peci. Po pěti hodinách je hotové. Peče se s bukovým dřívím. To dříví tam hoří, zahřívá pec a tím mu dává specifickou chuť. Proto je jiné, než jak je dělají v jiných restauracích. Podáváme k němu čerstvý chléb, hořčici a čerstvý strouhaný křen,“ vysvětluje majitel hospody.
A aby byl požitek z jídla co nejlepší, nabízejí k němu Komárkovi také několik druhů svého piva značky Rohan. „Vařit nás naučil sládek. Chuť našeho piva jsme si dělali sami. Já říkám, že nepotřebuji, ať chutná všem lidem na světě. Chci, ať chutná mně, je to naše pivo. Každý máme jiné chutě,“ říká Komárek.
Dodává, že služby hospody rozšířil o minipivovar v roce 2010. Tehdy si pořídil varnu na 500 litrů. Tu nejlevnější, jaká byla na trhu. Protože pivo lidem zachutnalo, zakoupili Komárkovi nedávno varnu na 1000 litrů – sofistikovanou, řízenou počítačem
Artur Komárek věří, že stylovou hospodu jednou zdědí a bude provozovat někdo z jeho příbuzných. Pracuje v ní totiž nejen on s manželkou, ale také syn a zeť. „Miluji, když je hospoda plná lidí, kteří sedí, baví se a chutná jim. Kvůli tomu to děláme,“ uzavírá s úsměvem hospodský z Rohova.
Na jednom místě
948 pivovarů
17.986 piv
10.655 pivních zpráv
Sledujte s námi
boom pivovarů
STAHUJTE
mobilní aplikaci
České pivovary
První písemná zmínka o hospodě pochází z roku 1724 z doby, kdy se v naší oblasti začaly psát kroniky. Od té doby je hospoda neustále v provozu, což není zcela běžné. A z úcty k této letité tradici máme v současnosti i vlastní pivovar s ležáckými tanky pojmenovány po majitelích hospody od zdokumentovaných počátků. Rodina majitele Josefa Chorého spravuje hospodu od roku 1886 a současný majitel Artur Komárek mladší je tedy v pokolení čtvrtý v pořadí.
Prvním rodinným provozovatelem byl tedy Josef Chorý.
Budovu v nichž se hospoda nachází přestavěl, značně zvelebil a hospodu provozoval Chorého zeť František Komárek. Ve stejných šlépějích kráčel i jeho syn Artur Komárek starší. Jeho působení bylo ovšem přerušeno nástupem socialismu.
V roce 1990 po změně politických poměrů provoz hospody znovu přešel do vlastnictví rodiny a tu převzal Artur Komárek mladší.
Do roku 2001 byla hospoda bez kuchyně. A v tomto roce byla zhotovená šamotová pec na pečení masa, jako jediná svého druhu v regionu. Interiér provozovny dotvářel místní rodák Stanislav Mika. Pečená vepřová kolena, krutí masa provoněná bukovým dřevem jsou vyhlášenou specialitou širokém okolí i v Polsku.
V roce 2010 rodina založila rodinný minipivovar Rohan. Název piva je odvozen od názvu dané obce Rohov. Dokonce i v logu minipivovaru je použita část znaku obce Rohov a to věž šachové figury a beraními rohy. Ta z heraldického hlediska odráží skutečnost, že obec leží na rozhraní (v rohu) území, které uzavírá opavskou kotlinu směrem k rozlehlým rovinám Polska. Rohy pak symbolizují zemědělskou a živočišnou tradici tohoto místa.
Pivo se vaří tradičním způsobem, klasickou dvourmutovou technologií, a to výhradně z českých a moravských surovin – moravský slad, žatecký chmel, pivovarské kvasnice a pramenitá voda z místních zdrojů.
Pivo se po jeho uvaření zchladí ve varně a přemísťuje do spilky. Tam v otevřených kvasných kádích probíhá po přidání pivovarských kvasnic jeho hlavní kvašení při teplotě cca 10°C. Tento proces trvá cca 10-14 dní a následně se stáčí do ležáckých tanků. V ležáckém sklepě pak pivo zraje po dobu min. 3 týdnů.
Pivo je čepováno ve výčepu přímo z ležáckých tanků a to bez pasterizace, filtrace či jiných úprav. Pivo tak obsahuje množství vitamínů řady „B“ a dalších zdraví prospěšných látek.
Zdroj:Stránky Rohovského minipivovaru, 2018
Více na stránkách pivovaru
Minipivovar Rohan |
Artur Komárek fyzické osoba |
minipivovar s pohostinstvím |
Slezská 86 |
747 25 Rohov |
Moravskoslezský kraj |
2010 |
Ing. Artur Komárek |
Ing. Artur Komárek |
~1 000 hl (ročně) |
+420 553 761 087 |
12121452 |
www.pivorohan.cz |
info@ukomarku.cz |
Uvedené údaje určené pro obchodní styk jsou získané z veřejně dostupných zdrojů - stránek pivovaru, obchodního rejstříku nebo od zástupce pivovaru. Zveřejněno se souhlasem zástupce pivovaru. |
Sortiment
Novinky
Seznamy
Galerie
Diskuse
Historie piva
Dělění piva
Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za obsah příspěvků a podkladů uvedených přispěvateli. Pokud jste přesvědčeni, že cokoli na stránkách porušuje autorská práva, která vlastníte nebo spravujete, provozovatel po ohlášení dané skutečnosti příslušné dokumenty z webových stránek neprodleně odstraní. V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů mají uživatelé právo žádat změnu nebo smazání osobních údajů, které jsou užívány neoprávněně.
Používání webových stránek a ostatních produktů projektu „České pivo - České zlato“ je podmíněno přijetím souhlasu s využíváním souborů cookies a potvrzením plnoletosti. V případě nesouhlasu s podmínkami stránky opusťte.