Pivo v plechovce s cool potiskem? Novou „světovou“ cestu k zákazníkům si nachází stále více minipivovarů. Náklady na obal však i kvůli rekordní ceně hliníku vystřelily nahoru.
Koronavirová krize. Zavřené či omezené hospody, lidé popíjející pivo doma, jiné preference zákazníků. Tohle všechno si dal dohromady Radús Mohyla, majitel minipivovaru Radas ve Stříteži na Frýdecko-Místecku. Rázem měl jasno o novém směru jeho upadajícího podnikání. Pořídil si speciální italskou plnicí linku a pivo stáčí do plechovek.

„Nebýt toho, tak jsme skončili. Pandemie to rozsekla, ukázala nám novou cestu. Odrazili jsme se ode dna,“ řekl Deníku Mohyla.

Minipivovar nedávno koupil další, již druhou plnicí linku. Zákazníkům nabízí pivo Lysá hora, zaevidované a patentované má i další ochranné „horské“ značky - Sněžka, Ještěd a Praděd. „Úplný přechod na plechovkový obal zatím není možný, stále dodáváme i pivo v sudu. V plechu i tak vidím budoucnost, trend u menších českých výrobců teprve začíná,“ dodal pivovarník.

Radas založený před deseti lety předtím dodával tradičně sudové pivo asi do stovky hospod v moravskoslezském regionu. Nové obaly zvažoval již před covidem, pro plechovky se rozhodl až za pandemie. „Když se zavřely hospody, kupily se nám sudy s pivem. Díky plechovkám jsme rozšířili odbyt o obchodní síť, už nejsme tak závislí na restauracích,“ vysvětlil Mohyla.

I další menší producenti vidí hliník jako atraktivní obal, který by jim pomohl nalákat hlavně mladé zákazníky. Ze zhruba 500 českých minipivovarů si plnění do plechovek vyzkoušeli mnozí. Pořízení drahé stáčecí linky ale většina minipivovarů zatím jen zvažuje. Řemeslné podniky počítají, v jakém objemu výroby se jim investice vyplatí.

Po vzoru USA a Evropy nyní i v České republice existují první mobilní stáčírny, které jednou za čas zavítají do pivovaru, stočí pivo do plechovek a cestují k dalšímu výrobci. Například firma Craft33 z Brněnska. „Máme americkou technologii. Linka se vejde do dodávky. Stáčíme zhruba pět set litrů za hodinu. Fungujeme rok a půl. Začátek byl obtížný, ale získali jsme si důvěru klientů a od letoška se nám co týden hlásí nový pivovar,“ přiblížil majitel firmy Ladislav Havlíček.

Podle něj i řady sládků je hliníkový obal pro pivo ideální. Zlatavý mok uchovává ve tmě, perfektně uzavřený. „Čerstvost chutě a vůně vydrží až čtyři měsíce, což je dokonce déle než ve skleněné lahvi. PETky degradují vlastnosti piva poměrně brzy,“ vysvětlil Havlíček.

Zdražení obalu
Náklady na obalové materiály sklo, "plech" či plast byly podle odborníků srovnatelné. Cena hliníku ale od vypuknutí pandemie ve světě vyletěla strmě nahoru. Podle ekonomů aktuálně ceny hliníku pro evropské spotřebitele dosahují rekordních hodnot. A nedávno skokově zdražili přímo výrobci plechovkových obalů. „Ze dne na den někteří až o čtyřicet procent,“ potvrdil Havlíček. Čeští výrobci piva už loni zdůvodňovali zdražování baleného chmelového moku růstem cen obalových materiálů.

I Mohyla zvažoval nabízet možnost plnicí linky minipivovaru Radas pro kolegy z okolí. Stroj podle něj naplní za hodinu až 1400 plechovek. Od nápadu nakonec ustoupil. „Ideální situace je – co navařím, to prodám. Za svoje pivo ručím. Když stáčíte cizí pivo, je to komplikovanější a s větším rizikem, že budete muset řešit, co se v procesu nepovedlo,“ uzavřel.

Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha jsou plechovky sice na vzestupu, ale pro objem vystaveného piva znamenají stále ještě velmi malou část. „Jsou pivovary, které si pořídily velmi jednoduchou linku, někteří mají spíše jen „stáčečku“,“ doplnil Voldřich.

A průmyslové pivovary? Plzeňský Prazdroj definitivně upustil od PET lahví a věří dál skleněným lahvím či právě plechovkám. V obchodech se nyní doprodávají poslední kusy piv v plastu i posledních značek z jeho portfolia Kozel a Primus. Podle dat Prazdroje zhruba dvě třetiny spotřebitelů přešlo od nákupu piva plastovém obalu ke skleněným vratným lahvím, třetina lidí pak místo PETek nakupuje plechovky.

Nejvíce to postihlo malé pivovary, které dodávají většinu svého piva hospodám.

Ocitl se mezi nimi také minipivovar Radas ve Stříteži na Frýdecko-Místecku, který do té dosud dodával své beskydské pivo do asi stovky hospod „kolem komína“ a v regionu.

Sudy se začaly vršit na zahradě domu, kde minipivovar vybudoval jeho majitel Radúz Mohyla. Ten měl najednou dost času přemýšlet, jak své podnikání zkusit zachránit. A rozhodl se jako zatím jeden z mála minipivovarů pořídit si plnicí linku na plechovkové pivo.

Covid mu tuhle vizi přihrál. Lidé dnes pijí hlavně doma

„Už jsme o tomto kroku uvažovali dříve, ještě dlouho před covidem. Plánovali jsme do budoucna, že budeme pivo plnit i do lahví nebo plechovek. Koronavirová krize pouze tento krok uspíšila a vyhrály plechovky,“ provází pivovarník Radúz Mohyla rodinným minipivovarem, který vznikl v roce 2012.

„Objeli jsme se sládkem pár veletrhů a nedávno si pořídili linku na stáčení piva do plechovek. Dnes se pije místo hospod hlavně doma a lidé si pivo kupují domů,“ říká muž, který si už dříve podobně jako název Lysá hora nechal zaevidovat a patentovat i další ochranné „horské“ značky piv - Sněžka, Ještěd a Praděd.

Plechovky zamíří na celý sever země. Od Aše a Liberce až k nám

Právě piva těchto značek bude novotou se blýskající linka plnit do plechovek. „Lysou horu už milovníci piva dobře znají. Zkusíme se s těmi dalšími pivy prosadit na severu republiky od Aše, Liberce až sem. Uvidíme, jak se chytnou. Ve finále se piva pojmenovaná po horských velikánech mohou stát třeba i suvenýry pro turisty při výletech nebo výšlapech,“ říká majitel pivovaru Radas Radúz Mohyla.

Ostrá zkouška provozu linky, která je italské výroby a patří mezi nejkvalitnější výrobky svého druhu, se odbude v nejbližších dnech.

„Je to takový mercedes mezi ostatními linkami. Ta naše naplní průměrně i tisíc plechovek za hodinu. Technici slíbili, že zvládne i patnáct set,“ říká majitel pivovaru Radas Radús Mohyla, který vidí výhodu ve výrobě plechovkového piva oproti sudům.

„Plechovky se nevracejí, putují pouze tam. Sudy musí tam a pak zpět. Plechovka je také ekologický obal. Linka je bude balit do kartonů po dvanácti kusech,“ říká Mohyla a dodává, že neví o žádném jiném minipivovaru, který by měl podobnou linku na plnění piva do plechovek.

Nad pivem bdí zkušený sládek, který pomáhal stavět pivovary v zahraničí

Sládek pivovaru Radas Martin Vrba vidí další obrovské výhody linky, že oproti třeba linkám na plnění piva do lahví ji může obsluhovat méně pracovníků a také to, že je plně linka na plechovky plně sanitovatelná.

„Dokážeme u linky vytvořit aseptické prostředí bez rizika kontaminace piva a výrobku. Zajistíme tak kvalitu výrobku od začátku do konce,“ říká muž, který kdysi dávno začínal vařit pivo v pivovaru Radegast a potom téměř třicet let pomáhal stavět malé pivovary v zahraničí.

Prakticky po celé Evropě, ale třeba i v Sýrii či Turkmenistánu.

„Hodně ale také v Itálii, kde jsem i pár let žil. Teď bydlím opět v Čechách a pravidelně sem do Stříteže jezdím kontrolovat a vařit pivo. Je to pro mě příležitost se velmi pravidelně vracet zpět do svého rodného kraje,“ říká sládek pivovaru Radas, který se vyučil pivovarnictví v plzeňském pivovaru.

Plechovky zamíří do řetězců, maloobchodu, hospod i do zahraničí

Plechovkové pivo bude pivovar ze Stříteže dodávat do obchodních potravinářských řetězců i do maloobchodní sítě, do gastronomických provozů, hotelů i restaurací.

„Čas ukáže, jaký bude o piva zájem a kam až budeme moci tedy plechovkové pivo dodávat. Pivovar Radas už dříve dodával své pivo do polských a slovenských restaurací, určitě tam budeme zkoušet dodávat i plechovky. A trh ukáže, jestli se před námi neotevřou ještě jiné distribuční cesty, o kterých teď třeba ani nevíme nebo neuvažujeme. Ostatně exportní verzi obalu plechovek už máme připravenou,“ říká sládek Martin Vrba.

Linka na plnění plechovek může sloužit i dalším malým pivovarům

Majitel pivovaru říká, že služby jeho linky by mohli využívat i další majitelé minipivovarů, kteří by si ve Stříteži mohli nechávat stáčet do plechovek své pivo.

„Malé pivovary dnes v této době svádějí boj o odbyt svého piva stejně jako já. Prodávají to v petkách, sudy jim leží ve skladech,“ popisuje Radús Mohyla a jeho sládek Martin Vrba dodává, že zastává názor, že opravdu kvalitní pivo do petek nepatří.

„Jsou spotřebitelé, kteří upřednostňují petku, ale většinou jen z ekonomických důvodů. Ale kvalitní produkt by měl být stočený do kvalitního obalu a pro mne kvalitními transportními obaly jsou keg sudy, tanky, lahve a plechovky. Navíc prodej piva v plechovkách jde hodně nahoru,“ říká sládek Martin Vrba u nové, už napojené a zabudované linky na plnění piva do plechovek, kterou do pivovaru Radas přivezla firma před dvěma týdny.

Nová linka je způsob, jak se odrazit ode dna

Pivovar Radas tak prakticky zásadně mění distribuci svého piva. „Před koronavirovou krizí jsme dodávali pivo jen v sudech a jen do restaurací a hospod. Co jsme uvařili, to jsme prodali. Současná covidová krize nás totálně zasáhla. A linka je způsob, jak se odrazit ode dna,“ říká majitel minipivovaru, kterému opatření proti pandemii opravdu zastavila podnikání.

Na druhé straně se prý v této době zklidnil. „Najednou bylo méně stresů, nikdo nechtěl v sobotu přivézt pivo, protože mu došlo. S nikým se nemusím rozčilovat, že pivo pění nebo nepění. Klídek. Nic se neděje, nic se neprodává,“ říká sarkasticky v úřední místnosti svého pivovaru, který dokáže uvařit až dvacet tisíc hektolitrů piva za rok. Tím se řadí mezi ty větší minipivovary.

Co bude dál? Polovina hospodských se k profesi asi už nevrátí

Jak vidí oba muži pivovaru Radas budoucnost pivovarnictví v době, kdy nemocní na covid plní dramaticky nemocnice a kdy rozvolňování přísných opatření je v nedohledu?

„Dnes prožívají pivovary celorepublikový kolaps. A je jedno, jestli to je malý nebo velký pivovar. Hospody jsou zavřené, nepořádají se akce, nejsou festivaly, není nic. Jestli vláda rozvolní opatření v létě, nikdo neví. Polovina hospodských už se k tomu řemeslu zřejmě stejně nevrátí, protože se zadlužili a nemají peníze ani pro sebe, natož na nájmy hospod. A ti, které to existenčně nezasáhlo, tak říkají, že nemají jistotu, že budou moci normálně fungovat. Jestli budou hospodu provozovat jeden den, týden nebo měsíc, než ji znovu zavřou. Nikdo neví, co bude dál,“ říká Martin Vrba.

Lidé budou cenou plechovkového piva ze Stříteže mile překvapeni

Dodává, že stačil rok a návyky lidí se u pivařů dramaticky změnily. „Lidé začali pít ve velkém doma. Chodí si do obchodu pro plechovky, pro lahve a pijí doma. Ve čtvrtek jsou v jednom z řetězců slevy na pivo a kupují ho vesměs ženy. Ne že by doma pily, ale kupují je pro své muže. Aby měly doma klid, když jejich muž nemůže do hospody. Jistě čtete, jak se v době této krize zvýšil počet případů domácího násilí, lidé se doma hádají, protože ti lidé jsou pořád doma spolu. A ta žena pochopila, že pokud chce mít doma klid, tak svému muži raději koupí na víkend basu nebo dvě levného piva. A dokonce tím ani příliš nenabourá rodinný rozpočet,“ říká Martin Vrba.

Majitel pivovaru Radas Radúz Mohyla říká, že mu nová linka na plnění piva do plechovek umožní opět jeho pivo prodávat. Ale jaká bude jeho cena?

„Velmi přiměřená kvalitě, samozřejmě. A myslíme si, že zákazníci budou při srovnání s obdobnými pivy velice mile překvapeni,“ shodují se oba hlavní muži střítežského minipivovaru.

Rozvoj malých pivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a nezadržitelně se blíží ke čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT je pravidelně mapuje prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude i v roce 2017 pro čtenáře objevnou cestou za poznáním tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Díky dlouholetému podnikání si můžete vydělat slušné peníze a ty pak utratit nebo třeba investovat. Pan Radúz Mohyla ze Stříteže si zvolil druhou variantu. Prakticky ze dne na den se rozhodl, že si v obci s tisíci obyvateli v podhůří Beskyd postaví svůj vlastní pivovar zvaný Radas a že to zkusí rozjet docela ve velkém.

Nejen o tom, co jej k tomu vedlo a jak se mu jeho záměr daří plnit, bude náš dnešní 29. díl seriálu Pivní mapa.

Po dvaceti letech začal „nový cirkus“
V minulosti bylo jeho „byznysem“ zpracování kůže do podoby nejrůznějších doplňků a mezi jeho zákazníky patřily také pivovary.

„Dá se říct, že vydělané peníze jsme vložili zase tam, kam patří. Do piva. Celý cirkus tak začal po dvaceti letech znovu,“ říká s úsměvem Mohyla, který začal o výrobě vlastního piva uvažovat v roce 2012. Žádné fráze o strategii a podnikatelských záměrech od něj ovšem neuslyšíte.

„To nás napadlo u piva. Kolega neměl v hospodě dobré pivo, a tak mi řekl, postav si svůj pivovar. Tak se stalo. Bylo to jednoduché,“ pokračuje muž, který díky svým zkušenostem znal pivovarský obor z hlediska obchodu, výrobu poznával až v praxi.

Během jednoho roku vybudoval z vlastního domu stojícího přímo u frekventované silnice mezi Frýdkem-Místkem a Třincem bez nadsázky čistě produkční kolos mezi malými pivovary. Jedná se o malý průmyslový pivovar s maximální kapacitou 20 000 hektolitrů.

„První vaření bylo zrovna ve stejný den, jako byl ve Vatikánu zvolen papež František, tedy 13. března 2013. Byla zima a bílý kouř příznačně stoupal kromě Vatikánu k nebi taky u nás z varny,“ vybavuje si Mohyla paralelu se zcela jiným světem.

Živí je zahraniční spolupráce
Po čtyřech sezónách provozu je spokojen s tím, že si pivo značky Radas vytvořilo okruh svých pravidelných zákazníků a odběratelů. „Mrzet“ jej může snad jen to, že převážná část produkce jde mimo region, tedy do Polska a na Slovensko. Něco málo prodá „kolem komína“ a pak také do obchodních řetězců.

„Zahraniční spolupráce nás živí. Jezdí si k nám pro pivo, protože vědí, že je u nás od malých pivovarů velice dobré. Vždyť nejsme jediní, kteří vyvážejí a nakonec to dělají i velké pivovary,“ podotýká zakladatel pivovaru, který se od počátku drží kréda vařit pivo „Beskydské a naše“.

Co to znamená? Z hlediska chuti je to snadné. Pivo ze Stříteže má být pořádně hořké a řízné tak, jak tomu v Beskydech kdysi bývalo. „Naše pivo je to proto, že tady na rozdíl od velkých koncernů, které mají zahraniční vlastníky, platíme daně a snažíme se v těžkých podmínkách podnikat,“ vysvětluje Mohyla.

Přestože má prakticky největší z malých pivovarů v celém regionu, vsadil na princip rodinného podniku, o který se starají čtyři lidé. Syn se naučil pivo vařit, manželka pomáhá s účetnictvím a dcera s marketingem. O obchod se stará hlava rodiny. Víc není třeba.

„Ze začátku jsme tady měli garanta, sládka Martina Vrbu, který nám vždy poradil a potom už začal vařit syn. Myslím si, že se to naučil dobře a že pivovar je, co se týče kvality, profesionální,“ doplňuje zakladatel, jenž se nebál investovat do moderní automatizované technologie. „Levné“ experimenty odmítl.

Hlavní značkou je Lysá hora
Ve škále piv se chtěl Radas vždy držet klasiky. Hlavní značkou jeho sortimentu je světlý ležák, dvanáctka Lysá hora. Daleko za ní je potom světlá jedenáctka a polotmavá čtrnáctka. Tato piva jsou v nabídce stále společně s řadou ochucených piv vyráběných přidáním macerátů nejčastěji ovocného typu.

„Moc jsem tomu nefandil, ale zkusili jsme to a nakonec se i tato piva ujala. Pořád je to lehce ochucená jedenáctka. Uchytilo se také zelené pivo, které vaříme na Velikonoce a na svatého Patrika. Svoje zákazníky si našlo,“ vykládá pivovarník, který se v rámci dalšího rozvoje věnuje vaření piva pro další lokální „horské“ značky. Po Lysé hoře a Pradědu se letos chystá i na Ještěd a Sněžku.

V tom rozhodně není sám, kdo vaří piva i pro zájemce z jiných regionů. Podstatné podle něj je, aby pivovar žil a fungoval. „Jde to, protože lidé chtějí stále více domácí produkci, tak to je se vším, nejen s pivem. Kdo chce, vidí rozdíl mezi chemickým pivem a tím, které je živé, kvalitní a dělané starým způsobem,“ myslí si Mohyla.

Svým příběhem možná vypadá jako svéráz, který to prostě risknul a klidně si „na vesnici“ postavil „malý velký“ pivovar. Jasně, většinou je to tak, že doma pak není nikdo prorokem, ale důležité je prosadit se časem tam, kde o pivo mají zájem a kde jim chutná.

Neuvažuje, že by jednou otevřel u pivovaru aspoň malou hospodu?
„Možná, že by tu mohla být jako před třiceti lety, kdy jsem dům koupil, ale mým cílem to není. Hospody to mají dneska těžké, staré časy jsou pryč. Když si vzpomenu, jak to kdysi hučelo v pivnici U křivého psa ve Frýdku-Místku, kde se sedělo i na parapetech a my prodali denně 15 hektolitrů piva. To byl, pane, fičák,“ vrací se na závěr do nostalgické minulosti náš průvodce.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Pivovar Radas
Místo: Střítež 98
Druhy piv: všechna piva jsou spodně kvašená a filtrovaná, celoročně je v nabídce světlý ležák 11° a 12° Lysá hora, dále také polotmavý speciál 14° a více než deset druhů ochucených piv, během roku vaří také speciál – zelené pivo 12°
Stáčení a prodej: v pivovaru standardně plní 30 a 50 litrové KEG sudy a 1,5 litrové pet lahve
Výstav: více než 10 000 hektolitrů za rok