Historie a současnost Měšťanského pivovaru v Poličce

Z historie
Založeni jsme byli roku 1517. Jednalo se o společenství 113ti právovárečných domů dle vyjmenovaných čísel popisných v Poličce. Od roku 1771 měl již pivovárek společnou varnu v domě č.p.18 na náměstí. Tím se zamezilo rotování pivovarské chasy po jednotlivých domech. Což byl do té doby zejména soukromý problém majitelů domů. Také se nalézaly v potomstvu právovárečníků obdobné typy dětí. Od roku 1865 stojí pivovárek již na třetím místě, „za hradbami" městečka bez hradu. pivovarPříčina posledního stěhování pivovárku byl požár z 10.července 1845. Tehdy shořelo celé město. Stát zůstaly jenom 3 domy. Roku 1865 byl tedy otevřený třetí pivovar v Poličce. V tomto pivovárku máme kromě varny také spilku a ležácké sklepy. Alkohol nám na spilkách spodně kvasí. Vzhledem k plánovanému "úpadku" pivovárku, který se v socialismu neustále překládal, MNV Polička nestihl „Provozovnu pivovaru Polička" zlikvidovat. Byť to měl v plánech již od roku 1976. V roce 1991 zahájili potomci původních majitelů se s.p. Pivovary Hradec Králové soudní spor ohledně vydání pivovárku dle zákona č.87/191 Sb. o mimosoudních rehabilitacích. Ten v roce 1993 vyhráli. Dne 1.května 1994 jsme převzali provoz pivovárku od s.p. Pivovary Hradec Králové. A začali na něm hospodařit. Jednalo se o mimořádně zanedbaný provoz. Dnes užívaná měděná varna Novák & Jahn je z roku 1930. Pokoušíme se o postupnou stavbu nových oddělení namísto zcela odepsaných zbytků technologie.

Ze současnosti
Jsme akciová společnost, která v roce 2014 přijala monistický systém. Na místo představenstva máme od 14.4.2014 jako statutární orgán statutárního ředitele. Na místo dozorčí rady máme od 14.4.2014 správní radu.
Jsme malým nezávislým pivovarem s výstavem do 200 000 hl/rok. Trh držíme pouze tuzemský.

Od roku 2009 nastaly v naší výrobě změny. Především žádné pivo nevystavujeme pasterované. Všechna naše piva jsou dnes nepasterovaná. V roce 2013 jsme vystavili 102 000 hl piva. V roce 2014 jsme vystavili 108 888 hl piva. Za posledních 5 let jsme v pivovaru v ležáckých sklepích a při stáčení piva zavedli dva inertní plyny – dusík a kysličník uhličitý. Zdvojili jsme sudou linku z roku 2012 a rozšířili sudárnu. Vystavujeme přes 90 % ležáků – bez piva speciálního, pivovarkteré připravujeme pro potěšení našich odběratelů 3x do roka, na Velikonoce, Sv.Václava a na Vánoce. CHZO „České pivo" z EU se od roku 2009 týká pouze piva výčepního a ležáků.

V posledních 2 letech již z kapacitních důvodů nerozšiřujeme zákaznickou základnu. Pokud chceme svou nabídku rozšířit, musíme vystavět nové části pivovaru. Například dnes stavíme nový sklad sudů. Chceme si pořídit vlastní propagační stanici na množení pivovarských kvasnic. Musíme stavět novou spilku a nový ležácký sklep s nerezovými ležáckými tanky. Novou expedici lahví i sudů KEG. Mezitím se snažíme našim zákazníkům plnit veškerá přání. Tyto jsme zavedli po vrácení pivovárku do rukou potomků původních majitelů v roce 1994. Zavedli jsme tehdy pro smluvní odběratele NON-STOP prodej piva, 24 hodin denně 7 dní v týdnu. V roce 2014 si k nám po vlastní ose jezdilo 80,7 % smluvních odběratelů. Pivo si vybírali vždy dle svého výběru.

Sortiment: Nefiltrovaná piva (zejména nefiltrujeme ležáky) stáčíme pouze do sudů a uskladňujeme přímo v teplotách ležáckého sklepa +1° až +2° C. Jedná se o ruční proces, kterým pouze dělíme ležácký tank například na 160 půl hektolitrových dílů. To je hodně ruční práce navíc a v relativním chladu. Tato piva dodáváme pouze s příplatkem 35 %. Jedná se o piva, která znali naše prababičky a pradědové.
U 10° piv se jedná o výčepní piva. U 11° a 12° se jedná o světlý ležák. U „Františka Bittnera" 13° se jedná o speciální pivo světlé. U tmavého „Eliška" 13° se jedná o speciální pivo tmavé.

V našem pivovárku nemáme cylindrokónické tanky. Nevaříme na varně kmenové várky. Nemáme a nechceme používat před stáčením piva do sudů a do lahví metodu HGB (high gravity brewing). Čili v našem pivovárku neředíme pivo odkysličenou vodou.
Zdroj:'Měšťanský pivovar v Poličce' 2015Autor:Karel Witz


Více na stránkách pivovaru

Kniha mapuje 500 let pivovaru v Poličce

Publikováno:před měsícemZdroj:Orlický deníkAutor: Petr Šilar

Jedenáctiletý král Ludvík Jagellonský obdržel v roce 1517 informaci od svých regentů, že je pokladna poloprázdná. Dostal tedy radu, aby udělil právo várečné měšťanům, kteří by z každého vystaveného a prodaného džbánku piva odevzdali do královské pokladny malý peníz.

Od této události uplynulo pět set let a právě toto výročí si připomínají v měšťanském pivovaru novou knihou. Ta mapuje historii vaření nejoblíbenějšího nápoje v Česku na území Poličky.

Proč vlastně kniha vznikla? „Vedla mě k tomu moje zvědavost. Práce na knize byla napůl detektivní. Autoři museli najít věci, o kterých nikdo v pivovaru nevěděl. Nakonec jsme je dotáhli do podrobností,“ říká ředitel pivovaru Karel Witz.

Autoři knihy Stanislav Konečný a Filip Vrána čerpali z dochovaných archivních dat a sdělení. Přístup k materiálům zkomplikovala událost z 10. července roku 1845, kdy Polička zcela vyhořela. O grafickou úpravu se postaral Jiří Lammel, který knihu mimo jiné opatřil originálně zpracovanými nákresy a mapkami. Podařilo se mu také zrealizovat nápad, aby u knihy byl i tácek pod pivo.

„Knihárnu jsem přesvědčil, aby se tácek stal součástí vazby,“ prozrazuje litomyšlský grafik. Čtenáři si tak mohou u čtení dopřát pěnivý mok. Na 132 stránkách se dozvědí o vaření piva v právovárečných domech i soustředění výroby do jednoho pivovaru. Zajímavá je bezesporu i historie vaření piva ve 20. století, kdy poličský podnik prošel hospodářskou krizí, světovými válkami i obdobím socialismu.

Nechybí fakta o sládcích, kteří se starali o kvalitu piva po staletí. Je kniha určena milovníkům historie, nebo piva? „Oběma skupinám,“ dodává ředitel pivovaru.

Karel Witz: Výstav Pivovaru v Poličce se zvýšil o 3 pct téměř na 120 tis. hl

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:ČIA NEWS

Měšťanský pivovar v Poličce v roce 2016 vystavil 119 996 hl piva, což bylo o 3,01 % výstavu více než v roce 2015. Od začátku roku 2017 až do poloviny května činil výstav ležáku Otakar 11° více než 77 % z celkové produkce, což je o 2 % meziročně více. Sudového piva bylo vystaveno přes 85 %. V roce 2016 činil výstav k 15. květnu více než 39 640 hl piva. Letos to bylo ke stejnému dni jenom 38 015 hl piva. Pro ČIANEWS to uvedl statutární ředitel Karel Witz s tím, že letos bude pivovar pokračovat v práci na nové spilce "C" nad tříposchoďovým ležáckým sklepem "C". Potom bude pokračovat práce na tříposchoďovém ležáckému sklepu, do kterého bude umístěno 21 nerezových ležáckých tanků. Nerezové nádrže spilky "C" jsou již na místě v pivovaru. V dlouhodobém výhledu by se kapacita měla zvýšit až na 170 tis. hl piva.

Jaký výstav piva evidujete za 1. čtvrtletí letošního roku – a kolik to bylo za rok 2016?
Výstav piva v Poličce za 1. čtvrtletí neevidujeme. Mohu vám ale sdělit sumární údaje od začátku roku až do poloviny května 2017. Výstav ležáku Otakar 11° byl letos více než 77 %, v roce 2016 byl téměř 75 %. Sudového piva jsme letos vystavili více než 85 %. V roce 2016 jsme vystavili k 15. květnu 2016 více než 39 640 hl piva. Letos to bylo ke stejnému dni jenom 38 015 hl piva.

*****

V našem pivovaru se zaměřením na české pivo neuvažujeme o automatizaci. Zhruba za 20 let, kdy bychom mohli být hotoví s plánovanými úpravami včetně nové tříposchoďové varny, se naše kapacita konečně zvýší ze 100 000 hl na 150 000 hl a poté až na 170 000 hl piva. Záleží od zájmu zákazníků o naše pivo za 20 let.

*****

A které druhy vašeho piva jsou nejžádanější a nejúspěšnější – a jak se jednotlivé typy podílejí na vaší produkci?
Jak jsem uvedl, světlý ležák Otakar 11°, který překonal 77 %. Je to o 2 % více než loni.

Jaké speciály připravujete na letošní rok, případně už jste připravili a jaký byl výstav?
Z napjatých kapacitních důvodů na pivovaru vaříme speciály tmavou 13° Elišku a světlý speciál 13° František Bittner třikrát v roce. Na Velikonoce, Sv. Václava a na Vánoce. V roce 2016 jsme speciálů vystavili jenom 0,6 % našeho celkového výstavu. Celkem jsme v roce 2016 vystavili 119 996 hl piva. Bylo to o 3,01 % výstavu více než v roce 2015.

Jaká část vašeho výstavu směřuje na export – anebo se soustředíte pouze na pokrytí lokálních potřeb?
Naše nepasterované pivo neexportujeme. Své odběratele získáváme v tuzemsku. Od hranic se Slovenskem po Prahu.

Plánujete na rok 2017 nějaké investice? Kam budou směřovat – do rozšiřování kapacit, exportu, automatizace výroby, zvýšení produkce atd.? A kolik budete investovat do jednotlivých oblastí?
V roce 2017 budeme pokračovat v pracích na nové spilce „C“ nad tříposchoďovým ležáckým sklepem „C“. Potom budeme pokračovat v práci na tříposchoďovém ležáckému sklepu, do kterého budeme již brzy potřebovat 21 nerezových ležáckých tanků. Nerezové nádrže spilky „C“ jsou již na místě v pivovaru. Jedná se o obnovu původních ocelových ležáckých tanků a původních spilek, které byly také z oceli, byly však objemově menší. Jedná se o náhradu a rozšíření kapacity pivovaru.

V našem pivovaru se zaměřením na české pivo neuvažujeme o automatizaci. Zhruba za 20 let, kdy bychom mohli být hotoví s plánovanými úpravami včetně nové tříposchoďové varny, se naše kapacita konečně zvýší ze 100 000 hl na 150 000 hl a poté až na 170 000 hl piva. Záleží od zájmu zákazníků o naše pivo za 20 let.

Výstav nám diktují naši smluvní odběratelé. Ti si dnes jezdí ze 67 % pro pivo svými vlastními vozy. Vybírat si mohou z nabízených čtyř základních piv. Vedle nepasterovaného piva si mohou objednat za příplatek 35 % i nefiltrovaný sudový ležák s kvasnicemi. Samozřejmě také nesmluvní odběratelé náš pivovar znají a obdobně si vybírají své pivo. Jde přibližně o 3 % nesmluvních odběratelů. Cena pro nesmluvní odběratele je o 20 % vyšší než u smluvních.

Nabízíte svým odběratelům nějaké služby?
Naše NON-STOP služba na vrátnici se aktuálně stará zhruba 20 hodin denně o obchodní návštěvníky pivovaru, kteří se zajímají o konkrétní pivo. To znamená, že jim spočítá přivezené obaly a sudy bez piva, a pak jim vydá sudy a přepravky s pivem podle kupní smlouvy.
Od loňského podzimu zkušebně používáme „propagační stanici“ na pěstování vlastních pivovarských kvasnic. Do konce roku bychom se chtěli s kvasnicemi osamostatnit.

A jaké jsou vaše investice do podpory obchodu a marketingu?
Vedle standardních způsobů obchod pivem nijak nepodporujeme. Zvýšili jsme v roce 2013 cenu vratných nerezových sudů o polovinu na dvojnásobek běžné ceny. Jako jediný pivovar v Čechách. Žádný jiný pivovar nás nenapodobil.

Plánujete také investovat třeba do rozšiřování sítě vašich restaurací?
Do rozšiřování sítě našich restaurací investovat zatím nebudeme. Aktuálně máme čtyři, jednu v Chotěboři, druhou v Chocni a dvě v Poličce. Uvidíme později.

Mělo na vás nějaký dopad nedávné zavedení elektronické evidence tržeb (EET)?
Dopadem zákona o EET (elektronické evidence tržeb), který začal platit od 1. prosince 2016, došlo u pivovaru ke změnám zejména v odběru piva z velkoobchodních skupin. Velkoobchody (VO) totiž veřejně nikdy nepřiznaly úbytek svých odběratelů, který byl od konce listopadu 2016 až 50 %. Podle sdělení jednoho z představitelů jim najednou ubyli mnozí odběratelé. S těmito zákazníky dosud VO obchodovaly v hotovosti a bez dokladů. Řadu svých zákazníků velkoobchody také ztratily.

Odběry velkoobchodů jsou podle naší evidence nyní v průměru mezi 60 až 70 % ročního výstavu předchozího roku. Někteří z odběratelů se však přihlásili mimo svůj velkoobchod přímo k pivovaru. Jedná se samozřejmě o poměr ceny a kvality piva. Jejich odběratelé nechtějí za své peníze ještě dotovat velkoobchody, které si za svou obchodní aktivitu pochopitelně účtují svoji cenu.

Je zajímavé, že v důsledku těchto okolností nám mírně stoupl výstav lahvového piva. V procentech se dnes jedná o vyšší růst výstavu lahvového pivo asi o 4 %. Přesto nám zůstal výstav sudového piva více než 85 % z celkového výstavu piva. Ležáků prodáváme letos více než 91 %.

Včera byl květnový výstav o trochu lepší než 100 % výstavu roku 2016. Ovšem při započtení ztráty výstavu od začátku roku 2017 máme k 15. květnu 2017 zhruba 96 % výstavu minulého roku. Celkem se nám od začátku roku mírně navýšil výstav lahvového piva o více než 1 %. Připomínám, že od 1. května 2017 nového platného ceníku prodáváme sudové i lahvové pivo za stejné peníze. Jenom je o 0,50 Kč za půl litr piva vyšší.

*****

Měšťanský pivovar v Poličce byl založen v roce 1517. Šlo o společenství 113 majitelů právovárečných domů. Usnesením Sněmu zemského na Sv. Václava byla uzavřena obchodní smlouva mezi králem a společností o tom, že jako právováreční měšťané mohou prodávat své pivo zákazníkům s tím, že z každého piva odvedou panovníkovi poplatek. Od roku 1771 měl již v důsledku královského nařízení Josefa II. pivovar společnou varnu v domě č.p.18 na náměstí. Tím se zamezilo rotování pivovarské chasy po jednotlivých domech po dvou týdnech. Což byl dlouhodobý problém zejména majitelů domů. Spolumajitelkám to vyhovovalo. Od roku 1865 stojí pivovárek na třetím místě, „za hradbami“ městečka. Bez hradu. Důležitý pro poslední přestěhování pivovárku byl požár z 10. července 1845. Tehdy shořel i kostel a s ním celé městečko. Ve třetím pivovaru, který byl postaven roku 1865, máme kromě společné varny také spilku a ležácké sklepy. Od této chvíle jsme přešli na plzeňské pivo, spodně kvašené (alkohol nám na spilkách spodně kvasí). Zpočátku se chladilo či „ledovalo“ přírodním ledem. Od roku 1969 strojním chlazením. Vzhledem k plánovanému "úpadku" pivovárku, který se v socialismu neustále a každoročně překládal, MNV Polička nestihl Pivovar v Poličce zlikvidovat. Byť to měl od roku 1976 uvedené ve svých plánech. Namísto plánované likvidace v roce 1991 zahájili potomci původních majitelů se s. p. Pivovary Hradec Králové soudní při. Ohledně vydání pivovárku dle zákona č.87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích. Spor jsme vyhráli.
Dne 1.května 1994 byl pivovar převzat od s. p. Pivovary Hradec Králové. Dodnes užívaná měděná varna Novák & Jahn je z roku 1930. Pivovar investuje do výstavby nových oddělení, vyrábí nepasterované pivo, které pochopitelně neexportuje. Kapacita pivovaru je aktuálně vyprodaná. Spadá do kategorie „malého nezávislého pivovaru“.

Zájemce o naše pivo už odrazujeme, říká ředitel poličského pivovaru

Publikováno:před 2 letyZdroj:iDNES.czAutor:Petr Broulík

Měšťanský pivovar v Poličce své pivo do zahraničí nevyváží. Je nepasterizované, tudíž je třeba ho vypít rychle. Na malý odbyt si ale nestěžuje. Naopak, víc piva než nyní vařit zatím nemůže.

Z pivovaru v Poličce letos v létě odešel ke konkurenci sládek, s nímž mnozí pivaři spojují i rozmach tohoto pivovaru v posledních letech. Měšťanský pivovar však našel rychle nového a mezitím se svou desítkou vyhrál Dočesnou v Žatci a zaznamenal rekordní prodej piva v nedávném tropickém létě.

„Nový sládek Tomáš Dvořák má veškeré receptury od předešlého sládka k dispozici. Je to mladý svobodný muž z Poličky a shodou okolností vykonával druhým rokem po absolvování vysoké školy s oborem pivovarnictví praxi ve Starobrnu,“ řekl ředitel pivovaru Karel Witz.

Každý rok zvyšujete výstav piva zhruba o šest procent. Jak se odrazila vedra na prodeji piva?
Psalo se, že letošní vedra se příliš na obchodu s pivem neprojevila. U nás však ano. Vystavili jsme abnormální objemy piva. Například jedenáct dvanáct tisíc hektolitrů piva za měsíc už je pro nás opravdu hodně. Letos v červenci jsme navařili 13 441 hektolitrů piva, v srpnu téměř dvanáct a půl tisíce. Loni to bylo celkem téměř 109 tisíc hektolitrů piva, letos to bude o asi šest procent více. Uvidíme, kde skončíme. Náš pivovar je skutečně vyprodaný a vaříme dnes pivo na hranici jeho kapacity. Už dokonce odrazujeme další nové zákazníky od koupě našeho piva.

Opravdu? A jak?
Například jsme zvýšili jako jediný ‚pivovárek‘ v Čechách a na Moravě zálohy za nerezové sudy z tisícovky na 1 900 korun. U malých desetilitrových a patnáctilitrových KEGů máme dokonce zálohu tři tisíce. Všichni zákazníci musí platit při koupi v hotovosti nebo dopředu. Říkali jsme si, že to přece musí některé nové zákazníky odradit. Ale nestalo se tak.

Říkáte pivovárek, a vaříte na doraz. Neuvažujete tedy o rozšíření?
Předpokládáme rozšíření výroby o asi padesát procent. K tomu nám ale chybí postavit novou varnu, expedici, propagační stanici, spilku a ležáckých sklep. Zhruba na kapacitu 170 tisíc hektolitrů piva ročně. Výstavba ovšem potrvá řadu let, možná patnáct.

Chlubíte se tím, že k vám jezdí zákazníci pro pivo sami. Že si ho sami jezdí vybírat, a to kdykoliv.
Ano. Začínali jsme s tímto non stop prodejem v devadesátých letech a na začátku tvořili zákazníci, kteří si k nám jezdili pro pivo, jedno procento všech našich odběratelů. Loni už si k nám přijelo pro pivo osmdesát procent všech smluvních partnerů, a to se svými vlastními povozy. Někteří si kvůli tomu dokonce koupili vlastní kamiony. Jen devatenáct procent rozvážíme zákazníkům my. Pokud si nakreslíme okolo komína kruh, tak má poloměr 200 kilometrů. Zasahuje na východě do Ostravy, na jihu do Brna, na sever do Hradce Králové a na západ do Prahy.

Kde všude vaše pivo v regionu teče?
Poličské pivo se pije v kraji kdekoli. Z drtivé většiny dodáváme odběratelům sudové pivo. Pokud si kdokoli objedná nefiltrované pivo, dostane stejné pivo, jako je to filtrované, jenom s nepatrným zákalem, jemnější a barevnější chuti.

Kam jste se v poslední době s vaším pivem dostali?
Naše pivo neexportujeme do ciziny, protože je nepasterizované, a tedy není vhodné ho déle skladovat. Dodáváme je minimálně jednou týdně například na hospody v Praze či v Ostravě do dvou hospod ve Stodolní ulici.

Se svým pivem některá města docela ovládáte. V Chocni máte i vlastní hospodu, kde je stále plno i proto, že je tam pivo „za babku“. Jak je možné, že vaše pivo stojí v řadě restaurací v regionu pod dvacetikorunu?
Prodejní cena je věcí hostinského, do toho nemůžeme mluvit. Vím, že choceňský Růžek bývá nekřesťansky narvaný. Někdy se tam člověk ani nevejde a někdy to uvnitř vypadá jako ty přeplněné hospody za socialismu. Ale na druhé straně to není proto, že jsme nějací lidumilové. My na tom pivu i tak dost vyděláme. Máme více svých restaurací, například v Chotěboři.

V září jste dostali cenu na Dočesné v Žatci. Jak významné je to ocenění?
V degustační soutěži v Žatci letos v září obdržela naše Hradební výčepní desítka první cenu. Letos jsme získali od Spolku přátel piva i třetí místo pro speciál třináctku Eliška. Každá cena je milá. Na tom ovšem své úspěchy nestavíme.

Jak vypadá v současnosti boj mezi malými a velkými pivovary? Necítíte se někdy proti těm velkým slabí?
Boj mezi malými, menšími, středními a velkými pivovary trvá staletí, někdy od roku 900 našeho letopočtu, a má hodně podob. Po roce 1994 a privatizaci se Měšťanský pivovar soustředil na obnovu a v té době se o velké pivovary sváděly vlastnické boje. Velké pivovary se daly často ‚německou cestou‘. Pořizovaly stojící cylindrokónické tanky, které v pivovarech nahradily tradiční spilku i ležácký sklep. A začaly ředit uleželý pivní extrakt odkysličenou vodou. Chtěly ušetřit peníze. To jsou možná i důvody, proč se řada pivařů od velkých pivovarů odvrací a přiklání se k pivovarům s tradiční výrobou, které neměly na to, aby si koupily moderní technologii.

Polovina českých pivovarů už patří cizím majitelům. Co na to říkáte?
Jedná se dnes o tři čtvrtiny až čtyři pětiny všech pivovarů. Asi do roku 2007 to byly existenční potíže pivovarů zapříčiněné základní schopností či spíše neschopností pivovaru řádně hospodařit. Později se v Čechách vyskytli dokonce ruští majitelé peněz. Někdo, kdo se nenamáhal přemýšlet o dalším osudu pivovaru, svůj podnik prodal. Například nedávno prodali čeští majitelé do Číny majoritu dvou středních a pěti malých Lobkowiczkých pivovarů. Anheuser Busch nedávno koupil od SAB Miller tři velké pivovary, které na českém trhu mají 48 procent výstavu. Z těch větších pivovarů zůstal státu jen Budvar, českým majitelům pak Moravsko-slezské pivovary a tři pivovary v čele s Pivovarem Svijany.

Jak velký jste pivař? Dáte si ho?
Samozřejmě. Ale přes den jsem většinou v práci, a to autem. Takže si nemohu dovolit vypít nic. Možná na ochutnání, jakou má navařené pivo chuť.

Byl jste vždy pivovarníkem, nebo jste se to musel učit?
Pivovarníkem jsem se musel učit. Pivu jsem se původně věnoval po právní stránce. Když jsem napomáhal dnes emeritnímu sládkovi Jiřímu Vášovi jako obecný zmocněnec v soudním procesu. Když nám pivovar soud ve Svitavách v roce 1993 vydal, po ruce nebyl nikdo, kdo by se ho ujal.

Působil jste kdysi jako muzikant v oblasti první ligy pop-music. Hrál jste v kapele Modus s Marikou Gombitovou a Mekym Žbirkou, v Collegium Musicum s Mariánem Vargou, také jste hrál s kapelou Indigo a Petrem Nagym. Zahrajete si ještě občas?
Bylo to v říjnu rok, co jsem přijal nabídku fanoušků z Košic, abych tam zahrál. Chtěli mne prostě vidět. Koncert se uskutečnil 18. října v košické Thálii, což je maďarské divadlo v Košicích. Vlastní kapelu nemám, poprosil jsem tedy o doprovod svého syna Erika, který má i kapelu i konzervatoř na kytaru z Košic.

Teď trochu kontroverzní téma. Už 10 let se s radnicí přete o část hradeb, kde máte svůj hotel Pivovar. Město říká, že vám tato část hradeb nepatří. Vy u soudů vyhráváte. Jenže to může vypadat, že tím bráníte konečné celistvé obnově unikátního komplexu městských hradeb v Poličce...
Bohužel pro své tvrzení nepřineslo město za deset let sporů jediný argument. Loni v lednu prvé dovolání žalobce města Poličky Nejvyšší soud České republiky zamítl. Dnes je dovolání města po jednáních Okresního soudu ve Svitavách i Krajského soudu v Pardubicích v uplynulých dvou letech opět u Nejvyššího soudu ČR. Radnice může jít ještě k Ústavnímu soudu a potom k evropskému soudu, jak předpokládáme. My na svou obhajobu tvrdíme, že podle fotografií z roku 1903 místo dnešní bašty a nově vystavěné „hradební zdi“ stály obytné či provozní domy. Že tedy nejde o obnovení původních hradeb. Město používá studie pražského architekta Dobroslava Líbala, který v roce 1955, tedy v době nejtužšího lidově demokratického režimu a kdy všechno bylo všech, navrhl, že by si Polička měla vybudovat něco zajímavého. Například, že by si mohla rekonstruovat hradby. Jenže to není žádná obnova původních hradeb.

Pivovar v Poličce patří mezi nejstarší podniky světa. Za komunismu málem zanikl

Publikováno:před 2 letyZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Petr Korbel

● Pivovar v Poličce byl odsouzen k likvidaci, dnes sbírá ocenění.
● Jde zároveň o jeden z nejstarších podniků na světě, vznikl v roce 1517 jako společnost 113 právovárečných domů.
● Za jeho obnovou stojí bývalý hudebník Karel Witz, který pivovar restituoval.

Podle týdeníku Ekonom, který v aktuálním přináší příběhy malých pivovarů, které stojí za to navštívit, existují nejméně tři pádné důvody, proč je pivovar v Poličce zajímavý: především vystavuje pivo jen podle požadavků smluvních odběratelů a přitom sbírá prestižní ceny. Dále jde o jeden z nejstarších podniků na světě, vznikl totiž už v 16. století. A řídí ho 68letý muzikant Karel Witz, který na kytaru doprovázel například Mariku Gombitovou či Miroslava Žbirku.

Město Polička leží těsně u historické hranice Čech s Moravou. Zdejší pivovar vznikl roku 1517 rozhodnutím Svatováclavského sněmu v Praze. Původní název zněl "Pivovar právovárečného měšťanstva v Poličce" a šlo o společnost 113 právovárečných domů. Na současném místě v Pivovarské ulici se pivo vaří od roku 1865.

Ke znárodnění pivovaru došlo v roce 1950. V 70. letech minulého století hrozil historickému provozu zánik. Městský národní výbor chtěl jeho areál využít k jiným účelům. Nedošlo k tomu jen proto, že plánovaná modernizace velkokapacitního pivovaru ve Svitavách byla neustále odsouvána a bez piva z Poličky by Východočeskému kraji hrozila žízeň.

Potomci původních majitelů zahájili v roce 1991 se státním podnikem Pivovary Hradec Králové řízení o vydání nemovitostí pivovaru podle zákona o mimosoudních rehabilitacích. Ve sporu uspěli a v roce 1994 podnik převzali. Byl mezi nimi i Karel Witz. Umělec, jehož otec přežil druhou světovou válku v koncentračním táboře Terezín, kde jako právník pracoval v krematoriu. Dědeček Dr. Rudolf Witz, který v Poličce míval likérku a dva měšťanské domy, takové štěstí neměl. V nacistickém koncentráku ho ubili.

Otec se po osvobození marně domáhal vrácení arizovaných a později úředně zabavených rodinných nemovitostí. Stal se docentem na Právnické univerzitě Karlově; v Praze přitom mohl používat byt v domě, který rodině za první republiky také patřil. Zemřel v roce 1984.

Jeho syn zdědil po předcích vztah k hudbě. Místo klasické ho ovšem lákala bluesová. Studoval Vysokou školu ekonomickou. Na prázdninové jahodové brigádě v Anglii se seznámil se svou budoucí ženou. Vzali se v roce 1969 v Košicích. Na východním Slovensku získali byt a Karel Witz tam zahájil svou profesionální dráhu jako zaměstnanec statistického úřadu. Pak hledal zajímavější místo, až zůstal u muziky. Působil v kapelách Profily, Modus, Collegium Musicum, byl vedoucím skupiny Indigo. Doprovázel hvězdy tehdejší slovenské populární hudby, například Mariku Gombitovou, Jána Lehotského, Petera Nagye a "Mekkyho" Žbirku.

Tato část Witzova života skončila v roce 1991, kdy se začaly objevovat tendence k rozdělení federace a také se naskytla příležitost k navrácení části původního rodinného majetku v Čechách. "Z hudební kariéry jsem si do pivovaru přinesl například prémiový řád," líčí Witz a vzpomíná, že kolega Miro Žbirka připodobňoval skupinu ke kapitalistické buňce v socialismu, o jejíž rozvoj se může zasloužit jen ten, kdo není nemocný, nevybírá si dovolenou a nepřišel o řidičský průkaz. Pracovník navíc může dostat prémie jen v případě, že na něj neexistuje nejmenší stížnost ze strany nadřízeného.

Začátky ovšem nebyly jednoduché, protože pivovar byl mimořádně zanedbaný. Dokonce ani neměl účet v místní bance. "Zpočátku jsme na každou korunu čekali a i malé částky spláceli postupně. Ovšem v termínu, včetně závazků vůči státnímu podniku Pivovary Hradec Králové. Pokud bylo třeba hradit daně, přispěl jsem osobně do pokladny firmy. Vážil jsem si toho, že jsme dostali příležitost, která se nikdy opakovat nebude," říká Witz s tím, že nejprve pracoval v podstatě tak, jak hned v roce 1995 nařídil zařizovat prodej: nonstop 24 hodin denně a pro začátek minimálně sedm dní v týdnu. "Odbory jsme pro jistotu hned zrušili," dodává.

Ačkoliv jsou místní lidé podle Witze tím nejcennějším, co pivovar v Poličce má, se všemi zaměstnanci spokojen nebyl. Hned v druhém roce vyhodil "na hodinu" tehdejšího sládka, který mu nedokázal vysvětlit chybějící pivo v ležáckých tancích. Sládků se postupně vystřídalo sedm. Z těch bývalých si oblíbil jen Jiřího Vášu, dnes emeritního sládka, kterému je 81 let. "Na jeho úspěchy navazuje náš současný mladý sládek, který se v mezinárodní soutěži piv v Táboře o Zlatou pivní pečeť také již mnohokrát zapsal v kategorii vítězů, například s tmavým speciálem Eliška," vyzdvihuje Witz.

Společnost patří do kategorie malých nezávislých pivovarů. Vaří nepasterované pivo, kterého vystavila v roce 2014 celkem 109 tisíc hektolitrů. Dodává do míst v okruhu 200 km od Poličky: od Ostravy po Prahu, Olomouc, Brno, Hradec Králové i okolo vlastního komína. Loni si do pivovaru přijelo pro pivo více než 80 procent smluvních odběratelů po vlastní ose.

"V roce 1995 jsme si vzali půjčku na nákup Hotelu Pivovar v Poličce," konstatuje ředitel. Byla to půjčka poslední a firma ji předčasně splatila v roce 2001. Od stejného roku nevyužívá ani leasing. "Do bank si už jen ukládáme utržené peníze. Nemáme žádné pohledávky ani závazky po lhůtě splatnosti," zdůrazňuje statutární ředitel.

Na sudové pivo připadá 85 procent výstavu (hospodští si mohou objednat také sudy s nefiltrovaným pivem), na lahvové 15 procent. Drtivou většinu produkce tvoří ležáky; jedenáctistupňový nese název Otakar, dvanáctka se jmenuje Záviš. Třikrát do roka, a to na Velikonoce, svatého Václava a na Vánoce, nabízí pivovar také speciální piva. Jde o třináctistupňovou tmavou Elišku a třináctistupňový světlý mok František Bittner.

"Na četnější zastoupení speciálů nemáme kapacitu," vysvětluje Witz. "Nemáme bohužel ani kapacitu na další navyšování výstavu. Proto jsme v první polovině roku 2015 zvýšili produkci meziročně jen o procento," dodává s tím, že dodnes používaná měděná varna pochází z roku 1930, kdy ji vyrobila pražská firma Novák & Jahn.

Tradice bude přitom pokračovat i v další generaci. "Máme s manželkou tři dospělé děti," vysvětluje ředitel Witz. "Jedna dcera sice pracuje jako učitelka a má vysokoškolské vzdělání, ale vedle toho si udělala pivovarskou průmyslovku. Druhá dcera pracuje desátým rokem v našem pivovaře. Dcery jsou ve správní radě. Syn, kytarista a zpěvák, je tady také zaměstnaný, a to jako obchodní ředitel, přičemž se navíc zabývá informačními technologiemi," doplňuje.

A plány do budoucna jsou smělé. Během deseti let má vzniknout například nová varna, nový ležácký sklep, nová spilka či nová expedice. Výstav by potom mohl vzrůst o polovinu.

Jeden z nejstarších podniků na světě

Publikováno:před 2 letyZdroj:Ekonom iHNed

Pivovar v Poličce byl odsouzen k likvidaci, dnes sbírá ocenění.

Existují nejméně tři pádné důvody, proč je pivovar v Poličce zajímavý: především vystavuje pivo jen podle požadavků smluvních odběratelů a přitom sbírá prestižní ceny. Dále jde o jeden z nejstarších podniků na světě, vznikl totiž už v 16. století. A řídí ho 68letý muzikant Karel Witz, který na kytaru doprovázel například Mariku Gombitovou či Miroslava Žbirku.

Město Polička leží těsně u historické hranice Čech s Moravou. Zdejší pivovar vznikl roku 1517 rozhodnutím Svatováclavského sněmu v Praze. Původní název zněl "Pivovar právovárečného měšťanstva v Poličce" a šlo o společnost 113 právovárečných domů. Na současném místě v Pivovarské ulici se pivo vaří od roku 1865.

Pivovar v Poličce opouští sládek, vedení rychle hledá nového

Publikováno:před 2 letyZdroj:iDNES.czAutor:Petr Broulík

Městský pivovar v Poličce hledá nového sládka. Ten dosavadní, Petr Kaluža, totiž své místo opustil, podle vedení společnosti kvůli konkurenční nabídce. Kaluža v pivovaru pracoval šest let.

„Měšťanský pivovar v Poličce ihned přijme sládka. Přednost má čerstvý absolvent Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.“ Podepsán statutární ředitel Karel Witz.

Dosavadní sládek poličského pivovaru Petr Kaluža oznámil minulý týden vedení podniku, že odchází. Působil v pivovaru od roku 2009.

Svůj odchod nechce přes média řešit. „Je to moje soukromá věc. Ale samozřejmě budu v pivovarství dál pokračovat. Teď bych to ale nechtěl nějak medializovat, ono se to pak nějak objeví, kam půjdu,“ řekl sládek.

„Zřejmě odchází ke konkurenci. Oznámil nám to ve čtvrtek, hned v pátek jsme začali shánět náhradu,“ reagoval ředitel Karel Witz. Provoz pivovaru to podle něj nijak neohrozí.

„Nicméně okolnosti jeho odchodu nejsou ani pochopitelné, ani zřejmé. Pivovar v této věci nestihl učinit více. Chápeme, že za jeho odchodem je skrytá nabídka konkurenčního pivovaru.“

Pivovar především oslovil vedení Fakulty potravinářské a biochemické v Praze. „Rádi bychom opět přijali někoho mladého. Pro nás i pro ně je to příležitost. Můžeme jim něco ukázat a můžeme být první, kteří jim dají příležitost vařit dobré pivo. Možná jsme u sládka, který nás opouští, nebyli zpočátku tak důslední,“ říká Karel Witz.

Dodává, že je jedno, odkud nový sládek bude. „Polička je malé město, kde se dá snadno nalézt ubytování,“ říká Karel Witz. Tvrdí, že odchod sládka a shánění nového se na kvalitě piva, které se točí v řadě hospod v kraji, neodrazí.

Pivo nevaří jen sládek
„Nejsme odkázáni na jednoho člověka. Máme čtyři malé společnosti, dohromady sedmdesát lidí. Pivo nevaří jen sládek a nemůže být u všeho. Z věcí, kterých si v pivovaru nejvíce vážím, je vytvoření kolektivu v podniku. Jsou to v podstatě obyčejní lidé, kteří se nad nikoho nevyvyšují, jen jsou slušně zaplacení. A za to odvedou skvělý výkon,“ vysvětluje ředitel Karel Witz.

Ředitel míní, že nový sládek musí mít pro pivo cit a vkus. „Jsme pivovar, kam si osmdesát procent odběratelů přijíždí pivo osobně vybrat. Jsou to hostinští a odběratelé, kteří vybrané pivo dobře znají. To je excelentní výsledek našeho NON-STOP prodeje, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu od roku 1995,“ říká ředitel poličského pivovaru.

Měšťanský pivovar Polička navařil vloni 108 888 hektolitrů piva, letos to je za sedm měsíců o tři procenta více, než za stejné loňské období. Poličské pivo se pije v Olomouci, Brně nebo na Stodolní ulici v Ostravě. Jen v Praze ho čepuje 28 hospod a nabízí čtyři prodejny lahvového piva.

„Jsme na horní hranici kapacity odbytu malého nezávislého pivovaru. Už vloni jsme měli v odbytu stop stav na nové odběratele. Spíše hledíme na kvalitu,“ řekl ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce.

Pivovar v Poličce opouští sládek, vedení rychle hledá nového

Publikováno:před 2 letyZdroj:Impuls.czAutor:Petr Broulík

Městský pivovar v Poličce hledá nového sládka. Ten dosavadní, Petr Kaluža, totiž své místo opustil, podle vedení společnosti kvůli konkurenční nabídce. Kaluža v pivovaru pracoval šest let.

„Měšťanský pivovar v Poličce ihned přijme sládka. Přednost má čerstvý absolvent Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.“ Podepsán statutární ředitel Karel Witz.

Dosavadní sládek poličského pivovaru Petr Kaluža oznámil minulý týden vedení podniku, že odchází. Působil v pivovaru od roku 2009.

Svůj odchod nechce přes média řešit. „Je to moje soukromá věc. Ale samozřejmě budu v pivovarství dál pokračovat. Teď bych to ale nechtěl nějak medializovat, ono se to pak nějak objeví, kam půjdu,“ řekl sládek.

„Zřejmě odchází ke konkurenci. Oznámil nám to ve čtvrtek, hned v pátek jsme začali shánět náhradu,“ reagoval ředitel Karel Witz. Provoz pivovaru to podle něj nijak neohrozí.

„Nicméně okolnosti jeho odchodu nejsou ani pochopitelné, ani zřejmé. Pivovar v této věci nestihl učinit více. Chápeme, že za jeho odchodem je skrytá nabídka konkurenčního pivovaru.“

Pivovar především oslovil vedení Fakulty potravinářské a biochemické v Praze. „Rádi bychom opět přijali někoho mladého. Pro nás i pro ně je to příležitost. Můžeme jim něco ukázat a můžeme být první, kteří jim dají příležitost vařit dobré pivo. Možná jsme u sládka, který nás opouští, nebyli zpočátku tak důslední,“ říká Karel Witz.

Dodává, že je jedno, odkud nový sládek bude. „Polička je malé město, kde se dá snadno nalézt ubytování,“ říká Karel Witz. Tvrdí, že odchod sládka a shánění nového se na kvalitě piva, které se točí v řadě hospod v kraji, neodrazí.

Pivo nevaří jen sládek
„Nejsme odkázáni na jednoho člověka. Máme čtyři malé společnosti, dohromady sedmdesát lidí. Pivo nevaří jen sládek a nemůže být u všeho. Z věcí, kterých si v pivovaru nejvíce vážím, je vytvoření kolektivu v podniku. Jsou to v podstatě obyčejní lidé, kteří se nad nikoho nevyvyšují, jen jsou slušně zaplacení. A za to odvedou skvělý výkon,“ vysvětluje ředitel Karel Witz.

Ředitel míní, že nový sládek musí mít pro pivo cit a vkus. „Jsme pivovar, kam si osmdesát procent odběratelů přijíždí pivo osobně vybrat. Jsou to hostinští a odběratelé, kteří vybrané pivo dobře znají. To je excelentní výsledek našeho NON-STOP prodeje, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu od roku 1995,“ říká ředitel poličského pivovaru.

Měšťanský pivovar Polička navařil vloni 108 888 hektolitrů piva, letos to je za sedm měsíců o tři procenta více, než za stejné loňské období. Poličské pivo se pije v Olomouci, Brně nebo na Stodolní ulici v Ostravě. Jen v Praze ho čepuje 28 hospod a nabízí čtyři prodejny lahvového piva.

„Jsme na horní hranici kapacity odbytu malého nezávislého pivovaru. Už vloni jsme měli v odbytu stop stav na nové odběratele. Spíše hledíme na kvalitu,“ řekl ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.15.10.2017 15:167