Historie a současnost Pivovaru Podkováň

Firma Podkováň s.r.o. vlastní a provozuje pivovar Podkováň. Po ukončení rekonstrukce pivovaru se v Podkováni opět vaří a prodává pivo! V sortimentu zatím máme sudovou desítku, jedenáctku a dvanáctku. Pivo stáčíme do KEG sudů a v omezené míře do PET lahví 1litr. Kromě našeho tradičního regionu v okolí pivovaru usilujeme o rozšíření odbytu po celé republice a počítáme i s exportem piva na východní trhy.
Zdroj:Stránky Pivovaru Podkováň, 2016


Více na stránkách pivovaru

Pivovar Podkováň slaví výročí, málem z něj ale zbyla jen stáčírna vody

Publikováno:před rokemZdroj:Boleslavský deníkAutor:Martin Weiss

Bylo to jedno z nejtěžších rozhodování. Otec a syn Červení, kteří stojí v čele podkováňského pivovaru, měli na výběr: buď dál čelit zhoršujícím se provozním výsledkům, nebo pivovar dočasně zavřít, provést generální úpravy a doufat, že čísla opět půjdou nahoru

Dnes už má Antonín Červený, jednatel pivovaru, jehož tradice sahá až do roku 1434, důvod k úsměvu. Pivovar Podkováň, který se v posledních několika desetiletích opakovaně potýkal s nepřízní osudu, prošel sérií změn, stabilizoval se a nyní slaví pět let obnovené výroby piva, jehož obliba se opět zvyšuje.

V těchto dnech oslavujete pětileté výročí obnovené výroby. Tu jste na čas zcela přerušili…
Od várky do várky to bylo přesně tři a půl roku. První pivo po té pauze jsme uvařili 24. dubna 2011.

Jak těžké bylo rozhodnutí přerušit chod pivovaru?
Bylo vyroněno mnoho slz a vypito mnoho piva. Nebylo to jednoduché. Skutečně jsme to obrečeli, i když jsme měli příslib nového pivovaru. Pivo není voda, to není žádná sranda. Stejně jako voda není krev. Můj otec je letos v pivovaru dvacet let, já devatenáct, takže v době, kdy jsme to tu museli zavřít, už jsme tu měli kus práce za sebou. Navíc jsme museli pětatřiceti zaměstnancům říct: Děkujeme vám, na shledanou. Ve vší slušnosti jsme se rozešli s dvouměsíční výpovědní lhůtou a tříměsíčním odstupným, takže z právního pohledu to bylo zcela v pořádku, ale s těmi lidmi jsme přece léta pracovali…

Vrátili se později někteří?
Většina se rozprchla. Dnes už ale zdaleka nepotřebujeme tolik zaměstnanců. Teď nás tu pracuje čtrnáct včetně mě jako jednatele, mého otce ředitele a kolegyň z kanceláře.

Rozjet znovu výrobu musela být naopak radost.
Veliká. Když jsme se do toho opřeli, byla to úžasná práce. To nadšení! Mezitím, co se nevařilo, jsme ale nezaháleli. Představte si, že jsme obchodovali třeba se železem. Pivovar Podkováň se stal dodavatelem HP profilů na stavbu lodí…

Jak k tomu došlo?
Pivovar má totiž ruského vlastníka, který je rovněž majitelem rumunských železáren. Stali jsme se tak na čas největším českým dodavatelem HP profilů. Podnikali jsme ale třeba i v řepce. To trvalo dva a půl roku. Pak majitel jednoho krásného dne přijel a řekl: Chlapi, už je dost peněz, jdeme stavět pivovar.

Rozumím správně, že nešlo o stavební úpravy, ale o změnu technologie?
Přesně. Vnitřnosti pivovaru jsme vyměnili takřka kompletně. Majitel ale odmítl naše návrhy, abychom se pokusili získat nějaké peníze z EU. Prohlásil, že od nikoho nic nepotřebuje, takže na kosmetické úpravy, jak je vidět, se nám zatím nedostává. Vaříme pivo, stáčíme vodu, vyrábíme limonádu a až zase něco vyděláme, dostane se i na zevnějšek pivovaru.

Jak se navazuje na přerušenou tradici? Jakmile firma zmizí z trhu, musí to být dost náročné se vracet.
Velmi těžko. Na trhu se za tři a půl roku změní tolik věcí, že se nestíháte divit. Jednou z největších změn byla skutečnost, že náš stěžejní výrobek desítka se po rekonstrukci přestal skoro prodávat. Nešlo jen o naše pivo, o desítku všeobecně. První rok a půl jsme dokonce uvažovali, zda ji budeme vyrábět, protože ji nebylo komu prodávat. Potom se to trochu dalo dohromady, takže ji vyrábíme dodnes. Druhé rozčarování bylo spojené s litráží sudů. Byli jsme zvyklí plnit většinu naší produkce do 50litrových sudů, třicítky byly spíše na doplnění. Jenže vkus odběratelů se změnil a třicítky nám najednou chyběly. Takže jsme narychlo museli kupovat pár set nových sudů, abychom vůbec měli v čem expedovat

Desítku jste si nakonec ponechali. Jaká další piva tvoří váš sortiment?
Vedle desítky světlé vaříme i desítku tmavou, jedenáctku, dvanáctku a dvakrát do roka čtrnáctku. Jde o speciál, který vaříme přesně na stupňovitost 14,34 1434 je totiž rok založení našeho pivovaru. Připravujeme ji vždy jako vánoční a velikonoční speciál.

Jaký máte aktuálně výstav?
Dvanáct tisíc hektolitrů piva, dva tisíce hektolitrů vody a asi 300 hektolitrů limonády, kterou vyrábíme od loňského roku.

Kdy to bylo právě pět let od opětovného spuštění výroby?
V neděli 24. dubna. Po dvou dnech testování technologie jen s horkou vodou se vařila první várka. Ve stáčírně tou dobou ale ještě nebyla ani trubka věděli jsme, že máme ještě měsíc, protože vyrábíme klasickou metodou. Jedna várka nám trvá 12 hodin, potom následuje spilka (7-9 dnů) a potom pivo ve sklepě leží minimálně 30 dnů. Následná filtrace a stáčení trvá už jen hodiny. V okamžiku, kdy jsme na varně vařili pivo, se na stáčírně začaly svařovat trubky. Slovy mého táty pivo nás hnalo před sebou. Čas ale kvapil, už bylo třeba začít vydělávat. Po 3,5 letech byla žízeň ohromná, byli jsme natěšení na to naše pivíčko. A navíc mám 24. dubna narozeniny!

Kam všude se pivo z Podkováně dnes dostává?
To byla další změna po té přestávce. Dříve jsme si většinu piva rozváželi sami, dnes se distribuuje přes velkoobchody. Kolem komína nás zastupuje mladoboleslavský Beershop, Coop Mnichovo Hradiště, tedy české firmy. A pak se jednou přímo tady objevil kluk z Brna, který se představil s tím, že hledá po Čechách alternativní piva. To „alternativní pivo" mě zprvu trochu urazilo, ale pak jsme si vysvětlili, že by mohl na Moravě využít svých kontaktů a dostat nás i tam. Díky tomuto nečekanému setkání dnes máme dva velkoobchody v Brně a jeden v Hodoníně. Každé úterý tak odtud valí náklaďák do Brna. Co se týče řetězců, jsme v Bille. Ta totiž zavedla takzvané regionální regály, kde nabízí zboží z regionu tak jsme se dostali do celých středních Čech a Prahy.

A co zahraničí?
Pěknou spolupráci máme s Litvou, samozřejmě s Ruskem, odkud je náš majitel, a partnera máme také v Anglii. Konflikt na Ukrajině nás bohužel připravil o tento zajímavý trh a pochybuji, že se na něj v dohledné době vrátíme.

Pivo se vaří ze tří základních surovin: vody, sladu a chmele. Odkud je berete?
Vodu máme z vlastního pramene, který je zdrojem vody, z níž lze připravovat stravu pro kojence. V jednu chvíli, než se rozběhla rekonstrukce pivovaru, se uvažovalo i o tom, že by pivovar mohl fungovat pouze jako stáčírna vody. Slad máme z tradiční humnové sladovně v Suchomastech a chmel používáme samozřejmě žatecký poloraný červeňák. Není jiná volba, je nejlepší. Navíc část chmele nahrazujeme sušenými chmelovými hlávkami a dokonce vaříme i z prvního ještě zeleného chmele. Samozřejmě používáme i chmelové granule, nejde o nic špatného. Je to přece jen chmel zbavený toho, co pivovarníci nepotřebují. Výhodou granulí je navíc přesnost, které se vám s hlávkami docílit nepodaří. Pokud používáte hlávky, záleží výsledný výrobek na umu vašeho sládka.

Kdo je vaším sládkem?
Inženýr Hulín, absolvent Vysoké školy chemicko-technologické, který po absolutoriu zůstal na fakultě jako asistent. Právě ve chvíli, kdy se rozhodoval, že by rád změnil práci a vrátil se do provozu, jsme na sebe narazili. Nabídli jsme mu práci v pivovaru, který se právě dostavoval a pro který jsme hledali někoho, kdo by mu vdechl život. Možná se tu s ním dnes potkáte.

Jak se vám v pivovaru pracuje, když váš otec je ředitelem a vy jednatelem?
Jeden známý, který pracuje ve Škodovce, se mě před časem ptal, zda také míváme v pivovaru audity. Řekl jsem mu, že samozřejmě ano ráno a odpoledne. Táta si nás nechá ráno nastoupit, řekne nám, co je třeba udělat a odpoledne si to přijde zkontrolovat. Vládne tu poctivě. Jistě, vztah nadřízeného a podřízeného nemůže být vždy růžový. Obyčejný zaměstnanec může přijít domů, zanadávat si na šéfa, ale o tátovi něco takového manželce vyprávět nebudete. Naší obrovskou výhodou je stoprocentní důvěra, kterou k sobě navzájem máme.

Pět let je za vámi. Máte nějaké cíle na dalších pět let?
Snažíme se zvyšovat výstav, což se nám pomalu daří. Rádi bychom investovali do vzhledu pivovaru, ale raději ty peníze dáme za novou plničku lahví. Plány ale máme s loukou u pivovaru, kterou chceme letos upravit a připravit na letní koncerty. Na ty pozveme už příští rok. Letos zveme na naše tradiční Slavnosti podkováňského piva, které se uskuteční 27. srpna 2016.

Pivovar Podkováň sází na klasický český ležák. Hasí žízeň v Litvě...

Publikováno:před 3 letyZdroj:iHNED.czAutor:Ondřej Soukup

Malý regionální pivovar Podkováň se na výrobu ovocných radlerů nechystá, sází na tradiční český ležák. Také proto se vrátil k vaření z čerstvého zeleného chmele. Ředitel Antonín Červený doufá, že opět bude moci vyvážet na Ukrajinu jako před konfliktem.

S produkcí malého regionálního pivovaru Podkováň se ještě loni možná trochu překvapivě dalo setkat v Kyjevě, kde Podkováň zaujal pozici prémiového dovozového piva za rozumnou cenu. To už je ale pryč. Kvůli současné krizi se ukrajinský distributor již počátkem roku odmlčel...

Podkováň sází na klasický český ležák, pokud možno co nejtradičnější. I proto se vrátil k vaření z čerstvého zeleného chmele.

"Já doufám, že až se situace na Ukrajině uklidní, tak zase obnovíme dodávky. Vybudovali jsme tam docela přátelské vztahy, takže si myslím, že se určitě ozvou," říká ředitel pivovaru Antonín Červený. Pro pivovar to naštěstí žádná katastrofa není, vývozy na Ukrajinu tvořily sotva tři procenta celkové produkce.

"Teď se dobře chytla Litva, jednáme i se dvěma novými distributory v Rusku. Pro pivovary je to jediný způsob, jak kompenzovat klesající prodeje doma," říká Červený. Hned ale dodává, že všechny vývozy tvoří zhruba šest procent produkce Podkováně.

Jeho slova potvrzují i statistiky Svazu pivovarů a sladoven. Produkce českých pivovarů v loňském roce vzrostla o 0,6 procenta, došlo k tomu však pouze díky devítiprocentnímu nárůstu exportu, hlavně na Slovensko a do Polska. Domácí spotřeba klesla o 1,1 procenta.

I nadále také pokračoval odliv zákazníků z restaurací a v prvním pololetí tohoto roku je spotřeba piva v hospodách na svém historickém minimu. Jen 41 procent se prodá v restauracích, zbytek tvoří lahvové pivo. "My jsme na tom ještě dobře, prodáváme 70 procent v sudech, ale ta tendence mě děsí," říká Červený. Je to nový trend?

"Začalo to během krize a poslední ranou byla prohibice. Myslel jsem, že lidé, když nebudou riskovat kořalky, tak začnou víc pít pivo, ale oni si místo toho spočítali, o kolik levnější je napít se doma," říká se smutným úsměvem ředitel podkováňského pivovaru.

Podle Červeného hrozí, že během pár let se zavře značná část venkovských hospod. "Už teď mi hostinští říkají, že kvůli pár důchodcům se jim to nevyplatí. Nejspíš to dopadne jako v Bavorsku, kde hospody otevírají až v pět odpoledne, protože to lidé mají jako druhou práci," prorokuje Antonín Červený neradostné časy.

Pivovar Podkováň ale nechce zkoušet radlery, oblíbený pivní mix, kterým si velká část velkých pivovarů zlepšuje výstav. "Do toho nepůjdeme. My děláme klasický ležák, 70 procent produkce je jedenáctka. Černé pivo se docela prodává, je teď módní. Pak děláme čtrnáctku, ale ta se prodává hlavně na Vánoce a Velikonoce," vypočítává Červený sortiment.

To ale neznamená, že by vařili pivo stejně jako před deseti lety. "Teď jsme začali používat znovu hlávkový chmel, ne granulovaný. Minulý týden jsme si z Žatce přivezli i zelený chmel a začali jsme vařit z něj. Takže spíš se chceme vrátit k původnímu způsobu vaření piva než do něj lít limonádu," vysvětluje na své pivo očividně pyšný Antonín Červený.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.27.04.2016 12:042