Historie a současnost Pivovaru Broumov

Nejstarší dějiny Broumovska nejsou dostatečně známé. Broumovsko snad tvořilo součást dnešního polského Kladska, s nímž geograficky souvisí. Broumovsko daroval břevnovským benediktinům již Přemysl Otakar I. roku 1213. Broumov je však bezpečně doložen k roku 1256 v domácím klášterním zápise jako trhová ves. Pivo se s velkou pravděpodobností v Broumově vařilo brzy po jeho založení, poté, co základní formy hospodářského života - řemesla a obchod - dosáhly určité úrovně. Ve staré i novější regionální historii je často uváděno tvrzení o tom, že se pivo v Broumově začalo vařit až po udělení městských práv králem Karlem IV. v roce 1348, což nemá opodstatnění ani v listině samé, ani v analogiích s jinými městy. Tak např. v Polici nad Metují se vařilo pivo, aniž by poličtí na to kdy dostali od krále povolení. Výroba piva byla běžnou a samozřejmou výsadou každého středověkého města. Do vaření piva poddanským městům zpravidla nezasahovala ani vrchnost. Její povolení bylo ovšem nutné k prodeji a výčepu piva, zejména na vesnicích příslušného panství. Broumovští měšťané měli se svou klášterní vrchností spory a právo konkurovat vrchnostenskému pivovaru a dodávat pivo do šenků na vesnice klášterního panství. pivovarNejstarší zmínka o broumovském pivu je v urbáři z roku 1406, v ustanovení, které z každého pivovaru (tj.: každého právovárečného domu) ukládalo roční poplatek klášteru 33 grošů. Od tohoto poplatku byly osvobozeny pivovary, které byly umístěny přímo v hospodách, jejich platy byly již zahrnuty v dávkách z hostinské živnosti. Nejdůležitější privilegia městu potvrdil roku 1419 opat Siegfried a roku 1449 opat Jan.

V době, kdy bylo broumovské panství zastaveno knížeti Jindřichu Minsterberskému (1472 - 1488), začali broumovští prodávat své pivo i do okolních vesnic. v roce 1505, když se broumovské panství vrátilo do správy benediktinů, jim opat Klement chtěl zakázat tuto výsadu a všechny ostatní novoty zavedené za knížecí vlády. Jeho snaha vyvolala vzbouření poddaných na obou panstvích - broumovském a polickém - a opat byl přinucen rezignovat na svou funkci. Jeho nástupce opat Řehoř Broumovu výsadu prodeje piva do vesnických hospod potvrdil. Město navíc dostalo povolení na radnici čepovat i ve své době slavné pivo dovážené ze slezské Svídnice. dovoz svídnického piva si ovšem město později samo zakázalo, protože konkurovalo pivu městskému.

V roce 1541 opat městu potvrdil právo na prodej piva na vesnicích a vesnickým rychtářům bylo nařízeno v šencích na rychtách (šolcovnách) čepovat pouze pivo městské. v roce 1549 Broumov vyhořel, oheň vzešel z jednoho z měšťanských pivovarů - (právovárečných domů). Společný městský pivovar, vybavený příslušným zařízením a vedený městským sládkem, ve kterém se měšťané střídali ve vaření piva, byl pravděpodobně založen až v 16. století. V městských písemnostech jsou zmínky o městském pivovaru v Dolní ulici v domě ( na jehož místě je dnes dům č. 186), který koupilo město v roce 1625 od Georga Olbera, a o dalším v Horní ulici v domě, které později dostalo číslo 241. Dům sloužící jako pivovar v Horní ulici byl v roce 1675 během půl roku znovu vybudován, a to podle vzoru pivovaru v Novém Městě nad Metují. Po dostavbě tohoto nového městského pivovaru byl starý pivovar v Dolní ulici stržen. Městská sladovna byla na Příkopě v domě č. 23. Vedle byla další sladovna, kterou město koupilo od Margarety Dimterové. Po roce 1583 byly obě sladovny sloučeny. v roce 1652 tato městská sladovna vyhořela, ale po obnově sloužila svému účelu až pivovardo druhé poloviny 19. století, kdy byl postaven moderní měšťanský pivovar. V důsledku reforem za vlády Marie Terezie a Josefa II. bylo osobní právo měšťanů vařit pivo zrušeno imagea městský pivovar pak spravoval magistrát prostřednictvím tzv. Brauadministration. V letech 1866 - 1867 byl v hradebním příkopu mezi klášterem a horní bránou postaven moderní městský pivovar, postupně upravovaný a přistavovaný, zejména v roce 1898 a 1908.

Za 2. světové války byla v městském pivovaru zastavena výroba a z olivětínského pivovaru zřízen společný městský a klášterní podnik. Klášterní pivovar Kdy začal klášter (správa broumovského klášterního panství) vařit pivo nevíme. Existenci klášterního pivovaru můžeme předpokládat již v dobách sporů a výčep piva ve vesnických hospodách, tj. v 16. století. Panské pivo se snad vařilo přímo v klášteře, v přízemí západního křídla klášterního areálu, mimo klauzuru a opatství. Je možné, že výroba panského piva byla dočasně zastavována nebo omezována. Je málo pravděpodobné, že by klášter vařil své pivo i v dobách, kdy prakticky všechny výčepy ve městě a na vesnicích ovládali měšťané. Výroba piva byla v klášteře obnovena ve 20. letech 17. století, po návratu benediktinů na Broumovsko (Bílá Hora). Informací z klášterního pivovaru není mnoho. Historie zaznamenává jméno nejstaršího známého sládka pivovaru - Johanna Vernera, který zemřel v roce 1633. V letech 1659 - 1661 bylo na jih od klášterního kostela postaveno tzv. nové stavení - dvě křídla budovy s hospodářským zázemím kláštera, klášterním pivovarem, bednárnou, kanceláří panství a hostinskými pokoji. 18.6. 1664 byl při požáru kláštera mimo jiné zničen i tento pivovar, později obnovený. 13.7. 1684 na den patronky břevnovského opatství sv. Markéty opět klášter vyhořel. Ve městě shořelo tehdy 100 domů, na předměstí 80 se špitálem a s novým kostelem sv. Václava. Opět byl poškozen pivovar, jmenovitě uvedena sladovna. v roce 1691 jsou mezi zaměstnanci klášterního panství uvedeni: pivovarský písař Caspar Sagner, sládek Andreas Brand, pivovarský tovaryš Georg Adler a bednář Georg Härtel. Inspektoři (úředníci správy klášterního panství) měli povinnost kontrolovat míru piva a jeho jakost, vykonávat inspekce ve sladovně a nakupovat obilí. Začátkem 18. století se církev rozhodla postavit nový klášterní pivovar mimo areál kláštera.pivovar

V letech 1712 - 1714 byl na pozemcích velkoveského klášterního dvora vybudován nový pivovar. Byl postaven u křižovatky velkoveské cesty a Svídnické silnice (Schweidnitzer Strasse - silnice, po které se jezdilo přes Janovičky do slezské Svídnice) v Olivětíně (cca 2 km od kláštera). Klášter kupoval chmel od sedláků z několika vesnic na panství a ječmen byl dovážen z klášterního statku Sloupno u Bydžova. Z dochovaných zpráv dále vyplývá, že v roce 1759 byl v pivovaru bednářem Wenzel Keidana. 22.8. 1775 v době rebelie broumovských poddaných neznámý pachatel klášterní pivovar zapálil, v krátké době však byl znovu postaven. V roce 1770 byl sladovnickým tovaryšem Karel Jansura. 18. století uzavírá zpráva, že klášterní pivovar v roce 1786 dodal do 30 hospod na broumovském klášterním panství 4380 věder piva a do obou městských hostinců dalších 760 věder. V roce 1889 byla v Olivětíně postavena nová velká sladovna (Malzfabrik). V roce 1948 se v Olivětíně začalo pravidelně vařit desetistupňové pivo. V sortimentu vyráběných piv bylo do té doby tří, čtyř a sedmistupňové. Dále se vařilo výčepní tmavé, příležitostně světlá dvanáctka. Za čtrnácti stupňový tmavý císařský březňák získal pivovar v roce 1890 v Paříži a 1898 ve Vídni na potravinářských výstavách zlaté medaile.
Zdroj:Stránky Pivovaru Broumov, 2013


Více na stránkách pivovaru

Pivovar Broumov se chce více prosadit v obchodních řetězcích

Publikováno:před 14 letyZdroj:Rozhlas.cz

Společnost Pivovar Broumov z Broumova na Náchodsku, která je nejmenším výrobcem piva v Hradeckém kraji, se chce více prosadit v obchodních řetězcích. Dodávkami do nich by chtěla nahradit výpadek prodeje malým obchodům, které zanikají nebo omezují sortiment nabízených piv. ČTK to řekl ekonom pivovaru Karel Krejčí. Právě kvůli zániku řady malých obchodů pivovaru loni klesl výstav o deset procent na 13.500 hektolitrů. "S řetězci jsme začali jednat loni a již jsme se do některých prosadili," uvedl Krejčí a jmenoval Konzum Hradec Králové, hradecké Terno, Konzum Ústí nad Orlicí. Od letošního ledna pivovar dodává i do dvou obchodů Tesco v Hradci Králové.

Letošním cílem pivovaru tak je zastavit pokles a nejméně zopakovat loňský výstav. Hlavním odbytištěm pivovaru je Hradecký kraj, zejména bývalé okresy Náchod a Trutnov. Celkem má podnik asi 400 odběratelů.
Vedle piva pivovar od roku 2000 vyrábí i sladový výtažek, který se používá v potravinářském průmyslu. "Loni jsme sladového výtažku prodali přes 12.000 hektolitrů, tedy zhruba stejně jako předloni," uvedl Krejčí. Sladový výtažek podle něj významně pomáhá pivovaru vykazovat kladný výsledek hospodaření. Loni by pivovar při tržbách necelých 30 milionů korun měl skončit v zisku v řádu stovek tisíc korun, předloni měl zisk jeden milion korun.
Pivovar nyní pod značnou Opat vyrábí šest druhů piv, z nichž světlá desítka a jedenáctka tvoří po více než 35 procentech výstavu. Kolem 15 procent připadá na světlou dvanáctku, zbytek tvoří tmavá desítka a světlé třináctka a čtrnáctka. Ceny piva podnik zvyšoval naposledy předloni v červnu, letos o zdražení neuvažuje.
Zapsaný základní kapitál pivovaru, který zaměstnává asi 30 lidí, činí 100.000 korun. Spolumajiteli jsou Petr Šimonek a Jaroslav Nosek.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.04.02.2004 12:431