Historie a současnost Akciového pivovaru Letiny

Akciový pivovar Letiny vznikl na místě původní letinské hospody, která byla na návsi v Letinech postavena již ve třicátých letech minulého století. Naše pivo vaříme ve varně o objemu 500 litrů. Jedinečnost letinského piva navíc zajišťuje i velmi kvalitní voda. Má velmi příjemnou a plnou chuť a je optimální pro příjem iontů vápníku a hořčíku a z hlediska obsahu dusičnanů vyhovuje dokonce požadavkům na kojeneckou vodu. Na našem pivním lístku naleznete sedm druhů piv: Letinské výčepní světlé 10%, Letinský světlý ležák 12%, Letinský polotmavý ležák 13%, Letinský tmavý ležák 12%, Letinský pšeničný ležák 11%, Letinský hořký speciál (LIPA) 14% a nealkoholický polotmavý Lobkowicz.
Zdroj:Stránky Akciového pivovaru Letiny, 2015


Více na stránkách pivovaru

Pivo pohání byznys rodiny. Vaří ho, točí, vyrábí i výzbroj pro hospody

Publikováno:před 3 letyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Lubomír a Josef Krýslovi podnikají každý ve své firmě. Jedno velké téma ale jejich byznys spojuje - pivo a vše, co se kolem piva točí. Od technologie a zařízení po výrobu piva ve vlastních minipivovarech.

Malá pětisethlavá obec Letiny na jižním Plzeňsku leží poněkud stranou důležitých silnic. Pro rodinu Krýslů se ale jedná o srdeční záležitost. Letiny jsou jejich rodné místo.

Luboš Krýsl tu z bývalého statku, jejž zdevastovali komunisti, vybudoval dílny, ve kterých vznikají pivní tanky pro pivovary, PET lahve pro malé pivovary, výčepní zařízení nebo obří vaky do pivních tanků.

Společně s bratrem Josefem a dalšími akcionáři tu vlastní minipivovar. A Luboš se zdejším Spolkem svatého Prokopa opravil a pečuje o kostel.

Kostel svatého Prokopa je svým způsobem koníček. Luboš Krýsl za pomoci dotací, příspěvků kolegů, známých, letinských občanů a firem do obnovy kdysi zdevastované památky investoval nejen peníze, ale kus svého života.

A evidentně ho péče o svatostánek těší a naplňuje. Na kostel má dnes víc času než před lety, aktivity ve firmách Lukr a Lukrecius pomalu přebírá Lubošův syn Luboš junior.

Práce jak na kostele Luboš Krýsl prochází kostelem, ve kterém se staral o hodiny už od roku 1968, a vzpomíná na neutěšený stav, ve kterém se dominanta Letin nacházela ještě před několika lety. Děsivý dezolátní stav.

„Bylo a stále tu je práce jak na kostele,“ komentuje současný stav. Spolek několika místních nadšenců si kostel, pocházející ze 13. století, pronajal od církve a vdechl mu znova život, nejen duchovní, ale i kulturní.

Vybraní restaurátoři obnovili a zrestaurovali kompletní interiér, všechny obrazy, včetně výměny pláten a odborné obnovy jednotlivých výjevů.

Došlo i na výměnu střechy, krovu, omítek, instalovaly se nové věžní hodiny, řízené rádiem, nové osvětlení, nové lavice, vyhřívané speciální technologií podnikatele Milana Baxy. Došlo i na renovaci původních varhan.

Krýslovi očividně dělá radost, že kostel ožil. Na mši se sejde vždy kolem dvacítky lidí, a když se tu pořádají nejrůznější koncerty, bývá vyprodáno. „Spousta lidí objevila, leckdy až v pozdním věku, že do kostela se nemusí chodit jen modlit,“ komentuje výsledek svého dosavadního snažení při obnově dominanty Letin.

Hned vedle kostela se už nachází dílny, které byznys akciových rodinných firem obou Lubošů Krýslů živí. Další dílny jsou v Plzni, kde vše doplňuje ještě provoz hotelu Gondola, a na jiném místě - v Plzni-Černicích - hotel s pivovarem Purkmistr.

Podniká celá rodina
Aby podnikání v rodině nebylo málo, podniká i Lubošova dcera Dana. Tu pivovarnictví minulo, vlastní jazykovou školu Eufrat, která dává práci až 150 lektorům, ale podnikání bratra a otce jí není lhostejné a snaží se jej rovněž ovlivňovat.

Luboš je technik, absolvent Elektrotechnické fakulty Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni.

Na rozdíl od Josefa, který je vyznáním pivovarník a srdcem chemik, stejně jako nejstarší z bratrů Svatopluk, jenž má jako někdejší pracovník výzkumného ústavu plzeňské Škody a pak klatovské hygienické stanice velké zkušenosti a dnes coby důchodce pomáhá s kontrolou kvality piva, vody a výrobou chemie pro pivovarnictví.

V Letinách vznikají například svařované nerezové i měděné nádoby pro pivovary, varny, CK tanky, ale i další vybavení, výčepní zařízení a pivní technologie pro restaurace. V jedné z dílen instaloval Krýsl dva stroje na malé série PET lahví. Tedy pro menší zákazníky a minipivovary.

„Chtěli jsme zařízení, které může dělat i malé množství. Nechceme konkurovat velkým firmám, které produkují desítky tisíc PET lahví za hodinu a zakázky malých odběratelů neberou,“ říká letinský podnikatel.

Koupili tedy z Maďarska vyřazený stroj, kompletně ho opravili a zkoumali, jak přesně funguje. A pak si Krýsl a jeho lidé nechali vyrobit na stejném principu úplně nový a výkonnější stroj. Plastová patrona, takzvaná „preforma“, se nejdřív v peci nahřeje, vloží se do kovové formy a stroj z ní ve zlomku vteřiny vyfoukne požadovaný tvar lahve i s logem zákazníka.

Krýsla evidentně baví technika a konstrukce strojů. Vlastnímprůmyslovým vzorem chráněnou technologii využívá i v další dílně, kde stroj ultrazvukem svařuje plastové vaky, které se používají do vnitřku pivních tanků v restauracích.

Bez nich je mnohem složitější a nákladnější sanitovat nerezovou nádobu po každém vyčerpání piva. Vaky stačí vyměnit. „Měl jsem představu, jak by to mělo fungovat a co od toho chci. Jiní machři to pak na zakázku vyrobili,“ vysvětluje Luboš Krýsl.

Stačí popojít o pár desítek metrů dál a stojíme před letinskou hospodou. Několik let nebyla v provozu, realitka ji roky marně nabízela ke koupi. A to se ukázalo jako příležitost k další gastronomickopivovarnické investici.

Vznikla akciovka Akciový pivovar Letiny, která sdružuje Luboše seniora a juniora, Josefa Krýsla, sládka pivovaru Tomáše Nožičku a tři plzeňské lékaře, ze kterých se stali už také místní patrioti. Společně hospodu koupili, zrekonstruovali, včetně velkého společenského sálu, a vybudovali minipivovar.

Jak jinak - zdi zdobí desítky dobových fotografií z Lázní Letiny a okolí, z hospodářství místních lidí, včetně řeznictví, které tuměla až do zákroku komunistické moci i rodina Krýslových. Luboš s bratrem Svatoplukem za mlada působili v místním ochotnickém spolku, a tak nepřekvapí, že nad oponou jeviště společenského sálu obnovili noví vlastníci hospody původní nápis, citát Josefa Kajetána Tyla.

„Všechny naše kroky musí vésti láska k národu a jeho štěstí.“ Všichni návštěvníci mají vlastenecké heslo na očích při koncertech, divadelních představeních, bálech i maturitnímplese, který pivovar nedávno uspořádal pro plzeňské studenty. Bez podobných akcí by se totiž hospoda neuživila.

„Nejdřív jsme hospodu koupili a pak přemýšleli, co s ní. Máme svých vlastních aktivit dost, ale trápilo nás, že chátrá. Pivovary jsou dnes pro mnoho lidí lákavé, ostatně sami je stavíme, tak volba byla jasná,“ popisuje začátky hospodského podnikání v Letinách Luboš Krýsl junior.

A proč to vlastně všechno Krýslovi dělají? „Myslím, že po člověku by mělo zůstat víc než plechovka od piva,“ opáčí s úsměvem Luboš Krýsl senior.

Pivo podle Franka Zappy
Zatímco otec a syn LubošovéKrýslové jsou spíš výrobci a dodavateli pivovarnické technologie, vaření piva je doménou Josefa Krýsla. I ten už do byznysu zapojil syna -Petra. Nepodnikají ale v Letinách. Z garáže v Červeném Hrádku u Plzně vybudovali minipivovar, kam už jezdí na zkušenou zkoumat výrobu českých ležáků sládkové z tuzemska i Ameriky.

Název pivovaru nemusel Josef hledat dlouho. Coby vyznavač blues a rockové - hlavně americké - hudby má v oblibě mimo jiné i muziku Franka Zappy. Pivo z garáže snadno našlo inspiraci v názvu jednoho ze Zappových alb Joe’s Garage, a tak vznikla i značka Joe’s Garage Beer.

Josef je momentálně plný nových zážitků, tento týden se vrátil ze švédského Skelleftea, kde s partou sedmi lidí dva týdny stavěl svůj v pořadí už druhý švédský pivovar. Tento nový s názvem Kallholmens Maltbryggeri je v pořadí už 54. z těch, které stavěl nebo na jejichž stavbě, modernizaci či zvýšení kapacity se podílel.

Od dětství chemikem
Nadšenec do chemie (zejména té kvasné) a absolvent pražské Vysoké školy chemicko-technologické prožil dlouhé roky v Plzeňském Prazdroji (respektive jeho předchůdci - v Plzeňských pivovarech). „Já se do chemie zbláznil už v dětství, kdy jsem od bráchy Svatopluka dostal knížku Tajemství chemie, napsanou Ivanem Klimešem. To mě nadchlo napořád,“ vzpomíná Josef.

Už ve dvanácti letech uvařil mamince mýdlo a ve třinácti vyrobil svůj první ovocný destilát. Takže na konci základní školy bylo jasné, kudy se bude dál ubírat. Nejprve pražská SPŠ potravinářské technologie, pak na zkušenou do Plzeňských pivovarů, pak dva roky vojny a nakonec denní studium na vysoké škole.

Vzpomíná často a rád na dva skvělé kolegy, kteří ho v Prazdroji nejvíc ovlivnili - tehdejšího ředitele Iva Hlaváčka a vedoucího laboratoří Jiřího Šrogla. V největším českém pivovaru pracoval 27 let.

V roce 2004 ho opouštěl z pozice manažera, který měl na starosti kvalitu a péči o produkty Prazdroje v restauracích. Odešel po „dohodě“ v rámci restrukturalizace, kterou zahájil vlastník Prazdroje skupina SABMiller. A byl to impulz, aby začal vlastní pivovarnickou kariéru.

Se soukromým byznysem začal v roce 2006, kdy se dostal (pro jiné investory) ke stavbě pivovaru Jodee Beer ve vietnamském Saigonu. Pak přišly první vlastní minipivovary v Česku, ale i v zahraničí - Rusku, Slovensku, Bělorusku, Anglii i zmíněném Švédsku.
Minipivovar v rodných Letinách je jeho společný projekt s bratrem Lubošem a dalšími akcionáři. Ale jinak podniká Josef se synem Petrem samostatně.

„Táta je takový nezmar. U nás se všechno točí kolem piva,“ komentuje s úsměvem počítání svého otce Petr Krýsl.

„Nepřekvapí tedy, že i on na pražské střední škole vystudoval na sládka, pivo sám roky vaří a poslední dva roky podniká s tátou Josefem ve společném byznysu. Petr piva, včetně nových receptur, vaří, zaučuje nové sládky, projektuje pivovary.

„Na pivě je výborné, že neustále poznáváte něco nového. Je strašně moc kombinací sladů, chmelů, postupů. Sládek má nadosmrti zajištěnou pestrou práci,“ hájí Petr rodinné řemeslo.

Krýslovi staví své podnikání na malých pivovarech a spoustě speciálních i tradičních piv, od ležáků po nejrůznější anglo-americká či belgická svrchně kvašená piva. Umí ale ocenit i kvalitní pivo z větších pivovarů, které pestrá nabídka těch malých přinutila investovat do nových značek a produktů.

„Když si to všechno promítneme, tak je to o svobodě amožnosti výběru. Jak se bavíme tady mezi sebou? Jednomu chutná Abbey, druhému India Pale Ale, jinému stout, jinému pšeničné nebo český ležák. Někdo má rád blondýny, jiný spíš brunety. To je to nádherný,“ říká v této souvislosti Josef Krýsl.

Letinský pivovar má dosud nejsilnější pivo

Publikováno:před 3 letyZdroj:Plzeň.cz

V rámci svátků jara připravil pivovar v Letinech zbrusu nová piva. To nejsilnější bude na čepu pod názvem Letinský světlý velikonoční speciál. Patnácti stupňové pivo krásné zlatavé barvy, které připravil letinský sládek Tomáš Nožička, má plnou sladovou chuť, zakončenou vyšší hořkostí dosažené za použití tří českých chmelů. Letinský světlý velikonoční 15° speciál bude k dostání jak na čepu, tak i v půllitrových a litrových lahvích. Navíc je pro hosty pivovaru připraveno na Zelený čtvrtek dokonce zelené pivo ochucené třemi bylinami – meduňkou, mařinkou a cannabisem.

Další malý pivovar je na světě! Tentokrát v Letinech na Plzeňsku.

Publikováno:před 3 letyZdroj:Krajské listyAutor:Anička Vančová

„Kde se pivo vaří, tam se dobře daří,“ říká jeden známý citát. Jak pravdivý tento výrok je, budou moci zjistit nově i v Letinech na jižním Plzeňsku. Tam byl slavnostně otevřen Akciový pivovar Letiny. Budova, kde pivovar vznikl, měnila často majitele a mnoho let chátrala, čemuž místní nadšenci nehodlali dále přihlížet, a pustili se do její rekonstrukce. Místní jsou z pivovaru unešeni. Letiny jsou tak další západočeskou, pivní destinací, již mohou navštívit nejen nadšení pivaři. Dvě varny pivovaru vysvětil plzeňský biskup, monsignor František Radkovský.

Bývalá hospoda, jejíž rekonstrukci zafinancovalo sedm akcionářů, je složena ze tří vzájemně propojených částí – pivovaru, restaurace a kulturního sálu. Pivo bude vařeno z vyhlášené letinské vody, která mimo jiné vyhovuje požadavkům na vodu kojeneckou. Obsahuje totiž dusičnany a je vhodná pro příjem iontů, vápníku či hořčíku. Vnitřní prostory pivnice budou nekuřácké. Kuřáci se však své vášně vzdávat nemusí. Kouřit budou moci na venkovní terase či přilehlé zahrádce.

Kulturní události se budou konat v sále, který kdysi sloužil jako tělocvična. V případě potřeby jej lze snadno stavebně předělit tak, aby se dal pronajmout i pro menší soukromé oslavy.

Široký výběr piv
V nabídce bude sedm druhů piv. „Na čepu budou stálá a sezónní, která budou vařena ve vztahu k danému ročnímu období. V základní nabídce budou dvě světlá piva, desítka a dvanáctka, následně pivo polotmavé, tmavé a potom tady máme takzvané letinské hořké, což bude většinou IPA – to je pivo původně anglického typu,“ nechal se slyšet jeden z akcionářů Tomáš Nožička, který bude zároveň pěnivý mok vařit.

O instalaci výčepní techniky se postaral další z majitelů Josef Krýsl. „Obsah varny je pět litrů. Za rok bychom měli uvařit až tisíc hektolitrů piva,“ avizoval. Akciový pivovar Letiny je Krýslův 45. pivovar.

Zlatavý mok, jak se někdy pivu přezdívá, je pro českou kotlinu typický. Ovšem málokdo ví o tomto nápoji tolik, co Josef Krýsl. „V Mezopotámii, když pět tisíc let před Kristem vařili pivo, tak nám nedávali vzkazy, že vaří pivo, ale zapisovali daně. Sedm tisíc let se platí daň z piva. Tenkrát to byl desátek, který se dával panovníkovi a církvi. Církev byla první, kdo vařil pivo,“ zabrousil do historie a vtipně dodal: „I my daně platíme, abyste věděli, ovšem jinam.“

Jídlo hlavně z místních surovin
Dobré pivo by mělo být podtrženo dobrým jídlem. Šéfkuchař Pavel Tichý, který kuchyni povede, chce vařit zejména z místních surovin. „Od místních zemědělců bych chtěl odebírat vajíčka, mléko, zeleninu či uzeniny,“ prozradil Tichý. Menu bude tvořit zejména česká kuchyně. „Vařit budeme samozřejmě klasickou českou svíčkovou. Protože jsem byl dvacet let v Americe, budeme mít i něco z americké kuchyně,“ řekl a dodal: „Musí to být dobré, čerstvé a hlavně aby to bylo v souladu i s tou českou kuchyní. Aby to hezky vypadalo.“

Z chátrající hospody mají v Letinech nový pivovar. Díky místním patriotům.

Publikováno:před 3 letyZdroj:Český rozhlasAutor:Jana Kosová

Milovníci piva mají v Plzeňském kraji další cíl. Nový pivovar vznikl v Letinech na jižním Plzeňsku. Pivo se tam vaří z vyhlášené letinské vody a kuchyně využívá regionální suroviny od místních dodavatelů. Součástí je i kulturní sál a venkovní posezení na zahradě. Pivovar tak navazuje na tradici vaření piva v malých obcích, které bylo před pár staletími běžnou věcí.

Nevyužívanou chátrající hospodu se rozhodlo vzkřísit sedm letinských patriotů. Stali se z nich akcionáři a vybudovali nejen pivovar, ale i kulturní centrum vhodné pro nejrůznější typy akcí. Jedním z nich je Tomáš Nožička, který bude zároveň letinské pivo vařit.

„V základní nabídce budou dvě světlá piva, desítka a dvanáctka, následně pivo polotmavé, tmavé a potom tady máme pivo takzvané letinské hořké, což bude většinou IPA – to je pivo původně anglického typu.“

„Budou tu piva ochucená, na čepu se vždycky bude střídat jedno plus sezónní speciály a tam se může vyskytnout třeba i pivo belgického typu s ovocnou složkou,“ přibližuje Tomáš Nožička.

Všechny piva se budou vařit ze zmíněné letinské vody. „V Letinech dřív bývaly lázně, letinská voda je vysoce kvalitní, má nízký obsah dusičnanů a splňuje požadavky pro vodu kojeneckou,“ doplňuje.

Kuchyni velí šéfkuchař Pavel Tichý. Od místních farmářů chce odebírat vajíčka, mléko, zeleninu i uzeniny.

„V menu máme samozřejmě klasickou českou kuchyni se svíčkovou. Protože jsem byl 20 let v Americe, budeme mít něco i z americké kuchyně. Aby to bylo dobré, čerstvé, a hlavně aby to zapadalo i do té české kuchyně. Aby to i hezky vypadalo,“ nastiňuje šéfkuchař.

Z pivovaru je nadšen starosta Letin Jaroslav Vraný zvolený za Starosty a nezávislé. „Všechno pěkné, všechno nové, co se tady vybuduje, nám už nikdo nevezme. Takže jsem strašně rád, že taková zařízení vznikají. Teďka jde o to, aby si sem lidé našli cestu, do toho krásného prostředí.“

Na slavnostní otevření pivovaru dorazily asi dvě stovky lidí - pozvaných i místních obyvatel. Mezi nimi i Marie Jandošová. „Jsme za to rádi, že to tady vzniklo, opravdu. Já jsem třeba sama, tak sem můžu zajít na oběd nebo si někdy posedět. Bylo to tady nevyužité, tak je dobře, že to zase dali dohromady.“

A paní Jandošové přitakává i další místní občan Ladislav Matoušek. „Nebylo tady nic. Jedna hospoda na obecním úřadě, jinak žádné akce tam nešly dělat. Tady je to úplně perfektní.“

Pivovar v Letinech má i svou vlastní měnu. Lidé si mohou koupit speciální mince a ty pak v hospodě směnit za jakékoliv pivo.

Letiny mají ode dneška pivovar

Publikováno:před 3 letyZdroj:Plzeň.cz

Rodinu malých pivovarů dnes nově rozšířil Akciový pivovar Letiny, který se chlubí jako jediný na západě Čech především svým ojedinělým konceptem. Jde totiž o prostor, který v sobě spojuje jak samotný pivovar, tak kulturní sál a restauraci, to vše pod jednou střechou. Tuto vcelku odvážnou myšlenku zrealizovalo sedm odvážlivců, kteří ji uvedli v život a dnes představili veřejnosti.

„Samotný pivovar navazuje na tradiční vaření piva v malých obcích, které bylo ještě před několika staletími v našich regionech zcela běžné. Jedinečnost zdejšího piva zajišťuje velmi kvalitní letinská voda, která z hlediska obsahu dusičnanů vyhovuje i požadavkům na kojeneckou vodu. Má totiž velmi příjemnou a plnou chuť a je optimální pro příjem iontů vápníku a hořčíku,“ prozradil tajemství chuti piva jeden ze sedmi odvážných akcionářů MUDr. Jiří Zeithaml.

O pravdivosti těchto slov se hned na místě přesvědčil také plzeňský biskup František Radkovský, který celému multifunkčnímu areálu a speciálně varně požehnal. Objekt z roku 1930 byl velmi zchátralý a celá léta spíše obec Letiny hyzdil. To se změnilo až letos, když v dubnu začala jeho přestavba, která včera skončila úspěšnou kolaudací. Na jednu várku zde uvaří až 500 litrů piva, roční výstav může dosáhnout až 800 hl. Veřejnosti se brány pivovaru i ostatních prostor otevřou v pátek 4. července.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.02.05.2015 11:235