Historie a současnost Karvinského pivovaru Larische

První písemná zmínka o Karviné pochází z roku 1305 a dějiny panství jsou úzce spjaty s rody Karvínských z Karviné a Laryšů (později Larisch a Larisch-Mönnich). Z 16. století se dochovala první písemná zmínka o panském pivovaru. Původní pivovar byl umístěn u starého karvinského zámku a jeho produkce dosahovala až 850 hl piva ročně. S rozmachem těžby uhlí docházelo k rapidnímu zvyšování výroby piva a původní pivovar již nestačil.
V roce 1860 byl vystavěn pivovar nový. Ve své době patřil k nejmodernějším pivovarským provozům. Roční výstav se na počátku 60. let 19. století pohyboval kolem 6000 hl a neustále stoupal, v 70. letech se ustálil na objemu kolem 30 000 hl. Na konci 19. století byla přistavěna další sklepní oddělení, byla vystavěna nová kotelna a byly instalovány čpavkové kompresory pro umělé chlazení. V roce 1900 proběhla výstavba nové varny a hvozdů. Před příchodem první světové války dosáhl výstav 120 000 hl.
Na počátku 20. let 20. století došlo v rámci rekonstrukce ke zvýšení varu na 150 hl. pivovarTaké sladovna byla rozšířena a vyráběla 3000 tun sladu za sezonu. V roce 1938 připadla Karviná Polsku a v roce 1939 Německu. V té době bylo řízení karvinského pivovaru spojeno se jménem známého českého pivovarského odborníka R. Tilleho. V průběhu války klesla vzhledem k nedostatku surovin kvantita i kvalita vyráběného piva. Po válce byl pivovar v Karviné na základě Benešova dekretu konfiskován. R. Tille se v té době spolupodílel na národní správě pivovaru.
Po roce 1948 byl pivovar zařazen pod Moravsko-slezské pivovary, n. p. a R. Tille byl nucen z pivovaru odejít. V té době se začaly v pivovaře objevovat trhliny. V roce 1953 byl pivovar poddolován, výroba byla ukončena, technologické celky byly rozebrány a zbytek pivovaru se propadl o 30 m. Prostor, na kterém pivovar stával, je dnes pod hladinou odkalovací nádrže dolu Darkov. Zrušení pivovaru v Karviné bylo jedním z podstatných impulzů pro výstavbu nového pivovaru v Nošovicích.
Zdroj: STAREC, Milan. Historie pivovaru v Karviné. Kvasný průmysl. 2010, roč. 56, 7-8, s. 7.
Zdroj:Stránky Karvinského pivovaru Larische, 2015


Více na stránkách pivovaru

V Karviné ožila pivovarnická sláva z časů rodu Laryšů

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Panství hrabat Laryšů (později Larisch a Larisch-Mönnich), které je přímo spjato s dějinami Karvinska, bylo bohaté nejen díky těžbě černého uhlí, jehož objevení se datuje do druhé poloviny 18. století. Už o dobrých dvě stě let dříve byla totiž podle archivních pramenů známá činnost panského pivovaru, jehož produkce údajně dosahovala až 850 hektolitrů za rok.

Spotřeba se pochopitelně razantně zvedla díky rozmachu hornictví, a tak od roku 1860 začal fungovat pivovar nový, který patřil k nejmodernějším své doby a expandoval až na 120 000 hektolitrů za rok. To už se svět ovšem chystal na první strašlivou válku, která roztočila kola dějin závratným stylem.

Sláva pivovarnictví z časů hraběcího rodu nakonec musela ustoupit těžbě. Pivovar byl v letech 1952 až 1954 zbourán a prostor, na kterém stával, se dnes nachází pod hladinou odkalovací nádrže dolu Darkov…

Tři roky už se zase chodí na „Larische“…
Tradice ožila příznačně v karvinské restauraci Ovečka, která v městské části Ráj stojí od roku 1901. Jmenuje se tak prý pro to, že hospodský svolával kolemjdoucí horníky slovy „Pojďte, vy moje ovečky!“. Dnes je sice jiná doba, ale přesto hosty láká dovnitř jeden silný hlas. Patří pivu z restauračního pivovaru, který vznikl v září roku 2013.

„Vaříme pivo, pro které jsme si půjčili jméno hraběcího rodu, ale s éčkem na konci, takže se jmenuje Larische. V nabídce máme standardně jedenáctku, dvanáctku a třináctku polotmavou,“ uvádí nás do dění provozní Janina Rigová.

Na její slova navazuje sládek Jan Piskoř, který nám blíže představí chuťové vlastnosti karvinského piva. „Respektuju správnou hořkost, což je vlastnost, která způsobuje chuť na další pivo. Chmelíme dvěma druhy chmele, sládek dává základ a žatecký poloraný červeňák dodává zase vůni a příjemnou hořkost. Taková chuť musí být,“ popisuje sládek.

Asi nepřekvapí, že většinu spotřeby u nich představuje jedenáctka, tedy světlý ležák plzeňského typu. Další piva jsou v oblibě podle toho, jak velká je zrovna zvědavost ochutnávat něco nového.

„Z dalších piv logicky převažuje spotřeba dvanáctky a třináctky, ale lidská zvědavost je obrovský motor. Každý má tendenci zkusit pivo, které je nově v nabídce. Ať už je to medové, citronové nebo borůvkové,“ říká sládek, který považuje za přirozené, že si lidé dnes chtějí vybírat z celé škály piv. Doba jednoho piva je nenávratně pryč.

Pivovárky jsou lákadlo, třeba pro turisty (nejen) z Polska…
Štamgast zvyklý na to „svoje“ sice kolikrát remcá, ale piva vyráběná řemeslně bez průmyslových úprav jsou chtě nechtě fenomén, který rozhýbal pivní kulturu a dokonce i turistický ruch. Potvrdit to mohou i v Karviné.

„Jezdí k nám hodně hostů z Polska. Dá se říct, že to mají jako atrakci. Ale jsou to i turisté, co jezdí po celé republice. Zajímají se o pivovárky. Je to pro ně lákadlo,“ doplňuje provozní pivovaru, ve kterém se snaží pivní chutě vnést i do jídelníčku.

Z procesu vaření piva využívají mláto, z kterého dělají třeba domácí housky na hamburgery. „Kromě toho jsou to i lívanečky s přidaným mlátem, pivovarský gulášek nebo salát s pivním dresinkem. Je to oživení jídelníčku, které si lidi chválí,“ upozorňuje Rigová na pivní speciality.

Sládek ctí naše pivo
Na závěr jsme se ještě znova dali do řeči s panem sládkem, který strávil v mládí studiem piva deset roků, od učňáku až po Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Díky bohatým zkušenostem tvrdí, že nejvíce mu daly první roky v učení.

Nasál ještě tradice staré školy, což je možná hlavní důvod, proč jej příliš neoslovují třeba trendy svrchně kvašených piv ze zahraničí. „Abych přiznal, nechci experimentovat s tím, co je ve světě. Budu vždy ctít pivo českého typu. Pořád jsou kolem něj věci, které jsou neznámé, a vlastnosti, které nejsou prozkoumané,“ loučí se s námi jeden z našich průvodců s tím, že i v klasice je pořád co objevovat.

Zaplaťpánbůh, nebo ještě lépe „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou…

Karvinský pivovar
Místo: Restaurace Ovečka, Karviná – Ráj (Polská 117/8)
Druhy piv: Larische světlý ležák 11°, Larische světlý ležák 12°, Larische polotmavý speciál 13° a další speciály dle sezónní nabídky
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, dále pivo stáčí do sudů a také do pet lahví
Výstav: odhadem asi 500 hektolitrů za rok

Moravskoslezské minipivovary: Karviná

Publikováno:před 3 letyZdroj:BigBloger LidovkyAutor:Roman Nedbal

V Karviné v současnosti existují tři minipivovary! Podíváme se do toho služebně nejstaršího.

V Karviné, v místní části Ráj, směrem na polskou hranici, stojí už přes 100 let hostinec Ovečka. Kdysi se jmenoval „U zastávky“, ale když se stalo zvykem, že místní hospodský svolával horníky, jdoucí z práce, slovy, „Pojďte, vy moje ovečky!“, začalo se pivnici říkat Ovečka, a tak tomu již zůstalo. Pro milovníky piva je zde dobrá zpráva, že od roku 2013 zde funguje také vlastní minipivovar.

Budova hostince je nenápadná, přízemní, žlutě natřená budova při silnici. Disponuje však dostatečně velkými vnitřními prostorami, z nichž v centrální, s výčepem, zařízené vkusným dřevěným nábytkem, se nachází na očích hostům varna piva. V místnostech není zakouřeno, v restauraci je možno se připojit k internetu prostřednictvím wifi. Objekt zahrnuje i venkovní posezení, od pivnice je oddělena místnost restaurace. Zajímavým nápadem je na zdi pivnice umístěný monitor s nabídkou podniku, včetně podrobné ilustrace výroby místního piva.

Obsluha je uctivá, pohotová a přesná. Vytknout je možno jen okamžitou zapomnětlivost při objednávce jídla.

Kuchyně nabízí bohatou nabídku chuťovek k pivu, bohatý jídelní lístek, přes týden menu s výběrem ze tří jídel. Ceny jsou mírně vyšší. Konzumované svíčkové s domácí šlehačkou a houskovým a karlovarským knedlíkem se nedalo nic vytknout, kromě ceny – 155 Kč.

V nabídcepivovaru jsou pravidelně 3 druhy vlastního nefiltrovaného a nepasterizovaného piva značky Larische. Larische 120 - světlý spodně kvašený ležák - přinesl vyváženost hořkosti a chuti (hodnocení: ***1/2, cena za 0,5 l: 26 Kč). Larische 130 - polotmavý speciál vídeňského typu zpočátku překvapil výraznou karamelovou chutí, která se později ustálila do přijatelného zážitku (hodnocení: ***1/2, cena za 0,3 l: 19 Kč). Aktuální speciál - Larische 120 medové pivo - bylo výrazné a přesto dobře sladěné hořkosladké chuti (hodnocení: ****, cena za 0,3 l: 16 Kč). V nabídce minipivovaru je kromě ochutnaných stabilně i světlý ležák Larische 110. Ceny piva jsou na příznivé úrovni, správné je i jejich ošetření.

Hostinec Ovečka s minipivovarem Larische byl pro mne velmi příjemným překvapením při mých toulkách po moravskoslezských minipivovarech. Rozhodně doporučuji!

V Karviné se po šedesáti letech vaří pivo

Publikováno:před 4 letyZdroj:Novinky.czAutor:Milan Haluška

Začátkem září byl v Karviné-Ráji otevřen minipivovar Larische, který se snaží navázat na tradici vaření piva v Karviné.

Aby lidem nabídli něco nového a zároveň exkluzivního, rozhodli se v restauraci Ovečka rozjet právě pivovar, kde podle receptury chtějí navázat na dlouholetou tradici vaření piva ve městě, která v roce 1953 zanikla.

Jeho varnu mohou lidé spatřit přímo v restauraci, kde se vyrábí jak spodně kvašená piva plzeňského typu, tak různé pivní speciály. Uvařené pivo se poté ve vedlejší místnosti, takzvané Spilce kvasí a následně putuje do ležáckého sklepa, kde v tancích dozrává a nakonec proudí výčepem.

"Momentálně čepujeme jedenácti stupňový ležák a v tancích už nám dozrává i dvanáctka a v brzké době také přibude vícestupňový polotmavý ležák, což je speciálek. Lidé si zatím chuť piva pochvalují," dodal Radek Cieslar z restaurace Ovečka.

Piva jsou vyráběna z kvalitních prvotřídních surovin, jsou nefiltrovaná a nepasterována, čímž si zachovávají svou plnou chuť, živé kultury, vitamíny a minerální látky. Při vaření piva je kladen důraz na kvalitu surovin, a proto jsou použity české suroviny, jimiž jsou žatecký chmel poloraný červeňák a moravské slady.
Pivo po šedesáti letech

Z 16. století se dochovala první písemná zmínka o panském pivovaru. Původní pivovar byl umístěn u starého karvinského zámku a jeho produkce dosahovala až 850 hl piva ročně. S rozmachem těžby uhlí docházelo k rapidnímu zvyšování výroby piva a původní pivovar již nestačil. V roce 1860 byl vystavěn pivovar nový. Ve své době patřil k nejmodernějším pivovarským provozům.

V roce 1953 byl pivovar poddolován, výroba byla ukončena, technologické celky byly rozebrány a zbytek pivovaru se propadl o 30 metrů. Prostor, na kterém pivovar stával, je dnes pod hladinou odkalovací nádrže dolu Darkov. Zrušení pivovaru v Karviné bylo jedním z podstatných impulzů pro výstavbu nového pivovaru v Nošovicích.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.04.08.2016 17:093