Patří mezi ty, jejichž práce je jim koníčkem. Už při studiích v Plzni „propadl“ výrobě piva. Sládek Jaroslav Pechoč vaří v trutnovském pivovaru Krakonoš znamenité a vyhledávané stejnojmenné pivo. „Jsem patriot a piji Krakonoš. Klidně si ale dám i pivo od konkurence,“ říká.

Občas lze zaslechnout, že patříme mezi pivní velmoci. Myslíte si to také?
Podle mého názoru patříme mezi pivní velmoci, historicky díky plzeňskému Prazdroji. Takže patřili jsme, patříme a doufám, že patřit budeme. Vliv na to má především kvalita vyráběného piva u nás.

Není to spíše tím, že ho vypijeme hodně?
Určitě podle průzkumů a statistik asi vypijeme hodně piva, což souvisí s tím, že patříme mezi pivní velmoci. Nemyslím si ale, že je to jen tím, že vypijeme hodně piva, je to o kvalitě piva a tradici.

Jak jste se dostal k vaření piva?
Začalo to tím, že se mě na základní škole ptali, kam bych chtěl jít a já nevěděl. V roce 1984 jsem se ale dostal na pivovarskou školu do Plzně, přišel jsem k tomu tak trochu jako slepý k houslím. První půl rok byla škola zaměřená na vinařství, farmaceutiku a mlékárenský průmysl. To mě nebavilo, přiznám se bez mučení, že moje známky v prvním pololetí nebyly moc dobré. Ve druhém pololetí ale začala výroba piva. Dodnes vzpomínám na pana inženýra Klímu, který mně dal základy technologie výroby piva. To mě opravdu chytlo a našel jsem se v tom.

Když jste tedy zvolil školu tohoto typu, už tehdy jste okusil, jak chutná pivo?
Chodili jsme do výroby a měli možnost ochutnat. Abych se ale přiznal, ochutnávání piva mě v té době moc nebralo. Nic mi to neříkalo.

Existují nějaké školy pro sládky?
V dnešní době mají pivovary školy pro svou potřebu. Pokud vím, tak je dnes trochu problém sehnat sládka, pivovary si ho připravují samy.

Co je potřeba se naučit, abych mohl vařit pivo?
Vařit pivo sice může skoro každý, ale předtím je důležité dobře se naučit technologický postup. To je základ. Existují nejen knihy, ale i návody na internetu. Je důležité vědět, z čeho se pivo vyrábí. Laicky řečeno, na varně začíná proces výroby piva tak, že se slad rozemele na šrot, smíchá se s vodou a za určitých teplot se ta sladina postupně zahřívá. Základem je tedy zcukřit škrob. Pak se vše scedí. Sladká voda se spojí v určitý čas a za určité teploty s chmelem. Pivo pak jde na spilku, kde probíhá hlavní kvašení, nasadí se pivovarské kvasnice, které „pojídají“ cukr a produkují alkohol. Pivo potom leží a dozrává ve sklepě. Nic se nesmí ošidit, protože vše se v budoucnu projeví.

Jak dlouho trvá uvaření várky?
Uvaření várky na varně trvá průměrně dvanáct hodin. Naše varna má čtyři nádoby. Nahoře jsou dvě kádě, dole dva kotle. Dokážeme na ní uvařit čtyři várky za čtyřiadvacet hodin. Na spilce při kvašení je doba deset až dvanáct dní, pak se pivo přečerpává do ležáckých tanků a v nich ve sklepě dozrává zhruba padesát až šedesát dní.

Používáte ryze české suroviny?
V našem pivovaru nemáme sladovnu, která v roce 1969 vyhořela. Proto se dováží hotový slad z pivovarského ječmene z Moravy. Používáme žatecký hlávkový chmel a kvasinky. K výrobě piva tedy využíváme české suroviny.

Může se stát, že dojde k nějaké velké chybě a várka se musí vylít? Stalo se vám to někdy?
Za dobu mé praxe si nepamatuji, že by se něco takového stalo.

Vaříte pivo v trutnovském pivovaru Krakonoš. Co ho odlišuje od ostatních piv? Čím je charakteristické?
Naše ležáky byly vždy tmavší a hořčejší. Před lety se hodně podobaly plzeňskému Prazdroji.

Jaké pivo máte rád vy osobně? Jste patriot a pijete jen Krakonoš, nebo si dáte pivo i od konkurence?
Jsem patriot a piji Krakonoš. Klidně si ale dám i pivo od konkurence a neposuzuji ho podle pivovaru, ale podle toho, jestli mi chutná nebo ne.

Když se rozhodnete jít někam do hospody, vybíráte si ji podle toho, jaké tam čepují pivo?
Řekl bych, že ne. Musí dobře vypadat, chutnat a vonět. Samozřejmě sleduji, jaká je pěna, zda má pivo jiskru a podobně.

V posledních letech se vyrojila spousta malých pivovarů. Je to cesta k obohacení trhu?
Malých pivovarů je dnes hodně, určitě zkoušejí nové věci a vyrábějí piva svrchním kvašením. My je vyrábíme dvojrmutovým způsobem, spodním kvašením. Mnohokrát jsem ochutnal pivo z malých pivovarů, které dělají silnější piva a hodně speciály. Používají spoustu druhů různých chmelů z celého světa. Ta chuť piva je úplně jiná pro nás, co máme rádi klasické pivo. Spousta lidem ale určitě chutná. V té pestrosti je ale také cesta a určitě obohatí trh.

V Trutnově žije skupina kamarádů, která vaří pivo podomácku. Lze i doma na sporáku vyrobit kvalitní mok?
Určitě je to dobré. Pivo podomácku si může uvařit každý, pokud zvládne technologii a má k tomu vztah. I takové pivo muže být kvalitní.

Má pivo pozitivní vliv na zdraví člověka?
Má a je to prokazatelné. Existuje studie Pivo a zdraví, kterou vypracovaly autorky z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Při mírném požívání má hodně příznivých účinků na zdraví. Například povzbuzuje dýchání a chuť k jídlu, snižuje riziko postižení srdečním infarktem, zabraňuje vzniku žlučových kamenů, posiluje kosti a je také přírodním prostředkem proti stresu. Těch aspektů je ale více.

Které pivo z vaší produkce se pije nejvíce?
Vždycky hrála prim dvanáctka Krakonoš. V poslední době se ale do popředí dere jedenáctka s jemnější chutí a není tak silná. Také stoupá prodej desítky, která v minulosti nebyla tak vyhledávaná.

Jste sice sládek, ale jaký máte vztah k vínu?
Jsem v tomto ohledu laik. K vínu mám ale pozitivní vztah. Piji ho příležitostně a mám několik oblíbených značek. Nejsem ale klasický znalec vína.

Je pro vás práce koníčkem?
I po těch letech, které uplynuly od konce školy, je pro mě pořád práce koníčkem. Je zajímavá a našel jsem si k ní velký vztah.

Jsou Češi pivními experty, za které se často považují?
Hraje v tom roli určitě lokální patriotismus. Jsou konzumenti, kteří preferují místní pivo a považují ho za nejlepší. Vzhledem k tomu, že Češi jsou v konzumaci piva hodně zdatní, tak to povědomí o kvalitě určitě mají.

V trutnovském pivovaru pracoval devět měsíců ještě jako disident budoucí prezident Václav Havel. Je to s odstupem času pro váš pivovar pocta?
Myslím si, že jeho krátké angažmá tady je pro pivovar zcela jistě pocta, a to nemluvím jen za sebe. Domnívám se, že spojení jeho jména s pivovarem je určitě dobré.

Viděl jste jeho hru Audience, kde Ferdinanda Vaňka (Václava Havla) si předvolá jeho nadřízený, sládek. Jak na vás zapůsobila?
Je to hezky napsaná a zvláštním způsobem pojatá hra. Řekl bych, že pan Havel poměrně přesně vystihl, jak to tehdy v pivovaru chodilo.

Od začátku do konce sledovaly oči účastníků projektu 4-Europe výrobu piva Krakonoš v trutnovském pivovaru. Na závěr exkurze měli možnost čerstvé pivo také ochutnat.

Studenti a absolventi trutnovského gymnázia, kteří návštěvu ze Španělska, Rakouska a Německa doprovázejí, se na programu aktivně podílejí, a na týden se stanou organizátory, průvodci, překladateli nebo i redaktory či kameramany. Co všechno svým vrstevníkům ukáží? Například harrachovské sklárny a doly, nebo zaniklou obec Sklenářovice. Početná skupina mladých cizinců se včera vydala i za místními včelaři a v dalších dnech se zúčastní různých workshopů, zaměřených na řemeslnou tvorbu.

Jednou z výhod této mezinárodní spolupráce je, že studenti mohou každý rok strávit týden v jednom z měst a poznávat jinou kulturu, životní styl, zvyklosti, ale také navazovat nové vztahy nebo získávat životní zkušenosti.

Hostitelské země se v pořádání projektu střídají. Minulý, rakouský ročník, byl zaměřen na sport, předminulý v Německu pak na ekologii. Letošní program projektu se ponese v duchu názvu Traditions 4-Europe. Z toho vyplývá také programová náplň.

Během týdne účastníci projektu zážitky a poznatky zaznamenávají a zpracovávají. Výstupy projektu budou veřejně prezentovány v sobotu od 16 hodin v aule České lesnické akademie. „Věřím, že v pátek dorazí veřejnost. Je to ideální příležitost poznat, jak naše město vidí tři různé národnosti mladých lidí," uzavírá starosta Trutnova Ivan Adamec.

Pivovar Krakonoš, který ve východočeském Trutnově vaří zlatavý mok již od roku 1582, v loňském roce zvýšil tržby, ale poklesl mu čistý zisk. Vyplývá to z údajů, které on-line deníku TÝDEN.CZ sdělil ředitel pivovaru Karel Janko.

"Výstav pivovaru v loňském roce činil 91 836 hektolitrů, v roce 2011 to bylo 86 442 hektolitrů," uvedl Janko. Trutnovský pivovar, který vaří pět druhů piv s typickou hořkou chutí a sytou pěnou, loni utržil 131,5 milionu korun, o rok dříve to bylo 125,1 milionu korun.

Přes rostoucí výstav i tržby však pivovaru loni klesl čistý zisk. "Jeho výše činila 10,21 milionu korun," vypočítává Janko s tím, že v roce 2011 pivovar po zdanění vydělal 17,58 milionu a v roce 2010 to bylo 9,97 milionu korun.

Trutnovský pivovar, ve kterém za komunismu po nějaký čas pracoval i bývalý prezident Václav Havel, v letošním roce žádné významnější investice nechystá. "Zásadní změny nejsou v plánu," uzavírá Janko.