Historie a současnost Pivovaru Kout

Koutský pivovar byl založen pravděpodobně po zániku hradu Rýzmberka během třicetileté války. V této době bylo vyrobeno první koutské pivo a začala se psát historie pivovaru Kout na Šumavě.
První písemné zprávy však pocházejí až z prvních let 18. století. Jako rok založení se uvádí rok 1736. Rozkvět pivovaru představuje období, kdy patřil hraběcímu rodu Stadionů a kdy byl postupně rozšiřován až do dnešní podoby.
Když rod Stadionů počátkem 20.století vymřel, pivovar několikrát změnil majitele a od roku 1924 do konce II.světové války patřil rodu Schönbornů.

Tajemný mok ze šumavského Koutu
S regionálními pivovary to v 90. letech minulého století nevypadalo vůbec dobře. Do pivovarských gigantů tehdy vstoupily zahraniční investoři a restauracím i samotným konzumentům nabídli podmínky, jimž nemohly malé podniky konkurovat. Mnoho z nich tenkrát zaniklo. Český pivař je však tvor zmlsaný a brzy zjistil, že z nápojů chrlených v nevídaném množství pivními továrnami se jaksi vytratila jejich dřívější jedinečnost. Začal se tedy rozhlížet po něčem výjimečném, pivovara to postupně nastartovalo renezanci malých pivovarů, které před kvantitou upřednostňují poctivou kvalitu. Jedním z takových nadšených výrobců je i pivovar Kout na Šumavě.
Víska Kout na Šumavě leží asi šest kilometrů jihovýchodně od Domažlic. Parkujeme před branou stylově vyvedenou v podobě pivního sudu. „Tak vám vezu ty pražské zvědavce,“ vítá se náš řidič a zároveň obchodní zástupce koutského pivovaru pro Prahu a okolí Karel Trejkl s majitelem podniku Janem Skalou, který si na rameno nahazuje pytel sladovnického ječmene a odnáší jej do skladu. „To víte, tady musí ruku k dílu přiložit každý,“ směje se. Zdejší pivovar vznikl už na konci třicetileté války, ale první písemné záznamy o něm pocházejí až z roku 1736. Dlouho patřil šlechtickému rodu Stadionů, jehož příslušníci vystavěli rozsáhlý komplex prakticky do dnešní podoby. Roku 1924 přešel pivovar do rukou rodu Schörnbornů. O tehdejším věhlasu varny svědčí i fakt, že se koutské pivo čepovalo až ve Vídni. Po válce byl podnik znárodněn a jeho význam začal upadat. Objem výroby se snižoval a budovy chátraly. V 70. letech zbylo z kdysi slavného pivovaru už jen torzo, jehož výrobní linka sloužila k plnění sodovky, a i ta se brzy nadobro zastavila. Komunistická moc obehnala historické stavení ohradou z vlnitého plechu a nechala jej napospas povětrnostním vlivům.

Tajemství staré knihy
Objekt v žalostném stavu koupil v roce 2001 Jan Skala. “Splnil jsem si mladický sen mít vlastní pivovar. Ale první roky jsem jenom vyvážel suť a odpadky,” hovoří nový majitel o nelehkých začátcích. “Ani jsem nevěděl, jak se vlastně pivo dělá, ale přemluvil jsem tady Bohouše, aby do toho šel se mnou,” představuje nám nejdůležitějšího zaměstnance, sládka Bohuslava Hlavsu, který před tím 30 let pracoval v nedalekém domažlickém pivovaru. pivovarSpolečným úsilím vyklidili zadní část traktu a vybudovali v něm malou moderní varnu.
Ještě neměli přesný plán, jaké pivo budou vařit, ale náhoda jim do rukou přihrála tajemství zaniklého pivovarnického rodu. Při přestavbě kotelny objevili v zastrčeném rohu starou účetní knihu, která obsahovala i recept na původní koutský ležák. Švabachem ručně psaný text nebylo vůbec jednoduché rozluštit. Nakonec se to ale povedlo, a tak bylo po dlouhé době, v roce 2006, opět uvařeno originální koutské pivo.
„S velkou slávou a pocitem zadostiučinění jsme rozvezli první sudy po okolních pivnicích. Hospodští nám však hned druhý den volali, abychom si zásilku vzali zpátky, že je prý pivo zkažené,“ vypráví sládek Hlavsa. „Dali jsme jim totiž pivo nefiltrované, tedy kalné, a místní konzervativní konzumenti ho zkrátka nepřijali. Honza pak musel osobně hospody objíždět a lidem dokazovat, že pivu nic není.“ Pivařů toužících ochutnat něco neobvyklého se naštěstí našlo dost jinde. „Vkus místních lidí ale respektujeme a pivo děláme i ve filtrované verzi. Je to ale škoda, protože filtrací z piva odstraníme to nejzdravější, co na něm je,“ dodává sládek.

Není všechno pivo, co pění
Co to pijeme?“ nabíhám si nešikovně položenou otázkou, když nám sládek Hlavsa přináší ochutnat čerstvě dozrálý ležák. „To je pivo,“ říká s úsměvem. Z jeho dalších slov ale chápu, že zase tak ironicky odpověď nezněla. „Víte, naše pivo zraje v tancích nejméně dva měsíce. V obřích pivovarech se uvaří várka a za deset dní se už stáčí. pivovarVelké provozy proces kvašení urychlují ve vysokých teplotách. Pivo má kvasit pomalu. Vyloženě proti všem pravidlům je i americký způsob HGB, kdy se uvaří silné pivo okolo 20 % sacharizace a pak se ředí na to, co žádá trh, a dosycuje CO2. Tato sloučenina už nemá s pivem mnoho společného,“ vysvětluje.
V únoru měl pivovar pouhé dva zaměstnance. I tak se ale mohl pochlubit výstavem kolem 5000 hektolitrů ročně. V březnu nastoupil do Koutu druhý sládek a provoz se rozjel na dvě směny. „Zahájením druhé směny si slibujeme zdvojnásobení výstavu. To nám bude zase na nějakou dobu stačit, protože se chceme nadále soustředit hlavně na kvalitu našeho piva,“ objasňuje majitel Skala.
V Koutu se vaří výčepní desítka, originální nefiltrovaná dvanáctka a tmavé speciály čtrnáctka a osmnáctka. K výrobě se užívá výhradně nejlepších sladů a žateckého chmele. Koutské pivo získalo několik ocenění z celostátní Jarní ceny českých sládků. Při letošní degustaci v Táboře získalo stříbrnou a bronzovou Pivní pečeť. Pivovar si přivezl i prestižní mezinárodní ocenění za dvě třetí místa z degustace ve Francii za účasti 260 pivovarů z celé Evropy.

Kam za koutským
Přímo v Koutu na Šumavě můžete zavítat do Koutské pivnice. Pivovar má několik značkových hostinců v Domažlicích, v Plzni, Klatovech nebo Kdyni. Koutské pivo najdete i v Čerčanech na Benešovsku nebo v Černošicích u Prahy. Pražáci mohou zajít do žižkovské pivnice U Slovanské lípy, a pokud si udělají výlet směrem na Jílové u Prahy a Okrouhlo, osvěží se originálním mokem v Zahořanské hospodě. Toto jedinečné pivo za ochutnání určitě stojí.

● Majitel pivovaru: Jan Skala Tel.602 134 337
● Hlavní sládek: Bohuslav Hlavsa Tel.608 241 232
● Zahraniční obchod: ing.Adrian Šaroch Tel.776 177 767
Zdroj:Stránky pivovaru Kout, 2015


Více na stránkách pivovaru

O koutské pivo je zájem i ve světě. Výstav se bude zvyšovat

Publikováno:před 2 letyZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Koutský pivovar, po Prazdroji a Chodovaru třetí největší výrobce piva v Plzeňském kraji, trvale zvyšuje export. Letos vyrobí stejně jako loni 10 tisíc hektolitrů, z čehož polovinu vyveze do 12 zemí. Do tří let chce výstav ztrojnásobit.

„Chceme růst, ale až poté, co budou další peníze. Vše, co vydělám, jde celých devět let do rozvoje pivovaru,“ sumarizuje Jan Skala, majitel pivovaru. Dosud investoval 30 milionů korun, do rozšíření na 30 tisíc hektolitrů piva ročně by potřeboval dalších 20 milionů Kč. „Já ten pivovar vlastně buduji tak, jako to tu bylo kdysi (první pivo se v obci uvařilo v roce 1736, pozn. red.),“ pokračuje. Nejdříve chce mít hotovou technologii a pak opraví budovy.

Minipivovar vyváží nejvíce na Slovensko, které odebírá téměř dva tisíce hektolitrů ročně, ale daří se mu také v Rusku, Spojených státech, Británii, Dánsku, Finsku, Švédsku. „Do všech těchto zemích vývoz trvale roste,“ vypočítává Skala. Vyrábí pouze sudové pivo. „Chtěl jsem kdysi lahvárnu, ale stála fůru peněz. Udělal jsem dobře, protože dneska bych neměl co stáčet, vše je vyprodáno,“ pyšní se Skala. Do budoucna se ovšem téhle vize nevzdává.

Pivovar, který má dlouhodobější vývozní kontrakty, se trvale rozšiřuje. Koupil větší varnu a instaloval výkonnější kotelnu. Musí pořídit další ležácké tanky a rozšířit spilku. Na budově opravil zadní část fasád i střech.

Koutské pivo - desítka, dvanáctka, čtrnáctka a osmnáctka - se v současností čepuje ve stovce hospod po celé republice. Desítku prodává 12 Kč za půllitr a dvanáctku za 17 Kč, základem jsou české suroviny a minerální voda z vlastního podzemního jezera. Areál starého pivovaru koupil Skala v roce 2002.

Koutský pivovar získal ocenění

Publikováno:před 2 letyZdroj:Domažlický deníkAutor:Helena Bauerová

Dvě zlaté medaile získal Koutský pivovar na letošním Pivovarnickém festivale v Táboře.

Po mezinárodních cenách z Francie, úspěších na tuzemské Jarní ceně sládků a stříbrné a bronzové pivní pečeti z předchozích táborských ročníků letos na Zlaté pečeti zabodoval naplno. Odvezl si hned dvě vítězství a stal se tak nejúspěšnějším minipivovarem letošních degustací.

Degustátoři hodnotili 640 vzorků ze 170 pivovarů.
„Jako jediný pivovar jsme uspěli ve dvou kategoriích. Získali jsme dvě medaile za nejlepší pivo v České republice. Snažíme se a je vidět, že naše pivo jde dobře na odbyt. Z každého ocenění máme vždy velkou radost, řekl sládek Koutského pivovaru Bohuslav Hlavsa.

Objekt v žalostném stavu koupil v roce 2001 Jan Skala.
„Splnil jsem si mladický sen mít vlastní pivovar. Ale první roky jsem jenom vyvážel suť a odpadky," hovoří majitel o nelehkých začátcích.
„Ani jsem nevěděl, jak se vlastně pivo dělá, ale přemluvil jsem Bohouše Hlavsu, aby do toho šel se mnou," dodal. Sládek Bohuslav Hlavsa předtím 31 let pracoval v domažlickém pivovaru a díky jeho znalostem se jim podařilo vrátit Koutskému pivovaru zašlou slávu. Společně vyklidili zadní část traktu a vybudovali v něm malou moderní varnu.

Při přestavbě kotelny objevili v zastrčeném rohu starou účetní knihu, která obsahovala i recept na původní koutský ležák. Švabachem ručně psaný text nebylo vůbec jednoduché rozluštit. Nakonec se to ale povedlo, a tak bylo po dlouhé době, v roce 2006, opět uvařeno originální koutské pivo.

„S velkou slávou a pocitem zadostiučinění jsme rozvezli první sudy po okolních pivnicích. Hospodští nám ale hned druhý den volali, abychom si pivo vzali zpátky, že je prý zkažené. Dali jsme jim totiž pivo nefiltrované, tedy kalné a místní ho zkrátka nepřijali. Šéf pak jezdil po hospodách a učil lidi toto pivo pít. Chodil chudák tehdy celý unavený," směje se Hlavsa. V pivovaru uvaří ročně 10 000 hektolitrů deseti, dvanácti, čtrnácti a osmnáctistupňového piva.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.15.10.2015 07:422