Historie a současnost Heřmanického pivovaru

Máme rádi pivo! Nebo ještě lépe – milujeme pivo. Při nekonečných diskusích o tom, jak které pivo chutná, jak se dělá, či jak by se dělat mělo, co vyprávěli pamětníci o pivech za první republiky a tak všelijak a podobně, jsme náhodou zjistili, pivovarže naše heřmanická hospoda má nevyužitý sklep. Jelikož pivo nedělá jen hezké postavy, ale tříbí rovněž intelekt, napadlo nás nacpat do prázdného sklepa celý pivovar. Náš vlastní, heřmanický pivovar, který by vařil naše vlastní heřmanické pivo, jaké nedostanete v Michálkovicích, Praze, New Yorku ani v Přívoze. Tedy ne anonymní pivo z velkoskladů nadnárodních pivních koncernů, ale vyjímečné pivo s puncem originality, dělané lidskýma rukama, postaru, poctivě, bez marketingových kejklů a chemie, podepsané sládkem, který je z masa a kostí a za své dílo ručí svou pověstí a před pivním bohem svým životem:)

Šlo o jedinou věc, jestli se do sklepa vejdeme se vším potřebným. Povedlo se na milimetry, jak se můžete přesvědčit pivovarna vlastní oči. Ve sklepě se nachází varna (varný, rmutovací a scezovací kotel) s kapacitou 250 litrů, spilka s 12 kvasnými nádobami po 250 litrech a v ležáckém sklepě je 24 tanků po 250 litrech, tedy celkem 6 000 litrů. Vaření jedné várky trvá asi 9 hodin, kvašení ve spilce při teplotě 8 °C 7-10 dnů a zrání v tanku v ležáckém sklepě při teplotě 3 °C pak trvá 4-6 týdnů. Do výčepu pouštíme pivo nejkratší možnou cestou přímo z tanku uloženém v ležáckém sklepě. Pro vytlačení piva do pípy používáme speciální plyn Biogon, který zabraňuje oxidaci piva a zároveň jej nepřesycuje kysličníkem uhličitým.

Nezbytným předpokladem kvality piva je čistota, v našem případě až laboratorní. Proto je nedílnou součástí pivovaru sanitační jednotka. pivovarVšechny technologické celky – nádoby, potrubí, kotle i míchadla jsou vždy před přípravou a po ní sanitovány a během přípravy si sládek čistotu bedlivě hlídá.

Do výroby našeho piva nevstupuje žáná chemie, nepoužíváme ani pasterizaci ani filtraci, základním zdrojem je heřmanická voda (pochází z Kružberské přehrady), ječné slady z Přerova, chmel ze Žatce a pivovarské kvasnice z Černé Hory. Výsledek stojí za to – stačí ochutnat. Tak na zdraví!
Zdroj:Stránky Heřmanického pivovaru, 2017


Více na stránkách pivovaru

Partička z Heřmanic si plní sen, vaří si své vlastní pivo!

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Radek Luksza

Kamarádí se léta, někteří už od dětství, jezdívají společně s rodinami na výlety, dělají akce pro děti… a mají k tomu rádi chmelový mok. Poctivý, ne nápoje zvané „europiva“.

Luboš, ajťák, Honza, bezpečnostní technik a metrolog, Pepa, stavební expert, Láďa, elektro-specialista, Pavel, obchodní zástupce, Petr, architekt, Aleš, hasič a hospodský, Martin, technik v telekomunikacích a sládek. Takové je jádro Partičky z Heřmanic, která založila vlastní pivovar. Dá se říci, že komunitní.

„Jsme vlastně taková vesnická komunita. Je nám okolo čtyřicítky, máme rodiny a děti, spojují nás společné zájmy a akce pořádané jak pro děti, tak pro dospělé. A to zdravé chlapské jádro si vysnilo pivovárek…“ vysvětluje Luboš coby hlavní postava v heřmanickém vaření piva. Tedy organizátorská, nejdůležitějšími jsou jinak hlavní sládek Martin a zaučující se sládek jménem Pavel.

Vhodné zázemí – či spíše podzemí – nacházejí ve zdejší hospodě Beseda provozované Alešem. „Chodívali tam už naši otcové. No, a my jsme vyčistili a dali do kupy sklep, kde je varna i tanky. Od nich vedou hadice přímo do výčepu,“ popisuje Luboš s tím, že podíl na vzniku pivovárku mělo i daleko více místních kamarádů.

Vybudován ho mají za půl roku… ale po půldruhého roku trvajících legislativních peripetiích. „Prošvihli jsme kvůli tomu i sezonu, místo toho, abychom vařili od března, začali jsme v červnu. A šest týdnů pak ležáky zrají,“ líčí Luboš u tanků s jedenáckou světlou i tmavou, dvanáctkou, polotmavou třináctkou a speciálem „Citra“.

„Máme vlastní nefiltrované a nepasterizované poctivé české pivo. U speciálu jsme použili spodní kvašení i studené chmelení,“ uvádí Luboš. Dvě až tři 250 litrové várky za týden dělají z vody z nádrže Kružberk, chmelu se Žatce, ječmene z Přerova a kvasnic z Černé Hory. Rodiny „pivovarníků“ tuto činnost přijímají kladně.

Pivo je vlastně sekundárním efektem kamarádství členů Partičky – ta se tím zároveň odlišuje od běžných provozovatelů minipivovarů. „Jsme hrdí patrioti a do loga piva jsme jako zástupný symbol obce vybrali unikátní kozlíkovou těžní věž šachty Stalin, poté nazývané Rudý říjen a před jejím uzavřením Heřmanice. Což našli dědové a tátové samozřejmě vzali s povděkem,“ uzavírá Luboš.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.10.09.2017 12:041