Pivovar v Golčově Jeníkově býval jedním z nejznámějších a nejslavnějších malých pivovarů v Československu. Jako jediný z nich dodával pivo i na Pražský hrad. V současnosti po něm není ani památky. Překupník kovů vykonal své, za jeho působení byl areál pobořen. Dnes je tu zelená louka.

Na začátku letošního července to byla sláva, jakou Golčův Jeníkov dlouho nezažil. Na pivní slavnosti dorazily až tři tisíce lidí - více, než má samotné město na severu Vysočiny obyvatel. Konaly se na volném pozemku za zámkem nedaleko centra města. „Rozloučení s pivovarem,“ nesly slavnosti název.

Na místě, kde se konaly, totiž až donedávna pivovar stával. A ne ledajaký. Ve své době to býval jeden z nejúspěšnějších, nejznámějších a nejoblíbenějších malých pivovarů v republice.

„Všichni lidé tady na něj byli právem hrdí. To, že se zde pivo už nevaří, vnímají jako obrovskou pohanu jeníkovské cti. Je nám to všem líto,“ říká starosta Golčova Jeníkova Vlastimil Marušák. Proto i taková návštěvnost slavností.

Místo pivovaru je dnes obrovská dvouhektarová louka. Při posledním rozloučení pořadatelé na zem nakreslili obrysy někdejších budov, uspořádali výstavu všech artefaktů, které se na místě našly, vystavili historické listiny i dokumenty, ale také třeba původní pivní lahve či etikety.

Lidé měli poslední možnost projít se po pozemku, na němž pivovar stával. „Loučili jsme se radostně, zpěvem a tancem,“ usmál se starosta. Už v příštím roce by na louce mohly začít vyrůstat nové rodinné domky.

Za vším hledej ženu. I za vznikem dvou pivovarů v Jeníkově
Od prosperujícího pivovaru k zelené louce byla dlouhá a trnitá cesta protkaná v dnešní době nepochopitelnými excesy. Pojďme ale popořadě a začněme v dávné historii.

Vaření piva je s Golčovým Jeníkovem spjato stovky let. První pivovar zde založila už v 16. století Marie Robmhápová ze Soutic. Ta jeníkovské panství roku 1559 koupila od podkomořího Království českého Buriána Trčky z Lípy a na Lipnici. „O pivovaru z tehdejší doby nemáme moc dokladů. Byl nejspíš v areálu zámku,“ zmínil Marušák.

I druhý pivovar nechala postavit žena. V roce 1830 město koupila hraběnka Terezie z Trautmannsdorfu. Rovněž býval v zámeckém areálu, jako sklad chmele sloužila historická budova tvrze. Ročně pivovar uvařil deset až patnáct tisíc hektolitrů piva.

Jenže tento provoz nevydržel ani sto let. Když v roce 1911 podnik získal Karel A. Milner, už kapacitně ani technologicky nestačil. Podnikatel okamžitě začal za zámkem stavět pivovar nový, moderní. První várka z něho vyšla v roce 1913 a tím také skončil život pivovaru původního.

Dodával na Hrad, stěžejní značkou byl Zlatopramen
Nový a v pořadí už třetí pivovar doznal své největší slávy v období první republiky. „Byl to jediný z malých pivovarů, jehož pivo se dováželo na Pražský hrad,“ zdůraznil jeníkovský starosta. Tehdy se ho za rok uvařilo 15 tisíc hektolitrů.

Po válce byl podnik znárodněn. Ale i přesto s grácií přežil uzavírání malých pivovarů v 50. a 60. letech. „Snad díky své relativní novosti,“ zmiňuje server pivovary.info zaměřený na historii českých pivovarů.

Tou dobou naopak roční výstav rostl, až v 80. letech dosáhl 35 tisíc hektolitrů. Stěžejní značkou pivovárku se stala jedenáctka Zlatopramen, píše se na webu.

Teprve pak pro pivovar nastává turbulentní doba, která skončila tak neslavně. V roce 1988 vedení podniku Východočeské pivovary, do něhož jeníkovský závod spadal, překvapivě rozhodlo pivovar uzavřít.

Druhý dech areál nabral jen na pár let, malé značky netáhly
Naštěstí přišla změna společenských poměrů, po ní privatizace a s ní i nová šance pro jeníkovské pivo. Areál zakoupila začátkem 90. let společnost Hema. Původně jako sodovkárnu, brzy ale přidala i vaření piva. Místní ještě dobře pamatují na Jeníkovskou desítku nebo dvanáctku Forman.

„Jako jedna z prvních v republice začala firma plnit pivo i do třetinkových lahví,“ poznamenal jeníkovský místostarosta Miroslav Mrkvička. Místní opět mohli být na co hrdí.

Jenže radost jim vydržela jen pár let. Divoká devadesátá léta malým pivovarům moc nepřála. Hostinští a jejich hosté sázeli spíš na velké, bohaté značky, malé pivovary v tu dobu ještě opomíjeli.

Odbyt jeníkovského pivovaru vázl, až byl roku 1996 na společnost uvalen konkurz. Varny vychladly, výroba piva v Golčově Jeníkově definitivně skončila.

„Sběrači“ vše kovové vytrhali, zdi budov prorazili
Další osud areálu pivovaru je jen těžko pochopitelný. Do svých rukou ho dostala firma na likvidaci kovu, která s ním zatočila po svém. Vše kovové její lidé vytrhali bez ohledu na budovy a jejich hodnotu i stav. Aby z nich větší kusy dostali ven, neváhali prorazit zdi. Nakonec firma areál v červnu 2009 nečekaně pobořila. Tím její aktivita skončila.

„Zůstaly tu hromady stavební suti, základy budov do výše metru a všechny sklepní prostory, které byly zaplněné nepořádkem. Zmizel veškerý kov, kanálové vpusti i různé jímky byly překryté papundeklem,“ popsal tehdejší stav dvouhektarového pozemku Vlastimil Marušák. Protože se jednalo o neoplocený otevřený pozemek hned za novou zástavbou, byl velmi nebezpečný.

V tu dobu se do záležitosti muselo město vložit. „Stáli jsme před rozhodnutím, zda se bude město rozrůstat do stran a zabírat zemědělské pozemky, nebo se nám podaří tento areál, který hyzdil město a neměl šanci na rozvoj, zužitkovat,“ vypráví starosta. Zvítězila druhá možnost. S majitelem se radnice dohodla na odkupu pozemků a v první půli letošního roku je město za pět milionů sanovalo.

„Celý areál jsme do hloubky osmi metrů přeorali, zlikvidovali všechny stavební prvky a základy. Sklepy jsme museli zahutnit cementovou emulzí. Předrtili jsme stovky tisíc tun materiálu, udělali jsme z toho louku. Při tom jsme se děsili, co najdeme. Chodily nám Jobovy zvěsti, že je pod zemí zakopaná nádrž s tekutým dusíkem nebo čpavkem a že se do půdy lily oleje. Nic z toho se naštěstí nepotvrdilo,“ líčí Marušák.

Už v příštím roce by se na místě slavného pivovaru mohlo znovu stavět. Radnice plánuje připravit 19 parcel pro rodinné domy a jednu pro bytovku se startovacími byty. Mělo by se rovněž dostat na beachvolejbalový kurt, dětské hřiště i na relaxační zónu s jezírkem.

Rekultivace pozemku po bývalém pivovaru je v Golčově Jeníkově letos akcí číslo jedna.

Místo stoletých hlubokých sklepů a zbytků budov, budou parcely pro rodinné domky, sportoviště a odpočinková zóna.

Akce je to náročná, investičně i technicky, protože pozemek bývalého pivovaru zaujímá plochu o velikosti letního stadionu. V současné době zde pracuje těžká technika, která má za úkol hluboké pivovarské sklepy pocházející z počátku 20. století a zbytky budov zdemolovat, rozdrtit, část použít jako zeminu. Plasty, dřevo, a kov mají dělníci za úkol vytřídit a odvézt. Bývalý pivovar byl ostudou města.

„Zastupitelstvo v Golčově Jeníkově schválilo již loni odkoupit od soukromého vlastníka pozemky pod bývalým pivovarem za více než čtyři miliony korun. Firma Banaz, která pozemky vlastnila, je nabídla městu. V minulosti měla firma s pozemky své záměry, ale nakonec z nich sešlo. Co bylo možné z pivovaru odvézt, to zmizelo. Na pozemku zbyly ruiny a hluboké díry v zemi, odkud se ztratily poklopy, takže se celá oblast stala hlavně pro děti nebezpečným územím," popsal ve zkratce historii pivovaru starosta města Vlastimil Marušák.

Pivovar v Golčově Jeníkově má bohatou historii, která sahá do 19. Století. Divoká „klausovská" 90. léta však malým výrobcům piva příliš nepřála. Pivní pestrost ještě v módě tolik nebyla, pivaři a hospodští si spíše potrpěli na velké značky.

V roce 1996 byl vyhlášen na společnost konkurs a jeníkovské varny definitivně vychladly. Část budov byla využívána jako sklady. Technologie byla postupně rozprodávána.

Umíráček zazvonil pivovaru v Golčově Jeníkově v roce 2009, neboť byl v červnu nečekaně zbourán. Tehdejší majitel areálu budovy nechal pobořit, ale dále již ve svém úsilí nepokračoval a zbořeniště zůstalo jako němá výčitka uzavření zdejší pivovarnické historie.

Revitalizace celého území je tedy skutečně náročná. Na pozemcích bylo nejméně šest základových desek budov s nadzemní výškou zdí do zhruba 120 centimetrů. Ty je třeba do hloubky odstranit, rozdrtit a drť ekologicky zlikvidovat. Celý povrch areálu byl pokryt betonem a asfaltem. Investice do pozemků přijde město nejméně na sedm milionů korun. Architektonická studie využití území bývalého pivovaru a souvisejících pozemků přijde asi na 400 tisíc korun.

„Jedná se totiž o strategický pozemek, díky kterému můžeme s centrem města propojit část města Za Parkem a U Mlýna. Můžeme zde naplánovat parcely, udělat místní komunikaci, parkoviště, sportoviště, parčík, chodníky, venkovní tělocvičnu," vysvětlil starosta Marušák, proč mají pivovarské pozemky pro město význam. Je možné totiž pozemky propojit s pozemky kolem potoka a udělat zde zelený pás s chodníkem a lavičkami. Možné je ledacos. Jen je třeba vše propočítat a dobře navrhnout.

Je rozhodnuto. Zastupitelstvo v Golčově Jeníkově schválilo odkoupit od soukromého vlastníka pozemky pod bývalým pivovarem za více než čtyři miliony korun.

Na pozemcích by měla v budoucnu vzniknout například klidová zóna a více než deset stavebních parcel.

„Firma Banaz nabídla městu prodej pozemků pod bývalým pivovarem a zastupitelstvo to schválilo," informoval starosta Vlastimil Marušák. Firma měla s pozemky své záměry, ale podle starosty z nich sešlo. „Posledním záměrem bylo rozdělení pozemků na stavební parcely, alespoň jsme tedy získali zastavovací projekt pozemků," upřesnil starosta.

Pivovarské pozemky mají rozlohu asi 18 300 metrů čtverečních a odhadem zde lze vytvořit 12 až 15 parcel o výměře 750 až 1 000 metrů čtverečních. Navíc k těmto pozemkům lze přidat související městské pozemky a vytvořit několik dalších parcel. „Nemusí zde ale být jen parcely. Třeba by bylo užitečné mít tu i nějaké sportoviště nebo parčík," podotkl starosta, ale jakou podobu budou pivovarské pozemky nakonec mít, rozhodne projekt, který si nechá radnice zpracovat.

Největší problém jsou staré sklepy
„Největším problémem je následná rekultivace. Na pozemcích je nejméně šest základových desek budov s nadzemní výškou zdí do zhruba 120 centimetrů. Ty je třeba do hloubky odstranit, rozdrtit a drť ekologicky zlikvidovat. Celý povrch areálu je pokryt betonem a asfaltem. Nevíme, jak hluboké podloží tyto vrstvy mají, ale i ty je třeba vytrhat a zlikvidovat," vysvětlil starosta s tím, že na pozemcích stojí i nepoužívaná olejová trafostanice. Nad pozemky vede vysoké napětí, které je třeba, pokud by se na pozemcích stavělo, uložit do země. „Snad největším darem, myšleno v uvozovkách, o kterém víme, jsou sklepy. Není možné je zachránit, protože mají zřícené klenby, navíc nad nimi nelze stavět, protože hrozí propad. Sklepy je nutné otevřít, vybrat, rozdrtit materiál a napěchovat zpět, aby únosnost plochy dosáhla alespoň na 95 procent únosnosti okolí. Pak je zde teprve možné stavět," zdůraznil starosta.

Radnici rovněž čeká zřejmě i ekologický a statický průzkum, rovněž se chce pokusit zjistit, zda by bylo možné na revitalizaci tohoto území získat dotaci.