Historie a současnost Hostinského pivovaru Excelent

První písemné zmínky o pivovaru jsou z roku 1561. Na počátku historie byl ničivý požár, který zničil, spolu se značnou částí města, i prapůvodní měšťanský pivovar. Na povinný příspěvek na obnovu neměli po požáru všichni právovárečníci. Na rekonstrukci se podílelo nakonec 47 z nich, ostatním bylo právo várečné odňato.
V roce 1577 se urovnal letitý spor města s nájemným vlastníkem panství, kterým byl Marek z Weiczingau. Marek z Weiczingau si vařil vlastní pivo pro horníky, čímž porušoval rýmařovské právo várečné. Svou obhajobu však postavil na tom, že město není schopno produkovat dostatek piva pro zásobení horníků a že supluje povinnost města plným právem. Tehdy se tento stav uzákonil a region se tak díky tomu mohl účinně bránit dovozu piva od konkurence z okolí (Litovel, Olomouc, Opava).
V 16. století pivovary vzkvétaly. Víno, mošty a pálenka se spotřebovaly oproti pivu ve zcela zanedbatelném množství. pivovarRýmařov navíc přímo vlastnil šenky ve Skalách, Horním Městě a na cestě do Olomouce.
V roce 1609 pivovar vyhořel opět a postupně byl zase obnoven.
Zcela nový pivovar, na místě současného Hostinského pivovaru Excelent, byl postaven roku 1661.
Roku 1753 dochází k pokusům obyvatel a majitelů domů na obou předměstích o vstup mezi právovárečníky. Ve hradbách stálo totiž kromě 47 právovárečných domů ještě dalších 34. Sami právovárečníci nebyli zcela jednotní a zvažovali výhody i nevýhody rozšíření jejich řad. Nakonec však zvítězil zvyk a nejméně 200 let vydržené právo a nadále tak zůstalo pouze 47 právovárečných domů. Hádky a spory o platy a dávky spojené s vařením piva však doprovázely město stále. Výtěžky z vaření piva byly nevalné a docházelo dokonce k soudům o výši produkovaného a prodávaného piva.
V roce 1785 došlo k výrazné přestavbě pivovaru, tehdy ještě se sladovnou za 2000 zlatých, ale v dubnu 1790 dochází k nejstrašnějšímu požáru v historii Rýmařova, který jej pohltil prakticky celý. Padl pivovar i sladovna. Pivovar byl vyřazen z provozu na celé 3 měsíce.
Další požár přišel v roce 1820 a v roce 1838 město zbudovalo na své náklady k pivovaru vodovod. O rok později vybudovali právovárečníci ledovnu (tj. ledařský sklep). Led nalámaný na rybnících, proložený vrstvami slámy, se skladoval po celý rok. O čtyři roky později se stal poprvé starostou neprávovárečný měšťan Blaschke. A tak, roku 1858, s konečnou platností zanikla činnost měšťanského pivovaru. Pivovar tehdy nemohl dostatečně konkurovat kvalitnějšímu pivu z janovického zámeckého pivovaru. Pivovar se sladovnou, sklepem i pozemkem byl roku 1872 prodán hraběti Harrachovi.
V posledním desetiletí 19. století je budova pivovaru užívána jako sklad lnu. Později byly prostory přizpůsobeny už jen na stáčírnu Hanušovického piva, která byla v provozu ještě po roce 1945. Poslední památkou na obecní pivovar je název Pivovarská ulice. V minulém století se spojovali várečníci, odkupovali od města právo a zakládali takzvané měšťanské pivovary. Podle městských knih mělo město 57 právovárečných domů, stejně jako rozsáhlá Litovel. V Rýmařově leželo právo ještě na faře, škole a rychtáři a tím se dostáváme k počtu 60. Pod někdejšími právovárečními domy se většinou dodnes nachází typické chodbovité sklepy s dokonalým klenutím z lomového kamene kladeného na hlínu. Původně byly nesporně hlubší, dnes jsou zaneseny vrstvami, jež se tvořily po několik staletí ukládání zásob a později uhlí. V druhé polovině minulého století sloužila budova pivovaru jako sklad zeleniny.
V roce 1995 byla budova opravena a začala sloužit jako pivovar, restaurace a hotel. Otevřela se novodobá historie pivovarnictví v Rýmařově.
Zdroj:Stránky Hostinského pivovaru Excelent, 2015


Více na stránkách pivovaru

Zachránili krachující „gigant“. Teď v Rýmařově zase vaří pivo v malém a stačí to!

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš Svoboda

Rozvoj malých pivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a nezadržitelně se blíží ke čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT je pravidelně mapuje prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude i v roce 2017 pro čtenáře objevnou cestou za poznáním tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Po divokých časech a marných pokusech „o velký pivní byznys“, přišlo vystřízlivění a s ním klid a rozum. Tak nějak bychom mohli vystihnout pointu našeho dnešního příběhu z Rýmařova, kde už od 90. let pod značkou hotelu Excelent funguje lehce předimenzovaný řemeslný pivovárek.

Jeho provozovatelem je pan Luboš Dřevo, který měl objekt s pivovarskou tradicí sahající až do 17. století nejprve tři roky v pronájmu. Zhruba před rokem jej ovšem koupil s tím, že budou dál fungovat jako rodinný podnik, který si zakládá na malovýrobě s velkým podílem ruční práce.

Věřte nebo ne, ale není to tak dávno, co rýmařovský minipivovar vařil relativně ve velkém a jeho výstav se pohyboval kolem 5 000 hektolitrů za rok. Současní pivovarníci však chtějí jít jinou cestou, a tak „gigantické“ prostory a kapacitu ležáckého sklepa využívají jen částečně.

Ptáte se proč? Tak čtěte dál, protože nejen o tom bude jubilejní 30. díl našeho seriálu Pivní mapa.

Vařit by mohli denně, ale pro koho?
Osudy novodobého vaření piva v Rýmařově tak trochu připomínají „malé dějiny“ českého podnikání po roce 1989, které zná spoustu přehnaných plánů a ne úplně dobrých úmyslů. Od roku 1995 se kolem tamního pivovaru vystřídalo několik vlastníků včetně města.

Dařilo se hlavně v prvních letech, pak už to bylo horší. „Ještě před námi to bylo chvilku mimo provoz. Výrobní kapacity jsou přitom takové, že bychom mohli denně vařit dva tisíce litrů piva. Předchozí majitelé to tady totiž obrovsky předimenzovali,“ vrací se Dřevo do časů, kdy se ujímal výroby rýmařovského piva.

Což o to, v pohostinství pracuje více než třicet let, takže zkušenosti měl, ale obnovení pivovaru bylo přece jen krokem o stupeň výše. Jak sám říká, místo menší hospody koupili „gigant“.

„Technologie byla v pořádku, jenom jsme ji obnovili. Nainstalovali jsme nová čerpadla, chladiče a taky automat na čištění sudů,“ popisuje náš průvodce zázemí „hotelového“ pivovaru, který má pod klenbami v historickém sklepě šestnáct dvoutisícilitrových ležáckých tanků, k tomu pět kvasných a dva tzv. přetlačné, ze kterých jde pivo do výčepu.

Kapacitní prostory evidentně jsou, ale opakovat chyby předchozích vlastníků už nikdo nechce. „Pivo se jim kazilo, neměli totiž pro koho vařit. Pivovar byl fakticky v úpadku. Teď je naopak boom, pivovary jsou v posledních pěti letech na vzestupu,“ pokračuje majitel rýmařovského pivovaru.

V plánu jsou pivní lázně
Samotná výroba piva je v něm nastavena tak, že akorát stačí zásobovat hotelovou restauraci, která je každoročně na maximum vytížená v letní sezóně, kdy do přilehlého regionu Jeseníků míří spousta turistů.

„Naší prioritou je vařit pro vlastní hospodu. Jinak je odsud nedaleko Malá Morávka a Karlov, kam lidé hodně jezdí na dovolenou, takže si k nám přijedou pro sudové pivo. Letní sezóna je pro nás klíčová,“ doplňuje Dřevo informaci, která je typická pro většinu malých pivovárků.

Často se podobají i v sortimentu piv, který obvykle sestává z klasických ležáků a zpestření v podobě nejrůznějších speciálů.

„Vaříme dvakrát až třikrát za měsíc. Náš základ je jedenáctka světlý ležák a pak třináctka polotmavý ležák. Jenom přes léto děláme černou dvanáctku a na jaro vždycky polotmavou šestnáctku, která má taky úspěch, i když je to silné pivo,“ upozorňuje obnovitel pivovarské tradice v Rýmařově.

Myšlenky na další rozvoj se točí hlavně kolem rozšíření služeb. V nabídce by se snad už letos mohla objevit „cyklistická“ osmička, ale jinak jsou všechny snahy upřeny k projektu pivních lázní. „Věřím, že od července by mohly být v provozu. Nechceme z toho ovšem dělat masovou záležitost. Bude to pro méně lidí, kteří si ale u nás budou moci opravdu odpočinout,“ nastiňuje Dřevo aktuální plány.

Vaření piva je velká alchymie
Mezi majiteli minipivovarů patří mezi ty, kteří samotnou výrobu berou jako „vědu“, která si žádá poctivý přístup a mnoho času na pochopení všech souvislostí. Také proto spolupracuje se zkušeným sládkem z Olomouce a zároveň si vychovává mladého zástupce, učně z litovelského pivovaru.

„Pořád říkám, že vaření piva je velká alchymie. S panem Pokorným, naším sládkem jsem u toho čtyři roky, ale sám bych si na to asi netroufl. Dá se to naučit, ale chce to svůj čas. Není to jako vařit polívku,“ dodává s úsměvem hlavní postava dnešního příběhu.

Velice podstatné je podle něj i to, že vaření piva berou jako příjemnou starost a zábavu. Nejde o hektolitry, ale o kvalitu každé várky, pro kterou si ručně šrotují slad nebo sami pěstují kvasnice.

„Důležité je, aby pivo bylo pořád ve standardní kvalitě. Pokud jsou odlišnosti, tak jen minimální. Ale tak to je vždycky, když se snažíte vyrábět přírodní cestou a s velkým podílem ruční práce,“ loučí se s námi zástupce nejzápadněji položeného minipivovaru Moravskoslezského kraje.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Rýmařov

Místo: Pivovarská 14, Rýmařov
Druhy piv: všechna piva jsou spodně kvašená, nefiltrovaná a nepsaterizovaná, celoročně je v nabídce Rýmařovské pivo světlý ležák 11° a polotmavý ležák 13°, dále během roku také tmavý ležák 12°, polotmavý speciál 16° či vánoční ležák s příchutí mandarinky a skořice
Stáčení a prodej: v pivovarské restauraci čepují pivo přímo z tzv. přetlačných tanků, dále standardně plní KEG sudy a pet lahve
Výstav: zhruba 600 hektolitrů za rok

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.01.2017 09:241