Historie a současnost Staročeského pivovárku Dobruška

HISTORIE PIVOVARU DOBRUŠKA - Výňatek z publikace J. Ptáčka: Dobrušské pivovarnictví, 2001

● PIVA VAŘENÍ V ČECHÁCH
„Pívali Čechové, pívali z hluboka, Pívali, pívali, co je dnů do roka…“
Nejstarší zpráva o vaření piva na našem území pochází z roku 1088. V nadační listině kolegiálního kostela na Vyšehradě je kanovníkům vymezen desátek chmele k vaření piva. Biskup Svatý Vojtěch sice r. 993 vaření piva z pšeničného či žitného chleba zakázal pod přísným trestem vyloučení z církve pro toho, kdo by zákazu nedbal, však na přímluvu krále Václava I. Papež Innocens IV. v roce 1244 prostřednictvím břevnovského opata tento zákaz zrušil.
Obyvatelé trhových osad (zárodků pozdějších měst) i vesnic původně vařili pivovarpivo bez jakéhokoliv povolení po domácku pro vlastní potřebu, ale se vznikem městských center se ve 13. Století stává výroba piva jedním z nejvýznamnějších práv měšťanů. Tuto výsadu však původně měla pouze města královská, kde tehdy mohl svobodně vařit každý měšťan, a také kláštery, kde dochází ke koncentraci a specializaci výroby. Postupně však toto právo v průběhu 14.-16. Století dostávají privilegiem svého feudálního pána i města nekrálovská – poddanská. V Čechách bylo v letech 1232-1350 listinnou formou uděleno nebo potvrzeno várečné právo: 1307 – Ronov, 1320 – Dobruška, 1321 – Žiželice, 1328 – Kostelec nad Labem, 1331 – Chotěboř, 1336 – Přídolí, 1337 – Bělá pod Bezdězem a 1347 – Český Krumlov.
Pivovarství a s ním úzce související sladovnictví se právě v této době začíná řadit mezi řemesla – zakládají se cechy. Sladovníci mívali ve znaku dvě zkřížené limpy – „lopatky“ k přehrabávání sladu při jeho sušení, hvozdění na „valachu“.

● DOBRUŠSKÉ PIVOVARNICTVÍ
„Chmele málo, vody mnoho. To je pivo? Hrom do toho!“
Vyjdeme-li z textu tzv. Mutinova narovnání z roku 1320 (který je zároveň nejstarší nám známou dochovanou písemnou zprávou o Dobrušce jako o městě), který potvrzuje skutečně měšťanům právo várečné: „…aby sami spoluměšťané panu Mutinovi dávku, zvanou lidově „šos“ odevzdávali a to o svátku Narození Páně (25.12.) a na den sv. Jana Křtitele (24.6.) ze všech domů a polí podle jejich umístění a rozloh dříve založených a zřízených, s výjimkou domů nárožních a které mají pivovary, tyto domy u Vodní brány po dvanácti groších mají řádně dávat a platit, ostatní domy budou povinny platit po osmi groších; pivovarneboť před zřízením zdi městské se Dobruška nazývala ves Leštná a hospodáři domů a pivovarů svobodně vařili pivo na svých pozemcích a mají vařit bez překážky. K svědectví byla připevněna naše pečeť Konáno a dáno léta Páně 1320.
Mutina z Dobrušky sám přiznává, že se zde vařilo ještě v době, kdy jim založené město ještě nestálo a také mu nepatřilo a že se i nadále v právovárečných domech má vařit bez překážky. V té době totiž mohli svobodně a bez jakýchkoliv privilegií vařit pouze měšťané měst a míst královských. Ostatní městská práva, známá jako hradecká či magdeburská, získala Dobruška až v roce 1364 od Sezemy z Dobrušky, Mutinova syna. Dobrušce tak bylo potvrzeno již fakticky existující významné středověké právo – právo svobodného vaření piva.
Přesněji várečné právo pro Dobrušku formuloval Jan Jaroslav Trčka z Lípy (rytířský, později panský rod Trčků z Lípy držel Dobrušku a společenské panství v letech 1494-1634) v privilegiu, vydaném 16. Prosince 1582. Zde ustanovil, aby dobrušským měšťanům „…od žádného jim na škodu v časích potomních pivovar stavěn, také nynější anebo kterýž by potom kdy měli, bořen ani odjímán nebyl, ani žádným vymyšleným způsobem o vaření piva v Dobrušce, šenky vína a prodej soli nepřišli a také od dědicův i budoucích mých k braní piv panských nebyli potahováni.“
Dále v tomto privilegiu uděluje také výsadu nákupu ječmene a přípravy sladu a výčepu piva. Můžeme se proto oprávněně domnívat, že v osmdesátých letech 16. století byla na Poddomí postavena nová společná sladovna (čp.243 – bývalý internát Adastu).

● HEKOVA EPIZODA
Na počátku 19. století jsou dějiny dobrušského pivovarnictví úzce spojeny se jménem Františka Vladislava Heka (1769-1847), Jiráskova F.L.Věka, jenž byl od r. 1790 mj. majitelem právovárečného domu čp. 17 na náměstí. pivovarHek byl již při zřízení regulovaného magistrátu v r. 1793 zvolen radním protokolistou. V roce 1813 se stal početvedoucím nákladnického (várnického) důchodu, aby splatil dluhy z požáru r. 1806, který zničil mj., radnici i s pivovarem, sladovnu a 269 domů.
Početvedoucí byl v té době představitelem právovárečníků, svolával schůze na radnici a na něho byla adresována korespondence. Proto jím mohl být volen jenom ten, kdo vlastnil právovárečný dům. Tuto významnou funkci Hek složil až v r. 1817. V dubnu 1817 na něho totiž podalo na popud městského právníka, zkušeného radního a úhlavního Hekova nepřítele Jana Jettmara, 19 právovárečníků k magistrátu stížnost. Nepodával prý řádné vyúčtování příjmů, vydání společenstva a podílů jednotlivých členů, nízko počítal přírůstek sladu v jednotlivých letech a dovolil zbytečně vysoké náklady na výroční schůze s pohoštěním atd.

● VAŘÍME V NOVÉM
Další velký požár města v r. 1866 přiměl nákladníky, aby uspíšili budování nových pivovarských sklepů v Novoměstském kopci (Belvedér), protože pivovar na náměstí měl sklepy malé a již nedostačující. Na stavbu si vypůjčili 6000 zlatých z Charouzovské nadace z Opočna. Po požáru dále zakoupili poblíž již stojících sklepů další pozemek v Křovické ulici spolu s domkem čp. 267 (do r. 1883 č.11 d.) a na jeho místě byl od r. 1868 budován stávající areál pivovaru se sladovnou.
Pivovar se sladovnou pokračoval ve své modernizaci dalšími rekonstrukcemi i v letech po znárodnění. Na sladovně však ruční práce zůstala víceméně nezměněna dodnes. Přesto toto malé středisko vyrábělo ve své době 425 tun sladu za rok a jeho kvalita se mohla rovnat daleko modernějším sladovnám.

SOUČASNOST PIVOVARU DOBRUŠKA
Po letech chátrání - roku 1996 byl pivovar v rámci upadajícího hospodaření státního podniku uzavřen - byl areál pivovaru se sladovnou v Dobrušce v červnu 2002 odkoupen soukromou, pivovarryze českou, společností. Záměrem bylo kompletně tento areál ve dvou etapách opravit a dále jej dlouhodobě provozovat prostřednictvím společnosti Staročeský pivovárek, s.r.o. Dobruška.
Oprava pivovaru Dobruška - etapa I
Z jedné části je areál využíván k původnímu účelu, tzn. k výrobě sladu a vaření piva. Vedle sladovny tedy zde byla zprovozněna mj. i původní měděná varna, a část ležáckého sklepa. Pivovarský dvůr je ideálním místem pro pořádání různých kulturních akcí. Formou naučné exkurze zde tedy je návštěvníkům zpřístupněna obnovená původní řemeslná výroba – sladu a zčásti i piva.
Oprava pivovaru Dobruška - etapa II
Druhou samostatnou částí areálu je využití zadní větší části sklepních prostor v Novoměstské ulici (v části obce Dobruška zvané „Belvedér“) jako pivovarské restaurace. Nadzemní novostavba č.p. 227, v Novoměstské ulici na Belvedéru je pak koncipována jako kulturně-zábavní místo, včetně bowlingové dvoudráhy se samostatným barem, projekcí sportovních pořadů, informačním centrem pro turisty, internetem, apod.. V objektu lze dále nabídnout salonky pro konání seminářů, školení a výjezdních porad. Od léta 2006 je připraveno i ubytování.
Zdroj:Stránky Staročeského pivovárku Dobruška, 2015


Více na stránkách pivovaru

Prohlídky Staročeského pivovárku Dobruška

Kdy:dle dohodyObec:DobruškaZdroj:Staročeský pivovárek Dobruška

Skupinovým zájemcům nabízíme možnost exkurze - prohlídky výrobního areálu Sladovny a Pivovaru. Je možno shlédnout provoz Sladovny v její původní řemeslné podobě, dále potom provoz Pivovaru, kde uvidíte prostory klasické výroby piva, jako je varna, spilka, sklep.

Cena exkurze je 50,- Kč za osobu. Minimální počet osob je 10.

Prohlídku je možno objednat telefonicky na čísle 494 661 905 a 603 290 457 nebo na adrese pivovar@dobruska.info

Aktualizováno: před 3 lety

Ducha starých časů nevzal ani požár, pivovar jak z Postřižin je památkou

Publikováno:před 2 letyZdroj:iDNES.czAutor:Michaela Rambousková

Jako by byl vystřižený z jiných časů. Pivovar Rampušák v Dobrušce prohlásilo v červenci ministerstvo kultury za technickou památku. Pivo vyrábějí nejen tradiční českou metodou, ale především z části na historickém a stále funkčním zařízení.

Pivovar z druhé poloviny 19. století je v některých ohledech celorepublikovým unikátem. Jeho památková hodnota spočívá především v tom, že výrobní procesy se dějí v původním architektonickém uspořádání budovy, a navíc s historickými stroji z let 1927 až 1936.

Návrat do minulosti začíná už na sladovně, kde majitel Milan Vedra ukazuje vendr, jenž naplno funguje už od roku 1936, kdy pivovar prošel poslední velkou rekonstrukcí a modernizací.

„Zhruba jednou za dvě hodiny jím projedeme lísky, na nichž hvozdíme, tedy sušíme, naklíčený ječmen,“ vysvětluje Vedra, když zapíná staré zařízení. Ač je osmdesátileté, má zvuk jako zamlada. Historická sladovna zvládá pokrýt nejen potřeby své výroby, ale slad prodává i do dalších pivovarů.

„Přišli jsme o většinu historické části sladovny“
„Zařízení se nám daří udržovat. Máme jen trochu problémy se sháněním kožených řemenů, které ho pohánějí. Naštěstí se nám je stále daří objevovat při likvidacích různých továren či skladů,“ popisuje majitel jedinou komplikaci při údržbě masivního železného zařízení, které přežilo i devastující požár sladovny v roce 2006.

Po něm zůstaly jen obvodové zdi budovy a také ohořelé dveře u vstupu na půdu pivovaru, které majitel zanechal jako připomínku na tuto událost. „Část historického vybavení sice přežila samotný požár, ale zničila ho střecha, která se propadla. Přišli jsme tak o většinu historické části sladovny,“ vzpomíná Vedra.

Uchráněna před požárem naštěstí zůstala vedlejší budova, kde je varna s měděnými nádobami, jako vystřižená z Postřižin. Do malebného filmu by s přehledem zapadl i sládek Václav Kovařík, který zrovna končí rmutování, což je laicky řečeno získávání cukru ze sladu.

„Na jednu šedesátihektolitrovou várku spotřebujeme tunu sladu,“ říká sládek a přečerpává sladinu. Až do ní přijde chmel, vznikne mladina, která se už zase o něco víc bude chutí podobat pivu.

K němu je však zatím ještě daleko. Všechen slad si vařič musí ještě před rmutováním namlít, po pivovarsku namačkat. To se děje na mlecím zařízení nad varnou, které je nejcennějším technickým prvkem pivovaru. Slouží už od roku 1927. „Je unikátem doslova v celorepublikovém měřítku,“ míní Eva Macková z Národního památkového úřadu v Josefově.

Po přečerpání a vychladnutí mladiny už dojde na kvasnice. Teprve jejich zásluhou se ze zvláštní hořkosladké tekutiny za několik týdnů stane pivo.

Šest let chátral
Dobrušský pivovar fungoval do roku 1996, pak šest let chátral, než ho koupila soukromá firma, jež v něm zprovoznila sladovnu. Rozvoj však pozastavil požár v roce 2006. Naději dal starému zhuntovanému pivovaru až Milan Vedra, který ho koupil o rok později. Vařit začal v srpnu 2008.

„Kolem pivovarnictví se pohybuju roky, zajímá mě jeho historie, proto jsem ani neuvažoval o likvidaci dochovaných technologií či o nějaké velké modernizaci. To, co šlo z původního zprovoznit, jsem zachoval. Vyměňovat zařízení sladovny by se nevyplatilo, navíc můžeme stále zájemcům ukazovat, jak tradiční sladovna vypadala,“ říká Vedra a dodává, že ta dobrušská je zřejmě nejmenší funkční sladovnou v České republice. „Možná i v Evropě,“ zamyslí se.

Že období, kdy byl pivovar zavřený, přežila měděná varna, kterou památkáři rovněž vysoce cení, se dá považovat za zázrak.

„Byli jsme rádi, že je někdo nevyřezal a nedal do šrotu. Takhle velké měděné pokrývky by nyní už nikdo nevyrobil,“ říká ředitel.

Zprovoznění pivovaru a sladovny do dnešní podoby podle Vedry předcházela také řada rekonstrukcí a investic do navazujících technologií, například instalace nových nerezových náduvníků a vytápění hvozdu na sladovně, ležáckých tanků do historických sklepů, filtrace, stáčírny sudů a dalších technologických prvků.

„To vše jsme vždy prováděli se snahou v maximální míře zachovat původní ráz pivovaru a sladovny,“ dodává majitel malebného podniku. Aktuálně uvažuje nad pořízením nové šrotovny, tu původní z roku 1927 však chtějí v Dobrušce nechat na místě a udržovat ji v provozu

Pivovar v Dobrušce byl prohlášen za kulturní památku

Publikováno:před 2 letyZdroj:ESTAV.czAutor:ČTK

Ministerstvo kultury prohlásilo stavbu pivovaru v Dobrušce na Rychnovsku za nemovitou kulturní památku. Soukromý majitel v objektu obnovil provoz pivovaru a budovy postupně opravuje, informovala o tom Eva Macková z Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově na Náchodsku.

Pivo se v Dobrušce původně vařilo v domech na náměstí, po velkém požáru v roce 1866 se začal budovat současný pivovar. Nefunkční areál pivovaru a sladovny koupil v roce 2007 prostřednictvím firmy Staročeský pivovárek Milan Vedra, který provoz oživil. Nový majitel například nahradil asfaltové a betonové povrchy komunikací žulovými kostkami a v roce 2013 nechal opravit fasádu sladovny.

"Vzhledem k tomu, že historie pivovarnictví je mým koníčkem již od studií na střední pivovarské škole a pivovarských provozů jsem od té doby pracovně prošel již celou řadu, jsem nesmírně rád, že se nám podařilo do současné doby zachovat a dále rozvíjet výrobu sladu a piva v těchto historických objektech," uvedl Vedra.

Památková hodnota pivovaru v Dobrušce spočívá podle památkářů hlavně v původním funkčním strojním zařízení a technických detailech z let 1927 až 1936. Unikátní je funkční mlecí zařízení na slad, dochovaná je také velká část původních dřevěných nosných konstrukcí, architektonických detailů, jako jsou okenní otvory, žaluzie, schodiště nebo zábradlí.

Na seznam nemovitých kulturních památek bylo letos v Královéhradeckém kraji zařazeno 11 objektů. Mezi technické památky byl kromě dobrušského pivovaru zařazený také železobetonový most v Hostinném na Trutnovsku. "Obloukový most přes Čistou v Hostinném se po konstrukční i architektonické stránce odlišuje od běžné produkce své doby natolik, že ho má smysl památkově chránit. Rovněž je to přes tři čtvrtě století elegantní brána do centra Hostinného, která bude jako kulturní památka zachována," uvedl šéf josefovského pracoviště NPÚ Jiří Balský.

Dobré pivo a hudba k tomu na dni otevřených dveří pivovaru v Dobrušce

Publikováno:před 2 letyZdroj:Novinky.czAutor:Dana Ehlová

Rodinný pivovar v Dobrušce připravil pro milovníky zlatého moku a dobré hudby další den otevřených dveří, který bude "ověnčen" několika jubilei s pětkou na konci.

Letos 15. srpna se uskuteční tato hojně navštěvovaná akce již popáté a důvodem k tomu, aby pivo teklo proudem, bude vedle tropického počasí především také 695 let, které uplynuly od udělení várečného práva Dobrušce, a dále 145 let od založení místního pivovaru.

Nedílnou součástí dne, kdy Rodinný pivovar v Dobrušce po roce opět otevře své brány veřejnosti, je hudba. Pozvané kapely vystupují na dvou podiích, z nichž jedno je na nádvoří a druhé v pivovarské zahradě - vzhledem k různorodosti repertoáru se dá očekávat, že do noty se trefí prakticky každému.

Regionální hudební scénu budou letos zastupovat Valanka, Relax, Stará parta, Rocksorry a Čí je to vina. Hudební fajnšmekři se už těší na taháky jubilejního ročníku - Wohnout, Jelen, Škvor, Citron.

Z mnoha píp potečou všechny druhy místních piv, tedy Dobrušská 11%, Rampušák 12%, polotmavý Muderlant 13%, F.L.Věk 15% a speciál uvařený právě pro tuto příležitost. Kuchaři ve stylové sklepní restauraci připraví vynikající jídla typicky české kuchyně.

Pravidelným zpestřením programu jsou také oblíbené exkurze celým provozem pivovaru a široko daleko vyhlášené sladovny, které budou probíhat od 13 do 18 hodin.

Na závěr stojí za to připomenout, že pivo z Dobrušky pravidelně sklízí úspěchy v soutěžích malých pivovarů. Zatím poslední ocenění pochází z odborné degustace v Českých Budějovicích, která probíhala v rámci Slavností piva v červnu letošního roku. Dobrušský světlý speciál F. L. Věk 15% získal první místo v kategorii světlých ležáků vyrobených minipivovary, druhé místo mezi polotmavými pivy obsadil 13% Muderlant a třetí byla ve své kategorii Dobrušská 11%.

Rampušák získal Zlatý soudek

Publikováno:před 3 letyZdroj:Impuls.czAutor:Miroslav Sixta

Dobrušský rodinný pivovar se stal držitelem prestižního ocenění v kategorii sudových piv na 23. ročníku uznávané degustační soutěže Pivex 2015 za světlý nefiltrovaný dvanáctistupňový ležák.

Rodinný pivovar z Dobrušky se nadále veze na úspěšné vlně a pokračuje ve sbírání cenných trofejí. Nejčerstvějším oceněním je zisk Zlatého soudku na 23. ročníku prestižní degustační soutěže Pivex. Na středečním galavečeru pivovarníků a sladovníků České republiky v Brně převzali zástupci dobrušského Staročeského pivovárku cenu pro vítěze v kategorii sudových piv malých výrobců do deseti tisíc hektolitrů. Cenu si vysloužil nefiltrovaný světlý ležák 12% Rampušák.

Ve více než dvacetileté historii pivní soutěže až do minulého roku soutěžila pouze lahvová piva. Vloni poprvé byla vyhlášena také soutěž sudových piv o Zlatý soudek, kam se podle organizátorů částečně přelévá zájem pivovarů. Letošní soutěž byla jednokolová a uskutečnila se 14. ledna na brněnském výstavišti v návaznosti na mezinárodní veletrhy cestovního ruchu.

„Soutěžní neoznačené vzorky posuzuje anonymně porota složená ze zástupců soutěžních pivovarů, Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze a dalších odborníků," popisuje průběh soutěže Milan Vedra, majitel dobrušského pivovaru. „Hlavními hodnotícími kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz a hořkost. U všech vzorků piv jsou prováděny také laboratorní rozbory a senzorická hodnocení v laboratořích."

Dobrušský pivovar pokračuje ve sbírání cenných trofejí. V loňském roce si odnesl zlatou a stříbrnou medaili z Českých Budějovic ze soutěže Pivo České republiky. Nejlepším pivem v kategorii „světlý ležák z minipivovaru" se stala Dobrušská 11% a v kategorii „tmavý ležák z minipivovaru" skončil Muderlant 13% druhý.

Čerstvý držitel Zlatého soudku Rampušák 12% světlý ležák zabodoval už vloni v Táboře, odkud si přivezl Zlatou pivní pečeť. Mezi speciály tam nenašel přemožitele F. L. Věk 15% světlý speciál. Dobrušská piva získávají ceny ze soutěží už déle než tři roky.

Radost z dosažených úspěchů Milan Vedra neskrývá. Po návratu z moravské metropole uvedl: „Zlatý soudek z letošního Pivexu je pro nás dalším významným oceněním a především potvrzením kvality našich piv vyráběných z vlastního humnového sladu, která vaříme klasickým způsobem na původní dobrušské varně z roku 1936."

Dobrušský pivovar po roce otevřel své brány

Publikováno:před 3 letyZdroj:Novinky.czAutor:Dana Ehlová

Sedm druhů piva a k tomu osm kapel - to bylo základní „menu“, které připravil na třetí srpnovou soboru Milan Vedra, majitel pivovaru v Dobrušce spolu se svým týmem spolupracovníků pro návštěvníky čtvrtého ročníku Dne otevřených dveří.

Už několik desítek minut před 13. hodinou připomínalo prostranství před branou pivovaru vchod do supermarketu před zahájením výprodeje značkového zboží. Desítky lidí zde totiž netrpělivě čekaly, až se brána pivovaru otevře a Den otevřených dveří začne.

Jakmile se tak stalo, zaplnili pivovarské nádvoří návštěvníci. V té chvíli se také začala dvanáctihodinová „šichta“ všem členům organizační týmu, který šlape jako dobře namazaný stroj. Stánků a píp a kuchařů je totiž tolik, že se fronty netvoří vůbec nikde a každé přání je téměř vzápětí splněno.

Mezi pivy, která se točila, nechyběly tradiční Dobrušská 11% a Rampušák 12% a to ve filtrované i nefiltrované verzi, polotmavý Muderlant (13%) a dokonce patnáctistupňový F.L.Věk. Speciálně uvařená třísladová třináctka s názvem 1320, evokujícím rok, kdy bylo městu Dobruška uděleno právo vařit pivo, se vyznačovala zajímavou hořkou chutí a výborně „pasovala“třeba k pivovarskému guláši s bramboráčky, ale i ke grilovanému hermelínu.

Stejně bohatá jako nabídka piv byla nabídka hudební. Na dvou podiích se vystřídalo osm kapel (Horkýže slíže, Evelynne, Kabát revival, Čí je to vina, W-band, Valanka, Pel-Mel, Relax) s takřka multižánrovým repertoárem od dechovky, přes country po rock či metal a reakce publika na dění na podiu svědčily o tom, že se „hraje na správnou strunu“. Vždyť například královéhradečtí Kabát revival se loučili a přicházeli zpět zahrát úplně poslední „pecku“ několikrát.

S velkým zájmem se opět setkaly exkurze jednotlivými provozy pivovaru, které v době od 13 do 18 začínaly každou celou hodinu a signalizovala je vždy spousta lidí před vstupem do budovy. Přestože letošní počasí připomíná spíše aprílové období a několikrát se z mraků na obloze valily na pivovarské nádvoří proudu vody, lesku to Dni otevřených dveří pivovaru v Dobrušce vůbec neubralo.

A ještě něco na závěr: To, že také nikde neuvidíte pohozený kelímek či tácek i přesto, že pivovar navštíví několik tisícovek lidí, je jakýsi bonus a třešnička na dortu této výjimečné akce a jistě i pozvánka na další ročník.

Pivovar v Dobrušce se opět otevře veřejnosti

Publikováno:před 3 letyZdroj:Novinky.czAutor:Dana Ehlová

Tradiční je i program, který do Rodinného pivovaru v Dobrušce (http://www.pivovar-dobruska.cz/cz.php) pravidelně přiláká ne stovky, ale dokonce tisíce lidí. I letos budou probíhat až do 18ti hodin exkurze pivovarem a sladovnou.

V útrobách sklepů, kde se nachází stylová pivovarská restaurace, poteče nejen pivo, ale kuchaři připraví bohaté menu se spoustou jídel typických pro českou kuchyni, po nichž zdejší zlatavý mok obzvlášť dobře chutná.

Majitel pivovaru Milan Vedra připravuje s početným organizačním týmem na čep všechny druhy místních piv. A tak je otázka, zda bude překonán celkový počet vytočených sudů Dobrušské 11%, Rampušáka 12%, Muderlanta 13% a patnáctistupňového F. L. Věka, kterých bylo v loňském roce více než sto. Pro fajnšmekry a jen tuto příležitost bude navíc uvařen třísladový speciál „1320".

Není se co divit, že „pivařům“ i těm, co přijdou pouze ochutnat, šmakují zdejší produkty znamenitě. Vždyť pivo z Dobrušky pravidelně sklízí úspěchy v soutěžích malých pivovarů. Zatím poslední ocenění pochází z odborné degustace v Českých Budějovicích, která probíhala v rámci Slavností piva v červnu letošního roku.

Dobrušská 11% získala první místo v nejobsazenější kategorii světlých ležáků pivovarů s výstavem do 10 000 hektolitrů a titul Pivo České republiky 2014. 13% Muderlant získal 2. místo v kategorii polotmavé pivo pivovarů s výstavem do 10 000 hektolitrů a titul Pivo České republiky 2014.

Nedílnou součástí slavností piva v Dobrušce je pestrý hudební program na nádvoří a v pivovarské zahradě čítající několik kapel a několik žánrů, takže vybrat si i z této nabídky může opravdu každý. Stačí jmenovat Horkýže slíže, Evelynne, Kabát revival, Čí je to vina, W-band, Valanka, Pel-Mel, Relax a hned je jasné, že v sobotu 16. srpna stojí za to projít branami Rodinného pivovaru v Dobrušce nejen kvůli dobrému pivu.

1. místo a ocenění Zlatá pivní pečeť 2014 putuje do Dobrušky

Publikováno:před 4 letyZdroj:Královehradecké novinky

V průběhu minulého týdne proběhl v Táboře již čtyřiadvacátý ročník Reprezentačních slavností piva spojený s prestižní degustační soutěží Česká pivní pečeť 2014 (Česká pivní pečeť je certifikované ocenění piva v největší a nejstarší soutěži v České republice.)

Rodinný pivovar se sladovnou v Dobrušce slavil úspěch. Na letošní degustační soutěži uspěla v silné konkurenci také jeho Dobrušská piva 12% Rampušák a 15% F.L. Věk. 12% světlý ležák Rampušák získal v nejvíce obsazené kategorii světlý ležák z pivovarů o objemu výroby do 10.000 Hl, ve které bylo přihlášeno 62 vzorků 1. místo a ocenění Zlatá pivní pečeť 2014. V kategorii světlých speciálních piv bodoval 15% světlý speciál F.L. Věk, který obsadil 3. místo a ocenění Bronzová pivní pečeť 2014. Kralovehradeckenovinky.cz informoval Milan Vedra majitel a sládek dobrušského pivovaru.

„Je to pro náš pivovar velký úspěch a hlavně potvrzení stabilní kvality všech našich piv, která jsou vyráběna z vlastního humnového sladu a která za dobu od obnovení provozu pivovaru v roce 2008, získala řadu ocenění v degustačních soutěžích, z nichž nejvíce v nejprestižnější degustační kategorii piv - světlý ležák,“ řekl k umístění dobrušských piv majitel a sládek dobrušského pivovaru Milan Vedra.

Celkem se anonymních degustací zúčastnilo více než 700 vzorků piv ze 154 pivovarů nejen z České republiky, ale i ze zahraničí: z Ruska,Slovenska, Německa, Belgie, Polska, Běloruska, Irska, Rakouska, Nizozemí, Japonska a Norska. Tito výrobci se mezi sebou utkali ve 24 kategoriích. Jednotlivé vzorky posuzovala odborná porota složená ze sládků přihlášených pivovarů, nezávislých degustátorů i studentů odborných vysokých škol. Garantem soutěže byly renomované kontrolní a certifikační společnosti a také Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky.

Degustační soutěž Zlatá pivní pečeť 2014 se konala v rámci Reprezentačních slavností piva, které se v Táboře letos konaly již po čtyřiadvacáté a záštitu nad akcí převzali Ministerstvo zemědělství České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, hejtman Jihočeského kraje Mgr. Jiří Zimola, generální ředitel Czech Tourismu Ing. Rostislav Vondruška, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., rektor Slezské univerzity v Opavě prof. PhDr. Rudolf Žáček Dr. a prof.Ing. Miloslav Šoch, CSc, děkan Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

V dobrušském pivovaru, který byl uzavřen v roce 1995, se pivo vaří opět až po změně vlastníka pivovaru v roce 2008, od srpna tohoto roku. Poprvé se začal vařit Rampušák, který byl jen kvasnicový. Na konci roku 2010 potom přibyla "jedenáctka" jak kvasnicová, tak filtrovaná. V roce 2011 rozšířila sortiment polotmavá 13%, Muderlant, roce 2012 doplnila nabídku 15% světlá s názvem F.L. Věk, dále pak v loňském roce pšeničná 11% Mutina a příležitostně vařené 14% a 13% světlé speciály.

V provozu je stále klasická humnová sladovna, ve které se za jednu kampaň vyrobí cca 300 tun sladu, v níž ječmen klíčí na původních pískovcových humnech. Dobrušská sladovna je jednou z nejmenších, které v České republice ještě zůstaly v provozu. Část vyrobeného sladu pivovar také prodává několika minipivovarům, zbytek je zpracován na pivo a výrobu sladových výtažků,“ dodává Milan Vedra. V Dobrušce se pivo původně vařilo již od roku 1320, kdy právo várečné udělil měšťanům tehdejší majitel města Mutina.

Sto tři sudů piva se vytočilo na Dni otevřených dveří ve Staročeském pivovárku

Publikováno:před 4 letyZdroj:Novinky.czAutor:Dana Ehlová

Třetí ročník Dne otevřených dveří ve Staročeském pivovárku v Dobrušce je už uzavřenou kapitolou, přesto stojí za to připomenout některá zajímavá čísla, která o vydařené akci prozradil jeho majitel Milan Vedra.

Brány Staročeského pivovárku v Dobrušce se pro dav shromážděný v přilehlé Křovické ulici otevřely ve 13 hodin. Během krátké chvíle se nádvoří zcela zaplnilo a první návštěvníci začali okamžitě ochutnávat zlatavý mok z místní produkce.

Vzhledem k tomu, že do Staročeského pivovárku přišlo v sobotu 17. srpna několik tisíc lidí, je bezesporu nejzajímavějším údajem, kolik piva se vlastně vypilo. „Finální dopočet vyčepovaných sudů dosáhl počtu 103 kusů,“ prozradil se zjevnou spokojeností v hlase Milan Vedra.

Pro představu těch, kteří pivo pijí výjimečně nebo vůbec, je třeba uvést, že se tedy dobrušským pivem naplnilo 10 300 půllitrových kelímků.

Při tomto množství je třeba smeknout před 50členným týmem organizátorů, který zajišťoval akci a staral se o spokojenost návštěvníků, protože stánků, kde se pivo točilo, bylo opravdu hodně a fronty se nikde netvořily.

A co se v Dobrušce pilo? Světlý ležák Rampušák 12%, světlý ležák Dobrušská 11%, a kvasnicový ležák Rampušák 12% - tedy piva oceněná na Slavnostech piva 2013 v Českých Budějovicích. Fajnšmekři mohli dále ochutnat i pšeničné pivo Mutina, uvařené speciálně na Den otevřených dveří, nebo polotmavé speciální pivo Muderlant 13% a k tomu F. L. Věk 15%.

Oblíbenou součástí Dne otevřených dveří jsou exkurze všemi prostory výroby piva. Zájemci, jichž bylo podle majitele pivovaru 7 až 8 stovek, si v doprovodu zasvěceného průvodce prohlédli jak sladovnu, široko daleko vyhlášenou výrobou kvalitního sladu, tak varnu, sklepy i stáčírnu, ale také výstavu předmětů spojených s výrobou piva na humnech sladovny.

Vedle celé škály v Dobrušce vyráběných piv byla pro návštěvníky Staročeského pivovárku připravena také „ochutnávka“ z pestré hudební nabídky. Pro uspokojení všech, kterým zdejší pivo chutná, postavili pořadatelé dvě podia, na nichž se vystřídalo šest kapel od dechovky, přes country až po rockovou Argemu.

To vše jsou fakta o sobotě 17. srpna v dobrušském pivovaru. Na závěr ovšem nesmí chybět jeden velice důležitý údaj: čtvrtý ročník této super akce se uskuteční 16. srpna 2014.

Branami Staročeského pivovárku v Dobrušce prošlo několik tisíc lidí

Publikováno:před 4 letyZdroj:Novinky.czAutor:Dana Ehlová

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří – platilo doslova a do puntíku v sobotu 17. srpna ve Staročeském pivovárku v Dobrušce během třetího ročníku Dne otevřených dveří, který se opět těšil mimořádnému zájmu veřejnosti.

A aby také ne. Organizátoři akce, v čele s majitelem Staročeského pivovárku Milanem Vedrou, se opět prezentovali skvěle zvládnutým programem, a tak stovky, ale spíš spíše tisíce návštěvníků musely být nadmíru spokojeny. Nádherné počasí, zajímavé exkurze všemi prostory výroby piva a sladu, veliké množství stánků, v nichž se dobrušský zlatý mok čepoval, spousta dobrého jídla a jako bonus pestrý hudební program na dvou podiích. To vše od 13 hodin až do půlnoci.

Dobrušťáci vzkvétající areál Staročeského pivovárku dobře znají, ale ti, kteří včera přišli na Den otevřených dveří poprvé, byli určitě překvapeni. Třeba stylově zrekonstruovanými prostory pivovarské sklepní restaurace, zajímavými informacemi během prohlídek výrobních prostor, výstavou na humnech sladovny, a v neposlední řadě bezchybně fungujícím sehraným týmem, který Den otevřených dveří zabezpečuje.

Těžko říci, kolik piva se v sobotu v Dobrušce vytočilo, jisté je, že teklo opravdu proudem. A jeho kvalita si to zaslouží. Vždyť ji potvrzují i letošní ocenění na Slavnostech piva 2013 v Českých Budějovich, kde světlý ležák Rampušák 12% získal I. místo, světlý ležák Dobrušská 11% II. místo, kvasnicový ležák Rampušák 12% pak III. místo. Zájemci mohli ochutnat také pšeničné pivo Mutina, uvařené speciálně na Den otevřených dveří, nebo speciální polotmavé pivo Muderlant 13% a k tomu F. L. Věk 15%.

Stejně pestrý jako nabídka piv byl hudební program. Z menšího pódia na nádvoří Staročeského pivovárku zněla hudba pro ty o něco dříve narozené – dechovka a country. Na velkém podiu v areálu pivovarské zahrady vystoupily kapely Sto zvířat, Normal 03 a poslední slovo dostala Argema.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2015 09:009