Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

20 nejmedializovanějších pivovarů v ČR

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:FYI PragueAutor:Pavel Gregor

Zatímco pivovary se rok co rok předhánějí v tom, který uvaří více piva, v tichosti u nich zuří válka také na jiném poli. Mediálním poli. Analytici společnosti Monitora Media zveřejnili žebříček nejmedializovanějších českých pivovarů. Z TV obrazovky, rádia, titulků novin, časopisů a webů na nás nejvíce působí značky spadající do skupiny Plzeňského Prazdroje. Kdyby za svou medializaci měly zaplatit, stálo by je to 1,1 miliardy korun. Nejlepší sentiment získal Březňák.

Společnost Monitor Media, jednička na trhu monitoringu médií, na základě statistiky výrazů sestavila žebříček zkoumající medializaci největších pivovarů na českém trhu v období od ledna do listopadu 2017. Reflektuje nejen počet zmínek v předních médiích, ale také jejich mediální zásah (GRP), přepočet na reklamní plochu (AVE) a míru emočního zaujetí.

Žebříček nejmedializovanějších pivovarů
Největší vliv na média, a tudíž také nejmedializovanější pivovary patří zahraničním majitelům. „První příčka se skoro dvojnásobným náskokem na druhou, co se počtu zmínek v médiích týká, patří značce Gambrinus. Následovaná je dalším pivovarem spadající do jedné skupiny, a to sice Pilsner Urquellem. Třetí pozici obsadil Ostravar a čtvrtou Staropramen, oba patřící do skupiny Staropramen. První pětku uzavírá Velkopopovický Kozel opět ze skupiny Plzeňského Prazdroje,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media. Dále následuje první pivovar ze skupiny Heineken, a to sice Krušovice, a za ním Lobkowicz. Bernardu patří osmá příčka a nošovickému Radegastu devítka. První desítku uzavírají Svijany. Až na posledním, 20. místě, figuruje státní podnik Budějovický Budvar.


Pozice
Pivovar
Počet zmínek
Skupina

1.
Pivovar Gambrinus
7 403
Plzeňský Prazdroj

2.
Pilsner Urquell
3 950
Plzeňský Prazdroj

3.
Pivovar Ostrava
2 424
Pivovary Staropramen

4.
Pivovar Staropramen
2 058
Pivovary Staropramen

5.
Pivovar Velké Popovice
1 960
Plzeňský Prazdroj

6.
Pivovar Krušovice
1 099
Heineken Česká republika

7.
Pivovar Lobkowicz
870
Pivovary Lobkowicz Group

8.
Pivovar Humpolec (Bernard)
699
Rodinný pivovar Bernard

9.
Pivovar Nošovice (Radegast)
680
Plzeňský Prazdroj

10.
Pivovar Svijany
552
LIF Group

11.
Pivovar Přerov (Zubr)
469
PMS Přerov

12.
Pivovar Brno (Starobrno)
337
Heineken Česká republika

13.
Pivovar Hanušovice (Holba)
328
PMS Přerov

14.
Pivovar Litovel
325
PMS Přerov

15.
Pivovar Strakonice (Dudák)
305
Měšťanský pivovar Strakonice

16.
Pivovar Březňák
302
Heineken Česká republika

17.
Pivovar Benešov (Ferdinand)
292
Pivovar Benešov

18.
Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor)
272
EPOS CZ

19.
Pivovar Chodová Planá
267
Chodovar

20.
Pivovar Budvar
250
Budějovický Budvar



Z hlediska vlastníků pivovarů, respektive pivovarnických skupin se v první desítce objevují zejména společnosti se zahraničními majiteli. Výjimku tvoří humpolecký Bernard (který však z poloviny vlastní Belgičané) a Svijany. Pokud bychom se podívali na první dvacítku, tak zde se situace mění. Figuruje v ní hned osm pivovarnických skupin patřících tuzemským podnikatelům (Rodinný pivovar Bernard, LIF Group, PMS Přerov, Měšťanský pivovar Strakonice, Pivovar Benešov, EPOS CZ, Chodovar a Budějovický Budvar).

Pro srovnání se pojďme podívat na letošní předpokládaný výstav pivních skupin, tedy kolik vyprodukují piva: „Stejně jako v předchozích letech bude českému trhu jasně dominovat skupina Plzeňského Prazdroje (cca 11 milionů hl/rok), druhé skončí pivovary Staropramen (cca 3 miliony hl/rok) a třetí pivovary skupiny Heineken ČR (cca 2,4 milionů hl/rok). S mírným odstupem bude následovat Budějovický Budvar (cca 1,6 milionu hl/rok). Nad milion se už žádný jiný pivovar výstavem zřejmě nedostane a o další pozice se podělí skupiny Pivovary Lobkowicz Group, LIF Group a PMS Přerov. V tomto roce nejspíše dále poroste humpolecký pivovar Bernard, který dosáhl v roce 2016 ročního výstavu více než 300 tisíc hl. V ČR je dnes cca dalších desítka pivovarů, které mají výstav nad 100 tisíc hl ročně, a poté je trh již značně segmentován a zaznamenává posledních 4-5 let velký nárůst menších řemeslných pivovarů. Vždy s příchodem nové vlády nejen český trh bedlivě sleduje, co bude s Budějovickým Budvarem. Zdali se jej rozhodne stát zprivatizovat prodejem investorovi, nebo nabídne akcie Budvaru na pražské Burze cenných papírů. Případně jaká bude další strategie Budvaru zůstane-li plně v rukou státu,“ řekl Jan Brabec, odborník na pivovary ze serveru Žejdlík.cz.

Žebříček podle mediálního zásahu
Podrobením zkoumání dalšího ukazatele, mediálního zásahu (GRP), zjistíme, že žebříček má poněkud jinou podobu. Největšího zásahu se opět dostalo Gambrinusu, následovaného Pilsner Urquellem. Avšak ačkoliv ostravskému pivovaru Ostravar se v médiích z hlediska počtu zmínek podařilo obsadit třetí pozici, v případě GRP si o jedno pohoršila. Ztráta pro pivovar to sice je, ale v rámci skupiny nikterak zásadní. Pouze si totiž prohodila místo s mateřským Staropramenem. Největším skokanem se však stal Budvar. Státní podnik si v případě mediálního zásahu polepšil o deset míst. Změna pozic se odehrála také u Radegastu a Svijan. Zcela jiné pořadí figuruje v závěru žebříčku, od třináctého místa, kdy hned sedm pivovarů změnilo pozice.


Pozice
Pivovar
GRP
Skupina

1.
Pivovar Gambrinus
1 246
Plzeňský Prazdroj

2.
Pilsner Urquell
1 170
Plzeňský Prazdroj

3.
Pivovar Staropramen
842
Pivovary Staropramen

4.
Pivovar Ostrava
721
Pivovary Staropramen

5.
Pivovar Velké Popovice
658
Plzeňský Prazdroj

6.
Pivovar Krušovice
395
Heineken Česká republika

7.
Pivovar Lobkowicz
349
Pivovary Lobkowicz Group

8.
Pivovar Humpolec (Bernard)
275
Rodinný pivovar Bernard

9.
Pivovar Svijany
138
LIF Group

10.
Pivovar Budvar
136
Budějovický Budvar

11.
Pivovar Nošovice (Radegast)
122
Plzeňský Prazdroj

12.
Pivovar Přerov (Zubr)
111
PMS Přerov

13.
Pivovar Brno (Starobrno)
105
Heineken Česká republika

14.
Pivovar Březňák
90
Heineken Česká republika

15.
Pivovar Strakonice (Dudák)
82
Měšťanský pivovar Strakonice

16.
Pivovar Litovel
80
PMS Přerov

17.
Pivovar Hanušovice (Holba)
68
PMS Přerov

18.
Pivovar Chodová Planá
58
Chodovar

19.
Pivovar Benešov (Ferdinand)
55
Pivovar Benešov

20.
Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor)
28
EPOS CZ



Žebříček podle reklamní plochy
Přepočtem na ekvivalent reklamní plochy (AVE), tedy případné obsazení reklamních ploch ceníkovými cenami inzerátů v příslušném médiu, se žebříček promění následovně. Nejvíce se dařilo uskupení Plzeňského Prazdroje, který v součtu získal v médiích prostor za 642 milionů. Jedničkou se stal Gambrinus (340 milionů), dvojkou Pilsner Urquell (184 milionů), trojkou Staropramen (118 milionů), čtyřkou Velké Popovice (93,5 milionu) a první pětku uzavírá Ostravar (87 milionů). Skokanem je královedvorský Tambor, tomu se z 18. pozice téměř podařilo atakovat první desítku a umístil se na 11. místě. Všech 20 pivovarů by v případě získání svých mediálních prostor muselo z rozpočtů vynaložit 1,1 miliardy korun.


Pozice
Pivovar
AVE
Skupina

1.
Pivovar Gambrinus
340 milionů Kč
Plzeňský Prazdroj

2.
Pilsner Urquell
184 milionů Kč
Plzeňský Prazdroj

3.
Pivovar Staropramen
118 milionů Kč
Pivovary Staropramen

4.
Pivovar Velké Popovice
94 milionů Kč
Plzeňský Prazdroj

5.
Pivovar Ostrava
87 milionů Kč
Pivovary Staropramen

6.
Pivovar Krušovice
60 milionů Kč
Heineken Česká republika

7.
Pivovar Lobkowicz
41 milionů Kč
Pivovary Lobkowicz Group

8.
Pivovar Humpolec (Bernard)
30 milionů Kč
Rodinný pivovar Bernard

9.
Pivovar Nošovice (Radegast)
24 milionů Kč
Plzeňský Prazdroj

10.
Pivovar Svijany
21 milionů Kč
LIF Group

11.
Pivovar Dvůr Králové nad Labem (Tambor)
13 milionů Kč
EPOS CZ

12.
Pivovar Litovel
13 milionů Kč
PMS Přerov

13.
Pivovar Hanušovice (Holba)
12 milionů Kč
PMS Přerov

14.
Pivovar Chodová Planá
12 milionů Kč
Chodovar

15.
Pivovar Strakonice (Dudák)
12 milionů Kč
Měšťanský pivovar Strakonice

16.
Pivovar Brno (Starobrno)
11 milionů Kč
Heineken Česká republika

17.
Pivovar Přerov (Zubr)
11 milionů Kč
PMS Přerov

18.
Pivovar Březňák
11 milionů Kč
Heineken Česká republika

19.
Pivovar Budvar
10 milionů Kč
Budějovický Budvar

20.
Pivovar Benešov (Ferdinand)
8 milionů Kč
Pivovar Benešov



Žebříček podle sentimentu zmínek
Zajímavý pohled nabízí srovnání sentimentů mediálních výstupů. Zatímco pivovar Březňák se ve všech žebříčcích umisťoval zejména na posledních příčkách, v případě analýzy hodnotového vyznění příspěvků jich z celkového počtu vyznívala skoro polovina pozitivně. To znamená, že média o něm psala v kladném smyslu. Naopak Gambrinus, který vedl žebříčky, získal pouze 25 % pozitivních výstupů. Nejméně negativně se psalo opět o Březňáku a nejvíce o pivovaru Lobkowicz. Nejčastěji však pro pivovary zprávy vyznívaly neutrálně. Ambivalentní články, tedy takové, které pouze nechválí a ani pouze nekritizují, vyznívaly nejčastěji pro Budvar a ani jeden nebyl zaznamenán v případě královédvorského Tamboru.


Pivovar
Pozitivní
Negativní
Neutrální
Ambivalentní
Skupina

Pivovar Březňák
49,4 %
1,7 %
45,5 %
3,4 %
Heineken Česká republika

Pivovar Strakonice (Dudák)
42,2 %
7,8 %
41,7 %
8,3 %
Pivovar Strakonice

Pivovar Krušovice
34,3 %
13,5 %
47,5 %
4,7 %
Heineken Česká republika

Pivovar Litovel
33,3 %
7,3 %
57,3 %
2,2 %
PMS Přerov

Pilsner Urquell
30,6 %
10,5 %
53,8 %
5,2 %
Plzeňský Prazdroj

Pivovar Nošovice (Radegast)
29,6 %
3 %
57,6 %
9,9 %
Plzeňský Prazdroj

Pivovar Přerov (Zubr)
29,4 %
15,4 %
49,2 %
6 %
PMS Přerov

Pivovar Brno (Starobrno)
28,9 %
8,6 %
54,7 %
7,8 %
Heineken Česká republika

Pivovar Svijany
28,9 %
12,4 %
56,6 %
2,1 %
LIF Group

Pivovar Ostrava
27,1
% 11,1 %
55,8 %
6 %
Pivovary Staropramen

Pivovar Velké Popovice
24,6 %
8,8 %
60,2 %
6,4 %
Plzeňský Prazdroj

Pivovar Humpolec (Bernard)
24,5 %
24,9 %
43,9 %
6,7 %
Rodinný pivovar Bernard

Pivovar Gambrinus
24,4 %
17,7 %
50,7 %
7,3 %
Plzeňský Prazdroj

Pivovar Benešov (Ferdinand)
22,4 %
6,7 %
66,7 %
4,2 %
Pivovar Benešov

Pivovar Hanušovice (Holba)
21,7 %
17,2 %
55,7 %
5,3 %
PMS Přerov

Pivovar Staropramen
21,1 %
8,8 %
63,3 %
6,8 %
Pivovary Staropramen

Pivovar Chodová Planá
20,3 %
2,8 %
74,2 %
2,8 %
Chodovar

Pivovar Lobkowicz
17,5 %
26,4 %
44,3 %
11,9 %
Pivovary Lobkowicz Group

Pivovar Budvar
13,9 %
20,8 %
31,7 %
33,7 %
Budějovický Budvar

Pivovar Dvůr Králové nad Labem
4,8 %
2,4 %
92,9 %
0 %
EPOS CZ





REKVALIFIKAČNÍ KURZ VÚPS, a.s. -

Publikováno:před 6 dnyZdroj:VÚPS, a.s.Autor:Jaromír Fiala

PIVOVARNICKÉ A SLADOVNICKÉ PRÁCE dle akreditace MŠMT-36256/2015-1/845 udělena 15.12.2015 do 15.12.2018
Další běh kurzu bude zahájen 1. března 2018. Přihlášky je možné zasílat do 31. prosince 2017.

Vstupní předpoklady:
● Ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou
● Platný zdravotní průkaz pro práci v potravinářství
● Minimální věk 18 let
● Forma vzdělávání: prezenční - účast na kurzu musí být min. 80%
● Metoda výuky: přednáška, procvičování, praxe
● Cena: 70 000,- Kč (DPH = 0)

Kurz bude probíhat v rozsahu 121 hodin teoretické výuky a 180 hodin praktické výuky do konce března 2018. Výuka probíhá v mikrobiologických a analytických laboratořích VÚPS, školících prostorech Výzkumného senzorického centra, čtvrtprovozních a poloprovozních pivovarech. Součástí kurzu jsou zkoušky pro certifikát "Vybraný posuzovatel pro senzorickou analýzu piva" a závěrečné teoretické a praktické zkoušky ze získaných znalostí a dovedností v okruhu Technologie sladu, Technologie piva a Laboratorní kontrola.

Lektory jsou zaměstnanci VÚPS a pracovníci z pivovarsko – sladařské praxe.

Další informace jsou na www.beerresearch.cz na samostatné stránce "Rekvalifikační kurz".
Odborným garantem kurzu je Ing. Jaromír Fiala, Ph.D., fiala@beerresearch.cz

Tichá válka pivovarů. Kdo vyhrává?

Publikováno:před 4 hodinamiZdroj:MoneyMAG.cz

Zatímco pivovary se rok co rok předhánějí v tom, který uvaří více piva, v tichosti u nich zuří válka také na jiném poli. Mediálním poli. Analytici společnosti Monitora Media zveřejnili žebříček nejmedializovanějších českých pivovarů. Z TV obrazovky, rádia, titulků novin, časopisů a webů na nás nejvíce působí značky spadající do skupiny Plzeňského Prazdroje. Kdyby za svou medializaci měly zaplatit, stálo by je to 1,1 miliardy korun. Nejlepší sentiment získal Březňák.

Společnost Monitor Media, jednička na trhu monitoringu médií, na základě statistiky výrazů sestavila žebříček zkoumající medializaci největších pivovarů na českém trhu v období od ledna do listopadu 2017. Reflektuje nejen počet zmínek v předních médiích, ale také jejich mediální zásah (GRP), přepočet na reklamní plochu (AVE) a míru emočního zaujetí.

Žebříček nejmedializovanějších pivovarů
Největší vliv na média, a tudíž také nejmedializovanější pivovary patří zahraničním majitelům. „První příčka se skoro dvojnásobným náskokem na druhou, co se počtu zmínek v médiích týká, patří značce Gambrinus. Následovaná je dalším pivovarem spadající do jedné skupiny, a to sice Pilsner Urquellem. Třetí pozici obsadil Ostravar a čtvrtou Staropramen, oba patřící do skupiny Staropramen. První pětku uzavírá Velkopopovický Kozel opět ze skupiny Plzeňského Prazdroje,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media. Dále následuje první pivovar ze skupiny Heineken, a to sice Krušovice, a za ním Lobkowicz. Bernardu patří osmá příčka a nošovickému Radegastu devítka. První desítku uzavírají Svijany. Až na posledním, 20. místě, figuruje státní podnik Budějovický Budvar.

Z hlediska vlastníků pivovarů, respektive pivovarnických skupin se v první desítce objevují zejména společnosti se zahraničními majiteli. Výjimku tvoří humpolecký Bernard (který však z poloviny vlastní Belgičané) a Svijany. Pokud bychom se podívali na první dvacítku, tak zde se situace mění. Figuruje v ní hned osm pivovarnických skupin patřících tuzemským podnikatelům (Rodinný pivovar Bernard, LIF Group, PMS Přerov, Měšťanský pivovar Strakonice, Pivovar Benešov, EPOS CZ, Chodovar a Budějovický Budvar).

Pro srovnání se pojďme podívat na letošní předpokládaný výstav pivních skupin, tedy kolik vyprodukují piva: „Stejně jako v předchozích letech bude českému trhu jasně dominovat skupina Plzeňského Prazdroje (cca 11 milionů hl/rok), druhé skončí pivovary Staropramen (cca 3 miliony hl/rok) a třetí pivovary skupiny Heineken ČR (cca 2,4 milionů hl/rok). S mírným odstupem bude následovat Budějovický Budvar (cca 1,6 milionu hl/rok). Nad milion se už žádný jiný pivovar výstavem zřejmě nedostane a o další pozice se podělí skupiny Pivovary Lobkowicz Group, LIF Group a PMS Přerov. V tomto roce nejspíše dále poroste humpolecký pivovar Bernard, který dosáhl v roce 2016 ročního výstavu více než 300 tisíc hl. V ČR je dnes cca dalších desítka pivovarů, které mají výstav nad 100 tisíc hl ročně, a poté je trh již značně segmentován a zaznamenává posledních 4-5 let velký nárůst menších řemeslných pivovarů. Vždy s příchodem nové vlády nejen český trh bedlivě sleduje, co bude s Budějovickým Budvarem. Zdali se jej rozhodne stát zprivatizovat prodejem investorovi, nebo nabídne akcie Budvaru na pražské Burze cenných papírů. Případně jaká bude další strategie Budvaru zůstane-li plně v rukou státu,“ řekl Jan Brabec, odborník na pivovary ze serveru Žejdlík.cz.

Žebříček podle mediálního zásahu
Podrobením zkoumání dalšího ukazatele, mediálního zásahu (GRP), zjistíme, že žebříček má poněkud jinou podobu. Největšího zásahu se opět dostalo Gambrinusu, následovaného Pilsner Urquellem. Avšak ačkoliv ostravskému pivovaru Ostravar se v médiích z hlediska počtu zmínek podařilo obsadit třetí pozici, v případě GRP si o jedno pohoršila. Ztráta pro pivovar to sice je, ale v rámci skupiny nikterak zásadní. Pouze si totiž prohodila místo s mateřským Staropramenem. Největším skokanem se však stal Budvar. Státní podnik si v případě mediálního zásahu polepšil o deset míst. Změna pozic se odehrála také u Radegastu a Svijan. Zcela jiné pořadí figuruje v závěru žebříčku, od třináctého místa, kdy hned sedm pivovarů změnilo pozice.

Žebříček podle reklamní plochy
Přepočtem na ekvivalent reklamní plochy (AVE), tedy případné obsazení reklamních ploch ceníkovými cenami inzerátů v příslušném médiu, se žebříček promění následovně. Nejvíce se dařilo uskupení Plzeňského Prazdroje, který v součtu získal v médiích prostor za 642 milionů. Jedničkou se stal Gambrinus (340 milionů), dvojkou Pilsner Urquell (184 milionů), trojkou Staropramen (118 milionů), čtyřkou Velké Popovice (93,5 milionu) a první pětku uzavírá Ostravar (87 milionů). Skokanem je královedvorský Tambor, tomu se z 18. pozice téměř podařilo atakovat první desítku a umístil se na 11. místě. Všech 20 pivovarů by v případě získání svých mediálních prostor muselo z rozpočtů vynaložit 1,1 miliardy korun.

Žebříček podle sentimentu zmínek
Zajímavý pohled nabízí srovnání sentimentů mediálních výstupů. Zatímco pivovar Březňák se ve všech žebříčcích umisťoval zejména na posledních příčkách, v případě analýzy hodnotového vyznění příspěvků jich z celkového počtu vyznívala skoro polovina pozitivně. To znamená, že média o něm psala v kladném smyslu. Naopak Gambrinus, který vedl žebříčky, získal pouze 25 % pozitivních výstupů. Nejméně negativně se psalo opět o Březňáku a nejvíce o pivovaru Lobkowicz. Nejčastěji však pro pivovary zprávy vyznívaly neutrálně. Ambivalentní články, tedy takové, které pouze nechválí a ani pouze nekritizují, vyznívaly nejčastěji pro Budvar a ani jeden nebyl zaznamenán v případě královédvorského Tamboru.

Gambrinus porazil Pilsner Urquell, ale nejlépe se píše o Březňáku

Publikováno:před 5 hodinamiZdroj:Plzeň.cz

Zatímco pivovary se rok co rok předhánějí v tom, který uvaří více piva, v tichosti u nich zuří válka také na jiném poli. Mediálním poli. Analytici společnosti Monitora Media zveřejnili žebříček nejmedializovanějších českých pivovarů. Z TV obrazovky, rádia, titulků novin, časopisů a webů na nás nejvíce působí značky spadající do skupiny Plzeňského Prazdroje. Kdyby za svou medializaci měly zaplatit, stálo by je to 1,1 miliardy korun. Nejlepší sentiment získal Březňák.

Společnost Monitor Media, jednička na trhu monitoringu médií, na základě statistiky výrazů sestavila žebříček zkoumající medializaci největších pivovarů na českém trhu v období od ledna do listopadu 2017. Reflektuje nejen počet zmínek v předních médiích, ale také jejich mediální zásah (GRP), přepočet na reklamní plochu (AVE) a míru emočního zaujetí.

Největší vliv na média, a tudíž také nejmedializovanější pivovary patří zahraničním majitelům. „První příčka se skoro dvojnásobným náskokem na druhou, co se počtu zmínek v médiích týká, patří značce Gambrinus. Následovaná je dalším pivovarem spadající do jedné skupiny, a to sice Pilsner Urquellem. Třetí pozici obsadil Ostravar a čtvrtou Staropramen, oba patřící do skupiny Staropramen. První pětku uzavírá Velkopopovický Kozel opět ze skupiny Plzeňského Prazdroje,“ řekl Tomáš Berger, CEO Monitora Media.

Dále následuje první pivovar ze skupiny Heineken, a to sice Krušovice, a za ním Lobkowicz. Bernardu patří osmá příčka a nošovickému Radegastu devítka. První desítku uzavírají Svijany. Až na posledním, 20. místě, figuruje státní podnik Budějovický Budvar.

I přes nepřízeň počasí byla sklizeň chmele nadprůměrná

Publikováno:před 22 hodinamiZdroj:České nápoje

Mírně nadprůměrnou sklizeň chmele v letošním roce potvrdila finalizace odhadů sklizně chmele, které ÚKZÚZ provádí na základě prohlášení od českých pěstitelů. Nepřízeň počasí se na sklizni projevila nejvíce v Tršické oblasti. Pokud jde o odrůdy, nejnižší výnos ve všech chmelařských oblastech zaznamenal Žatecký poloraný červeňák, nárůst naopak odrůda Kazbek nebo Saaz Late.

Rozmanitost počasí během vegetačního období významně ovlivnila letošní výnosy chmele. Meteorologické prvky, zejména srážky, byly ve chmelařských oblastech České republiky nejvíce rozdílné. V oblasti severní Moravy, kam patří Tršická chmelařská oblast, spadlo nejméně srážek. V Žatecké a v Úštěcké oblasti byly rozhodující srážky zaznamenány v období konce sklizně chmele. Proto zejména pozdější hybridní odrůdy dokázaly tyto srážky využít, což se výrazně projevilo ve zvýšení výnosu.

Sklizeň chmele každoročně sumarizuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, oddělení chmele Žatec, z jednotlivých prohlášení pěstitelů chmele. Ročník 2017 je v produkci chmele oproti silně nadprůměrnému roku 2016 o poznání slabší, avšak v porovnání s ročníky 2013 a 2014 je srovnatelný.

V Žatecké oblasti došlo k snížení produkce chmele na 5 116,37 tun, což je o 683,40 tun méně a činí snížení o 11,78 procent. U odrůdy Žatecký poloraný červeňák došlo oproti loňsku ke snížení množství chmele o 666,96 tun na současných 4 286,95 tun, tedy snížení o 13,46 procent. Odrůdy Premiant se sklidilo o 42,87 tun méně (celkem 193,49 tun), což činí snížení o 18,34 procent. Odrůdy Sládek bylo sklizeno 349,28 tun, což je o 9,68 tun méně, a je to o 2,70 procent méně než v loňském roce. Naopak výrazný nárůst množství sklizeného chmele se projevil u odrůdy Kazbek, kde bylo sklizeno 46,20 tun, což je o 20,42 tun chmele více. Také odrůdy Saaz Late bylo sklizeno více než v roce 2016, a to o 13,31 t na současných 77,31 tun sušených chmelových hlávek.

V Úštěcké oblasti v porovnání mezi chmelařskými oblastmi došlo k nejmenšímu snížení množství sklizeného chmele v procentech, a to pouze o 0,38 procent. Bylo sklizeno 816,20 tun chmele, tj. o 3,11 tun chmele méně než v roce minulém. Žateckého poloraného červeňáku se urodilo o 13,50 tun méně na současných 649,75 tun, což činí snížení o 2,04 procent. Odrůdy Premiant bylo sklizeno o 11,29 tun méně na současných 70,40 tun, což je o 13,82 procent méně. K výraznému nárůstu množství sklizeného chmele došlo u odrůdy Sládek, které bylo sklizeno o 12,47 tun více na současných 74,59 tun, což činí meziroční zvýšení o 28,12 procent. U odrůdy Kazbek se množství sklizeného chmele zvýšilo o 7,54 tun na současných 11,06 tun, což je zvýšení o nečekaných 172,41 procent.

Tršická oblast měla největší pokles, a to o 20,90 procent. Sklizeno bylo 864,22 tun chmele oproti loňsku, tudíž o 228,31 tun méně. Odrůdy Žateckého poloraného červeňáku bylo sklizeno o 171,83 tun méně na celých 577,52 tun, což je snížení o 22,93 procent. Odrůda Premiant byla sklizena v množství 78,38 tun, což je o 27,49 tun méně (úbytek o 25,97 procent). Odrůdy Sládek bylo sklizeno o 28,35 tun méně na současných 190,02 tun, což činí snížení o 12,98 procent. Pouze u odrůdy Kazbek došlo k mírnému zvýšení sklizeného množství chmele, a to o 0,92 tun na konečných 13,35 tuny, což je zvýšení o 7,40 procent.

a celou Českou republiku bylo sumarizováno celkem 6 796,79 tun suchého chmele s průměrným hektarovým výnosem 1,37 tuny z hektaru, což lze hodnotit jako mírně nadprůměrný ročník.

Oproti roku 2016 bylo sklizeno o 914,82 tun chmele méně, což činí meziroční snížení o 11,86 procent.

I když se v roce 2017 celkově v České republice urodilo mírně nadprůměrné množství chmele lze předpokládat, že se podaří veškerý chmel prodat.

Hrad Kámen bude mít opět pivovar. Nebude konkurencí pro regionální značky

Publikováno:včeraZdroj:Impuls.cz

V areálu Hradu Kámen chce Kraj Vysočina do dvou let zrekonstruovat objekt bývalého pivovaru.
„Dnes je zachováno jen torzo původně architektonicky velice zajímavé a cenné stavby z konce 18. století. Její přirozená předsunutá lokace v blízkosti vstupní brány si přímo říká, aby byla upravena pro účely návštěvnického centra, které Hradu citelně chybí,“ říká náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Jana Fischerová s tím, že Kraj Vysočina je připraven investovat do stavby přibližně 15 miliónů korun.

Revitalizovaný objekt původního pivovaru je koncipován jako návštěvnické centrum hradu s funkcí pokladny s prodejem suvenýrů, odpovídajícího sociálního zařízení a multifunkčního kulturního prostoru. Projekt disponuje kapacitou několika kanceláří pro správu hradu, skladem upomínkových předmětů a tiskovin a zázemím pro zajištění technického fungování objektu.

„Vybudováním zatím chybějícího plnohodnotného návštěvnického centra získá objekt hradu návštěvnické zázemí, které je dnes považováno za standardní vybavení památkového objektu. Zároveň tak bude vybudován logický centrální komunikační prvek areálu, od něhož se bude odvíjet revitalizace a rozvoj hradu, expozic, přilehlého parku a dalších s hradem souvisejících objektů,“ vyjmenovává argumenty ředitel Muzea Vysočiny Pelhřimov Ondřej Hájek.

Rekonstrukce hradního pivovaru na nové moderní návštěvnické centrum bude respektovat původní podobu hospodářské stavby později upravenou do novogotické podoby, vrátí se sedlová střecha. Rozvržení interiéru do tří výškových úrovní vychází ze stávajícího okolního členitého terénu, z umístění stavby na rozhraní hradebního systému a z cíle účelně využít získaný prostor. Veškeré stavební úpravy respektují fakt, že celý areál hradu je památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Zachované části stavby jsou respektovány, chybějící konstrukce doplněny čistou, soudobou formou.

Nové návštěvnické centrum Hradu Kámen by mělo začít sloužit v roce 2020. „Na četné dotazy veřejnosti uvádíme, že není reálné, aby se v nových prostorech vařilo pivo. Podle dochovaných zdrojů se tak naposledy stalo někdy v polovině 19. století, a tak to i zůstane,“ upozorňuje Jana Fischerová.

Jak se vaří pivo Made in Austria. Navštivte salcburský pivovar Stiegl

Publikováno:včeraZdroj:Novinky.czAutor:Roman Zvarič

Pokud zavítáte do Salcburku, a nebudete mít chuť vydat se po stopách W. A. Mozarta či natáčení slavného muzikálu The Sound of Music, pak máme tip na vyloženě mužskou zábavu: exkurzi do pivovaru Stiegl.

V roce 1492, kdy Kolumbus objevil Ameriku, byl v Salzburku založen malý pivovar. Původně se jmenoval Prewhaws. Název Stiegl, který označuje malé schody vedoucí k řece, z níž se nabírala voda potřebná pro výrobu piva, se objevil až později.

Majitel pivovaru měl malý zájezdní hostinec s ubytováním pro pocestné. Když jim začal k místním specialitám servírovat lahodné pivo, sláva jeho podniku se rychle rozkřikla. O necelá dvě staletí později se Stiegl stal největším z tuctu salcburských pivovarů a od roku 1912, kdy slavil půl tisíciletí existence a nechal si patentovat značku Goldbräu, je největším soukromým pivovarem v celém Rakousku.

Skrz celý výrobní proces
Exkurze do továrny začíná v místnosti, kam se schází po schodech vybudovaných z pivních přepravek. Uvnitř se na široké plátno prohnuté do 270 stupňů, a dokonce i na podlahu, promítá film o historii značky a výrobě zdejšího piva. Poutavě popisuje vše od původu potřebných ingrediencí až po finální plnění do lahví.

Pak následuje cesta skrz několik velkých sálů, kde jsou podrobně vysvětleny všechny kroky výrobního procesu. Jednotlivé zastávky se věnují obilí, vodě, chmelu, kvasnicím a podobně.

Expozice je sestavená tak, aby návštěvníci pivo vnímali všemi smysly. Kromě toho, že vidí a slyší vše, co se při výrobě děje, si pivo mohou také osahat a očichat (pátý smysl přijde na řadu až později). Protože Stiegl produkuje celou řadu specialit, mají zde i sklep, kde pivo dozrává v nejrůznějších sudech — po whisky, brandy, tequile a tak dále. Z příměsí, které se zde do různě ochucených piv přidávají, nás nejvíc zaujal med a slupky z pomerančů.

Expozice pokračuje na půdě, kde jsou vystavené stroje, jež se v továrně používaly v minulosti. Doplňují je historické účetní knihy, fotky zaměstnanců nebo výstavka pivních etiket a tácků. Zvláštní sekce je věnována výrobě sudů, přepravě piva (až do 20. let 20. století ho vozila hlavně koňská spřežení), pivním korbelům, apod. Úchvatné jsou 100 let staré reklamní plakáty.

Na závěr přichází ochutnávka nepasterizovaného 12° vzorku v pivovarské restauraci. Součástí vstupenky je voucher na tři malá piva. Trochu nás překvapilo, když sličná servírka každému přinesla všechny tři „kousky“ najednou. Ale všichni máme pro prohlídce takovou žízeň, že si brzy objednáváme další. Pivo má výraznou plnou chuť, je hutné a velmi hořké.

Obchod se suvenýry nenabízí jen desítky druhů lahvového piva i soudky všech velikostí, ale také „obrandované“ outdoorové či cyklistické oblečení, a dokonce i lyže značky Stiegel. Před vstupní branou je po celou zimu pro obveselení hostů ledová dráha na curling.

V době adventu, resp. až do 26. prosince, probíhají na nádvoří továrny vánoční trhy. Další „pivní“ adventní trh ve vnitrobloku pivovaru Sternbräu potrvá až do 6. ledna.

Pilsner Urquell v nové kampani připomíná vánoční hodnoty

Publikováno:před 2 dnyZdroj:MarketingSales.czPrazdroj

Pilsner Urquell chce ve své vánoční kampani spotřebitelům připomenout tradiční hodnoty a ukázat, že toto pivo je jejich součástí.

Společnost Plzeňský Prazdroj si pro značku piv Pilsner Urquell nachystala novou vánoční kampaň, v níž chce upozornit na pravé hodnoty Vánoc. Na podporu kampaně vznikly dva online spoty, které mají zákazníkům připomenout, že Vánoce nejsou o velkolepých gestech, ale o příjemných chvílích strávených s blízkými. Spoty se snaží ukázat, že Pilsner Urquell se nachází na vánoční tabuli nejedné domácnosti, a je tedy součástí českých vánočních zvyklostí.

Kampaň cílí na co největší část spotřebitelů a bude probíhat až do konce vánočních svátků. Loňský spot, který bude taktéž součástí letošní kampaně, připravila agentura MUW Saatchi & Saatchi Bratislava. Na tvorbě nových on-line spotů se podílela agentura Triad Praha. Aktivace kampaně zrealizoval interní tým Pilsner Urquell. Media mix kampaně zahrnuje TV, on-line, sociální sítě, YT, eventy a aktivity v místě prodeje.

V tendru Krušovic vyhrála DDB, vystřídá VCCP

Publikováno:před 3 dnyZdroj:Mediář.czKrušovice

Pivní značka Krušovice z portfolia Heinekenu mění strategického a komunikačního partnera. Nově se jím stává agentura DDB Prague, která zvítězila v tříkolovém tendru. Pro Krušovice začne pracovat v lednu. Vystřídá dosavadní agenturu VCCP Prague. „Odvážní lidé z Heinekenu sdílejí naše přesvedčení, že je v české pivní komunikaci potřeba udělat něco jinak a odlišit se od velmi standardizovaných kampaní a generických hrdinů, na které se už všichni dlouho díváme,“ prohlásil ředitel DDB Darko Silajdžić. „VCCP považujeme za jednu z nelepších agentur na trhu a máme k ní velký respekt, i kvůli tomu, že první vykročili tímto směrem v jejich nedávné práci s Krušovicemi,“ pochválil konkurenci.

Krušovice s VCCP poslední dobou v marketingové komunikaci razí koncept „králů“ – zprvu ho představoval Václav Černohorský, po jeho smrti se tváří značky stal herec Václav Rašilov.

DDB bude dělat i na zahraniční komunikaci značky, Krušovice se vyvážejí do víc než třiceti zemí. „Komunikace v zahraničí půjde dvěma cestami. DDB bude tvořit image pro trhy, kde jsou Krušovice už zavedenou značkou. Dál se zaměří na trhy, na nichž krušovické pivo zatím není etablované. V obou případech bude pracovat s televizní reklamou, venkovními i vnitřními reklamními plochami a klíčovým vizuálem,“ popisuje Lenka Kroupová, manažerka značky Krušovice pro český i zahraniční trh.

Hrad Kámen bude mít opět pivovar. Nebude konkurencí pro regionální značky

Publikováno:před 3 dnyZdroj:JihlavaDnes.czAutor:Jana Komínová, Olga Čermáková

V areálu Hradu Kámen chce Kraj Vysočina do dvou let zrekonstruovat objekt bývalého pivovaru. "Dnes je zachováno jen torzo původně architektonicky velice zajímavé a cenné stavby z konce 18. století. Její přirozená předsunutá lokace v blízkosti vstupní brány si přímo říká, aby byla upravena pro účely návštěvnického centra, které Hradu citelně chybí," říká náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Jana Fischerová s tím, že Kraj Vysočina je připraven investovat do stavby přibližně 15 miliónů korun.

Revitalizovaný objekt původního pivovaru je koncipován jako návštěvnické centrum hradu s funkcí pokladny s prodejem suvenýrů, odpovídajícího sociálního zařízení a multifunkčního kulturního prostoru. Projekt disponuje kapacitou několika kanceláří pro správu hradu, skladem upomínkových předmětů a tiskovin a zázemím pro zajištění technického fungování objektu. "Vybudováním zatím chybějícího plnohodnotného návštěvnického centra získá objekt hradu návštěvnické zázemí, které je dnes považováno za standardní vybavení památkového objektu. Zároveň tak bude vybudován logický centrální komunikační prvek areálu, od něhož se bude odvíjet revitalizace a rozvoj hradu, expozic, přilehlého parku a dalších s hradem souvisejících objektů," vyjmenovává argumenty ředitel Muzea Vysočiny Pelhřimov Ondřej Hájek.

Rekonstrukce hradního pivovaru na nové moderní návštěvnické centrum bude respektovat původní podobu hospodářské stavby později upravenou do novogotické podoby, vrátí se sedlová střecha. Rozvržení interiéru do tří výškových úrovní vychází ze stávajícího okolního členitého terénu, z umístění stavby na rozhraní hradebního systému a z cíle účelně využít získaný prostor. Veškeré stavební úpravy respektují fakt, že celý areál hradu je památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Zachované části stavby jsou respektovány, chybějící konstrukce doplněny čistou, soudobou formou.

Nové návštěvnické centrum Hradu Kámen by mělo začít sloužit v roce 2020. "Na četné dotazy veřejnosti uvádíme, že není reálné, aby se v nových prostorech vařilo pivo. Podle dochovaných zdrojů se tak naposledy stalo někdy v polovině 19. století, a tak to i zůstane," upozorňuje Jana Fischerová.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822