Novinky a zajímavosti ze světa piva

zprávy ze všech pivovarů

Pivovary nevidí nutnost zavedení v Rusku minimální ceny piva

Publikováno:před 3 hodinamiZdroj:Sputnik

Ruský trh s pivem není zatížen problémy padělků a masového neplacení spotřebních daní, a proto zavedení minimálních maloobchodních cen piva k řešení takových problémů zatím není aktuální, domnívají se největší ruské pivovary.

Začátkem srpna vedoucí odboru daňové a celní politiky Ministerstva financí RF Alexej Sazanov prohlásil, že MF může zavést minimální maloobchodní cenu piva, jestliže vznikne v odvětví taková potřeba. Přitom poznamenal, že zatím ohledně piva není jednoznačný názor na tuto otázku.

„Vzhledem k tomu, že je to diskutabilní otázka, stanovisko Svazu ruských pivovarů zatím není stanoveno", řekli RIA Novosti ve Svazu pivovarů.

Minimální maloobchodní ceny jsou nástrojem boje proti levnému padělanému alkoholu na trhu. Nyní se v Rusku stanovují minimální maloobchodní ceny na tvrdý alkohol včetně vodky a koňaku a také na šumivá vína a šampaňské.

Nejlepší výčepní Česka i Slovenska pozná plzeňský ležák i poslepu

Publikováno:před 3 hodinamiZdroj:iDNES.czAutor:Valentýna Bílá

Poprvé za dvanáct let existence soutěže Pilsner Urquell Master Bartender zvítězil výčepní z Plzně. Miroslav Štych se jí zúčastnil už počtvrté, v degustaci pěti piv poslepu s jistotou poznal plzeňský ležák.

Třikrát se jednatřicetiletý Miroslav Štych pokoušel získat titul nejlepší výčepní plzeňského piva. Dvakrát skončil v regionálním kole, jednou ve finále a až v letošním roce vybojoval příčku nejvyšší.

„Plzeň a pivo k sobě neodmyslitelně patří a že jsem to vyhrál právě já, výčepní z Plzně, je úžasné,“ řekl po čtvrtečním úspěchu Miroslav Štych.

Z 280 účastníků regionálních kol z Čech a Slovenska se do finále probojovalo 28 soutěžících.

Ti museli nejen dobře načepovat půllitr s dokonalou hladinkou, nalít třetinkový pohár z půllitrové lahve, ale i prokázat vědomosti z výroby, historie a péče o plzeňský ležák.

„Test měl třicet otázek a byl docela náročný. Větší obavu jsem ale měl z degustace pěti pivních značek poslepu,“ přiznal výčepní, který začal svoji kariéru jako číšník. Zlatavý mok čepuje v plzeňské restauraci U Mansfelda již čtvrtým rokem.

„Mezi soutěžícími jsme hledali ty, kteří se umí postavit před výčep a říct něco o sobě a o hospodě, prodat značku, popovídat si se štamgastem o pivě,“ vysvětlil Václav Berka, šéf odborné poroty a starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Letošní vítěz Miroslav Štych s Václavem Berkou vyrazí na cestu po evropských hospodách a restauracích čepujících tankové pivo Pilsner Urquell. V plzeňském pivovaru si vítěz soutěže také uvaří svoji vlastní pivní várku.

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender se mohou hlásit výčepní ze všech hospod a restaurací, kde se čepuje plzeňská dvanáctka.

Pivovar Březňák účinkuje v seriálu Ulice

Publikováno:před 5 hodinamiZdroj:České nápojeVelké Březno

Už příští týden 21. srpna televizní diváci uvidí první z několika dílů populárního seriálu Ulice, který se natáčel v severních Čechách a pivovaru ve Velkém Březně. Značka Březňák, která se zde vaří, sází na hodnoty staré školy, a proto jí spojení s léty prověřeným seriálem velmi dobře „sluší“.

Natáčení se uskutečnilo během dvou květnových dnů a v jeho rámci se podařilo poukázat na tradiční výrobu i původ piva Březňák. Právě na sever Čech přijeli trávit dovolenou hrdinové seriálu, rodiče Luboš a Věrka Marečkovi se synem Márou. A navštívili i zdejší pivovar Velké Březno. Díly této dějové linky ze severních Čech a pivovaru se budou vysílat na TV Nova v několika epizodách od 21. srpna.

V uvedených dílech seriálu si zahráli někteří zaměstnanci i ředitel a vrchní sládek pivovaru Michal Rouč. Objeví se v roli průvodce, přičemž svou skutečnou funkci sládka propůjčil herci Vladimíru Kratinovi. Ostatní zaměstnanci vystupovali jako kompars, v některých případech i ve vlastních pracovních pozicích. Natáčelo se ve varně, showroomu i venku, „na place“ bylo přibližně 15 zaměstnanců a 100 lidí ze štábu. V pivovaru se na dva dny musela zastavit výroba. „Natáčení probíhalo v naprosto pohodové atmosféře, protože ve štábu byli opravdoví profesionálové. Překvapilo mě, že vše fungovalo bez větších příprav, úplně všichni věděli, co mají dělat, a to bez nějakých dlouhých porad. Což je o to zajímavější, protože finální vzhled jednotlivých obrazů vznikal až přímo na place. Zajímavá byla také návštěva režisérského vozu na konzultaci, kdy se mě ptali, zda vše probíhá pivovarsky opravdově, tedy uvěřitelně,“ uvedl k natáčení Michal Rouč.

Jak je známo z dřívějška, značka Březňák sází na hodnoty staré školy – pivo vaří z kvalitních surovin a podle klasické technologie v malebném pivovaru Velké Březno. Hodnotami staré školy myslí rozvážnost, tradici, poctivost, vztah k domovu a ruční práci. S tímto poselstvím Březňák přistupuje od počátku i k partnerství se seriálem Ulice, ve kterém hraje celá řada známých tváří. „Značka Březňák se skvěle hodí k seriálu, který prověřil čas. Ukazuje, že hodnoty a zkušenosti mají v tomto světě své místo,“ vysvětlila spojení s Ulicí manažerka značky Březňák Andrea Komůrková.

Ulice je první český denní seriál, který se točí v pražských ateliérech v objektu bývalé tiskárny v Hostivaři od června 2005.

Na Slavnosti piva Chodovar 2017 třeba „Bardotkou“

Publikováno:před 22 hodinamiZdroj:Plzeň.czChodovar

Atraktivní program v pivovarské zahradě, klání o tituly Pivní rytíř a Pivní rytířka Chodovaru 2017, netradiční prohlídky pivovarského provozu, odemčené skalní sklepy, jízdy zvláštních vlaků, dětská zahrada i speciality na grilu – to jsou tradiční slavnosti piva Chodovar. Ty letošní začínají už v sobotu 19. srpen 2017.

Už podvanácté vypraví České dráhy zvláštní vlak s názvem Plzeňský Chodovar Expres na tradiční slavnosti piva v rodinném pivovaru Chodovar. Cesta s historickou dieselovou lokomotivou „Bardotka“ a bufetovým vozem povede z Plzně přes Staňkov a Tachov do Chodové Plané. Zvláštní vlak vyjede z plzeňského hlavního nádraží v sobotu 19. srpna v 8:22. Pokračuje přes stanice Nýřany, Holýšov, Horšovský Týn a Tachov do Chodové Plané, kam přijede v 11:55. V rámci Pivních slavností v Chodovaru opět mimořádně zastaví v Chodové Plané i spoje SC pendolino 512 a 506 a rychlíky 757, 759, 761, 764 a 767.

Slavnosti piva odstartují netradičními prohlídkami pivovaru v 10 hodin dopoledne, které budou procházet hlavní branou pivovaru, přičemž v hlavní roli opět zasahuje Strýc Pepin. Hraje divadelní ochotnický spolek „Komedyjanti“ z Tachova a samozřejmě účinkuje i Prapor SOS Falknov nad Ohří. Hlavní pestrá programová přehlídka se odehraje od 13 hodin na pivovarské zahradě, kde bude veselo a živo až do půlnoci.

Program na scéně Pivovarská zahrada:
13 hod. Plzeňští heligonkáři
14, 15 hod. Slavnostní zahájení
15 hod. TSUNAMI
pivní vor dopluje až do Chodovaru – aneb vystoupení kultovní country kapely z Velichova
16, 15 hod. Soutěž „Pivní rytíř Chodovaru 2017“
16, 30 hod. KABÁT revival
18 hod. Vyhlášení výsledků soutěže „Pivní rytíř 2017“
18, 30.hod. PETRA JANŮ
koncert Petry Janů se skupinou Amsterdam
20 hod. Losování pivovarské tomboly
21 hod. Crazy Irish jumping group FIRKIN
vystoupení maďarské skupiny, která nás zvedne z lavic
22, 30 hod. RULLETE MUSIC
skupina plná skvělých muzikantů, kteří budou opět hrát k tanci, dokud neprošoupete boty a nedojde pivo
24 hod. předpokládaný závěr Slavností piva

Nejlepším výčepním plzeňského piva se stal Miroslav Štych z Mansfelda

Publikováno:včeraZdroj:Region Plzeň

Během dvoudenního klání v Plzeňském pivovaru, které všestranně prověřilo dovednosti 28 finalistů, ukázal odborné porotě, že právě on je tím nejlepším výčepním plzeňského ležáku v celé České republice.

„Vítěz letošního ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender přesvědčil porotce o své všestrannosti. Ve všech hodnocených disciplínách se totiž umístil na nejlepších pozicích: skvěle načepoval pivo a prokázal hluboké znalosti o jeho výrobě a historii plzeňského ležáku. Osobně mne jako plzeňského sládka výsledek velmi potěšil – od začátku soutěže je to totiž vůbec první representant domovského města, kde se plzeňské pivo před 175 lety narodilo,“ komentuje výsledek soutěže starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje a předseda poroty Václav Berka

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender, která se letos konala již dvanáctým rokem, je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro plzeňské pivo a českou pivní kulturu. Letošní regionální kola soutěže potvrdila, že úroveň účastníků rok od roku roste. Do Plzně se tak na finále sjeli praví mistři svého oboru. Právě rozvoj tradičního řemesla výčepních a znovuobnovení hrdosti na něj je cílem této soutěže.

Druhé místo v soutěži obsadila Marie Černá z Plzeňky U Zelené Ratolesti v Českých Budějovicích, bronz si pak odváží Miroslav Nekolný z restaurace U Bohuslavů v Čelákovicích.

Na aspiranty titulu Master Bartender čekala řada úkolů, přičemž samotné umění načepovat dokonalou „hladinku“ se sněhobílou krémovou pěnou letos na vítězství rozhodně nestačilo. Vítěz musel prokázat celou řadu dalších dovedností a znalostí. Na soutěžící čekala slepá degustace různých pivních značek, vědomostní test z oblasti výroby a historie piva a správné péče o něj. Odborná porota prověřovala i umění komunikace s hosty.

Finalisté se letos museli vypořádat i s netradiční disciplínou – veřejným čepováním piva během středečního koncertu Marka Ztraceného a kapely X-Cover na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Do hlasování se mohli zapojit i samotní návštěvníci koncertu, kteří si vybrali svého vlastního favorita. Shodli se přitom s porotou, když v předvečer finále dali svůj laický hlas právě Miroslavu Štychovi.

Vítěz dvanáctého ročníku Pilsner Urquell Master Bartender získal tradiční památeční trofej a především možnost absolvovat cestu po evropských hospodách a restauracích čepujících tankové pivo Pilsner Urquell v doprovodu staršího obchodního sládka Václava Berky. Přímo v Plzeňském Prazdroji si také bude moci uvařit svou vlastní pivní várku. Tím největším oceněním pro Mastera Bartendera je ale prestiž, kterou vítězství v soutěže přinese jemu i „jeho“ restauraci. Titul Master Bartender je totiž pro hosty zárukou, že dostanou na stůl plzeňské pivo v té nejvyšší kvalitě od opravdového mistra výčepního, který je hrdým reprezentantem této krásné profese.

Herec a dabér Martin Stránský je Honorary Connoisseurem Pilsner Urquell

Plzeňský Prazdroj tradičně každý rok současně stitulem nejlepšího výčepního (Pilsner Urquell Master Bartender) uděluje i titul Čestného znalce piva Pilsner Urquell neboli Honorary Connoisseur. Letos se jím stal známý herec a hrdý Plzeňan Martin Stránský.

„Sice strávím spoustu času pracovně vPraze, ale z Plzně se stěhovat nehodlám. Plzeň mi zkrátka vyhovuje více, i kvůli pivu. Plzeň je fenomén, díky kterému jsme slavní i vzahraničí. Jsem hrdý, že je plzeňské pivo součástí naší historie a kultury,“ uvedl herec.

Martin Stránský je známý herec a dabér. Svůj hlas propůjčil mimo jiné seriálové postavě Dr. House, za což si vysloužil několik ocenění včetně Ceny Františka Filipovského od diváků i odborné poroty. Vystupuje na divadle, hraje vtelevizních seriálech, namlouvá audioknihy – jednou znejúspěšnějších byla trilogie Milénium Stiega Larssona a Životopis Stevea Jobse od Waltera Isaacsona.

Titul Honorary Connoisseur uděluje Plzeňský Prazdroj českým osobnostem, které dlouhodobě a nezávisle šíří věhlas originálního plzeňského ležáku doma i ve světě. Titul čestného znalce vminulosti už získali například Miloš Forman, Zdeněk Svěrák, Karel Gott, hokejisté Martin Straka a Jaroslav Špaček, oštěpař Jan Železný nebo emeritní profesorka Gabriela Basařová.

Minipivovary stále táhnou: Jaké je tajemství Němého Medvěda?

Publikováno:včeraZdroj:ČtiDoma.czAutor:Zuzana ŠpánikováNěmý Medvěd

Odvážný počin, který vyšel. Tak by se dal ve zkratce popsat začátek a úspěch malého pivovaru Němý Medvěd. Dva nadšenci se nebáli riskovat a po dlouhé době, kdy vařili pivo doma, se do toho rozhodli praštit ve velkém stylu a v Mělníku si otevřeli vlastní podnik.

Možná, že v Praze je otevření minipivovaru s pivními speciály sázkou na jistotu. Přijdou zvědaví lidé a gurmáni, kteří prahnou po novém zážitku, a samozřejmě také turisti. Jenže Petr Němec a Martin Medek začali vařit svoje pivo v Mělníku, kde je zkrátka nutné jméno budovat, držet kvalitu a také překvapovat novinkami.

Podnik začínal jako nekuřácká pivnice v roce 2012 a k pivu jste tu dostali i skvělé burgery. Kolem dokola žádné přehnané složitosti, jen vzdušný prostor, poctivý dřevěný nábytek a kvalitní výčepní zařízení. Jde tady především o pivo a pocit, že jste tu opravdu jako doma.

Na druhou stranu ani hlady neumřete, protože medvědí burgery se staly vyhlášenou specialitou i za hranicemi města. Navíc nemáte pocit, že přicházíte do nějakého ošuntělého baráku. Už při vstupu na vás díky jednoduchému designu a cihlové klenbě dýchne atmosféra krásné historické budovy mělnického náměstí.

Co budete pít?
Pivo se čepuje z deseti píp. Z pěti z nich teče stále stejné pivo, zbývající se obměňují. Netočí zde však jen vlastní piva, dát si můžete i ta z jiných malých pivovarů. Na své si přijdou i lidé, kteří upřednostňují tvrdý alkohol. Podnik nabízí přes čtyřicet druhů originálních karibských rumů.

Technická stránka věci
Pivovar samotný není přímo v areálu pivnice, ale na druhé straně města. Varna je třínádobová o objemu 300 litrů s přímým plynovým ohřevem. Otevřené spilky jsou tři po 600 litrech a ležáckých tanků se samostatným chlazením je pět po 550 litrech. Pivo se vaří jak z českého, tak z německých či amerických chmelů. A jak svůj byznys vidí jeden z majitelů Martin Medek?

Myslím, že jste vystihli trend minipivovarů. Proč jsou tak populární?
Je to jednoduché. Lidé již byli unaveni a přesyceni stále stejnými značkami a typy piv, které se na našem trhu držely po desetiletí. První minipivovary otevíraly v 90. letech minulého století a nyní je jich okolo 400. A protože pivo z nich je z drtivé části nepasterizované a nefiltrované, lidé zjistili, že je z nich mnohdy výrazně lepší než od velkých průmyslových značek, které jsou nuceny pivo upravovat pro delší trvanlivost.

Je to i generační otázka?
Částečně hraje roli i otevřenost lidí, převážně mladších ročníků pro nové typy piv, jako jsou ta pšeničná či dnes tak populární piva typu ALE. Ty se často velkým pivovarům nevyplatí vařit, proto se pro minipivovary jedná o zajímavou možnost, jak u nás posunout pivní kulturu zase o něco dále.

Proč je váš medvěd němý?
Název vlastně vznikl ze složeniny našich jmen. Němec a Medek – Němý medvěd.

Jaké vaše pivo se prodává nejvíc?
Prodejnost piva je hodně dána ročním obdobím. Standardně platí, že v létě se vypije více lehčích piv, jako například našeho Vopičáka, což je světlá výčepní "desítka". Zima zase přeje tmavším a silnějším pivům. Jako příklad mohu uvést například naši sezonní Vídeňskou polotmavou "jedenáctku". Vlajkovou lodí po celý rok ale pro nás zůstává náš Brtník, tedy klasický světlý ležák plzeňského typu.

Jaká je vaše aktuální nabídka a jak piva chutnají?
V současné době najdete na našem výčepu již zmiňovaného Brtníka 12° a Vopičáka 10°. Jedná se o světlá spodně kvašená piva vyznačující se vyšší hořkostí a plnou chutí. Doplňuje je tmavá "dvanáctka" Kňour, specifická jemnou karamelovou chutí, plným tělem a oproti jiným černým pivům i nižší sladkostí.

Přes léto se asi vypije nejvíc piva. Kolik ho natočíte denně?
Vzhledem k našemu "pivnímu" zaměření se ho vytočí opravdu hodně. Nemáme tedy problém "uživit" všech našich deset kohoutů tak, aby piva na nich byla vždy v nejlepší kondici. Zároveň jsme schopni piva pravidelně obměňovat a přinášet našim zákazníkům stále něco nového.

Pravidelně zkoušíte novinky. Co hosty čeká v září?
Kromě několika kulturních akcí, ze kterých mohu zmínit koncert mělnické kapely The Oxx 8. září nebo na Mělník jedinečné vystoupení amerického rapera Astronautalise 18. září, připravujeme samozřejmě i několik pivních novinek z různých koutů české minipivovarské scény. V říjnu se zákazníci pak mohou těšit na nové podzimně-zimní menu, ale to bychom přeci jen trochu předbíhali.

Dovnitř se vejde 80 lidí, 30 na zahrádku, kolik musíte mít zaměstnanců?
Snažíme se mít vždy tolik zaměstnanců, aby služby, které poskytujeme, dostali naši zákazníci vždy v co nejlepší kvalitě. Ať už jde o přípravu jídla, piva či samotná obsluha hostů. Vždy u nás platilo a platit bude otřepané: "Náš zákazník, náš pán".

Uvažujete o koupi medvěda jako maskota?
Těch plyšových máme na hospodě hned několik. A živému by se u nás asi moc nelíbilo. Takže medvědy raději zatím necháme běhat po lesích a my se budeme držet toho, co nám jde snad nejlépe – tedy piva a dobrých burgerů!

Česká piva bodují ve světě stále víc

Publikováno:včeraZdroj:Metro.czAutor:Petr Holeček, Pavel Urban

Nymburské či budějovické pivo v Chile nebo plzeňské v Koreji. To už jsou dnes běžné obrázky. O českém pivu se dlouhodobě mluví jako o jednom z nejkvalitnějších na světě a postupně se dostává na další neobvyklé trhy.

„Korejci jsou ochotni za čepované pivo Pilsner Urquell zaplatit v přepočtu až 500 korun. Spotřeba tam i přes takovou cenu roste ročně v desítkách procent,“ říká Jitka Němečková, mluvčí pivovaru.

Řada českých piv se za hranicemi prodává v segmentu prémiových, proto je jejich cena srovnatelná s místními, někdy i vyšší. „Zákazníci na celém světě mají díky Chráněnému zeměpisnému označení jistotu, že každá lahev našeho piva byla uvařena v Českých Budějovicích podle původní receptury, tradičními postupy a z nejkvalitnějších českých surovin,“ říká obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt.

Jihočeský pivovar vyváží své produkty do 77 států světa včetně exotických zemí, jako je Kamerun či Keňa. Plzeňský konkurent míří do více než padesáti zemí. „Lidé ve světě se tak učí pít plzeňský ležák stejným způsobem jako u nás, přitom v minulosti například Angličané odmítali pivo s čepicí z pěny pít,“ doplňuje Němečková.

Krušovické pivo se prodává na trzích tří kontinentů v 32 zemích světa. „Po několika letech se loni podařilo nastartovat růst exportu do Ruska. Rozšířil se také do Slovinska, Srbska a Chorvatska,“ pochvaluje si mluvčí společnosti Heineken Jan Pikardová.

Jižní Evropa objevuje v posledních několika letech také Staropramen. „Daří se i v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku nebo Polsku. V této oblasti loni prodeje Staropramenu vzrostly o více než třicet procent,“ potvrzuje za Pivovary Staropramen Denisa Mylbachrová.

Co se týče tvorby výsledné ceny českých piv v zahraničí, promítají se do ní daňové podmínky dané země, ale také akce samotných prodejců, především řetězců. „Roli hraje síla značky, aktuální cenová politika výrobce i prodejce, v jakém stadiu zavádění značky na trh je daný produkt,“ přidává ředitel marketingu Pivovarů Lobkowicz Group Jan Novák.

Podle Jana Benáka z Pivovaru Nymburk vládne na specifickém českém pivním trhu hyperkonkurence. „To je důvod, proč mají importéři možnost nakoupit u nás velmi kvalitní výrobek za velmi výhodných podmínek. Navíc spotřeba piva v Česku dlouhodobě klesá čili pivovary se snaží své volné kapacity prodat do zahraničí,“ dodává Benák.

Sládek zkontroloval chmel, sklizeň začíná

Publikováno:včeraZdroj:Naše voda

Letošní úroda chmele by mohla být dobrá. Shodli se na tom předseda představenstva CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec Zdeněk Rosa a Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus přímo na chmelnici s odrůdou Sládek v Lenešicích v Žatecké chmelařské oblasti.

Po loňském extrémně dobrém výnosu, sice letos chmelaři očekávají nižší sklizeň, a to okolo 6000 tun chmele, kvalita by ale měla být v pořádku. “Nižší předpokládaný výnos u raných odrůd je dán zejména vysokými teplotami v průběhu června a následným dlouhým obdobím sucha” informoval Rosa.

Na Žatecku a Lounsku se začaly v těchto dnech sklízet chmelnice s odrůdou Žatecký poloraný červeňák. Odrůda Sládek, kterou přijel na chmelnici zkontrolovat Pavel Zítek z plzeňského Gambrinusu, si na sklizeň sice ještě počká více než týden, ale sládek Zídek už má jasno: „Chmel Sládek, ze kterého vaříme naše piva, je odrůda velmi bohatě nasazená hlávkami s optimálním vyvážením aromatických a hořkých látek, která zraje jako jedna z posledních. Podle dnešní prohlídce mám už ale jistotu, že pivo z letošního chmele bude dobré,“ konstatoval sládek.

Naše voda, foto: (chmelnice Agrofarma Karel Dittrich, Žatecko – vlevo Zdeněk Rosa, CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec, vpravo Pavel Zítek, Gambrinus)

Lze mýtům o černém pivu věřit?

Publikováno:včeraZdroj:České nápoje

Přestože tento černý poklad každý z nás zná, je stále opředen celou řadou mýtů. Tím nejznámějším je určitě otázka, zda po něm rostou nebo nerostou prsa. „Kozel je svým černým pivem znám už mnoho desítek let a tak nás zajímalo, jak to s těmito mýty je, zda jim lidé stále věří,“ komentuje vznik průzkumu sládek Velkopopovického Kozla Vojta Homolka a s nadsázkou dodává: „i když jeho výsledky náš život asi nezmění, je dobré si některé skutečnosti uvést na pravou míru.“

Mýtus č. 1: Černé pivo se pije především v chladnějších měsících
Také si myslíte, že tmavá piva se pijí více v zimě, kdy zasytí a zahřejí? Tak to patříte k celé jedné třetině Čechů. Je to pravda pouze částečně, záleží totiž, o jaké tmavé pivo se jedná. Ta česká, kterým vévodí Velkopopovický Kozel Černý, obsahují stejně alkoholu jako piva světlá. Podobný mají i obsah sladových látek. Hlavní rozdíl je, že se při jejich výrobě používá více druhů sladů, včetně karamelového a barevného, které jim dodávají jedinečnou tmavou barvu a zároveň jemnou charakteristickou chuť. Z těchto důvodu jsou i tato tmavá piva osvěžující a pijí se tak dobře během celého roku. „Na druhou stranu zejména v zahraničí jsou oblíbená tzv. zimní piva. Jedná se například o německá piva typu Bock, Doppelbock nebo Eisbock, která mají vyšší obsah sladiny a alkoholu. Díky tomu jsou velmi těžká, hutná a plná, proto se pijí pouze během chladnějších měsíců,“ vysvětluje vznik mýtu pivní degustátorka Věra Lehovcová. Naopak čeští spotřebitelé u Velkopopovického Kozla nejvíce oceňují právě skutečnost, že po každém napití máte chuť na další doušek a samozřejmě taky jeho jedinečnou chuť, karamelové tóny a jemnou hořkost.

Mýtus č. 2: Černé pivo je pro ženy
Od celé řady štamgastů a pivařů často uslyšíme „Černé nepiju, to je pro ženský!“ a souhlasí s nimi více než 50 % naší populace. „Je pravda, že se Velkopopovický Kozel Černý vyznačuje chutí s karamelovými a kávovými tóny, proto je mezi ženami velmi oblíbený,“ vysvětluje degustátorka, ale zároveň dodává: „Vedle toho je pro něj však charakteristická vyvážená hořkost a svěžest, která je v tomto případě srovnatelná s klasickým světlým pivem, proto jsou i celou řadou našich zákazníků muži.“ Dokazují to i čísla z trhu. Spotřeba tmavého Kozla je rozložena mezi muže a ženy 50:50. Je pravda, že u světlého piva je to spíše 70:30, ale i tak nelze tvrdit, že tmavé pivo pijí výhradně ženy.

Mýtus č. 3: Po černém pivu rostou ženám ňadra
Odjakživa slýcháváme frázi “Děvče, dej si raději černé, rostou po něm prsa!” Kolik je na tomto tvrzení pravdy? Přestože tento mýtus nebyl nikdy žádným vědeckým zkoumáním ověřován, výzkum Velkopopovického Kozla ukázal, že každý pátý Čech tomuto mýtu stále věří. „Musím říct, že jsem to nikdy nezkoumal a ani nevím o žádné odborné studii, která by tento mýtus potvrzovala“, říká s úsměvem sládek Vojta Homolka a dodává: „Mohu ale s jistotou říct, že krásně načepované černé pivo v nádherné sklenici všem ženám nesmírně sluší.“

Čechy baví pivní turistika. Chtějí podporovat lokální podnikatele

Publikováno:včeraZdroj:Deník.czAutor:Lenka Králová

Tuzemští spotřebitelé stále častěji navštěvují regionální pivovary rodinného typu, kterých jsou už více jak čtyři stovky. Tři turisté z deseti dokonce města s malými pivovary vyhledávají jako cíl výletu nebo místo pro trávení dovolené. Testování regionálních piv se tak začíná stávat turistickou atrakcí.

Čtyřicet pět procent zákazníků je připraveno si za lokální zlatý mok připlatit. Čtyřicet procent je ochotno zaplatit maximálně stejnou cenu jako za piva z velkých pivovarů a pouze pět procent návštěvníků regionu vyžaduje nižší cenu než u zavedených značek. I to je důvodem, proč v současnosti vzniká každý týden jeden nový minipivovar, jak vyplynulo z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) a agentury Ipsos.

81 procent účastníků průzkumu je připraveno ochutnat specifické regionální pivo z malého pivovaru. 14 procent návštěvníků českých regionů dokonce malý lokální pivovar nebo hospodu s vlastní značkou piva vyhledává jako zajímavý turistický cíl. Dvě třetiny všech turistů malý pivovar cíleně nevyhledávají, ale narazí-li na něj, rádi pivo ochutnají. Pouze jedno procento tuzemských spotřebitelů pivo z minipivovarů odmítá.

41 procent respondentů baví testování lokálních piv, více jak třetina očekává specifickou a originální chuť a 30 procent návštěvníků chce podporovat lokální podnikatele, kteří pivo produkují. Každý pátý turista si pak pivo propojuje s tradicí vázanou na místní prostředí.

„Skutečnost, že se regionální pivovary stávají turistickým hitem dokazuje i to, že 41 procent dotázaných bylo alespoň jedenkrát na prohlídce malého pivovaru a 9 procent se tak chystá učinit“, říká Tomáš Macků z agentury IPSOS.

Podle rychlé analýzy AMSP ČR existuje v současnosti 370 minipivovarů. Velké pivovary, kterých je 45, však zcela dominují v celkové produkci piva, a to s celkovým podílem 98 procent. Přesto je zájem o investování do minipivovarů mimořádný. Jen za poslední kalendářní rok vznikla padesátka nových malých pivovarů a nic nenasvědčuje tomu, že by boom ustával. Malé pivovary výborně doplňují trh velkých hráčů a nabízejí chuťově rozmanitá piva, často spojená s lokálním příběhem a vazbou na místní region.

Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů zdůrazňuje, že malé pivovary dávají lidem práci a zabraňují vylidňování venkova.

„Minipivovary jsou hitem nejenom ve velkých městech, ale především v malých městečkách a vesnicích. Poslední dobou se začínají propojovat do pivních stezek a přinášejí život do regionů, které by jinak jen těžko hledaly jinou atraktivitu,“ říká Šuráň.

Člen prezidia Českomoravského svazu minipivovarů Radovan Koudelka připomíná, že malé pivovary dávají znovu osobité příběhy, které Češi dlouhá léta znali jen z Hrabalových románů.

„Právě minipivovary se zasloužily o renesanci českého piva a pivovarnictví tím, že znovu nabídly zákazníkovi chuťovou a druhovou rozmanitost a začaly znovu velice trpělivě vychovávat českého a pak i zahraničního konzumenta piva. Vidím budoucnost malých pivovarů velice dobře,“ podotýká Koudelka.

Celková pozitivní čísla rozmachu malého pivovarského podnikání ale nekorespondují s počtem absolventů sladovník a pivovarník. Podle aktuálních údajů AMSP ČR nabízí program sladovník a pivovarník tři školy s kapacitou 45 absolventů ročně, nicméně zájem je menší a každý rok ukončuje školu tohoto zaměření v Česku přibližně 15 studentů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.08.2017 12:085.330/5.330