Novinky a zajímavosti ze světa piva

Na litoměřické radnici poptávají dlouhodobého nájemce do dalších prostor bývalého pivovaru na Tyršově náměstí. Radní by v brownfieldu v centru města chtěli vedle stávajícího skladu nápojů a nového menšího pivovaru podnikatele s potravinářskou výrobou. Nájem by měl dostat minimálně na 10 let. Město získalo na rekonstrukci budovy státní dotaci, pro nového nájemce by měla být připravena k 1. lednu 2025.

Zájemci musí dát nabídku nejpozději do 16. září. A to i s výší nájemného, které můžou platit, minimálně to však má být 165 tisíc měsíčně. Musí složit i peněžní jistotu 330 tisíc a investovat aspoň 6 milionů do technologií a zařízení. „Objekt je vhodný spíše pro malé a střední provozy, nikoliv pro průmyslovou velkovýrobu s ohledem na existující kapacitní omezení v oblasti dopravní obslužnosti,“ upřesnil Václav Härting, vedoucí majetkového odboru.

Na světové pivní mapě má Česko stále významné postavení. Chutná nejen pivařům nejen v domácích hospodách, ale i ve světě. „Pověstná kvalita českého piva je v zahraničí známa a vývoz nám roste každý rok. Máme i poptávky z dalekých teritorií,“ říká v rozhovoru pro Finanční a ekonomické informace výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Na export míří asi čtvrtina výroby, tedy zhruba pět milionů hektolitrů.

Jak české pivovary zvládly dvouletou pandemie koronaviru?
Byla to hodně náročná doba, ale zvládly. Hospody byly buď zavřené, anebo se otevíralo – zavíralo, bylo to divoké. To nám samozřejmě způsobilo velké problémy, finanční i logistické. Ale my jsme houževnatý obor, nevzdali jsme se a hledali cesty, jak hospodským pomoci.
I proto vznikl projekt Bezpečná restaurace, jehož cílem bylo pomoci s výpadkem tržeb. A následně i ukázat našim zákazníkům, že se nemusejí bát jít na pivo, protože dodržujeme hygienické standardy. Pivovary také musely změnit způsob, jak pivo zabalit a dostat k zákazníkům přes obchody.
Celkem logicky tedy propadl prodej v sudech, ale narostl podíl prodejů piva v lahvích, plechovkách a PET lahvích. Ještě musím zmínit projekt Zachraň pivo, protože to byla také krásná ukázka pospolitosti pivovarů a našich pivařů.

Chodí lidé opět do restaurací a hospod na čepované pivo, nebo zůstávají doma s lahváči?
My, Češi, budeme chodit na čepované pivo vždycky, já v to věřím. Vidíme to i na číslech. Jakmile byla možnost vrátit se do hospod, stalo se. Pít pivo je totiž pro nás společenská událost a jasně, čepované je prostě čepované. Na to já nedám dopustit.

Po koronaviru nastoupila další krize – finanční. Kvůli razantní inflaci zdražuje prakticky všechno. Jak se s tím domácí pivovary vyrovnávají?
Pravda je, že pivovary si moc oddychu neužily. Nyní mají většinou ještě nasmlouvané dodávky a zafixované ceny. Počítat ale bude muset už úplně každý, v příštím roce ještě více. Nyní je ale pro nás nejdůležitější, abychom měli dostatek surovin, tedy sladu a chmele a abychom měli elektřinu a plyn, který pro výrobu piva potřebujeme.

Nedávno jste oznámili, že usilujete o to, aby byla česká pivní kultura zapsána na světový seznam UNESCO. Co si od toho slibujete?
Kamkoliv do ciziny přijedu, české pivo je zmíněno v první nebo druhé větě. Zaslouží si mít celosvětové uznání. Ale pozor. Není to jen o pivu, je to o tradici výroby českého ležáku, o umu českých sládků, o kvalitě surovin, o setkávání v hospodách, o stylu čepování piva, o mistrech výčepních. Přihláška bude velmi, velmi dlouhá, máme se čím chlubit.

Je tedy o české pivo v zahraničí stále zájem?
Velký, na export jde čtvrtina toho, co vyrobíme. Tedy zhruba pět milionů hektolitrů. Pověstná kvalita českého piva je v zahraničí známa a vývoz nám roste každý rok. Máme i poptávky z dalekých teritorií. Hodně nám pomáhá spolupráce s ministerstvem zemědělství a ministerstvem zahraničních věcí.

Objevují se v poslední době nějaké nové pivní trendy, například nové chutě, kterým dávají Češi přednost?
My jsme země českého ležáku. To se nezmění. Ale je vidět veliký apetit k novým věcem a ochutnávání různých pivních stylů a speciálů. Jsem za to strašně ráda. Ale nejvíce mě těší, že velké pivovary spolupracují s minipivovary. Své místo na trhu si našel každý a jde teď hlavně o to, abychom je zásobovaly novinkami. Určitě bych chtěla pozvat všechny pivaře na Dny českého piva, které se letos budou konat od 14. září.

Jakému pivu dáváte přednost vy, které vám chutná?
Ještě před covidem bych řekla, že ležák a nic jiného, než ležák. Proto beru každou překážku jako motivaci. Nemohla jsem do hospody, ale mám spoustu kamarádů z řad hospodských. Takže jsem je podporovala nákupem všech možných i nemožných piv.
Tím jsem si objevila novou dimenzi, svět rozmanitosti. Baví mě zkoušet opravdu všechno, od kyselých piv a lambiků přes styly IPA, APA, pšeničná piva až po stouty a portery. Fakt všechno. A to doporučuji všem, i vašim čtenářům – samozřejmě přiměřeně.

Jedna z nejznámějších značek belgického piva Leffe čelí výzvám k bojkotu kvůli tomu, že vedení zahájilo provoz v několika pobočkách v Rusku. Otevřeli je přitom několik měsíců po začátku invaze ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu, píše server Politico.

Pivo Leffe nově vaří v sedmi ruských pivovarech firma AB InBev Efes, společný podnik AB InBev a tureckého výrobce piva Anadolu Efes. Na začátku tohoto měsíce to na twitteru napsala Belgicko-lucemburská obchodní komora v Rusku. Oznámení, které přišlo dlouho poté, co řada západních firem pod velkým tlakem veřejnosti uzavřela své obchody a továrny v Rusku, vyvolalo silnou nevoli na internetu a výzvy k bojkotu.

"Případ piva Leffe hovoří jasně. V Belgii sílí kampaň za bojkot tohoto výrobku, jejími iniciátory jsou jeho nejvěrnější spotřebitelé," uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko.

Manželka bývalého ukrajinského prezidenta Kateryna Juščenková společnost AB InBev obvinila z "podpory genocidy". "Jak rádi Západoevropané poučují ostatní o korupci, přitom sami dávají přednost penězům před morálkou. Bojkotujte pivo #Leffe," napsala na twitteru.

Rozhodnutí společného podniku otevřít pivovary v Rusku způsobilo, že se mateřská společnost AB InBev musí vypořádat s marketingovou katastrofou. Firmy se dohodly na společném podniku v roce 2018, kdy měly obě stejný podíl. Pivovarnický gigant drží v Anadolu Efes 24procentní podíl, ale turecký partner má kontrolu nad každodenním řízením a provozem.

Na otázku, zda společnost nesouhlasí s rozhodnutím vařit Leffe v Rusku, mluvčí AB InBev ve čtvrtek uvedl, že pivovar aktivně usiluje o prodej svých podílů v podniku tureckému partnerovi a o pozastavení licence na prodej některých značek.

Firma se sídlem v belgické Lovani opustila ruský trh několik týdnů po začátku války na Ukrajině. V dubnu společnost oznámila, že prodá svůj 50procentní podíl v podniku s Anadolu Efes, a očekávala, že v důsledku toho přijde o 1,1 miliardy dolarů (27,1 miliardy korun). Přestože v dubnu uvedla, že vede "aktivní jednání" o koupi podílu společností Anadolu Efes, žádný prodej dosud oznámila.

Pivo, stejně jako jiné potravinářské výrobky, není cílem evropských sankcí proti Rusku, pokud není vyráběno ve spolupráci s lidmi nebo společnostmi, na které se sankce vztahují.

V Belgii zpráva vyvolala pobouření místních politiků, kteří tvrdí, že značka je stále ve vlastnictví pivovarnického gigantu, a proto zůstává zdrojem peněz.

"Vyvolává to etickou a morální otázku," řekl opoziční poslanec François Desquesnes. Krok podle něj bude mít "důsledky pro všechny účastníky hospodářského řetězce pivovarnictví v Belgii", což ohrozí pracovní místa. Povolení k výrobě belgického piva v zahraničí považuje za "podvod".

AB InBev není jedinou západní společností, která se snaží přerušit vazby na Rusko. Francouzský ropný gigant TotalEnergies se snaží distancovat od svého společného podniku Terneftegaz s ruskou firmou Novatek. (Odprodej podílu firma oznámila v pátek večer). Společnost Uber stále hledá kupce pro svůj podíl v podniku s ruskou technologickou společností Yandex.

Stezka je cesta vzniklá, případně připravená pro potřeby určité skupiny lidí. Stezka může být obchodní, kam patří třeba ta slavná Hedvábná. K podobným účelům sloužily solné stezky. Známá je solná stezka ze starší doby bronzové z dnešního rakouského Hallstattu, která vedla až do Krušných hor. Dovezená cenná sůl se měnila za cín, baltský jantar, kožešiny a možná i zlato. Postupem času vznikaly také pašerácké a převaděčské stezky.

Nejvíce stezek vzniklo v dnešní době, já vzpomenu Stříbrnou stezku na německé straně Krušných hor, ke které se nedávno přidala i česká část vedoucí z Ostrova přes Jáchymov až na Boží Dar, kde se na původní Silberstrasse napojuje.

Právě sem do hor jsem utekla před parnými dny minulého týdne, a soukromě si založila novou gastroturistickou disciplínu: Pivní stezku.

Na počátku byla žízeň
Vše začalo tím, že jsem dostala žízeň kvůli vedru panujícímu i ve výšce okolo 1000 metrů nad mořem. Z chalupy jsem v podvečer zašla okouknout nově otevřený Penzion Königův mlýn v Háji pod Klínovcem s výhledem jak na Klínovec, tak na německý Fichtelberg. Byl nádherný západ slunce a penzion mě příjemně překvapil nabídkou jídel s využitím lokálních zdrojů potravin a zpestřením jídelníčku o krušnohorské recepty.

O zapomenuté recepty Krušnohoří se už delší dobu zajímám a jsem přesvědčena, že je o co stát. Pokud se krušnohorských specialit objeví v nabídkách lokálních restaurací víc, bude to příjemné a chutné překvapení pro hladové, ale i vybíravé hosty.

Napadlo mě, že by nezaškodila nabídka kvalitního piva z místních minipivovarů. Ta myšlenka mě doprovázela na noční cestě domů a hned druhý den jsem si načrtla začátek své soukromé Pivní stezky.

Výchozí bod Boží Dar
První zastávkou na Pivní stezce byl Boží dar a pivovar Červený vlk. Jsem zde pravidelným hostem, i když svou činnost datuje až od května 2020. Musím dodat, že jsem ještě nikdy nebyla zklamaná ani jídlem, ani nabízeným mokem. Pivo tady vařit umí, aby ne, když ho připravuje sládek Marek Mikunda, který svým uměním obohacoval přes dvacet let zahraniční pivovary od Ruska až po Kanadu.

Ze stálé nabídky si můžete nechat natočit, případně zakoupit ve skleněných lahvích spodně kvašený Božídarský jelen 12°, Červený vlk 13° a Lehký střízlík 9°. Ze svrchně kvašených je to Bílý hranostaj 11° a Nachmelený jezevec 14°. Pochopitelně si pan sládek neodpustí ani nepravidelné nápadité speciály.

Mám pro vás i tip na jídlo: k pivu je výborný nakládaný pstruh na kyselo. Vyznavači sladkého nesmějí opominout borůvkový knedlík s vanilkovou omáčkou, porce je klidně pro dva. U Červeného vlka se také krásně sedí, restauraci vévodí obrovský gril a otevřený krb v jednom, a celý zdejší prosklený prostor je ukázkou skvělého architektonického návrhu i řemeslného provedení.

Další zastávka Ostrov - Rudohor
Další pokračování Pivní stezky vede celou dobu hezky z kopce. Projedu Jáchymovem, který je plný historických zajímavostí a naučných stezek jako například Jáchymovské peklo (připomíná život politických vězňů z pracovních táborů) a v Dolním Žďáru, na začátku města Ostrova, je v původním statku Šliků umístěn řemeslný pivovar Rudohor.

Restauraci, ani výčep nenajdete, ale v miniprodejně si můžete nakoupit dle libosti až 16 druhů piv. Jak nám prozradil otec majitele, výčep se připravuje. Kdo je numismatik, případně má rád peníze, je na správném místě - podle mě se to bude týkat většiny z nás. Tady se totiž vaří pivo Groš 10°, Tolar 11°, Dollar 12°, Dukát 12°, Grešle 13°, a nově i Bittcoin 15°.

Klidně můžete pivovar pojmout jako směnárnu. Za české koruny nakoupíte cizí měnu, navíc i moderní virtuální bittcoin. Tady pozor, bittcoin stále padá, ale ten z Rudohoru si pevně drží svou kvalitu i cenu! Pokud si kladete otázku, proč zrovna piva s názvem mincí, odpověď je jednoduchá.

Jáchymovská mincovna patřící šlechtickému rodu Šliků razila před více než 500 lety stříbrné jáchymovské tolary. V roce 1785 byla zavedena ve Spojených státech státní měna americký dolar. Podobnost to je nenáhodná, Američané si název vypůjčili právě z Jáchymova.

Pokud chcete tip na jídlo mimo pivovar, opět tu mám jeden pro milovníky sladkostí. Stačí projet městem a zastavit se na ostrovském Starém náměstí. Je zde skvělá cukrárna Chocolate Koruna Pralines a její interiér a sladká nabídka je pastvou pro oči, o chutích je zbytečné mluvit.

Zpátky do hor - Ryžovna
Pokud se někdo podívá na mapu, určitě bude obdivovat, kolik jsem toho nachodila. Přiznám se, že od Rudohoru se půjde hezky dlouho zpátky do kopců, takže jsem část Pivní stezky absolvovala autem. Neberu to jako podvod. Po ochutnávkách nohy těžknou, a tak jsem vzala za vděk krátkým odpočinkem.

Vracím se zpět do Jáchymova a přes Božídarské rašeliniště doputuji do minipivovaru Ryžovna. Kraj je zde natolik drsný a zapomenutý, že na dohled odtud „bydlel“ životem unavený detektiv Kuneš (Hynek Čermák) z televizního seriálu Rapl. Kupodivu je „jeho“ chaloupka cílem mnoha turistů a následně jdou zážitek zapít do minipivovaru Ryžovna pivem s názvem Rapl.

Je to svrchně kvašený polotmavý 13° speciál, nabitý chutěmi, a dát si ho můžete i k jídlu. Restaurace je v prvním patře nad technologií minipivovaru, zařízena je střídmě v souladu s okolím a podobně vypadá i jídelníček. K denní nabídce polévky je trvale připravena silná česnečka s krutony, v zimě navíc vývar s chilli, k pivu si dáte klasického utopence nebo méně profláklý salát z matjesů.

Necituji celou nabídku, není to nutné. Jenom z vlastní zkušenosti dodám, že jsem ochutnala pivovarský guláš s knedlíkem, ten pochopitelně chybět nesměl, a jako předkrm jsem si vybrala grilovaný hermelín s brusinkami a listovým salátem. Pro turisty nabídka dostačující, kvalitní a chutná.

Tip pro zvědavé? Ryžovnu si určitě nenechte ujít, prostředí super, cyklisté, turisté a zimní běžkaři vždy vítáni. Mimo Rapla na vás čeká ještě spodně kvašený Boží Dar 12° a nekorektně nazvaný Školák 8°. Jiný kraj, jiný mrav, já vím, ale svým školákům Školáka raději neobjednávejte.

Vaše Pivní stezka
Pivovarů je v Krušných horách hodně a přesto, že vážně pojatá turistika je sport náročný a vhodný pro všechny věkové kategorie, jsem si jistá, že ve svém okolí najdete svou Pivní stezku. Věřím, že ochutnávka bude střídmá a sportovní výkony, kulturní a gastronomické zážitky obohatí pozdní léto a nastupující podzim.

Přeji hodně nachozených kilometrů, hořkých chutí, gastronomických zážitků a hezkou sobotu.

Předpokládá se, že změna klimatu zvýší závažnost záplav a sucha, což na některých místech omezí dostupnost vody a sníží její kvalitu. Odpadní vodu lze ale použít opakovaně jako vodu užitkovou i pitnou. A dá se z ní uvařit i pivo.

Že svět nedisponuje nekonečným množstvím vody, už začíná docházet i těm největším optimistům, obzvláště v souvislosti se současnou vlnou veder a požárů po celém světě. Na mnoha místech můžete rovnou zapomenout na napouštění soukromých bazénů, leckde nelze přírodní zdroje využívat ani na zalévání zahrádek. A to stále mluvíme o vodě užitkové, jejíž standardy kvality se od pitné vody přeci jen, a pochopitelně, výrazně liší.

Čištění komunálních odpadních vod pro opětovné použití jako pitné vody zahrnuje použití různých technologií k odstraňování patogenů. Voda se upravuje fyzikálním usazováním pevných látek a biologickými procesy, které odstraňují mikroorganismy. Na řadu přichází filtrace a úprava vysoce reaktivními formami kyslíku, následuje ultrafialové záření. Je tu však také takzvaný „fuj faktor“: lidé mají problém přemýšlet o pití nebo vaření s vodou, kterou se předtím někdo osprchoval, nebo ještě hůře, kterou někdo spláchl do záchodu. Na inovace v této oblasti má tedy trh jen minimální vliv.

Mnoho lidí si však neuvědomuje, že (upravenou) odpadní vodu pijeme již dnes - poté, co prošla čističkou a strávila nějaký čas v jezerech nebo řekách, nazývaných environmentální nárazníky. V nich je voda čištěna působením přírodních procesů. Mimoto existují technologie na výrobu pitné vody z odpadních vod přímo, ty se využívají například na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Symbolicky v den, kdy lidstvo vyčerpá všechny biologické zdroje, které Země za daný rok obnoví, tzv. Earth Overshoot Day (v roce 2022 připadl na 22. srpna), se Village Brewery, výrobce řemeslného piva z Calgary, připojil k výzkumníkům z University of Calgary a Xylem Technologies, americké společnosti zabývající se technologiemi v oblasti vodních technologií, aby uvařil pivo z opakovaně použité odpadní vody. Jde o první takový případ minimálně v kanadské provincii Alberta.

Než se odpadní voda přeměnila na pivo, vzali pivovarníci odpadní vodu z čistírny a provedli ji řadou sofistikovaných kroků čištění: ultrafiltrací, ozonizací, UV zářením a reverzní osmózou. Cílem bylo odstranit a inaktivovat několik typů patogenů, včetně giardia a cryptosporidia, parazitů způsobujících průjem, a virů jako norovirus a SARS-CoV-2. Jak pivo chutnalo? Prý skvěle, mnozí účastníci zahájení produkce první várky ochutnali více než jedno. Pokud v budoucnu budeme moci udělat více se stejným množstvím vody nebo použít vodu vícekrát, bude to znamenat menší poptávku po nové vodě, zmírnění dopadů rostoucí populace a měnícího se klimatu.

Nově a vědecky se podívali na vaření piva i Britové. „Tales From The Future“, pivo vyrobené po nedávné spolupráci mezi výzkumníky z University of Manchester a pivovarem Cloudwater Brew Co. bylo uvedeno na trh v srpnu 2022. Pivo je vařeno pomocí nového kmene kvasinek, hybridu, vyvinutého institutem Manchester Institute of Biotechnology (MIB) a společností Cloudwater.

Kvasinky jsou nedílnou součástí vaření piva od jeho vzniku a nedávné objevy nových divokých druhů kvasinek připravily cestu pro využití existující biodiverzity při vývoji jejich kmenů. Profesorka Daniela Delneriová z MIB a její tým v roce 2017 izolovali nový přírodní druh kvasinek Saccharomyces jurei vysoko v podhůří francouzských Alp.

Od jiných pivovarských kvasnic se liší tím, že má schopnost prospívat při nižších teplotách, má odlišný chuťový profil a je schopen fermentovat maltózu a maltotriózu, dva cukry, které se v mladině hojně vyskytují. To pivovarníkům otevřelo řadu nových možností, včetně vývoje nových šlechtitelských protokolů pro kombinaci genomu této kvasinky s genomy komerčně dostupných kmenů za účelem vytvoření velkého množství hybridů s různými charakteristikami fermentace. Nový kříženec kvasinek má zajímavé aroma a dává pivu doposud nepoznaný chuťový profil.

Tovaryš, stárek, sekerník. Parta chlapů, bez kterých v minulosti nemohl fungovat žádný pořádný mlýn. V novém minipivovaru v Dolní Lhotě na Blanensku podle zmíněných profesí pojmenovali vlastní regionální pivo. Od letošního jara zatím vyprodukovali šestašedesát várek. Jedna je zhruba čtyř sta padesát litrů piva.

Drtivá většina z tohoto množství se podle Viktora Fleka mladšího, který zmíněný minipivovar rozjel, vypije v nejbližším okolí. Časem by chtěl prorazit i do pivoték v krajském Brně. „Lidem naše pivo chutná a zákazníci se vrací. Přes léto jsme vařili na maximu naší kapacity. Nabízíme ho ve skle, litrových PET lahvích i sudech. Od deseti do padesáti litrů,“ říká mladý muž.

Poznamenal, že do podnikání se vrhl po hlavě. Vařením piva v blanenské místní části chtěl dát impuls rodinné restauraci, která byla kvůli nedávné epidemii koronaviru mimo provoz. To zatím stále platí, ale minipivovar si už své zákazníky našel v okolních několika podnicích. „Minipivovary sází na lokální zákazníky. Jsem optimista, Česko je národ pivařů. Věřím, že když minipivovar uvaří dobré pivo, tak lidé z okolí místní značku rádi podpoří,“ dodává sládek lhoteckého minipivovaru David Šubják.

Vlajkovou lodí minipivoaru z Blanenska je podle něj jedenáctistupňový ležák Tovaryš. Pivo klasického plzeňského typu. Následuje nasládlejší dvanáctka Stárek z karamelového sladu a muziku u stolu pivařů pak tvrdí třináctistupňový Sekerník. „Vaříme ještě desetistupňové pivo Mládek a světlou dvanáctku Lufťák. Ale ta se nevaří celý rok, jen nárazově. Desítku jsme udělali speciálně pro letní sezonu. Překvapilo nás, jaký o ni byl zájem. Spousta lidí je totiž k desítce dost skeptická, hanlivě ji nazývá jako obarvenou vodu a chce silnější pivo,“ vysvětluje Flek.

Pro chladnější měsíce pak v Dolní Lhotě připravují zimní vícestupňový speciál. Stejně jako na Velikonoce. Detaily zatím ale Flek nechce prozrazovat. „Speciály ještě ladíme. Budeme experimentovat, víc v tuto chvíli prozrazovat nebudu. Do konce roku bychom chtěli zvládnout uvařit stou várku. Věřím, že se nám bude s odbytem dařit. Doba není jednoduchá, lidé šetří. Nejen gastro byznys drtí zdražování energií. Nás se nejvíce dotýká elektřina. Časem máme v plánu zprovoznit vodní elektrárnu, která by měla naši spotřebu elektřiny pokrýt,“ dodává podnikatel.

Pijete rádi pivo? Záleží vám na jeho kvalitě a chuti? Ve svijanském pivovaru vyrábí nepasterizované pivo, které není tepelně zpracované a má v sobě mnoho prospěšných látek. Je totiž vyrobeno tak, jak se vyrábělo v pivní slávě minulého století.

Mnoho žen má v oblibě dobré pivo nebo ho kupuje svému partnerovi. Proto nás zajímalo, jaké jsou benefity nepasterizovaného piva, proč bychom ho měli ochutnat a co je za záhadnou vlastností piva, které pozitivně nabádá k dalšímu napití. O tom všem jsme si povídali se sládkem, Petrem Menšíkem z pivovaru Svijany.

„Pasterace, tedy tepelné ošetření, se provádí s cílem prodloužit dobu trvanlivosti piva. V důsledku zahřívání a oxidace se však při ní zhoršují senzorické vlastnosti i nutriční hodnota piva, ničí se enzymy a další zdraví prospěšné látky, a mimo jiné se také snižuje kvalita a trvanlivost pěny. Naopak chuť nepasterovaného piva je čistší a těkavé chmelové silice, jejichž obsah v pivu pasterace rovněž dramaticky snižuje, mu dodávají příjemně chmelovou pivní vůni,“ vysvětluje výhody nepasterovaného piva svijanský sládek Petr Menšík.

Je běžné, že pivovary vyrábí nepasterované pivo?
Ne, není to běžné a my jsme v tomto unikátní. Snažíme se dělat pivo způsobem, jako se dělalo v minulém století. České pivo, které svou chutí, kvalitou a pitelností proslavilo Českou republiku. Bohužel po revoluci se zde začalo kvůli novým dodavatelům moderních technologií a novým majitelům pivovarů, kteří chtěli levnou produkci vyrábět pivo efektivněji a levněji, což s sebou ale nese určité změny v chuti. Řada pivovarů také reagovala na to, že díky novým technologiím pak bylo „moderně udělané“ pivo trvanlivější. Bohužel se tím trochu snížila nutriční hodnota piva. Pivo se muselo stabilizovat a pasterizovat, čímž se odstranily některé látky, které přichází ze sladu a z chmele nebo se deaktivují další látky, jako jsou například aminokyseliny a další.

Jaké bylo tradiční české pivo, které nás proslavilo po celém světě?
Pro české pivo bylo vždy typické, že mělo vysokou pitelnost. Je to vlastnost, díky které se české pivo vždy odlišovalo od jiných piv na světě. Proto bylo tak oblíbené. Je to vlastnost, kdy každé napití vás pozitivně nabádá k dalšímu napití. Prostě čím víc pijete, tím máte větší žízeň a větší chuť na další pivo. To dalo vznik oblíbenosti piva, restauracím, šenkům, hospodám, kde se odnedávna pivo s radostí pilo. Lidé byli rádi, že pijí pivo, chutná jim a mají ho s kým pít. Nikde na světě, kromě nás toho u piva nikdy nikdo nedosáhl.

Co utváří pitelnost piva? Vlastnost, kterou našemu pivu záviděl celý svět a nedokázal ji napodobit?
Je to souhra specifických surovin a odrůd, to, kde rostou, výrobní postup, kultura pití piva, teplota piva, když se pije, kvalita a vůně pěny, chuť a říz, lidé, kteří si u piva povídají, je to mix věcí, které to všechno utváří. Bohužel zaváděním moderních postupů pro výrobu se začala tato pitelnost z piva vytrácet. Dnes si dá řada lidí jedno pivo „na žízeň“, ale víc už si jich nedá. Vidím to tak, že vody nemůžete vypít moc, ale pivo tělem krásně proteče. Dokážete vypít piva mnohem více než vody, aniž by to nějak zatížilo tělo. Perfektně hydratuje, je to vyvážený nápoj, samozřejmě je v něm alkohol, takže se to nesmí přehánět, ale pivo patří mezi velmi prospěšné nápoje, jak dokládají i odborníci.

Proč vyrábíte pivo, které neprochází pasterizací?
My se snažíme dělat pivo tak, jak se dělalo v minulém století. Chceme zachovat pitelnost, tradiční charakter a chuť jakou vždycky mělo. Proto vyrábíme nepasterizovaná piva. Sice nemají tak dlouhou trvanlivost jako piva vyrobená s pasterizací moderním způsobem v ostatních pivovarech, ale zase zachováme v pivu vše, co v něm má být a o to nám jde. Všechna piva děláme tak, že se jedná o nepasterizovaná piva, která neprocházejí tepelnou úpravou. Také investice, které děláme, jsou pro další rozvoj pivovaru a možností rozšíření výroby piva touto klasickou metodou bez pasterizace.

Tradiční metoda výroby piva se vám osvědčila, ale jdete s dobou a chcete nové věci pro své zákazníky. Jakým směrem jdou vaše významné novinky?
Například jako jediní stáčíme nepasterizovaná piva do plechovek. Pátrali jsme, jestli to dělají i jiné pivovary na světě, ale nikoho jsme nenašli. Koupili jsme technologie, plnící linku a naši zákazníci si mohou koupit kromě lahví naše piva v plechovkách. Jedná se o úspěšný krok, který se nám potvrzuje. My jsme naprosto ignorovali boom PET lahví, protože pivo podle nás do plastu nepatří, to je dehonestace tradičně vyrobeného piva. To je jako byste si dali sváteční kachnu na plastový tácek, také to bude úplně eticky špatně.

Tradiční pivo a plechovka, jak to jde dohromady?
Plechovka nám přišla jako tradiční obal, myslím, že první její použití pro uchování piva bylo v roce 1933. Je to vhodný obal, nepropouští světlo a dá se s ní dobře manipulovat. Na počátku byl vývoj a testování, přišlo nám to jako dobrý nápad, který zrealizujeme. Je to sice složitější proces při plnění, aby nedošlo k nějaké kontaminaci a všichni nás od toho zrazovali, ale my jsme to velmi dobře zvládli a nemáme s ničím problém. Vše podléhá velmi přísným kontrolám, děláme velmi pečlivě vše proto, aby naše pivo v plechovkách mělo nejvyšší kvalitu a daří se nám to. Pivo v plechovkách má trvanlivost kolem šesti měsíců a můžete s nimi zacházet, jak chcete – uskladnit si je v pokojové teplotě, stačí je vychladit před otevřením. I když je nepasterované, můžete se k němu chovat úplně stejně jako ke každému jinému pivu. Veškerá naše svijanská piva v plechovkách jsou nepasterizovaná.

Dobře, ale jaký je tedy rozdíl mezi pasterizovaným a nepasterizovaným pivem?
Kdybych to měl vysvětlit laicky, podobně jako si koupíte mléko, které je v krabici, ale má velmi dlouhou dobu trvanlivosti, prostě „mrtvá bílá voda“ protože prošlo určitými moderními způsoby výroby, aby tak dlouho vydrželo. Na rozdíl od čerstvého mléka, které je v chladícím boxu, má sice omezenou kratší dobu trvanlivosti, ale obsahuje mnoho užitečných látek, prospěšných pro tělo, které neovlivnilo tepelné zpracování. Je to stejné jako pasterizované a nepasterizované pivo.

Na co si musíte dávat pozor při tradiční výrobě nepasterizovaného piva?
Tradiční výroba s sebou nese mnohá rizika a větší výdaje, které pivovary s moderními technologiemi neřeší. Výroba je nákladnější a je za ní více lidské práce. Pasterizace je pojistka, že máte jistý výsledek. Cokoliv v tom pivu je špatně, to pak zabijete na konci tepleným zpracováním – pasterizací. My musíme neustále hlídat celý proces, protože kdyby se nám něco nepovedlo, tak se to může projevit na kvalitě piva. Musím přiznat, že se nám to nestává, že bychom něco museli řešit. Musíme být ale neustále ve střehu, nejde si říct, že můžeme klidně spát.

Je rozdíl v chuti, když porovnáme pasterizované nebo nepasterizované pivo?
Určitě ano. Už jen tou stabilizací, která předchází pasteraci, se velká část chuti plnosti piva pozmění (odstraněním bílkovin a polyfenolů) a pasterace také chuť mění. Mění ji negativně, může vzniknout pasterační příchuť, na kterou si pak lidé zvyknou. Může se zhoršit i pěnivost piva. Třísloviny, aminokyseliny, enzymy a další zdraví prospěšné látky - pokud chcete pivo s delší trvanlivostí, musíte tyto látky z části odstranit. Vidím v tom i současný tlak jíst průmyslově vyrobená jídla, nápoje, stejné je to i u piva. Zvykáme si na chutě, které jsou upravené, které ztratily původní složky, proto nám jde o návrat ke kvalitě. Naše pivo má co nabídnout, má víc chutí, chutě jsou čistší, obsahuje zdravotní benefity, které vždy v pivu byly.

Jaké jsou výhody nepasterizovaného piva, které se vyrábí podle vybraných receptur a tradičními postupy z doby, kdy bylo české pivo díky své pitelnosti jedno z nejoblíbenějších na světě?
Díky absenci tepelného ošetření si uchovává všechny původní senzorické vlastnosti, má plný obsah enzymů a dalších zdraví prospěšných látek, tříslovin, antioxidantů, velké množství vitamínů, trvanlivější pěnu, čistší chuť a vůni, vyšší obsah těkavých chmelových silic mu dodává příjemně chmelové aroma. Je to kvalita, za kterou ručíme.

Je lepší pít pivo Svijany v hospodě nebo doma?
Nejlepší je jít na pivo do hospody, užít si ho, popovídat si při něm s přáteli. Vyrábíme dnes 17 druhů piva, takže si určitě každý najde to, které mu bude chutnat. Nebo si ho koupíte ve velkých řetězcích, v obchodech, kam chodíte běžně nakupovat v lahvi nebo v plechovkách. Jsem rád, že ho kupují i ženy, a to buď pro sebe nebo pro své partnery, když jdou na nákup, nebo si ho dají někde v restauraci či hospodě.

Děkujeme za velmi příjemný osobní rozhovor a za odpovědi na naše otázky, které se všechny týkaly kvalitního piva.
V současné době pivovar do plechovek stáčí celkem osm druhů nepasterovaného piva. Bez pasterizace je i veškeré sudové a lahvové pivo ze Svijan. Výjimku tvoří ochucené nealkoholické pivo, které pasterací musí procházet. Naše návštěva pivovaru Svijany byla velmi poučná. Je skvělé vidět, jak se tento tradiční český pivovar rozšiřuje, a i přes velkou konkurenci v podobě piva vyrobeného „moderním způsobem s pasterizací“ se jim daří a mají prostor pro zajímavé novinky – například v tom, že jsou nejspíš jediní na světě, kdo s úspěchem plní tradiční nepasterované pivo do plechovek.

Pivní speciál Matylda, jehož koupí zákazníci přispějí na opravu legendární lokomotivy, to je žhavá novinka v minibarech Českých drah.

Minibary Českých drah začaly prodávat pivní speciál Matylda. Jde o limitovanou sérii plechovkového piva z plzeňského minipivovaru Proud. Hlavní myšlenkou výroby tohoto pivního speciálu je získání finančních prostředků na opravu lokomotivy 313.432 s přezdívkou Matylda. „Veškerý výtěžek půjde na opravu lokomotivy. Ta probíhá v Lužné u Rakovníka, aktuálně nás v pokračování brzdí oprava os lokomotivy, která se bohužel protáhla. Přesto bychom jí chtěli mít kompletně spravenou do konce letošního roku. Po dokončení se lokomotiva vrátí do Olomouce, kde bude provozována při nostalgických jízdách,“ říká ředitel Centra historických vozidel ČD Marek Plochý. Jde o první pokus, jestli bude o pivo mezi fanoušky železnice zájem, případně by v podobné podpoře opravy historických vozidel rád pokračoval. Pivo je k dostání i v ČD Muzeu v Lužné u Rakovníka.

Další novinkou v minibarech je jedlý hmyz. Konkrétně to jsou křupaví červíci nebo cvrčci, které jsou plnohodnotným zdrojem bílkovin a pestré škály mikroživin. Oblíbené jsou pro svůj zdroj proteinů zejména u sportovců. Šetrné jsou i k životnímu prostředí, protože chov hmyzu je mnohem ekologičtější a neprodukuje tolik emisí jak chov hospodářských zvířat.

Během letních měsíců jsou velmi populární i chlazené nápoje, například půllitrových plechovek Pilsner Urquel se za první měsíc prázdnin prodalo již 13 630. Za stejné období se prodalo i 9 551 piv Budweiser Budvar. Neoblíbenějším nealkoholickým nápojem v červenci byla Kofola (10 609 lahví) a dalším pak neperlivá voda (8 480 lahví).

Služba ČD Minibar nebo prodejní automaty občerstvení jsou v současném jízdním řádu v 217 spojích. Jedná se o linky Západní expres, Krušnohor, Ostravan, Slovácký expres, Svitava, Vysočina, Rožmberk, Hradečan a Krakonoš (v úseku Praha – Hradec Králové).

Pivovarům Staropramen loni meziročně klesl čistý zisk o 45,4 procenta na 441 milionů Kč. Tržby naopak meziročně stouply o 4,2 procenta na 4,23 miliardy korun. Jejich růst podle vedení společnosti táhl hlavně prodej v segmentu prémiových piv. Tržby byly o tři procenta nižší než v roce 2019 před vypuknutím pandemie koronaviru. ČTK to sdělila mluvčí Staropramenu Denisa Mylbachrová.

Společnost již v dubnu uvedla, že prodeje piva loni meziročně klesly o 1,8 procenta na 3,13 milionů hektolitrů. "Ačkoli byl trh po většinu prvního pololetí výrazně omezen pandemickými opatřeními, zvládla naše společnost loňský rok velice dobře. V oblasti prodejů se osvědčila změna strategie. Vyšší tržby jsme realizovali i přesto, že došlo k poklesu prodaného objemu piva," uvedla finanční ředitelka firmy Silvie Miklósová. Doplnila, že na výsledku hospodaření se významně podílely výnosy z dividend od dceřiných společností.

Pandemie podle společnosti ovlivnila také ukazatel EBITDA, tedy zisk před započtením úroků, daní a odpisů. Meziročně klesl o deset procent na 535 milionů korun. Podle Miklósové došlo k poklesu hlavně kvůli uzavření restaurací a hospod a rostoucím vstupním nákladům. Společnost uvedla, že loni meziročně o deset procent stoupl objem piva prodaného v zahraničí na 967.000 hektolitrů. Mezi nejvýznamnější trhy patří Slovensko, Švédsko, Německo, Maďarsko a Polsko.

Pivovar letos v dubnu uvedl na trh novinku Staropramen 12, která nahradí Staropramen Ležák. Od května je na trhu také nová příchuť pivního mixu Staropramen Cool Tmavá švestka s nulovým obsahem alkoholu.

Pivovary v Česku podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven loni uvařily 19,6 milionu hektolitrů piva, meziročně o 2,8 procenta méně. Snížila se také spotřeba piva na jednoho obyvatele ze 135 litrů v roce 2020 na 129 litrů. Objem výroby i spotřeba na hlavu klesá druhým rokem.

Počet hostů v restauracích ubývá a pravidelní návštěvníci chodí do restaurací méně často než tomu bylo před covidem. Aby hospodští nalákali své hosty, musí neustále měnit svou nabídku a přemýšlet nad tím, jakým způsobem změní nebo restartují své podnikání. S tímto jim v posledních letech pomáhají pivovary, které nabízejí rozvojové programy i finanční pomoc.

Komplexní program rozvojových aktivit, který dokáže pomáhat v hlavních činnostech restauračního podnikání, nabízí například Plzeňský Prazdroj. Jejich programu se zúčastňuje restaurace U Bohuslavů, která má dlouhou tradici. V Čelákovicích ji v roce 1907 založil praděda současného provozovatele. Po roce 1948 rodina o provoz přišla, ovšem po revoluci ji získala v restituci zpět.

„S Prazdrojem spolupracujeme již od roku 1993 a v posledních pěti letech se pro nás stal i byznysovým partnerem. Pivovar nám pomáhá se školením zaměstnanců, marketingem i online marketingem, školou čepování či dalším poradenstvím. Prazdroj pro nás už není jen dodavatel piva, ale je to partner v rámci byznysu, který chceme rozvíjet,“ říká provozovatel David Bohuslav, který podpůrný program doporučuje všem restauracím.

Plzeňský Prazdroj v posledních letech významně investuje převážně do menších restaurací a poskytuje jim nejen poradenství, ale také finanční podporu. V posledních pěti letech pivovar provedl komplexní diagnostiku skoro třem tisícům provozoven a do rozvojových programů zapojil na 500 hospod.

Celkově tak jen do této formy pomoci hospodám investoval už přes 20 milionů korun, jen letos to bude téměř 5 milionů. Součástí rozvojových programů jsou školení a semináře od ryze ekonomických a manažerských, přes digitální propagaci až po kulinářské, jak správně vybírat a nakupovat suroviny a jaká jídla připravovat s ohledem na lokalitu a preference zákazníků.

„Restaurace a hospody, které se tohoto rozvojového programu zúčastní, potvrzují, že jim to prokazatelně zvyšuje tržby a že jejich provozovnu navštěvuje více zákazníků,“ říká manažer rozvoje zákazníků Plzeňského Prazdroje Jakub Zaoral a dodává, že od začátku roku pozorují nárůst zájmu o diagnostiku hospod i školení.

„Hospodští vidí, že to funguje, že často stačí udělat malou změnu, vylepšit přístup personálu, zkusit propagaci na internetu nebo vyladit exteriér, a hosté se najednou vrací,“ potvrzuje Jakub Zaoral.

Ne každá plzeňská restaurace se ovšem do programu dostane. Důležité je i to, zda se ji samotný hospodský snaží pozvednout. Výběr záleží hlavně na základě spolupráce s obchodními zástupci z pivovaru, kteří jsou primárním kontaktem. „Náš obchodní zástupce je zodpovědný za rozvoj provozoven. On jasně ví, kterou hospodu chce kam dostat, jak je majitel ochotný do programu investovat svůj čas,“ vysvětluje Zaoral.

Ovšem podle něj jsou některé změny vidět okamžitě, ať už je to komunikace na sociálních sítích nebo online komunikace se zákazníkem. „Co se týče tržeb, tak zvýšení mohou provozovatelé vidět už do několika týdnů až měsíců,“ říká Jakub Zaoral.

Milionové investice do hospod
Nejen Plzeňský Prazdroj, ale i další pivovary hospodám pomáhaly s provozem během pandemie a pokračují v tom i nyní. „Pokračujeme v podpoře restauracím, kterým chceme pomoci přilákat lidi a ukázat krásu tradiční české pivní kultury. Investujeme do rozšiřování sítě provozoven s naším tankovým pivem a také jsme připravili program investiční a reklamní spolupráce, kdy pomáháme mimo jiné zvyšovat kvalitu a viditelnost restaurací a hospod. Zatím jsme takto pomohli více než osmdesáti gastro zařízením, do konce roku plánujeme, že by to mělo být téměř 150,“ říká obchodní ředitel společnosti Pivovary CZ Group Tomáš Konečný.

Také Pivovary Staropramen se intenzivně zapojují do podpory a vzdělávání provozovatelů gastro provozoven. „Provozovatele hospod v oblasti správné péče o pivo pravidelně vzděláváme, zdokonalujeme také výčepní technologie a zařízení, poskytujeme poradenství a pomáháme s realizacemi proměny interiéru. Do aktivit na podporu hospod a restaurací ročně investujeme desítky milionů korun,“ doplňuje tisková mluvčí Denisa Mylbachrová.

Krušovický pivovar restauracím pomáhá programem s názvem „Budování zážitku se značkami“, v rámci kterého pomáhají hospodám s venkovní reklamou.

„Vysvětlujeme, jak nepřidělávat vizuální smog a naopak pracovat s venkovní reklamou ve svůj prospěch. Zároveň hospodám pomáháme i s interiérem skrze designovou agenturu a kompletní redesign nebo formou konzultační firmy, která zákazníkovi pomáhá zlepšit kvalitu servisu či dalších gastro oblastí,“ doplňuje obchodní ředitel On Trade a člen představenstva společnosti Heineken Pavel Slavík a dodává, že hospody a restaurace podporovali napříč celou skupinou Heineken, a to především finančně, částkou skoro 120 milionů korun.

„Provozovatelé je mohli využít například k rekonstrukci lokálu, nákupu nového vybavení nebo na splacení dluhů, které jim v důsledku koronavirové krize vznikly. Dalších dvanáct milionů jsme alokovali převážně na reklamní podporu hospod. Další prostředky jsme investovali formou produktů a slev do restartu podnikání,“ doplňuje Slavík.