Novinky a zajímavosti ze světa piva

Plány zůstávají již od vzniku samostatného pivovaru ve Svijanech na konci devadesátých let stále stejné: vařit kvalitní české pivo poctivou tradiční technologií, tedy tak, jak se vařilo v dobách jeho největší slávy, říká Roman Havlík - ředitel PIVOVARU SVIJANY.

Na konci roku bývá obvyklé bilancovat jeho průběh. Jaký byl pro vás ten letošní z ekonomického hlediska?
Bohužel nebyl tak úspěšný, jak jsme si během dvou covidových let návrat k normálu představovali. Pandemii vystřídala inflace, raketově rostoucí ceny energií a všech vstupů. Všechny tyto faktory se bohužel projevily na nižší poptávce. Za zmínku stojí i fakt, že se změnila i struktura prodeje: zatímco sudové a tankové pivo podstatně – až o pětinu – roste, lahvové pivo ztrácí. Je vidět, že se lidé navzdory stále vyšším cenám skutečně začali vracet do restaurací a hospod. Ale jak se to vše promítne do našich celkových výsledků, je zatím předčasné odhadovat. Sice před sebou máme Vánoce, které jsou z hlediska obchodu tradičně nejsilnějším obdobím celého roku, ovšem jak se k nim letos spotřebitelé postaví letos je zatím ve hvězdách. Stejně tak těžko v tuto chvíli odhadovat, jak aktuální ekonomická situace projeví na návštěvnosti restaurací v nejbližších měsících. 

Který největší problém musíte nyní řešit? Je jím zdražení energií? Projeví se toto zdražení na produkci piva?
Výroba piva je, jak známo, energeticky náročná. Skokové zdražování energií, zejména plynu, na nás proto skutečně dopadá asi nejcitelněji. Děláme tedy vše pro to, abychom se s vysokými cena vyrovnali, investujeme například do zajištění vyšší energetické soběstačnosti pivovaru pomocí instalace solárních panelů na střechách pivovarských budov. Spolu s tím probíhají i další dílčí investice a organizační opatření s cílem maximálně využít potenciál úspor všech energií. Jejich vysoká cena bude nicméně spolu s dramatickým nárůstem cen obalových materiálů, pohonných hmot a surovin na výrobu piva velmi pravděpodobně do budoucna vytvářet opět tlak na na pivovary. Ale není to ani zdaleka faktor jediný: například obalové kartony nebo pivní korunky se během roku zdražily násobně. 

Před čtyřmi lety jste uvedli do provozu linku na plechovkové balení. Jak se vám výroba piva v plechovkách osvědčila?
Stáčecí linka představovala největší investici v celé historii pivovaru, takže jsem rád, že se potvrdil náš odhad a trend příklonu k pivu v plechovkách je i v našich zeměpisných šířkách nezvratný. Myslím, že jsme to velmi správně vycítili a naskočili do toho vlaku včas. A také se v něm jen nevezeme, v určité oblasti dokonce vynikáme – ve spolupráci s výrobcem stáčecí linky jsme například celou technologii doladili tak, že jako jediní dokážeme do plechovek plnit pivo nepasterované.

Plechovky představují pro pivo ideální obal a mají řadu výhod, mimo jiné jsou nerozbitné a pivo se v nich rychle vychladí. Poptávka po plechovkovém pivu ze všech těchto důvodů trvale vykazuje vzestupný trend, takže aktuálně již do plechu stáčíme zhruba 13 procent naší produkce. 

Od jara letošního roku jsou v provozu i vaše pivní lázně. Jsou něčím specifické?
Nejsou to jediné pivní lázně v Libereckém kraji, ale jsou specifické tím, že jsou jako jediné přímo u zdroje, kde se přímo nabízelo, abychom vybrané kvalitní suroviny a meziprodukty vznikající při výrobě piva využili i k tomuto účelu, zvláště když jsme pro lázně našli prostory ve stylovém prostředí zrekonstruovaného Zámku Svijany. Horká lázeň ve vířivých dubových vanách s kvalitní svijanskou vodou obohacenou o pivovarské kvasnice, slad a chmel představuje skutečně nezapomenutelný zážitek a má také řadu prokazatelných zdravotních benefitů. 

Za pár dnů budou Vánoce. Přichystali jste pro milovníky svijanského moku nějaké vánoční překvapení?
I letos jsme dostáli naší dlouholeté tradici a přicházíme s nápaditým vánočním dekorem všech našich piv. Náš dvorní designér přitom tentokrát sáhnul pro paletě různých fialových tónů, které lahvím i plechovkám svijanského piva dodávají skutečně sváteční vzhled. Fialová edice 2022 jistě opět udělá radost sběratelům i běžným zákazníkům. 

A otázka na závěr: Jaké jsou vaše plány do budoucna? Kterým směrem chcete pivovar Svijany rozvíjet?
Naše plány zůstávají již od vzniku samostatného pivovaru na konci devadesátých let stále stejné: vařit kvalitní české pivo poctivou tradiční technologií, tedy tak, jak se vařilo v dobách jeho největší slávy. Jako jeden z mála velkých pivovarů je tedy stále kvasíme v otevřených kádích na spilce a necháváme zrát v ležáckých tancích, i když je to náročnější a dražší než moderní průmyslová výroba. Nic nehodláme měnit ani na používání jen těch nejkvalitnějších surovin. I do budoucna také zachováváme celý sortiment piva českého typu v celé jeho šíři – od výčepního piva přes ležáky až po několik silných piv a nově i moderní míchané nápoje z nealkoholického piva. Nemění se ani náš cíl hýčkat si své stále zákazníky a získávat kvalitou produkce zákazníky nové. 

Nepříjemný nárůst cen energií a zvyšování nákladů na provoz trápí mimo jiné také restaurace a hospody. Jednou z položek, u které nedávno došlo ke zdražení, je přitom i pivo. Třeba to, které vaří Plzeňský Prazdroj. Právě západočeský producent zlatavého moku ale nyní přichází ve spolupráci s dalšími partnery s projektem, který by měl v oblasti čepování ušetřit až desítky procent nákladů. Příležitost dostane chytrý výčep. Respektive “Chytrej výčep”, jak mu sdružení firem říká.

Plzeňský Prazdroj se ve svém úsilí pomoci hospodám pouští do zcela nové oblasti. Spolu s technologickými partnery CIIRC ČVUT, Microsoft, Adastra a Smart Technology očipuje v celkem 45
tuzemských hospodách výčepní zařízení a bude po dobu 12 měsíců sbírat údaje o průtoku piva, vody i spotřebě energií v jednotlivých částech výčepu. Jejich provoz tak dohromady bude monitorovat více než tisícovka senzorů.

„Pro celou gastronomii jsou rostoucí ceny energií zásadní komplikací. Ale šetřit tím stylem, že zhasneme, vypneme kuchyni a snížíme teplotu v podniku, není řešení. Proto vítáme iniciativu Prazdroje, která hledá koncepční a dlouhodobé řešení, jak hospodám pomoci,“ říká Jiří Mokrý, spolumajitel pražské restaurace Katr, která je prvním podnikem, kde experti senzory instalovali.

„Projekt Chytrej výčep jsme iniciovali proto, abychom hospodským pomohli nejen přežít těžké období, ale zároveň přinesli řešení, které jim dlouhodobě sníží náklady. Měřením nejprve získáme důležitá data. Na jejich základě pak spolu s partnery inovujeme celou výčepní technologii a poskytneme ji hospodám. To vše s cílem zachovat tradiční českou pivní kulturu,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Projekt se zaměří na celou „cestu“ čepovaného piva v hospodě. Zrentgenuje výčep a zmapuje spotřebu energií v celém výčepním vedení, počínaje uložením piva ve sklepě nebo chladicím boxu přes jeho teplotu a tepelné ztráty po cestě ze sudu či tanku až po načepovanou sklenici. Zaměří se i na spotřebu elektřiny potřebné k chlazení vany, ve které se chladí půllitry.

“Zároveň budeme sledovat a měřit i spotřebu vody během celého procesu péče o kvalitu piva a pivního skla. Na základě získaných dat pak navrhneme takové úpravy výčepu, abychom hospodským ušetřili náklady na vodné i elektřinu. Pro hosty se tím nic nezmění, kvalita piva zůstane zachovaná, ale hospodský ušetří v rámci výčepu až 30 % energií,“ říká Jakub Zaoral, vedoucí projektu Chytrej výčep z Prazdroje.

V každé měřené hospodě bude použita téměř třicítka senzorů, od kterých poputují data do cloudové platformy Azure od Microsoftu. První vsledky měření budou dostupné v roce 2023.

Pivo patří nejen do naší, ale i do světové kultury již od nepaměti. Modernizace a nové technologie se však nevyhnuly ani tomuto oboru a nesou s sebou jisté klady a zápory. Moderní technologie snižují potřebu manuální práce, vedou k úspoře času a energií při výrobě, k lepší standardizaci vyráběných produktů a vyšší hygienické úrovni. V průmyslové velkovýrobě se jedná především o tlak na snižování nákladů. Někteří technologické novinky a pomocníky při výrobě piva vítají, jiní se snaží držet tradičnějších metod.

Jaké nejmodernější technologie se při výrobě piva používají dnes?
V současné době vládnou CKT (Cylindro kónické tanky). Jsou velmi variabilní a pivo se v nich dá vyrábět, jak velmi rychle, moderně a levně podle vzoru nadnárodních koncernů, tak ryze craftově (řemeslně). Mezi pivovarníky se však stále najdou jejich odpůrci a příznivci klasických otevřených spilek.

V průmyslovém pivovarství se již desítky let používá tzv. HGB (High Gravity Bewing). To je označení pro zařízení, které umožňuje z navařené mladiny získat výrazně vyšší koncentraci a úpravou produkovat pivo požadované nižší koncentrace a tím zvýšit celkovou produkci.

Dalším oblíbeným trikem je vařit na moderních varnách za mírného přetlaku podobně jako v tlakovém hrnci. Jak HGB, tak tlakový var pravověrných sládků výslednému pivu ne úplně svědčí.

Mezi další poměrně nové pomocníky při vaření piva je odstředivka na odstraňování kalů, aby pivovary dosahovaly vyšších výnosů a vyšší efektivity při zpracování piva. Například při výrobě studeně chmelených piv a piv s divokými přísadami je při citlivém použití neocenitelným pomocníkem.

Samozřejmostí dnes již bývá i tzv. CIP – jinými slovy automatická sanitace, která slouží k mytí a proplachování technologií v potravinářských nebo dokonce farmaceutických provozech. Díky IoT - internet of things lze dnes celý proces sledovat a ovládat online vzdáleně.

„Posledním počinem v pivovaru Budějovický Budvar bylo zprovoznění nové, výkonnější, modernější a úspornější linky na stáčení lahví a plechovek. Neustále probíhá optimalizace logistických procesů. Zdokonaluje se využití energie. Od konce devadesátých let jsme po řadě testů opustili otevřené spilky a používáme jen CKT v kombinaci s ležáckými tanky. Tyto kapacity stále rozšiřujeme, poslední instalace proběhla před dvěma lety,“ popisuje modernizaci Aleš Dvořák.

Výroba v Česku oproti jiným evropským zemím
V Čechách se ve velkém vyrábí hlavně ležáky, tedy spodně kvašená piva. V anglosaských zemích a v Belgii je i určitý podíl svrchně kvašených piv typu „ALE“ (původně označoval pivo vyráběné bez použití chmele). Craftová scéna s tím za poslední desetiletí tak zamíchala, že na zcela netradiční receptury lze narazit v celé Evropě. Rozšiřuje nabídku pivních stylů a vede k rozmanitosti pivního trhu. I malé „pivovárky“ nechtějí utrácet zbytečně peníze, ale jejich motorem je kromě profitu snaha o originalitu, rozmanitost a radost z ušlechtilého nápoje. V malém se vyrábí s většími náklady a pracněji. Cena tomu odpovídá, ale odměnou je nám zmíněná rozmanitost chutí.

Na západ, ale i na východ od našich hranic lze pozorovat snahu, co nejvíce srazit náklady a maximalizovat zisk a to tak, aby to zákazník ještě unesl. Což je v dnešní době téměř nezbytné v každém oboru. V Čechách je však stále mnoho tzv. průmyslových pivovarů, kde sládci udržují rozumný kompromis.

Výroba piva je různá napříč světem, ale i napříč tamních pivovarů. Základem však stále zůstává obilí, tedy slad, voda, kvasnice a chmel.

Spolu s prvním adventem Budějovický Budvar zahájí charitativní prodej Požehnaného ležáku. Zvláštní várce budvarské vlajkové lodi požehnal Mons. Vlastimil Kročil, biskup českobudějovický a výtěžek z prodeje poputuje Diecézní charitě České Budějovice. Speciální balení bude rovněž zasláno do Vatikánu jako dar Svatému otci papeži Františkovi. Letos bude Požehnaný ležák prodáván v Masných Krámech a ve stánku v Globusu v Českých Budějovicích.

Tento rok bude Požehnaný ležák k dostání výhradně v lahvích. Pivovar chce skrze to podpořit myšlenku, že patří na vánoční stůl.

„Dobré skutky k Vánocům neodmyslitelně patří. Jsem rád, že se nám tradici Požehnaného ležáku v pivovaru daří udržovat a jsem moc vděčný všem, kteří se do tohoto hezkého projektu letos zapojili,“ říká Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Dobročinný projekt Budějovického Budvaru a Biskupství českobudějovického letos probíhá již pošesté. I letos přiložili ruku k dílu zaměstnanci pivovaru a Diecézní charity, kteří společnými silami ležák ručně zabalili a přispěli tak dobré věci. Cílem projektu je každoročně pomoci tam, kde je to zapotřebí. Letos půjde výtěžek z prodeje na podporu Dobrovolnického centra Diecézní charity České Budějovice.

„Velice děkuji Budějovickému Budvaru, že výtěžek věnuje Diecézní charitě. Máme přes sto stálých dobrovolníků a jejich práce je v charitní síti nepostradatelná. Věnují se dětem ze sociálně slabých rodin, tráví čas se seniory nebo nemocnými lidmi. A to vše ve svém volnu a bez nároku na honorář. Jsem rád, že je společně s Vámi můžeme podpořit ve vzdělávání, materiálně zajistit jejich činnost, zafinancovat provoz a vybavení kluboven, a hlavně koordinaci jejich nasazení. Jejich práce si nesmírně ceníme,“ dodává ředitel Diecézní charity České Budějovice Jiří Kohout.

V loňském roce prodej Požehnaného ležáku pomohl Diecézní charitě částkou 262 tisíc korun.

V restauracích se nyní nerosí jenom půllitry, zvyšující se výdaje za energie opotily také obličeje mnoha hospodských. Alespoň částečně jim bude snad moci pomoct projekt „Chytrej výčep“, který nyní spouští hlavní český výrobce piva – Plzeňský Prazdroj.

Ten bude ve spolupráci s firmami Microsoft a AdAstra a Českým vysokým učením technickým v Praze měřit po dobu jednoho roku energetické parametry v 45 hospodách po celé republice, aby zjistili, jak se při čepování piva, ale i u celkového provozu dá ušetřit.

Nyní bude zhruba tři měsíce trvat, než se do restaurací čidla, která budou jak ve sklepě, ale i v samotných výčepních zařízeních, nainstalují. „Měřením nejprve získáme důležitá data. Na jejich základě pak spolu s partnery inovujeme celou výčepní technologii a poskytneme ji hospodám,“ řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

Změří se tak tepelné ztráty při cestě piva ze sudu či tanku až po sklenici. „Zaměříme se i na spotřebu elektřiny potřebné k chlazení vany, ve které se chladí půllitry. Zároveň budeme sledovat a měřit i spotřebu vody během celého procesu péče o kvalitu piva a pivního skla,“ dodal vedoucí projektu Jakub Zaoral.

Snížení spotřeby energií až o 30 procent
V každé provozovně bude zhruba 30 senzorů, data o spotřebě nebo průtoku potom dají dohromady s informacemi o venkovní teplotě. Výsledky by se měly získávat postupně, první větší výstupy se očekávají už v příštím roce.

Hospody už nyní podle Prazdroje přemýšlí, jak ušetřit. Problémem je, že můžou například při omezení osvětlení, omezování teplé kuchyně nebo vypínání chladících zařízení v době, kdy nejsou otevřené pro běžný provoz, ztrácet zákazníky. Ve finále tak můžou skončit ekonomicky hůř, než kdyby se šetřit nesnažily. Do budoucna Prazdroj slibuje, že chytrými řešeními sníží spotřebu energií při čepování piva až o 30 procent.

„Chytré“ výčepy potom bude postupně zavádět do provozu. Ročně pivovar přispívá restauracím kolem 450 milionů korun, má v majetku výčepy za zhruba dvě miliardy Kč. Podle Mráze jsou účetně odepsané za zhruba sedm let, reálně fungují deset až 15 let. „Ale když to budeme chtít udělat, tak to uděláme,“ dodal. Na výměnu výčepů by tak mohly jít i stamiliony korun ročně.

který nyní spouští hlavní český výrobce piva – Plzeňský Prazdroj.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Plzeňský Prazdroj

Ten bude ve spolupráci s firmami Microsoft a AdAstra a Českým vysokým učením technickým v Praze měřit po dobu jednoho roku energetické parametry v 45 hospodách po celé republice, aby zjistili, jak se při čepování piva, ale i u celkového provozu dá ušetřit.

Nyní bude zhruba tři měsíce trvat, než se do restaurací čidla, která budou jak ve sklepě, ale i v samotných výčepních zařízeních, nainstalují. „Měřením nejprve získáme důležitá data. Na jejich základě pak spolu s partnery inovujeme celou výčepní technologii a poskytneme ji hospodám,“ řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

Změří se tak tepelné ztráty při cestě piva ze sudu či tanku až po sklenici. „Zaměříme se i na spotřebu elektřiny potřebné k chlazení vany, ve které se chladí půllitry. Zároveň budeme sledovat a měřit i spotřebu vody během celého procesu péče o kvalitu piva a pivního skla,“ dodal vedoucí projektu Jakub Zaoral.
Snížení spotřeby energií až o 30 procent

V každé provozovně bude zhruba 30 senzorů, data o spotřebě nebo průtoku potom dají dohromady s informacemi o venkovní teplotě. Výsledky by se měly získávat postupně, první větší výstupy se očekávají už v příštím roce.

Hospody už nyní podle Prazdroje přemýšlí, jak ušetřit. Problémem je, že můžou například při omezení osvětlení, omezování teplé kuchyně nebo vypínání chladících zařízení v době, kdy nejsou otevřené pro běžný provoz, ztrácet zákazníky. Ve finále tak můžou skončit ekonomicky hůř, než kdyby se šetřit nesnažily. Do budoucna Prazdroj slibuje, že chytrými řešeními sníží spotřebu energií při čepování piva až o 30 procent.
Trojky byly za socialismu nejrozšířenější restaurace, říká historik stravování

„Chytré“ výčepy potom bude postupně zavádět do provozu. Ročně pivovar přispívá restauracím kolem 450 milionů korun, má v majetku výčepy za zhruba dvě miliardy Kč. Podle Mráze jsou účetně odepsané za zhruba sedm let, reálně fungují deset až 15 let. „Ale když to budeme chtít udělat, tak to uděláme,“ dodal. Na výměnu výčepů by tak mohly jít i stamiliony korun ročně.

Třetina hospod si není jistá svou existencí
Třetina hospod a restaurací, kam Plzeňský Prazdroj dodává pivo, si zejména kvůli energetické krizi není jistá svojí existencí. Definitivně zavřít je pak rozhodnuto jedno procento z nich, ukázal zářijový průzkum mezi 5 500 provozovnami.

Největší pivovar v zemi dodává svá piva do 20 000 podniků, což jsou dvě třetiny celkového počtu restaurací a hospod v Česku.

„Největším problémem jsou rostoucí ceny energií a surovin, ale také nedostatek personálu,“ řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz. Informace Prazdroj zjišťoval v celé republice. Vyplynulo z něj, že třicet procent provozoven váhá, zda bude dále podnikat, sedmdesát procent pokračovat chce.

Nejvíc podniků, které deklarovaly, že nebudou pokračovat, je ve městech s 5 000 až 20 000 obyvateli, následují obce do pěti tisíc lidí.

Restaurace se potýkají s poklesem hostů už od časů covidu. Aby hospodští nalákali své hosty, musí neustále měnit svou nabídku a přemýšlet nad tím, jakým způsobem změní nebo restartují své podnikání. S tím jim v posledních letech pomáhají pivovary, které nabízejí rozvojové programy i finanční pomoci.

Deset druhů piva a minipivovar, kde si může každý uvařit pivo podle své chuti. Kroky milovníků zlatavého moku nyní vedou na Hradčanskou.

Venku si už před nově otevřeným Automatem Matuška nepostojíme, jelikož zima přišla nečekaně brzy. Naštěstí se ale nedá říct, že by společně s ní zamrznul i český gastronomický rybníček. Kromě dlouho vyhlíženého pivního podniku můžeme objevovat i další kulinářské zajímavosti. Třeba restauraci ukrytou v malebných uličkách pod Pražským hradem nebo místo, kde se snoubí všechny chutě Asie. Čerstvý přehled kulinářských novinek je po dvou týdnech opět tady.

Automat Matuška
Po roce a půl příprav a plánování otevřel Pivovar Matuška svou první hospodu. Adam Matuška, spoluzakladatel oblíbeného pivovaru, společně s Petrem Tyrichtrem a Bohumilem Spěvákem z karlínského Krystal Bistra poprvé přivítali hosty v novém Automatu Matuška v Dejvicích v sobotu 5. listopadu. „Bylo to velké. Spousta lidí už se nám vrací a většina ohlasů, které se k nám dostávají aspoň osobně, jsou naštěstí pozitivní,“ říká Adam Matuška.

Automat odkazuje na tradici podniků, které na území Česka byly oblíbené už od dob první republiky. Vyhlášený byl například automat Koruna na Václavském náměstí. Podle Matušky šlo o místa, kde se nejen jedlo, ale zejména pilo pivo. A i když si na tento koncept Češi odvykli a možná se podivují, že někdo otevře hospodu bez obsluhy, známý pivovarník je přesvědčený, že jde o formát, na který stojí za to navázat.

„Mám rád, k jaké tady dochází interakci mezi hosty, když nesedí celý večer u stolu. Člověk se potkává s lidmi ve frontě, když je hospoda plná, je celá v pohybu, pěkně to tady proudí,“ usmívá se. V kuchyni, za kterou stojí šéfkuchař Michal Pravda, se zaměřují na moderní jídla, která jsou sice rychle vydávaná, ale je za nimi spousta práce a kvalitních surovin. Kromě guláše s domácím rohlíkem a dejvického barbecue, jak kuchaři nazývají svůj zdejší repertoár, si tu můžete dát také zeleninu, která je na stejné úrovni jako chody z masa.

Světla reflektorů se tady v doprovodu 3D obrazů od Jakuba Matušky alias Maskera upírají především na pípu, která je dílem designéra Michala Froňka, Adama Matušky a svářeče Václava Eliáše. Deset kohoutů připomíná motor sportovního vozítka a jsou unikátní tím, že každý z nich má vlastní trubky na dochlazovací vodu. Díky tomu je každé pivo nejstudenější do posledního momentu. Adam Matuška také chtěl, aby bylo dobře vidět na proces samotného čepování, aby si každý mohl užít pohled na řemeslo výčepního.

„Každý den tu navíc čepujeme pivo z dřevěného sudu, který narážíme vždy v pět hodin. Od bednářů z Prazdroje jsme si nechali udělat deset vysmolených sudů. Pivo se tak naráží palicí, takže je to vždy docela show. A na sud dáváme led z formy, kterou nám vytiskli v Prusa Research na 3D tiskárně,“ přibližuje další vychytávku Matuška. V současnosti si tu také můžete užít speciál, který není k dostání nikde jinde – pivo Strawberry Milkshake se 17 stupni.

Automat Matuška ukrývá také podzemní část, kde je dokonce malý pivovar. Neslouží ale pro potřeby Automatu, ale pro hosty, kteří si zatouží uvařit vlastní várku piva – třeba během rozlučky se svobodou nebo team buildingu. Postará se o ně sládek z Pivovaru Matuška a za tři týdny tady várku stočí do sudu a hosté si ji mohou odvézt třeba na vlastní svatbu. Podzemí se také každý čtvrtek a pátek mění na malý mejdan pod taktovkou DJ.

Tāst
Minimalismus, jednoduchost a důraz na kvalitní ingredience, na které se upírá pozornost v každém chodu. Tak by se dal shrnout koncept nového přírůstku na pražské gastronomické scéně, který se nenápadně objevil v malebných uličkách pod Pražským hradem, konkrétně na adrese Šporkova 5. Společně si ho otevřeli Marta Spurná a Miroslav Vykysalý, který šéfuje zdejší kuchyni.

„Koncem minulého roku jsme náhodou objevili tento prostor v realitní nabídce. Líbila se nám jeho intimita, velikost, zahrádka a především kouzlo. Ideální bylo i řešení kuchyně, která je otevřená, takže může probíhat komunikace mezi šéfkuchařem a hosty,“ říká Spurná. Rozhodli se tak opustit své dosavadní působiště v jiné restauraci a pustili se do rekonstrukce vlastního prostoru – hotovo měli za půl roku.

Spurná by Tāst nerada jakkoliv rámovala, protože zdejší menu vzniká především na základě sezónní nabídky a toho, co má Vykysalý právě chuť vytvořit – nikdy ale nejde o nic komplikovaného a nabídku doplňuje také výběr českých i evropských vín, zejména z biodynamické produkce. „Důraz klademe na dobré suroviny, kvalitu zpracování a rozumnou cenu. Menu není dlouhé a je poskládané tak, aby si každý vybral to své.“

Shrimii Kitchen
Zdá se, že Smíchov se proměňuje na ráj milovníků asijské gastronomie, jelikož to tady skvělými podniky, z nichž se line vůně exotických surovin, jen kvete. To ale neznamená, že by jich bylo příliš – takových míst totiž není nikdy dost. Skvělým příkladem je i nový rodinný podnik Shrimii Kitchen, který vyrostl na Arbesově náměstí.

Majitelé ho označují jako asian fusion, najdete tu tak pokrmy inspirované Thajskem, Indií, Japonskem nebo Čínou. Třeba mangový salát, sečuánského mořského vlka s omáčkou z černých fazolí, jehněčí vindaloo, tatarák z tuňáka s citrusovou omáčkou ponzu, ve kterém praskají kuličky tobiko kaviáru, nebo lepkavou rýži s černým sezamem, kokosovým mlékem a mangovým pyré.

Interiér zdobí murál od mladé umělkyně Bao Quyen, která tvoří také pro oblíbený řetězec Bon. Není se tak čemu divit, že při pohledu na její malby se člověku automaticky začínají sbíhat sliny. Pokud vás v následujících týdnech nečeká návštěva teplých krajů a chcete se do nich přenést alespoň prostřednictvím chutí, vydejte se na Smíchov.

Brněnský pivovar HARRY uvařil vánoční speciál, který zahřeje a postaví na nohy. Pro ty, kteří se bez piva nemohou obejít ani na Vánoce, nahrazuje postávání v mrazu u stánků s punčem, svařákem nebo turbomoštem. Název speciálu Paer:O vystihuje jeho hruškovou podstatu. Stylově jde o Weizenbock 17% EPM, typický pro vánoční svátky. Brněnský pivovar jím nyní oslavuje rok od svého otevření. Za tu dobu uvařil více než 1000 hektolitrů. Na svém kontě už má 12 piv.

„Vánoční speciál jsme uvařili hlavně proto, že jsme chtěli udělat radost našim fanouškům a štamgastům s tím, že je to ideální období, kdy si vyzkoušet i trochu jiný styl piva. V tomto případě jde o plné, silné, chuťově výrazné pivo, které doslova postaví na nohy,“ uvedl Petr Syřiště z pivovaru Harry.

Advent je tradičně v Brně věnován nejen nákupní horečce, ale hlavně setkáním u vánočního stromu a postávání v mrazu u stánků s punčem, svařákem nebo turbomoštem. „My jsme chtěli tuhle atmosféru přenést i k nám do pivovaru, kde výčep zazáří jako stromeček a postávat můžete v teple se sklenkou vánočního speciálu,“ uvedl Syřiště.

Pivní styl, který pivovar vybral, je podle něj vánoční klasika - silný, polotmavý, velmi plný weizen má tradici v Německu jako adventní záležitost. „My jsme do něho přidali hrušky, pomerančovou kůru, skořici a hřebíček, které dominují pak společně v chuti a vůni a dělají dojem vánočního punče. Uvařili jsme celkem 10 hl, takže ho snad bude dost,“ doplnil Syřiště.

Když Katar minulý týden změnil názor a na svých stadionech mistrovství světa ve fotbale zakázal alkohol, americkému pivovaru Budweiser zbyla na skladě spousta piva. Společnost ale vymyslela řešení, jak se ho elegantně zbavit.

Americký pivovar na Twitteru oznámil, že pošle neprodané pivo do země, jejíž fotbalový tým získá titul světového šampiona. V prohlášení pro CNN mluvčí společnosti uvedl, že záměrem Budweiseru je přenést oslavy ze stadionů přímo k fanouškům vítězné země.

Katar je konzervativní muslimskou zemí, která prodej a konzumaci alkoholu přísně reguluje. Kvůli mistrovství světa ve fotbale se nejdříve rozhodlo ze svých nařízení slevit; fanoušci tak měli mít možnost zakoupit velmi drahé pivo když ne přímo během zápasu, tak alespoň tři hodiny před výkopem a hodinu po závěrečném hvizdu.

Těsně před zahájením šampionátu ale přišel nečekaný zvrat, když Katar nejprve požadoval méně nápadnou reklamu pivních prodejních stánků a nakonec alkohol zcela vykázal z okolí stadionů do licencovaných fanouškovských zón, připomíná list Guardian.

Společnost Budweiser je jedním z hlavních sponzorů mistrovství světa ve fotbale, za sponzorství údajně zaplatila FIFA 75 milionů dolarů (1,7 miliard korun). Marketingové plány společnosti pro fotbalový svátek ale katarským zákazem vzaly za své. Na nově vzniklou situaci Budweiser nejprve reagoval tweetem „Tak tohle je trapas“, který však byl ze sociální sítě rychle smazán.

Na bitvu tří císařů letos Slavkované zavzpomínají mimo dobové akce také Císařským pivem, které jim stejně jako ostatním návštěvníkům načepují v tamních hospodách a restauracích. Speciální várku piva BIÈRE DE L´EMPEREUR vaří místní pivovar ze čtyř druhů ječných sladů. „Slavkovské pivo bude při této příležitosti k mání po celém městě. Takhle to původně bylo a jistá historická paralela se zde vyloženě nabízela,“ sdělil obchodní ředitel Slavkovského pivovaru Zdeněk Vlček

Místní pivovarští se pustili do volné a domnívané repliky piva z roku 1805, při vaření přidal ruku k dílu také slavkovský starosta Michal Boudný. „Historik a hnidopich by jistě vyvrátil mnoho kroků, ale uvažovali jsme pro nás zcela logicky. Tehdy lidé ještě úplně běžně nerozlišovali termín spodního a svrchního kvašení a dost možná využívali sladu, který vysušovali nad dřevem. V chuti piva hrál roli také přímý ohřev či roční období, a to vše promítáme do chuti Císařského piva,“ vysvětlil Vlček.

Toto pivo zamíří pouze do slavkovských provozů. Na čepu bude dle plánu od pátku druhého prosince až do vyprodání zásob v celkem jedenácti restauracích. Na několika místech bude dále v prodeji i lahvová verze.

Politici z pardubické radnice jsou naštvaní na firmu Staropramen. A to kvůli tomu, že se rozhodla zavřít pivovar Pernštejn. Nyní se do celé věci chtějí radní vložit a stopadesátiletou tradici zachránit, i když šance mají jen minimální.

Pardubický pivovar funguje od roku 1871. Z dobových fotografií je patrné, že pivo se v krajském městě vařilo už v době, kdy připomínalo spíše větší vesnici s historickým náměstím.

Nyní se však zdá, že by dlouhá tradice mohla skončit. Alespoň to navrhují majitelé firmy Staropramen, která Pernštejn koupila na jaře 2019.

„Představenstvo společnosti Pardubický pivovar svolalo valnou hromadu, které navrhne ukončení výroby k 31. březnu 2023. Produkci vybraných piv z Pardubického pivovaru by měl od dubna zajistit pivovar Ostravar spadající do skupiny Pivovary Staropramen,“ řekla Denisa Mylbachrová, mluvčí společnosti Pivovary Staropramen, a spustila tím lavinu emocí.

Hodně naštvaní byli především politici. A to i kvůli tomu, že o zásadním kroku majitele pardubického pivovaru neměli tušení. Třeba primátor Jan Nadrchal se o konci výroby dozvěděl v úterý odpoledne od redaktora MF DNES.

„Jsme rozčarováni ze způsobu, kterým jsme se o tomto záměru dozvěděli. Respektive nedozvěděli, nebýt médií, která chtěla naši reakci na tento záměr. Jaká může být naše reakce? Jedině zděšení, nepochopení, zklamání. Zvláště v době, kdy malé regionální pivovary zažívají boom,“ uvedl v prohlášení úzkého vedení magistrátu Jan Nadrchal.

A ten se svými náměstky nechce situaci nechat jen tak být. Míní vyvolat jednání se Staropramenem a Pernštejn zachránit. „Uděláme maximum pro to, abychom zachránili alespoň značku, ke které se třeba jednou někdo přihlásí. Okamžitě iniciujeme jednání s majoritním akcionářem Pivovaru Pardubice, jehož cílem by mělo být zachování pivovarnictví v Pardubicích. Pardubický pivovar a jeho pivo patří k pardubickému regionu stejně jako Pernštejnové, perník nebo koně,“ uvedl Nadrchal a jeho náměstci.

Politici ovlivní jen využití areálu
Otázka je, co se ale dá dělat. Politici nevlastní akcie pivovaru a těžko ovlivní plány firmy. Snad jen při využití areálu se mohou více zapojit. V každém případě vedení Staropramenu nemá zatím nějaký konkrétní plán, co bude s pivovarem dál.

„Musíme počkat na závěry, které učiní valná hromada. Zatím je vše hodně čerstvé. Budeme o posunech informovat,“ řekla Denisa Mylbachrová, podle které Pernštejn doplatil na problémy posledních let – tedy na epidemii covidu-19 a také válku na Ukrajině.

„Vše odstartovala pandemie spojená s restrikcemi vedoucími k významnému poklesu odbytu, letos pak kvůli válce rostly ceny vstupů. V důsledku nepříznivých událostí došlo k výraznému propadu prodejů nejen na tuzemském, ale i zahraničních trzích. Značná část exportu pardubických značek totiž směřovala do Ruska,“ řekla Mylbachrová.

To ovšem podle radních nemůže být důvod ukončit výrobu, která má v Pardubicích dlouhou tradici. „Odmítáme, aby se k pivovaru přistupovalo jako k ‚sekáči‘ na rohu. Proč? Protože ‚náš‘ pivovar je s Pardubicemi nerozlučně spjat. Je to pomyslné rodinné stříbro, tradice, která se píše 151 let. A to už něco je, více než 10 generací. Co všechno pivovar přežil, na co všechno si pamatuje, jaké množství lidí s ním spojilo svůj pracovní život – a mnohdy i celý. A najednou jako by to nebylo,“ uvedl primátor se svými náměstky, kteří upozorňují i na to, že v areálu pivovaru se konala celá řada akcí. „A o ty nesmíme přijít,“ dodali radní.

Pardubický pivovar byl založen v roce 1871 a první pivo se zde začalo vařit 8. dubna 1872, minulý rok tedy slavil 150. výročí od založení. Předtím, než většinový podíl koupil Staropramen, vařil kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně a plánoval do 10 let produkci zdvojnásobit. Na to zřejmě už nedojde.