Novinky a zajímavosti ze světa piva

V Kamenici u Jihlavy napomohly evropské fondy ke vzkříšení brownfieldu. Nyní je z něj řemeslný minipivovar s novou značkou MadCat.
Zásadním krokem, jenž umožnil akciové společnosti Madcat.beer vaření piva pod novou značkou MadCat, bylo převzetí chátrajícího areálu lihovaru v Kamenici u Jihlavy. Na tuto dobu, kdy se psal rok 2016, zavzpomínal předseda správní rady pivovaru Jakub Tomanec: „Místní paní starostka nám říkala, že je to poslední ošklivá budova v Kamenici a že bude moc ráda, když ji někdo zachrání“.

Hlavní budova lihovaru působila strašidelným dojmem už z ulice. Objekt hyzdila opadaná fasáda, zrezivělé konstrukce rámů vysokých oken s roztříštěnými skleněnými tabulkami a také zchátralá střecha. „Vzhled té budovy býval kdysi jistě elegantní, což nás zaujalo. Navíc velikost areálu nám připadala pro náš záměr ideální. Proto jsme se rozhodli, že objekt zachráníme,“ popsal Tomanec.

Společnost Madcat.beer tehdy sídlila v Jihlavě a nutně potřebovala další prostory, poněvadž ty původní v metropoli Vysočiny už nedostačovaly.

Byla potřeba velká investice
Přestavba v Kamenici ale vyžadovala velkou investici. „Díky tomu, že byl lihovarský areál zapsaný na seznamu brownfieldů, jsem mohli požádat o evropskou dotaci,“ poznamenal předseda správní rady pivovaru. Na rekonstrukci se firmě podařilo získat evropské peníze ve výši přes šest milionů korun. „To nám hodně pomohlo,“ netajil potěšení Tomanec.

Z dotace společnost dokázala opravit dvě budovy v areálu. Ve velké budově je nejdůležitější část pivovaru s varnou, ve druhém objektu zřídili kancelářské prostory a jeho spodní část využívají jako sklad. Rekonstrukce byla podle předsedy správní rady náročná nejen na čas, ale i na preciznost řemeslníků. „Museli si poradit se starou budovou a novým zdivem, ale i s rozmary zimního počasí. Práce bylo potřeba velmi důkladně naplánovat vzhledem k blížící se zimě,“ nastínil.

Upozornil přitom, že ráz budovy chtěli zachovat co nejvíce, přesto došlo k zásadnějším změnám.

„Zazdili jsme spodní okna, za kterými je nyní schovaný chladicí box. V části, kde je v současnosti sklad sladu, bylo nutné vybudovat přístupové schodiště. Druhé, vystavěné v přední části, vede na visuté mezipatro. Na něj jsme umístili varnu, která je srdcem celého pivovaru. Zde nás čekalo nejvíce úskalí. I s tím jsme si však poradili,“ líčil Tomanec proměny hlavní budovy.

„Šílené nápady v lahvi“ vaří už pět let
V roce 2018 uvařili v opravených prostorách lihovaru první pivo se značkou MadCat, což je v překladu z angličtiny „šílená kočka“. Byť se některé druhy piv od značky MadCat mohou při pohledu na etiketu s naježenou kočkou zdát šílené, o tom, že lidem chutnají, svědčí neustále se rozrůstající počet odbytišť nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Německu a v Itálii.

„Jen za loňský rok jsme vyrobili 2300 hektolitrů piva,“ vyčíslil Jakub Tomanec.

Podle sládka společnosti Jaroslava Dorážky je hlavní snahou týmu dělat především kvalitní český ležák. „Musí mít to, co má správný ležák mít. Proto používáme ryze české suroviny: žatecký chmel Premiant a Žatecký poloraný červeňák. Slad dovážíme ze Záhlinic,“ poodkryl základ receptury Dorážka. Kromě klasiky vaří v kamenickém pivovaru celou škálu „ejlů“.

„Kdysi jsme zkoušeli vařit každý měsíc totéž pivo, pouze jsme u něj použili jiný druh chmele. Byl to zajímavý experiment jak pro zákazníky těšící se na novinky, tak i pro nás, abychom si vyzkoušeli, jak každá z odrůd chmele funguje,“ vyzradil sládek. Experiment jim napomohl vybrat vhodné odrůdy chmele, které používají při vaření piva dodnes.

„Sázíme na některé druhy amerických chmelů, ale vaříme i pivo z australského chmele,“ vysvětluje Jaroslav Dorážka. Zdůrazňuje přitom, že experimentům jsou otevřeni stále.

Podle něj si své příznivce našly i jejich kamenické „kyseláče“ – piva úmyslně zkyselená za pomoci laktobacilů. Z nich u zákazníků zatím nejvíce boduje Mango Piňa Coco. Zajímavou specialitou kamenického pivovaru je pivní sekt. Piva se značkou MadCat mohou zákazníci zakoupit přímo v pivovaru, ale i v řadě provozoven a pivoték v ČR. Pivovar MadCat je také více než deset let pořadatelem tradiční akce Jihlavské pivní pábení. To se letos koná 10. a 11. června v amfiteátru Heulos v Jihlavě a prezentovat se zde budou přední české minipivovary.

Jakub Tomanec: Budova chátrajícího lihovaru nás zaujala
Rekonstrukce někdejšího brownfieldu – areálu bývalého lihovaru v Kamenici u Jihlavy je zdařilá. K jeho obnově napomohla evropskádotace ve výši přes šest milionů korun. Dnes se v něm vaří pivo pod značkou MadCat. Přestavbu objektů lihovaru a počátky vaření piva v Kamenici u Jihlavy nastínil předseda správní rady pivovaru MADCAT.BEER Jakub Tomanec.

Co vedlo vaši firmu k rozhodnutí vybudovat v Kamenici u Jihlavy pivovar?
Naše firma začínala s vařením piva v roce 2011 v Jihlavě, kde jsme měli malý hospodský pivovar s názvem Radniční pivovar. Byli jsme s ním úspěšní a najednou nám jeho kapacita přestala dostačovat. Neměli jsme se kam rozvíjet. Kapacita tamního gotického sklepa byla velice omezená. Navíc se v našich hlavách rodil nápad na novou značku MadCat. Proto jsme se začali rozhlížet, kam bychom mohli výrobu přemístit a rozšířit. Zaujala nás budova chátrajícího lihovaru z roku 1912 v Kamenici u Jihlavy. Rozhodli jsme se ji zachránit a řemeslnou výrobu v ní obnovit.

V jakém stavu jste areál bývalého lihovaru přebírali?
Areál jsme převzali v žalostném stavu. Prakticky jedinou zachovanou netknutou stavbou byl komín, na něm každoročně sídlí čápi. Na hlavní budově jsme museli udělat úplně novou střechu, z budovy zůstaly jen obvodové zdi, jinak se vše budovalo znovu. Areál byl zaregistrovaný v databázi brownfieldů. Díky tomu jsme mohli na přestavbu čerpat evropskou dotaci ve výši více než šest milionů korun, která nám pomohla dát místu novou atmosféru a udělat z něj výstavní budovu obce.

Mohl byste zmínit zásadní milníky přestavby vašeho kamenického pivovaru?
Rekonstrukci kamenického pivovaru jsme začali připravovat už v roce 2016, v roce 2017 jsme získali zmíněnou evropskou dotaci. Od roku 2018, kdy jsme začali pivo v Kamenici vařit, jsme zhruba rok ladili provoz. Hned nato,v roce 2020, přišla covidová pandemie. Museli jsme okamžitě všechny naše plány změnit a na všechno jsme začali reagovat zcela jinak. Vše, co bylo do té doby naplánováno, najednou neplatilo, začínali jsme tak od nuly. Naštěstí pro nás období covidu neznamenalo uzavření provozu, jako tomu bylo v mnoha jiných oborech. Radikálně jsme ale museli změnit svoje fungování i přístup k zákazníkům. A to nám pomáhá přežít i současné období zvýšených nákladů na energie.

Jaká piva v kamenickém pivovaru vaříte?
V pivovaru vaříme pivo pod značkou MadCat. Do našeho portfolia patří jak klasické české ležáky a výčepní desítka, tak i svrchně kvašená piva. Specializujeme se také na kyselá piva s ovocem i bez něj. Naší největší specialitou je pivní sekt, který necháváme prokvasit v moravském sektovém vinařství a prodáváme jej jako pivo kvašené v lahvi.

Kterých dosažených úspěchů vaší firmy si nejvíce ceníte?
Nejvíce nás pochopitelně těší zájem zákazníků o naše piva. Pokud jde o úspěchy na soutěžích, pak bych rád zmínil recepturu ležáku, který jsme zkušebně uvařili v Jihlavě ještě než jsme začali vařit pivo v Kamenici. Tahle naše receptura získala první místo mezi dalšími 150 ležáky na Jarní ceně českých sládků, která patří k nejvýznamnějším soutěžím piv v České republice. To byla pro nás velká motivace.

Jaké suroviny pro výrobu vašich piv používáte?
Při výrobě našeho piva používáme moravský slad ze sladovny v Záhlinicícha chmely vypěstované v České republice. To platí především pro spodně kvašená piva – české ležáky. Pro svrchně kvašená piva používáme hodně zahraniční chmely – ze severní Ameriky, Nového Zélandu. Díky nim tak pivo získá úplně jinou chuť i aroma. Mají rozdílnou hořkost i vůni. Tato piva jsou oživením našeho produktového portfolia.

Velikonoční várka s celkem 2023 lahvemi ležáku Pilsner Urquell ve čtvrtek odjela z plzeňského pivovaru do Vatikánu. Pivu tradičně požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub a unikátní náklad vyprovodili spolu s ním i zástupci Prazdroje. Pivo při generální audienci převezme osobně papež František.

Tradiční velikonoční požehnanou várku piva posílá Plzeňský Prazdroj do Vatikánu letos již podvanácté. Jde o navázání na historickou tradici, u jejíhož zrodu stál papež Lev XIII., který si na přelomu 19. a 20. století nechal zasílat plzeňský ležák na doporučení svých lékařů.

„Pilsner Urquell je každoročně součástí Velikonoc nejen u nás, ale i v dějišti největších a nejvýznamnějších velikonočních oslav na světě – ve Vatikánu. Velmi si vážíme toho, že můžeme osobně předat Svatému otci náš zlatý ležák. Každoročně posíláme do Vatikánu symbolický počet lahví, který odpovídá danému roku,“ říká Václav Berka, emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

Na téměř 1300 km dlouhou cestu z Plzně do Vatikánu tak zamířilo 2023 lahví ležáku Pilsner Urquell, kterému požehnal plzeňský biskup Tomáš Holub.

Spolu s pivem zástupci pivovaru posílají papeži již tradičně i speciální dar. „Letos jsme se rozhodli papeži věnovat jedinečné hodinky výrobce ELTON hodinářská, který v Novém Městě nad Metují vyrábí hodinky PRIM s historií od roku 1949. Hodinky připomínají 180 let existence piva Pilsner Urquell a zároveň symbolizují čas, který uběhl od založení pivovaru do dnešní doby,“ dodává Václav Berka.

Generální audience u papeže proběhne 12. dubna na Svatopetrském náměstí a za Plzeňský Prazdroj se jí zúčastní generální ředitel Dragos Constantinescu, ředitelka firemních vztahů a komunikace Pavlína Kalousová a emeritní vrchní sládek Václav Berka. Součástí návštěvy ve Vatikánu bude také naražení dřevěného sudu, daru plzeňských pivovarských bednářů, na slavnostním setkání velvyslanců z jiných zemí a nejvyšších pracovníků Vatikánu, které pořádá velvyslanec České republiky při Svatém stolci Václav Kolaja.

Profesi sládka dělá Pavel Rottenborn 44 let, když prý bude počítat svou první brigádu o uhelných prázdninách v lednu roku 1979 a nástup do učení tentýž rok v Plzeňských pivovarech.
Jako každý sladovník začínal u kartáče, většinou v pivovaru Březňák nebo Zlatopramen, což byl tehdy jeden podnik. Postupně si prošel všemi fázemi výroby, včetně rozvozu piva jako řidič. Mnohem později, před nástupem do technologického oddělení, si prošel „kolečko“ i v Lounech a jako technolog měl na starost pivovar v Kutné Hoře. „Ale o tom, co chci dělat, jsem měl jasno od malička. Jenže to nebudu raději zveřejňovat, protože by mě sociálka odebrala mojí mámě i dnes. Je fakt, že už v kočárku se mnou jezdila za tátou do pivovaru Zlatopramen a prostě to tak vyplynulo,“ vzpomíná na své začátky.

Na trhu s pivem panuje tvrdá konkurence. Ve snaze udržet vysokou kvalitu a spokojenost zákazníků sahají dnes pivovary i po výsledcích špičkové vědy. Zajímá je například rozklad látek v pivu čili jeho stárnutí, které začíná už v okamžiku stočení nápoje do obalů. Ve spolupráci s pivovarem New Belgium Brewing Company sledoval tým amerických chemiků vedený Jessicou Prenniovou z Colorado State University chemické změny v pivu stočeném buď do plechovek, nebo do skleněných lahví. Pivo uchovávali půl roku při pokojové teplotě, což považovali za běžné skladovací podmínky tohoto nápoje. Vždy po dvou týdnech část lahví a plechovek otevřeli a pivo analyzovali. Výsledky měření zveřejnili ve vědeckém časopise ACS Food Science and Technology.

Pardubický pivovar v pátek nadobro zavře svůj provoz. Piva Hořká 12 ze sklepa, Vilém 11, Arnoštova hořká 10 nebo Porter, se budou však vařit dále. Jejich výroba bude pokračovat v pivovaru Ostravar a navíc piva ponesou logo Pernštejn.

Jak už bylo avizováno na konci minulého roku, pivní značky nezaniknou a bude pokračovat i po ukončení výroby v Pardubickém pivovaru, a to v pivovaru Ostravar.

„Vybrali jsme ty značky, které jsou mezi našimi konzumenty nejvíce oblíbené. V naší nabídce zůstane Hořká 12 ze sklepa, Vilém 11 a Arnoštova hořká 10. Všechna tato piva navíc ponesou logo Pernštejn, což znamená návrat k dřívějšímu, pro mnohé konzumenty dosud vžitému názvu,“ doplnila manažerka komunikace a mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová. Pardubický pivovar spadá právě pod tuto skupinu.

A ani značka Porter zcela nezmizí. Pardubický Porter je legendární, a nejen na českém trhu. Je to unikátní pivo, které získalo řadu odborných ocenění a našlo si své příznivce, kteří dokážou ocenit jeho kvalitu a jedinečnost.

„Protože se jedná o speciál, který si většina konzumentů vychutnává jen příležitostně, i my ho budeme konzumentům nabízet v rámci speciálních várek,“ potvrzuje Mylbachrová.

Porter byl dostupný i v dalších regionech kromě pardubického, ale vzhledem k povaze tohoto piva jen na vybraných místech. K největším exportním trhům patřilo Rusko, kam se nyní nevyváží.

V rámci oznámení v minulém roce, většině zaměstnanců skončí pracovní poměr k 31. březnu. Všichni zaměstnanci obdrželi zákonné odstupné, které bylo u dlouholetých zaměstnanců navýšeno, uvedla firma.

„Kolegům jsme bezprostředně po oznámení o plánovaném ukončení výroby v minulém roce nabídli podpůrný program, který spočíval v pomoci při orientaci na trhu práce, sestavení životopisu a další. Rovněž jsme navázali spolupráci s Úřadem práce, který jim poskytl konzultaci a vešli jsme v kontakt s významnými zaměstnavateli v regionu,“ doplňuje mluvčí.

O osudu areálu není rozhodnuto
Co se týče dalšího využití areálu Pardubického pivovaru, podle mluvčí zatím nejsou k dispozici žádné informace. „Představenstvo Pardubického pivovaru na této záležitosti pracuje,“ říká Mylbachrová.

„Nechceme, aby zůstal brownfield uprostřed města, budeme se zabývat všemi variantami, od prodeje celého pivovaru až po to, že tady zůstane muzeum s restaurací. Není rozhodnuto,“ uvedla v prosinci Petra Chovancová, předsedkyně představenstva Pardubického pivovaru.

Zástupci města Pardubice mají především obavy, aby v centru nezůstal nevyužitý, chátrající pozemek. V sousedství pivovaru se totiž nachází nevyužité pozemky, na kterých stála Prokopova továrna na mlýnské stroje.

„Rozumíme tomu, že zastupitelům města není lhostejný osud pardubického piva ani další případné využití areálu pivovaru. Jsme připraveni se s nimi znovu setkat a prodiskutovat další strategické směřování,“ dodala Chovancová. Jak uvedl v minulém roce magistrát v tiskové zprávě, zástupci města tento krok vítají.

Válka zhatila plány
Hlavní akcionář do Pardubického pivovaru během tří let investoval více než 100 milionů korun s cílem posílit jeho pozici na tuzemském i zahraničních trzích. Investice putovaly jak do výrobních technologií, tak do samotných značek.

Podle pivovaru bohužel zásadní změna situace v důsledku pandemie a vypuknutí války na Ukrajině, znemožnila společnosti realizovat plány a stanovené cíle. Jako řádný hospodář s cílem zabránit prohlubující se ztrátě muselo představenstvo přistoupit k výše zmíněnému kroku. Ukončení výroby automaticky neznamená zánik všech značek.

Pardubický pivovar byl založen v roce 1871 a první pivo se zde začalo vařit 8. dubna 1872, minulý rok tedy slavil 150. výročí od založení. Předtím, než většinový podíl koupil Staropramen, vařil kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně a plánoval do 10 let produkci zdvojnásobit. Mezi nejznámější pardubická piva patří 19stupňový Porter, jehož výroba začala už v roce 1890 a jde o jedno z nejsilnějších českých piv.

Velká většina z mužů – 86 procent – dává přednost čepovanému ležáku. Pivo ale jako první volbu před vínem označila v aktuálním průzkumu agentury Ipsos, který si zadal Plzeňský prazdroj, překvapivě i nadpoloviční část žen – konkrétně 52 procent. Co za tímto výsledkem stojí?

Průzkumu, který se v únoru 2023 uskutečnil v aplikaci Instant Research agentury Ipsos, se účastnilo celkem 840 respondentů z řad lidí, kteří navštěvují gastronomická zařízení, rozdělených z poloviny na muže a ženy.

České hospody jsou čím dál čistější
Sedm z deseti lidí oceňuje, že tuzemské hospody jsou v porovnání s minulostí útulnější. A přes 72 procent dotazovaných pozitivně hodnotí, že se v hospodách zlepšila čistota. Právě útulnost a čistota podniků jsou pro ženy zásadními důvody, podle čeho si vybírají restauraci či hospodu – umístily se na druhém a třetím místě.

Nejdůležitější při volbě provozovny je pak pro ženy nabídka kvalitních jídel. U mužů dominuje kvalita čepovaných piv, následují kvalita jídel a útulnost podniku.

Přes 60 procent dotázaných dnes vnímá hospody jako přátelštější prostředí pro ženy a 65 procent pak uvedlo, že hospody jsou mnohem více otevřené návštěvám celé rodiny.
Rozdíly mezi pohlavími ale přece jen u piv jsou: zatímco muži dávají přednost ležákům a v pivu oceňují výraznou hořkost, ženám hořkost tolik neimponuje a raději si dají desítku.
Oblíbené jsou u žen jsou i piva s příchutěmi – před těmi klasickými je preferují čtyři z deseti respondentek, to je dvakrát více než u mužů. Více žen než mužů také pije piva nealkoholická. Obě pohlaví se ale na jednom jasně shodnou – pivo má být řádně vychlazené.

A rostoucí obliba piva mezi ženami se přelévá i do jejich zvýšeného zájmu o tradičně mužské obory spojené s výrobou piva. „Z vysokých škol dnes přijímáme polovinu mužů a polovinu žen. Zastoupeny jsou i v dříve typických mužských odvětvích, jako jsou logistika, výroba nebo obchod. Dávno už neplatí, že je pivovarnictví výsadou můžu,“ dodává Ivana Pavlíčková, manažerka pro řízení talentů Plzeňského Prazdroje.

Tuzemská gastro scéna prochází proměnou. Obor jako celek si od roku 2019 polepšil v prvních dvou měsících v tržbách o třetinu, meziročně pak o 13 procent. To ale odpovídá nárůstu cen, tudíž zdánlivě se situace příliš neliší od období před pandemií. Meziročně se také zvýšil podíl transakcí platebními kartami z 24 na 47 procent, vyplývá to z dat Dotykačky.

„Zatímco u restaurací 32procentní navýšení obratu odpovídá celkovému průměru, kavárny, bistra a koktejl bary zažívají boom. Tržby jim během čtyř let narostly o 115 až 127 procent. Naproti tomu hospody jsou obratově téměř o 30 procent níž než před pandemií,“ vyjmenovává ředitel společnosti Dotykačka Petr Menclík.

Podle Luboše Kastnera, zástupce gastronomů v AMSP ČR, stojí za nárůstem tržeb kaváren a bister i nízká citlivost lidí na rozdílnost cen v těchto segmentech.

„Zatímco v kavárnách hostům nevadí dát za croissant a kávu třeba 200 korun, v hospodách – zejména u piva – si zvykli cenu srovnávat téměř na koruny. Možná tak právě teď přichází krize maloměstského hospodského formátu, jak jsme ho dosud znali,“ říká.

Trochu speciální kategorií mezi jednotlivými gastro segmenty jsou hudební kluby a diskotéky. Oproti předcovidovému období jsou sice jejich tržby 12 procent v propadu, nicméně za uplynulý rok poskočily vzhůru nejvýrazněji ze všech segmentů. Meziročně stouply o 21 procentních bodů, tedy zhruba dvojnásobně oproti celkovému gastro průměru.

Na velikosti záleží
Ze zjištění Dotykačky vyplývá, že čím větší město, tím vyššího obratu tamní gastro podniky dosahují. Nejvyššími tržbami se tak můžou pochlubit podniky v hlavním městě – a to jak ve srovnání s předcovidovou dobou, tak v meziročních statistikách.

„Pražským gastro zařízením stouply tržby za uplynulé čtyři roky o 75 procent. Od loňského února se pak navýšily o 23 procent,“ uvádí Petr Menclík.

Ani krajská města na tom nejsou špatně. Tyto podniky ve srovnání s rokem 2019 mají o 64 procent vyšší obrat a meziročně si polepšily zhruba o 12 procent.

V malých obcích do pěti tisíc obyvatel lze sledovat ovšem pravý opak. Za uplynulý rok tam gastro zvýšilo tržby jen o tři procenta, což je podstatně méně, než kolik činila inflace. Ve srovnání s rokem 2019 jsou tržbami dokonce tři procenta v mínusu.

Rozevírání nůžek mezi velkými městy a zbytkem republiky potvrzuje i Luboš Kastner. „Zatímco lidé ve městech si nechtějí nechat vzít zážitky, lidé na menších městech a vesnicích je viditelně omezují. Outsiderem budoucnosti se jeví formát vesnické hospody. Neznamená to konec české hospodské kultury, jen její radikální a velmi rychlou proměnu.“

Kastner také zmiňuje také vládní návrh zvýšení plošného DPH. „Plošné navýšení DPH by bylo pro mnohé podniky likvidační. Vesnické podniky by skončily úplně, menší města by měla problém. „Absolutně mi to nedává smysl. Vlivem vyšších cen bychom zaznamenali významný odliv hostů, a to i ve městech. Navíc by určitě malé vesnické podniky přešly do černé ekonomiky, aby přežily,“ dodává Kastner.

Zdražování o inflaci
Za uplynulý rok - od února 2022 do února 2023 stouply ceny v gastru v důsledku inflace o 11 procent. „Pokud se tedy podíváme na mapu meziročního zvýšení tržeb a odečteme vliv zdražování, ukáže se, že řada regionů si meziročně lehce pohoršila nebo se drží na stejné úrovni jako loni. Jen několik málo dosahuje vyšších obratů než loni,“ komentuje Menclík.

V Olomouckém kraji tržby meziročně stouply o víc než 16 procent, což je jeden z nejlepších výsledků z celé republiky, přitom míra zdražení je tam za uplynulý rok nejnižší ze všech krajů – pouhých 9,5 procenta. Všude jinde se zdražovalo nad deset procent, nejvíc pak ve Středočeském kraji o 16 procent.

Z pohledu gastro konceptů nejvíc zdražovaly restaurace a rychlá občerstvení – obojí přes 14 procent, nejméně pak kavárny – lehce přes pět procent. V nabídce gastro podniků meziročně nejvíc poskočily ceny polévek a guláše kolem třiceti procent, nejmíň pak rostly ceny domácích limonád a tvrdého alkoholu – přibližně osm procent.

Platby kartami rostou
Průměrná transakce kartou v letošním únoru činila 270 korun, loni to bylo 256 korun, v hotovosti to bylo 248 korun, ve srovnání s loňskem o dvacet korun více.

„Z našich dat vidíme, že tam kde jsou karty jde 50 procent tržeb přes karty, loni to bylo 47 procent. Navíc podniky, které mají platební terminál, tak zaznamenaly o 26 procent vyšší útraty,“ dodává Menclík.

Ceny piva se pomalu, ale nezadržitelně, sunou stále výš. Zdražují velké firmy i minipivovary. V českobudějovickém Grandhotelu Zvon sjednotili cenu všech piv.

Není nad dobře natočené pivo. Bohužel v poslední době vyjde pěnivý mok v restauracích stále dráž. V podnicích, které Deník oslovil, buď aktuálně upravili ceny nebo to výhledově chystají.

Inflace, vyšší ceny energií a v neposlední řadě dražší pivo od samotného dodavatele. Tak zdůvodňují zdražení plzeňského piva provozní a majitelé restaurací napříč Českou republikou, které Deník oslovil. Podle jeho zjištění se cena točeného Pilsner Urquell momentálně pohybuje v průměru kolem 58 korun za půllitr.

„Zdražuje všechno, zdražují pivovary a na rostoucí náklady musíme reagovat i my zdražením piva,“ shrnul za všechny vrchní výčepní karlovarského podniku Ventura Pub Evropák Martin Křížek.

Deník zjišťoval, o kolik se ceny čepované plzně zvedly za poslední dva roky. Zatímco na jaře 2021 si hospody vesměs účtovaly necelých padesát korun, nyní je to zhruba o deset korun víc. Jejich zástupci se vesměs odvolávali na všeobecně známé příčiny zdražování, podle svých slov však další zvedání cen nemají v plánu.

Ve zlínské Bistrotéce Valachy si plzeň dáte za 67 korun. „Reagujeme na zvýšení ceny piva od dodavatele, současně ale bereme v potaz, že jde o komoditu, u níž je zdražování citlivě vnímáno, takže zvýšení ceny na 67 korun zcela nekopíruje zdražení od dodavatele a nepromítli jsme do něj ani rostoucí náklady na energie a mzdy," popsala manažerka zařízení Simona Stavjaňová.

Podle některých provozních vyšší ceny zákazníky od návštěvy hospody v nelehkých časech neodradily. „Lidé to akceptovali, neremcali a nám to pomohlo pokrýt výdaje,“ komentoval chování hostů provozní ostravské restaurace Slezska P.U.O.R. Martin Košťál.

Výčepní se nicméně obávají, že s cenou oblíbeného pěnivého moku by ještě mohly zahýbat vládou zvažované změny v daních. „Máme nastavenou určitou marži a nemáme důvod ji navyšovat. Jediné, co by cenu mohlo ovlivnit, je další zdražení u dodavatele, tedy Plzeňského Prazdroje, nebo zvýšení daně z přidané hodnoty na pivo. To by mohlo být pro řadu hospod až likvidační," poznamenal provozní brněnské Pivnice U Čápa Martin Řídký.

Fanoušci piva už to v kalendáři mají, vy ostatní si pište: Od pátku 31. března do soboty 1. dubna se koná Prague Beer Fest. Největší pivní akci roku hostí holešovická tržnice.

Program je nabitý. Těžko představit všechny hosty. Proto to vezmeme namátkou. Své speciály nabídne například řemeslný Thrills z Velkých Pavlovic. Pivovar z oblasti typické spíš pro víno vede sládek Marek Houdek, který se učil řemeslu v Anglii pod vedením amerického sládka. Svůj stánek si na festivalu otevře i pivovar Fenetra. Jeho piva mají několik společných jmenovatelů. Všechna prochází dřevěnými sudy, všechna jsou aspoň zčásti kvašená divokými kvasinkami a všechna potřebují hodně času na výrobu. „Tím termínem hodně času jsou myšleny ne týdny a měsíce, ale spíše měsíce a roky, které pivo tráví jak v dubových sudech, tak dozráváním v lahvi,“ poodhalil kouzla pivovaru už dříve pro Metro sládek Jakub Sychra. S pivem čarují třeba i kluci z jabloneckého Voltu. Pivovar byl loni Sdružením přátel piva vyhlášen minipivovarem roku a sládkem roku byl loni zároveň vyhlášen Martin Palouš, tedy sládek Voltu.

„Pivní medaile“ ale mají také hosté z ciziny. Své dobroty na Prague Beer Festu představí například pivovary Cloudwater Brew Co, Siren Craft Brew a Amager Bryghus. Ty patří podle webu ratebeer.com mezi sto nejlepších na světě. Celkem festival nabídne hned 25 pivovarů ze zahraničí. Své speciály naservírují třeba sládci z Ukrajiny, Estonska, Itálie či Belgie.

Na 5. ročníku Prague Beer Festu si budou návštěvníci moci vybrat ze zhruba 200 čepovaných piv. Novinkou je speciální sekce britských pivovarů, která vzniká s podporou Britské ambasády v Praze. Nabídku zrzavých pochoutek doplní gastro sekce složená z food trucků nejrůznějšího zaměření. Během festivalu organizátoři pořádají i nejrůznější přednášky a řízené degustace.

Vyjma food trucků je akce bezhotovostní. Návštěvníci dostanou čip, který si mohou dobíjet penězi.