Novinky a zajímavosti ze světa piva

Prazdroj zprovoznil v plzeňském pivovaru automatickou třídicí linku na skleněné vratné lahve. Jde o jedinou instalaci svého druhu v Česku, která dokáže strojově roztřídit lahve jeho vlastních značek od jiných pivovarů a odhalí případné poškozené lahve i přepravky. Doposud toto třídění probíhalo ručně. Linka tak zaměstnancům ulehčuje manuální práci a současně zvyšuje spolehlivost třídění milionů prázdných vratných lahví, které Prazdroj sváží z obchodů.

„Vratné skleněné lahve u nás mají desítky let dlouhou tradici a systém funguje opravdu dobře. Více než 98 % lahví nám lidé vrátí zpátky, abychom je znovu využili. Díky tomu nemusí být stovky milionů nových lahví vůbec vyrobeny. Prázdné lahve jsou tříděny přímo v obchodech, nicméně občas se stane, že lahev skončí v jiném pivovaru než by měla. Proto v pivovarech probíhá jejich finální dotřídění. Naše lahve posíláme k umytí a znovunaplnění, lahve jiných pivovarů vytřídíme a následně jim je dovezeme. Doposud jsme tuto práci dělali ručně, nově jsme schopní díky automatické lince vše zrychlit a zefektivnit,“ říká Pavel Šemík, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Do třídicí technologie společnosti vision-tec investoval pivovar bezmála 50 milionů korun. V současné době je podobných zařízení po celém světě instalováno jen dvacet, v Česku jde vůbec o první automatickou třídicí linku na skleněné vratné lahve.

Linka dokáže zkontrolovat a poté vytřídit 4050 přepravek za hodinu, tedy 81 tisíc pivních lahví. Systém je unikátní v tom, že umí lahve kontrolovat přímo v přepravkách, které přijely z obchodů, a není třeba je z nich vyndávat. Automat nejdříve zkoumá strukturu a poškození přepravek, přítomnost cizích předmětů a následně technický stav lahví. Poškozené lahve a přepravky vyřadí z oběhu a dál pokračuje s nezávadnými kusy, které rozlišuje dle designu, barvy, etikety a rozměrů. „K ručnímu zpracování tak nově míří pouze přepravky s cizími předměty nebo v Česku málo používané lahve. Část zaměstnanců u třídičky lahví zůstává, další najdou uplatnění na jiných pozicích v rámci stáčení piva,“ říká Petr Kofroň, manažer plzeňského pivovaru.

Cizích přepravek nebo přepravek Prazdroje s cizími lahvemi se následně ujímá dvanáctiramenný robot, který z nich dokáže za jízdy lahve vyndat a roztřídit je podle druhů a následně znovu vložit do správných přepravek příslušného pivovaru. Systém je vybaven automatickým zásobníkem přepravek a dokáže tak plnit 10 různých druhů přepravek různých značek a pivovarů.

„Jen za minulý rok jsme vytřídili a odvezli jiným pivovarům přibližně 4 miliony prázdných lahví. Naopak zpátky jsme od nich vykoupili téměř 2 miliony našich skleněných lahví. Máme dohodu o vzájemné výměně lahví s velkou částí velkých a středních tuzemských pivovarů, pod které spadá přes 30 značek, čímž si navzájem dokážeme pomoci a lahve tak umíme opravdu maximálně využít. I díky tomu funguje zálohový systém opravdu dobře,“ doplňuje Petr Kofroň.

Systém zálohování skleněných pivních lahví se v Česku používá již od druhé poloviny 20. století. Jen Plzeňský Prazdroj má aktuálně v oběhu kolem 160 milionů lahví, celkově je pak v trhu zhruba 400 milionů skleněných vratných lahví. „Reálná životnost naší vratné lahve je 6 až 7 let a během jejího života ji naplníme v průměru dvaadvacetkrát. Po dosloužení jsou lahve vytříděny a jsou z nich opět vyrobeny lahve nové,“ dodává Petr Kofroň.

Jarošovský pivovar, oblíbený a největší minipivovar v regionu, s radostí oznamuje otevření své nové prodejny v centru Uherského Hradiště. Tato prodejna přináší jedinečný zážitek z nákupu a nabízí celou škálu produktů Jarošovského pivovaru.

Nová prodejna se nachází na adrese Hradební 1555. Přináší moderní a minimalistický prostor, který vytváří příjemné prostředí pro všechny milovníky piva. Hlavním představitelem interiéru je prodejní pult vyrobený z 300 let starého stromu, který dodává prodejně nezaměnitelný a autentický ráz.

V této prodejně si zákazníci mohou zakoupit celou produkci Jarošovského pivovaru, včetně širokého výběru pivních stylů. Kromě toho je zde také dostupný sortiment sklenic, triček a dalšího merchandise pivovaru, který uspokojí přání všech fanoušků.

"Jsme nadšeni otevřením naší nové prodejny v centru Uherského Hradiště. Hlavním důvodem pro tuto expanzi bylo poskytnout obyvatelům Uherského Hradiště a okolním oblastem možnost nakupovat Jarošovské pivo přímo ve středu města," vyjádřil se výkonný ředitel pivovaru Martin Melichárek a dodal: "Rádi bychom vytvořili prostor, kde lidé mohou objevovat naše skvělé pivo a zakoupit si nejen lahodný nápoj, ale také si odnést kousek atmosféry pivovaru domů. Těšíme se na vaši návštěvu."

Zákazníci mají také možnost zřídit si zákaznickou kartičku, která jim umožní získávat přednostní informace o nových pivních speciálech a využívat výhodné slevy na Jarošovské pivo.

Přijďte se sami přesvědčit o jedinečnosti nové prodejny a ochutnejte piva z Jarošovského pivovaru. Prodejna je otevřena každý všední den od 10.00 do 18.00 s pauzou 13.30-14.00.

Hospodští i pivovarníci chtějí jednat s vládou o připravovaném zvýšení DPH na točené pivo. To má přejít od příštího roku ze sazby 10 procent na 21 procent a tím podražit o několik korun na půllitr. Považují to za nespravedlivé už proto, že zatímco s nimi se o opatření nikdo nebavil, vinařům vláda vyšla vstříc. V plánovaném úsporném balíčku, který má ozdravit zadlužené státní finance, jim ponechala spotřební daň z vína na nule.

Pivaři upozorňují, že v gastronomii představují tržby za víno minimum, zatímco přibližně třetina všech tržeb je za pivo.

„My jsme také ti, co nosí jméno do světa. Svým plzeňským pivem jsme dali jméno osmdesáti procentům piva, které se na světě vyrobí. O českých vinařích budou vědět momentálně všichni politici v Evropě jenom proto, že se tady hádáme o nějakou spotřební daň,“ říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Jany Klímové prezident Českomoravského svazu minipivovarů a také člen vedení Svazu pivovarů a sladoven ČR Michal Voldřich.

Odmítá také, že by pivo na rozdíl od vína nebylo spojeno s turistikou či určitou kulturou. „My jako minipivovary jsme po celé republice, takže turismus podporujeme opravdu všude. Nejenom na Moravě a pro hrstku lidí,“ zlobí se.

Z restaurací do garáží
Výrobci tak chtějí, aby je vláda a poslanci vyslechli: „U některých argumentů typu, že zvýšením DPH v restauraci se vybere o 1,5 miliardy korun více, nevíme, z čeho to kdo vypočítal. V tomto směru se nám přelije konzumace z restaurací do garáží a do konzumace lahvových a plechovkových piv,“ upozorňuje Voldřich. U lahvových piv sice je vyšší daň už nyní, jsou ale levnější než točená piva, a proto i výnos pro státní kasu bude nižší.

Podle Luboše Kastnera, majitele sítě restaurací a člena vedení Asociace malých a středních podniků a živnostníků chtějí i hospodští lobbovat za změnu, a to alespoň ve Sněmovně. Cílem je, aby se zvýšení DPH na pivo odložilo alespoň o rok. Hospody by tak podle něj získaly čas se připravit.

„Je to velký knock out, pivo je tahákem do gastronomie, zejména na vesnicích. Můžeme se rozloučit s vesnickým životem,“ varuje Kastner.

Prodej čepovaného piva je klíčový právě pro minipivovary, kterých je v tuzemsku zhruba 500.

Prodej točeného klesá už deset let
„Objem, který se v minipivovarech stáčí do lahví, plechovek nebo PET lahví, je totiž výrazně nižší, než mají velké průmyslové pivovary. Většina produkce minipivovarů se čepuje. Proto ten apel z naší strany, ze strany minipivovarů, je zejména o tom, že tohle je nespravedlivé podnikatelské prostředí,“ vysvětluje Voldřich, který je zároveň spolumajitelem minipivovaru Zvíkov.

Problémem je podle něj i to, že se podmínky pro podnikání stále mění. „My roky pořád něco řešíme. Začalo to bezdotykovými bateriemi, pak byl zákaz kouření, pak bylo EET, pak zase není EET, pak přišel covid,“ vypočítává.

Prodej točeného piva každopádně klesá už zhruba posledních deset let. Tehdy se z celkové výroby piva prodala zhruba polovina v sudech do restaurací a polovina v lahvích či plechovkách v obchodech.

„Od té doby to trvale klesá. Covid do toho ještě zaťal takovou sekyru, že ten poměr byl dokonce jen 25 procent prodaného piva v sudech a 75 procent v lahvích. V loňském roce byla spotřeba celkového výstavu piva v restauracích 31 procent,“ popisuje Voldřich.

Ležák je populárním nápojem, kterým se ráda občerství řada lidí. Co však stálo za jeho vznikem? Historikům a genetikům se zřejmě podařilo vystopovat přesný okamžik, kdy vznikly pivní kvasinky, které jsou pro uvaření ležáku nutně potřeba. Spolu s ním vystopovali i chvíli, kdy se v mnichovském pivovaru Hofbräuhaus změnila budoucnost pivovarnictví, informoval server České noviny.

Pivní kvasinky se od sebe jak známo liší. Některé zůstávají na povrchu, jiné klesají ke dnu, jedny potřebují teplo, jiné pracují i v chladném prostředí. Kvasinky, které se používají pro výrobu ležáku, vznikly zkřížením dvou druhů těchto houbových mikroorganismů. Díky jejich zkřížení bylo možné začít vařit řízné a nesladké pivo, které je populární napříč světem. Mikrobiolog John Morrissey z univerzity v irském Corku a jeho němečtí kolegové přišli na to, jak k tomu došlo.

Vyšli z předpokladu, že možnost pro křížení kvasinek byla v 16. století velmi malá, protože pivo se vařilo lokálně a příliš se s ním neobchodovalo. V Bavorsku však byla v té době zakázaná výroba piva svrchním kvašením, což mělo ochránit místní tradičně vyráběná spodně kvašená piva. Problematické ale bylo to, že svrchně kvašená pšeničná piva byla velmi oblíbená. Aby se předešlo dovážení ve velkém, udělovala se pro vaření pšeničného piva licence, kterou v roce 1548 získala rodina von Degenbergů. Vévoda Maxmilián I. půl století jen žárlivě pozoroval, jak baron na stále populárnějším pivu vydělává, a teprve když von Degenberg zemřel bez mužského dědice, dostal příležitost licenci koupit. Udělal to – a pak se začala poprvé pod jednou střechou vařit piva, pro která se používaly různé druhy kvasnic. „Záznamy pivovaru Hofbräuhaus ukazují, že pět let se v kotlích střídaly várky spodně a svrchně kvašeného piva. To nevyhnutelně vedlo ke kontaminaci – a někdy v té době se kvasinky zkřížily. Pivo vzniklé ze zkřížených kvasnic bylo kvalitnější, a tak se pak začalo vařit dál,“ tvrdí Morrissey.

Mezi plodinami typickými pro kraj Vysočina byste asi chmel hledali jen těžko. V Humpolci se teď ale snaží vyzkoušet, zda je možné založit chmelnici v nadmořské výšce nad 500 metrů. Na louce u vodojemu si desítky sazenic vysázel tamní pivovar a o spolupráci požádal i Českou zemědělskou akademii.

„Chlapi nám vyvrtali díry do země, my jsme si tam dali tady ten černý kompost, hnojivo a začali jsme sázet,“ popisuje výsadbu chmele Petr Janoušek.

Studentům druhého ročníku Zemědělské akademie trvala výsadba více než 140 sazenic zhruba tři hodiny.

Něco podobného ještě neměli šanci zažít. Pěstování chmele v podmínkách Vysočiny není obvyklé.

„To je velký pokus. Já když jsem od nás vyjížděl v pět hodin ráno, tak bylo tepleji, než tady v deset dopoledne. Bude to hodně zajímavá záležitost,“ myslí si Jaroslav Pokorný z Chmelařského institutu v Žatci.

Nejde jenom o teploty a počasí. Zatímco právě na Žatecko pěstují chmel ve výšce 230 metrů nad mořem. Chmelnice v Humpolci je položená mnohem výš. „Jestli jsem dobře hledal v mapách, tak jsme tady ve výšce 575 metrů nad mořem,“ upřesnil mluvčí humpoleckého pivovaru Radek Tulis.

Kdy by mohli z chmele z nové výsadby v Humpolci uvařit první pivo? To si poslechněte v reportáži.

Pivovar Valeč sbírá úspěchy. "V letošním roce bude na čepu na mnoha festivalech a svatbách napříč republikou, na síti Untappd se dostal do první dvacítky nejlépe hodnocených pivovarů v ČR a valečské pivo se v minulých měsících čepovalo dokonce i v Madridu a Římě, což není na teprve vznikající pivovar zase tak špatné," uvedl Vojtěch Vasko, který zároveň zval pivní fajnšmekry do Valče na Jarní pivní slavnosti.

Konaly se v sobotu 20. května zároveň s valečskými Slavnostmi květů. Pivovarský výčepní vozík byl po loňských dobrých zkušenostech opět celé odpoledne a večer parkoval před severním vstupem do pivovarských sklepů v zámeckém parku.

"Na čepu budou moci návštěvníci ochutnat různá piva sládka Jiřího, k zakousnutí bude lokální pečivo a východoevropské svatební a hospodské písně zahraje dvoučlenná cestovní sestava Pražské jidiš kapely. Přijďte v hojném počtu a pozvěte příbuzné ze široka daleka, abychom se společně mohli pochlubit a potěšit poldy země převedenými do podoby chleba tekutého i k zakousnutí, kultury gastronomické i akustické," zval hosty a milovníky piva do mystické Valče Vojtěch Vasko.

Pokud se zvýší DPH u točeného piva ze současných 10 na 21 procent, jak navrhuje vládní úsporný balíček, přijde vlna zavírání vesnických hospod. Ukazují to data pivovarů, které si dělaly vlastní průzkum. Vysoké náklady na provoz a málo hostů už teď přispěly k zavření stovek malých podniků.

„Podle dat zhruba deset procent hospodských zvažuje, že po zavedení vyšší sazby skončí. Pět procent je definitivně rozhodnuto, že až to nastane, tak to bude konec pro jejich podnikání,“ sdělil tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.

„Polovina hospod neprodává jídlo, takže žijí jenom z nápojů, a pakliže budou nápoje dražší, tak se dá očekávat, že nebudou prodávat tolik. Bude následovat další vlna zavírání,“ souhlasil mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Radek Tulis.

Hospody jasně říkají, že vyšší sazbu DPH hostům do ceny promítnout nemůžou a samy to nezvládnou. „Není možné, abychom zdražili pivo o celých 11 procent. To bychom určitě přišli o hosty,“ podotkl majitel restaurace U Pechtů Martin Pejchar.

Souhlasí s tím i prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová: „Obávám se, že řada klasických venkovských hospod, na které jsme byli zvyklí, skutečně skončí.“

A to se už děje, podle pivovarů jen za poslední čtyři roky skončilo přes 250 hospod na malých městech. „Vážení hosté, přátelé a příznivci Chodské Chalupy. Chtěli bychom vám ze srdce poděkovat za přízeň po celé ty dlouhé roky, co naši restauraci provozujeme. Vzhledem k současné ‚realitě‘, která nás radikálně a neomylně likviduje (ceny energie, plyn, potraviny apod.) oznamujeme dočasné uzavření restaurace,“ uvedla domažlická restaurace na svých webových stránkách.

Pivo se pije méně
Na hospodách se podepsal nejen covid, ale také rostoucí náklady v posledních letech, vysoká inflace a nedostatek personálu. Navíc pivo se obecně pije méně. „I provoz podniků, které úplně nezavřely, bývá často omezen,“ dodal tiskový mluvčí Pivovaru Svijany Luboš Spálovský. „Dostali jsme se už do takové fáze, kdy otevíráme odpoledne v pět, prodáme tak dvacet točených desítek,“ přiznala provozovatelka Hostince Vysoké Pole Marie Šerá.

Z dat pivovarů vyplývá, že v roce 2019 do vesnické hospody chodilo alespoň jednou za 14 dní 67 procent lidí, loni už to bylo jen 62 procent. Důvodem je i to, že už během covidu se lidé naučili pít třeba se sousedy doma, v garážích nebo na zahradách.

Polské pšeničné pivo Grodzisk získalo titul nejlepšího stylu piva na světě. České pivo Pilsner Urquell se umístilo na pátém místě. Žebříček sestavil web o jídle Taste Atlas podle hlasování čtenářů z celého světa, které trvalo až do března.

Na druhém a třetím místě se umístila Belgie se svými pivy Tripel a Lambic, čtvrté je německé pivo Weissebier. Skóre 4,3 bodu z pěti získala česká Plzeň, vítězství jí uniklo o tři desetiny bodu. Co se však týče celkové popularity, právě toto české pivo se řadí na druhé místo.

Vítězné Grodziskie je svrchně kvašené pšeničné pivo pocházející z Velkopolska, na trhu je dostupné také pod názvy Grätzer, Grodzisz nebo Piwo z Grodziska. „Ve vůni a chuti se objevují tóny kouřového dubu, které jsou často doprovázeny bylinnými, květinovými nebo kořenitými nuancemi,“ zmiňuje server Taste Atlas.

Pivo Chodovar, minerální voda Il sano a další produkty z rodinného pivovaru Chodovar můžete už zakoupit i v západočeské metropoli. Chodovar otevřel v Plzni značkovou prodejnu.

Kompletní sortiment lahvového piva Chodovar včetně dárkových balení, minerální vody Il sano, ale i pivní pěnu, šampon, upomínkové předměty nebo třeba pivní marmeládu a originální pálenku, unikátní Chodskou Pivovici, to vše zakoupíte v nové prodejně Chodovar v Šafaříkových sadech 2 v centru Plzně. Zároveň tato prodejna slouží i jako výdejní místo pro objednávy z e-shopu Chodovaru.

„450 let, to byl zároveň impuls vrátit se k myšlence otevřít značkovou prodejnu pro Plzeňany. A dnes otevíráme novou značkovou prodejnu přímo v Plzni, takže nejen pivo Chodovar, ale také minerální voda Il sano budou pro Plzeňany už velmi dostupné,“ prozradil QAPu spolumajitel rodinného pivovaru Chodovar Jiří Plevka při otevření prodejny ve čtvrtek 18. května.

Doposud měli Plzeňané jen velmi omezenou nabídku produktů Chodovar v některých supermarketech, Chodovar chtěl ale jejich produkty přiblížit více lidem z Plzně a okolí. Dříve jim sloužila prodejna v Nýřanech, tu už ale pivovar neprovozuje.

Velký zájem je kromě piva o minerální vodu Il sano. „Jde o jedinou minerální vodu s obsahem železa, v tom stavu, jak vyvěrá z pramene,“ uvedl dále Jiří Plevka. Il sano můžete zakoupit nejen čisté, v nabídce prodejny je i oblíbený tmavý Special a různé příchutě.

Tradici využívání minerálních vod vyvěrajících v údolí Kosího potoka k léčebným účelům započal už premonstrátský klášter v Teplé. Od roku 1968 se stáčení minerální vody z těchto pramenů využívaných po staletí věnuje rodinný pivovar Chodovar.

Pivovar Chodovar připravuje v rámci výročí 450 let také různé akce. „Tradiční je koulení pivních sudů. Mistrovství světa v koulení pořádáme 24. června na nádvoří pivovaru v Chodové Plané, větší a zajímavější budou i naše pivní slavnosti, které se konají pravidelně v srpnu. A chystáme i velmi zajímavou edici se speciální výroční etiketou jedenáctky, našeho nejoblíbenějšího piva, tu představíme v červnu,“ prozradil dále Jiří Plevka.

Balíček vládních opatření posunul točené pivo, které bylo původně v nejnižší desetiprocentní daňové sazbě, do sazby 21procentní. Restauratéři a hospodští na Litoměřicku neskrývají rozčarování. Současná drahota jim odvádí zákazníky a štamgasty do supermarketů, kde kupují levnější piva lahvová.

Už během covidových opatření začaly vznikat černé „hospody“, kde se scházejí chlapi na kus řeči a pivo. Jeden koupí soudek, jiný dodá pípu a společně se na konzumaci složí. „Vyjde to mnohem levněji. Pípa se dá koupit běžně, stejně jako soudek. Sám do jedné takové „hospody“ chodím už od covidu, kdy kvůli vládním zákazům začaly podniky krachovat. A bude hůř,“ prorokoval jeden z hostů.