Novinky a zajímavosti ze světa piva

České pivovarnictví dalo světu kromě světoznámého ležáku zřejmě ještě jeden světový unikát. Českobudějovický pivovar Samson už takřka 30 let za sebou prodělává desítky milionů korun ročně, a přitom ho jeho majitelé, největší světová pivovarnická skupina na světě AB InBEV, z neznámých důvodů stále udržují při životě. Ani loňský rok nebyl výjimkou. Podle aktuální zprávy auditora prodělal loni pivovar Samson na každém prodaném litru piva zhruba 10 korun.

Kdo se jen trochu vyzná v českých pivovarnických reáliích, dobře ví, že v Českých Budějovicích fungují dva velké podniky. Pivovar Samson, původně založený v roce 1795 německými právovárečníky jako Budějovický měšťanský pivovar, a Budějovický Budvar, založený českými měšťany o 100 let později.

I za socialismu měly oba pivovary ve městě přísně rozdělená teritoria. V jižní části města směrem na Český Krumlov se točil takřka výhradně Samson, v ostatních Budvar. Své příznivce měly obě značky, byť v případě Budějovického Budvaru se jednalo o značku ve světě nepochybně známější a exportně úspěšnější.

Ani výstav obou pivovarů nebyl nijak výrazně rozdílný. V roce 1990 uvařil Budějovický Budvar 465 tisíc hektolitrů, u Samsonu pochází první dohledatelný údaj jako u samostatného pivovaru z roku 1994 a uvádí číslo 325 tisíc hektolitrů.

Hořké, sladké, ovocné – na výsledné chuti piva se podílí mnoho proměnných. Hlavní slovo v chuti má následující čtveřice surovin, které samy o sobě nechutnají nic moc, ale pod dohledem šikovného sládka se změní v tekutou slast.

Slad
Slad jsou naklíčená a usušená obilná zrna. Obiloviny obsahují škrob, který se během sladování přemění na cukry. Pro výrobu piva se nejčastěji používá ječmen, v menší míře také pšenice, výjimečně oves, proso či žito. A jsou zde i exotické výjimky. Například v asijských zemích se můžete setkat s pivem rýžovým.

Ječmen dodává pivu jemnou, nasládlou chuť. Sládci mají na výběr z různých druhů této obiloviny. Každé odrůda má svou specifickou chuť, jež ovlivňuje výsledek. Zrno se nejprve nechá naklíčit, poté se usuší. A právě při sušení vznikají další chuťové rozdíly.

- Slad sušený při nízkých teplotách je vhodný pro klasické ležáky.
- Sušením při vyšších teplotách se získává slad s tóny do karamelova. Při nejvyšších teplotách, které lze přirovnat k pražení, vzniká slad, který pivu dodává silnou, hutnou chuť s kávovými tóny a sytou barvu.
- U pivních speciálů se také můžeme setkat s použitím sladu nakuřovaného bukovým dřevem.

Voda
Bez vody není pivo, každá láhev ho obsahuje víc jak 90 %. Složení vody ovlivňuje proces vaření piva a má na svědomí, zda je pivo jemnější, tvrdší, nebo sladší. Pivovary mají různé zdroje vody.

- Někde vaří pivo s vodou z vlastní studny, jinde používají vodu z řeky, samozřejmě řádně upravenou, v dalších pivovarech se spoléhají na vodu z běžného městského vodovodu. A která je nejlepší? Údajně ta z hlubinných vrtů, která nepotřebuje nijak upravovat. Zkrátka voda ve své čisté a přirozené podobě.

Kvasinky
Pro výrobu piva se používají kvasinky pivovarské, kterých existuje mnoho různých druhů. Jejich výběr se řídí typem kvašení piva – jiné kvasinky pomáhají spodnímu kvašení (takto se vaří např. tradiční český ležák), jiné pake dají vzniknou pivu svrchně kvašenému (piva typu IPA, pšeničná piva či stout).

Chmel
Chmel můžeme bez nadsázky nazvat pivním kořením. Poprvé se začal používat zhruba kolem 10. století našeho letopočtu a údajně za jeho objev vděčíme mnichům cisterciáckých klášterů, kteří svou neúnavnou pílí a pečlivým přístupem výrazně přispěli k vylepšení technologie vaření piva (kam na pivo z kláštera si přečtěte tady). Než pivovarníci chmel objevili, ochucovali pivo různými bylinami.

- Chmel zmírňuje sladkost piva, dodává mu onu charakteristickou hořkost a navíc působí jako účinný konzervant.
- Chmelu dnes existuje bezpočet šlechtěných odrůd. Některé se vyznačují opravdu výraznou hořkostí, jiné silně ovocnou vůní. Proto si sládci vybírají odrůdu chmele podle toho, čeho u výsledného nápoje chtějí dosáhnout. U nás je velmi oblíbený Žatecký poloraný červeňák, který dodává tu správnou hořkost českým ležákům.

Na světě jsou tři nové a netradiční ležáky. Ve spolupráci se zahraničními pivovary zvučných jmen Thornbridge, BRLO a Mikkeler je uvařil národní pivovar Budějovický Budvar. Každé ze tří nových piv kombinuje lokální suroviny se zkušenostmi českých, ale i tamních sládků. Jedno z piv Czech Mates se v Británii dokonce rychle stalo hitem a jeho první várky se vyprodaly už krátce po uvedení na trh.

Za jedinečnou spoluprací stojí myšlenka představit světu chuť tradičního českého ležáku. Ta se zrodila v Českých Budějovicích. Budvar proto začal hledat pro takovou spolupráci vhodné partnery a nakonec našel hned tři menší a také o poznání mladší, ale rychle se rozvíjející řemeslné pivovary.

Jeden nedaleko britského Manchesteru – Thornbridge, kde se pivo vaří od roku 2005. Druhým pivovarem, kam se budějovičtí sládci vydali uvařit český ležák, ale z lokálních surovin, byl berlínský pivovar BRLO. Značka odkazuje na staroslovanský název pro hlavní město Německa a pivo se tam vaří teprve od roku 2014. A třetí kodaňský pivovar Mikkeler, u nějž stojí za zmínku, že ho v roce 2006 zakládal dánský učitel matematiky a fyziky, který začal doma v kuchyni experimentovat s chmelem, sladem a kvasnicemi a dopracoval to tak daleko, že dnes vyváží své „craftové“ pivo do 40 zemí světa.

Budvar spolupracuje s českými minipivovary při vaření pivních speciálů už řadu let, ale letos to bylo historicky vůbec poprvé, kdy tento pivovar vlastněný státem uvařil ležák jinde než v České republice, což vyvolalo zájem nejen v komunitě pivařů.

Ačkoli se piva uvařená podle českých pravidel postupně v Británii, Dánsku a Německu už na tamním trhu prodávají, v Česku je Budvar slavnostně představil až na konci září ve známé pražské pivnici s vlastním pivovarem Dva kohouti. Akce se zúčastnily kromě zástupců Budvaru i zahraniční delegace včetně sládků, kteří navzájem svá piva ochutnali a spolupráci s „legendárním“ Budvarem, což několikrát zaznělo, si pochvalovali.

Český ležák trochu jinak
Tři nová piva byla uvařena vždy z jiných (lokálních) surovin a v jiném pivovaru, což znamená že jejich chuť je diametrálně jiná. Spojují je ale některé postupy tradičně využívané při výrobě českého ležáku Budweiser Budvar, jako je rmutování a dlouhá doba zrání, a také rukopis hlavního sládku Budvaru Adama Brože. „Sdílením informací a pokusy o nová piva se naše radost z pivovarství násobí a byla by škoda to dál neposouvat. Je to také cesta, jak ukázat světu, že český ležák je velmi zábavná kategorie. Musí sice v něčem zůstat konzervativní, ale rozhodně není nudný,“ komentoval takzvaný „partnership brewing“ budějovický sládek Adam Brož.

Britský „bestseller“ Czech Mates
Aromatický, řízný a chuťově vyvážený ležák českého typu s obsahem alkoholu 4,8 %. Tak charakterizuje Budvar svou první z řady spoluprací, která nese název Czech Mates. Nový česko-britský ležák zrál přes 60 dní. „Čas je velmi důležitým prvkem při výrobě ležáku. Dlouhé zrání přináší vybalancovanou, říznou chuť a dobrou pitelnost,“ vysvětluje Blož.

Ležák byl uvařen podle tradičních českých metod, ovšem za pomoci britského sladu Maris Otter a tamního chmele East Goldings a také z tamní měkké vody z oblasti Peak District, která je podle pivovarníků pro vaření ležáku ideální.

Ležák lze koupit ve Velké Británii už od 16. května a krátce po uvedení na trh byl dokonce vyprodaný. Aktuálně je k dostání v 30l sudech a 440ml plechovkách.

Berlínský OK, CZECH!
Po první cestě do Anglie zamířil tým sládků Budvaru i do sousedního Německa, kde si pro spolupráci vyhlédl berlínský pivovar BRLO a výsledkem je ležák českého typu s obsahem alkoholu 4,6 %, který nese název OK, CZECH!

Stejně jako u anglického speciálu byly i u tohoto piva dodrženy tradiční postupy vaření českého ležáku, jako je rmutování a dlouhá doba zrání. Sládci z obou pivovarů vyvinuli recepturu, která obsahuje kombinaci německých sladů Röhn Malz, Ireks Münchner, Spitz, Sauermalz a chmely Perle z Německa a Žatecký poloraný červeňák z Čech.

„Tato spolupráce byla dlouhou dobu na našem check listu, nebo spíše Czech Listu. Jsme nadšeni, že jsme našli nezávislý pivovar jako Budějovický Budvar, který sdílí naše vysoké standardy kvality, vaří pivo s vášní a je otevřen novým nápadům, a to i navzdory dlouhé tradici,“ říká Katharina Kurz, zakladatelka BRLO.

Jeho nový ležák si můžete v Německu koupit od července 2023, a to v láhvích o objemu 0,33 litru nebo ve 30litrových sudech. Najdete ho samozřejmě také v berlínských restauracích, které pivovar BRLO provozuje.

Kodaňský #Yearofthelager
Třetí, ale podle Budvaru rozhodně ne poslední spolupráci připravili budějovičtí sládci s dánským pivovarem Mikkeller. Nese název #Yearofthelager. „Tato spolupráce s Budvarem znamená, že rok ležáku je konečně tady,“ vysvětloval název ležáku zakladatel Mikkellera Mikkel Bjergsø.

„Budvar je možná nejikoničtějším pivovarem ležáků na světě. Být pozván jedním z posledních národních pivovarů ze země, kde ležák má svůj původ, je uznáním toho, co Mikkeller udělal pro pivo za posledních 17–18 let, zejména tedy za poslední čtyři až pět let s naším zaměřením na kvalitní ležák,“ dodal pivovarník, který začínal jako učitel matematiky a fyziky.

Ležák vznikl stejně jako předchozí dvě piva metodou rmutování a pomalého zrání. Sládci při výrobě použili německý slad, žatecký chmel a původní kmen kvasinek z Budvaru. Pivo tak má podle tvůrců charakteristicky čistý a vyvážený český profil.

Tento ležák s obsahem alkoholu 4,6 % je k dostání od 27. září v 440ml plechovkách a 30l sudech na vybraných trzích, zejména v Dánsku, Švédsku, Velké Británii, Německu, ale třeba i v Japonsku.

V posledním čtvrtletí a velmi pravděpodobně začátkem roku čeká milovníky zlatého moku zdražování. Jako první ohlásil od října zvýšení cen Plzeňský Prazdroj, následoval Rodinný pivovar Bernard a v listopadu či prosinci se přidá národní podnik Budějovický Budvar. Za půllitr čepovaného piva si lidé připlatí korunu, cenovka u stejného objemu baleného piva stoupne o korunu a padesát haléřů. Další vlna zdražování však bude následovat hned v lednu nebo únoru po zvýšení DPH na čepované pivo, které tlačí vláda v konsolidačním balíčku.

Prazdroj zdražil už od října většinu produktů o téměř šest procent. Budvar zvýší ceny v listopadu či prosinci od pěti do osmi procent. Hlavními důvody jsou rostoucí ceny surovin a obalů a také zvyšování mezd. Zákazníci by měli opatření pocítit s určitým zpožděním.

„Ceny vstupů monitorujeme celý rok, situace je v posledních letech méně stabilní. Navíc přetrvávají inflační tlaky,“ uvedl obchodní ředitel Budvaru Zdenek Havlena. „Celkový inflační dopad v roce 2022 dosáhl přibližně dvaceti procent, přičemž do cen jsme promítli zhruba polovinu,“ dodal.

Bernard zvýší v polovině měsíce cenu piva dodávaného do restaurací a hospod o 5,5 procenta. „Naposledy jsme ceny pro gastro upravovali před rokem. Důvodem změny je růst výrobních nákladů, zejména energií a obalového materiálu,“ uvedl mluvčí pivovaru Radek Tulis. Dodávek piva Bernard do prodejen se toto zdražení týkat nemá.

Stát chce z čepovaného piva pětinu
Ceny budou během podzimu růst rovněž u výrobků menších pivovarů. „Od listopadu budeme muset lehké navýšení asi udělat,“ řekl sládek pražského pivovaru Cobolis Pavel Palouš.

Posledním kvartálem však zdražování piva neskončí. Pokud balíček na snižování schodků státního rozpočtu začne od ledna platit, jak předpokládá kabinet, z čepovaného pivo se místo desetiprocentní sazby DPH prosazené za covidových zákazů začne znovu odvádět základní, jedenadvacetiprocentní sazba této daně. Schvalování souboru úsporných kroků nyní dokončují poslanci, v Senátu se odpor neočekává.

Nicméně baleného piva se vládní úprava nedotkne, více než pětinu z prodejní ceny si stát bere už nyní. Hospodské především v malých obcích však čekají těžké časy. Z jednoho vytočeného půllitru piva budou muset hradit dvojnásobně vyšší daň. V případě, že podnikatelé promítnou změnu do cen pro spotřebitele, mohou řadu z nich odradit.

„Pivo patří k nejméně maržovým produktům, takže si nemyslím, že by měli hospodští velký prostor, aby část navýšení DPH vzali na sebe. Proto lze předpokládat, že z valné většiny toto navýšení DPH bude přeneseno na zákazníky restaurací,“ míní Havlena.

Dvanáctka za více než 70 korun
Například pražské restaurace prodávaly v létě půllitr dvanáctistupňového piva v průměru za 64,30 koruny. Loni to bylo 58,80 koruny, meziročně se tedy cena zvýšila o více než devět procent. „Po zvýšení DPH na čepované pivo by cena mohla příští rok překročit 70 korun,“ odhadl Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků s odkazem na data z pokladních systémů společnosti Dotykačka.

Samotné suroviny by se ve zdražování promítat neměly, plyne z vyjádření ekonoma České zemědělské univerzity Tomáše Maiera. „U piva tvoří zemědělské komodity jako ječmen nebo chmel jen velmi malou součást konečné ceny produktů, u velkých pivovarů jen asi procento této ceny,“ uvedl.

Stát postupuje chybně, míní experti
Postup vlády u zdanění alkoholických nápojů včetně piva označuje tento týden zveřejněná analýza společnosti PAQ Research za chybný. „Úsporný balíček zdraží vybrané typy alkoholu, nicméně jejich vliv na veřejné zdraví bude spíše omezený. Tvrdý alkohol je zdrojem jen přibližně čtvrtiny alkoholu zkonzumovaného v Česku a točené pivo je zdrojem jen přibližně čtvrtiny vypitého piva. Většina zdrojů spotřebovaného alkoholu tak zůstane nezatížena zvýšeným zdaněním,“ píší autoři analýzy.

Podle materiálu má české danění alkoholu tři základní nedostatky. Jsou jimi osvobození vína od spotřební daně, nízké danění alkoholu v pivu a chybějící automatická valorizace spotřební daně.

Odborníci doporučují uvalit spotřební daň na pivo a víno na základě obsaženého množství alkoholu, přičemž by byli zvýhodněni malí producenti piva i vína. Takové opatření by mohlo ročně přinést do státního rozpočtu v závislosti na výši daně 12,4 až 17,4 miliardy korun a zároveň by přimělo konzumenty k omezení spotřeby.

Zatímco vláda chystá zvýšení DPH na čepované pivo, jeho spotřeba stále klesá. Prodej čepovaného piva je ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 o téměř 17 procent nižší. To dopadá zejména na provozovatele menších vesnických hospod.
Desetina provozovatelů podniků na venkově zvažuje ukončení provozu a dalších pět procent už je definitivně rozhodnuto, že po zvýšení DPH skončí.
Zhoršující se ekonomická situace konzumentů je jednou z hlavních příčin meziročního poklesu prodeje čepovaného piva.

Za období leden až srpen se ho v Česku vypilo o čtyři procenta méně než za stejné období roku 2022. Celkové prodeje piva pak stále nedosáhly předcovidových hodnot, ve srovnání s rokem 2019 jsou pak o pět procent nižší. Očekávání růstu pivovarského sektoru po pandemii se tak stále nenaplnila.

Pivaři se přesunuli z hospod do bytů a garáží
Zatímco se chystá zdražení čepovaného piva, jeho prodeje už třetím rokem meziročně klesají. Konzumenti se nejprve kvůli pandemii, poté v důsledku vysoké inflace a zhoršující se ekonomické situace domácností začali přesouvat z hospod a restaurací do bytů a garáží.

To dopadá zejména na provozovatele menších vesnických podniků, z nichž desetina zvažuje ukončení provozu a dalších pět procent už je rozhodnuto, že po zvýšení DPH skončí.

„Výsledky za prvních osm měsíců potvrzují nepříznivý trend posledních tří let, a pivovarníci i hospodští hledí do budoucna s velkými obavami,“ potvrzuje Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

„Od nového roku nás navíc čeká zvýšení DPH na čepované a nealkoholické pivo, což může současnou situaci ještě zhoršit. Pokud budou hospodští skutečně omezovat a ukončovat svou činnost, vláda nakonec spláče nad výdělkem a bude ráda, pokud na DPH vybere stejnou částku, jako doposud,“ dodává Slunečko.

Ohrožena budou i pracovní místa
To, že se zásadních dopadů konsolidačního balíku na prodej piva, obávají zástupci pivovarů, potvrdil i nedávný bleskový průzkum mezi členy Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS).

Zdražení bude mít podle nich dopad na hospody, restaurace, ale i samotné pivovary, kterých je v Česku (včetně minipivovarů) více než 500.

Drtivá většina (82 %) respondentů se obává zrychlení odlivu hostů z hospod a restaurací, a zavírání zejména zmíněných vesnických hospod. Více než 70 procent také očekává negativní dopady na zaměstnanost v sektoru.

Proměnlivé letní počasí a zhoršující se ekonomická situace konzumentů jsou hlavní příčinou meziročního poklesu prodeje čepovaného piva. Za období leden až srpen se ho v Česku vypilo o čtyři procenta méně než za stejné období roku 2022. Celkové prodeje piva pak stále nedosáhly předcovidových hodnot, ve srovnání s rokem 2019 jsou pak o pět procent. Očekávání růstu pivovarského sektoru po pandemii se tak stále nenaplnila.

Zatímco vláda chystá zvýšení DPH na čepované pivo, jeho prodeje už nyní meziročně klesají – prodeje čepovaného piva jsou ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 o téměř 17 procent nižší (1–8/2023 vs. 1–8/2019).

Pokračuje tak trend předchozích tří let, kdy se konzumenti nejprve kvůli pandemii, poté v důsledku vysoké inflace a zhoršující se ekonomické situace domácností začali přesouvat z hospod do bytů a garáží. Toto dopadá zejména na provozovatele menších vesnických hospod, z nichž desetina zvažuje ukončení provozu a dalších pět procent už je rozhodnuto, že po zvýšení DPH skončí.

„Výsledky za prvních osm měsíců potvrzují nepříznivý trend posledních tří let, a pivovarníci i hospodští hledí do budoucna s velkými obavami. Od nového roku nás navíc čeká zvýšení DPH na čepované a nealkoholické pivo, což může současnou situaci ještě zhoršit. Pokud budou hospodští skutečně omezovat a ukončovat svou činnost, vláda nakonec zapláče nad výdělkem a bude ráda, pokud na DPH vybere stejnou částku, jako doposud,“ říká Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Růst cen zlatavého moku
Od 1. října navíc některé pivovary oznámily zdražení čepovaného, ale i baleného piva. Plzeňský Prazdroj, největší český pivovar, již v říjnu zdražil většinu produktů téměř o šest procent. Zvedly se ceny balených piv, a to v průměru o 1,50 koruny na půllitr, méně ceny čepovaných – o korunu. Důvodem zdražení piva jsou především trvale rostoucí náklady na energie, obaly a dopravu.

„Půjde v průměru o 5,7 procenta. Zvýšení cen je tak nižší, než aktuální inflace. Růst spotřebitelských cen klesl pod dvouciferné hodnoty po mnoha měsících teprve v polovině letošního roku,“ řekl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.

Budějovický Budvar zdraží pivo v listopadu či prosinci od pěti do osmi procent. Čepované pivo podraží o korunu, balené pivo o korunu až dvě koruny. Průměrné zdražení u baleného piva bude okolo 1,50 koruny. „Příčinou jsou inflační tlaky, pivovaru také stále rostou náklady,“ sdělila manažerka komunikace Budvaru Ivana Chlumáková.

Také pivovar Bernard zvýší v polovině října cenu piva dodávaného do restaurací a hospod o 5,5 procenta, to představuje nárůst o korunu na jedno pivo. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí pivovaru Radek Tulis. „Naposledy jsme ceny piva pro gastro upravovali před rokem. Důvodem změny cen je růst výrobních nákladů, zejména energií a obalového materiálu,“ uvedl. Dodávek piva této značky do prodejen se toto zdražení týkat nebude. Pivovar loni vystavil přes 398 tisíc hektolitrů piva.

Konkurenční Pivovary Staropramen zatím o zdražení nemluví. „K případné úpravě ceny přistupujeme vždy po důkladné analýze všech nákladů i celkové situace. Pokud bychom se pro tento krok rozhodli, budeme nejprve informovat naše obchodní partnery,“ řekla pro iDNES.cz nedávno mluvčí pivovarů Denisa Mylbachrová.

Nejen u pivovarů jsou stále častěji vidět samoobslužné výčepy a podobné automaty. Jejich provoz je u nás ale nelegální.
Na první pohled se může zdát, že automaty na pivo a další nápoje bez obsluhy mají pro podnikatele plno výhod. Jsou snadné na údržbu, nepotřebují personál a je zde kontrola věku, takže by nemělo docházet k porušování zákona, co se týče prodeje a podávání alkoholu osobám mladším osmnácti let.

Jak samovýčepy fungují?
Samoobslužné výčepní automaty mohou mít nejrůznější podobu. Někdy bývají zabudované do zdi, jinde se může jednat o obdobu budky a podobně. Často se nacházejí u pivovarů, na cyklostezkách, v přírodě nebo zkrátka tam, kde by se nevyplatilo mít běžný gastronomický provoz. Podstata těchto výčepů je taková, že je jejich součástí jak samotný výčep, tak technologie pro placení a ověřování věku. To bývá většinou zajištěno čtečkou dokladů. Na základě dodavatele těchto přístrojů zde pak může být například i kamera nebo další funkcionality. Několik takových automatických výčepů vzniklo za covidu, kdy byly zavřené restaurace.

Prodej zakazuje takzvaný protikuřácký zákon
Problematika těchto automatů se nachází v předpisu č. 65/2017 Sb. neboli v zákoně o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Konkrétně v části Ochrana zdraví před škodlivými účinky návykových látek, v hlavě III Omezení dostupnosti alkoholických nápojů a § 11 s názvem Zákaz a omezení prodeje a podávání alkoholických nápojů. V bodě 4 se doslova uvádí: "Zakazuje se prodávat alkoholické nápoje prostřednictvím prodejního automatu."

Někteří provozovatelé se plánují soudit
Tento zákon a jeho příslušnou část zmiňuje v dokumentu nazvaném Základní informace k maloobchodu také Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Právě na základě její kontroly musel být uzavřen jeden ze samovýčepů u pivovaru v Rakové u Konice. Jak ČT24 sdělil mluvčí Státní potravinářské a zemědělské inspekce Marek Bartík, postupovali podle platných právních předpisů, na základě kterých je zakázáno v prodejních automatech uvádět na trh alkoholické nápoje.

Provozovatel samovýčepu Petr Hajkr s tímto postupem však nesouhlasí. Jak informoval Český rozhlas Olomouc, poukazuje na to, že v Česku fungují stovky podobných míst. Kromě samovýčepů třeba lesní bary nebo samoobslužné prodejny. Brání se také tomu, že by samovýčep byl automatem, ze kterého zákon prodej alkoholu zakazuje. "Předali jsme to právním zástupcům společně s několika vlastníky samovýčepu po celé republice. Snažíme se dokázat, že to je tzv. samoobslužná prodejna. A na základě samoobslužné prodejny funguje v naší republice X obchodů," dodává.

Na výčepy upozorňuje i hygiena
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje věnovala samoobslužným barům a výčepům jakožto provozovnám bez stálé přítomnosti fyzických osob zajišťujících provoz aktualitu. V ní například vysvětlila, že se samoobslužné provozovny považují za provozovny poskytující stravovací služby zejména v případech, kdy jsou nabízeny nápoje z výčepu a pokrmy k přímé spotřebě s tím, že prodej originálně balených potravin a nápojů není považován za provozování stravovacích služeb.

Dále zde zdůraznili, že v bezobslužné provozovně nemohou být nabízeny alkoholické nápoje. Uvádí k tomu, že prodej alkoholických nápojů prostřednictvím prodejních automatů je vyloučen zejména proto, že při tomto prodeji není možné vyloučit prodej alkoholického nápoje osobám zjevně ovlivněným alkoholem anebo jinou návykovou látkou a osobám, u kterých lze jednoznačně předpokládat, že alkoholický nápoj po obdržení požijí a následně budou pod vlivem alkoholu vykonávat činnost, při které by mohly ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek (viz ustanovení § 11 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů).

Povinnosti a vybavení samoobslužného provozu
Podle Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje patří mezi povinnosti provozovatele stravovací služby v samoobslužné provozovně před zahájením činnosti písemně oznámit zahájení činnosti příslušné krajské hygienické stanici dle § 23 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Dále zmiňuje, že stravovací službu může osoba, která ji provozuje, poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým požadavkům a umožňuje praktické uplatňování zásad správné výrobní a hygienické praxe.

Z jejich kontrolní praxe vyplývá, že se provozovatelé musí zaměřit zejména na:
- vhodné skladovací podmínky u nabízených potravin/pokrmů a monitoring teploty (nekontrolované otevírání lednic a mrazáků spotřebiteli);
- ochranu potravin/pokrmů před kontaminací, kterou mohou způsobit sami spotřebitelé svým chováním;
- zabezpečení provozovny proti vniknutí škůdců (mravenci, hlodavci, lesní zvěř apod.);
- zajištění pravidelného dohledu kvůli doplnění nového zboží, vyřazení zboží (porušené obaly, nevyhovující datum použitelnosti, kontaminované zboží) a úklidu;
- správné označení neoriginálně zabalených pokrmů.

Říjen, listopad a prosinec jsou letos měsíce zdražování piva. Počátkem října začali v Plzni, v listopadu se přidají v Humpolci, na listopad a prosinec rozdělí zdražování i v Českých Budějovicích. A podobné plány mají i menší pivovary. V lednu na zdražení, které iniciují samotné pivovary, nejspíše naváže zvýšení DPH na čepované pivo, které se v parlamentu snaží prosadit vláda. Podle zástupců pivovarů nelze očekávat, že by růst DPH dokázaly absorbovat hospody do svých marží, takže patrně znovu stoupnou ceny i pro zákazníky. Zdražování piva bylo tématem Byznysu ČT24.

Aktuální zdražování piva má u všech pivovarů podobný rozsah – o korunu až korunu padesát za půl litru. Plzeňský Prazdroj se zdražováním začal 1. října, v polovině října naváže Bernard, a ve dvou krocích ohlásil zdražení také Budějovický Budvar.

„V hospodách zdražujeme od 1. 11. a v maloobchodě od 1. 12. Do zákaznických cen se to pravděpodobně projeví se zpožděním,“ řekl v Byznysu ČT24 ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Ceny budou během podzimu růst i u produktů menších pivovarů. „Budeme muset pravděpodobně lehké navýšení od listopadu udělat, ale nemělo by to být razantní,“ uvedl sládek pivovaru Cobolis Pavel Palouš.

Zástupci pivovarů zdůvodňují zdražení tím, že jim stále rostou náklady – i když to zohlednili již několika předchozími zdraženími. Petr Dvořák odhadl, že za poslední dva roky stouply náklady vesměs asi o dvacet procent. Nepomáhá tomu ani fakt, že letos je již zdražování pomalejší a některé položky i meziročně zlevňují. „Jsou položky, které jdou dolů, třeba elektrická energie klesla o 30 procent, ale z velmi vysokého základu,“ podotkl.

Zdražení piva bylo podle šéfa Budvaru nižší než zmíněných dvacet procent. „Loni jsme zdražovali o deset procent a letos v průměru o šest procent. Takže je tam velká část inflace, kterou musí absorbovat pivovar,“ vyčíslil.

Listopadem a prosincem ale růst ceny piva nejspíše neskončí. V lednu to už nebude z vůle pivovarů, nýbrž z vůle vlády a zákonodárců. Součástí konsolidačního balíčku, který momentálně projednávají ve třetím čtení poslanci, je zařazení čepovaného piva do základní 21procentní sazby DPH. Balené pivo v ní již je, takže na jeho ceny změna nedopadne, ale v hospodách si stát bere z čepovaného piva jen deset procent.

Podle zástupců pivovarů nelze očekávat, že by zvýšení DPH vstřebaly restaurace v rámci svých marží. „Pivo patří k nejméně maržovým produktům, takže nemyslím, že mají hospodští velký prostor, aby část navýšení DPH vzali na sebe. Proto se dá předpokládat, že z valné většiny toto navýšení DPH bude přeneseno na spotřebitele – zákazníky restaurací,“ shrnul Dvořák.

On i Petr Palouš se domnívají, že to bude problém hlavně pro venkovské hospody, které se již nyní nezřídka potýkají s nedostatkem hostů. „Lidé se v covidu naučili popíjet v garážích, naučili se fungovat jinak, a do restaurací se z velké části nevracejí. Ve chvíli, kdy se to ještě zdraží, bude to ještě zásadnější dopad. Navíc regiony mají menší příjmovou základnu, takže problém bývá s tím, že na venkově začíná být čepované pivo nedostupné,“ míní Palouš.

Podle Petra Dvořáka hrozí, že zanikne tradice, kterou považuje za spojující část české společnosti. „Jít na jedno pivo byl element, který nás spojoval. Bylo by škoda, kdybychom o tento spojovací prvek měli přijít,“ podotkl.

V horském areálu Kraličák na Šumpersku se ve čtvrtek 28. září uskutečnil druhý ročník Svatováclavského festivalu piva, hudby a tance, kterým před podzimní pauzou oficiálně vyvrcholila letní sezóna. Součástí festivalu byl druhý ročník soutěže sládků a domovarníků O Josefův pohár pod patronací Cechu domácích pivovarů.

Porota ochutnala a vyhodnotila celkem 50 přihlášených vzorků. Nejvyšším počtem bodů bylo ohodnoceno pšeničné pivo z Břevnovského klášterního pivovaru sv. Vojtěcha, mezi domovarníky zvítězil český ležák Cimr Jaroslava Petlacha.

Výhry v podobě soudků piva, sezonních lanovkových pasů a knih Josefův pivovar odevzdal loňský vítěz soutěže domovarníků Patrik Tužinský, známý pod přezdívkou Opitý Vlk. V rámci festivalu proběhla rovněž degustační přehlídka piv tuzemských pivovarů Břevnov, Moravia, Proud, Havlíčkův pivovar, Welzl, Litovel a Kolštejn.

Odpolední program završilo podvečerní hudební vystoupení oblíbené kapely Ukulele Troublemakers, která účastníky festivalu úspěšně roztančila již druhým rokem po sobě.

Bohatý program a příjemně teplé počasí přilákalo do Stříbrnic na 500 návštěvníků festivalu, kteří měli v rámci odpolední degustace možnost ochutnat piva profesionálních pivovarů i soutěžní vzorky přihlášené do soutěže O Josefův pohár.

Vítězným pivem Vox Populi, tedy nejoblíbenějším pivem, které se líbilo veřejnosti, se stal Oskar z pivovaru Welzl. Ze soutěžních vzorků nejvíce zaujal vítězný Cimr. Další sezonní skipasy si odvezli vylosovaní návštěvníci a vítězové soutěže o nejlepšího dětského a dospělého tanečníka v rámci večerní zábavy.

Součástí festivalového programu byl rovněž dobročinný bleší trh, kterého výtěžek poputuje na obnovu místních sakrálních památek, a prodej regionálních produktů.

Na stáncích zaujala zejména krásná místní keramika od paní Zelené. Organizátoři festivalu dostali darem metr vysoký vyřezávaný dřevěný krýgl, jehož dražbu na podporu místních pamětihodností připraví na příští rok. Odpolední zábavu zajistilo rádio Haná.

„Na místě, kde festival pořádáme, jsme při opravách našli prázdnou nepoškozenou pivní láhev z přelomu 19. a 20. století s nápisem 1. akciového pivovaru Litovel. To nás vedlo k myšlence výroby piva ve vlastním pivovaru, jehož produkce by pokryla potřeby horského areálu. Základní kámen jsme již položili a myšlenku oživujeme letošním druhým ročníkem festivalu se soutěží,“ doplnil Dušan Juříček, jednatel a majitel areálu Kraličák.

Soutěž O Josefův pohár je pojmenovaná po Josefu Svozilovi, říšském a zemském poslanci za střední Moravu, zakladateli prvního českého akciového rolnického pivovaru se sladovnou v Litovli. Svozil byl odborník na pěstování chmele, který mimo jiné zavedl jeho vedení na drátěnku v našich zemích.

Plzeňské, nebo Pilsner? Jaký typ žen chodil do hospod nejčastěji a jak pivo vyobrazovaly kramářské písně? Workshop představující pivo z pohledu humanitních věd ukáže, že na pivo lze nahlížet z různých perspektiv. „Abychom mohli s tímto symbolem české kultury pracovat, je třeba o něm mluvit jak z pohledu čistě vědeckého, tak z perspektivy těch, kteří pivní kulturu utvářejí. Proto nás zajímají lidé, kteří kromě výroby či pití tohoto nápoje nad pivem i přemýšlejí a uvažují o něm z kulturního hlediska,“ uvedl historik a organizátor akce Libor Zajíc. Zdůraznil, že workshop nabízí jedinečný prostor pro diskusi, a to díky spojení akademického prostředí se světem výrobců piva i skupinou lidí, pro něž je pivo koníčkem.

Ústřední téma letošního ročníku představuje role měst a jejich obyvatel při vaření piva a utváření jeho kultury od středověku po současnost. Přednášející, mezi nimiž jsou také odborníci z Polska, Německa a Belgie, přiblíží historii pivovarnictví ve střední Evropě i v českých zemích, včetně historie pivovarů v Krakově, městě Svídnice, Městského pivovaru v Brně i pivních tradic v Bamberku. K nejočekávanějším patří přednáška belgického spisovatele Rafa Meerta o lambickém pivě. Lambic, na rozdíl od většiny ostatních piv, která jsou kvašena speciálně vyšlechtěnými kvasinkami, kvasí spontánně. „Ještě donedávna se předpokládalo, že lambické pivo se na jihozápadním okraji Bruselu pilo již v 16. století především na venkově jako levné, málo alkoholické pivo na žízeň. Nedávný výzkum však ukázal, že lambické pivo se objevilo až na konci 18. století naopak jako luxusní druh piva. Ve skutečnosti bylo také odesíláno z Bruselu do jiných měst, a dokonce i do Ameriky,“ upřesnil Meert a doplnil, že ve svém příspěvku promluví i o okolnostech vzniku lambicu v městském kontextu a jeho následném spojení s venkovem. Návštěvníci se mohou těšit také na přednášku Ženy v hospodě, v níž se Kateřina Svatoňová a Libuše Heczková zaměří na vztah umělkyň a spisovatelek k hospodám, historik Michal Horáček se zase zamyslí nad otázkou, zda Plzeňské, nebo Pilsner?

Historii poličského pivovaru se bude věnovat Filip Vrána, obsahem jeho přednášky jsou právovárečná měšťanstva. Ta byla specifickým právním útvarem, s nímž si nevěděly rady soudy Rakousko-Uherska, prvorepublikového Československa ani soudy České republiky v případě restitucí. „Právovárečná měšťanstva dlouhodobě čelila různým formám podnikání a uchovala si svou svébytnost, dnes jsou už však jen reliktem historie. Na přednášce přiblížím dějinný vývoj, mj. na příkladu poličského pivovaru, který byl v 90. letech jako jeden z mála restituován a vrátil se do rukou potomků původních vlastníků,“ uvedl Vrána.