Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovarem roku 2023 je podle Sdružení přátel piva Rodinný pivovar Bernard v Humpolci. V posledním desetiletí získal tento titul pošesté. Minipivovarem roku se letos stal Pivovar Rampušák z Dobrušky, sládkem roku organizátoři vyhlásili Petra Petružálka ze stejnojmenného pivovaru. Ocenění pořadatelé předali dnes v návštěvnickém centru vítězného humpoleckého pivovaru.

Spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard při přebírání ocenění uvedl, že je pro něj odměnou to, že se pivo dobře prodává a firma je finančně zdravá. "Když se mě tedy ptáte, co je nejvíc, tak pro mě nejvíc jsou vztahy v naší firmě, že se potkávám s lidmi, kteří jsou tady od privatizace, od toho roku 1991," řekl.

Soutěž Sdružení přátel piva o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku se koná od roku 1990 a je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu. První část hodnocení je anketní mezi členy sdružení, nejlepší piva pak postoupí do anonymní finální degustace. Sdružení přátel piva má přes 1500 registrovaných členů. Od roku 2002 sdružení vyhlašuje své ceny pokaždé v jiném kraji, v jiném pivovaru.

"Propojujeme malé i velké pivovary, protože tvrdíme, že když je pivo dobré, tak je jedno, jak je velká varna," řekl ČTK předseda sdružení Tomáš Erlich. Další význam soutěže vidí v tom, že jde o ceny "ze spodu," ze strany spotřebitelů.

Zástupci pivovarů dnes převzali 12 ocenění. Celkově nejúspěšnější byly pivovary Bad Flash z Prahy a Rodinný pivovar Bernard. Kategorii létajících pivovarů vyhrál Pivovar Chroust. Těchto pivovarů, které mají vlastní recepturu, ale jsou bez varny a vaří pivo v jiných provozech, je v Česku přes 200.

Vítězným pivem v anketní části napříč kategoriemi je Únětická desítka. Nejspěšnějším pivem v degustační části bylo Torpid Mind, Russian Imperial Stout pivovaru Bad Flash.

První místo mezi světlými výčepními pivy získal Hektor Řemeslného pivovaru Clock. Nejlepší světlý ležák má podle ankety pivovar Bad Flash, který vyhrál i kategorii tmavých svrchně kvašených piv. Mezi moky se 13 a více stupni, bylo první pivo Primátor 16 Exkluziv. Z tmavých a polotmavých piv byla nejlépe hodnocená Černá Svině z Černokosteleckého pivovaru. Nejlepší pšeničné pivo má podle ankety Akciový pivovar Libertas. První v kategorii světlých svrchně kvašených piv byl Pivovar Volt, kategorii kyselých piv vyhrál Létající pivovar Hangár.

Minipivovarů, které ročně vaří do 10.000 hektolitrů piva, je podle sdružení v ČR k 600. Pivovarů s vyšším ročním výstavem funguje pět desítek.

Po dvouleté přestávce udělilo sdružení také cenu za speciální pivní počin. Získal ho projekt Jiříkovo vidění, jehož původním cílem bylo pomoci kamarádovi, který po nemoci takřka oslepl. Aktivitu, která už pomáhá i dalším lidem s handicapem, podporuje šest minipivovarů.

Svatomartinské hody bývají již tradičně spojené s pečenou husou, knedlíkem a zelím. A nejen pro tuto příležitost jsme pro vás uvařili polotmavý třináctistupňový Svatomartinský speciál, který zraje v ležáckých sklepích přes 60 dní a vyznačuje se jantarovou barvou, harmonickou plnou chutí, příjemnou intenzitou hořkosti a typickou vůní, což mu dodává jedinečnou výjimečnost originálu. Vychutnat si ho můžete ve vybraných pivnicích a restauracích zejména na střední Moravě.

Svatomartinský speciál 13 % je součástí projektu Sládkův Tip, který v letošním roce spustila společnost Pivovary CZ Group a.s. V rámci tohoto projektu jsou zákazníkům v průběhu celého roku představována výjimečná a netradiční piva, uvařená k různým příležitostem podle unikátních receptur jejich sládků.

Když se řekne pivovar, nemusí vždy jít o velký průmyslový podnik. Po celé republice přibývá malých výrobců. Naše létající redaktorka Sabina Vosecká se vydala do pivovaru Lajka, který sídlí v suterénu činžovního domu na Letné.

„Těmto nádobám se říká varna, protože v ní probíhá celý prvotní krok v přípravě piva. Což je v podstatě vyvaření sladké šťávy ze sladu a potom její povaření s chmelem,“ ukazuje sládek Janek Kotecký.

Vzniká tedy takzvaná mladina. „To je hořkosladká tekutina, která se potom zchladí a převede se do kvasných kádí, přidají se k ní kvasinky, které postupně přetvoří cukry na alkohol a oxid uhličitý, který to pivo nasytí.“

V dalších nádobách pak pivo kvasí a později dozrává. V suterénu letenského činžáku vaří pivo převážně z bio surovin a nabídka je pestrá.

„Děláme spodně kvašenou desítku a dvanáctku a k nim piva hodně chmelená moderními ovocně-aromatickými chmely. Poslední pivo, které v podstatě bezvýpadkově máme celý rok, je taková velmi lehká osmička belgického střihu, která je dost neobvyklá. Nemáme moc často pivo silnější než třináct stupňů,“ vyjmenovává Janek Kotecký.

Piva pak nesou jména zvířat, která posloužila vesmírnému programu, a vzdávají jim tak hold. Na etiketách tak najdete třeba názvy Strelka, Bělka, Albina nebo Enos.

Češi – národ pivařů. Od středověku po současnost. Pivo zůstává klíčovou součástí jejich kultury a identity.

Tématu se dnes věnovala redakce našeho magazínu s tím, že pro většinu lidí na světě je Česká republika synonymem s pivem. Češi se chlubí dlouhou tradicí pivovarnictví a láskou k tomuto osvěžujícímu nápoji. Ačkoli jsou známí také pro svou historii, architekturu a umění, pivo je stále středem pozornosti v této středoevropské zemi. Proč jsou Češi tak vášniví milovníci piva a jak se vyvíjí tato kultura pivařů?

Historie piva v České republice
Historie piva v České republice sahá až do středověku. První zmínky o pivovarnictví v této oblasti pocházejí z 9. století, a od té doby se pivo stalo nedílnou součástí české kultury. České města a vesnice se brzy staly domovem mnoha malých pivovarů, kde se vařilo tradiční české pivo s vysokým obsahem chmele a sladu. Kvalita českého piva brzy získala mezinárodní uznání a stala se jedním z exportních artiklů České republiky.

Zrození piva
„Počátky výroby piva jsou pro nás dnes zahaleny tajemstvím a vzdáleny tisíce let. Její doklady nám poskytují nálezy naklíčeného obilí (zde však nemusí vždy jít o slad, ale i o surovinu na výrobu sladké kaše či sladkého nápoje nebo důsledky špatného uskladnění) nebo nálezy rostlin používaných k ochucení piva. Nálezy naklíčeného obilí se objevují již od doby bronzové (2300-800 př. Kr.) až do středověku. Dále je tato výroba doložena pozůstatky sladoven či sušících pecí na slad, které však pocházejí většinou z období velkovýroby ve starověku či středověku,“ uvádí k tématu web beerweb.cz.

„Z doby římské (0-400 po Kr.) pak pochází z Anglie okolo sta sušicích pecí a podobné máme doloženy i ze středověku. Můžeme předpokládat, že tento proces nemohl být vzhledem ke značné náročnosti výroby (velké množství vody, obilí, velké nádoby, palivo) uskutečňován před neolitem (asi 5500-4500 př. Kr.). Podstatnou částí výroby piva je kvašení, k němuž dochází ve směsi obilí a vody samovolně účinkem divokých kvasinek ze vzduchu a lze uvažovat o tom, že pivo bylo objeveno nejspíše náhodou. Někteří badatelé se domnívají, že to byla chuť na pivo, která přivedla člověka k pěstování obilí,“ píše se dále na webu.

„Chuť a také trvanlivost piva se zlepšovala rostlinnými přísadami či také ovocem. Chmel se pěstoval v západní Evropě od 8.- 9. stol. po Kr., u Slovanů od 11. stol., zobecněl však až v pozdním středověku, kdy se z něj stala výnosná plodina pěstovaná hojně v okolí měst. Do té doby se k dochucování piva používala vřesna obecná, květy tužebníku jilmového, listy rojovníku bahenního a vratiče obecného, šalvěj luční a také oddenky kuklíku městského s karafiátovou vůní,“ dodává pivařský web beerweb.cz.

Kulturní význam piva v české společnosti
Pivo hraje významnou roli v české společnosti a kultuře. Češi mají mnoho tradic a zvyků spojených s pitím piva, včetně „pivní zahrádek“ (venkovních hospod) a „degustací piva“ v místních pivovarech. Pivo je také neodmyslitelnou součástí českých oslav, jako jsou svatby, narozeniny a Vánoce. Dokonce i česká kuchyně často obsahuje recepty s pivem, jako je tradiční „svíčková na smetaně.“

„Koncem října proběhlo pod záštitou mediální skupiny A11 a magazínu CEO vyhlášení prestižní ankety o nejlepšího CEO roku. A náš ředitel Petr Dvořák si ze slavnostního večera odnesl hned dvě ocenění: cenu za absolutní vítězství a také prvenství v kategorii zemědělství a potravinářství,“ uvedl v tiskové zprávě budejovickybudvar.cz.

Ocenění přišlo symbolicky v roce, kdy Petr Dvořák oslavil šest let v čele Budějovického Budvaru. Za tu dobu národní pivovar zaznamenal řadu velkých úspěchů na české i mezinárodní scéně.

„Velice si tohoto ocenění vážím. Neberu to nicméně jako osobní úspěch, ale především jako uznání celkové strategie a práce celého Budějovického Budvaru. Snažíme se prosazovat naší vlastní značkou a produktem na velice náročných trzích, a to jak doma, tak v zahraničí. Denně poměřujeme své síly se světovými giganty v oboru. I proto si umíme vážit každého úspěchu,“ uvedl Petr Dvořák.

„Přehled nejúspěšnějších mužů magazínu CEO je tradiční součástí aktivit mediálního domu A11. Jednotliví kandidáti jsou do ankety vybíráni ze všech zásadních segmentů české ekonomiky. Cílem je ocenit přínos osobností z různých oblastí domácího podnikatelského světa,“ dodává společnost budejovickybudvar.cz na svém webu.

Různorodost českého piva
Česká republika je známá pro různorodost piva, které nabízí. Zdejší pivovary vaří mnoho druhů piva, včetně ležáků, Pilsnerů, tmavých piv a nefiltrovaných variant. Češi jsou hrdí na své pivo a soutěží v tom, kdo vaří to nejlepší. Významné pivovary, jako Pilsner Urquell, Budweiser Budvar – Národní pivovar a Kozel, mají své věrné příznivce po celém světě.

Budoucnost českého piva
I když je česká pivařská kultura silná a pevně zakotvena v historii země, čelí několika výzvám. Zvýšená konkurence na trhu s pivem a změny vkusu spotřebitelů mohou ovlivnit tradiční české pivo. Pivovary se však snaží udržet krok s novými trendy tím, že vytvářejí inovativní piva a spolupracují s místními farmáři a chmelaři.

Češi jsou národem pivařů, a to je něco, co spojuje lidi po celé zemi. Pivo je nejen oblíbeným nápojem, ale také způsobem života a důležitou součástí české identity. Bez ohledu na to, jak se bude česká pivní kultura vyvíjet, je jasné, že láska k pivu zůstane stále živá a bude trvat ještě mnoho generací.

Český příklad pro svět: střední Evropa v cestě za udržitelnými pivy
Poznámka autora: Česká republika je známá nejen svým vynikajícím pivem, ale také svým příkladem v oblasti udržitelného pivovarnictví. Mnoho českých pivovarů se snaží snižovat svůj ekologický otisk, což může být inspirací pro pivovary po celém světě. (David Bárta, redakce).
Česká republika se může pyšnit výjimečným pivovarnickým dědictvím, ale také vedením v oblasti udržitelného pivovarnictví. Mnoho českých pivovarů se zaměřilo na snižování svého ekologického otisku. Toto úsilí zahrnuje recyklaci odpadu, používání obnovitelných zdrojů energie a spolupráci s místními farmáři na získávání tradičních surovin.

Jedním z nejvýraznějších příkladů je například Pivovar Kozel, který je známý pro své úsilí o udržitelnost. Pivovar Kozel se snaží minimalizovat svůj vliv na životní prostředí tím, že recykluje vodu, používá obnovitelnou energii a udržitelné zemědělství pro pěstování chmele a ječmene. Takový přístup může sloužit jako vzor pro další pivovary na celém světě, kteří se snaží snížit svůj ekologický otisk.

Česká republika a její vášeň pro pivo jsou jasným důkazem toho, jak pivo může spojovat lidi a formovat kulturu a tradice. Ať už jste milovníkem piva nebo ne, nemůžete než obdivovat bohatou historii a vášnivý vztah, který Češi mají ke svému národnímu pokladu. Pivo je nejen obyčejným nápojem, ale i symbolem českého dědictví a identity.

Návštěvnost prohlídkových tras Plzeňského Prazdroje vzrostla za první tři čtvrtletí letošního roku bezmála o 30 procent. Zvýšený příliv turistů registrují prohlídkové trasy Pilsner Urquell a Gambrinus, Pivovarské muzeum i Plzeňské historické podzemí. Přibyli jak návštěvníci z Česka, tak organizované turistické skupiny ze zahraničí.

Turistický ruch v plzeňském pivovaru po covidové pauze letos opět výrazně ožil. Celkově za první tři čtvrtletí letošního roku prošlo všemi provozovanými prohlídkovými trasami v Prazdroji o téměř 30 % návštěvníků více než ve stejném období loni. „Oživení po covidu pokračuje. Obnovila se organizovaná turistika, která letos výrazně přispívá k celkovému nárůstu počtu návštěvníků, a to zvláště v zimních a jarních měsících, které meziročně překvapivě narostly. Léto bylo z pohledu návštěvnosti tradičně taky dobré, ale meziroční rozdíl tak výrazný nebyl,“ uvádí Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje.

Nejvytíženější trasou je letos tradičně Pilsner Urquell s nárůstem turistů o 26 %, návštěvnost Pivovarského muzea vzrostla o 43 % a Plzeňské historické podzemí si prohlédlo o 22 % lidí více. Nejvýraznější skok pak vykázala trasa pivovaru Gambrinus, kde se množství návštěvníků meziročně zdvojnásobilo.

Nejpočetnější skupinou návštěvníků plzeňského pivovaru v prvních devíti měsících roku byli Češi, kteří tvořili přes polovinu všech hostů, následováni turisty z Německa. Prohlídky si ale rezervují i turisté z dalších evropských zemí, zejména Itálie, Polska, Nizozemska, Slovenska či Maďarska. „Letos opět roste také zájem turistů z Asie, kteří k nám ve velkém jezdili před pandemií, zejména z Koreje a Tchaj-wanu. Přijíždějí opět také Američané,“ dodává Pavla Mášková.

Plzeňský Prazdroj patří již tradičně mezi vůbec nejoblíbenější turistické cíle Plzeňského kraje. Přes letošní nárůst zájmu turistů se ale celková návštěvnost zatím nevrátila na hodnoty před covidem. „Je to způsobené především tím, že se zatím ještě úplně neobnovil organizovaný cestovní ruch a stále přijíždí málo velkých skupin z Asie, především z Číny, jako tomu bylo před rokem 2020,“ vysvětluje Pavla Mášková.

Lidé ze zahraničí tentokrát zvolili osm nejpopulárnějších českých piv. Které vyhrálo?
Ať už se nám to líbí, nebo ne, Česko je národem piva. Obyvatelstvo naší republiky je často schopno se do krve pohádat o tom, které pivo je vlastně nejlepší a které naopak vůbec nestojí za to. Teď se do diskuze přidali taky zahraniční turisti a turistky, jejichž názory dal dohromady oblíbený gastronomický server Taste Atlas. Koukni se, kterých osm piv mají cizinci a cizinky nejradši, a dej nám vědět, jestli je mezi nimi i to tvoje.

8. místo
Osmé místo si z hlasování odnesl Březnický ležák. Jediným současným výrobcem tohoto piva je podle serveru Taste Atlas Pivovar Herold Březnice, který ho vaří od roku 1999. Jeho chuť je jemná a typicky hořká, s čistým chmelovým aroma a svěží chutí.

7. místo
„Starobrno mi chutná, vyrábíme velmi kvalitní pivo, nevím, proč se o něm dělají vtipy,“ sdělila v nedávném rozhovoru ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková. Může ji tak těšit, že u zahraničního návštěvnictva je Starobrno sedmé nejoblíbenější. Jak server Taste Atlas upozorňuje, Starobrno se vyrábí z odrůd chmele Žatecký poloraný červeňák a Magnum a má jemné chmelové aroma.

6. místo
Další se v žebříčku umístilo pivo Černá Hora, které se vyrábí ve stejnojmenné obci a v nejstarším pivovaru na Moravě z roku 1530. Všechny druhy piva se v Černé Hoře vyrábí tradičními postupy a metodami, které se v této oblasti uplatňují už od 13. století. Při výrobě se mimo jiné používá karamelový a barvicí slad, který dodává tmavým pivům typickou karamelovou chuť a jemnou hořkost.

5. místo
Páté místo připadlo pivu, které vyrábí pivovar Chodovar v městysu Chodová Planá na Plzeňsku. Vyrábí se tam už od 12. století z místní vody s nízkým obsahem minerálů, chmele, sladu a kvasnic. Při jeho výrobě se mohou používat pouze odrůdy chmele Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Premiant. Tohle pivo se těší úctě už dlouhé roky, v minulosti jej dokonce dodávali na královský dvůr.

4. místo
Těsně pod stupni vítězů zůstalo znojemské pivo, které se ve Znojmě vyrábí v několika variantách. Mezi ty nejoblíbenější patří klasická světlá jedenáctka nebo dvanáctka, pivovar se ale nebojí ani piv typu IPA či APA. Při výrobě se používají pouze tři suroviny – ječný slad, voda a chmel –, Žatecký poloraný červeňák a Magnum Hallertau.

3. místo
A máme tu závěrečnou top 3. Pomyslnou bronzovou medaili si od zahraničních turistů a turistek odnáší českobudějovické pivo. Historie vaření piva v Českých Budějovicích sahá až do 13. století, což je také doba založení města a přidělení várečného práva. Dnešní Budějovický Budvar byl založen pod názvem Český akciový pivovar v roce 1895.

2. místo
Druhé místo je dost obecné, jak už jsme ale psali – Česko je pivařským národem, a není tak divu, že na stříbrné pozici se objevilo české pivo jako takové. Konkrétně tento pojem označuje řadu piv vyráběných na celém území republiky, která mají chráněné zeměpisné označení (CHZO). Tuto značku používá čtrnáct českých pivovarů pro více než 80 značek piva, což je asi 65 procent celkového domácího trhu.

1. místo
A je to tady. Vítězem hlasování mezi cizinci se stalo pivo plzeňského typu – světlé spodně kvašené pivo vařené dle plzeňské receptury. Nový styl vznikl, když se plzeňští občané, kteří začali být nespokojeni s kvalitou piva, rozhodli postavit Bürger Brauerei (Občanský pivovar), z něhož později vznikl Plzeňský Prazdroj. Jako sládka najali Josefa Grolla z Bavorska. Ten v roce 1842 vyrobil pivo zcela originální, jasné a zlatavé barvy. Sklidil s ním značný úspěch a receptura se velmi rychle ujala.

„Zakoupila jsem pojízdný výčep a vydala se vesnicemi...“ Spolumajitelka Rodinného pivovaru Švihov v komentáři pro tištěný magazín Finmag rekapituluje, co ji naučila covidová pandemie.

S odstupem času dokážu dát na misku vah vše, co nám do pivovaru pandemie přinesla. Nebyly to klady, ale výzvy, motivace a inovace. Projekt areálu pivovaru jsem připravila na podzim roku 2018, v analýze nákladů a přínosů ani ve SWOT analýze jsem ale na možnost pandemie nepomyslela. Napadala mě spousta rizik a chtěla jsem jim předejít tím, že se od počátku budeme lišit: škálou piv, přístupem i marketingovou strategií.

Pandemie ovlivnila už samotnou stavbu, extrémně ji prodražila. Na dostavbu se tedy musel využít další úvěr, který primární analýzy vychýlil. První pivo šlo na trh v září 2020 a o šest týdnů později přišla vládou nařízená omezení. Reagovala jsem pružně. Neoslovovala jsem podniky s nabídkou piv, zakoupila jsem pojízdný výčep a vydala se vesnicemi, abychom navázali vztah se zákazníky napřímo. Lidi náš výčep bavil a naše výjezdy jsem mohla krásně marketingově podchytit.

Nemohli jsme otevřít pivní klub, okénko u nového pivovaru nedávalo smysl. V tu chvíli jsme neměli natolik automatizované procesy, abychom mohli, jako dnes, dodávat pivo do řetězců. Místo velkoobchodního prodeje jsme tedy založili e-shop a rozváželi do domů. Obecně pro nás e-shop není ekonomicky efektivní řešení a v postpandemické době představuje okrajový příjem. Ale za pandemie nám to pomohlo. Třetím krokem, který dával smysl pouze za covidu, bylo otevření Švihlého krámu – obchodu s výčepem na pražských Vinohradech. Tam nás chodilo podporovat hodně lidí, se kterými jsme si vytvořili vztah.

Za pandemie jsem nemohla zaplatit zaměstnance, kteří by se věnovali stáčení, plnění a provozu pivovaru. Tak jsme tuto část práce dělali ve třech, často do pozdně večerních hodin. Přes den jsem piva rozvážela sama. Upřímně, při přechodu z advokacie do gastronomie jsem si úplně takovou náplň práce nepředstavovala, ale díky tomu jsem pochopila všechny procesy a dokázala je optimalizovat.

V důsledku pandemie jsou minimálně o 30 až 40 procent vyšší náklady na suroviny a obalový materiál, na naftu, elektřinu, což na nás přímo doléhá. Vše se promítá do ceny piva, ale ne plně. Cena skutečně řemeslného piva, které se ještě navíc nevyrábí ve velkém, a tak není možné ušetřit množstevními slevami, není adekvátní celkovým nákladům výroby. Zároveň pandemií hodně utrpěly rozpočty zákazníků. Není tedy možné plošně pivo zdražit tak, jak by bylo třeba pro ekonomickou udržitelnost pivovaru. Je třeba balancovat.

Konečně, pandemie pro nás znamenala i vydání se z posledních úspor, které by pomohly překonat cash flow v dalším roce, přestát tiché zimní období, nakoupit obalový materiál s větší množstevní slevou. Věřím, že mnoho pivovarů muže mít zkušenost odlišnou, ale pro nás bylo limitující, že jsme podnik začínající, tedy bez zákaznické základny a bez finančního „krytí“.

Jsme prostě rodina, která si chtěla splnit sen, pracovat společně rukama a v přírodě. V reakci na pandemii a nestálost trhu se teď snažím zaměřovat na firemní degustace a kulturní a gastronomické akce.

Nad Seattlem zapadá slunce a třičtvrtěmilionová metropole pomalu ožívá. Žlutý taxík mířící z centra míjí věž Space Needle, dominující městu ležícímu na severozápadním pobřeží Spojených států, a přejíždí dlouhý most, který vede do moderního předměstí Ballard. Příští zastávkou je Pivovar Obec.

Do této čtvrti se chodí na pivo. Nejenže tu na každém rohu člověk naráží na stovky značek piv, přímo v Ballardu funguje více než desítka pivovarů. Českého návštěvníka zvlášť zarazí obří nápis na černém pozadí s neamerickým názvem Obec. Boční zeď pivovaru navíc zdobí obří malba ve stylu Alfonse Muchy, na níž žena drží v náručí – jak jinak – chmel a ječmen.

Než návštěvník vstoupí do útrob pivovaru, míjí venkovní zahrádku, kde i v chladnějším podzimním podvečeru posedává několik hostů a popíjí pivo. Za otevřenými garážovými vraty se nachází zázemí s několika stoly, velkým barem a dvanácti pípami. A od baru na nás mává asi padesátiletý „týpek“ v čepici otočené kšiltem dozadu. Je to Wayne Jehlik, majitel a sládek pivovaru.

1340 druhů piv, cideru a medovin. To všechno mohli ochutnat návštěvníci 16. ročníku Varšavského festivalu piva. O tom, že polská pivní kultura vzkvétá a bohatne co do pivních stylů a chutí, se přitom mohli přesvědčit třeba i na kurzu degustace nebo na tematické tour s pivním průvodcem. Pro milovníky tepla byla k dispozici sauna s chmelovými aromatickými procedurami.

V přízemí a dalších třech patrech Stadionu Polské armády, známém jako Stadion Legii, je plno. Nepřetéká ovšem fotbalovými fanoušky, ale fanoušky piva. Na místo se sjelo 115 vystavovatelů a mají tu celkem 554 píp.

Jak si v takovém množství vybrat? Namátkou! A tak jdu ke stánku nejblíž ke scéně, kde zrovna představují šestici nových pivovarů.

Perníkové pivo? Ideální na Vánoce
„Doporučil bych všechna naše piva,“ říká Piotr z pivovaru De Facto. „Máme perníkové pivo, to je pivo z našeho regionu, od Toruně. A tam pečou známé perníky.“

Pivo má skutečně barvu upečeného perníku – je hnědé a kalné. Pěna mu rychle spadla, ale to nic neubírá na chuti – hořké, jako ležák, jen na konci mám pocit, že jsem si ukousla kus perníčku.

„Je to takový brown ale. Jeho základem je tmavý karamelový slad, přidáváme do něj hřebíček, skořici, anýz… zkrátka koření, jako kdybychom pekli perníčky,“ vysvětluje Piotr. A když říkám, že mi to připomíná Vánoce, přitakává. „No, je to tak. Takový vánoční ale. Vlastně jsou to piva, která mají takovou vánoční atmosféru.“

Pivovar De Facto tu taky nabízí pivo filtrované přes ovoce – pomeranč, pomelo, limetku a dračí ovoce. Vše je v průhledném skleněném válci, ze kterého vedou trubky ústící do pípy. Vypadá to skvěle. Takto ochucené pivo je světle žluté, zakalené, také skoro bez pěny, ale velmi osvěžující.

Kyseláče od Zwoleně
Na stejném patře, jen o kus dál je stánek pivovaru Maryensztadt, jehož produkci je občas možné potkat i v Čechách. Pro mě je známé hlavně kyselými ovocnými pivy. Znovu si nechávám něco doporučit.

„No, to zaleží na tom, jaké chutě máš ráda,“ směje se Kamila. A tak se ptám právě na kyselé. Ale abych to ztížila, mělo by být typické pro region, odkud pivovar pochází.

„Jestli kyselé, tak takových piv máme spoustu. Ale doporučím ti hlavně pivo s černým rybízem, který pochází přímo z našeho regionu, z okolí Zwoleně v Mazowsze. Vlastně ten rybíz odebíráme od našeho souseda,“ bere si ode mě Kamila skleničku a plní jí deci svěže růžové tekutiny. Půl pivo, půl pěna. Krásně voní po rybízu. Na chuť je hodně kyselé, ale na léto musí být skvělé.

„Je to hodně lehké pivo, má jen 4,5 procenta. Vaříme ho už roky, začali jsme v roce 2016," popisuje Kamila. „Je to jeden z našich prvních kyseláčů – kyselých piv. Důležité je v něm to ovoce – rozmixujeme ho a přidáme do piva. Chutě tedy vznikají přirozeně, nepoužíváme žádná aromata, koncentráty, zlepšováky. Jen přirozenou chuť ovoce.“

Pivovar Maryensztadt si ale troufá i na hodně silné kalibry. Třeba cenami ověnčený Imperial Porter s více než deseti procenty alkoholu nebo piva kolekce Projekt 30 podobné mocnosti. Má ale v nabídce i klasiku – lager, IPA, ALE

Citronový konec
O patro výš je trochu klidněji, nedoléhá sem hluk z pódia a herny. Ale anii tady nevím, kde začít.

„Jsem z pivovaru Gryfus ve Štětíně,“ vypráví Konrad u stánku na začátku pravého horního křídla. Jak se dozvídám, pivo, které by bylo typické pro Štětín, nemají. Ale přivezli úplnou novinku: „Doporučím naše nové pivo Sarafus ve stylu West Coast IPA, které jsme uvařili ve spolupráci s pivovarem Sarabanda. To pivo má tady na festivalu svou premiéru.“

Je to pivo průzračné, žluté až zlatavé a voní. Po citrónech, ale i hořkosti. „Dominuje v něm chmel Mosaic, takže je to pivo velmi hořké, ale hlavní chuťové tóny jsou ovocné připomínající tropické ovoce, citrusy,“ pokračuje Konrad.

Sarafus je asi nejhořčejší pivo, které jsem tu zatím ochutnala. Ale citronový konec jinak velmi plnou chuť příjemně odlehčuje.

„Co ještě? Taky máme skvělý mexický gose s limetou, pomerančem a granátovým jablkem. Nebo pivo s hroznovým vínem, má takovou fajn nazelenalou barvu. A taky máme pils nebo třeba baltik porter,“ doporučuje Konrád. Čecha taky možná zaujmou názvy – Rusalka, Český ALE nebo Ahoj.

Koncerny zabíjejí dobré pivo
Dřív jsem často slýchala, že Poláci nemají dobré pivo. Jak to tedy je, se ptám pivního blogera Michała Marandy, známého pod pseudonymem Docent.

„To vzniklo tak, že když čeští milovníci piva přijížděli před jedenácti dvanácti lety do Polska, bylo tady všechno pokažené koncerny. Všechny pivovary byly ve vlastnictví mezinárodních koncernů. Lidi se proti tomu nakonec postavili,“ vysvětluje.

„Na začátku chtěli vařit doma, z domácích pivovarů se pak staly malé řemeslné pivovary, a tak v Polsku nastala pivní revoluce. Ne evoluce, ale revoluce. Pivu se v Polsku daří už dvanáct let!“ dodává Docent hrdě a porovnává to se změnami v českém pivovarnictví.

Dříve totiž zprostředkovával Polákům české minipivovary. Jezdil do České republiky a ochutnával naši produkci. Teď vede blog polskieminibrowary.pl.

„I v Česku všechno skoupily koncernové pivovary. Všechno to byl eurlager. I v Česku asi víte, že koncerny zabíjejí dobré pivo. Ale ukázalo se, že Polsko v obrodě pivní kultury došlo mnohem dál, je ambicióznější než Česko," myslí si pivní blogger. Zároveň si ale Polsko podle něj pořád drží i svoje tradiční druhy piv jako třeba Grodziske nebo Porter Baltycki.

Najít ten správný vánoční dárek pro zaměstnance, kolegy, obchodní partnery či zákazníky – takový, který potěší, zaujme a nebude jen dalším zbytečným „lapačem prachu“ zavazejícím na polici. Tuhle každoroční výzvu letos pomohou zdolat v experimentálním plzeňském pivovaru Proud. K mání jsou firemní plechovky či lahve s pivy ze stálé nabídky Proudu, stylové sklenice a otvíráky s gravírováním nebo zážitek z prohlídky pivovaru s degustací tří piv přímo z kvasných ležáckých tanků.

„´Tekuté´ vánoční dárky bezesporu patří k těm nejoblíbenějším. Ovšem zatímco obligátní lahev vína už asi nikoho moc nepřekvapí, pivní dárky jsou vítaným zpestřením. Stačí se podívat do našeho e-shopu a určitě si vyberete,“ doporučuje ředitel pivovaru Proud Michal Škoda.

Správná chvíle na výběr a objednání je právě teď, aby se vše stihlo včas a bez stresu. V pivovaru Proud jsou velmi flexibilní, takže firemní dárky dokáží maximálně přizpůsobit potřebám a přáním klienta. Lahve (330 ml) nebo plechovky (500 ml) naplní vybraným pivem ze základního portfolia napříč pivními styly. K nejoblíbenějším patří světlý český ležák Ventill (bez lepku) a Veer – West Coast IPA. Původní etiketu pak označí firemním logem nebo pivo opatří zcela unikátní etiketou.

„Začátkem loňského září jsme rozjeli novou poloautomatickou stáčecí linku na plechovky a prvními pivy, která jsme na ní stáčeli, byl speciál Ever Flowing Stream pro festival Obscene Extreme, limitka pro plzeňský hasičský sbor k jeho 130. výročí založení a Matylda pro ČD Nostalgie. Následně jsme spolupracovali třeba s Amazing Places, resortem Český les, organizátory triatlonové XTERRY a dalšími. Ve všech případech bylo na první pohled patrné, že plechovka nabízí větší prostor pro kreativitu a design obalu než lahev, což je určitě dobrý tip i pro firemní vánoční dárky,“ dodává Michal Škoda.

Úspornější a na přípravu časově méně náročnou variantou jsou piva z Proudu s původní etiketou, včetně degustačního setu, balená v dárkovém kartonu označeném samolepkou s logem společnosti. Vítaným drobným dárkem s puncem originality jsou pak pivní sklenice a otvíráky, které je možné opatřit osobním věnováním, firemním logem či jménem obdarovaného.

Poukaz na komentovanou prohlídku pivovaru Proud otevírá cestu k mimořádně intenzivním zážitkům. Současnost se v nich totiž prolíná s minulostí. Proud sídlí v bývalé elektrocentrále plzeňského pivovaru, návštěvníci tak uvidí nejen moderní provoz, ale také místa spojená s původními energetickými a vodními zdroji, které kdysi využíval Prazdroj. Devadesátiminutovou prohlídku zakončí degustace tří piv z portfolia pivovaru Proud z kvasných ležáckých tanků.