Novinky a zajímavosti ze světa piva

To, o čem se několik měsíců mluvilo, se stává realitou. Přerovské, ale i hanušovické a litovelské pivo bude mít nového majitele. Společnost Moravská pivovarská, majitel skupiny Pivovary CZ Group, pod niž spadají pivovary Zubr, Litovel a Holba, podepsala ve středu smlouvu o prodeji sto procent akcií se společností Pivovary Triangl, ovládanou firmou Kofola ČeskoSlovensko.

Celá transakce ještě podléhá schválení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), její dokončení se proto očekává počátkem příštího roku.

„V Kofole jsme se naučili rozvíjet tradiční a lokální značky se silným příběhem. Když se objevila příležitost investovat do pivovarů, které vyrábějí značky s dlouhou historií, za kterými stojí poctivé řemeslo a moderní výrobní zázemí, neváhali jsme. Věříme, že zkušenost našich lidí může pomoci k jejich rozvoji,“ vysvětlil Jannis Samaras, generální ředitel skupiny Kofola.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku a svým letošním ročním výstavem překročí produkci 800 tisíc hektolitrů, z čehož více než třetina piva míří na exportní trhy. Společnost zaměstnává v pivovarech v Přerově, Litovli a Hanušovicích téměř pět set zaměstnanců.

Ječmen a chmel z Hané
Tradiční pivovary Holba, Litovel a Zubr vaří od svého založení mezi lety 1872 až 1893 piva tradičními postupy, za použití nejkvalitnějších surovin zejména z lokálních zdrojů. Díky tomu se jejich piva těší mimořádné oblibě u zákazníků i u nezávislých odborníků, o čemž dlouhodobě svědčí i bezkonkurenční řada prestižních mezinárodních a tuzemských ocenění.

„Kvalita našich piv je výsledkem nejen pečlivého dodržování tradičních technologických postupů výroby českého piva, ale i výsledkem odbornosti a umu zaměstnanců. Úcta k tradici, zručnost našich lidí, vysoká technologická úroveň pivovarů, zdroje kvalitní vody a suroviny zejména od lokálních dodavatelů jsou základem našeho úspěchu, potenciálem i závazkem do budoucna,“ řekl Jaromír Dvorský, místopředseda představenstva Pivovary CZ Group.

Mezi dlouhodobé dodavatele společnosti patří například tradiční sladovna v Zábřehu, orientovaná na zpracování kvalitního ječmene převážně z produkce zemědělců z Hané a z podhorských oblastí Jeseníků nebo třeba pěstitelé chmele z vyhlášené tršické oblasti. Vazbu na region dokládá i pozice společnosti jako nejvýznamnějšího dodavatele piva na střední Moravě, přičemž piva Holba, Litovel i Zubr jsou dostupná prakticky na celém tuzemském trhu i v zahraničí.

„Je na místě poděkovat také našim zaměstnancům a obchodním partnerům, bez nich bychom takových úspěchů nemohli dosahovat. V rámci společenské odpovědnosti podnikání a firemní kultury se cítíme být vázáni i vůči našemu regionu. Proto například podporujeme regionální sport, kulturu i sociální programy. V posledních letech stále více akcentujeme i projekty v oblasti udržitelnosti,“ vysvětlil Jaromír Dvorský.

„To vše bylo zohledněno při výběru strategického partnera. Záleží nám na tom, aby byla zachována řemeslná tradice vaření piva, stabilní vztahy se zákazníky, dodavateli i zaměstnanci a společenská odpovědnost firmy. To vše byla při jednáních důležitá kritéria,“ dodal.

Pivovary řízené samostatně
Kofola ČeskoSlovensko kupuje většinový podíl ve společnosti Pivovary CZ Group, která rozvíjí tradiční značky piv Holba, Zubr a Litovel. Nápojářská rodina tak může na regionální úrovni vstoupit do další kategorie, ve které může využít své podnikatelské, distribuční a marketingové know-how.

Nová akvizice umožní podle vyjádření vedení společnosti skupině Kofola růst v dalším stabilním segmentu s exportním potenciálem. S ohledem na specifika pivního trhu a s pokorou k umění zaměstnanců pivovarů zůstanou Pivovary CZ Group samostatně řízeným pilířem Kofoly.

„Přestože nám primárně nejde o přímé synergie s naším dosavadním nealko byznysem, i pivní průmysl má nějaké společné rysy s nápojovou branží. Naším cílem je podpořit um a kvality českých pivovarů. Byla by škoda, kdyby tradiční české značky přešly do rukou zahraničních investorů,“ řekl René Musila, jeden ze zakladatelů a provozní ředitel skupiny Kofola, který se po dokončení akvizice postaví do čela pivního pilíře.

Cena neveřejná
Za akvizicí společnosti Pivovary CZ Group stojí kromě rodinné nápojářské firmy ještě dva menšinoví podílníci. Kofola ČeskoSlovensko, a.s. se stane 51 % vlastníkem pivovarské společnosti, dalšími spolupodílníky jsou investiční skupina RSJ (29 %) a ÚSOVSKO a.s. (20 %).

„Vstup do lokálních pivovarů je dalším dílem skládačky naší dlouhodobé strategie private equity fondů a jsme rádi, že jsme mohli se společností s takovým renomé, jako je Kofola, spojit síly,“ komentuje novou spolupráci Matěj Kumstýř, asset manažer investiční skupiny RSJ. Ta spravuje široké portfolio investic v České republice a zahraničí a zaměřuje se kromě jiného na podporu českých a regionálních perspektivních firem.

Smluvní strany se dohodly, že cenu transakce nebudou zveřejňovat. Transakce je platná s jedinou odkládací podmínkou, kterou je schválení ÚOHS. Dokončení transakce je očekáváno na počátku příštího roku.

I po šesti letech od uzavření je areál bývalého pivovaru ve Vyškově prázdný. Ve čtvrtek odpoledne si ho prohlédne ministr zemědělství Marek Výborný. Areál je totiž ve vlastnictví společnosti Jihomoravské pivovary, jejímž jediným akcionářem je Česká republika.

Město má plány na budoucí využití prostoru, soudní spory mezi vlastníkem a nájemcem Czech Beverage Industry Company však dosud pravomocně neskončily. „V hlavním sporu momentálně čekáme na rozhodnutí odvolacího soudu, jehož jednání bude v lednu příštího roku,“ popsal aktuální situaci mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Aktuálně padlo začátkem listopadu rozhodnutí o zrušení společnosti Jihomoravské pivovary, začala tak její likvidace. Podle zástupců ministerstva to souvisí s ekonomickou situací.

Zároveň potvrdili, že možnost odkoupení bývalého pivovaru Vyškovem je jedním z možných řešení. „Likvidátor společnosti však musí postupovat s péčí řádného hospodáře a požadovat za její majetek cenu v místě i čase obvyklou,“ zdůraznil mluvčí Bílý.

Někdejší pivovar sousedí s vyškovským zámkem. Město již má k dispozici koncepční materiál Generel obnovy Nového zámku, jehož autoři mysleli na celý prostor včetně uzavřeného areálu. Projekt bude náročný ohledně času a nákladů.

Mají představu o vaření piva v menším měřítku
Jedním ze záměrů je zřízení interaktivní expozice v samotném zámku. Ta však bude potřebovat další prostory na rozměrnější exponáty. Ideálně se k tomu podle zástupců vyškovské radnice jeví právě sousední část nevyužívaného pivovaru pocházející z počátku dvacátého století. Týká se to zejména objektu štoků a lahvovací linky. „Nabízí se zároveň prostor pro vytvoření podnikatelských aktivit, máme představu o vaření piva v menším měřítku. Budoucnost vidíme v propojení se zámeckou zahradou, v otevření celého prostoru lidem,“ nastínil místostarosta Vyškova Roman Celý.

Město znovu navázalo na jednání z uplynulého období s předešlými ministry zemědělství ohledně budoucího majetkového řešení areálu. „Marek Výborný se o problematiku zajímá a rozumí tomu, že k naplnění našich ambicí považujeme za nezbytné jednotné vlastnictví celého území,“ informoval místostarosta.

Zmínil dále, že radnice svůj zájem o získání bývalého pivovaru znovu deklarovala rovněž na Ministerstvu financí, které městu dopisem ministra Zbyňka Stanjury vyjádřilo podporu.

„Dlouhodobě se snažíme ministerstvo zemědělství seznamovat s tím, v jaké fázi jsou naše kroky s obnovou celého prostoru. Během let až do jeho uzavření byl pivovar součástí kulturně společenského centra Vyškova. Dlouhé roky se v něm konala celá řada kulturních akcí. I když je to běh na dlouhou trať, do areálu chceme vrátit život,“ prohlásil starosta města Karel Jurka.

Mnozí místní na vyškovské pivo stále s nostalgií vzpomínají. „Podle mě vyškovský pivovar k městu neodmyslitelně patří a to nejen ve spojitosti s hodovou zábavou. Především výrobou a exportem piva byl ve své době na výslunní a určitě dělal dobré jméno městu. To, za jakých podmínek pivovar převzít v aktuálním stavu, je na zvážení, ale já osobně jsem pro, aby městu patřil,“ komentoval opoziční zastupitel Martin Műller.

Zda se ještě někdy bude ve Vyškově pivo vařit, odhadnout nedokáže. „Bylo by to asi pěkné, ale ta investice do obnovy provozu by byla značná,“ dodal Műller.

Letošní debutové album Dvanáctisměna kapely Radosta oslovilo… ne to je slabé slovo, doslova nadchlo majitele hospody Kulový blesk. Stačilo pár piv, aby si kapelník J. J. Šimon s Liborem Kultem padli do noty okamžitě plácli nad velkolepým záměrem. Nutno říct, že Libor je zároveň i jedním z šéfů pražského pivovaru Bad Flash.

Slovo dalo slovo a výsledkem je charitativní ležák Radostná dvanáctka, jehož výtěžek z prodeje poslouží k financování stavby nového domu pro Hospic sv. Lazara v Plzni. Mají to promyšlené. I proto je Radostná dvanáctka nefiltrovaným ležákem plzeňského typu uvařená a ošetřená tak, aby nezůstávalo u jedné. „Říkali jsme si, že první várka Radostné Dvanáctky musí být ležák, protože světlý ležák k Plzni prostě patří." říká J. J. Šimon.

Přesvědčit se o tom se můžete 22. listopadu 2023 v pivovaru Bad Flash v pražských Kobylisích, kde věříme, že na svém křtu poteče Radostná Dvanáctka proudem a nám se podaří minimálně vykopat pevné základy budoucího nového domu Hospicu sv. Lazara v Plzni.

„Spojení muziky a piva není nic nového. V tomto případě ale muzika i pivo pomáhají. A my jsme moc rádi, že se toho můžeme jako pivovar Bad Flash“, účastnit.doplňuje Libor Kult. Aby všechno dávalo ještě větší smysl, k tanci a poslechu odehraje v prostorách pivovaru svůj exkluzivní set kapela Radosta.

Autorem etikety piva je Olda Neumann z legendární skupiny Znouzecnost.

O grafickou finalizaci se postaral Karel Voborník ze sokolovského studia Leben.

Vznik piva podpořil i samotný Jan Hrušínský ml., jehož tatínek, respektive jeho podobizna zdobí etiketu piva.

Proč kapela Radosta?
„V Hospici Svatého Lazara odcházela z tohoto světa moje babička i maminka. Během těchto událostí jsem pochopil potřebnost hospicové péče pro naši společnost. Naše kapela se rozhodla ji podpořit.“

Kapela Radosta vydala letos u vydavatelství Indies Scope album „Dvanáctisměna“ (CD/2LP). Jedná se o post-rockovou hudební poctu staré české komedii Kulový Blesk. Každá skladba se věnuje jedné postavě nebo bytové jednotce, která se ve filmu stěhuje. Je doslova nabitá hláškami z filmu.

Hned druhé video „Máňa“ věnovala podpoře Hospice Svatého Lazara. Hlavní role v klipu se zhostila samotná Daniela Kolářová, která měla v Kulovém Blesku jednu z hlavních rolí.

S pivem Radostná Dvanáctka se setkáte na jejich koncertech, ale i výčepech hospod pivovaru Bad Flash a dalších spřátelených podniků, které umí docenit řemeslně vyráběné pivo se srdcem na dlani. Pivo, které pomáhá.

Vedení Vyškova chce znovu jednat s ministerstvem zemědělství o osudu vyškovského pivovaru, který je léta nevyužívaný. Vlastní jej společnost Jihomoravské pivovary spadající právě pod ministerstvo zemědělství. Město o tom informovalo na webu. Areál je léta nevyužívaný, soukromá společnost, která si jej pronajala, na konci roku 2016 zastavila výrobu.

Vedení Vyškova by celý prostor rádo obnovilo, kdy část pivovaru posloužila pro rozměrnější exponáty plánované interaktivní expozice moderní armády, která by v budoucnu mohla vzniknout v prostorách sousedního Nového zámku. "Nabízí se zároveň prostor pro vytvoření podnikatelských aktivit, máme představu o vaření piva v menším měřítku. Budoucnost vidíme v propojení se zámeckou zahradou, v otevření celého prostoru lidem," nastínil místostarosta Roman Celý (KDU-ČSL).

Vyškov podle něj znovu navázal na jednání z uplynulého období s předešlými ministry zemědělství. "Ministr zemědělství Marek Výborný se o problematiku zajímá, navíc se chce ještě v listopadu na pivovar osobně přijet podívat. Rozumí tomu, že k naplnění našich ambicí považujeme za nezbytné jednotné vlastnictví celého území," uvedl místostarosta.

Areál ve vlastnictví Jihomoravských pivovarů zeje prázdnotou, provoz dávno stojí. Někdejší nájemce poslední várku v pivovaru uvařil koncem roku 2016 s prodejem na začátku následujícího roku, od té doby spolu obě společnosti vedou soudní spory.

Město už dříve nechalo zpracovat generel obnovy Nového zámku, který bere v potaz historické souvislosti se snahou vrátit komplexu Nového zámku, zámecké zahradě a pivovaru jejich významné postavení v centru města. "Dlouhodobě se snažíme ministerstvo seznamovat s tím, v jaké fázi jsou naše kroky s obnovou celého prostoru. V průběhu let až do jeho uzavření byl pivovar součástí kulturně společenského centra Vyškova. Dlouhé roky se v něm konala celá řada kulturních akcí. I když je to běh na dlouhou trať, do areálu chceme vrátit život," uvedl starosta města Karel Jurka (ODS).

Pití piva je v Albánii stále populárnější a s rozvojem turistiky roste zájem zejména o nápoje místních značek. Nabídka větších místních pivovarů je však omezená, a tak se prostor na trhu snaží vyplnit malé pivovary. Jde o novou příležitost pro české dodavatele technologií a surovin na vaření piva, což potvrdila nedávná incomingová mise majitelů albánských minipivovarů do Česka.

Mise se uskutečnila v rámci Projektů na podporu ekonomické diplomacie (PROPED). Organizovali ji Velvyslanectví ČR v Tiraně, cílem bylo představit Albáncům moderní české technologie na výrobu piva, zprostředkovat obchodní spojení na nákup sladu a chmele a navázat spolupráci s Českomoravským svazem minipivovarů. Podílela se na ni také Asociace albánských minipivovarů, která by chtěla obnovit zašlou tradici malých podniků, kterých v 90. letech vzniklo kolem šedesáti. Tyto minipivovary byly však z trhu postupně vytlačeny velkými hráči, kteří dostávali štědrou podporu od státu a bank.

Pivo, suroviny i know-how
V rámci bohatého programu mise albánští podnikatelé načerpali inspiraci v minipivovaru Sibeeria, kde byli fascinování širokou škálou netradičních piv a jejich úspěchem jak na českém trhu, tak i v zahraničí. Jednalo se i o nabídce propůjčení místního sládka do Albánie.

V Břevnovském klášterním minipivovaru si delegace prohlédla výrobu a zhlédla prezentace firem Pivo Praha, 3+K Kraus a Beercon, které poskytují inženýrské služby a dodávky technologie na vaření piva. Zájem byl především o koncept modulárních minipivovarů společnosti Beercon. Prezentace byla zakončena besedou s vedením Českomoravského svazu minipivovarů o práci svazu a podpoře svých členů v jednání se státními institucemi, kterou albánská strana velmi ocenila.

Obzvláště zajímavou byla návštěva výrobce a prodejce chmele Chmelařství, družstvo Žatec a Bohemia Hop, kde albánské firmy nalezly možnost přímého nákupu chmele a zajištění dlouhodobých dodávek za garantovanou cenu. Z albánské strany byla navržena možnost hromadné objednávky pro všechny členy asociace, což český výrobce a prodejce považoval za optimální řešení. Zájem byl i o čepovací technologie firmy Lukr z Plzně, kde účastníci mise navštívili firemní showroom a zúčastnili se kurzu správného čepování piva.

Poslední den si delegace prohlédla výrobní haly největšího výrobce pivovarských technologií v Česku, kterým jsou Pacovské strojírny. Program návštěvy byl završen prohlídkou pivovaru a sladovny Ferdinand Benešov, kde vedení Asociace albánských minipivovarů vyjádřilo zájem o kolektivní nákup místního sladu.

Končíme. S touto radnicí odmítáme nadále spolupracovat. Takové oznámení učinil ředitel Znojemského městského pivovaru Miroslav Harašta na poslední valné hromadě spolku Znojmoregion. Spolek se stará o propagaci cestovního ruchu na Znojemsku a pivovar byl jedním z jeho spoluzakladatelů.

Harašta se rozhodl pozastavit aktivity poté, co znojemská radnice podala trestní oznámení o nepřiměřeně nízkém nájmu v HoZpodě. Další podrobnosti a okolnosti, které podání trestního oznámení provázely, Deník nabídne čtenářům v dalších dnech.

Ředitel pivovaru svůj krok oznámil prostřednictvím dopisu. „K tomuto závažnému kroku jsme se rozhodli po zveřejnění nevyváženého článku v týdeníku Znojemsko z konce října, který informoval o tom, že společnost Znojemský městský pivovar si v roce 2015 pronajala nebytové prostory na ulici U Brány a platí za pronájem těchto prostor velmi nízký nájem, čímž měla poškodit město Znojmo na ušlém nájemném částkou přesahující pět milionů korun,“ stálo v oznámení.

Podle Harašty poškodilo zveřejnění této informace v novinách dobrou pověst pivovaru. „Z naší strany je údaj zavádějící. Řada klíčových informací tam chybí a nás tím poškodili. My jsme se neměli šanci se proti tomu bránit a ukázat náš úhel pohledu. Je to jako plivanec do tváře a nejde s ním nic dělat. Tento přístup nehodlám akceptovat. S takto nastavenou radnicí nechceme dál spolupracovat,“ řekl Deníku ředitel pivovaru.

Částka, kterou pivovar do budovy HoZpody investoval, byly necelé dva miliony korun. „Jako dokreslující informaci uvádím, že naše společnost k dnešnímu dni investovala celkem přes čtyřiatřicet milionů do technického zhodnocení nemovitostí vlastněných městem Znojmem a dle mého názoru se tak zásadním způsobem přičinila ke zkrášlení města a k rozvoji jeho turistického potenciálu,“ vysvětlil Harašta v oznámení.

Pokud jste milovníky čepovaného piva a zdá se vám jeho cena v Česku příliš vysoká, zajeďte si na něj do Maďarska, Polska, Slovenska či Rumunska. Zatímco v tuzemských hospodách se jeho cena podle dat pokladního systému Dotykačka pohybovala v červenci v průměru kolem 54 korun, ve zmíněných okolních státech byla v rozmezí od 25 do 40 korun.

Už se to stalo takřka tradicí, že v letních měsících zaplaví Česko, hlavně tedy Prahu, davy turistů ze severských evropských zemí. Nejedou však za památkami, ale za levným pivem. Kdyby si však nyní přečetli srovnání cen za půllitr chmelového moku napříč Evropu, který sestavil britský bulvární deník Daily Mail, Česku se do budoucna vyhnou a jejich kroky budou směřovat jinam.

Nejčtenější britský plátek přišel se srovnávací mapou cen půllitru piva napříč Evropou a sestavil top ten. Českou republiku v něm budete hledat marně. Nejlevnější pivo v Evropě nabízí maďarský Debrecín, kde půllitr piva přijde v průměru na 92 pencí, v přepočtu tedy 25,89 koruny.

Na druhém místě žebříčku je hlavní město Moldavska Kišiněv, kde za jedno „orosené“ dá člověk v přepočtu 31,86 koruny (1,13 £). Na třetím místě je Szeged v Maďarsku, kde se návštěvníci mohou ochladit půllitrem za 32,36 koruny (1,15 £).

Jindy nepopulární „bramborovou“ medaili přiřkl Daily Mail polskému Štětínu, kde stojí půllitr piva 33,23 koruny (1,18 £). Na pátém místě je se svými 34,33 korunami (1,22 £) Prešov na Slovensku. Bulharské přímořské město Burgas mezitím prodává půllitry za 36,59 koruny (1,30 £), což mu vyneslo šesté místo.

Pokud pojedete do Rumunska, zajeďte si na jedno do města Târgu Mureș, kde stojí půllitr piva v přepočtu 37 korun (1,32 £). Tato cena mu vynesla sedmé místo v žebříčku. Na děleném osmém místě jsou dvě místa v Bosně a Hercegovině. Jmenovitě Mostar a Luka, kde lze sehnat půllitr piva za přijatelných 37,43 koruny (1,33 £).

Top ten uzavírá rumunské město Sibiu v Transylvánii. Za půllitr piva zde návštěvníci zaplatí v průměru 39,67 koruny (1,41 £).

Zvýšení DPH u piva z 10 na 21 procent, které začne platit od nového roku, se do výsledné ceny promítne zřejmě celé, řekl v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ředitel národního podniku Budějovický Budvar Petr Dvořák. S agrárním ekonomem Tomášem Maierem se shodl, že to bude znamenat problém zejména pro hospody v malých městech a na vesnicích, které kvůli tomu mohou zkrachovat. Podle Maiera by pivo mohlo průměrně zdražit zhruba o tři koruny.

„Obávám se, že navýšení DPH o 10 procent se propíše ne-li celé, tak z podstatné části. Malé vesnické hospody, které prodávají pivo s nízkou marží, si z ní nemůžou dovolit něco brát a už dnes zavírají, protože jsou z větší části prodělečné. Nemají tedy žádný prostor a propíšou to celé. Úspěšné hospody ve velkých městech zase nemají příliš důvod sáhnout do svých marží,“ popsal Dvořák.

Podle agrárního ekonoma Tomáše Maiera bude zvýšení DPH znamenat problém zejména pro hospody na vesnicích. „Velké úspěšné hospody výrazně krachovat nebudou, ale mně je líto spíš menších měst a případně vesnic, protože hospoda je vždycky místo nějakého sociálního setkávání, a tohle když zanikne, tak to utlumuje sociální život na venkově,“ popsal Maier. Odhadl, že pivo v hospodách od 1. ledna zdraží průměrně asi o tři koruny. „Je to takový můj osobní odhad. Uvidíme, možná, že to bude méně, možná, že to bude více,“ dodal.

S tím souhlasí i Dvořák. „Určitě se to dotkne malých vesnických hospod, pravděpodobně dojde k dalšímu zrychlení jejich zavírání. Je to velikánský sociální problém, protože hospoda vždycky byla krásný demokratizační a sociální prvek,“ podotkl Dvořák.

Podle Maiera se navíc sníží poměr vypitého piva v hospodách. „Dnes je poměr vypitého piva v hospodách zhruba 25 až 30 procent. Před nějakými 15 lety to ale bylo 60 procent, takže změna je opravdu velká a je to ku škodě sociálního života. Bude to bohužel i nadále klesat,“ sdělil Maier.

Nové nealkoholické pivo s příchutí grepu z produkce Rodinného pivovaru Bernard se stalo příjemným překvapením letošní letní sezóny. „Grep“ byl k dostání dosud pouze čepovaný, nyní je k dispozici také ve vratných skleněných lahvích. Novinka je bezpečně k rozeznání podle etikety typické pro nealkoholická piva Bernard, na které je vyobrazen spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard „s čistou hlavou“.

„Měli jsme k dispozici tři druhy aroma, přírodní, přírodně identické a syntetické. Dodavatel přepokládal, že sáhneme po nejlevnější syntetické verzi, k jeho překvapení jsme ale vybrali přírodní. To je opravdový grep. Když jsem poprvé ochutnal, věděl jsem, že je to ono, že tohle je nápoj, který na trhu chybí. Není to „sladká limonáda“, ale skutečné příjemně hořké pivo s opravdovou chutí a vůní grepu,“ohlíží se za vznikem nového nápoje vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Nefiltrovaný Bernard Free Grep Bitter neobsahuje žádné konzervanty a je mírně doslazovaný sladidlem z rostliny stévie. K dostání je ve značkových prodejnách Bernard a podnicích, které čepují pivo Bernard.

Neprobádanou cestou
První vlastní nealkoholické pivo začal Rodinný pivovar Bernard vařit v roce 2006 se zavedením bodového systému pro řidiče s nulovou tolerancí alkoholu. O rok později přišel pivovar s novinkou – jako první začal vyrábět polotmavé nealko Jantar. Vlastní cestou se pivovar vydal i v roce 2009, kdy se mu podařilo otevřít nový segment trhu. Uvedl nealkoholické pivo s přírodní švestkovou šťávou. Úspěšnou Švestku za rok následovala Višeň. K novému trendu se následně připojili další výrobci. Oba nápoje jsou dodnes oblíbenou součástí nabídky pivovaru, letos rodinu nealkopiv rozšířil Grep.

Také letos se vyznavači strakonického piva dočkají svého svátečního speciálu. Tuto tradici založil v roce 2015 tehdy nový sládek strakonického pivovaru, nyní jeho ředitel Dušan Krankus.

Tedy alespoň pokud jde o čepované pivo. Nyní už má tuto tradici na starosti jeho nástupce, sládek Vlastimil Matej. „Myslím, že se naši příznivci mohou těšit na dobré a silné pivo,“ říká Vlastimil Matej v rozhovoru pro Strakonický deník.