Novinky a zajímavosti ze světa piva

V posledních letech vyrostlo po celém Česku na 500 minipivovarů. Teď na ně tvrdě doléhá koronavirová krize. Na pomoc se jim opět vydává distribuční a dárková služba Pivo jinak, která sama čelila jiným nečekaným problémům.

Preference českých pivařů se mění. Ubývá „konzervativců“, pro které existuje jen jeden pivní styl a kteří jsou dlouhodobě věrní jedné značce. Naopak přibývá těch, kteří očekávají pestrost, kvalitu a nevšední chuťové zážitky. Díky tomu se v České republice začalo dobře dařit minipivovarům, tedy malým pivovarům s vysokým podílem ruční práce, kde se vaří méně než 10 tisíc hektolitrů piva za rok.

Na žízeň po pivu z minipivovarů zareagovali v roce 2017 dva pivní nadšenci a založili službu Pivo jinak. „Slabým místem minipivovarů je distribuce,“ říká Michal Nadzon, jeden ze zakladatelů. Minipivovary nedisponují širokou distribuční sítí a vzhledem ke své velikosti si ji ani nemohou dovolit. Jsou schopny uspokojit poptávku v blízkém okolí, ale dopravit pivo do vzdálenějších regionů může být problém. Řešení se snaží nabídnout právě projekt Pivo jinak.

Jde v podstatě o předplatitelský pivní klub, kde si můžete na jeden až 12 měsíců předplatit malý či velký pivní box o šesti nebo 12 lahvích. Piva jsou výhradně z minipivarů a vždy unikátní – namixovaná tak, aby se neopakovala a člověk si rozšířil své pivní obzory. „Důležitý je u piva i jeho příběh. Ten si můžete přečíst v přiložené pivokartě, kde najdete různé informace a zajímavosti,“ doplňuje Václav Matějka, druhý ze zakladatelů.

Začátek letošního roku ale přinesl katastrofu, kdy během jedné noci zcela vyhořel sklad. Firma tím přišla nejen o stovky lahví piva na svůj únorový rozvoz, ale i o celé zázemí. „Ze začátku to vypadalo beznadějně. Překvapila nás ale masivní vlna podpory od našich zákazníků. Tak jsme si prostě řekli, že to nevzdáme – tím spíš, že minipivovary nyní zažívají krušné časy a musí se jim pomoct,“ poznamenává Nadzon.

Pivo jinak obnovuje provoz právě nyní. V situaci, kdy jsou na tom pivovary ne možná nejlépe kvůli zásahu opatření na eliminaci epidemie Covid-19. První várka málo známých piv se na cestu ke svým zákazníkům znovu vydá už 28. května, kdy se projekt po pauze zase naplno rozjede.

Od 25. května se naplno obnovuje provoz hospod a restaurací. Jejich znovuotevření podpoří plzeňský pivovar akcí „První pivo je na nás“. Akcí chce pivovar poděkovat štamgastům za věrnost a podpořit hospody v jejich restartu. Plzeňský pivovar takto hodlá milovníkům piva načepovat celkem milion piv. Protože kde se pivo čepuje, svět se zase točí. Akce proběhne v Česku i na Slovensku. Kampaň k ní vznikla v Triadu.

„Hospody se od 25. května opět naplní čilým ruchem a cinkáním půllitrů. Rozhodli jsme se tento okamžik oslavit největší akcí v dějinách pivovaru a pozvat na jedno čepované všechny naše věrné štamgasty,“ vysvětluje marketing manager Pilsner Urquell Eva Andrejčáková. „Chceme jim takto poděkovat za zodpovědné chování v době krize a zároveň vyslat výzvu k návratu do normálního života, do něhož patří i posezení s přáteli v oblíbené hospodě či restauraci.“

Každý, kdo si objedná pivo ve kterékoli hospodě nebo restauraci, kde se se čepuje Pilsner Urquell, dostane další pivo na účet pivovaru. Aktivitu „První pivo je na nás“ mohou restaurace uspořádat kdykoli v termínu od 25. května do 7. června podle toho, kdy mají v plánu otevřít a kdy budou na akci pro štamgasty připraveni. Akce je omezená na jedno pivo na osobu a platí do vypití poskytnutého množství dané provozovně.

Koncept Kde se pivo čepuje, svět se zase točí a integrovanou komunikační kampaň vytvořila agentura Triad Advertising v spolupráci s produkcí STINK Films. Režie spotu se ujal Jakub Jirásek, fotografem kampaně je Jiří Faix.

„Vytvořili jsme největší pozvání na pivo, abychom poděkovali Čechům a Slovákům a zároveň podpořili pozitivní náladu. Naše národy byly v mnohém vzorem pro ostatní země. Když bylo třeba, tak jsme dokázali svůj svět zastavit,“ vysvětluje hlavní myšlenku kampaně Petra Jankovičová z Triadu. „Teď ale přišel čas ho znovu rozhýbat. Protože kde se pivo čepuje, svět se zase točí.“

Kampaň proběhne ve dvou fázích v televizi a online. V pondělí 25.5., tedy v den znovuotevření hospod, také na titulních stránkách významných deníků v Česku. Mediální plánování má na starosti agentura Wavemaker.

Dlouho očekávaný den se přiblížil! Už v pondělí 25. května si štamgasti v celé České republice dopřejí „odložené“ Zelené pivo z pivovaru Starobrno. Zelené půllitry se tak stanou oslavou nového začátku a vyhlídkou na lepší časy. Proto také jejich čepování a konzumaci provází nový pozdrav: ZELENÁ ŽIVOTU.

V předcházejících čtrnácti letech majitelé a provozovatelé hospod a restaurací zelené sudy naráželi na velikonoční Zelený čtvrtek. Populární třináctka tak neodmyslitelně patřila k oslavám svátků jara. Letos ale bylo všechno jinak, protože kvůli nouzovému stavu musely všechny gastronomické provozy zavřít. „Naši pivaři Zelené pivo ze Starobrna milují, epidemiologická situace ale neumožňovala jeho konzumaci tak, jak byli v minulosti zvyklí, tedy společně v hospodách nebo na zahrádkách. V tomto ohledu jsme nechtěli nic uspěchat a případně riskovat zdraví našich příznivců. Také jsme chtěli být solidární s našimi provozovnami. Nyní zákazníky podpoříme právě při otevření jejich podniků 25. května. A Zelené pivo dá sezoně zelenou,“ konstatoval obchodní ředitel pro gastronomii Pavel Slavík.

Zelené pivo si ve své oblíbené hospodě mohou všichni vychutnat do 29. května. Aktuální seznam všech provozoven, kde se čepuje, najdou na stránkách www.zelenepivo.cz.

Zelený speciál letos slaví patnácté narozeniny. Starobrněnští sládci ho od začátku vaří podle stejné původní receptury z kvalitní vody, speciálního sladu a jakostního žateckého chmele, a to tradičním způsobem na dva rmuty. Spolu s chmelem se do mladinové pánve přidává bylinný výluh, jehož složení zná jen několik lidí. Připravuje se přímo v pivovaru Starobrno. Svou sílu speciální třináctka získává spodním kvašením po dobu osmi dnů, pak při teplotě kolem jednoho stupně Celsia dokvašuje, chuťově se zakulacuje a dostává tak typický buket a říz. Nakonec se do piva přidává likér. Zelená barva piva je tudíž výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu i likéru.

Staropramen rozšiřuje řadu svých pivních mixů Cool. V kampani se spojuje s Prima Cool nebo Rekolou.
Staropramen reaguje na poptávku po pivních mixech, jejichž prodeje podle agentury Nielsen vzrostly loni o více než 40 %. Pod značkou Cool, jež zaznamenala stejně vysoký nárůst, přináší pivovar dvě nové příchutě – nealkoholickou Malinu a borůvku a Višeň a limetku s dvouprocentním obsahem alkoholu.

„Značka Cool patří v dynamicky rostoucím segmentu pivních mixů k nejvyhledávanějším. Prodej její nealkoholické varianty loni meziročně narostl dokonce o více než 100 %. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli i letos nabídnout konzumentům nové příchutě,“ uvádí manažerka značky Cool Zuzana Cieciotková s tím, že obě novinky jsou v obchodech k dostání od začátku května v půllitrových plechovkách. Vybrané nealko příchutě jsou v prodeji také v menším formátu o objemu 0,33 l.

Nová nealkoholická varianta Malina a borůvka doplňuje již zavedené příchutě Grep, Lemon, Bezový květ a lemongrass, Okurka a limetka a Jablko a hruška. Alkoholická příchuť Višeň a limetka je po pěti letech novým přírůstkem do řady pivních mixů s dvouprocentním obsahem alkoholu. Stejně jako již zavedené příchutě jsou i ty nové bez konzervantů a umělých barviv. „Nejpopulárnější příchutí je dlouhodobě Grep, oblibu si však rychle získala také loňská novinka Jablko a hruška,“ říká Zuzana Cieciotková.

Cool podpoří letos komunikace v televizi a na internetu. „Marketingová kampaň se soustředí na vizuální identitu značky s akvarelovým motivem, kterou jsme představili loni. Od května běží TV sponzorské spoty na stanici Prima Cool, využíváme také celou řadu digitálních formátů a nechybí komunikace na sociálních sítích. Nově jsme také uzavřeli partnerství s bikesharingovým projektem Rekola,“ přibližuje Cieciotková s upřesněním, že kampaň je zaměřená na nealko řadu.

Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz miluje vodní sporty. „První týdny krize jsem si připadal jako při neskutečné jízdě na ohromné a nekončící vlně, která ještě ke všemu měnila směr. Byl to velký adrenalin,“ ohlédl se muž z čela nejslavnějšího českého pivovaru za pandemickou zavíračkou hospod a restaurací.

Seděl v tu chvíli na zahrádce jednoho z podniků v centru Prahy – i to je důkaz, že se život a mimo jiné i pivovarský byznys vrací k normálu. Až se v pondělí podniky otevřou také zevnitř, spustí Prazdroj největší iniciativu ve své historii: jako vděk hostům jim bude první pivo nabídnuto na účet pivovaru.

„S kolegy jsme v minulých dnech dělali vše s jasným cílem – aby přežily hospody, aby přežil náš byznys,“ říká Tomáš Mráz a líčí v rozhovoru pro Forbes nejen kroky k záchraně, ale také to, jak krize Prazdroj zasáhla a jak to může jeho strategii ovlivnit do budoucna.

Dá se vyčíslit ztráta, kterou Prazdroji koronavirová opatření způsobila?
Jednorázově a bez varování nám vypadla prodejní noha, skrz kterou realizujeme 40 procent našich prodejů. Jistě chápete, že takové číslo je pro nás strašně důležité.

Chápu, ale přesně nevím, co si mám pod 40 procenty představit.
Nebudu úplně konkrétní, ale jde o vyšší desítky tisíc hektolitrů piva, přičemž hektolitr jsou dva padesátilitrové sudy… Hospody byly plné piva, a jakmile musely ze dne na den zavřít, zůstalo jim tam a až na výjimky ho neměly šanci prodávat.

I proto nyní přišel Prazdroj s investicí 300 milionů korun, kterou prezentuje jako peníze na obnovu společnosti?
Finanční pomoc budeme směrovat do čtyř klíčových oblastí: na záchranu gastronomického podnikání, péči o spotřebitele i zaměstnance a investice do komunit v regionech. Iniciativa vychází z víry, že se společnost zase bude muset začít chovat normálně, a k tomu určitě patří chození s kamarády na pivo do hospody. Chceme zkrátka deklarovat, že nastala správná doba vracet se k běžnému způsobu života. Máme pod sebou 20 tisíc hospod a uvědomovali jsme si, že největší průšvih pro hospodské byl cash. Proto jsme jim pomáhali se zbytkovým pivem, dodávali petky těm, kteří se rozhodli prodávat přes okénko na ulici, a teprve souběžně s otevřením restaurací, tedy od příštího pondělí, se bude rozbíhat standardní splatnost dokladů.

Jak vlastně nouzový stav proměnil váš byznys?
Když zavřely hospody, zvedla se výrazně poptávka po našem zboží na retailu a my museli v pivovarech dělat velké změny, abychom pivo místo do sudů stáčeli do lahví a plechovek. Navíc máme určitou infrastrukturu, obchody nějakou kapacitu a najednou jimi muselo protékat mnohem víc piva: v březnu byl nárůst 15 procent, v dubnu, kdy byly hospody zavřené celý měsíc, jsme měli nárůst nad 25 procent. I dnes je situace pořád taková, že valná většina piva se vypije baleného – v řetězcích a obchodech to frčí, hospody se postupně rozjíždějí. Týden a něco po otevření zahrádek se pohybujeme zhruba na polovičce toho, co bychom prodali za běžného provozu.

Máte signály, kolik hospod už vinou krize neotevře?
Hospodský byznys vždy prokazoval neskutečnou míru odolnosti. V poslední dekádě přišlo několik krizí s pochmurnými výhledy, ovšem ve finále hospodští vždy přišli na to, jak sami sebe zachránit, a pochopili, že jim v tom příliš nepomůže stát. Od prvního dne současné krize jsme byli v kontaktu v podstatě se všemi našimi hospodskými a na počátku nám zhruba 10 procent tvrdilo, že tohle už nedají. Před otevřením zahrádek ale bylo tohle číslo výrazně nižší, asi 2,5 až tři procenta. Samozřejmě to neznamená, že na podzim stav nebude o dost horší. Nás pochopitelně těší, že nemusíme stahovat výčepní zařízení a loučit se s hospodami, ale realitu ukáže teprve budoucnost.

Může Prazdroj zachránit ty podniky, které samy uvažují, že to vzdají?
Je otázka, zda se vyplatí pomáhat těm úplně slabým, nebo spíš podat ruku těm silnějším. Každopádně jedna z výzev je, že se musíme naučit investovat poněkud jinak než dosud, dělat poněkud jiné aktivity.

Dejte mi příklad.
Aktuální výzva teď je, jak spotřebitele přesvědčit, aby se nebáli a dali si na zahrádce či v hospodě pivo. Neexistuje žádný důvod, proč to neudělat, ale určitá míra strachu ve společnosti bude. Pro nás je tudíž v tomto směru důležité investovat do toho, aby prostředí bylo ještě víc hygienické.

Lidé se však nyní nemusí bát pouze viru – mohou se bát i utrácet.
Ale to, co je pro ně v podstatě nejdůležitější, je zážitek. Každý si pod tím může představit něco trochu jiného, ovšem v zásadě jde vždy o to, že mám určitý obnos v kapse a za něj si chci něco užít, přičemž každý zážitek má svou cenu. Budeme-li vycházet z toho, že přijde ekonomický útlum, pak si lidé budou víc vážit peněz. To však neznamená, že se nebudou chtít bavit, společensky stýkat. Mnohem pečlivěji se ovšem budou rozhodovat, za jaký zážitek prostředky vydají. V tomto chceme hospodským pomoci, aby zákazník nelitoval, že peníze nechá právě u nich.

Jak má tato pomoc vypadat?
Interní věcí týkající se přímo práce v Prazdroji bylo, že jsme hned na začátku krize rozdělili tým na skupinu zaměřenou na krizi a na skupinu zaměřenou na budoucnost. Druhá skupina dostala za úkol nekoukat, co se kolem děje, ale zaměřit se na to, co bude jinak, až hospody otevřou. Hrozně nám to pomohlo, byli jsme kupříkladu připraveni na vládní rozvolňování, které se oproti původnímu plánu urychlovalo. Co se týká samotných hospod, je pro nás těžké cokoli teď předvídat, poněvadž nevíme, jak se budou spotřebitelé chovat.

Rozhodli jsme se ale, že budeme vést se zákazníky debaty o tom, jaké mohou být klíčové věci, na které bychom se měli společně s nimi zaměřit. Jako první mě napadá bezkontaktní platba. Když odhlédnu od Prahy a dalších velkých měst, procento, kde se tímto způsobem dá platit, není vysoké. Digitalizace by měla začít ve znatelně vyšší formě. Ano, restaurační odvětví je konzervativní, nikdy to nebude inovační tahoun, ale teď je velmi důležité, aby v tomhle směru zareagovalo. Je to otázka přežití.

Prospěly Prazdroji změny ve způsobu práce i v tom, že je lépe nachystán, pokud přijde druhá vlna pandemie?
Plzeňský Prazdroj je svou velikostí na trhu tanker, velká loď. Avšak tato velikost nám v době, kterou jsme prošli, nepomohla. Museli jsme se změnit na rychlý člun a vlnám se velmi dynamicky přizpůsobit. Bylo nutností strašně rychle reagovat, takže ano – jsme připravenější, ale nechceme to zažít znovu. Už nikdy nechci zažít zavřené hospody. Nikdy!

Když se budu držet vašeho přirovnání: vážně jste coby tanker neměli žádnou výhodu proti menším loďkám?
Že jsme finančně stabilní společnost, samozřejmě umožňuje to, abychom byli k zákazníkům velkorysejší. A naprosto klíčová byla spolupráce se zákazníky z retailu: museli jsme se s nimi okamžitě logisticky a distribučně ze dne na den dohodnout a musím kvitovat, že nenastala žádná potíž.

A naopak: měl tanker ve srovnání s menšími loďkami handicap?
Zdánlivým benefitem menších pivovarů mohly být možnosti, jak pivo z hospod prodat, ale my jsme i tady podle mě reagovali jako rychlá loďka. Spustili jsme program cepovanedomu.cz, byť pouze v Praze, a během týdne tak rozběhli portál, jehož prostřednictvím jsme začali rozvážet pivo přímo ke spotřebitelům.

Bude tato platforma pokračovat?
Zcela upřímně: není to něco, co by bylo schopno udržet Plzeňský Prazdroj v černých číslech. Myslím, že tahle služba v našem portfoliu nezůstane, ale bylo super ji vyzkoušet. V minulosti jsme o ní xkrát přemýšleli, ale nikdy nám to finančně nevycházelo. Nyní služba z trhu zmizí, ale užitečné bylo, že už víme, že jsme ji rychle schopni přinést na trh. Navíc nás dost pravděpodobně čeká proměna chování spotřebitelů, na kterou budeme muset reagovat: část lidí možná bude vyžadovat zážitek doma, byť dnes nevíme, v jaké formě. Jestli to bude zahradní party, nebo si člověk prostě bude chtít dát čepované pivo ve vlastním obýváku.

Jak na tento případný trend chcete reagovat?
Zatím neznám odpověď. Zkoumáme, jak nabídnout i doma nebo u zatím nevyužitých příležitostí čepované pivo. Ze strachu z koronaviru se lidé začali víc soustřeďovat na lokální věci, v důsledku toho mohou být najednou velmi zajímavé před pandemií téměř odepisované večerky. Nebo může být pro lidi fajn sedět s pivem v parku na trávě, třeba se z toho stane trend, přičemž tahle představa by nám ještě nedávno připadala bláznivá. Víc než kdy jindy je teď klíčové mít otevřenou hlavu a oči a koukat, co se bude dít. Na druhou stranu, v Prazdroji věříme, že pivo čepované do čisté a vychlazené sklenice je to nejvíc, co můžete s pivem zažít, a tuto variantu chceme podporovat.

Když jsme u podpory, jak se díváte na tu od státu?
Dělali jsme pro zákazníky školení na program COVID I, a než jsme ho stihli zorganizovat, v programu došly peníze, takže jsme využili připravený materiál a udělali školení na COVID II. Bylo to velmi vítané, protože jinak jsem od hostinských dostávali feedback, že se v krizi cítí sami. Možná až na nabídku kurzarbeitu si nemyslím, že by stát nějak reálně hospodám pomohl. Byli jsme v permanentní interakci s hospodskými a drtivá většina z nich spílala státu, byli z toho smutní. Zjistili, že jim nikdo další nepomůže.

Ke všemu musel být šok, že k zavření podniků došlo v podstatě ze dne na den.
U nás to bylo o to paradoxnější, že na čtvrtek 12. března jsme měli velkou prezentaci plánů na letošní rok, a to před klíčovou fází sezony, kdy ukazujeme, co na trhu budeme dělat. Nejslabšími měsíci pro pohostinství jsou logicky leden a únor, ty byly ale z pohledu byznysu relativně slibnější, než se předpokládalo, takže jsme čekali velmi dobrý rok, nastartovaný byl perfektně. Hospody za sebou měly leden a únor a hodlaly se nadechnout, pokrýt slabé měsíce. Najednou neměly šanci. V následujícím čase to ale bude hodně zajímavé: zjistíme, nakolik spotřebu ovlivní fakt, že se nebude příliš cestovat. Budou menší tržby, protože pivo nevypijí turisté? Nebo naopak pomůže, že Češi zůstanou doma? Netušíme, nikdy v historii se to nestalo. Jsme v jedoucí laboratoři.

Asi to znatelně ovlivní i cenová politika hospod a restaurací.
Ta se netýká jen hospod, ale obecně lokalit, které byly víceméně zaměřeny výhradně na zahraniční turisty. Budou-li chtít tyto podniky fungovat dál, budou muset revidovat strategii. Jejich menu už možná nebude vypadat tak, že v nabídce bude kilo vepřového, které člověk nemůže sníst.

Kolik let jste v Prazdroji?
Dvanáct.

Zažil jste někdy hektičtější období?
Nezažil jsem období, ve kterém by bylo tolik změn. Každý den přinášel spoustu okamžiků, v nichž bylo nutné udělat rozhodnutí. Hned na počátku krize zůstaly zákazníkům plné sudy piva a my jim nabídli, že je přivezeme zpátky. Naše infrastruktura je ale nastavená tak, že pivo složíme, neodvážíme ho, to jsme museli vyřešit. Nebo příklad s již zmiňovanými petkami: plast pro nás není přívětivý materiál a za normálních okolností bychom řekli, že ho dělat nebudeme. Teď jsme pochopili, že tím zachráníme hromadu lidí, práce, peněz, takže jsme se do toho pustili.

Navzdory všem potížím, není štěstí dělat byznys, který Češi milují?
Že Češi milují pivo, to opravdu není přehnané konstatování a krize to potvrdila. Viděli jsme ohromnou solidaritu, znám podniky, kde prodali 200 sudů přes okénko, to je famózní číslo, velké světlo na konci tunelu. Lidé si uvědomili, jak je zavření jejich hospod bolelo a jak důležití jsou pro ně ti, kdo je provozují. Z negativních historek o výčepácích by se daly napsat kroniky, ale teď je každý rád, že s výčepákem pokecá, protože se mu vrátil jeho svět. Jedeme dál! Pivo se čepuje, svět se točí.

Na Zelený čtvrtek se Jihomoravané tradičního zeleného piva od pivovaru Starobrno nedočkali, o populární třináctku však ani letos nepřijdou.

Štamgasti si ho dopřejí v pondělí 25. května, kdy otevírají hospody a restaurace znovu po více než dvouměsíční pauze způsobené pandemií nového koronaviru.

„Naši pivaři Zelené pivo ze Starobrna milují, epidemiologická situace ale neumožňovala jeho konzumaci tak, jak byli v minulosti zvyklí, tedy společně v hospodách nebo na zahrádkách. V tomto ohledu jsme nechtěli nic uspěchat a případně riskovat zdraví našich příznivců,“ uvedl obchodní ředitel pro gastronomii Pavel Slavík.

Zelené pivo si ve své oblíbené hospodě mohou milovníci tohoto nápoje vychutnat do 29. května. Zelený speciál letos slaví patnácté narozeniny.

elý tento týden se nese ve znamení mezinárodních jednání o pokoronavirovém otevírání hranic mezi jednotlivými státy. V pondělí a úterý se řešily zejména turismus a letní sezona, ve středu jednali Češi i s Německem.
Článek

„V případě sousedních zemí, jako je Německo, ty mají zájem o otevření hranic kvůli ekonomickým důvodům,“ komentoval začátkem týdne český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) motivy jednání. Šéf české diplomacie měl na mysli hlavně oživení ekonomické aktivity v příhraničních regionech, které jsou krizí výrazně zasaženy.

Ve středu jednali na společné videokonferenci Němci s ministry zahraničí sousedních států – za Česko se připojil ministr Petříček. „S ostatními ministry jsme si potvrdili, že budeme postupovat maximálně zodpovědně, to znamená s přihlédnutím k doporučením Evropské komise i epidemiologické situaci v našich zemích,“ uvedl Petříček v tiskové zprávě. Ministři jsou podle něj zajedno v tom, že hranice by se měly v první fázi otvírat mezi zeměmi s podobnou epidemiologickou situací, která se pozitivně vyvíjí.

Podle šéfa resortu zahraničí ukázala koronavirová pandemie mimo jiné to, jak potřebná je sousedská spolupráce. „Je těžko představitelné, že bychom nastartovali veřejný a hospodářský život v Evropě bez vzájemného porozumění a koordinace,“ řekl ministr.

Zvláštní pozornost věnovali ministři pendlerům a občanům, kteří cestují přes hranice za rodinou. Podle tiskové zprávy Ministerstva zahraničí doporučili, aby se sektory cestovního ruchu a dopravy v příštích týdnech dostatečně připravily na ochranu cestujících po znovuzavedení volného přeshraničního pohybu.

Každá spolková země má svá pravidla
Pokud jde o Německo, záleží na každé spolkové zemi, jaká pravidla si zvolí pro vstup na svoje území. Severní Porýní-Vestfálsko už například zrušilo povinnost čtrnáctidenní karantény pro obyvatele členských zemí Evropské unie.

Obecně Spolková republika od 16. května otevřela svoje hranice se sousedními státy, ovšem platí to jen pro lidi, kteří mají určitý důvod k přejezdu do jiné země. Například z rodinných nebo pracovních důvodů, v takovém případě však musí být cestující vybavený dokumenty o zaměstnání.

Německo také v polovině června otevře vzájemné hranice s Rakouskem, a to především kvůli rozproudění turismu, který aktuálně strádá. Již na konci května totiž mohou hotely a ubytovací zařízení v Rakousku otevřít a přivítat hosty. Jejich provoz z velké části stojí právě na německých turistech, píše Deutsche Welle.

Průbojným městem, pokud jde o rozvolňování, se ale v Německu stal durynský Výmar. Už na začátku května otevřel restaurace, hospody i kavárny. V Bavorsku sice zrušili oblíbený Oktoberfest, venkovní zahrádky pivních výčepů už ale své hosty přivítaly. Od konce května se i tady otevřou hotely.

Česko-německé rozhovory
V úterý mluvil s kancléřkou Merkelovou i premiér Babiš na videokonferenci Visegrádské čtyřky a Německa. Babiš po jednání řekl, že by bylo ideální, kdyby se v polovině června otevřely naráz hranice s Německem, Rakouskem, Maďarskem i Slovenskem. Polsko podle něj momentálně není v situaci, kdy by se o tomto termínu uvažovalo.

Stejný den však český premiér s německou kancléřkou jednal i bilaterálně. Tématem bylo samozřejmě otevírání hranic. Řeč ovšem přišla i na dlouhodobou spolupráci, například na výstavbu železniční rychlotrasy mezi Prahou, Drážďany a Berlínem.

O otevření hranic s Rakouskem a Slovenskem jednal v úterý se svými protějšky také ministr Petříček. V online prostoru se setkal s rakouským ministrem zahraničí Alexandrem Schallenbergem a Ivanem Korčokem ze Slovenska. Zatímco hranice s Rakouskem by se mohly do poloviny června otevřít i pro turisty bez nutnosti negativních testů na covid-19, Slováci chtějí o této možnosti ještě dále jednat.

I když je uzavření restaurací, hospod a dalších gastroprovozů v polovině března připravilo o většinu odbytu, některé malé jihomoravské pivovary přestály krizi lépe, než na začátku očekávaly.
Článek

„Uzavřením restaurací náš odbyt klesl asi o 90 procent. Ale dubnový odbyt byl meziročně pouze o 20 procent nižší. Tím, jak vláda urychlila rozvolňování opatření, máme teď piva spíš nedostatek,“ uvedl finanční ředitel Slavkovského pivovaru Ondřej Stupka.

Pivovar v březnu přerušil na dva týdny výrobu, na další dva týdny potom v dubnu. Namísto do sudů začal veškeré pivo stáčet do lahví a do pětilitrových sudů, o které měli lidé velký zájem. Slavkovský pivovar se zapojil do internetové akce Zachraň pivo a otevřel výdejní okénko. „Když měly otevřeno hospody, prodávali jsme 280 hektolitrů měsíčně, v dubnu to bylo 230 hektolitrů,“ přiblížil Stupka.

Podobně je na tom pivovar Mazák v Dolních Bojanovicích. Pivo nevařili měsíc, vše, co měli navařeno, stočili do lahví. Urychlili práci na e-shopu, zavedli rozvoz a i když se s částí zaměstnanců museli rozloučit, už je všechny přijali zpět. „Jedeme naplno, jak se začala otevírat výdejní okénka a oteplilo se, zájem zase rostl. Museli jsme rozvoz zastavit, logisticky by to nešlo udržet. Paradoxně s urychlením otevření hospod máme piva spíš málo, protože jsme s tak rychlým nastartováním odbytu nepočítali,“ řekl vedoucí výroby a odbytu Jakub Kondei.

Propouštět naopak nemusely pivovary Moravia a Lucky Bastard ze skupiny Czech Craft Beers. „Strávili jsme hodně času přemýšlením, jak se se situací popasovat, nakonec jsme vymysleli e-shop a zaváželi jsme i přímo k zákazníkům. Propad odbytu byl nakonec jen asi 30 nebo 35 procent, což vůbec není tak strašné, jak se jevilo na začátku,“ poznamenal Jan Grmela z Czech Craft Beers.

Pivovar Hauskrecht zase pro některé své lidi využil kurzarbeit a už několik týdnů jede výroba naplno. „Velmi nás podrželi naši zákazníci, kteří si přišli pivo koupit k nám do pivovaru,“ uvedl majitel a vrchní sládek Petr Hauskrecht. Dodal, že výrobu pivovar zastavil na víc než 40 dní, odbyt piva v sudech klesl o 80 procent.

Uzavření restaurací v polovině března kvůli šíření koronaviru poznamenalo hlavně menší pivovary, které neprodávaly své pivo v obchodních řetězcích. Na jejich záchranu vznikl projekt Zachraň pivo, který bezprostředně po uzavření gastroprovozů zprostředkovával prodej vyrobeného piva přímo z minipivovarů.

Jaro v rozpuku a hlavní grilovací sezonu na dohled slaví online supermarket Košík.cz s pomocí dalšího ze série svých privátních piv. Letošní letní IPA dostala název Pohodář, a tak jako u předchozích speciálů, i tentokrát vznikla ve spolupráci s Pivovarem Bizon. Celkem se do prodeje dostane 1400 lahví této svěží limitované desítky.

Pohodář je svěží a výborně pitelná světlá letní IPA – desítka. Ukrývá v sobě šťavnatost a příjemnou hořkost moderních chmelů Mosaic, Galaxy, Citra a Columbus z USA a Austrálie. V chuti dominují tóny tropického manga a papáji, doplněné o citrusy – konkrétně grep a pomeranč, kterých bylo dosaženo intenzivním chmelením za studena. Slad je použit Plzeňský a pšeničný. Hořkost má podle IBU na stupni 40 (běžné české ležáky jsou běžně kolem IBU 30).

„Myslím, že všichni se chceme po náročném startu jara dostat co nejrychleji do pohody. A nic nenaladí lépe, než večerní posezení s rodinou a kamarády nebo víkendové grilování,“ uvádí Jan Škrabánek, marketingový ředitel Košík.cz. „Právě z tohoto pocitu vznikl náš Pohodář. Pivo, které v sobě nese příslib šťavnatého léta a každému přinese kousek vzdálených koutů světa, které teď leckomu tak trochu chybí.“

Pohodář tak doplní nabídku v rámci probíhající grilovací kampaně „Grilování na klik“. Ta nabízí celou řadu na míru připravených specialit – od řemeslných masných produktů řeznického mistra Kloudy po zeleninu vypěstovanou speciálně pro Košík na českých farmách.

„Spolupráce s panem řezníkem Kloudou je naše oblíbená tradice, mezi zákazníky Košíku velice oblíbená. Jen za poslední měsíc jsme prodali trojnásobek jeho úžasných stejků včetně těch autorsky stařených,“ zmiňuje Škrabánek.

Pohodář je už několikáté privátní pivo, které si Košík nechal uvařit na míru. V minulosti bodoval například s velikonočním Koledníkem nebo loňským letním Grillmasterem. Celoročně pak prodává ještě několik dalších základních druhů. Pohodáře můžete koupit tady:
https://www.kosik.cz/produkt/pivovar-bizon-kosik-cz-pohodar-10-letni-session-ipa
A grilování na klik pak vyzkoušet zde:
https://www.kosik.cz/stranky/grilovani-na-klik?kampan=hp

Košík.cz je e-shop s potravinami, drogerií a potřebami pro domácnost. Z více než 15 000 položek mohou vybírat čtyři miliony zákazníků v Praze a středních Čechách, Polabí, na Plzeňsku, Liberecku, Ústecku, v Hradci Králové a na Pardubicku, ale také v okolí Litoměřic, Teplic, Mostu, Litvínova a Chomutova. Na jakékoli místo v republice pak rozveze do druhého pracovního dne nákup vybraný z až 1700 položek.

Pivovary loni meziročně zvýšily výrobu o 1,6 procenta na 21,6 milionu hektolitrů. Jde o rekord, který se však letos určitě zopakovat nepodaří.
Článek

Je to jako pohled na starou fotografii, která ukazuje zlaté časy. Český svaz pivovarů a sladoven zveřejnil statistiku za minulý rok, podle které české pivovary jely naplno jak na domácím, tak zahraničním trhu.

Export se meziročně zvýšil o 4,5 procenta, nealkoholické pivo si ve vývozu polepšilo o více než 22 procent. Za české hranice tak zamířilo 5,4 milionu hektolitrů pěnivého moku. Největšími evropskými trhy zůstávají Slovensko, Německo a Polsko, na čtvrté místo se dostalo s růstem o 36 procent Maďarsko. Z trhů mimo EU jsou jako v minulosti největší Rusko, Jižní Korea a Spojené státy americké.

„Vývoz na většinu našich tradičních exportních trhů i loni rostl, významnější pokles jsme zaznamenali pouze u Velké Británie, Rakouska a Jižní Koreje,“ sdělila výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Například Británie zůstala na šestém místě, export do ní ale klesl o 16 procent.

Česká spotřeba piva loni meziročně vzrostla na hlavu o dvě velká piva na 142 litrů. Množství piva prodaného v restauracích a hospodách kleslo o procentní bod na 35 procent.

„Jsme rádi, že české pivo chutná nejen doma, ale i v zahraničí. Do budoucna ale s přílišným optimismem nehledíme. Restaurace uzavřené na více než dva měsíce, další týdny a měsíce postupného návratu do normálu, nulový turismus – to vše se negativně podepíše na výsledcích letošního roku,“ uvedl předseda svazu František Šámal. Negativní dopad do prodejů čepovaného piva podle něj bude mít také otvírací doba restaurací po jejich znovuotevření nebo rušení velkých festivalů a sportovních zápasů.

Import piva loni vzrostl o 10,7 procenta na 424 000 hektolitrů. Češi ochutnávali hlavně polské, maďarské a německé, největším dovozcem ze zemí mimo Unii zůstává Mexiko, dále pak Srbsko a Vietnam.

Plechovky překonaly PET lahve
Z hlediska obalů si prvenství udrželo sklo, 40 procent celkové spotřeby tvořilo lahvové pivo, u kterého se podíl meziročně snížil o dvě procenta. Sudové pivo si pohoršilo o čtyři procenta na 33 procent, pivo prodávané v plastových lahvích pak o pět procent na 11 procent. Pomalejším růstem proti předchozím letům, ale přesto o osm procent se zvětšil prodej piva v plechu, které tak s 12 procenty překonalo prodeje v PET lahvích.

Spodně kvašená piva mezi 11 a 12 stupni, která se v české legislativě označují jako ležáky, si proti předloňsku polepšila o 1,5 procentního bodu na 51,8 procenta. Naopak výčepní pivo kleslo na 43,8 procenta.

Prodeje piva od března do konce května klesnou podle odhadů pivovarského svazu meziročně o 40 procent. Protože se prodej čepovaného piva prakticky zastavil, produkce se sníží o 1,5 až dva miliony hektolitrů, uvedla již dříve Ferencová.

Podle odhadu Českomoravského svazu minipivovarů by mohla skončit až čtvrtina ze současných 500 minipivovarů. Minipivovary se loni podílely 2,46 procenta na celkovém výstavu. Naprostou většinu výroby (skoro 90 procent) produkují pivovary s objemy nad 200 000 hektolitrů ročně.