Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar v Náchodě, který první pivo vystavil před 150 lety, 6. prosince 1873, se v současnosti profiluje jako významný výrobce speciálních piv, která tvoří necelých 40 procent jeho výstavu. Značku Primátor používá od roku 1935.

Pivovar Primátor používá český slad a chmel, současně patří k průkopníkům netradičních piv na českém trhu a přináší různé pivní styly ze světa. V roce 2003 tu byla spuštěna technologie výroby svrchně kvašených piv a světlo světa spatřilo první pšeničné pivo Weizenbier, které o deset let později získalo na prestižní degustační soutěží WBA v Londýně titul nejlepšího piva na světě. Aktuálně má pivovar Náchod v nabídce 17 druhů piv, plus dvě až tři limitované edice ročně. Svoji produkci vyváží do více než 30 zemí.

Vzniku tohoto pivovaru v roce 1872 předcházel výkon práva várečného ve sklepích náchodských měštanů. Návrh na jeho stavbu schválili náchodští radní 30. června 1871, v dubnu následujícího roku byl slavnostně položen základní kámen a v říjnu 1873 bylo uvařeno celkem 17 várek deseti a jedenáctistupňového piva. Už v následujícím roce tu bylo vystaveno téměř jedenáct tisíc hektolitrů piva, pivovar se však potýkal s nedostatkem ledu a kvalitní vody.

První skutečně speciální pivo začal náchodský pivovar vyrábět už v roce 1908. Bylo to patnáctistupňové tmavé "zdravotní“ pivo Salvator, které bylo doporučováno "hlavně chudokrevným a rekonvalescentům." V roce 1935 byla zavedena obchodní známka Primátor pro nové tmavé dvanáctistupňové pivo vařené podle bavorského způsobu ze speciálních sladů. Kromě tohoto piva začal pivovar v roce 1968 vařit také dvanáctistupňový světlý ležák Extra Speciál, který byl roku 1970 vyhlášen nejlepším ve své kategorii v tehdejším Československu.

V rámci privatizačního procesu byl pivovar v roce 1993 navrácen městu Náchod a stala se z něj akciová společnost. O pět let později prošel velkou odbytovou i finanční krizí, mnoho zaměstnanců bylo propuštěno a majitel, město Náchod, zvažovalo jeho odprodej do soukromých rukou. Po úspěšném zavedení speciálních piv - šestnáctiprocentního v roce 1995 a jedenadvacetiprocentního v roce 1998, začínal pivovar o rok později vyrábět nejsilnější pivo v Čechách, čtyřiadvacetiprocentní tmavý speciál Primátor Double. V roce 2012 uvedl Primátor na trh mixovaný nápoj pšeničného piva s grepovou limonádou pod chráněným názvem Chipper, následujícího roku jej doplnila příchuť hruška se zázvorem.

Dnes je Primátor největším výrobcem svrchně kvašených piv v Česku, nezapomíná ale ani na klasický ležák. Vlastníkem pivovaru je liberecká firma LIF, která ho od města koupila za 150 milionů korun v roce 2009. Do skupiny LIF v Česku patří také pivovary Svijany a Rohozec. Náchodský Primátor má aktuálně podle svých stránek 87 zaměstnanců a ročně uvaří 120 tisíc hektoliktrů piva, na export směřuje přes 30 procent produkce. V únoru 2020 sem nastoupil nový sládek Pavel Novák, který nahradil Petra Kalužu, jež se od té doby věnuje řízení celého pivovaru.

Pomáhat druhým tam, kde jsme doma. To je hlavním posláním Charitativního ležáku z Budvaru. Výtěžek z jeho prodeje si proto mezi sebe rozdělí čtyři českobudějovické charitativní organizace, které vybrali zaměstnanci národního pivovaru. Ti kromě toho zvládli ležák také vlastnoručně zabalit a postarají se i o jeho prodej.

Charitativní ležák letos rozzáří nejen stánek Budějovického Budvaru na budějckých vánočních trzích, ale i tváře mnoha místních lidí v těžké životní situaci. Národní pivovar totiž za každou prodanou lahev věnuje 100 Kč na dobrou věc.

Výtěžek z prodeje si mezi sebe rozdělí čtyři českobudějovické charitativní organizace, které vybrali zaměstnanci národního pivovaru: Autis Centrum, Arpida, Centrum Bazalka a Diecézní charita ČB. O tom, kolik peněz jednotlivé organizace dostanou, ale rozhodnou sami zákazníci. Ke každé zakoupené lahvi totiž obdrží žeton, který přímo na prodejním místě vhodí organizaci svému srdci nejbližší.

„Těší nás, že naše pivo bude letos opět pomáhat lidem, kteří to potřebují. To je možné především díky našim lidem, kteří Charitativní ležák vlastnoručně zabalili a nyní ho budou také sami prodávat v našem pohádkovém budvarském stánku na náměstí. Charitativní ležák tedy nejen pomáhá druhým, ale také nás všechny spojuje, což je právě ve vánočním období velmi důležité,“ uvedl ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Ležák tradičně posvěcený českobudějovickým biskupem Mons. Vlastimilem Kročilem bude letos k dostání od soboty 2. prosince v Budvar stánku přímo na náměstí Přemysla Otakara II.

Češi jsou národem pivařů. Každoročně se v konzumaci tohoto alkoholického nápoje umisťujeme na předních příčkách různých žebříčků. Jiný národ by tak pravděpodobně nenapadlo pořádat komentovanou prohlídku pivnic. V Praze se to už několik let děje. A dokonce pro to vznikl pojem.

Pražská pivní ZOO. Tento termín zastřešuje procházku po vyhlášených pivnicích a hospodách v metropoli. Ty většinou mají svoji úctyhodnou historii, chodili do nich velikáni českých dějin. A také dnes sklízí úspěch, ve spoustě z nich si bez rezervace těžko sednete.

Za všechny můžeme zmínit legendární pivnici U Zlatého tygra. Do ní v minulosti docházel například spisovatel Bohumil Hrabal. Na pivo sem vzal Václav Havel amerického prezidenta Billa Clintona. Legenda dodnes přetrvává, dát si tady pivo bez rezervace sice není nemožné, ale je to maximálně obtížné.

Provozovatel Jan Hendrych pro naši redakci přiznal, že současné obraty se s dřívější dobou nedají srovnávat. Před Vánoci ale mají napilno. Už v polovině listopadu nám Hendrych sdělil, že do konce roku má pivnice U Zlatého tygra plno.

To je jedna ze zastávek Pražské pivní ZOO.

Zmíníme ještě U Hrocha, U Medvídků nebo U Dvou koček, což je hospoda, kterou si všichni pamatujeme z kultovního filmu Vrchní Prchni: „To je hrůza. Pět set korun. Za jedno pivo!“

Každý z těchto podniků má spletitou historii. Pro Čechy jsou legendární hospody očividně tak zajímavé, že jsou ochotní platit za komentovanou prohlídku. Již sedm let pořádá tour Pražskou pivní ZOO skupina Ambiente, která má v gesci řadu restauračních podniků v Praze, a to včetně známých Lokálů.

Zájem?
Podle Lucie Janečkové, která tour pořádá, se zájem stupňuje.

„Je zájem o to projít si staré pražské hospody s historií. Stoupá také zájem o to dát si dobré pivo. Přidáváme víc a víc termínů,“ sdělila serveru PrahaIN.cz.

„Vzhledem k tomu, že chodíme dost pravidelně a všechno známe, děláme rezervaci jen tam, kde víme, že budeme delší dobu. Například U Zlatého tygra děláme rezervaci, protože tam potřebujeme posedět, abychom nasáli atmosféru. Zároveň tam objednáváme občerstvení. Je to půl na půl. Jsou restaurace, kde to nemusíme řešit, dáme si tam pivo a pak se přesouváme dál,“ popisuje Janečková.

Redakci také zajímalo, jestli na počátku pořádání této túry se k tomu někteří hospodští nestavěli negativně. Prý ne, účastníky Pražské pivní ZOO berou jako ostatní zákazníky.

„Pražskou pivní ZOO aktuálně pořádám jen já, takže vědí, co od nás čekat. Vědí, že to není na celý večer, tour trvá šest hodin. Nemáme čas se někde zastavovat na víc jak tři piva, oni jsou proto s tím úplně v pohodě,“ říká Janečková.

Pivo, pivo, pivo, pivo a jídlo
hruba šestihodinová procházka Prahou a nejznámějšími hospodami samozřejmě není zadarmo. Pro jednoho stojí 3.200 korun.

„Je tam neomezená konzumace piva a jídla. K tomu náleží výklad, který je uzpůsobený hospodám, které navštěvujeme. Zaplatíte 3.200 a o víc se nestaráte. Celý program zařizujeme my. Řekla bych, že občerstvení je dost, protože zhruba ve třech hospodách je plnohodnotné jídlo. A pivo? To záleží jen na vás, jakou máte žízeň,“ popisuje dále Janečková.

Kdo by měl opravdu velkou žízeň a velký hlad, může dokonce projíst a propít ještě víc, než má zaplaceno. To se ovšem neděje.

„Historicky se to někdy asi stalo. Ale to by se spíš počítalo na jednotky kusů. Zájemci si to chválí. Jednak to, že se dostaví do známých pivnic, kam se ne vždy poštěstí dostat a zároveň toho piva je opravdu dost. Odchází také s pocitem sytosti, že toho jídla bylo hodně. Odezvy jsou zatím skvělé, tak doufám, že to tak zůstane,“ říká organizátorka Pražské pivní ZOO.

Podle ní jsou zájemci o tour dost různorodí.

„Jedinou společnou věcí je, že mají rádi pivo. To je jediné, co dokáže naše skupiny popsat. Měla jsem také skupinu, kde bylo více dám než pánů.“

Už bylo zmíněno, že konzumace piva je neomezená. A jak je známo, Češi pivo milují. Závěrečné zastávky Pražské pivní ZOO tak mohou být dost bujaré. To Janečková přiznává, ale současně říká, že výrazně opilé lidi nikdy ve skupině nemají, pomáhá tomu dostatek jídla.

„Program je dost zábavný, takže veselo je. Zastávek máme sedm a záleží, jak jsme rychlí. Hospod po celé tour je dostatek. Zastávky jsou jasně dané, ale pokud se bavíme o nějaké konkrétní hospodě, kterou máme po cestě a lidi jsou zvědaví, tak na jedno pivo extra mimo program zajdeme a dáme si ho tam. Jsou z toho nadšení. Je tam dost jídla, takže si troufnu říct, že díky tomu to všichni dokážou úspěšně dokončit,“ uzavírá Janečková s úsměvem.

S tím, jak se čepované pivo posune z 10% do 21% sazby DPH, dojde i ke zdražení. Podle zástupců gastrobyznysu se nejspíše vyšší DPH plně promítne do ceny.
U nejlevnějších provozů to bude znamenat nárůst ceny piva pro zákazníky o 3 Kč, u dražších pak klidně může dojít ke zvýšení až o 8 korun. Rozdíly však budou mezi městy a vesnicemi a také u jednotlivých druhů piv.

U DPH budou zase pouze dvě sazby
Součást konsolidačního balíčku, který už jen čeká na zveřejnění ve Sbírce zákonů ČR, tvoří i úpravy DPH. Místo stávajících tří sazeb 10, 15 a 21 % se zavedou pouze dvě sazby 12 a 21 %. Zatímco u potravin bez nápojů, stavebních prací, dětských autosedaček nebo pohřebních služeb dojde ke snížení sazby na 12 %, u kadeřnických a holičských služeb, služeb autorů a umělců, sběru, přepravy a skládkování komunálního odpadu, opravy obuvi, kožených výrobků a kol, úklidových prací a palivového dřeva se sazba zvýší na 21 %.

Sazba DPH se zvýší například i na léky, které jsou aktuálně v 10% sazbě. Ze základní do snížené sazby DPH se přesouvá pouze příležitostná hromadná autobusová doprava osob. Výjimka bude platit pro knihy, které budou od DPH osvobozeny.

DPH na čepované pivo kleslo v roce 2020
Mezi položky, kde se zvýší DPH z 10 na 21 %, patří i čepované pivo v restauracích a hospodách. Do 10% sazby DPH bylo čepované pivo zařazeno od května 2020, kdy měly odstartovat poslední dvě vlny EET. Tento krok způsobil menší chaos, jelikož od té doby platí jiná DPH při konzumaci piva v provozovně a jiná při koupení piva s sebou. Zmatky navíc umocnil fakt, že nižší DPH se dotkla jen čepovaného piva a nikoli lahvového, přestože by vám jej prodali v restauraci. Nyní by se všechna piva měla srovnat na úrovni 21 %.

Vyšší DPH se nejspíše promítne plně do ceny
Zvýšení DPH na čepované pivo bude nicméně dle zástupců restauračního byznysu znamenat ve většině podniků zdražení „zlatavého moku“. Otázkou jen zůstává, o kolik. "Cena rozhodně stoupne. Nehledě na to, že ještě do konce letošního roku zdraží či už zdražila pivo většina velkých tuzemských pivovarů. Každopádně odhaduji, že v souvislosti s vyšší DPH to bude v řádech dalších několika korun, záleží samozřejmě na typu daného podniku," uvedl serveru Podnikatel.cz Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR).

"Ceny určí trh, jako vždy, a situace se bude lišit dle lokality a situace tržní poptávky a nabídky. Jsme jedním z nejvíce fragmentovaných oborů s rysy dokonalé konkurence. Podnikatelé čelili mnoha hospodářským výzvám za poslední roky. Pokud bych si tedy osobně, jako komentátor dění v oboru, měl tipnou, tak se ceny mohou propsat dle vládou schváleného nominálního nárůstu DPH, tj. změnou o jedenáct procentních bodů," připojil se Luboš Kastner, šéf společnosti BC21, která dělá konzultace a projekty v gastronomii, retailu a developmentu. Je také členem představenstva Asociace malých a středních podnikatelů ČR a garantem projektu Moje restaurace.

O kolik vzrostou ceny piv
Pokud dojde ke zdražení přesně o DPH, výpočty serveru Podnikatel.cz ukazují, že v levnějších hospodách se cena piva zvýší o tři koruny, v dražších podnicích klidně až o 8 korun (pokud tam nyní pivo stojí 80 korun). Pokud někde nyní pivo stojí 100 korun, při plném promítnutí vyšší DPH do ceny zdraží o 10 korun.

Problém čeká hlavně vesnické hospody
Vzhledem k tomu, jak ostatně zmínil i Tomáš Prouza, že většina pivovarů během roku zvýšila své ceny, zpravidla o korunu na pivo, u některých restaurací bude nárůst cen pro koncového zákazníka ještě vyšší. Během roku nezdražovaly a místo toho si ukrojily z marže. Nový rok tak využijí k jejím dorovnání. Oproti tomu zase u jiných hospod, především těch na malých vesnicích, nemusí dojít ani k plnému propsání DPH do ceny. "Bude záležet na konkrétním provozovateli či majiteli, jak se k tomu postaví. Jestli zdraží méně a bude doufat, že se mu tento krok vykompenzuje vyšší návštěvností a výtočí. Do nepříjemné situace se dostanou hlavně venkovští hospodští, kteří mají nižší tržby a nebudou moci příliš zdražit, aby nepřišli o hosty," doplnil Tomáš Prouza.

Na druhou stranu, nejmenším hospůdkám na vesnici, kde se nevaří a k pivu nabízí jen hermelín nebo utopenec, vyšší sazba DPH neublíží, jelikož provozovatelé nebývají plátci DPH. Standardně jde o výčepy, které otevírají jen pár večerů týdně a kde se sejde pár chlapů z vesnice „na jedno“ po práci. I u těchto výčepů ale může dojít kvůli vyšším cenám energií a vyšším mzdám ke zdražení.

Rozdíly navíc nebudou jen regionální, ale také dle druhů piva. "V rámci cen piv a regionů jsou velké rozdíly, rozdíly jsou mezi druhy stupňovitosti, mezi typy (černé, ležák, craft). Vždy je nutné se koukat na jednotlivé subkategorie. Neexistuje jedna cena a pohyb jedné ceny," upřesnil serveru Podnikatel.cz Luboš Kastner. I když stoupne DPH u všech stejně, u některých druhů piva mohou restauratéři ceny zvýšit třeba více, u některých zase méně.

Z klasické české hospody se stává ohrožený druh
Zvýšení DPH každopádně podle lidí z oboru urychlí trend vyprazdňování hospod. S vyšší daní bude též dále klesat podíl sudového piva. Pivaři o to více přejdou k lahvím a plechovkám. Zatímco ještě v roce 2010 činil poměr konzumace točeného a baleného piva půl na půl, nyní se v hospodách a restauracích vypije maximálně třetina celkové spotřeby. "Další šrám, ten předchozí, přineslo covidové období, zřejmě utrpí i tradiční hospodská kultura, kde se u piva řeší všechno možné. Z klasické české hospody se tak čím dál tím víc stává ohrožený druh," uzavřel Tomáš Prouza.

Výraznými slevami našeho piva a zvýšením produktivity můžeme jedině přežít současnou krizi vyvolanou současnou vládou.
Je to jediná možná cesta. Současná vláda likviduje v ČR podnikatele a živnostníky. Podnikatelé nechtějí dotace, nechtějí pomáhat od vlády, ale chtějí aby naopak vláda zasahovala co nejméně do tržního hospodářství. Podnikatelé potřebují stabilní férové podnikatelské prostředí bez dotací a bez permanentních zásahů neschopných politiků.

Pivovar Malý Janek čelí jako jiní podnikatelé jedné ráně za druhou. Chtěl bych upozornit Fialu, že nejsme ve válce a že by se měl chovat tržně a ne ideologicky. Díky své ideologii klidně obětuje české občany. Česká vláda zapomíná na to, kde se berou daně na provoz státu a na důchody. To si naopak velmi dobře uvědomuje německá vláda, která pomohla svým podnikatelům jak za covidu tak i v současné době s cenami elektrické energie. Je paradoxem, že česká elektrická energie díky dotacím německé vlády, budou 2x levnější pro Německo než pro občany a podnikatele v ČR. Zastavit inflaci opravdu lze jednoduše a to získáním zpět ČEZU.

Státní podnik Diamo zahájil demolici prvních staveb na Dole Frenštát na Novojičínsku. Obyvatelé Frenštátu pod Radhoštěm, Trojanovic a okolí na to léta čekali a vyprotestovali si to. Jako připomínka těžby uhlí zůstanou stát dvě těžní věže a strojovna.

„Objekty chtějí Trojanovice v budoucnu využít pro projekt Cérka. Z jedné věže má být rozhledna, z druhé pivovar. Ve strojovně má vzniknout multifunkční komunitní centrum,“ uvedl mluvčí Diama Tomáš Indrei.

Do konce roku podnik plánuje demolici například kotelny, skladů a dalších čtyř budov. „Ve druhé etapě zboří sklad výbušnin, kompresorovnu či strojovnu těžního stroje,“ dodal mluvčí. Komplet hotovo by mělo být a půlce roku 2025. Před zahájením demolic se musely nejdříve zasypat těžní jámy. U těch zbývá posledních 15 metrů.

Pokračování příští rok
„Druhá etapa demoličních prací bude následovat příští rok. Konkrétně bourání čeká také sklad výbušnin, kompresorovnu, strojovnu těžního stroje. Demolice všech povrchových objektů by měla být ukončena v polovině roku 2025,“ uvedl ředitel odštěpného závodu Darkov Josef Lazárek.

Černouhelný důl se začal stavět v roce 1981, ale uhlí se v něm nikdy netěžilo. Lidé z okolí i vedení obcí léta usilovali, aby k tomu nikdy nedošlo. Likvidace dolu přijde asi na 155 milionů korun.

Je známo, že klasické pivo, které obsahuje alkohol, má také zdraví prospěšné účinky. To, co je na něm nebezpečné, je právě obsah alkoholu. Takže pokud si dáme nealko pivo, měli bychom mít všechny výhody pití piva bez nevýhod? Není tomu úplně tak. Nealkoholické pivo obsahuje alkohol, ale v minimálním množství (cca 0,5 %, což je až desetkrát méně, než u klasického piva). Kromě toho je ale o polovinu méně kalorické.

Pivo obsahuje chmel…
…a chmel je zdravý! Právě díky němu je pivo hořké a je schopné si po určitou dobu udržet pěnu. Obsahuje spoustu antioxidantů, díky kterým může mít pivo pozitivní účinky zejména na kardiovaskulární systém a prokazuje protizánětlivý účinek. Neví se zcela jistě, jestli je to práce přímo chmelu, ale pivo by mělo ovlivnit také růst symbiotických bakterií ve střevech. To se může pozitivně projevit na imunitním systému člověka. Některé druhy piva navíc mohou obsahovat živé mikroorganismy.

Nealkoholické pivo a hubnutí
Už jsme uvedli, že nealko pivo má o polovinu nižší kalorickou hodnotu, než to alkoholické. Obsahuje cca 105 kcal na jeden půllitr (alkoholické pivo 210 kcal). Takže se rozhodně nejedná o zanedbatelnou hodnotu. Konzumenti by se tedy rozhodně neměli konejšit poloviční kalorickou hodnotou, protože když vypijete dvakrát více nealkoholického piva (což vzhledem k nulovému obsahu alkoholu nemusí být takový problém), jste na tom stejně.

Pivní pupek
V souvislosti s pitím piva se často hovoří o tom, že vám může narůst pivní pupek. Pravdou je, že pokud na jedno posezení vypijete pět alkoholických piv, spotřebujete 1 000 kcal, což je opravdu hodně. Samotné pivo (ať už alkoholické či to nealko) za tento efekt nemůže. Jedná se o souhru nezdravých stravovacích návyků často v souvislosti s nedostatkem pohybu. Pokud se tedy snažíte hubnout, měli byste příjem kalorických nápojů omezit obecně. Začít můžete například u piva.

Pivo a růst prsou
O pivu se říká, že pomáhá ženám, aby jim narostly prsa. Nemusí to být úplně pravda. Určité potraviny, jako je sója, lněné semínko, luštěniny, obiloviny a také chmel obsahují fytoestrogeny. Jedná se o látky, které v těle napodobují ženský hormon estrogen. A díky tomu by mohla narůst také prsní tkáň. Avšak pozor – nejenom u žen, ale také u mužů! Tyto látky ale podle výzkumů nejsou zodpovědné za růst prsou. Může za to nadváha a obezita, nezdravý životní styl a případně i poškození jater.

Stále více Američanů si žádá pivo s pěnou. Má lepší chuť a lépe vypadá na instagramových fotkách.
Americká pivní kultura se zvolna mění. Stále více Američanů si žádá pivo s pěnou a v zemi se začínají prosazovat evropské technologie. Ne všude je to ale jednoduché. Když Gabby Bonfiglio, manažerka výčepu pivovaru Leveller Brewing, podává zákazníkovi pivo s pěnou, vždy musí být připravená na otázku: „Proč tak pění?“

Leveller Brewing, který se nachází nedaleko Ashevillu ve státě New York, je jedním z rychle rostoucího počtu pivních podniků, které nabízejí výčepní pivo s pěnou. „Zákazníkům vysvětluji, že se snažíme dělat věci tradičním způsobem,“ vysvětluje Bonfiglio pro The Washington Post. Občas se zákazník vrací s tím, aby mu pivo dolila. Pivo s pěnou je ale podle ní mezi zákazníky čím dál známější.

Česká stopa za Velkou louží
Zatímco v Evropě je pěnivý mok staletou tradicí, ve Spojených státech se rozšířil hlavně díky nerdům. Zvídaví pijáci dnes pomalu odsouvají vzpomínky na rozlévané pivo z univerzitních večírků a objevují chutě pivní pěny. Velkou zásluhu na tom má i česká firma Lukr, která dodává na americký trh vlastní výčepní zařízení.

Své první výčepní zařízení firma ve Spojených státech prodala před osmi lety. Dnes počet prodaných zařízení přesahuje pět tisíc. Když chtěl v roce 2020 Andy Martinec majitel pivovaru Tanglefoot Brewing v texaském Templu pořídit výčep, musel jej složitě objednávat přes oceán. Dnes v zemi funguje šest distributorů výčepních zařízení a firma své výrobky prodává přes web.

Hladinka, šnyt a mlíko
Díky evropským technologiím objevují Američané i takové speciality, jako je hladinka, šnyt nebo třeba mlíko, z nichž každý přináší jiný zážitek. „Mlíko je nejlepším začátkem pro skeptické konzumenty – dává jim šanci poznat rozdíl, který pěna v pivu dělá a umožňuje jim pěnu skutečně ochutnat,“ popisuje Emmanuel Negron, který si v říjnu otevřel bar Little Lager v St Louis, jeden z rostoucího počtu pivních podniků, kde se čepuje pivo s pěnou na českých technologiích.

Podle pivní znalkyně a degustátorky Jen Blairové obsahuje pivní pěna vůně a chutě, které přispívají k celkovému chuťovému zážitku. „Jde zejména o sladovou sladkost a chmelovou hořkost. Pěna ale může přispívat i k vnímané krémovosti a tělu nápoje,“ popisuje přínos pivní pěny Blairová.

Nový trend sebou pro americké hospodské a barmany nese vedle zvýšeného zájmu i vyšší náklady. Zatímco stávající výčepy vyjdou na 65 dolarů, česká zařízení od Lukru vyjdou na 260 až 400 dolarů. Investice se ale vrací. Pěnivé pivo vedle lepší chuti totiž přináší i další pozitivum – vypadá atraktivněji a fotky s pěnivým mokem se lépe hodí na sociální sítě.

„Myslím, že se všichni shodneme, že velká nadýchaná pěna na pivu vypadá mnohem lépe než plochá hladinka,“ tvrdí například John McIntosh, spolumajitel pivovaru Acopon v texaském Dripping Springs a souhlasí s ním i Lindsay Steenová, provozovatelka a spolumajitelka brooklynského pivovaru Wild East Brewing. „Nejdřív pijeme očima. Správně načepované pivo se správným množstvím pěny je prostě vizuálně přitažlivější.“

V Německu v přepočtu za 16, u nás za 24 korun. Tolik stojí v akci lahev známého českého piva. Asi vás napadne, jak je možné, že je české pivo u sousedů výrazně levnější. Mluvčí pivovaru říká, že koncovou cenu určují obchodníci. Ti to ale svádějí na výrobce. Podle nich je na trhu dominantní a využívá toho.

Německý slevový leták nabízí dvacet piv známého českého piva za více než 13 eur. V přepočtu tedy přepravka dvaceti českých ležáků vyjde naše západní sousedy na 323 korun. Za jednu lahev Němci zaplatí nevídaných 16 korun. V českém supermarketu stojí basa stejného piva ve slevové akci 478 korun. Jeden kus tedy vyjde na necelých 24 korun

Nad tímto rozdílem se podivuje i Josef z Prahy, který vyrazil na nákup stejné značky piva. „To se ti Němci mají, že? Samozřejmě, že mě to štve, ale jako řadový občan s tím nic nenadělám,“ řekl CNN Prima NEWS. Podle mluvčího Plzeňského prazdroje Zdeňka Kováře s tím ale nic nenadělá ani pivovar. „Konečnou cenu si vždy určuje prodejce, ať už v tuzemsku nebo v zahraničí,“ tvrdí.

Pivovar, který spadá pod japonskou firmu Asahi, má na českém trhu dominantní podíl. „Plzeňský prazdroj je vnímán jako prémiové pivo, který ničím jiným nenahradíte, a tak si říkají o vyšší cenu. Německý trh s pivem je strašně rozdrobený, i největší německý pivovar má tři procenta trhu,“ vysvětluje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Klasická německá piva mohou být preferována před plzní, má tam silnější konkurenci. Český spotřebitel je zvyklý na svoje tradiční pivo a je ochoten si připlatit,“ míní ekonom Štěpán Křeček

Ekonom Petr Bartoň tvrdí, že podobný „problém“ vidíme i u aut značky Škoda, která jsou také levnější v zahraničí. O výhodnějších cenách se před časem přesvědčil i premiér Petr Fiala (ODS). Zjistil, že prakticky totožné výrobky od stejných producentů jsou v Německu levnější a k tomu ještě ve větším balení.

Žádné dramatické zdražení piva se letos nekoná po masivním zdražování v loňském roce, kdy průměrné ceny piva v hospodách a dalších podnicích rostly o 14 procent. Ceny v roce 2023 vzrostly o dvě procenta. Bude však zajímavé sledovat, jak s nápojovými lístky zamává chystané přesunutí čepovaného piva do vyšší sazby DPH z 10 na 21 procent. Pokud se nestane něco neočekávaného, lidé si za pivo nejspíš výrazně připlatí.

Jiná situace je ovšem u spotřeby piva, toho se totiž už teď pije méně. „Po velkém poklesu ve druhém kvartálu o sedm procent sice následovala silná letní sezóna podpořená vysokými teplotami i během celého září, nicméně spotřeba se sotva držela na hodnotách z loňského roku. Vzhledem k očekávanému zdražování a klesajícímu spotřebnímu trendu bude zajímavé sledovat, jak se této kategorii povede zimních měsících,“ informuje Petr Sadílek ze společnosti SharpGrid, která analyzuje celý evropský trh.

Velmi zajímavý pohled nabízí srovnání různých formátů točených piv. Jednoznačně nejpopulárnější u českých milovníků piva je půllitr, který zaznamenal 79 procent všech prodaných piv, zatímco třetinek se objednává 18 procent.

Raketově roste popularita formátu 0.4l, který zatím sice představuje jen zhruba tři procenta prodaných piv, ale toto číslo se jistě bude měnit směrem nahoru. Společnost SharpGrid sleduje dlouhodobě 2000 českých provozoven a z těchto dat vyplývá, že prodej sklenic piva o obsahu 0.4l se za poslední dva roky více než zdvojnásobil. Ze všech variant je však také zdaleka nejdražší, což je dáno vyšším poměrem minipivovarů a některých prémiových typů piv.

„Když si dnes Čech v podniku objedná klasický půllitr, platí letos v přepočtu za jeden litr piva 98 Kč. Za třetinku se dostane na cenu 123 Kč za litr. A za 0.4l? Rovných 139 Kč - což je o 42 procent více než kolik zaplatí za pivo v půllitru,“ uvedl Martin Müller ze společnosti SharpGrid. Nejlépe je to vidět na hypotetické situaci, kdy by se člověk vydal do hostince se záměrem utratit 200 Kč. Pokud by si objednával půllitry, vešly by se mu do objednávky čtyři, zatímco 0.4l piva jen tři. Za stejnou částku by si tak v případě půllitrů dopřál celkem dva litry piva, zatímco kdyby popíjel ze 0.4l sklenic, zůstal by na 1,2 litrech.

„V době rapidní inflace a klesající spotřeby piva je trochu paradoxní, že Češi stále více upřednostňují nejdražší variantu piva, místo aby sáhli po mnohem výhodnějším půllitru. S trochou nadsázky by se dalo říct: Chcete ušetřit? Dejte si velké,” shrnuje Petr Sadílek, zakladatel společnosti SharpGrid.