Novinky a zajímavosti ze světa piva

V jedenáctitisícových Domažlicích se dnes po letech oprav otevřelo Kulturní centrum Pivovar v památkově chráněné budově pivovaru. Multifunkční centrum nabízí na několika podlažích knihovnu a vzdělávací centrum, komunitní centrum s tanečním sálem, galerii, ale také pivnici, restauraci a hlavně obnovený pivovar, kde poprvé po čtvrtstoletí od přerušení výroby opět zraje první várka piva, řekl dnes ČTK starosta Zdeněk Novák (Sdružení pro město Domažlice).

První etapu rekonstrukce centrální části, takzvaného hvozdu, kde vznikly výstavní prostory a technologie pro zbytek objektu, otevřelo město v roce 2016. Stála 27 milionů, z toho 15 milionů byla dotace EU. Nyní dokončená zbývající část přišla na zhruba 114 milionů korun bez DPH. "Není dokončen zbytek, tedy podkroví západního křídla, kde se pracuje na česko-bavorské expozici vzájemné historie, která by měla být dokončena na jaře příštího roku," řekl starosta. Na druhou etapu dostalo město ve třech dotacích EU celkem 37 milionů korun, zbytek uhradilo bez půjček z vlastního rozpočtu.

Rekonstrukci budovy z roku 1720 předcházela architektonická soutěž, do které se přihlásilo kolem 20 ateliérů z celé Evropy. "Výsledkem je nadčasový objekt. Chtěli jsme udělat něco, za co nás lidé pochválí za dvacet třicet čtyřicet let," poznamenal Novák.

Rekonstrukci prodloužily nečekané potíže. Například vyřešit sesedání podlah a stropů v západním křídle trvalo navíc půl roku. Nejméně o dva měsíce zpozdil práci v závěrečné fázi výjimečný stav kvůli koronaviru. Domažlice totiž byly nákazou výrazně zasaženým okresem a stavební firmy nechtěly posílat na stavbu své pracovníky. Na poslední chvíli před kolaudací se musely řešit i další nečekané potíže - třeba sehnat 2,5 metru dlouhý hromosvod místo původně schváleného kratšího. Protože tak velký hromosvod nikde nebyl k mání, domažličtí ho museli koupit v Norimberku.

Na slavnostní otevření si dnes hosté připili Domažlickou 12, která vychází z původních receptur piva. Tradice vaření piva ve městě sahá až do 14. století, výroba byla zastavena v roce 1996. Aby bylo pivo na dnešek hotové, uvařili ho domažličtí sládci podle svých receptur a ze svých surovin na konci května v břevnovském pivovaru. První várku přímo v Domažlicích založili 15. července a poprvé k ochutnání bude v polovině srpna, řekl ČTK jeden ze sládků David Bierhanzl. Kapacita pivovaru je 3000 hektolitrů ročně, zpočátku se bude reálně produkovat zhruba polovina. "Ve stálé nabídce nabídneme Domažlickou 10, Čerchov 11 a Domažlickou 12. Tato piva doplníme černým ležákem Čakan a budeme vařit silný Domažlický doppel. Stálou nabídku budeme doplňovat o různé speciály - IPA, APA, stouty, portery. Máme velkou kapacitu ležáckého sklepa, můžeme si dovolit piva nechat zrát třeba půl roku," dodal Bierhanzl.

Úspory, věrní zákazníci a vládní podpora částečné zaměstnanosti zachránily pivovar Monopol v Teplicích. Dva a půl měsíce dlouhá uzavírka kvůli šíření koronaviru se podepsala na tržbách i výrobě piva. Podruhé už by to možná pivovar nezvládl.

Uzavření restaurací 14. března donutilo majitelku pivovaru improvizovat.

„Vydáváme z kavárny. Samozřejmě dodržujeme všechna hygienická opatření. Konečně jsme dostali od banky i přenosný platební terminál, takže i náš rozvoz, který funguje, mohou lidé platit bezkontaktně,“ líčila týden po zavření majitelka pivovaru Gabriela Schönbauerová.

Rozvoz už nefunguje – při běžném provozu ho totiž v pivovaru nestíhají.

V současnosti už jsou tržby stejné jako loni. Po dobu zavření ale klesly na třetinu a hotel byl zavřený úplně.

I přesto ale Gabriela Schönbauerová nemusela propouštět: „Část lidí malinko práce měla. Zachránil nás ale program Antivirus. Přestože za první měsíc přišla ta platba hodně zpožděně, tak vzhledem k tomu, že mám ráda nějaké finanční rezervy, tak jsme to všechno zvládli.“

Pivovar podle ní využije i vládní program na podporu hotelů.

Snad se nebude podobná situace opakovat, jinak bychom zřejmě nepřežili
Sládková Martina Valterová na jaře musela řešit, co s pivem, které už bylo uvařené. Pomohl rozvoz, okénkový prodej i kampaň Zachraň pivo.

„Těch lahví se prodalo samozřejmě víc než běžně. Jsme malý pivovar, takže lahve se stáčejí ručně, ručně se lepí i nadepisují etikety. Nezkazilo se nic, ale ztráty určitě byly, protože tou manipulací to pivo pění,“ konstatuje sládková.

Případné další zavření kvůli šíření koronaviru si ani ona, ani majitelka pivovaru nedokážou představit. „Byly by to obrovské ztráty, protože máme před sebou obrovskou výstavbu a velké úvěry,“ vysvětluje majitelka.

Monopol totiž přistavuje hotelovou a wellness část, parkoviště a venkovní zahrádku.

S nadcházející letní sezónou přichází Pivovar Holba na trh se sudovou variantou piva Holba Horské byliny nealko. V restauracích a hospodách si tak zákazníci nově vychutnají i ideálně vychlazenou čepovanou Holbu ve skle. Tradiční plechovková verze ale v nabídce zůstává.

V krátké době jde tak už o druhou novinku Pivovaru Holba, jejíž myšlenka vznikla v době nouzového stavu. Po limitované edici 5litrových soudků jedinečného ležáku Holba Keprník přichází na trh osvěžující nealkoholická čepovaná Holba Horské byliny, která tak reaguje na očekávanou zvýšenou poptávku během horkých letních měsíců a zvýšený tuzemský cestovní ruch v regionu. Pivovar Holba zařazuje nealkoholické pivo Holba Horské byliny v čepované verzi do sortimentu zatím v limitované nabídce po dobu letních měsíců.

„Uplynulé měsíce nám stejně jako všem ostatním přidělaly hodně starostí, ale také nám vytvořily prostor pro nové nápady. Pivovar Holba je znám svým vztahem k přírodě Jeseníků, s čímž ladí i naše pivo Holba Horské byliny, ve kterém se mísí chuť ryzího piva z hor s pečlivě vybranými bylinami typickými právě pro Jeseníky. Nápad stáčet její nealkoholickou verzi do sudů tak jistě ocení mnoho lidí, kteří mají letos v plánu trávit dovolené v České republice a z nějakého důvodu si nemohou, nebo nechtějí dopřát alkoholické pivo,“ říká Ing. Vladimír Zíka, ředitel Pivovaru Holba.

Češi, kteří si rádi dopřejí své typické „jedno orosené“, se tak s klidem mohou osvěžit i za volantem nebo při sportovních a turistických aktivitách.

Holba Horské byliny je současně k dostání také v alkoholické verzi, a to jako pivo plechovkové i čepované.

Opět jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili si z letošního virtuálního vyhlášení výsledků jedné z největších světových pivních degustačních soutěží – Meininger’s International Craft Beer Award – včera odnesla piva ze Svijan. V konkurenci více než 900 piv se v porýnském Neustadt an der Weinstraße prosadil Svijanský Máz 11 % (zlato v kategorii český ležák plzeňského typu) a Kvasničák (stříbro v kategorii plzeňského ležáku). Verdikt vycházel z hodnocení jury 45 odborníků z řad pivovarníků, someliérů a senzorických expertů z několika zemí.

Soutěž International Craft Beer Award pořádá vydavatelství Meininger Verlag, specializující se na tituly o víně a o pivu, teprve od roku 2014, ale za tu dobu se stala významnou světovou přehlídkou různých pivních stylů. Při hodnocení piva využívá speciálně vyvinutou metodologii ochutnávek přihlášených vzorků. Piva tak nesoutěží navzájem, pro individuální popis jejich vlastností – vzhledu, vůně, chuti a pitelnosti – se využívá stobodová stupnice. Získané ocenění pak doprovází senzorický popis v podobě speciálního diagramu, který může posloužit k zběžnému popisu piva.

Pivovar Svijany si zakládá na tradičním výrobním postupu tzv. dvourmutového způsobu vaření, kvašení v otevřených kádích a dlouhodobém zrání piva v ležáckých sklepích. Všechna jeho klasická, nepasterovaná česká piva doprovází dlouhý seznam různých cen. Svijanský Máz stál naposledy na stupních vítězů letos v lednu ve světové profesionální degustační soutěži World Beer Idol 2020, v níž získal nejvyšší ocenění a titul nejlepšího piva plzeňského typu (BEST PILSNER). Svijanská
Kněžna 13 % se pravidelně umisťuje na stupních vítězů nejrůznějších soutěží, naposledy se stala vítězem loňského desátého ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS - Pivní speciál roku 2019 v kategorii polotmavých a tmavých speciálních piv.

Přímo z Meininger’s International Craft Beer Award si Svijany odvezly řadu cenu již v přechozích ročnících soutěže. Například v roce 2015 převzaly zlatou plaketu za studena dochmelovaný ležák Svijanský Rytíř 12 %, předloni za silné světlé pivo Svijanský Kníže 13 % a loni za Svijanskou Kněžnu (zlato v kategorii tmavé pivo českého typu) a Svijanský Máz 11 % (stříbro v kategorii český ležák plzeňského typu).

„Vždy jsou pro nás zásadní hlavně reakce běžných spotřebitelů a našich fanoušků, ale ocenění od jury 45 předních odborníků si samozřejmě také nesmírně považujeme. Všechna podobná ocenění nám dokazují, že jsme se vydali správnou cestou, když jsme vsadili na skutečně tradiční výrobní postupy českého piva,“ řekl k nejnovějšímu ocenění svijanských piv sládek Pivovaru Svijany Petr Menšík.

Svijanský Máz 11 % - svijanská klasika a nejprodávanější svijanské pivo jak v točené, tak lahvové variantě. Pivovar jej vyrábí již od roku 1998, kdy rychle zaplnilo mezeru mezi slabšími pivy „na žízeň“ a silnějšími dvanáctkami ležáky.
Kvasničák 13 % - při výrobě neprochází filtrací, takže je v něm zachován plný obsah kulturních pivovarských kvasinek. Jemně zakalené pivo se vyznačuje příjemně hořkou chutí a lze je servírovat přímo ze svátečních dvoulitrových skleněných džbánů nebo litrových designových lahví.

Víte, že správně hořké pivo Radegast vzniklo díky menší lsti? Víte, že na Pustevnách stojí kopie sochy boha Radegasta díky nošovickému pivovaru? Víte, že Radegastem se zapíjel slavný hokejový triumf v Naganu? Tyto a mnoho dalších nečekaných příběhů z dávné i nedávné historie přináší kniha mapující pět desítek let hořkého piva Radegast. Publikaci s více než 300 fotografiemi, ilustracemi a obrázky si nošovický pivovar nadělil k 50. výročí od uvaření první várky piva.
Knihu s názvem „50 let pivovaru Radegast v Nošovicích“ pokřtili Ivo Kaňák, ředitel pivovaru Radegast a Petr Kwaczek, sládek pivovaru Radegast, symbolicky na varně pojmenované po prvním sládkovi Jaromíru Franzlovi, který na počátku příběhu „správně hořkého piva“ projevil obrovskou odvahu, protože ve své době uvařil pivo s nezvyklou hořkou chutí, čelil tlaku okolí i kritiků, ale stál si za svým a měl úspěch.

„Pivovar Radegast byl od svých počátků průkopníkem moderního pivovarnictví, které ale vždy stálo na základech naší tradiční pivní kultury a odkazu prvního sládka Jaromíra Franzla vařit v nošovickém pivovaru správně hořké pivo,“ říká ředitel pivovaru Radegast Ivo Kaňák a dodává: „Kořeny piva Radegast a nošovického pivovaru jsou s místním regionem hluboce propojeny. Život je tady u nás někdy hořký a vždycky k němu patřilo hořké pivo. Věřím, že na něj budeme moci být všichni hrdí dalších 50 let.“

Otec piva Radegast Jaromír Franzl byl prvním sládkem nošovického pivovaru od roku 1970 do roku 1979. A jaká byla ta „menší lest“, která stále za vznikem hořkého piva Radegast? Náročný úkol určit chuť nového piva dostal právě Jaromír Franzl, který uvařil Radegast jako výrazně hořké pivo, čímž se nošovický pivovar odlišoval od většiny tehdejších pivovarů, které vařily piva nasládlé chuti. Aby si chuť obhájil, připravil k otestování dva vzorky, z nichž jeden byl hořký a druhý byl ještě sladší než v té době běžně vyráběná piva. Je jasné, jaké pivo se nakonec dostalo do hospod a restaurací. Zákazníci si postupně na hořké pivo zvykli a Radegast si brzy vybudoval trvalou přízeň konzumentů.

„Na takovou výzvu se neříká ne.“ Takto kdysi vzpomínal na rozjezd nošovického pivovaru jeho první ředitel Václav Petras, který výroční publikaci uzavřel následujícím přáním: „Přeji Radegastu do dalších let, aby se mu podařilo udržet kvalitu.“ Václav Petras, který je rovněž válečným veteránem a nositelem mnoha vyznamenání, byl v roce 2013 uveden do Síně slávy českého pivovarnictví a sladařství.

Publikace připravená speciálně k 50. výročí uvaření první várky v pivovaru Radegast vyšla v nákladu 1500 výtisků a je k dostání v Návštěvnickém centru pivovaru nebo na jeho e-shopu. Autorem knihy je František Švábenický, který je rovněž kurátorem chystané výstavy „50 let pivovaru Radegast v Nošovicích“. Výstava se otevře veřejnosti během prázdnin současně s otevřením nové pobočky Národního zemědělského muzea v Ostravě.

„Současně s vydáním knihy jsme pro všechny fanoušky piva Radegast připravili k „padesátce“ originální kolekci oblečení a doplňků, sadu tácků pod pivo nebo plechové cedule, které se inspirovaly motivy z historie reklam a komunikace značky Radegast,“ říká Marek Grabovský, manažer značky Radegast.

Vybrané „hořké“ příběhy z knihy:
● Albín Polášek, tvůrce sochy Radegasta, vytvořil dva originály Radegasta. Jeden je na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm (na Radhošti je žulová kopie, kterou nechal vytvořit pivovar Radegast v roce 1996), druhý zůstal v Praze a je umístěn v tamější zoologické zahradě.
● Místo pro pivovar Radegast se hledalo už od roku 1953. Hlavním důvodem jeho umístění v Nošovicích byl přístup ke kvalitní vodě z Morávky. Slavností poklep základního kamene proběhl 7. července 1966.
● Název Radegast vzešel z otevřené soutěže pro veřejnost vyhlášené v březnu 1969. Do soutěže přišlo asi 3 500 návrhů.
● První milion hektolitrů, od zahájení výroby v prosinci 1970, vystavil pivovar Radegast 4. srpna 1972. V roce 2008 se v Nošovicích stočilo desetimiliardté pivo.
● Jedním z velkých úspěchů pivovaru Radegast je také Birell, který se začal vařit v Nošovicích v roce 1991 a postupně se stal nejprodávanějším nealkoholickým pivem v České republice.
● V roce 2020 uvedl nošovický pivovar na trh Radegast Ratar, historicky nejvíce hořký Radegast s 50 jednotkami hořkosti.
● Tankové hospody vznikaly již v 70. letech, ale fenoménem se staly až v posledních letech. Pivovar Radegast věnuje správnému čepování a péči o pivo velkou pozornost. V současné době mají konzumenti k dispozici 19 Radegastoven, které nabízejí tankové pivo Radegast, poctivé jídlo a originální prostředí pod dohledem samotného boha Radegasta.

Obsah knihy:
● V kapitole Příběh moderního pivovaru se publikace věnuje například příběhu Albína Poláška, který je autorem podoby boha Radegasta, představuje pivovary, které byly v severomoravském regionu před Radegastem, zabývá se zrodem značky Radegast nebo zakladateli pivovaru v čele s prvním ředitelem Václavem Petrasem a prvním sládkem Jaromírem Franzlem.

● Ve druhé kapitole se čtenáři dozvědí, jak vůbec vznikla správně hořká chuť piva Radegast nebo jaká cesta vedla od havířských hospod k současným Radegastovnám. V poslední kapitole mají prostor zaměstnanci pivovaru a také aktivity Radegastu týkající se životního prostředí, ochrany přírody nebo hospodaření s vodou.

S cílem vyhnout se přímému srovnání se zavedenými značkami na pivním trhu v České republice se mnozí výrobci snaží prorazit skrze netradiční a exotické pivní styly. Nejstarší pivovar v Českých Budějovicích Samson naopak již několik let sází na opačný přístup – navzdory obří konkurenci na trhu se drží tradičních receptur a spoléhá se na špičkovou kvalitu své produkce.

Umístění na nejvyšších příčkách prestižních degustačních soutěží vysokou kvalitu potvrzuje. Co stojí za skvělými výsledky piva Samson, jsme se zeptali generálního ředitele pivovaru Ing. Daniela Dřevikovského.

Z laického pohledu se může pivní trh v České republice obecně jevit jako více méně ustálen na několika dominantních značkách. Čím chcete konkurovat zavedeným hráčům v segmentu tradičních českých piv?
Základem pro rozhodnutí ohledně sortimentu pro nás byly dvě oblasti. Samson je pivovar s pozoruhodnou historií a tradicí, kterou je potřeba respektovat, a zároveň se cítíme vázáni zpětnou vazbou od našich zákazníků, jejich preferencemi. Tím pádem byl cíl jasný: zachovat původní receptury a zaměřit se na maximální kvalitu. Dnes je vidět, že se to daří.

Takový proces jistě vyžaduje nemalé investice…
Zásadní byl vstup společnosti AB InBev. Dále fakt, že jsme našli společnou řeč ohledně směřování investic do zvýšení kvality produkce. Kolegové z AB InBev vnímají tradiční způsob výroby v Pivovaru Samson jako značný potenciál pro dlouhodobý úspěšný růst firmy a díky nim jsme byli schopni realizovat naši vizi.

Můžete uvést celkovou výši investic do pivovaru?
Je to již kolem půl miliardy korun. V roce 2019 jsme modernizovali etiketovací stroj, suchou část KEG linky, investovali jsme do filtrační linky a nakoupili výčepní a chladící zařízení do nových provozoven restaurací, celkově se jednalo o investici ve výši přes 5 milionů korun. Rok 2019 pro nás byl velmi úspěšný na poli pivních soutěží, což považuji za potvrzení správného rozhodnutí o dlouhodobé strategii a směřování investic.

Na jakých soutěžích jste zabodovali?
Za jednoznačně nejvýraznější úspěch považuji triumf na prestižní degustační soutěži World Beer Awards v Londýně. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších mezinárodních soutěží, která patří do absolutní špičky pivních klání. Tam jsme získali tři zlata a bronz. V kategorii ležák typu „Bock“ jsme dosáhli krásného celosvětového prvenství World's Best Lager Bock. Velmi si ceníme také zlaté medaile udělené našemu nealkoholickému Pitu, které zvítězilo mezi všemi českými nealko pivy. Třetím umístěním na nejvyšší příčce se v kategorii tmavých piv vařených v České republice blýskl Samson tmavý ležák. Krásným bronzem byl pak v kategorii světlý ležák českého typu vařený v České republice oceněn ležák Samson. Tato ocenění podtrhuje fakt, že Pivovar Samson v Londýně bodoval hned ve dvou ročnících po sobě v různých kategoriích, což se hned tak nějakému pivovaru nepovedlo. V minulém roce jsme také zvítězili v Národní degustační soutěži o nejlepší pivovar české a moravské pivní koruny 2019. Bronzovou medaili dále získal v rámci mezinárodní soutěže Australian International Beer Awards (AIBA) náš ležák Samson, konkrétně v kategorii ležák českého typu.

Přesuňme se do blízké budoucnosti. Jaké jsou vaše hlavní cíle pro letošní rok?
I v současné mimořádné situaci chceme oslavit výročí 225 let od založení pivovaru. Omezení plynoucí z aktuální situace nechceme zlehčovat, proto jsme dostali nápad vytvořit nový 10 pack, na kterém jsou popsány důležité milníky z historie pivovaru. Distribuce tohoto speciálního balení probíhá v obchodní síti Jednota České Budějovice. Také chceme zareagovat na veliký zájem veřejnosti a vytvořit prohlídkovou trasu v pivovaru. Ve střednědobém horizontu se ale zásady Pivovaru Samson nemění – naším cílem je nabízet pivo takové, jak ho vymysleli naši předkové a zároveň se soustředit na udržení vysoké kvality vyráběných piv. Staletími vyprecizovaný chuťový profil piva Samson je poklad, kterého si velmi ceníme a respektujeme, a o který budeme nadále s maximální starostlivostí pečovat. A v žádném případě jej nechceme a nebudeme měnit, a jakožto Budějčáci jsme hrdí na to, jak Samson chutná.

Pivovarnictví je s kláštery spjato od samého počátku řeholního života. Pro mnichy (a nejen pro ně) bylo pivo nápojem, který díky převaření neobsahoval nebezpečné bakterie a byl i zdrojem výživy, zvláště v době postu. Řada klášterních pivovarů přetrvala dodnes nebo byla obnovena a o jejich produkty je velký zájem.

Dobré jméno mají především belgická klášterní piva, nejznámější z nich jsou trapistická. Ale ani české klášterní pivovary nezůstávají pozadu. Na této dvoustraně jsme se zaměřili na nejstarší z nich – břevnovský a dva církevní – litoměřický a neratovský. Pivo se ale vaří také v Klášteře Želiv, na Strahově či v Předklášteří. Jejich novodobá historie spadá do posledních let – například neratovský „benjamínek“ vaří pivo teprve tři roky.

Pivo se prodává už tisíce let, první zmínky pocházejí již z doby 2 500 let před Kristem ze starověké Mezopotámie. První záznamy o vaření piva mnichy se pak datují do 5. století. Jejich pivo brzy získalo velkou oblibu. V době největšího rozmachu vařilo v Evropě pivo na 600 klášterů. Mniši ho využívali nejen pro svou potřebu a napojení poutníků, ale větší kláštery i jako zdroj příjmu. Některé kláštery vařily dokonce tři druhy piva – jeden pro sebe, druhý na prodej a třetí pro chudé.

Obnovená tradice
V českých zemích začali vařit pivo nejprve benediktini, první pivovar založili roku 993 na pražském Břevnově. V roce 1140 se k nim připojili i premonstráti z nedalekého Strahova. V obou případech byla tradice přerušena, ale zároveň v posledních dvaceti letech obnovena. Strahovské pivo je znovu k dostání od roku 2000, břevnovské od roku 2012.

Kromě Česka jsou „pivními velmocemi“ Belgie či Německo, poznat je to i v klášterních pivech. V Německu je celá řada především benediktinských pivovarů, Belgie je zase spojená spíše s pivy trapistickými. Osm trapistických opatství (šest belgických, jedno německé a jedno nizozemské) dokonce v roce 1997 založilo Mezinárodní trapistickou asociaci (ITA), aby společně propagovala pivo a ochránila značku trapistické pivo před soukromými společnostmi, které nejsou spojené s kláštery. Pravá trapistická piva, ale i jiné produkty jako sýr či víno, mají na etiketě logo (viz obrázek). Z belgických piv jde například o značku Chimay nebo Westmalle. Podmínkou používání této známky je vaření piva v prostorách kláštera pod dohledem mnichů a také to, že finance z prodeje musí být použity pouze pro potřeby kláštera nebo na pomoc chudým. Asociace dnes uznává jedenáct trapistických pivovarů, kromě Belgie jsou i v Itálii, USA nebo Rakousku.

Největší pivovar na světě
Klášterní původ má i jedno z nejznámějších belgických piv – Leffe. Pivo začali v tamním premonstrátském klášteře vařit řeholníci už v roce 1240. Pivovaru stejně jako celému klášteru ale vystavila stopku Velká francouzská revoluce. V roce 1952 se produkci unikátního piva podařilo obnovit díky partnerství s vlámským pivovarem Lootvoet v Overijse. Tuto společnost později koupil mezinárodní pivovarský koncern Interbrew, z něhož postupně vznikla dnes největší pivovarská společnost na světě Anheuser-Busch InBev. Ta přenesla výrobu piva Leffe z finančních důvodů do Lovaně a podle dohody z roku 1952 pivovar platí opatství licenční poplatek.

České klášterní a církevní pivovary vaří především spodně kvašená piva, nejčastěji ležáky plzeňského typu. Svrchně kvašené speciály (např. ALE či IPA) tvoří jen menší část produkce. Naproti tomu belgická klášterní piva, především ta trapistická, jsou v pivním světě svým vlastním druhem. Jde o silnější svrchně kvašená piva, pro jejichž výrobu se často používá několik druhů sladu. Proces jejich výroby je delší a nákladnější, čemuž odpovídá i jejich cena.

Už za pár týdnů odstartuje v Budějcích hokejová extraliga. S nejvyšší soutěží přichází na jih Čech také pravidlo čepovat při zápasech pivo oficiálního partnera ligy. Ten nahradí ve vnitřních prostorách arény Budějovický Budvar, který si budou moct diváci koupit pouze venku před stadionem.

„V Budvar aréně se bude čepovat Radegast – pivo Tipsport extraligy a po dohodě i na vybraných místech vně arény Budvar,“ uvedla Jana Obermajerová, generální ředitelka a předsedkyně představenstva BPA sport marketing, který je výhradním marketingovým partnerem českého hokeje.

Oblíbené budějcké pivo se tak bude muset z vnitřních prostor přesunout ven před stadion. „Bereme to jako hořkou cenu za to, že se podařilo splnit dlouholetý sen klubu postoupit do extraligy. Byli jsme při tom jako partner a chceme být i nadále. Jsem přesvědčený o tom, že je to krátkodobá záležitost. Lokální kluby a pivovary patří k sobě,“ reagoval ředitel pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák.

Některá města, ve kterých se hokejová nejvyšší soutěž hraje, přitom získala výjimku a mohou tak během sezony čepovat jiné pivo, než je Radegast. To se ale v Budějcích nepodařilo. „S výsledkem spokojeni nejsme. Musíme to ale brát tak, jak to je, i přestože máme pochybnosti o politice udělování výjimek a jejich dodržování,“ dodal Dvořák.

Z konečného výsledku není nadšený ani Motor. „Doufali jsme, že bude po postupu možné získat výjimku a udržet nadále Budvar v hale. To se ale bohužel nestalo. Jsme tedy nuceni se podřídit pravidlům a v Českých Budějovicích v Budvar aréně čepovat Radegast,“ uvedl za Motor marketingový manažer Tomáš Kučera. „Pochopitelně nás to mrzí, protože se fanouškům snažíme nabídnout kvalitní hokej i celkové podmínky a k Motoru podle nás Budvar jednoznačně patří už desítky let," dodal.

V areálu Plzeňského Prazdroje vzniká za desítky milionů minipivovar.

Zdejší hlavní hodiny už několik let ukazují šest. Zastavily se. Visí nad dlouho opuštěným a silně zaprášeným velínem, odkud elektřina vyráběná z uhlí proudila do chladíren, spilek či varny. Tohle je – kromě trezoru, kde se ukládaly peníze na uhlí – jedna z posledních viditelných připomínek původního účelu stavby S11 ze začátku 20. století.

Budova na samém okraji areálu plzeňského pivovaru, u soutoku Mže a Radbuzy, však opět ožívá. Po téměř kompletní rekonstrukci se její původní účel změní a uvnitř vyroste nový minipivovar.

Dali mu jméno Proud. „Centrem bude třicetihektolitrová varna, ve sklepě bude ze začátku dvacet tanků,“ přibližuje Michal Škoda, který spolu se sládkovou Lenkou Strakovou za Proudem stojí.

Straková se Škodou spolupracovali už na programu Volba sládků, kdy Plzeňský Prazdroj zaváží své výčepy každý měsíc jiným speciálem. Od malé pokusné varny, kde se experimentuje a zkoušejí nové receptury, pak cesta vedla k výstavbě plnohodnotného pivovaru. Rozjet by se měl letos na podzim. „V září začneme vařit,“ popisuje Škoda.

A přestože bude mít Proud stejné IČO jako mateřský Plzeňský Prazdroj , do koncernových hospod prý jít nechce. Především v Praze, Brně a dalších regionech chce své pivo – sudové i láhvové v třetinkách a sedmičkách – dodávat do ochutnávkových pivnic a specializovaných prodejen.

Proud by zkrátka rád ukázal, že se bez své matky obejde a jeho produkce bude na českém trhu konkurenceschopná. „Musíme si na sebe vydělat,“ tvrdí Škoda.

Pokud se vydáte navštívit západ Čech, kde leží metropole Plzeň, která patří dle svého počtu obyvatel ke čtvrtému největšímu městu v ČR, jistě nesmíte opomenout návštěvu velmi oblíbeného turistického cíle, kterým je Plzeňský pivovar, který byl založen v roce 1842 a který produkuje pivo plzeňského typu, které známe pod značkou Pilsner Urquell.

Mimo jiné je tento pivovar největším exportérem tohoto piva do zahraničí. Prohlídku tohoto velkolepého místa si tak rozhodně nesmíte nechat ujít.

Kam vás prohlídka zavede?
Prohlídka, která je doslova naditá zajímavostmi, potěší i toho nejnáročnějšího návštěvníka. Nelze se tedy proto divit, že prohlídková trasa tohoto pivovaru, patří mezi nejlépe hodnocené turistické atrakce v Plzni. Na prohlídce, která je dlouhá zhruba 70 minut a která je završena konzumací nepasterizovaného piva značky Pilsner Urquell, které je v tomto případě čepováno přímo z dubových sudů, a to v historických sklepech pivovaru, se mimo jiné dozvíte také to, jak se vyrábí pivo dnes, jak vypadala varna z konce 30. let minulého století anebo také to, jak se vyrábí pivo podle modelu Josefa Grolla z roku 1842.

Jak prohlídka pivovaru probíhá?
Poté, co vstoupíte na krásné dobové nádvoří pivovaru, přijede pro vás a vašeho průvodce pivovarský autobus, který vás poprvé vysadí u nové stáčírny, která momentálně patří k těm nejmodernějším v celé Evropě. Tato stáčírna má kapacitu 120.000 lahví za pouhou hodinu. Na tomto místě tak v případě, kdy bude stáčecí línka v provozu, uvidíte, jak se vyrábí lahve piva Pilsner Urquell a také plechovky tohoto špičkového moku.

Expozice surovin vás zaujme
Další zajímavou zastávkou je expozice surovin, ze kterých se pivo vyrábí. Poté, co tedy vyjedete největším osobním výtahem v ČR k panoramatickému kinu, kde na vás bude čekat film o tajemství výroby tohoto moku, budete se moci exkluzivně všemi smysly „dotknout“ surovin, ze kterých se pivo vyrábí. Spatříte tak měkkou plzeňskou vodu, jarní dvouřadý ječmen, ze kterého pochází slad, speciální pivovarské kvasnice a také Žatecký poloraný chmel červeňák.

Varny napříč všemi třemi stoletími
Poté, co nasajete vůni pivovarských surovin a nakouknete pod pokličku umění pivovarských sládků od dob minulých až po současnost, budou vám představeny unikátní varny a také naprosto první varní pánev, ze které pochází první várka tohoto výtečného plzeňského ležáku. Do této varní pánve návštěvníci dnes mohou házet drobné mince a komu se podaří trefit se do otvoru varní pánve, čeká ho do roka a do dne přírůstek do rodiny.

V samotné historické varně vám také bude představeno, jak probíhal proces vaření piva na počátku 20. století a jak probíhá dnes, kdy máme k dispozici celou spoustu moderních technologií. Uvidíte tak nejen staré měděné varny, nýbrž také moderní varnu, která pochází z roku 2004.

Po celou dobu se budete setkávat se sládky i jinými pivovarskými profesemi
Za úspěchem piva Pilsner Urquell stojí nejen moderní technologie a postupy, nýbrž především lidé a jejich píle a odhodlání. Proto budete po celou dobu prohlídky ze všech stran obklopovány medailonky osobností, které stály za vznikem pivovaru a které uměli předat svůj um dalším generacím.

Z pivovarského sklepa nebudete chtít jít ven
Pokud se rozhodnete absolvovat tuto jedinečnou prohlídku pivovaru, nezapomeňte na to, že byste si s sebou měli vzít teplé oblečení. Prohlídka je totiž završena v pivovarských sklepích, kde se teplota pohybuje okolo -5 stupňů Celsia. V pivovarských sklepích mimo jiné uvidíte, jak fungují takzvané spilečné kádě a také zjistíte, co je to takzvaná „pivní deka“.

Na závěr prohlídky nechybí degustace nepasterizovaného piva
Závěr samotné prohlídky si užijí nejen pánové. Na konci každé prohlídky vás totiž čeká v případě plnoletosti, možnost ochutnávky nepasterizovaného piva Pilsner Urquell, které vám bude načepované přímo z ležáckého sudu. Mimo jiné toto pivo můžete ochutnat pouze na této prohlídce.

Sejdeme se Na Spilce
Za zmínku rovněž stojí vynikající restaurace, která nese příznačný název Na Spilce. Zde se můžete chutně najíst a také si vychutnat pivo, o kterém již nyní víte naprosto vše potřebné. Pokud si z prohlídky budete chtít odnést i nějaký ten suvenýr, čeká na vás přímo originální obchod se suvenýry, kde naleznete kšiltovky s logem, trička, pivo Pilsner Urquell, pivní drobnosti pro své přátele a rodinu a mnoho dalšího.