Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pro restaurace a hospody nově platí zákaz prodeje alkoholu a omezená je i možnost prodávat uvnitř zákazníkům jídlo. Bufetů či minibarů ve vlacích se nařízení ale nedotklo. Na cestě vlakem Českých drah (ČD) nebo RegioJetu si tak nadále lidé mohou dopřát občerstvení i pivo.

Na skutečnost, že zatímco se hospody zoufale na poslední chvíli snaží udat neprodané pivo, ve vlacích je možné dál využívat nabídky bufetu, upozornil redaktory TN.cz jeden ze čtenářů. Zákaz prodeje alkoholu pro pojízdné bufety totiž neplatí a cestující například z Prahy do Brna si může ve vlaku dopřát jak jídlo, tak i alkohol.

Například u lahvového či baleného piva se podle vyjádření jednoho z pracovníků ČD předpokládá, že si ho cestující vezme s sebou domů. Tomu, aby si nápoj otevřel už ve vlaku a dopřál si k němu například oběd, ale žádné pravidlo či zákaz nebrání. Cestující může během jízdy konzumovat jak zakoupené, tak vlastní donesené občerstvení.

Lidé na sociálních sítích upozorňují, že podobný dvojí metr není fér. Dopravci naopak argumentují tím, že vlaky nejsou restaurace a zákaz prodeje alkoholu tam tudíž neplatí. Jde prý o součást dopravy, a ne běžného stravování.

"My máme jiný koncept občerstvení, nemáme žádné restaurační vozy nebo místa, kde by se cestující sdružovali za účelem konzumace. V tuto chvíli my ta opatření prostě hodnotíme tak, že toho typu služeb, který poskytujeme, se to netýká. Cílem opatření je, aby nedocházelo ke shlukování lidí. My máme cestujícího, který jede na určité trase, sedí na svém přesně daném místě a během toho konzumace zakázaná není. Opatření neukládá žádná omezení z hlediska dopravy. Na to, aby zkonzumoval vlastní nebo přenesené občerstvení, to neplatí," vyjádřil se pro TN.cz mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj.
Publikováno 13. 10. 2020
Téma:
domácí

Pro restaurace a hospody nově platí zákaz prodeje alkoholu a omezená je i možnost prodávat uvnitř zákazníkům jídlo. Bufetů či minibarů ve vlacích se nařízení ale nedotklo. Na cestě vlakem Českých drah (ČD) nebo RegioJetu si tak nadále lidé mohou dopřát občerstvení i pivo.
Reklama

Na skutečnost, že zatímco se hospody zoufale na poslední chvíli snaží udat neprodané pivo, ve vlacích je možné dál využívat nabídky bufetu, upozornil redaktory TN.cz jeden ze čtenářů. Zákaz prodeje alkoholu pro pojízdné bufety totiž neplatí a cestující například z Prahy do Brna si může ve vlaku dopřát jak jídlo, tak i alkohol.



Například u lahvového či baleného piva se podle vyjádření jednoho z pracovníků ČD předpokládá, že si ho cestující vezme s sebou domů. Tomu, aby si nápoj otevřel už ve vlaku a dopřál si k němu například oběd, ale žádné pravidlo či zákaz nebrání. Cestující může během jízdy konzumovat jak zakoupené, tak vlastní donesené občerstvení.

Měl by pro bufety ve vlacích platit stejný zákaz jako pro restaurace?
Ano, tahle "výjimka" není fér.
109 hlasů
Ne, není to klasická hospoda či restaurace.
191 hlasů
Nevím/Nemám na to názor.
4 hlasy

Hlasovalo 304 lidí.

Lidé na sociálních sítích upozorňují, že podobný dvojí metr není fér. Dopravci naopak argumentují tím, že vlaky nejsou restaurace a zákaz prodeje alkoholu tam tudíž neplatí. Jde prý o součást dopravy, a ne běžného stravování.

"My máme jiný koncept občerstvení, nemáme žádné restaurační vozy nebo místa, kde by se cestující sdružovali za účelem konzumace. V tuto chvíli my ta opatření prostě hodnotíme tak, že toho typu služeb, který poskytujeme, se to netýká. Cílem opatření je, aby nedocházelo ke shlukování lidí. My máme cestujícího, který jede na určité trase, sedí na svém přesně daném místě a během toho konzumace zakázaná není. Opatření neukládá žádná omezení z hlediska dopravy. Na to, aby zkonzumoval vlastní nebo přenesené občerstvení, to neplatí," vyjádřil se pro TN.cz mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj.

Situaci ve vlacích srovnává například s občerstvením poskytovaným v letadle. Za neférovou záležitost stravování ve vlacích nepovažuje ani mluvčí Českých drah Vanda Rajnochová. Argumentuje zejména tím, že služby bufetu budou omezené a cestujícím už nebudou poskytované kelímky ani točený či rozlévaný alkohol.

"Alkoholické nápoje zůstanou ve vlacích Českých drah nadále v prodeji, ale pouze v uzavřených obalech. To znamená, že je budeme vydávat na principu takeaway, čepované pivo prodávat nebudeme, stejně tak welcome drink ve vlaku Supercity v první třídě bude nabízen pouze v nealkoholické variantě," vyjádřila se pro TN.cz.

Majitel restaurace Stará celnice v Hlučíně na Opavsku Pavel Kubina považuje rozhodnutí vlády o uzavření restaurací za přímou likvidaci pohostinství jako oboru. Uzavření svého podniku může podle svých slov přežít jen za cenu velkého zadlužení. Provozovatelka několika restaurací v Ostravě Kateřina Ptáčková zase odhaduje, že za tři týdny výpadku přijde na tržbách o několik milionů korun.

"Je potřeba se zamyslet nad tím, proč jsou přeplněné supermarkety a do gastroprovozů je lidem zakázán vstup. Rozhodnutí postrádají racionální logiku. Copak se při sportu či u večeře v restauraci nakazí mnohonásobně více lidí než v přeplněném obchodním centru? Rozhodnutí nechápu. Je to přímá likvidace těchto oborů a odvětví," tvrdí Kubina a obává se navíc toho, že třítýdenní limit avizovaný vládou dodržen nebude.

"Už nás na několik měsíců vypnuli na jaře. Nyní to nastává znova a už nyní se mluví o tom, že se termín znovuotevření stanovený na 3. listopadu může posunout," řekl. Restauraci po zkušenostech z jara, kdy se snažil provoz udržet alespoň rozvozem jídla, tentokrát úplně zavře. "Ekonomicky se to nevyplatí. Okýnka jsou vhodné pro bufety, kebaby. Ne pro velké restaurační provozy," řekl.

Nyní čeká hlavně na to, čím vláda rozhodnutí o uzavření restaurací doprovodí. Zda bude kompenzovat ztráty či náklady na zaměstnance. "Přežít se dá všechno. Naši dědové bojovali ve válkách a museli přežít. Pro nás to ale v tuto chvíli bude znamenat velké zadlužení," řekl.

Provozovatelka tří restaurací v Ostravě a Hlučíně Kateřina Ptáčková se naopak bude snažit nějaký provoz zachovat. "Budeme fungovat jako výdejní okénko. Jídla budeme i rozvážet. Nakoupíme PET lahve a do nich budeme čepovat pivo," řekla. Má ale obavu, že naskladněné tanky s pivem nevydrží. "Pivovar si je zpátky nevezme a vydrží tři týdny. Už na jaře jsme toho hodně vylili," doplnila. Ztráty odhaduje na několik milionů korun.

Nařízení zavřít zase přišlo bez předchozího upozornění, řekl Václav Bartoš, který provozuje restauraci a jídelnu Třebíčanka na Karlově náměstí v Třebíči. "A hlavně, ani slovo o nějakých kompenzacích nebo nějaký příslib toho, že by nám někdo pomohl. Nechají nás v tom zase vykoupat jako na jaře," míní. Prodej jídla z okénka se od středy zavádět nechystá. "To jsme zkoušeli na jaře a to bylo prodělečné. My jsme velká hospoda, to nevydělá ani na provoz. Zavřeme a budeme se modlit, aby to netrvalo dlouho," řekl.

"My jsme s nějakým omezením počítali, ale že to bude mít takový razantní nástup, to určitě ne," řekl Jan Martinec, manažer restaurace v jihlavském Dělnickém domě. Při uzavření zjara podle něj tato restaurace prodej přes výdejní okénko neměla. "Teď už to zkusit musíme," uvedl.

Podle hoteliéra Jiřího Rauše z Velké Bíteše vláda způsobila tomuto oboru to samé co na jaře. "Máme nakoupené suroviny a oni nám to zavřou. Tehdy to udělali během noci, teď nám na to dali jeden jediný den," konstatoval hoteliér. Podotkl, že se o tom, že se na podzim může epidemická situace zhoršit, mluvilo dlouho, očekával by proto, že vedení státu už bude mít připravené varianty řešení.

Prodej přes okno podle hoteliéra velkým restauracím situaci nevyřeší. "My denně očekáváme tak 300 obědů a přes okénko jich prodáme 50. Těžko můžeme doprodat ty zásoby čerstvých potravin, my opět budeme čerstvé potraviny likvidovat," uvedl Rauš.

Postavil po světě 82 pivovarů od Švédska po Kypr a jeden i vlastní. „Lidi jsou kvůli covidu vystresovaní. Je to náročné,“ říká o současné situaci pivovarník z Plzně Josef Krýsl.

Sládek Josef Krýsl je jedním z důkazů, že rčení – Plzeň je městem piva – rozhodně platí. Začínal v Plzeňském Prazdroji, podílel se na tvorbě české pivní kultury a proslavil se rovněž jako jeden z průkopníků v oblasti minipivovarů. Nejen že v tom svém pivo vaří, ale rovněž je pomáhá budovat. Na svém kontě už jich má více než osmdesát, a nejen v České republice.

Ani po 29 letech nepřestává Stanislava Bernarda zaměstnávat pivovar, který v Humpolci se svými společníky zachránil před zánikem a který nese jeho jméno. Jak Bernard řekl ČTK, ve firmě ovlivňuje to, co je mu nejbližší. Jsou to hlavně komunikace, vztahy s veřejností, marketing a nově budované návštěvní centrum. Sportuje, je rád v přírodě, s manželkou vloni měsíc pěšky putoval Českem. Podnikatel Bernard ve středu oslaví pětašedesátiny.

Zkrachovalý pivovar v Humpolci koupili Bernard s Josefem Vávrou a Rudolfem Šmejkalem v roce 1991. "Mnoho let jsem tu byl od brzkého rána do večera, nebo jsem byl na pracovních cestách," řekl Bernard. Před několika lety ale zjistil, že ho řada rutinních činností už přestala naplňovat.

"Taky jsem potřeboval čas sám pro sebe, protože jsem se léčil z leukémie. Teď je to, myslím, devátý rok, co mi to řekli. No, a dnes se cítím natolik dobře, že jsem si řekl, že si zase vezmu pod sebe ty oblasti, které jsou mi vlastní," uvedl. V akciové společnosti Rodinný pivovar Bernard figuruje jako předseda představenstva. Pozici generálního ředitele po pětadvaceti letech předal v roce 2016 svému společníkovi a vrchnímu sládkovi pivovaru Josefu Vávrovi.

"Ale ten návrat už není na stejném 'levelu', který byl předtím. Máme tady skvělé spolupracovníky. Jsou ztotožnění s posláním pivovaru a je na ně spoleh," řekl Bernard. V pivovaru tak ani nemusí být denně. "Ale na druhé straně samozřejmě člověk pracuje z domu a nápady přicházejí kdykoliv, kdekoliv," dodal.

Pivovar podle Bernarda nedělá marketing čistě pro podporu prodeje. "Naše značka se vybudovala díky tomu, že víme, kam jdeme," řekl podnikatel. Do tvorby nové reklamy se pivovar podle něj pouští jen v případě, když přijde dobrý nápad. Mezi ně patří reklama s tančící sklenkou z 90. let, která se znovu vysílá v televizi. "Není na ní, co měnit," řekl.

Pivovar v předchozích letech trvale zvyšoval výrobu. Vloni vystavil 400.600 hektolitrů piva. Kvůli koronaviru je teď podle Bernarda ale v porovnání s loňskem asi na 90 procentech produkce. Odhadovat výsledek pivovaru za letošek by podle něj bylo zatím věštěním z křišťálové koule. Po jarním propadu se zavřením hospod přišlo pěkné léto, kdy bylo i na prodeji piva znát, že lidé zdaleka tolik necestovali do ciziny. Teď se restaurace znovu zavírají.

V dlouhodobějším měřítku Bernard očekává, že koronavirová epidemie nepoznamená jen pivovarnictví, ale celou společnost, která se podle jeho názoru příliš zaměřila na materialismus, vědu a konzumní způsob života. Postrádá podle něj hluboký kontakt s přírodou, sdílené hodnoty a spiritualitu. "Lidé přestávají chápat, proč jsou tady, co je smyslem života a spousta mladých lidí je demotivovaná," míní.

Má také za to, že se příliš ustupuje názorům ze západu prosazovaným menšinovými skupinami. "Politická překorektnost, zdravý rozum usnul. Nastupuje strach říci svůj vlastní názor," uvedl.

Jméno Stanislava Bernarda bylo minulé roky spojené s řadou aktivit, jež podle svých slov už ukončil. Letos Bernard odešel i z protikorupčního fondu, který pomáhal založit, i když mu dál fandí. Zůstává členem humpoleckého zastupitelstva, kam ho lidé opakovaně volí. O jiném politickém angažmá neuvažuje. "Nyní to vidím jako uzavřenou kapitolu," řekl.

Oktoberfest patří mezi největší pivní festivaly na světě. Letos tomu bude navíc 210 let od doby, kdy se na dvoře prince Ludvíka Bavorského konal první ročník této akce, který trval několik dnů, a posléze byl završen koňskými dostihy. V příštích letech se slavnost opakovala a postupně prodlužovala. Dnes Oktoberfest navštíví kolem 6 milionů lidí a vypije se zde průměrně 7,5 milionu litrů piva. Když tedy není doba covidí.

Oktoberfest je rájem pivarů
Oktoberfest patří už 210 let k největším oslavám piva na světě, avšak původ má ve svatbě korunního prince Ludvíka Bavorského s Terezou Sasko-Hilderburskou. Z běžného úředního aktu se nakonec stala obrovská slavnost plná radosti, na kterou nakonec princ pozval celé město, aby společně s novomanželi oslavili jejich velký den. Z jednoho dne se nakonec stalo 6 dnů a celá svatba byla navíc završena koňskými dostihy. V příštím roce se ve stejném termínu a na totožném místě konala stejné slavnost, další rok znovu a znovu... Nakonec tato okázalá slavnost vešla do historie města Mnichova a manželé spolu nakonec vydrželi neuvěřitelných 44 let.

I po smrti urozeného páru však slavnosti na místě zvaném Theresierwiese pokračovaly, avšak kvůli lepšímu počasí se pořadatelé rozhodli, že posunou začátek akce už na září. Tento termín se následně ujal, zároveň vzniklo pravidlo, že bude Oktoberfest končit vždy o prvním říjnovém víkendu. I když se tato tradice zpočátku nesla primárně v duchu dostihových závodů, místní sládci si všimli, že se během ní vypije enormní množství piva, a proto se postupně snažili přizpůsobovat ji právě milovníkům zlatavého moku. Postupem času se z Oktoberfestu stal jeden z nejzásadnějších pivních festivalů na světě.

A čím je Oktoberfest tak výjimečnou akcí? Především svými rozměry a statistikami, které nemají ve světě absolutně žádnou konkurenci. Každoročně se na akci, která trvá v průměru 16 dnů, dostaví okolo 6 milionu milovníků piva, kteří dokáží vypít jednu třetinu produkce piva všech bavorských pivovarů. Není se čemu divit, když je na festivalu zhruba 100 tisíc míst na sezení. Ti jsou obsluhování zhruba 12 tisíci zaměstnanci festivalu, kteří stihnou během pivních radovánek prodat v průměru 880 pečených volů, 220 tisíc klobás či skoro půl milionu pečených kuřat.

Oktoberfest - ráj piva
Češi by měli s Oktoberfestem poměrně velký problém, protože pivo je zde enormně drahé. Zatímco v 70. letech jste si zde mohli koupit tuplák v přepočtu za 32 korun, tak v současnosti stojí skoro 300 korun. Na druhou stranu tuplák má objem 1 litr a prodávaná německá piva jsou silnější než ta česká, což byste při návštěvě Oktoberfestu měli brát v potaz. Přesto na festival přijíždějí fanoušci zlatavého moku z celé Evropy, a to včetně těch z České republiky, kteří touží zažít jedinečnou atmosféru plnou radosti, alkoholu a veselení. Důležité je si zarezervovat místo, protože ani Oktoberfest není nafukovací.

Temná strana festivalu
Oktoberfest má za sebou bohužel i temnou minulost. 26. října 1980 se na festivalu odehrál jeden z nejděsivějších teroristických útoků v poválečných dějinách země. Mladý pravicový radikál Gundolf Köhler tehdy provedl útok, ze kterého se Německo ještě dlouhou dobu vzpamatovávalo. Gundolf tehdy do popelnice u hlavního vchodu umístil výbušninu, kterou si sám doma vyrobil. Tu naplnil hřebíky, aby byl následný dopad co největší. Exploze zabila 13 lidí, a to včetně samotného organizátora útoku, a dalších 211 lidí zranila. Zhruba čtvrtina z nich si z tohoto teroristického útoku odnesla doživotní zdravotní následky. Motiv Köhlera bohužel dodnes není znám. Spekuluje se o tom, že trpěl duševními problémy a navíc je možné, že byl napojen na neonacistickou skupinu Wehrsportgruppe. Jaký měl však doopravdy mladý terorista motiv se nikdy nedozvíme.

Po tomto incidentu se v rámci festivalu zvýšila veškerá bezpečnostní opatření. Od té doby se na této akci žádný takový útok nestal. Během těch 40 let, od doby, kdy se to stalo, návštěvníci na tuto děsivou událost zapomněli.

Oktoberfest 2020, který se měl konat od 18. září do 4. října, byl bohužel bez náhrady zrušen. Mnichovský starosta Dieter Reiter odhaduje ztrátu na neuvěřitelných 1,3 miliardy eur. Jedinou dobrou zprávou na tom celém je, že v roce 2021 bude uvažovat o tom, že by se příští Oktoberfest konal o týden déle.

Budoucnost již tři roky uzavřeného pivovaru na ulici Československé armády ve Vyškově stále trápí mnohé místní. „Snad se zase bude vařit, a nebude to patok jak pár posledních let,“ doufal třeba Tomáš Krejčí.

I proto o získání areálu stále usilují zástupci města. Nad jeho využitím se zamysleli také autoři studie rekonstrukce vyškovského zámku. „Nabízí se unikátní prostor pro kulturně společenský areál či centrum, které by navazovalo na zámeckou zahradu a zámek, a ve kterém by se i díky historické tradici „našeho“ pivovaru, zachováno vaření piva,“ uvedl končící senátor Ivo Bárek, který dříve pomáhal se zprostředkováním jednání na ministerstvu.

Nejde mu o chuť, ale o příběhy lidí a míst. Proto Filip Vrána jezdí po blízkém i vzdálenějším okolí, poznává příběhy minipivovarů a sepisuje o nich knihy Nejnověji má za sebou křest aktualizovaného vydání knihy Příběhy jihomoravských pivovarů.

Vystudoval historii, proto ví, jak důležité jsou pro badatele historické prameny. „Chtěl jsem, aby se za padesát let historici měli kam vrátit k tomu, jak pivovarnictví vypadalo dneska,“ vysvětluje Vrána.

Pomocí nového zvonu oznamuje sládek uvaření nové várky piva v domažlickém pivovaru. Poprvé se tak stalo v pátek 9. října.
„Tak to bylo i zastara. Sládek uvařil várku, zazvonil, přišel finančák, změřil ji a pak už sládek nic nezmohl, pivo bylo státu,“ s úsměvem vyprávěl domažlický sládek Bohuslav Hlavsa. Ten má s kolegy Janou Müllerovou a Davidem Bierhanzlem na starosti vaření pěnivého moku v městském pivovaru, který byl v rekonstruované historické budově otevřen letos v červenci po čtvrtstoletí dlouhé pauze. Historie vaření piva v tomto areálu sahá až do roku 1341.

Pivovarníkům dlouhá léta sloužil zvon Advent. Právě on v minulosti oznamoval Domažličanům vydávání mláta. Proto se mu říkalo i Mlatný zvonek. V opise má dodnes i čitelný nápis třikrát se opakující Hilf Gott mir (Pomáhej mi Bůh). Pochází z počátku 15. století. Do roku 1747, kdy Domažlice postihl jeden z největších požárů v historii, visel na ráhně zvonice dolejší brány.

Zbrusu nový zvon, který zakoupilo město Domažlice, má na svém těle nápis Dej bůh štěstí.

V devadesátých letech po nástupu tržní ekonomiky se s oblibou říkalo, že vláda, která zdraží pivo, padne. Ale nestalo se tak, protože zvyky obyvatel Česka jako pivařů jsou silné. „Základní psychické a sociální potřeby lidí, stejně jako jejich zvyky každodenního života, jsou za staletí vývoje zakotvené podstatně hlouběji, než aby je zdevastovala výjimečná situace trvající několik měsíců.“ říká sociolog Jiří Vinopal, který se dlouhodobě zabývá postavením a významem piva v české společnosti.

Co udělal s pivními zvyklostmi koronavirus ze sociologického hlediska?
V tuto chvíli nedokážu říct. V září jsme sice zopakovali výzkum, ale jeho data ještě nejsou zpracována. Sám jsem na to zvědavý. V každém případě, ať se v nich objeví cokoli, velmi pravděpodobně to bude jen momentka z daného okamžiku.

Situace se nyní proměňuje neustále a poměrně rychle. Co z toho zůstane trvaleji jako hlubší společenská změna, se ukáže až s větším odstupem po delším období po návratu k normálu.

Restaurace a hospody jsou v současné době kvůli koronaviru prakticky bez hostů. Vrátí se lidé po odeznění pandemie, nebo budou popíjet doma?
Pokud se vrátí do normálu situace epidemiologická, zdravotní, a koneckonců především to, jak ji samotní lidé vnímají, vrátí se zákazníci i do restaurací a hospod.

Společnost nyní prochází velkými změnami, nicméně základní psychické a sociální potřeby lidí, stejně jako jejich zvyky každodenního života, jsou za staletí vývoje zakotvené podstatně hlouběji, než aby je zdevastovala výjimečná situace trvající několik měsíců – nebo i pár let.

Co chování konzumentů výrazně ovlivňuje?
Ideální je možnost výběru a možnost výběr uskutečnit. A nepřeje jim tudíž jakékoli omezení – finanční možnosti, zúžení nabídky na trhu, nemožnost si zajít na pivo, na jaké má chuť. Nicméně nějaká omezení byla vždy, někdy některá větší a některá zase menší.

Po omezujících opatřeních v restauracích pivaře nepotěšili ani velcí výrobci, kteří v poslední době oznámili zdražení lahvového a plechovkového piva. Jak to pivaři přijmou?
Adaptují se, tak jako doposud pokaždé, změny totiž nejsou skokové. Možná jen někteří začnou volit levnější produkty. Ty nyní již drahé pivovary spíše využijí situace pro zviditelnění toho, že ony nezdražují.

Nicméně zdaleka neplatí, že všechny minipivovary jsou drahé. Některé mají ceny naopak poměrně nízké, a ty pravděpodobně budou muset zdražit.

Budějovický Budvar byl založen roku 1895 a 7.října téhož roku uvařil první várku piva. K příležitosti svého 125.výročí uvařil pivovar exkluzivní várku piva Budvar RESERVE. 125 lahví ručně naplnili, očíslovali a podepsali vrchní sládek Adam Brož a ředitel pivovaru Petr Dvořák.

Touto mimořádnou edicí zároveň pivovar odhaluje nový název a vizuální podobu svého nejsilnějšího piva, dnes prodávaného pod názvem Bud B:Strong, který se do obchodů, restaurací a barů dostane až v příštím roce.

Budvar RESERVE zraje několik měsíců v pivovarských sklepích. Síla piva doprovázená obsahem alkoholu 7,5 % dává ideálně vyniknout jeho vyvážené, lahodné a hebké chuti.
‍
Za 125 let existence Budějovického Budvaru uvařili jeho sládci přes 50 milionů hektolitrů piva. Této hodnoty dosáhli v únoru 2016. Loňský rok byl pro Budějovický Budvar rekordní. Národní pivovar vloni meziročně zvýšil výstav piva o 4,8 % na celkový objem 1,679 mil. hektolitrů, což je nejvyšší objem v celé historii pivovaru. Budvar zároveň v loňském roce vyexportoval nejvíce piva ve své historii. Objem vývozu se meziročně zvýšil o 7,4 % na 1 154 000 hektolitrů. Budějovický Budvar loni vyvážel pivo do téměř 80 zemí světa.