Novinky a zajímavosti ze světa piva

Minipivovary, které kvůli uzavřeným výčepům přišly o většinu zákazníků, hledají nové cesty odbytu. Jednou z nich může být stáčení piva do plechovek. Pořízení vlastní linky je ale dost nákladné, nově se však objevila na trhu možnost nechat si nápoj stočit a zavíčkovat u externího partnera.

S tímto konceptem přišla na trh firma Drink2go, která nabízí menším pivovarům či vinařům stáčení jejich nápojů do hliníkových obalů v unikátním designu. Do plechovek stáčejí nápoje dodané v KEG sudech. Kromě piva a vína také vodu, limonády i míchané koktejly.

„Cílem myšlenky je zpřístupnění možnosti plnění nápojů i pro ty nejmenší podniky, které často nemají k dispozici vlastní potřebné technologie. Ty byly prozatím dostupné jen velkým výrobcům, kteří provozují plnicí linky s kapacitou stovky tisíc plechovek za hodinu a pro něž je jakákoliv výroba malých sérií ekonomicky nereálná,“ říká obchodní ředitel společnosti Marek Hotovčin.

„Inspirovaly nás malé a střední pivovary. Povětšinou totiž nemají možnost v menším množství stáčet své produkty do plechovek. Na trhu jsme od počátku letošního roku. Jsme jediní ve střední Evropě, kdo se tomuto věnuje,“ dodává.

Toho k realizaci podnikatelského plánu neodradil ani dřívější neúspěch jeho start-upu Peevo. Šlo o službu, která se zaměřovala na rozvoz piva z minipivovarů až domů. Ambiciózní myšlenka se však na trhu neuchytila a firma po půl roce zanikla.

Krize firmu posílila
Na rozdíl od jiných podniků je současná krize nezasáhla. Ba naopak. „Firma se rozjíždí a celá situace kolem koronaviru nám ten rozjezd urychluje. Malé pivovary potřebují pivo prodávat a díky našim plechovkám je to pro ně jednodušší. Zájem stále roste. Zákazníci se snaží ochutnat piva od všech pivovarů, které máme v nabídce. Rádi je porovnávají,“ říká Hotovčin.

Pro začínající společnost je nejvíce nákladná technika. Jde zejména o plnicí linky, tiskárny či nákup technologie filtrace a úpravny vody. Jejich náklady prozatím vyšplhaly na několik desítek milionů korun a další v brzké době očekávají.

Spolupráci dosud firma navázala se třiceti pivovary. Ty získají možnost prodávat pivo v recyklovatelné plechovce nebo se jim otevírá příležitost expandovat i mimo Českou republiku. Spolupráci si pochvalují.

„Impulsem byl fakt, že se stále snažíme rozšiřovat distribuční kanály našich piv. Dopomohla tomu i aktuální situace, kdy prodej čepovaného piva je minimální,“ říká Daniela Gabrielová z pivovaru Lužiny.

„Spolupracujeme zhruba dva a půl měsíce. Záměrem bylo větší zviditelnění na trhu a navýšení odběru našeho piva. Lidé jsou nyní velmi vystrašeni a neskutečně šetří. Navázaná spolupráce nám pomůže,“ přidává Miroslav Oliva z Olivova pivovaru v Dolních Břežanech.

Hospody a restaurace mají opět zavřeno. Produkce piva v pivovarech však pozastavena není. Jak řeší lokální pivovary, které dodávají většinou do místních podniků, nastalou situaci? Velmi pružně. Některé mají již zprovozněn e-shop, jinde je možné objednat telefonicky či přes email.

Mezi slovácká pivní esa bezpochyby patří Jarošovský pivovar, který si zřídil e-shop již během první covidové vlny. Provozují také podnikovou prodejnu, kde je možné se zastavit pro pivo každý všední den od 9 do 18 a v sobotu od 9 do 12 hodin. Pivo je možné také objednat přes e-shop https://obchod.jarosovskypivovar.cz/ a poté jen vyzvednout nebo si nechat dovézt domů. Aktuálně pivovar rozváží objednávky do 25 km s dopravou zdarma.

Podobně funguje také například Slovácký pivovar ze Šardic, pivovar Louka z Louky nad Veličkou, pivovar Velický Bombarďák z Velké nad Veličkou nebo pivovar Rotor z Kunovic.

Mezi dalšími pivovary, kde je možné nakupovat přes e-shop, je například Kyjovský pivovar, kde funguje také výdejové okénko nebo nákup přes hotelovou recepci. Online funguje také pivovar Mazák z Dolních Bojanovic nebo Dubňák z Dubňan. Pivovar Ratíškovice či Křikloun z Hodonína pak provozují výdejové okénko.

Pokud chcete podpořit slovácké pivovary, neváhejte a navštivte jejich webové stránky či facebookové profily, kde je možné pivo objednat.

Svijanský sládek Petr Menšík dnes stal desátým nositelem titulu Rytíř české chuti, který se uděluje významným potravinářským osobnostem z řad manažerů firem, technologů a tvořivých potravinářských odborníků. Čestný titul přiznává hodnotitelská komise soutěže Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA a jeho nositelem se může stát jen osobnost, která se dlouholetou prací v některém z potravinářských oborů mimořádně zasloužila o výbornou pověst českých potravin. Ocenění se uděluje od roku 2013 a jako jeden z prvních je získal předchozí svijanský sládek František Horák.

„Petr Menšík je v oboru znám svým ortodoxním přístupem k tradičnímu vaření českého piva. Je ochoten využívat moderní technologie, ale jen do té míry, aby nebyla narušena tradiční výroba, zejména s akcentem kvašení piva na otevřené spilce a zráním piva v ležáckých tancích. Zakládá si také na kvalitních surovinách a nepřipouští diskuse na toto téma ve smyslu úspory nákladů,“ uvedl ve zdůvodnění předseda komise Ing. František Kruntorád, který Petrovi Menšíkovi ve Svijanech titul předával.

„Jako sládka pivovaru jej lze označit za duchovního otce a jednoho ze strůjců úspěchu Pivovaru Svijany, který se během jeho působení stal jedním z nejúspěšnějších českých pivovarů a během posledních 22 let zmnohonásobil výstav až nad hranici 700 tisíc hektolitrů. Je přitom vzácným důkazem toho, že i při takovém objemu výroby může pivovar důsledně zachovávat tradiční výrobní postupy a udržovat tradici českého piva v podobě, v níž se v minulém století proslavilo po celém světě,“ dodal.

Za další důvody František Kruntorád označil skutečnost, že Pivovar Svijany za dobu působení Petra Menšíka uvedl na trh téměř dvě desítky piv, která pravidelně získávají přední ocenění na domácích i světových degustačních soutěžích. A v neposlední řadě vyzdvihl také to, že během své kariéry Petr Menšík vychoval několik dalších sládků a technologů, kteří si z jeho „školy“ odnesli především poctivý přístup k tradičnímu vaření českého piva.

„Děkuji za titul, který vnímám nejen jako ocenění práce své, ale hlavně těch, z jejichž celoživotní práce vycházím: všem generacím sládků, kteří usilovně pomáhali vytvářet postup výroby technologicky nejnáročnější potraviny vůbec ─ pravého českého spodně kvašeného ležáku. S úctou vzhlížím k mým předchůdcům, kteří vařili stejně dobré pivo v nesrovnatelně obtížnějších podmínkách, a snažím se jim vzdávat hold tím, že se striktně držím jejich mnoha desetiletími ověřených výrobních postupů. Zanechali nám v nich ohromné bohatství a jistě by se bránili zavádění úsporných průmyslových metod jako je třeba výroba piva v cylindrokonických tancích, stejně jako já,“ řekl při přebírání titulu Petr Menšík

Pivovar Radegast, který letos oslavuje 50. výročí od uvaření první várky piva, uspěl v degustační soutěži CEREVISIA SPECIALS – Pivní speciál roku 2020. Bronzové pozice obsadily piva Radegast Extra Hořká 15 a Radegast Ratar.

I přes současnou nelehkou situaci usilovalo o vítězství v degustační soutěži CEREVISIA SPECIALS – Pivní speciál roku 2020 ve čtyřech kategoriích 42 pivních speciálů. V nejsilněji obsazené kategorii „Světlá silná piva (13,0 % a více EMP)“ obsadil třetí místo tmavě jantarový speciál Radegast Extra Hořká 15. Stejnou pozici, tentokrát v kategorii „Neobvyklá piva“, získal podle degustátorů výčepní speciál s mimořádnou hořkostí Radegast Ratar.

Dvakrát chmelená Radegast Extra Hořká 15 vyniká výraznou hořkostí vyváženou bohatou sladovou chutí s lehkými karamelovými podtóny. Radegast Ratar je s 50 jednotkami hořkosti (IBU) nejvíce hořké pivo v padesátileté historii nošovického pivovaru. Plnou chuť
a mimořádnou hořkost dává pivu prémiový chmel Polaris. „Jsem rád, že se opět ukázalo, že správně hořké pivo Radegast má v pivním světě významné místo. Radegast Extra Hořká 15 a Radegast Ratar jsou toho důkazem,“ říká Petr Kwaczek, sládek pivovaru Radegast.

Soutěžní vzorky hodnotil dvacetičlenný degustační tým složený ze dvou komisí. První, tzv. panel expertů, tvořilo dvanáct školených degustátorů doplněných o sládky z malých pivovarů. Dále pivní speciály posuzoval také osmičlenný panel významných osobností z oborů mimo pivovarství, které se však pivu a pivovarské problematice dlouhodobě věnují, jako novináři, odborníci a další.

Degustační soutěž speciálních a neobvyklých piv CEREVISIA SPECIALIS – Pivní speciál roku 2020 letos proběhla již pojedenácté.

Vzhledem k nouzovému stavu se tento týden výsledky dvanáctého ročníku soutěže Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA nevyhlašovaly jako dosud vždy v Senátu, nýbrž pouze virtuálně. Cenu za kvalitní český výrobek v ní získala čtyři přihlášená svijanská piva s recepturou sládka Petra Menšíka ─ prémiový ležák "450", Svijanská Desítka 10 %, Svijanský Máz 11 % a Svijanský Rytíř 12 %.

Značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek ČESKÁ CHUŤOVKA uděluje vždy na podzim hodnotitelská komise nezávislých odborníků. Nejdůležitějšími kritérii, která musí každý přihlášený výrobek splňovat, jsou jeho vynikající chuťové parametry a vysoká kvalita. Současně se musí jednat o výrobek prokazatelně českého původu. „Soutěž je otevřena všem poctivým tuzemským výrobcům a jejich chutným českým potravinám, pokud si toto označení opravdu zaslouží. Výrobcům pomáhá proniknout do povědomí spotřebitelů a spotřebitelé díky ní mohou objevovat skutečně chutné české potravinářské výrobky. Tradiční české pivo k nim nepochybně patří a má v soutěži právem zvláštní místo,“ řekl k tomu již dříve ředitel projektu Česká chuťovka Josef Sléha.

Ocenění i pro svijanská silná piva („speciály“)
Kromě toho Svijany minulý týden získaly i tři ceny v jedenáctém ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv z domácí české produkce CEREVISIA SPECIALIS – Pivní speciál roku 2020. Největší výrobce silných piv pro český trh si z ní odnesl medailovou pozici pro Svijanského Barona (druhé místo v kategorii světlých speciálních piv) a Svijanskou 20 (třetí místo ve stejné kategorii).
V kategorii polotmavých a tmavých speciálních piv obhájila své loňské prvenství Svijanská Kněžna 13 %.

Jedenáctého ročníku soutěže CEREVISIA SPECIALIS - Pivní speciál roku se letos zúčastnilo 10 pivovarů se 42 různými pivy. Trvalý zájem o soutěž silných piv ze strany pivovarů podle ředitele pořádající společnosti PORT Ing. Josefa Vacla, CSc., potvrzuje, že silná piva patří do standardní nabídky pivovarů a jsou pro český pivní trh nesporným přínosem.

„Stále platí, že spíše než názory odborných degustátorů je pro nás rozhodující hodnocení spotřebitelů a fanoušků našeho piva. Ale každé ocenění naší práce nám samozřejmě dělá radost a pozitivní reakce zkušených hodnotitelů nás utvrzuje v tom, že naše pivo vaříme dobře a že tradiční výrobní postupy, kterým jako jeden z mála větších českých pivovarů zůstáváme věrní, mají dnes i do budoucna smysl,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík.

Oceněná svijanská piva:
Svijanská Desítka 10 % - poctivá desítka se stupňovitostí přes deset procent vyráběná tradiční technologií s kvašením ve spilce.

Svijanský Máz 11 % - svijanská klasika a nejprodávanější svijanské pivo jak v točené, tak lahvové variantě. Pivovar jej vyrábí již od roku 1998, kdy na českém trhu rychle zaplnilo mezeru mezi slabšími pivy „na žízeň“ a silnějšími dvanáctkami  ležáky.

Prémiový ležák „450“ - speciální pivo původně uvařené jen pro oslavy 450 let od založení pivovaru ve Svijanech, které nakonec zůstalo v sortimentu svijanských piv natrvalo. Je vyrobeno z poloraného žateckého červeňáku (Osvaldova klonu), humnového sladu z nezávislých sladoven a samozřejmě tradičním postupem - tedy zráním na otevřené spilce a v ležáckých tancích. Plné chlebnaté pivo s příjemnou intenzivní jemnou hořkostí.

Svijanský Rytíř 12 % je za studena dochmelovaný ležák. Vyznačuje se velmi specifickou a unikátní hořkostí a ve Svijanech se vaří od roku 2001 při využití výjimečných chmelů z vlastních chmelnic pivovaru v oblasti Polepských Blat. Nese zřetelný rukopis sládka Petra Menšíka, z jehož experimentů s domácím vařením piva vlastně původně vznikl.

Svijanská Kněžna 13 % se vyrábí z vybraných speciálních sladů, které jí dodávají specifickou kávově-karamelovou chuť. Ve Svijanech se vaří od roku 1999. Výborně se hodí k dobrému jídlu
a mimořádnou oblibu si získala jako součást řezaného piva s kterýmkoli jiným pivem ze Svijan
– různými kombinacemi lze dosáhnout rozličné chutě, vůně a stupňovitosti.

Svijanský Baron 15 % - silné pivo se vyrábí jako ležák, který si ovšem ve sklepě poleží až tři měsíce. Obsahuje 6,5 % alkoholu, ale při prvním napití tak vůbec nepůsobí: nemá ani nadměrně sladkou nebo dominantní alkoholovou notu. Stejně jako všechna ostatní silná svijanská piva není pasterovaný.

Svijany 20 % - limitovaná edice unikátní Svijanské Dvacítky s 20 % extraktu původní mladiny poprvé uvařená pro předloňskou oslavu dvaceti let samostatnosti pivovaru. V podstatě se jedná o „single malt“ pivo a pro jeho výrobu se používá nejlepší slad z jediné šarže z malé řemeslné humnové sladovny a tradiční chmel z vlastních chmelnic pivovaru. Jeho hořkost je velmi jemná a dobře sladěná s mohutnou plností tvořenou větším množstvím nezkvasitelných sladových cukrů a vysokým obsahem alkoholu.

Vánoce za rohem a vy tápete, čím potěšit tátu, dědu, bratra, strejdu nebo kamaráda? Vybírejte královsky! Do konce roku máte šanci koupit limitovanou edici sixpacku prémiového krušovického ležáku. Krušovice Královský Ležák 12 je typický svou zlatavou barvou, plnou sladovou chutí a příjemnou, dlouho doznívající hořkostí. Té je dosaženo použitím vybraných odrůd českého chmele ze žatecké chmelařské oblasti. Při výrobě sládci používají vlastní kmen kvasinek a tři druhy velmi kvalitních českých a moravských sladů. Díky svým vlastnostem je excelentním pivem pro všechny milovníky hořkých a plných piv českého typu.

Královský pivovar Krušovice je jedním z 10 nejstarších pivovarů v Evropě. Pivo se zde vaří podle královských hodnot nepřetržitě od roku 1581. Královskými ingrediencemi, které našemu pivu propůjčují svou nezaměnitelnou chuť, jsou chmel ze žatecké chmelařské oblasti, voda z křivoklátských lesů a slad.

Doporučená cena: 19,90 Kč za plechovku

V boj o přežití se proměnil podzim pro malé pivovary na Děčínsku, které je malými výrobci piva vyhlášené. Výstav pěnivého moku jim klesá na zlomek toho, kolik jej běžně v tuto dobu uvaří. Po zpřísnění vládních omezení ve středu 21. října navíc nevidí světlo na konci tunelu. Pivovary se snaží zachránit příjmy pomocí výdejových okének.

Varnsdorfský pivovar Kocour ročně uvaří okolo 4 500 hektolitrů piva. Už nyní je ale jasné, že letošní rok bude výrazně horší. „Právě nad tím sedím, netuším, jak to bude dál. Běžně vozíme jen do Prahy týdně tři dodávky plné piva, to je 4,5 tuny. Dneska jsme tam vezli 160 kilogramů,“ popsal strmý propad prodejů majitel Kocoura Josef Šusta.

Sponzorské a marketingové akce musel přehodnotit státní pivovar Budvar. Kvůli pandemii některé přestaly dávat smysl, jiné akce, jako třeba festivaly, jež pivovar sponzoroval, vláda zrušila. Podobná úsporná opatření řeší také v dalších státních podnicích. Zatímco některé státní akciovky musely sáhnout i ke snížení počtu pracovních míst, jsou podniky, na které krize nedolehla.

Vládní koronavirové restrikce tvrdě dopadají také na ekonomiku regionálních pivovarů. Přestože řadu z nich náležitě vyškolila tvrdá jarní omezení, přece jen pivovarníci neskrývají obavy z důsledků vyhrocené podzimní epidemiologické situace v naší zemi.

Podporu obratu očekávají od zvýšeného prodeje piva v lahvích a petkách, stejně tak, jako z on-line objednávek, pivního rozvozu až domů či od podzimní nabídky speciálů.

Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz pracuje v nejslavnějším českém pivovaru dvanáct let a podle svých slov dosud nezažil složitější situaci než tu současnou, způsobenou pandemií koronaviru. „Nálada je těžká. Nikdo neví, na jak dlouho lockdown hospod bude. A málokdo věří, že to budou jen ony tři týdny, o kterých se oficiálně mluví,“ říká v pořadu Kapitola. Pivovary, restaurace i hospody byly podle něj na druhé uzavření více připravené, všechny ale i tak čeká masivní propad tržeb v řádu desítek procent.

Restaurace, hospody a bary jsou letos už podruhé nuceně zavřené. Mimořádná opatření vlády přijatá v souvislosti s pandemií koronaviru tak v důsledku dopadají i na pivovary. Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz v rozhovoru s Vojtěchem Kristenem vysvětluje, že rozdíl mezi jarním a podzimním lockdownem byl hlavně v připravenosti. „Je velký rozdíl mezi tím, když někdo ze dne na den zavře hospody a vy máte ve skladech i u svých zákazníků obrovské zásoby sudového piva, které nemůžete prodávat. Na jaře nebylo jiné řešení než se piva zbavovat, byly to desítky tisíc hektolitrů, které skončily v kanále. Teď postupným omezováním otevírací doby jsme všichni tušili, že se něco děje a chtě nechtě se na to připravovali. Obecně vzato jsme na situaci lépe připraveni. To ale neznamená, že z ní máme radost,“ popisuje situaci Mráz.

Mráz nechce odhadovat, kolik podniků z gastro sektoru letošní rok nepřežije. Uvádí, že po jarním uzavření jich znovu neotevřelo zhruba pět procent. O tom, zda se po podzimním lockdownu tento počet zvýší na dvoucifernou sumu, podle něj rozhodne, zda budou mít provozovatelé možnost aspoň nějak podnikat. „Hospoda přežívá po věky, jsou to odolní podnikatelé,“ neztrácí Mráz optimismus. Citelné škody zaznamenají i samotné pivovary. „Nikdo neví, kdy současný lockdown skončí. Dopad na hospodaření společností je bez nějakých okolků dramatický. Pokud bude trend pokračovat, nenese to s sebou nic dobrého, ztráta tržeb bude drastická. Jsou to mínusy v řádech desítek procent, každý pivovar to bude mít jinak, rozhoduje poměr čepovaného a baleného piva,“ vysvětluje Mráz.

Jaké dopady bude mít současná situace na hospodskou kulturu? S jakými otázkami se provozovatelé restaurací, barů a hospod na pivovary nejčastěji obrací? A jak pivovarníci vnímají vládní opatření? Podívejte se na celý rozhovor.