Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar Radegast uvádí na trh první svrchně kvašené pivo ve své historii. Výčepní speciál Radegast ROG IPA je osvěžující světlé pivo, uvařené ve stylu Session IPA, s bohatou chutí a výraznou hořkostí. V roce 2021 bude dostupné exkluzivně v hypermarketech Albert.

Sládci pivovaru Radegast pokračují v odkazu prvního sládka Jaromíra Franzla, a to vařit správně hořké pivo a odlišovat se od ostatních. Svou novinkou vykročili za hranice tradičních českých spodně kvašených piv a poprvé v historii uvařili svrchně kvašené pivo Radegast ROG IPA. Tím obohatili nabídku pivních stylů v sortimentu Radegastu a také svou kategorii pojmenovanou „výčepní speciál“.

„Radegast byl vždy průkopníkem, který se nebojí bořit zažité pivní kategorie a spotřebitelské návyky. Prostě si vaříme pivo po svém, aby bylo neobvykle hořké, pitelné a chuťově pozoruhodné tak, jako je Radegast ROG IPA nebo třeba Radegast Ratar,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.
Radegast ROG IPA je světlé svrchně kvašené pivo uvařené ve stylu Session IPA, který je lehčí variantou klasického stylu IPA. Díky tomu má příjemný chmelový charakter podpořený výrazným chmelovým aroma, které získává chmelením za studena. „Pro chmelení jsme použili americké aromatické chmely Citra, Sabro a český aromatický chmel Kazbek. Pivo je osvěžující, zachovává si bohatou chuť a vysokou hořkost, která dosahuje 50 jednotek hořkosti. V aroma převládají citrusové a grepové tóny,“ říká Roman Šolc, obchodní sládek pivovaru Radegast.

Radegast bude novinku nejprve testovat, podobně jako předchozí výčepní speciál Radegast Ratar, který si spotřebitelé otestovali v roce 2019 ve vybraných obchodech a od loňského roku je již v nabídce většiny řetězců a mezi milovníky piva je velmi oblíbený. Radegast ROG IPA je v prodeji ve vratné 0,5litrové lahvi v řetězci hypermarketů Albert, kde bude dostupná zhruba do konce srpna 2021.

„Inspirací pro název nového piva s bohatou chutí se stal staroslovanský výraz rog ve smyslu roh hojnosti, protože právě ten je symbolem úrodnosti a blahobytu,“ říká Marek Grabovský, manažer značky Radegast a dodává: „Chtěli bychom poděkovat doktoru Štefanovi Pilátovi a jeho kolegům ze Slovanského ústavu Akademie věd České republiky, kteří nám pomohli s bádáním v historii starých Slovanů a nalezením názvu pro naši hořkou novinku.“

Po Uherském Brodě a Klášteře teď skupina Pivovary Lobkowicz Group uzavírá svůj další podnik. Ve Vysokém Chlumci se přitom pivo vařilo už od 15. století. Uzavření výrobny na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje potvrdila pro CNN Prima NEWS Martina Husková, mluvčí skupiny Pivovary Lobkowicz Group.

„Jsme nuceni reagovat na déle než rok trvající pandemii COVID-19 a skutečnost, že jsou v České republice nepřetržitě uzavřeny restaurační provozy a zařízení,” vysvětluje mluvčí.

A doplňuje, že k uzavření dochází i přesto, že Pivovary Lobkowicz Group (PLG) –⁠ mimochodem dlouhodobě ve špatné finanční kondici a hospodařením hluboko v záporných číslech –⁠ získaly od svých čínských vlastníků ze Citic Europe Holdings 150 milionů korun pro překonání krize.

„Oba pivovary (Vysoký Chlumec a Klášter, pozn. red.) dočasně přerušují svůj provoz a jejich otevření bude skupina řešit až po překonání pandemie, oživení ekonomiky a nárůstu poptávky spojené s otevřením restauračních provozů,” dodává Husková.

Pivovar má dlouhou historii. I nesplacený dluh
Knížecí chlumecký pivovar píše svou historii od poloviny 15. století, kdy se o něm objevují první zmínky. Od roku 1474 byl součástí majetku roudnické větve rodu Lobkowiczů, kteří jej v 17. století zrekonstruovali a zmodernizovali, na jeho chodu se – s výjimkou éry komunismu – podíleli až do roku 2008. Roční výstav pivovaru v posledních letech činil několik desítek tisíc hektolitrů.

Z trhu by nicméně piva značky Klášter, Uherský Brod ani Vysoký Chlumec zmizet neměla, v rámci centralizace výroby je budou vařit zbylé pivovary skupiny PLG. Tedy Protivín, Jihlava, Hlinsko a Černá Hora. Ze třech osiřelých podniků vzniknou sklady a distribuční centra.

Pivovarská rodina PLG však musí řešit nejen zavírání svých značek. U soudu se navíc řeší i osud 540milionové pohledávky, kterou po koncernu žádá vyplatit zahraniční investiční skupina. Jde prý o důsledek historického úvěru, jímž Pivovary Lobkowicz za éry minulých vlastníků financovaly své aktivity v Polsku. Současní majitelé – Citic Europe Holdings – však pohledávku neuznávají.

Plzeňský minipivovar Proud se v pondělí 8. března, jako jediný v České republice, stane dějištěm celosvětové akce Pink Boots Collaboration Brew Day. Na Mezinárodní den žen tady v růžových botách uvaří exkluzivní várku piva Hazy IPA, včetně nealkoholické verze, podle receptury zdejší sládkové Lenky Strakové na podporu a oslavu žen v pivovarnictví. Součástí Pink Boots Collaboration Brew Day v pivovaru Proud bude také setkání tuzemských profesionálek v oboru pivovarnictví, které se s ohledem na aktuální protipandemická opatření uskuteční online. Pozvání přijaly například dámy z pivovarů Monopol, Chroust, Trilobit, Dva kohouti, Kbelského pivovaru, z Českého svazu pivovarů a sladoven či Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Pink Boots Collaboration Brew Day je iniciativou mezinárodní neziskové organizace Pink Boots Society. Symbolicky 8. března v pivovarech po celém světě, které se rozhodly do akce aktivně zapojit, obují ženy i muži růžové boty a uvaří vybraný styl piva ze směsi chmele nazvané Pink Boots Hop Blend od americké společnosti Yakima Chief Hops, proslulé chmelovými produkty špičkové kvality. Část výtěžku z prodeje chmele putuje skrze organizaci Pink Boots Society na vzdělávací programy určené ženám v pivovarnictví.

Možnost zúčastnit se alespoň zprostředkovaně Pink Boots Collaboration Brew Day v pivovaru Proud oslovené dámy z českého pivovarského světa s radostí přivítaly. „Pracuji v pivovarství už skoro 35 let. Nabídka stát se součástí skupinky Pink Boots mě velmi potěšila, protože v současné době, kdy se nemůžu naplno věnovat tomu, co mě baví, tedy výrobě piva, jsem opravdu ráda za každou příležitost vrátit se alespoň virtuálně do pivovarského dění,“ reagovala Martina Valterová, sládková teplického pivovaru Monopol.

Další z účastnic, vedoucí Analytických laboratoří a degustátorka Jana Olšovská z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, připomíná i jiné pozoruhodné projekty, které dokládají, že pivo a pivovarnictví už zdaleka nejsou doménou jen mužů: „S Lenkou Strakovou jsme napsaly tři odborné publikace a čtvrtou připravujeme. Jednou jsme u piva dokonce vymyslely společně s naším kamarádem Vladimírem Nesvadbou z Chmelařského institutu v Žatci nádherný projekt Aplikace nových odrůd a genotypů chmele odolných k suchu do pěstitelské a pivovarské praxe. Moc se těším na letošní sklizeň a první várku, která bude v Proudu.“

Jak tedy bude probíhat varní den 8. března v Proudu? „Začneme v 7 ráno vystírkou (smícháním rozemletého sladu s vodou) a skončíme cca v 17 hodin spíláním (naplněním kvasného tanku studenou mladinou) a zakvašením mladiny. Budeme vařit jednu mladinu, kterou pak rozdělíme do dvou kvasných tanků a zakvasíme rozdílným typem kvasinek. V průběhu kvašení a ležení budeme ještě obě piva chmelit ´za studena´ právě směsí chmelů Pink Boots 2020. Výsledkem pak bude Hazy IPA – EPM 14°P a nealko Hazy IPA, obě s výrazným chmelovým aroma s nádechem citrusů, tropického ovoce i květin a vyšší hořkostí, která vyvaží sladkost pocházející z neprokvašeného extraktu,“ říká sládková Lenka Straková. Piva z jednorázové limitované várky budou následně v prodeji v e-shopu pivovaru Proud a ve vybraných pivotékách.

„Pozvání na akci Pink Boots Collaboration Brew Day jsem přijala s nadšením sobě vlastním. Miluji pivo a lidi, kteří se kolem jeho výroby ´motají´. V tomto případě to budou ženy, které, dle mého názoru, přinášejí ještě jiný pohled na české pivovarství. Navíc tento projekt je charitativní, a to je v dnešní komplikované době vlastně to nejdůležitější. Těším se na online setkání. Ještě více na to, až se budeme moci potkat osobně a pivo ochutnat,“ dodává Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Pivovar v Chříči vaří již přes pět let piva v kotli a sládek pod ním topí metrovými poleny. Nyní vaří piva se speciálními názvy jako je Zákaz všeho, Pazdrát nebo Svoboda. Na přelomu roku se pivovar rozšířil o ležácký sklep a výroba piva by se mohla navýšit na 3000 hektolitrů za rok.

Minipivovar vaří různá speciální piva. „Speciál Velikonoční vakcína připravujeme na Velikonoce, protože jsme z toho, jak to ta vláda řídí, úplně znechucení a jediné, co nám zbývá, je dělat si z toho legraci,“ vysvětlil název nového velikonočního piva správce pivovaru Petr Jakubíček.

Pivovar nyní vaření piva velmi omezil
Technologickým srdcem a chloubou pivovaru je jeho varna. V kotli s přímým dřevním otopem se pivo vaří a vedle něj se nachází scezovací káď. „Teď pivo nevaříme každý den. Dříve jsme byli zvyklí vařit i více než jednu várku denně. Nyní spíše dováříme to, co nám lidi odpijí a toho není mnoho,“ dodal správce Petr Jakubíček.

Pivovar v Chříči zaměstnává hlavně zdravotně a mentálně postižené lidi. Na konci loňského roku rozšířil své prostory o nově zrekonstruovaný ležácký sklep. Díky němu se bude moci v budoucnosti navýšit produkce zhruba o třetinu.

V Praze je jen málo hospod, do kterých spisovatel Jaroslav Hašek ve své době nezavítal. Buřič, mystifikátor, anarchista a velký milovník piva, hospodské poetiky a bohémského až destruktivního stylu života trávil v pražských lokálech opravdu hodně času. Popíjel v nich, ale také hodně psal.

Vydejte se s Alenou Rokosovou a s publicistou a autorem knih Kde pijí múzy Lukášem Berným po stopách Jaroslava Haška za příběhy pěti legendárních pražských lokálů. Dozvíte se, ve které pražské pivnici psal Hašek části prvního dílu románu o Švejkovi, v jakém šantánu rád vystupoval, jak vypadaly rituály povinné očisty U Jelínků, proč ho neměl moc v lásce vinárník od Medvídků nebo která situace popsaná ve Švejkovi se skutečně stala U Černého vola.

Smích, vtípky štamgastů, ale hlavně cinkání sklenic s právě natočeným pivem. O tom všem si mohou nechat kvůli pandemii koronaviru už nějakou dobu zdát všichni milovníci zlatavého moku. Ti si teď svůj oblíbený nápoj mnohem více vychutnávají v lahvích.

Zvýšenou poptávku po pivech v lahvích potvrzuje Dušan Krankus, ředitel a člen představenstva Dudáka – Měšťanského pivovaru Strakonice, a. s. „U lahví jsme zaznamenali nárůst o zhruba deset procent,“ uvedl.

Co se týče prodeje sudového piva, ten dle jeho slov klesl oproti roku 2019 o 26 procent. „Vždyť v loňském roce byly hospody ve svém provozu omezeny na téměř sto třicet čtyři dní a v letošním roce nebude o moc lepší,“ řekl s tím, že v uplynulém roce se jejich tržby propadly o 21 milionů korun.

Opačný problém měli v rodinném pivovaru Bohemia Regent v Třeboni. Jak uvedla obchodní manažerka Petra Bártová, k poklesu prodeje došlo u lahvového piva. Zapříčiněno je to ale podle ní změnou cenové politiky z konce roku 2019 a začátku 2020 u velkých prodejců. V prodeji sudového piva tuzemským zákazníkům se pandemie koronaviru se však příliš neprojevila. „Tím důvodem je jednak jeho vyšší kvalita po instalaci nového pasteru, jednak dobrá letní sezona,“ vysvětlovala Petra Bártová.

Nejvyšší výstav v historii
Úspěšný byl přes všechny komplikace spojené s koronavirem loňský rok pro Budějovický Budvar.

Podle ředitele Budějovického Budvaru Petra Dvořáka se výstav piva loni meziročně zvýšil o 51 tisíc hektolitrů a dosáhl objemu 1,730 milionů hektolitrů. „To je nejvyšší výstav v historii pivovaru,“ komentoval situaci.

Dodal, že v prodaném množství piva rostl národní pivovar jak na exportních trzích, tak na trhu domácím. „Tradičně naše prodeje táhl nárůst exportu na klíčových trzích, zejména pak v Německu, nicméně dobrou zprávou je také více než dvouprocentní nárůst objemu našeho prodaného piva na domácím trhu,“ komentoval výsledky.

Na exportních trzích prodal loni Budějovický Budvar o téměř tři a půl procenta více celkového objemu piva než v roce 2019.

K dobrým prodejním výsledkům přispěly podle Petra Dvořáka klíčové projekty loňského roku, a to uvedení Budvaru 33 – prvního hořkého ležáku – na domácí trh a změna designu celého obalového portfolia, jak na domácím tak na všech exportních trzích. Ležák si u zákazníků získal příznivou odezvu, a tak na jaře loňského roku uvedl pivovar na trh i jeho balenou verzi. „Také díky spuštění nové lahvové stáčecí linky do provozu na konci předloňského roku jsme byli schopni pružně zareagovat na masivní přesun objemu piva ze sudů do lahví,“ pochvaloval si ředitel Budějovického Budvaru.

Chudší o desítky milionů
I on ale musel kvůli celosvětové pandemii koronaviru počítat s propadem tržeb. „Budějovický Budvar přišel vlivem opatření souvisejících s koronavirem o desítky milionů korun, zejména kvůli zavřeným hospodám a restauracím, ale například i celoročním uzavřením návštěvnického centra pivovaru,“ komentoval Petr Dvořák situaci s tím, že celkové tržby za pivo rostly o jedno procento oproti předcházejícímu roku. „Tedy pomaleji než růst objemu. Zde se projevily chybějící tržby za sudové a tankové pivo,“ dodal.

Nový plzeňský minipivovar Proud se jako první český pivovar zapojí do celosvětové akce Pink Boots Collaboration Brew Day. V Proudu se tak na Mezinárodní den žen 8. března bude v růžových botách vařit exkluzivní várka piva podle receptury zdejší sládkové Lenky Strakové na podporu a oslavu žen v pivovarnictví. Hazy IPA ze speciální směsi chmelů od Yakima Chief Hops v jednorázové limitované várce, včetně nealkoholické verze, bude následně v prodeji v e-shopu pivovaru Proud a ve vybraných pivotékách

Pink Boots Collaboration Brew Day je iniciativou mezinárodní neziskové organizace Pink Boots Society, která byla založena v roce 2017 v USA s cílem podpořit profesionálky v oboru pivovarnictví v profesním růstu a vzdělávání. Symbolicky na Mezinárodní den žen 8. března v pivovarech po celém světě, které se myšlenku Pink Boots rozhodly podpořit, obují ženy i muži růžové boty a uvaří vybraný styl piva ze směsi chmele nazvané Pink Boots Hop Blend. Složení chmelové směsi se každým rokem mění, ale vždy pochází od partnera iniciativy, renomované americké společnosti Yakima Chief Hops, proslulé chmelovými produkty špičkové kvality. (Letošní Pink Boots Hop Blend sestává z chmelů: Cashmere, Ahtanum®, Citra®, Loral® & Sabro®, směs vytváří kombinaci tropických, bylinných, citrusových a dřevitých aromatických tónů.) Část výtěžku z prodeje chmele putuje skrze organizaci Pink Boots Society na vzdělávací programy určené ženám v pivovarnictví.

Pivovar Proud zapojením do akce Pink Boots Society naplňuje jednu z vizí, s kterými v roce 2020 vznikl – participovat na zajímavých pivovarských projektech, přinášejících inspiraci a nové impulsy. „Podobné projekty nás baví, protože spojují lidi, kteří pivo prostě milují. Tento projekt je ale speciální i důrazem na fakt, že pivo a pivovarnictví nejsou zdaleka doménou pouze mužů. Mnoho žen přichází pivu na chuť právě díky širší dostupnosti zajímavých pivních stylů. Navíc ženy čím dál častěji pracují v pivovarnictví v různých oblastech, samozřejmě včetně samotné výroby. Pro mě jako sládkovou je z profesní stránky lákavá i možnost vařit pivo z exkluzivní limitované směsi chmelů, moc se těšíme na výsledek,“ konstatuje vrchní sládková pivovaru Proud Lenka Straková.

Při výrobě našich piv se snažíme od začátku o dodržování technologických postupů, nákup opravdu kvalitních surovin, dodržení správné doby ležení piva a správné skladování a pokud možno o kontrolu piva až ke konečnému zákazníkovi. Dodržení těchto postupů je zvlášť v této době složité a svádí k ulehčení práce nebo k nahrazování za jiné suroviny.

Jsme tak moc rádi, že jsme byli oceněni za 16-ti hodinové směny v pivovaru, někdy i 24-ti hodinové vaření piva na jeden zátah, za vynaložení vysokých nákladů na nákup surovin ze země odkud dané pivo pochází, ale díky čemu je tak typické.

Ocenění Král Prahy 2020, tedy nejlepší ležák v Praze, si vážíme, ale nijak ho nepřeceňujeme. Dalších piva z předních míst považujeme za stejné vítěze.
Je to pro nás vizitka správného přístupu a toho, že naše pivo je dobré.
Neexistuje nejlepší pivo. Existuje jen dobré pivo.

Jen pár podniků v Praze se může pyšnit půltisíciletím kontinuálního provozu. Pivovar U Fleků do této skupiny patří. Takže zatímco Kolumbus objevoval Ameriku, zde už se vesele vařilo pivo!

První písemná zmínka o existenci starobylého domu Na Křemenci na Novém Městě pochází z roku 1430, kdy patřil barvíři Petrovi. Není jisté, zda se tu už tehdy tehdy zlatavý mok vařil. V roce 1499 však již není pochyb, protože dům koupil Vít Skřemenec, který se svou manželkou Dorotou doložitelně započal tradici.

Dělové koule jako připomínka
Od té doby pivovar změnil několikrát majitele. Větších úspěchů se začalo dostávat v 16. století Ludmile Křemencové a jejím čtyřem manželům a pivovar zažil nebývalý rozkvět. Ten však utnula třicetiletá válka.

„Na jejím začátku byl dům konfiskován a později ho poškodili Švédové při ostřelování nedaleké věže u Mánesa,“ sdělila Pražskému deníku Marcela Dvořáková, mluvčí společnosti Veolia Voda.

Po nich také zůstaly dvě dělové koule v nosné zdi restaurace. Netrvalo dlouho a pivovar se zase postavil na nohy.

Velkým mezníkem je rok 1762, kdy dům a s ním spojený pivovar koupil Jakub Flekovský, po kterém se podnik jmenuje dodnes. Zatímco on mu propůjčil své jméno, rodina Pštrossova přišla s jeho největším tahákem: Flekovským tmavým 13° ležákem.

Rodiště chorvatského fotbalu
Ten se vaří U Fleků již od roku 1843 a snad každý Pražák si od té doby zašel na Flekovskou třináctku. I díky ní se podnik stal populárním shromaždištěm herců z Národního divadla, v čele s Jindřichem Mošnou, později Eduardem Vojanem a Rudolfem Deylem. Oblíbili si ho i další umělci, například Jan Neruda, Jakub Arbes, Josef Václav Myslbek, Karel Hašler a později i Ema Destinnová a Jan Werich.

Psala se zde i fotbalová historie, právě v prostorách restaurace se rozhodli chorvatští studenti po zhlédnutí zápasu Sparty a Slavie, že doma ve Splitu založí dnes již proslavený klub HNK Hajduk Split.

Kultura a rekonstrukce
Pivovar u Fleků neposkytoval za svou dlouhou historii jenom pivo a jídlo, ale také se staral o kulturní vyžití svých zákazníků. Od 19. století až do 80. let 20. století zde sídlily různé společnosti divadelníků a muzikantů. Pravidelně tu vystupovali Zdeněk Najman, Vítězslav Černý a Ljuba Hermanová a také se zde natáčely televizní estrády (např. Dostaveníčko u orloje).

Ani komunistická éra neznamenala pro vyhlášený podnik příliš velké strasti. Ačkoli byl znárodněn, byl také několikrát rekonstruován, a to navzdory názorům, že by se měl raději zrušit. Naposledy se pivovaru dostalo rekonstrukce v 80. letech.

Restituce v roce 1991 navrátila restauraci a o rok později i pivovar rodině Brtníkových, která založila v objektu pivovarské muzeum. Před rokem se dokonce začalo poprvé vařit i světlé pivo. I v dnešní době si mohou návštěvníci alespoň přes okénko legendární mok zakoupit.

Největší světová pivovarnická skupina Anheuser-Busch InBev letos počítá s výrazným růstem zisku i tržeb. Loni její výsledky zasáhly negativní dopady pandemie covidu-19, oznámila firma, která působí i v České republice. Loni se zisk propadl na 1,4 miliardy dolarů (zhruba 30 miliard Kč) z 9,2 miliardy dolarů v předchozím roce. Tržby se snížily zhruba o desetinu na 46,9 miliardy dolarů.

Společnost AB InBev v loňském roce zaznamenala pokles objemu prodeje ve všech regionech kromě Jižní Ameriky. Upozornila však, že konzumenti piva loni změnili své návyky, což zmírnilo dopady uzavírání restaurací a barů na její tržby.
„Spotřebitelé se rychle přizpůsobili nové realitě přechodem ke konzumaci doma, zvýšeným využíváním internetového prodeje a hledáním nových způsobů kontaktu s ostatními. To posílilo naši důvěru v dlouhodobý potenciál piva,“ uvedla firma. Dodala, že na tyto změny rychle reagovala, díky čemuž dosáhla zhruba dvouprocentního růstu objemu prodeje ve druhé polovině roku.
Skupina Anheuser-Busch InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. V roce 2016 skupina koupila zhruba za 100 miliard dolarů svého největšího rivala SABMiller.
Mezi značky skupiny Anheuser-Busch InBev patří například Budweiser, Corona či Stella Artois. V České republice firma vlastní českobudějovický pivovar Samson.