Novinky a zajímavosti ze světa piva

Ne nadarmo se o Česku říká, že je pivní velmocí. I když toho kvůli úbytku turistů vypijeme na hlavu méně než v minulých letech, pořád máme nejvyšší spotřebu na světě. Ale nakonec nejde o objem, na mysli máme spíš kvalitu a to, jak dobré české pivo je. O tom v novém dílu podcastu Maxim Pavla Vondráčka mluví i prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň: „Pověst českého piva je stále vynikající, Kdo sem přijede, říká, že máme nejlepší pivo na světě, protože je nejpitelnější.“ O minipivovaru mluví jako o velké hospodě. Takže by takřka každá česká vesnice rovnou mohla mít svůj vlastní!

Jak vlastně poznat dobré pivo? Jan Šuráň, který je taky spolumajitelem Břevnovského klášterního pivovaru a Pivovarského domu, má jednoduchou odpověď: Tak, že nám chutná. „Mělo by mít i dobrý vzhled, krásnou pěnu bez velkých bublinek. Když je nefiltrované, tak nebýt extra kalné, a filtrované by pak mělo být průzračné. Ve vůni by mělo mít jen to, co tam má být – slad, kvasnice, chmel. A i v chuti by to mělo souznít,“ vysvětluje to pro ty, kteří přece jen chtějí trochu víc pouček.

V Česku je aktuálně asi 480 minipivovarů a jak Šuráň říká, rozhodně je tu místo pro další. „Před sto lety tu bylo pivovarů zhruba tisíc. Skoro každá vesnička a městečko měly svůj vlastní, jen v Praze jich bylo asi sto dvacet. Je tedy na co navazovat. Osobně jsem přesvědčen, že je prostor pro to mít minipivovar takřka v každé obci. Ony si ty minipivovary ani moc nekonkurují, je to vlastně taková velká hospoda, a těch může být na kilometru klidně pět,“ dodává.

Jak se liší pivo z minipivovaru od „europiva“? A proč je nesmysl, že za komunistů bylo pivo lepší než dnes? Poslechněte si celý podcast!

O Češích se říká, že jsou národ pivařů, a je to pravda. Chmelový mok má u nás dlouhou tradici. Lenka Straková pracuje v pivovarství už roky a nemá pocit, že by šlo o mužské prostředí. Co obnáší její práce sládkové?

Co se vám vybaví, když se řekne „sládek“? Bodrý chlapík s červenými tvářemi, knírem od pěny a pupíkem z koštování? A samozřejmě s oroseným půllitrem v ruce?
Lenka Straková je mladá štíhlá žena, která rozhodně nemá knír, ale pivu rozumí jako málokdo. Dlouhé roky pracovala v Plzeňském Prazdroji, kde mimo jiné vymýšlela novinky. A před pár měsíci stála u zrodu experimentálního minipivovaru Proud.

Jak se k pivu dostala a zajde si někdy jen tak „na jedno“?

Snila jste o pivu už jako malá?
V dětství jsem snila o práci u koní, chtěla jsem být třeba zvěrolékařkou pouze pro koně. O pivu jsem začala snít až později.

To bylo kdy?
Na střední škole jsem hledala školu, kde bych se mohla věnovat kombinaci chemie, biologie a matematiky. Našla jsem chemicko-technologickou, kde mne na první pohled zaujala fakulta potravinářských a biochemických technologií. A tam je jedním z oborů právě pivovarství a sladařství. Čím víc jsem se pak dozvídala o technologii výroby piva, tím víc jsem chtěla v pivovaru skutečně pracovat.

Pracujete jako sládková. Co vaše práce obnáší, jak vypadá běžný den?
Když to řeknu zjednodušeně, znamená to postarat se o pivo od první myšlenky na vaření až po předání hotového výrobku do prodeje. Každý den je díky tomu jiný a někdy ani týden není běžný, trochu to připomíná práci Ferdy Mravence. Do jednoho dne se musí vejít vedle vaření nebo stáčení i kontrola kvašení a ležení, čištění zařízení, příprava surovin a samozřejmě také plánování a administrativa. Třešničkou na sládkovském dortu je potom ochutnávka hotového piva před jeho stáčením.

Co vás osobně na práci sládkové nejvíc baví? Existuje něco, co moc nemusíte?
Obecně bych řekla, že mě baví praktické věci a kontakt s produktem. Třeba příprava receptury, což obnáší výběr surovin a kombinování jejich chutí a vůní, které se následně mají propojit a projevit v pivu. Samozřejmě mě baví i ochutnávání piva v průběhu dozrávání a následná kontrola po stočení nebo na trhu. A můžu mluvit o štěstí, protože si vlastně nedokážu vybavit jedinou věc, kterou bych v práci nemusela.

Jak jste se dostala k práci v Plzeňském Prazdroji?
Postupně... Dělala jsem tu měření pro diplomovou práci a poté zůstala na brigádě, ze které se časem stalo zaměstnání.

Pracovala jste tam více než deset let, co vše jste si vyzkoušela a naučila se?
Prakticky jsem stále zaměstnancem Plzeňského Prazdroje a na tu práci vzpomínám jen v dobrém. Vzpomínky vlastně plynule navazují na nové zážitky. Prošla jsem celým pivovarem a postupně načerpala zkušenosti v laboratořích, ve výrobě, v řízení technologie, při tvorbě nových produktů a zajišťování kvality z pohledu standardů i bezpečnosti potravin.

A jak vznikla myšlenka na založení minipivovaru Proud?
Šlo o dlouhodobý sen spojený s vývojem nových produktů pro pivovary ve skupině Plzeňského Prazdroje. Původní myšlenkou byl malý pokusný pivovar. Nakonec se podařilo vybudovat téměř samostatný experimentální pivovar a já mám velké štěstí, že tu jsem od samého začátku.

Jaká piva máte v nabídce?
V nabídce máme pět základních piv, která chceme vařit celoročně. Je to lehký Pale Ale TheMže, potom český ležák Ventill, polotmavá žitná IPA Soutock a černý Stout Cotel. Nakonec vaříme i nealkoholické pivo ve stylu Hazy IPA, které dostalo díky své lehkosti a svěžesti název Proovan.

Pro koho vaše piva jsou?
Pro každého, kdo rád ochutnává pivo a nebrání se novým zážitkům, ale i pro toho, kdo si vybere jeden konkrétní výrobek a pro ten se k nám může vracet. Cílíme na ochutnávkové pivnice, pivní bary a pivotéky, kde si zákazníci chtějí vybírat a právě proto tam chodí.

V čem se liší práce sládkové ve velkém a malém pivovaru?
Všude se pivo vaří a potom kvasí a zraje. V Proudu máme malý objem várky a můžeme více experimentovat, ať už s použitím více druhů nejrůznějších surovin nebo i s postupy, které by pro velký pivovar byly technologicky nemožné.

Pivovarství je vnímáno jako mužské prostředí. Je pro ženy těžší se v něm prosadit?
Pivovarství je sice považováno za mužský obor, ale historicky první pivo vařily právě ženy pro své muže. Práce v pivovaru byla vždy fyzicky těžká, a možná proto je tento obor považován za mužský, nicméně ženy v pivovarech vždy pracovaly, i když třeba na fyzicky méně náročných pozicích. V dnešní době se může prosadit každý, kdo svoji práci dělá dobře, nevidím v tom velký rozdíl. Ženy se na pozici sládka liší od mužů stejně jako na pozici lékaře či policisty.

Proč se u Čechů těší pivo takové oblibě? Držíme si stále světové prvenství?
Pivo má v Čechách obrovskou tradici a vždy bylo lidem dobře dostupné. Nízkoalkoholická piva se dokonce dříve používala i jako ochranný nápoj například ve slévárnách. Dnes se takto nadále využívá nealkoholické pivo, jde totiž o nutričně vyvážený nápoj, který dokáže zahnat žízeň a navíc má příznivé účinky na lidský organismus.

Jak se náš vztah k pivu v čase vyvíjí? Jsou Češi ochotní experimentovat, nebo jsou spíš konzervativní?
O Češích dříve platilo, že jsou poměrně konzervativní, ale doba se mění a stále více lidí vyhledává nové chutě a chce objevovat různé pivní styly. Mnozí za ochutnávkami cestují přímo do pivovarů. Mají tak k dispozici pivo úplně nejčerstvější, prohlédnou si technologii a třeba si i popovídají se sládkem.

Jaké novinky na pivním trhu se za poslední roky objevily?
Tak objevil se třeba pivovar Proud. (smích) Několik let patří k oblíbeným piva ve stylu IPA a z něj vycházející varianty jako Hazy IPA, NEIPA nebo Session IPA. V posledních době se na našem trhu objevila kyselá piva, která jsou velmi osvěžující a mohou zaujmout třeba jako alternativa vinného střiku.

Jak se liší vztah k pivu u žen a mužů?
Opět bych neřekla, že se liší jen kvůli pohlaví… Vztah k pivu se spíše liší příležitostí, při které si ho lidé dají, a tím, co od piva očekávají. Někdo si chce dát lehký Ale nebo ležák jenom na žízeň. Další může chtít silnější výrazně aromatické pivo s vyšší hořkostí, jako je IPA, na zapití mastnějšího jídla. Můžete si vybrat například i spontánně kvašené pivo, to překvapí svojí komplexností a chutí, která bývá často srovnávána s vínem. Zajímavým zážitkem jsou určitě i silnější piva typu Barley wine, která si díky vyššímu obsahu alkoholu vychutnáte po malých doušcích a i tak vám přinesou velký chuťový zážitek.

Co se o pivu a pivařích říká a není to pravda?
Myslím, že největší lež o pivařích je tvrzení, že se pouze opíjejí a jediné, co je zajímá, je vypitý objem. Dnes pivaře zajímá více kvalita a chuťový zážitek, rádi si vybírají.

S pivem je spojena odborná terminologie. Co se často plete?
Nejvíc vtipných odpovědí asi člověk uslyší, když se zeptá, jaký je rozdíl mezi desítkou, dvanáctkou a třeba čtrnáctkou. Jde o stupňovitost neboli původní extrakt mladiny – zjednodušeně o množství cukrů, které byly v mladině před kvašením. Je to vyjádření určité síly piva, ale nemusí to přímo úměrně souviset s obsahem alkoholu, protože každé pivo může být jinak prokvašené.

Pivem žijete v práci, zajdete pak „na jedno“?
Ano a ráda. Je to ideální příležitost probrat s kamarády nebo s kolegy, co je „nového“.

Máte svoje oblíbené?
Já si nejvíc pochutnám na dobrých hořkých pivech. Zároveň ráda ochutnávám, takže je těžké vybrat si pouze jednoho favorita. Aktuálně je mou jedničkou náš nealkoholický Proovan, protože si ho můžu dát kdykoliv.

Užijete si pivo, aniž byste hodnotila kvalitu?
Snažím se, ale nakonec se vždycky přistihnu, že před každým napitím svůj nápoj poctivě i očuchám, a ve výsledku se hodnocení nevyhnu. Minimálně v rovině chutná/nechutná to proběhne vždycky a od toho už je jen krůček k hodnocení, proč tomu tak je.

Dáte si i jiný alkohol?
Výjimečně ano, většinou je to ale ze studijních důvodů. (smích)

A když nepracujete, jak ráda trávíte čas?
Mám dvě děti, sedmiletého kluka a pětiletou holčičku, takže máme běžný školkový a školní režim. A když je volno, tak se snažíme být co nejvíc venku, na procházkách nebo jedeme na kole na výlet. Jsem moc ráda, že se děti rády hýbou a nevadí jim zkoušet různé sporty, které jim trochu podsouvám, protože baví mě samotnou. Jinak teď se naučily hrát prší, takže můžeme chvíle „doma/u stolu“ trávit u stolních a karetních her.

Národní pivovar Budějovický Budvar je největší český minipivovar. Zdá se vám to jako oxymorón? Přesně tak ale znělo zadání pro agenturu Unity GDG, která se minulý rok postarala o redesign etiket pivovaru. Ty původní z roku 2014 přestaly reflektovat vizi Budvaru jako národního pivovaru. A minipivovaru zároveň. Český pivovar s historií sahající až do roku 1895 chce nyní zásadně změnit to, jak ho konzumenti vnímají. A nová grafika mu v tom má pomoct.

Nutný redesign
Co vše se tedy změnilo? Nejznatelnější změnou bylo počeštění a změna názvosloví u produktů, které se dříve snažily o mezinárodní srozumitelnost. „Od mezinárodních názvů jako například B:dark se vracíme k českému Budvar – Budvar Tmavý ležák. Do našeho portfolia jsme také zařadili nový produkt – hořký ležák Budvar 33, který je jak chuťovým profilem, tak i zamýšleným positioningem cílený na současné nekonzumenty Budvaru, a proto jsme mu chtěli dát jasnou vizuální odlišnost,“ uvádí Gabriela Kudrnáčová, brand manažerka Budějovického Budvaru, a vysvětluje, co stálo za rozhodnutím uvést nové etikety na trh.

S tím souvisí rovnou vypuštění celého názvu Budweiser Budvar. „Do budoucna chceme pracovat s širším portfoliem, tím spíš potřebujeme náš světově proslulý ležák Budweiser Budvar Original ještě výrazněji akcentovat. Naše portfolio pro domácí trh tvoří ale i další piva, kterým se snažíme dávat jejich jedinečnou identitu, jako například v případě nového hořkého ležáku Budvar 33,“ doplňuje Gabriela Kudrnáčová. Původní název – Budweiser Budvar – si zachovala jen etiketa nejprodávanějšího světlého ležáku, který představuje 70 % produkce tohoto jihočeského pivovaru.

Hlavním znakem etiket, které Budějovický Budvar používal po dlouho plánovaném redesignu z roku 2014, bylo modernější tvarosloví, nové mezinárodní názvy pro každý druh piva, tzv. subname (B:ORIGINAL, B:DARK...), a barevné dělicí čáry, které vizuálně odlišovaly, o jaký druh piva se jednalo. Nová podoba těchto etiket se promítala i do ostatních typů obalů.

Promyšlený proces
Zatímco autorem etikety určené hlavně pro mezinárodní trh je zahraniční agentura Cyan Wolves, o etikety pro český trh se postarala agentura Unity GDG, jež stojí například i za redesignem nealkoholických piv Cool pro smíchovský pivovar Staropramen nebo úspěšným logem Kofoly. Jedním z nejdůležitějších kroků při tvorbě nového designu je pochopení dané značky. Toho si byl tým Unity GDG plně vědom, a proto chtěl do hloubky proniknout i do procesu výroby Budějovického Budvaru.

Hlavním úkolem, se kterým se členové tohoto týmu museli poprat, byl pokus o změnu vnímání této značky u konečného spotřebitele. „Největší výzvou pochopitelně bylo, jak přesvědčit svět, že Budějovický Budvar je ‚craftové‘ pivo. Jak zajistit, aby vnímání tohoto faktu bylo uvěřitelné? Součástí našeho standardního procesu vývoje designu je pochopení, jak který produkt funguje a jak je vyráběn. I proto jsme navštívili Budějovický Budvar. Tam jsme pochopili, kolik tradičního řemesla je využíváno v procesu výroby piva a bylo jasné, že ‚craft‘ je definitivně ten správný ‚positioning‘ značky. Budějovický Budvar totiž vážně je řemeslný pivovar! Skutečně!“ vysvětluje tým Unity GDG.



Domů
Magazín
Články
Národní pivovar mění etikety. Budějovický Budvar…

Sada nových etiket Budějovického Budvaru | Zdroj: Budějovický Budvar Sada nových etiket Budějovického Budvaru | Zdroj: Budějovický Budvar
Tereza Dolinová - 12. 3. 2021
Sdílet (2) Sdílet (0) Sdílet
Národní pivovar mění etikety. Budějovický Budvar sází na české a srozumitelné názvosloví

Národní pivovar Budějovický Budvar je největší český minipivovar. Zdá se vám to jako oxymorón? Přesně tak ale znělo zadání pro agenturu Unity GDG, která se minulý rok postarala o redesign etiket pivovaru. Ty původní z roku 2014 přestaly reflektovat vizi Budvaru jako národního pivovaru. A minipivovaru zároveň. Český pivovar s historií sahající až do roku 1895 chce nyní zásadně změnit to, jak ho konzumenti vnímají. A nová grafika mu v tom má pomoct.
Nutný redesign

Co vše se tedy změnilo? Nejznatelnější změnou bylo počeštění a změna názvosloví u produktů, které se dříve snažily o mezinárodní srozumitelnost. „Od mezinárodních názvů jako například B:dark se vracíme k českému Budvar – Budvar Tmavý ležák. Do našeho portfolia jsme také zařadili nový produkt – hořký ležák Budvar 33, který je jak chuťovým profilem, tak i zamýšleným positioningem cílený na současné nekonzumenty Budvaru, a proto jsme mu chtěli dát jasnou vizuální odlišnost,“ uvádí Gabriela Kudrnáčová, brand manažerka Budějovického Budvaru, a vysvětluje, co stálo za rozhodnutím uvést nové etikety na trh.

Sada nových etiket Budějovického Budvaru | Zdroj: Budějovický BudvarSada nových etiket Budějovického Budvaru | Zdroj: Budějovický Budvar

S tím souvisí rovnou vypuštění celého názvu Budweiser Budvar. „Do budoucna chceme pracovat s širším portfoliem, tím spíš potřebujeme náš světově proslulý ležák Budweiser Budvar Original ještě výrazněji akcentovat. Naše portfolio pro domácí trh tvoří ale i další piva, kterým se snažíme dávat jejich jedinečnou identitu, jako například v případě nového hořkého ležáku Budvar 33,“ doplňuje Gabriela Kudrnáčová. Původní název – Budweiser Budvar – si zachovala jen etiketa nejprodávanějšího světlého ležáku, který představuje 70 % produkce tohoto jihočeského pivovaru.

Hlavním znakem etiket, které Budějovický Budvar používal po dlouho plánovaném redesignu z roku 2014, bylo modernější tvarosloví, nové mezinárodní názvy pro každý druh piva, tzv. subname (B:ORIGINAL, B:DARK...), a barevné dělicí čáry, které vizuálně odlišovaly, o jaký druh piva se jednalo. Nová podoba těchto etiket se promítala i do ostatních typů obalů.

Srovnání vizuálu etiket z roku 2014 (vlevo) a 2020 (vpravo) | Zdroj: Budějovický BudvarSrovnání vizuálu etiket z roku 2014 (vlevo) a 2020 (vpravo) | Zdroj: Budějovický Budvar

Staré etikety z roku 2014 | Zdroj: Budějovický BudvarStaré etikety z roku 2014 | Zdroj: Budějovický Budvar
Promyšlený proces

Zatímco autorem etikety určené hlavně pro mezinárodní trh je zahraniční agentura Cyan Wolves, o etikety pro český trh se postarala agentura Unity GDG, jež stojí například i za redesignem nealkoholických piv Cool pro smíchovský pivovar Staropramen nebo úspěšným logem Kofoly. Jedním z nejdůležitějších kroků při tvorbě nového designu je pochopení dané značky. Toho si byl tým Unity GDG plně vědom, a proto chtěl do hloubky proniknout i do procesu výroby Budějovického Budvaru.

Hlavním úkolem, se kterým se členové tohoto týmu museli poprat, byl pokus o změnu vnímání této značky u konečného spotřebitele. „Největší výzvou pochopitelně bylo, jak přesvědčit svět, že Budějovický Budvar je ‚craftové‘ pivo. Jak zajistit, aby vnímání tohoto faktu bylo uvěřitelné? Součástí našeho standardního procesu vývoje designu je pochopení, jak který produkt funguje a jak je vyráběn. I proto jsme navštívili Budějovický Budvar. Tam jsme pochopili, kolik tradičního řemesla je využíváno v procesu výroby piva a bylo jasné, že ‚craft‘ je definitivně ten správný ‚positioning‘ značky. Budějovický Budvar totiž vážně je řemeslný pivovar! Skutečně!“ vysvětluje tým Unity GDG.

Zatímco autorem etikety určené hlavně pro mezinárodní trh je zahraniční agentura Cyan Wolves, o etikety pro český trh se postarala agentura Unity CDG. | Zdroj: Budějovický BudvarZatímco autorem etikety určené hlavně pro mezinárodní trh je zahraniční agentura Cyan Wolves, o etikety pro český trh se postarala agentura Unity CDG. | Zdroj: Budějovický Budvar

33
Hořký ležák Budvar 33 – tato číslice pojmenovává stupně hořkosti – je úplnou novinkou, kterou do svého portfolia Budějovický Budvar začlenil minulý rok. Od ostatních produktů značky se tento produkt liší svou specifickou chutí a zaměřuje se hlavně na nekonzumenty Budvaru. Výrazně se odlišuje i svým vizuálem, který je hravý, netradiční a cílí na mladé.

Odlišnosti Budvaru 33 si byli v týmu Unity GDG moc dobře vědomi, a proto pro ně bylo velmi důležité, aby se promítla i v samotném vizuálu. „Vnímali jsme ho tak trošku jako rebelující dítě. Je odvážný a pro moderního pivaře. Je to snílek. Klient si byl dobře vědom, že porušení 125leté tradice vnese zásadní změnu do portfolia, obchodu i značky. A musel přijít revoluční a pochopitelně talentovaný sládek, který prolomil dlouholeté zvyky v pivovaru. Budvar 33 možná není revolucí pro trh, ale definitivně znamenal revoluci pro Budějovický Budvar. Bylo nám absolutně jasné, že i designově musí být hodně, ale hodně jiný a tuto myšlenku jsme jednoduše zvizualizovali.“

Malebný odkaz k historii
Jak nový redesign vnímají profesionálové v oboru? Zeptali jsme se například oceňovaného studia Little Greta, které se v minulých letech podílelo na nových vizuálních identitách několika českých výrobců piva, včetně oceňovaného designu pro Jarošovský pivovar, ale například i britského pivovaru Budvar. „Zkrácení nápisu na Budvar je krok směrem k českému spotřebiteli i čistotě etikety v rámci trendu, který před lety nastavilo Studio Najbrt identitou pro ‚Valmez‘,“ uvádí art director Radek Dostál, který stojí například i za redesignem piva Primátor. Jedinou výtku má pak k jeho následnému využití celou řadou: „Layout etiket je nevyrovnaný, přesto dává vyniknout pečeti Českých Budějovic, která je dle mého ve svém celobarevném provedení ozdobou etikety, malebným odkazem k historii. Je pak škoda, že nebyla v této formě aplikována napříč celou řadou,“ dodává.

V minulých letech se Budějovický Budvar snažil primárně všechny své produkty sjednotit, cílem týmu Unity GDG však bylo znovu zavést rozmanitost, která by podtrhávala jedinečnost každého z produktů. „My jsme chtěli vytvořit portfolio produktů s osobitým charakterem. Cílem nebylo, aby všechny produkty vypadaly jako bratři v triku, ale aby byly vnímány jako moderní rozmanitá rodina plná rozdílných osobností. Naštěstí pro nás za každým pivem Budějovického Budvaru je silný příběh, který mu dává jedinečnost. A tohle je výsledek, zatímco naši sousedé na regálu používají ‚logický‘ přístup aneb ‚jeden design v různých barvách‘, Budějovický Budvar je každý sakra jiný!“

Pozitivní reakce veřejnosti potvrzují, že se Budějovický Budvar vydal správnou cestou. „Zdá se, že redesign byl krok správným směrem ve správný čas. Pochopitelně až čas finálně ukáže. V mezičase ale společně s kreativní agenturou klienta Kaspen/Jung v. Matt pracujeme na dalších materiálech tak, abychom naplnili celkovou strategii a přesvědčili všechny, že národní pivovar Budějovický Budvar je skutečně největší minipivovar v České republice a že je to pivovar, na který může být každý jeden z nás hrdý.“

Jako jediný v České republice se v pondělí na Mezinárodní den žen zapojil plzeňský minipivovar Proud do celosvětové akce Pink Boots Collaboration Brew Day.
V růžových botách tam přitom uvařili na podporu a oslavu žen v pivovarnictví exkluzivní várku piva Hazy IPA podle receptury zdejší sládkové Lenky Strakové, a to včetně nealkoholické verze. Piva z jednorázové limitované várky budou v prodeji v e-shopu pivovaru a ve vybraných pivotékách. Součástí Pink Boots Collaboration Brew Day bylo také on-line setkání tuzemských profesionálek v oboru pivovarnictví.

Pink Boots Collaboration Brew Day je iniciativou mezinárodní neziskové organizace Pink Boots Society. Symbolicky 8. března v pivovarech po celém světě, které se rozhodly do akce aktivně zapojit, obují ženy i muži růžové boty a uvaří vybraný styl piva ze směsi chmele nazvané Pink Boots Hop Blend. Část výtěžku z prodeje chmele putuje skrze organizaci Pink Boots Society na vzdělávací programy určené ženám v pivovarnictví.

Loňský rok patřil k těm nejkomplikovanějším ve více než 126leté historii Pivovaru Litovel. Více než polovinu jeho výstavu totiž tvoří sudové pivo do restaurací a pivnic, jejichž provoz je skoro celý rok výrazně omezený. Pivovar se proto loni soustředil na maloobchodní prodej, našel však i cestu, jak si jeho zákazníci mohou u sebe doma vychutnat čepované.

Stejně jako všechny tuzemské pivovary, tak i prodeje Pivovaru Litovel velmi významným způsobem negativně ovlivnila pandemie koronaviru. „Celkové prodeje pochopitelně meziročně znatelně poklesly, na menší pivovary, jako je například ten náš, dopadla protiepidemická opatření možná ještě citelněji. A to proto, že více než polovinu výstavu našeho piva tvoří sudové pivo do restaurací a pivnic, které byly a stále ještě jsou z preventivních důvodů dlouhodobě uzavřeny,“ vysvětluje Lumír Hyneček, ředitel Pivovaru Litovel.

Protože konzumenti neměli možnost přijít na čepované pivo do svých oblíbených hospod a restaurací, změnilo se loni i jejich nákupní chování. Litovelští na to zareagovali a podařilo se jim zlepšit dostupnost a rozšířit sortiment svého piva v maloobchodní síti. „V obchodech se dařilo pivům Moravan nebo Černý Citron nealko, která jsou nově zalistovaná v některých řetězcích, například v Kauflandu a Lidlu. Také jsme rozšířili nabídku našich piv přes e-shopy, mimo jiné Rohlík.cz. I díky tomu jsme meziročně prodali o 4 % více piva v lahvích a plechovkách,“ říká Lumír Hyneček.

Pivovar také nově přes maloobchodní síť nabízel svým konzumentům pivní speciály litovelského sládka v pětilitrových soudcích, aby si je mohli doma vychutnat čepované. „V předvánočním období si navíc tyto soudky mohli objednávat elektronicky nebo telefonicky a my jsme jim je v rámci našeho regionu přivezli až k nim domů,“ popisuje ředitel pivovaru.

Plánovat letošní rok je pro litovelské pivovarníky náročné. „Pokud to situace dovolí, rádi bychom jako každý rok vařili pivní speciály podle našeho Kalendáře pivních speciálů litovelského sládka. Samozřejmě to závisí na dalších omezeních v souvislosti s covid-19. Ty rozhodnou, zda budeme moci vařit speciály na čep pro naše hospody a restaurace, nebo jestli provozovny zůstanou uzavřené,“ komentuje Lumír Hyneček a prozrazuje: „Naši pivovarníci v čele se sládkem Petrem Kosteleckým také loni nejprve v našem minipivovaru a poté i ve varně ladili novinku. Chystáme se totiž letos rozšířit náš segment ochucených piv.“ Kromě toho plánují v Litovli i speciální multipacky v maloobchodě. Například na oslavu svatého Václava, patrona českého pivovarnictví, uvaří třikrát chmelené nefiltrované pivo Litovel Václav.

Už bezmála devatenáct let se v někdejším litoměřickém pivovaru zlatavý mok nevaří. Plány na obnovení jeho výroby jsou však na stole už pár let a nyní opět pokročily dopředu. V části nedávno opravených prostor pivovaru začala v uplynulých dnech montáž technologie na vaření piva.

Zařízení v podobě varny a tanků, které dodala firma Pacovské strojírny, by mělo být namontované v následujících týdnech. Poté bude zahájen zkušební provoz.

Zařízení v podobě varny a tanků, které dodala firma Pacovské strojírny, by mělo být namontované v následujících týdnech. Poté bude zahájen zkušební provoz.

Za jako dlouho však lidé budou moci staronové pivo Kalich ochutnat, není podle zástupce firmy Pivovar Litoměřice Dionýze Hutára možné přesně říct.
„Na to vám nikdo neodpoví. Vše je odvislé od toho, jak se bude v republice vyvíjet pandemická situace. My připravení v každém případě musíme být a určitě zareagujeme, jak se uvolní opatření. Nemůžeme ale začít vařit pivo, když jsou uzavřené restaurace,“ vysvětlil zástupce firmy, která se jako jediná předloni přihlásila do výběrového řízení města na pronájem rekonstruované části pivovaru.

Plány na znovuzahájení výroby piva přitom ještě na začátku loňského roku počítaly s první várkou už během léta. Zastavila je však pandemie koronaviru. I přes její trvaní a nelehkou situaci v tomto oboru chce rodinná firma, která městu za prostory už platí nájem, výrobu spustit.

„Bohužel jsme se trefili do velmi nešťastné doby, ale nic jiného než rozjet zkušební provoz nám z ekonomického hlediska nezbývá,“ poznamenal Dionýz Hutár. Do budoucna chce firma Pivovar Litoměřice provozovat vlastní restauraci, kde by své pivo nabízela. Distribuovat ho chce také do ostatních podniků jak na Litoměřicku, tak i v Ústeckém kraji.

Zatím není ani jasné kolik pivovar bude mít zaměstnanců. „Záleží na tom, jak nám bude postupně nabíhat výroba. Může to být od čtyř až do deseti, pokud otevřeme vlastní restauraci. Podle prognóz bude ale letošní rok obtížný a bude podobný roku loňskému,“ doplnil Hutár.

Ze začátku chtějí pivovarníci produkovat asi 1,5 tisíce hektolitru ročně. V dalších letech by se výstav mohl zvýšit až na čtyři tisíce hektolitrů ročně.

Výroba piva v litoměřickém pivovaru skončila na podzim 2002 z ekonomických důvodů. V té době zaměstnával zhruba třicítku lidí. Později areál koupilo město. Na opravu jedné z jeho částí získalo dotaci od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) z programu Restart určeného na regeneraci brownfieldů.

O další podporu na opravu další části pivovaru bude město MPO žádat v nejbližší době. „Pokusíme se opět uspět s žádostí o podporu na zchátralou pravou část objektu pivovaru. Mohla by zde vzniknout další podnikatelská aktivita zaměřená například na gastronomii, která by charakterem poskytovaných služeb navázala na vedlejší pivovar. Tyršovo náměstí by poté mohlo být nově zadlážděno a vznikla by zde, v těsném sousedství hradu, parkoviště a parku Václava Havla, reprezentativní část historického jádra města s velkým turistickým potenciálem,“ nastínil litoměřický místostarosta Karel Krejza.

Už rok Češi znají termín „výdejní okénko“ a obor gastronomie už stejně dlouho bojuje o přežití. Výsledek? Tržby v oboru spadly o 72 miliard korun, tedy o 37 procent.
Článek

Ještě před covidem platilo, že za jeden rok restaurace v Česku v průměru utrží 195 miliard korun. Jenže za posledních 12 měsíců - tedy od března 2020, kdy byznys omezily koronavirové restrikce - do dnešních dnů, jsou vykázané tržby gastronomických podniků o 72 miliard korun nižší.

„V Česku je zhruba 35 tisíc gastropodniků. Z toho teď přes okénko funguje pouhých 45 procent,“ říká šéf Dotykačky Petr Menclík. Jeho firma obhospodařuje čtvrtinu pokladen, přes které hospody účtují.

Největší propad v tržbách zaznamenal za uplynulý rok Zlínský, Karlovarský a Plzeňský kraj. Tam prošlo oproti loňsku přes kasy o polovinu méně peněz. Naopak nejlépe na tom jsou za uplynulý rok turisticky atraktivní horské lokality v Libereckém a Královéhradeckém kraji, nebo vinařské oblasti na jižní Moravě.

„Místně to bylo během celého roku velmi proměnlivé a dá se určitě říct, že je tam velká závislost na cestovním ruchu. Praha, i když tam zůstalo otevřeno nejvíc podniků, tak se pohybuje uprostřed pole. Naopak místa, která byla otevřená přes léto, což byl třeba Jihočeský kraj, tak ta skončila teď prakticky nejhůř,“ dodává Menclík.

Rozdíly jsou i mezi jednotlivými podniky. Zatímco u restaurací je pokles 37 procent, hospody propadly o polovinu, kluby a diskotéky hlásí pokles 70 procent. Kavárnám se naopak docela daří. Jenže ani to neplatí plošně.

Kavárna skončila, ale nevzdává to
Jedním z podniků, které musely skončit, je třeba kavárna s dětskou hernou Městečko v Řevnicích u Prahy. Její tým se ale nevzdává a pomocí crowdfundingové kampaně na internetu teď vybírá na to, aby mohl podnik znovu vybudovat. „Naším cílem je nenechat se zlomit koronavirovou krizí, která se nedala nijak předvídat,“ píše majitelka Denisa Fabová.

Kavárně s dětskou hernou totiž nijak nepomohlo slunečné léto. „V březnu 2020 jsme museli z nařízení vlády Městečko poprvé na dlouhé téměř tři měsíce zavřít. Opět jsme otevřeli až na přelomu května a června 2020, kdy začínalo léto, které není naší sezonou. Venkovní hřiště, které by nám letní měsíce pomohlo přečkat, jsme bohužel vzhledem k okolnostem vybudovat nemohli. Naděje přišla v září 2020, kdy s deštivými a zkracujícími se dny začalo Městečko opět příjemně ožívat. Rozjeli jsme kroužky pro děti a věřili jsme slibům, že další vlna zavírání provozů jen tak nepřijde. Druhá vlna nakonec přišla a spláchla s sebou Městečko nadobro,“ píše Fabová.

Odhad profesních organizací je, že současnou krizi nepřežije čtvrtina podniků. „Z našich čísel to vypadá zatím lépe, definitivně skončilo 10 až 15 procent,“ dodává Menclík.

Rok v kostce
A jak se tedy vyvíjel celý rok? Nejtěžší byl podle společnosti Dotykačka první lockdown loni na jaře, kdy podniky nebyly na tak razantní omezení připravené. „V půlce března tak ze dne na den zavřely tři čtvrtiny podniků a tržby se propadly o 87 procent. V dalších týdnech pak postupně okénka otevřelo 40 procent podniků a tržby se vyšplhaly asi na třetinu původních hodnot,“ rekapituluje ředitel Dotykačky Petr Menclík.

Léto pak, jak už bylo zmíněno, pomohlo jen některým. „Odhadem 10 procent podniků už neotevřelo,“ říká Menclík s tím, že zbývající hospody, restaurace či kavárny sice vykázaly vyšší příjmy než před koronavirem, ale i tak byla čísla nižší než před rokem. A opět se lišily výkony v jednotlivých krajích.

S podzimem a zimou pak přišel další útlum a v říjnu s propuknutím druhé vlny koronaviru nastal další tvrdý lockdown, který s výjimkou tří týdnů platí prakticky dodnes.

Otevřeno zůstalo sedm z deseti podniků, které ještě před vypuknutím krize fungovaly. „Ten aktuálně vyhlášený lockdown neomezil sice samotné gastropodniky, ale omezil poptávku. Z toho prvního týdne zatím nevidíme výrazné zavírání těch okének, ale z toho, jak se s podnikateli bavíme, předpokládáme, že se v následujících týdnech na otevřených okénkách odrazí a některým už se nevyplatí okénko otevřít,“ dodává Menclík.

Pivovar Radegast uvádí na trh první svrchně kvašené pivo ve své historii.
Výčepní speciál Radegast ROG IPA je osvěžující světlé pivo, uvařené ve stylu Session IPA, s bohatou chutí a výraznou hořkostí. V roce 2021 bude dostupné exkluzivně v hypermarketech Albert.

Sládci pivovaru Radegast pokračují v odkazu prvního sládka Jaromíra Franzla, a to vařit správně hořké pivo a odlišovat se od ostatních.

Svou novinkou vykročili za hranice tradičních českých spodně kvašených piv a poprvé v historii uvařili svrchně kvašené pivo Radegast ROG IPA. Tím obohatili nabídku pivních stylů v sortimentu Radegastu a také svou kategorii pojmenovanou „výčepní speciál“.

„Radegast byl vždy průkopníkem, který se nebojí bořit zažité pivní kategorie a spotřebitelské návyky. Prostě si vaříme pivo po svém, aby bylo neobvykle hořké, pitelné a chuťově pozoruhodné tak, jako je Radegast ROG IPA nebo třeba Radegast Ratar,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.

Radegast ROG IPA je světlé svrchně kvašené pivo uvařené ve stylu Session IPA, který je lehčí variantou klasického stylu IPA. Díky tomu má příjemný chmelový charakter podpořený výrazným chmelovým aroma, které získává chmelením za studena.

„Pro chmelení jsme použili americké aromatické chmely Citra, Sabro a český aromatický chmel Kazbek. Pivo je osvěžující, zachovává si bohatou chuť a vysokou hořkost, která dosahuje 50 jednotek hořkosti. V aroma převládají citrusové a grepové tóny,“ říká Roman Šolc, obchodní sládek pivovaru Radegast.

Radegast bude novinku nejprve testovat, podobně jako předchozí výčepní speciál Radegast Ratar, který si spotřebitelé otestovali v roce 2019 ve vybraných obchodech a od loňského roku je již v nabídce většiny řetězců a mezi milovníky piva je velmi oblíbený.

Radegast ROG IPA je v prodeji ve vratné 0,5litrové lahvi v řetězci hypermarketů Albert, kde bude dostupná zhruba do konce srpna 2021.

„Inspirací pro název nového piva s bohatou chutí se stal staroslovanský výraz rog ve smyslu roh hojnosti, protože právě ten je symbolem úrodnosti a blahobytu,“ říká Marek Grabovský, manažer značky Radegast.

„Chtěli bychom poděkovat doktoru Štefanovi Pilátovi a jeho kolegům ze Slovanského ústavu Akademie věd České republiky, kteří nám pomohli s bádáním v historii starých Slovanů a nalezením názvu pro naši hořkou novinku.“

Některé průzkumy změn chování Čechů v době pandemie ukázaly na zvýšenou konzumaci alkoholu. Jak však ukázala čerstvá data celníků, v případě piva tomu bylo naopak. V Česku se loni snížila spotřeba tohoto nápoje na jednoho obyvatele o 13 litrů, průměrný Čech tak v roce 2020 vypil 129 litrů piva. Další srovnání v průběhu roku ukážou, zda Česko udrželo v tomto ohledu o své dosavadní prvenství.

Z dat Generálního ředitelství cel, o kterých informoval Český svaz pivovarů a sladoven, také vyplynulo, že zatímco předloni bylo v tuzemsku zdaněno přes 16 milionů hektolitrů piva, v loňském roce se jednalo o necelých 14 milionů hektolitrů. Objem piva tak meziročně klesl o více než dva miliony hektolitrů neboli o 14,4 procenta. V roce 2019 pak průměrný konzument vypil jedno pivo za 2,5 dne, loni mu to "trvalo" 2,8 dne.

Točené pivo bylo velkou část roku k dispozici pouze u výdejních okének, proto lidé pili pivo mnohem častěji doma. K většímu objemu vypitého piva to ale nevedlo. Zatímco v letech 2018 a 2019 činila spotřeba na obyvatele 142 litrů, loni šlo podle předběžných výpočtů o 129 litrů. Na propadu se z velké části podílel také kolaps zahraničního turismu v Česku.

"Pivo je součástí našich životů, kultury i historie. Je ale také důležitým sociálním aspektem, součástí společenského setkávání. Mohlo by se zdát, že jeho konzumace v domácnostech bude vést ke zvýšenému množství vypitých piv. Opak je ale pravdou. Nejenže spotřeba piva na jednoho obyvatele nestoupla ani nestagnovala, ale dokonce se o celých 13 litrů snížila," uvedla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Martina Ferencová.

Za poklesem spotřeby stojí nejen zavřená restaurační zařízení, která loni kvůli šíření koronaviru neměla otevřena s přestávkami několik měsíců, ale také úbytek zahraničních turistů. GŘC sleduje pouze množství zdaněného alkoholického piva, přesnější loňské výsledky za české pivovarnictví zveřejní až v dubnu ČSPS.

Celní orgán také v tiskové zprávě upozornil, že pandemie donutila valnou většinu pivovarů omezit nebo i pozastavit výrobu. Mnoho z nich muselo změnit způsob stáčení piva například do skleněných či PET lahví či plechovek, některé také musely investovat do nových stáčecích linek.

"Řada vládních bezpečnostních opatření tuzemským sládkům komplikuje
nejen proces výroby, ale i například logistiku. Znatelně menší množství piva se tak dostane nejen do segmentu on-trade (gastronomie, tedy hostince, restaurace, bistra, kluby), ale i do hypermarketů, supermarketů, večerek a podobně, tedy segmentu off-trade," podotklo také GŘC.

Plzeňskému Prazdroji loni kvůli dopadům pandemie klesly prodeje v ČR meziročně o osm procent. V tuzemsku prodal 6,69 milionu hektolitrů piv. Značky Radegast a Birell rostly. Do podpory hospod dal pivovar přes půl miliardy korun. Celkové výsledky s exportem a licenční výrobou zveřejní největší česká pivovarnická skupina v dubnu. ČTK to řekl mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.

Loňské prodeje zásadně ovlivnily hospody a restaurace. "Pohostinství totiž standardně tvoří dvě pětiny našich prodejů, to je víc, než je průměr trhu, a nám loni klesly prodeje v tomto segmentu o 30 procent. V Česku jsme tak prodali o 111 milionů piv méně než v předchozím roce," řekl obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

V obchodech pivovar prodal meziročně o sedm procent balených piv víc, největší nárůst byl u lahvového piva.

Podle Mráze byl pivovar od začátku pandemie v kontaktu s majiteli a provozovateli restaurací a hospod. Pravidelně zjišťuje jejich potřeby, což trvá doteď. "Zdarma jsme jim vyměňovali pivo, které jim ne jejich vinou prošlo, dodávali dezinfekce a další hygienické prostředky, zaváželi hospodám PET lahve, aby mohly prodávat pivo z okének. A taky jim radili, na jakou státní podporu mají nárok a jak o ni žádat," uvedl Mráz. Pivovar je před hlavní sezonou motivoval ke zřízení zahrádek a pomáhal jim s vybavením. "Výsledkem bylo, že jsme loni v létě zaváželi do největšího počtu hospod a restaurací v historii Prazdroje," uvedl.

Přes tíživou situaci plánuje podle Mráze naprostá většina hospod, které odebírají pivo z Prazdroje, po konci lockdownu pokračovat v podnikání. "Ve spolupráci se svazem pivovarů a sladoven podporujeme iniciativu Bezpečná hospoda 3R 3S. Tedy roušky, ruce, rozestupy, pravidelná dezinfekce stolů, důkladně umyté sklo a omezený počet lidí ve skupině. Chystáme i novinky, které by přilákaly lidi zpět restaurací a hospod," uvedl.

Dařilo se naopak baleným pivům ze skupiny Prazdroj, zejména v lahvích. "Gambrinus a Radegast loni úplně přestaly stáčet pivo do PET lahví a máme radost, že lidem tento obal nechybí a vrátili se ke skleněným vratným lahvím," uvedl obchodní ředitel. V prodejích podle něj pomohly novinky jako Radegast Ratar a čtyři nové varianty Birellu. Ani to ale nedokázalo vyvážit ztráty ze zavřených hospod, dodal.

Ze značek se loni výrazně dařilo Radegastu, který zaznamenal meziročně vyšší prodeje, zejména ležáků a Rataru, což je podle Mráze nejvíc hořké pivo z Nošovic. "Ukazuje pokračování rostoucího trendu zájmu milovníků piv o prémiovější piva, zejména co do chuti, a to nemusí jít jen o ležáky nebo kategorii speciálů s vyšším obsahem alkoholu," řekl.

Segment nealkoholických piv, tedy značka Birell, loni dosáhl rekordních prodejů, když posílil o dvě procenta, hlavně díky ochuceným variantám. Stále vetší zájem je, hlavně v létě, o čepovaný ochucený Birell, dodal Mráz.