Novinky a zajímavosti ze světa piva

Plzeňský Prazdroj zdražuje ode dneška pivo v průměru o tři procenta. Dotkne se to většiny produktů, v průměru jde o 46 haléřů na půllitr. Poprvé po třech letech se to týká také čepovaných piv. Jeho zdražení v minulých letech kopírovala většina větších českých pivovarů, a tak se k němu zřejmě v nejbližší době přidají. Staropramen zvýšil ceny 1. července.

Pivovary Staropramen, které jsou druhým největším producentem piva v ČR, zdražovaly vybraná sudová a tanková piva v průměru o 2,9 procenta. Zdůvodnily to citelným nárůstem cen některých klíčových vstupů, hlavně vody, energií i ropy. Svou produkci nejspíš zdraží také Pivovar Ferdinand v Benešově, nevyloučil to ani náchodský Primátor a Bernard u sudových druhů. Ceny naopak chtějí letos udržet Budvar nebo Svijany. Další velká skupina, Heineken, do níž patří hlavně značky Krušovice, Starobrno, Zlatopramen nebo Hostan, se zatím k vývoji cen nevyjádřila.

Prazdroj zdražil čepovaná piva poprvé od roku 2018. Po tři roky, kdy inflace kumulovaně přesáhla osm procent (loni činila 3,2 procenta), držel podle mluvčího Zdeňka Kováře ceny na stejné úrovni, aby se sektor hospod a restaurací dokázal vyrovnat se změnami, které ho postihly. "Šlo o důsledky zavedení regulací, jako jsou EET, zákaz kouření i dopady pandemie," řekl. Do podpory restaurací investoval za více než 12 měsíců přes půl miliardy korun, a to do bezplatné výměny prošlého piva, odložení plateb hostinským, investic do předzahrádek a vybavení.

Prazdroj prodal loni v tuzemsku a v zahraničí téměř 11,2 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,2 procenta méně. Prodej v ČR klesl meziročně o osm procent na 6,69 milionu hl. Prazdroj je největší pivovarnickou skupinou v ČR, od roku 2017 ho vlastní japonská skupina Asahi.

Zpráva z Plzeňského Prazdroje nepotěší pivaře. Ode dneška zdražuje pivo v průměru o tři procenta. Zvýšení cen se dotkne většiny produktů, v průměru jde o 46 haléřů na půllitr. Poprvé po třech letech se to týká také čepovaných piv.

Zdražení plzeňského gigantu v minulých letech kopírovala většina větších českých pivovarů a tak se k němu zřejmě v nejbližší době přidají. Prazdroj zdražil čepovaná piva poprvé od roku 2018.

Pivovar, který produkuje značky Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Birell, se během rok trvající pandemie silně potýkal s omezeními provozu hospod a restaurací, kde se v běžné době vyčepují v průměru čtyři z deseti vypitých piv z jeho portfolia a zbytek se prodá v obchodech. „Přesto i letos pokračujeme v investicích do výroby v celkové výši jedné miliardy korun. Dokončili jsme novou varnu v Nošovicích, rozšiřujeme skladovací prostory v Plzni a navyšujeme varní kapacitu v Popovicích. Po celou dobu trvání pandemie klademe hlavní důraz na bezpečnost našich pracovníků a zachovali jsme plnou zaměstnanost,“ řekl mluvčí skupiny Zdeněk Kovář.

Do podpory restaurací investoval Prazdroj za více než 12 měsíců přes půl miliardy korun, a to do bezplatné výměny prošlého piva, odložení plateb hostinským, investic do předzahrádek a vybavení a distribuce „odnosek“ na čepované pivo s sebou.

Prazdroji klesl loni čistý zisk o pětinu na 3,8 miliardy korun. Tržby se meziročně snížily o více než miliardu korun na téměř 16 miliard korun. Hlavním důvodem nižších hospodářských výsledků bylo dlouhodobé uzavření pivnic vinou pandemie, a s tím spojený nižší prodej piv. Pivovar prodal loni v tuzemsku a v zahraničí téměř 11,2 milionu hektolitrů piva, meziročně o 4,2 procenta méně.

Na konci prázdnin proběhla tradiční sklizeň žateckého chmele. Chmele, který pro výrobu piva používá také národní pivovar Budějovický Budvar. Jak letošní úroda dopadla? Podle čeho se pozná, že je sklizený chmel kvalitní, a proč používá Budvar zrovna ten Žatce? Na to jsme se zeptali vrchního sládka pivovaru Adama Brože.

Nenahraditelný poloraný červeňák
Když jsou hlávky chmele uzavřené, mají krásnou žlutozelenou barvu, lesknou se a jsou při zmáčknutí pružné, nastává období sklizně. Na Žatecku začala tato doba na konci srpna. „Letošní sklizeň dopadla relativně dobře, ze sklizeného množství žateckého chmele půjdou vybrat velmi kvalitní šarže pro výrobu tradičního ležáku,“ pochvaluje si vrchní sládek Budějovického Budvaru Adam Brož.

Pro jeho výrobu totiž používá budějcký pivovar výhradně Žatecký poloraný červeňák, a to v podobě celých lisovaných hlávek. „Jedině tato forma chmelení zajistí plnou dávku všech užitečných chmelových látek do vyráběného piva,“ vysvětluje sládek. Zvlášť důležité je to podle něj u této odrůdy chmele, která je aromatická s velmi jemnou hořkostí. „Tato kombinace je také odpovědí, proč je v originálním budvarském ležáku nenahraditelná,“ dodává Brož.

Důležitý je vzhled, barva a vůně
Kromě poloraného červeňáku pracuje Budvar také s žateckou odrůdou zvanou Agnus. Tu najdeme v budvarské hořké „třiatřicítce“. „Chmel odjinud, než z žatecké oblasti, přichází na řadu jen v limitovaných pivech, která umožňují odvážně si hrát s různými cizími odrůdami,“ vysvětluje vrchní sládek.

A podle čeho se pozná, že je sklizený chmel opravdu kvalitní? Podle Adama Brože se hodnotí hlavně vzhled, barva hlávek a vůně. „Laboratorně se pak hodnotí obsah hořkých látek, také obsah a složení silic – látek, které udělují chmelu, a následně pivu, specifickou vůni,“ upřesňuje s tím, že pro Budějovický Budvar se vybírají zdravé, dobře vyvinuté, zelené, voňavé hlávky žateckého chmele s patřičným obsahem jemné hořkosti.

Světlá výčepní desítka stanula na stupních vítězů v tuzemské degustační soutěži Pivo České republiky 2021 a pro Pivovar Samson vybojovala stříbrnou medaili. Druhá největší degustační soutěž u nás má tradici již 25 let. Každoroční klání se konalo jako součást Mezinárodního pivního festivalu XXXI – 2021 v Českých Budějovicích.

Degustační soutěž proběhla pod dohledem renomovaných garančních a certifikačních autorit. Soutěžilo se ve 39 kategoriích a Samson desítka uspěla v kategorii Světlé výčepní pivo. Pivovar Samson v soutěžích kvality uspěl po rozsáhlé modernizaci provozu již poněkolikáté.

"V nedávné době uspěla naše piva na mezinárodním poli v Londýně v soutěži World Beer Awards, nyní slavíme úspěchy i u nás. Stříbrná pečeť dokazuje, že jsme hrdým konkurentem českým pivům, která jsou celosvětově uznávaná. Takového uznání si velmi vážíme,“ říká generální ředitel Pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Pivovar Samson si z mezinárodního degustačního klání World Beer Awards letos odvezl medailí hned pět. Oceněn byl speciál BOCK, Samson ležák jedenáctka i tradiční dvanáctka, dále Nachmelený ležák a z nízkoalkoholických piv Pito. Světlá desítka v degustačních soutěžích uspěla letos poprvé.

"Dlouhodobě se zaměřujeme na modernizaci výroby, která by nám měla zajistit stálou a konzistentní produkci dobrého piva. Ocenění v degustační soutěži nám dělá radost, ale bereme ho také jako velký závazek, abychom tuto kvalitu piva udrželi,“ doplňuje manažerka kvality Pivovaru Samson Martina Lustová.

"Naše desítka je jednoduše klasika. Je nutné dbát na nejpřísnější dodržování technologických postupů a správně vybalancovat chuť. Uznání v degustační soutěži je pro nás motivací do budoucna a nesmírně si jej vážíme,“ tvrdí sládek Pivovaru Samson Radim Lavička.

Pivovar Samson s.r.o. patří do společnosti AB InBev, která je největším světovým výrobcem piva. Mezi další značky tohoto koncernu patří například Stella Artois, Corona, Leffe či Beck´s. Samson je nejstarším českobudějovickým pivovarem, což hrdě zdůrazňuje i na svých nových etiketách. Stabilně vysokou kvalitu produkce Pivovaru Samson dokazují mnohá ocenění z prestižních degustačních soutěží. Čelní příčky ve svých kategoriích získává Samson nejen opakovaně v Londýně na World Beer Awards, ale ceny si dále přivezl z Austrálie (Australian International Beer Awards), Belgie (Brussels Beer Challenge) a soutěží Pivo České republiky či z degustací českých pivních znalců v rámci První pivní extraligy.

Říká se jim létající nebo kočovné pivovary. Nemají vlastní vybavení a jejich sládci vaří pivo v pronajatých prostorách. V Česku je většinou provozují nadšenci, kteří nemají peníze, aby si postavili vlastní kamenný pivovar, zato mají spoustu nápadů a energie pro rozvíjení vlastní značky.

Cestu, jak vařit pivo bez vlastního pivovaru, našli Karolína a Jiří Chroustovští, zakladatelé létajícího pivovaru Chroust. „Můžeme si říkat třeba kukaččí pivovar,“ směje se nakažlivě ženská polovina páru. S manželem zakoupili vlastní tanky na kvašení a ležení piva a mají je natrvalo umístěny v nové budově řemeslného pivovaru Clock ve východočeském Potštejně. Na nejbližších pět let mají garanci, že budou mít kde vařit. Věc, kterou jim kolegové z jiných létajících pivovarů mohou jen závidět. Milovníci chroustích speciálů, mezi nimiž lze nalézt zakalená piva stylu NEIPA, hořký IPA nebo kyseláče s přídavkem ovoce, nemusí mít obavy, že by svou oblíbenou značku ve specializovaných hospodách a pivotékách nenalezli.

„Když se v jedné domácnosti sejde sládková a pivní nadšenec, nemůže to dopadnout jinak než cirhózou jater nebo pivovarem,“ píšou o sobě na webových stránkách. Karolína vystudovala pivovarnictví na pražské škole v Podskalské a první kroky dělala v dnes známém plzeňském pivovaru Raven. „Byl to právě spolumajitel Ravenu, kdo mě přivedl na myšlenku, že bychom mohli založit létající pivovar a dělat vlastní recepty,“ říká.

A tak se v prosinci 2016 v pražské pivnici Dno pytle dočkal slavnostní premiéry pivovar Chroust. „Uvařili jsme úplnou novinku, čokoládovo‑kokosový stout. Akorát teda ta čokoláda tam moc cítit nebyla,“ přiznává Jirka (tituluje se tak i v obchodním styku). „Ale nikomu to nevadilo, hlavně proto, že tehdy málokdo věděl, jak to má chutnat. Takže večírek to byl velmi fajn,“ směje se partnerka. Tak začala pětiletá cesta po malých i větších pivovarech.

Přátelská symbióza
Pro start létajícího pivovaru jsou zapotřebí jen vlastní sudy a dodávka na rozvoz. A pak je nutné najít pivovar s volnou kapacitou. „Potom už je to na domluvě. Je to v rozpětí od – řekněte, kdy budete mít volnou varnu, my si to uvaříme, odkvasíme, stočíme do sudů – až po – tady máte suroviny a recept, uvařte to sami, když budete mít volno, vždyť už jste to stokrát dělali,“ vysvětluje Karolína. Podle Jirky byla obrovská výhoda, že obor vystudovala. Kdyby museli čekat, až bude mít čas místní sládek, bylo by to složitější. „Taky jsme ve spoustě pivovarů byli první, kdo vařil některý méně známý pivní styl. Kdybych to neuměla, vařit bych tam nemohla. Oni se učili od nás, my od nich. Vždy to byla přátelská symbióza.“

Chroustovští brzy začali narážet na limity, které vaření v cizích pivovarech má. „První rok jsme uvařili jen jednu várku. Další rok to byl dvojnásobek a od roku 2018 jsme mohli vařit v pivovaru v Zichovci už docela ve velkém a se skvělým vybavením. Oni dělají výborná piva. Takže jsme vařili nějakých 600 až 700 hektolitrů. Jenže potom Zichovec přestal mít místo na létající pivovary, takže jsme začali stagnovat s výstavem. Vařili jsme současně ve třech pivovarech a ty se ještě taky docela často měnily,“ vzpomíná Jiří.

„Bylo to dost šílené, měli jsme roztahané suroviny na třech místech, už jenom evidovat, co je kde, nebylo jednoduché. A do toho jsme všechno pivo, které jsme stáčeli do lahví, vozili do Zichovce, protože tam měli nejlepší stáčecí linku a my jsme chtěli, aby se naše pivo k zákazníkům dostalo maximálně kvalitní,“ dodává Karolína.

Až se jednou stalo, že pivo na prodej neměli. „Prostě se to tak sešlo, že najednou nebylo nikde místo. Bylo léto, takže pivovary potřebovaly vařit vlastní pivo, a my jsme ostrouhali a museli jen čekat, až dozraje další várka. To bylo dost nepříjemné, už jsme měli prvního zaměstnance, pronajaté sklady, jen v nich nic nebylo. To jsem si i říkala, jestli se na to nemáme vyprdnout,“ zvážní jindy veselá odbornice.

Pivovarský provoz není jen samotné vaření, to trvá jen pár hodin. Pak je ochlazená mladina přečerpána do cylindrických tanků, kde odkvasí a následně musí alespoň dva týdny ležet, než je možné pivo stočit do sudů, lahví a plechovek. To se týká piv horního kvašení, jako jsou aly, populární India Pale Ale (IPA) nebo kyseláče. Tedy styly, na které se Chroust specializuje. Při vaření klasických ležáků se doba ležení prodlužuje o další dva týdny. Úzkým hrdlem pivovarnictví jsou právě ležákové tanky. Nejsou nejlevnější a většina minipivovarů má omezené možnosti, kam je umístit. „Takže jsme přemýšleli, jak se k někomu nasáčkovat tak, aby nám po roce nemohl říct – sorry, ale už nemáme místo,“ vysvětluje Karolína.

„Pak jsem se dozvěděl, že kluci z Clocku budou mít novou varnu na 35 hektolitrů. Dají se vařit i čtyři várky denně, takže až 130 hektolitrů. Ročně to může být 40 tisíc hektolitrů. Věděl jsem, že s kapacitou varny problém nebude. Ale v pivovarech bývá problém s tanky, že to pivo není kam dát. Tak jsem si říkal, že když budeme mít vlastní tanky, budeme mít vždycky místo. Začali jsme se bavit s kluky, kterým to také dávalo smysl,“ popisuje muž proces, jak dospěli do současného stavu.

Začít je už těžší
Zájem měli i v Potštejně. „Když jsme začali projektovat nový pivovar, bylo nám jasné, že nevyužijeme plnou kapacitu hned od začátku. Tak jsem si říkal, že by bylo dobré si někoho zaháčkovat, aby nám pomohl s využitím té technologie,“ vysvětluje spoluzakladatel Clocku a ředitel pivovaru Jiří Andrš. „Chroust nám byl nejsympatičtější, jsme podobně staří, líbí se nám jejich piva, a tak jsme je oslovili. Jim se to taky líbilo, protože teď mají na pět let jistotu. Pro nás to znamená, že se udělá o 1500 hektolitrů ročně více a to je pro nás také výhodné. Lidi se nenudí a využívá se technologie.“ Takže nyní v nové budově Clocku stojí i pět tanků, které patří Chroustu. Pořizovací cena se pohybovala kolem dvou milionů korun.

Je tu také perspektiva prodloužit smlouvu i po uplynutí pěti let. Clock totiž neplánuje, že by využil kapacitu varny naplno. „My jsme v roce 2019 vařili pět tisíc hektolitrů, což bylo maximum na staré varně. Pokud všechno bude v pořádku, budou otevřené hospody, mohli bychom se dostat k deseti tisícům. V zásadě počítám do budoucna s výstavem patnáct tisíc, ale to už bude strop. Nechceme být větší. Bavili jsme se o tom se sládkem, se kterým jsme Clock založili, a nechceme víc. Protože to by znamenalo přijmout další zaměstnance, ale my bychom to chtěli udržet jako rodinný podnik, kde se lidi znají, a ne abychom se střídali na nočních a denních směnách a sotva se znali jménem,“ říká Andrš.

Jakkoliv v Česku stále trvá boom řemeslných pivovarů, producenti vyhlížejí okamžik, kdy trh bude nasycen, a ten se podle odhadů začíná blížit. „Musíme rozlišovat restaurační pivovary a produkční, tedy ty, které chtějí zásobovat hospody a pivotéky. V případě restauračních pivovarů podle mě žádný limit není. Když se někde uživí hospoda, tak se tam uživí i pivovar. Ale u těch produkčních už je to složitější,“ vysvětluje Chroustovský.

Jirka s Karolínou začínali před sedmi lety a teď už to je těžší, zejména s relativně malým zařízením. Velké pivovary investovaly značné částky do technologií a mají velký výstav. „Malý konkurent nebude mít peníze na kvalitní stáčecí linku, takže to pivo bude mít o něco horší kvalitu, byť v samotném pivovaru může být skvělé,“ říká on.

Ne každý, kdo chce začít, je rovnou odborníkem, a dobrých sládků je nedostatek. „Hodně pivovarů má pocit, že najdou kvalitního člověka někde na ulici nebo přeučí kuchaře. Jenže takhle to není. Chybí kvalifikovaní lidé, kteří by si byli schopni přečíst knížku v angličtině, jak uvařit opravdovou americkou ipu, a po večerech se vzdělávali,“ říká ta, která to zvládne.

Stovky pivovarnických znalců a sládků degustovaly v minulých dnech vzorky piv z celé České republiky. V sobotu odpoledne pak byly na základě těchto degustací na Mezinárodním pivním festivalu uděleny tradiční pivovarnické ceny: Zlatá pivní pečeť a Pivo České republiky 2021. V tvrdé konkurenci zazářil také nově otevřený Pivovar Choceň.

Choceňský pivovar Splávek, který funguje teprve od července, v minulém týdnu uspěl na Mezinárodním pivovarském festivalu.

Na výsledkové listině se totiž Choceňské pivo umístilo na pomyslné bedně. Výčepní pivo Splávek 10% získalo bronzové místo. Bramborová medaile pak patřila světlému ležáku Splávek 12%

Cenu v Českých Budějovicích přebral osobně choceňský sládek Jiří Hrbáček a Jiří Karlík – spolumajitel Pivovaru Choceň.

Za speciální piva z krajové produkce zájemci zaplatí víc. Větší pivovary ceny piva už také zvýšily. Plánují to udělat i ty menší. Pivaři chtějí udržet kvalitu a musí se vyrovnat s menším zájmem o pivo v hospodách.

O tři až sedm procent zvýšily od září ceny velké pivovary z regionu, Holba, Litovel nebo Zubr, které kvůli změnám v chování zákazníků během pandemie musely změnit svou nabídku. Dominantní pozici místo sudů převzaly lahve a plechovky.

Držela se cena
Se zdražením, byť menším, ale v nejbližší době počítají i minipivovary. Příčinou zvýšení cen je všeobecné zdražování a inflace.

„Vzhledem k rostoucím cenám vstupních surovin, energií, služeb, ale i obalového materiálu, jsme od září zvýšili ceny,“ potvrdil ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček.

Pivo podle něho muselo podražit, aby bylo možné udržet kvalitu. „Chceme vařit kvalitní pivo tradičními postupy a s dlouhým zráním v ležáckých sklepech. Díky úpravě cen můžeme pracovat s vybranými tuzemskými chmely i slady od místních zemědělců a pěstitelů,“ řekl Hyneček.

Výrobci upozorňují, že ceny nezvedali i několik let. „U nás k jejich úpravě dochází po více než dvou a půl letech,“ nastínil ředitel pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

A ještě déle se nezdražovalo v některých menších pivovarech. „Ceny jsme nezvedali čtyři roky,“ sdělil třeba spolumajitel Pivovaru Jadrníček z Náměště na Hané Luboš Jadrníček.

„Letos jsem se snažili ještě nezdražovat, ale i my budeme nuceni od Nového roku ceny zvýšit zhruba o pět procent,“ dodal.

Trojice velkých regionálních pivovarů Holba, Zubr a Litovel se kvůli zvýšení konkurenceschopnosti spojí od 1. října a vytvoří akciovou společnost Pivovary CZ Group.

Se současnou situací chtějí bojovat i uváděním nových a speciálních piv, ať už nyní k příležitosti zítřejšího svátku patrona piva svatého Václava, tak třeba i vánočních svátků.

„Připravujeme Sváteční Horský ležák, který bude k dostání v dárkovém balení, stejně jako naše Holba Keprník,“ nastínil například Zíka.

Sudové pivo o půlku dráž než lahve
Z údajů regionálních pivovarů vyplývá, že aktuálně je možné koupit půllitr piva v lahvi z velkopivovaru v Olomouckém kraji za 15 až 16 korun, ale ze sudu už za 30 až 35 korun.

V minipivovarech je navíc lahvové pivo dražší, stojí zhruba 30 až 60 korun, naopak ze sudu je většinou levnější s cenou od 19 do 35 korun.

Spotřeba piva se v minulé sezoně kvůli koronavirové pandemii výrazně propadla, podle Českého svazu pivovarů a sladoven byla nejnižší za posledních šedesát let.

Lidé se do hospod stále nehrnou
Zároveň se kvůli zavřeným restauracím a hospodám změnila také poptávka. „Došlo ke znatelnému příklonu konzumentů k lahvovému a plechovkovému pivu na úkor sudového,“ uvedl ředitel Pivovaru Litovel Hyneček.

Pivovary musely na změnu situace reagovat. „Bylo nutné se přeorientovat na jiné typy obalů a rozšiřovat distribuci v maloobchodě. Přitom před pandemií jsme stáčeli zhruba šedesát procent produkce do sudů. Pro náš pivovar to znamenalo poměrně velké změny,“ sdělil ředitel pivovaru Zubr Pluháček.

Letošní sezona se podle pivovarů oproti té minulé zlepšila a situace se pomalu vrací zpět do stavu před pandemií, zatím ho ale ještě nedosáhla.

„Od jarního otevření provozoven opět postupně narůstá zájem o sudové pivo, ale na stejných číslech jako v roce 2019 ještě nejsme,“ přiblížil Pluháček.

Podle ředitelů pivovarů je vidět, že se lidé do hospod ještě úplně nevrátili a pijí raději doma.

„Vidíme velký nárůst prodeje menších deseti- nebo patnáctilitrových sudů na domácí popíjení,“ vyzdvihl například Jadrníček.

A potvrzuje to i ředitel Pivovaru Holba Vladimír Zíka. „Vzrostla obliba koupit si sud do garáže a popíjet ho s přáteli, čímž si lidé částečně vynahradí atmosféru hospody,“ řekl.

Novinky chystají i menší pivovary. „Rozhodně plánujeme nové sváteční zimní pivo a také oživení a rozšíření našeho internetového obchodu,“ sdělil sládek a spolumajitel minipivovaru Hanácký pivovar Pavel Hanuštiak.

Také Pivovar Jadrníček má v plánu několik speciálních druhů piv. „Třeba Medové, šestnáctistupňové a světlý Vánoční speciál,“ prozradil své úmysly jeho spolumajitel s tím, že chce rovněž rozšířit prodej i do větších měst na Moravě, jako je Brno či Ostrava. „Teď totiž převážně dodáváme, jak se říká lidově, okolo komína,“ dodal.

Finští dovozci a dosavadní specialisté na český ležák navštívili ve dnech 22. - 24. 9. 2021 vybrané minipivovary v ČR za účelem rozšíření svého sortimentu jak o nové značky, tak i o další, moderní druhy českého piva, zejména tzv „craft beers“. Takto inovovaná nabídka by měla nejen zachytit nynější rostoucí poptávku po pivních produktech, ale též lépe odpovídat dlouhodobě se měnícím spotřebitelským preferencím jak ve finské maloobchodní síti, tak i v restauracích a hospodách.

Velvyslanectví ČR v Helsinkách zorganizovalo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR třídenní návštěvu vybraných středočeských minipivovarů zaměřenou na podporu exportu jejich piv do finských obchodů i restaurací. Pětičlenná delegace se skládala ze zástupců čtyř největších finských importérů českého piva (Servaali, Momentin Group, Brew Seeker, Momentin Baltics), segmentu HoReCa (Momentin Restaurants) a jednoho z nejznámějších finských „pivních“ novinářských guru Heikki Kähkönena, spolumajitele finského nejčtenějšího online časopisu Viisi Tähteä se sto tisíci čtenáři měsíčně.

Během Svatováclavské slavnosti českého piva 2021 v Národním domě na Vinohradech se finští importéři setkali se zástupci vybraných českých pivovarů (Lobkowicz, Kutná hora, Starobrno, Krušovice, Březňák, Platan), jakož i vedením Ministerstva zemědělství, Českého svazu pivovarů a sladoven a Českomoravského svazu minipivovarů. Během následující dvoudenní cesty se členové delegace seznámili s technologickými postupy a výrobou šesti středočeských minipivovarů: Antoš ve Slaném, v jehož dvou provozech byla během posledních jedenácti let úspěšně obnovena pětisetletá tradice vaření slánského piva, Zichovec, který začal s výrobou piva před pěti lety v budově bývalé tankové střelnice lounských kasáren, Vinohradský pivovar, kde byla tradice piva sahající až do r. 1893 obnovena v roce 2013, Libertas, jehož specialitou jsou silná piva zrající v dřevěných sudech po skotské whisky či americkém bourbonu, Uhříněves, na jehož třísetletou historii navázali obnovením provozu v roce 2015 potomci bývalých vlastníků pivovaru, renomovaných pražských sládků a úspěšných restauratérů a mezi jehož speciality se řadí například podzimní kaštanové pivo, PANACZECH, jehož produkty majitelé pojmenovali po bozích ze severské mytologie (Thor, Loki, Freya aj.)

Finští exportéři ochutnali celou řadu vzorků od lagerů přes pšeničné pivo až po speciality pro českou pivní produkci trochu netradiční: American Pale Ale, India Pale Ale, India Pale Lager či nealkoholické a ovocné pivo. Kromě samotné chuti finští partneři ocenili technologickou vyspělost a řízení kvality výroby českých minipivovarů, stejně jako další parametry, které jsou příslibem navázání dlouhodobé exportní spolupráce se zemí, kde je tradiční české pivo velmi oblíbené, avšak méně známá speciální ručně vyráběná piva ve zdejší nabídce zatím citelně chybí.

Jana Arhio, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Helsinkách

Pivovar Dudák slaví další úspěch na významné pivní přehlídce. Světlá dvanáctka Otavský zlatý skončila třetí v kategorii světlý ležák Premium na prestižní degustační soutěži Pivo České republiky. „Medailové umístění Otavského zlatého nám v pivovaru udělalo velkou radost. Jedná se o naše nejvíc hořké pivo chmelené pouze českými odrůdami chmele Agnus a Žatecký poloraný červeňák," uvádí sládek pivovaru Vlastimil Matej.

Odborná soutěž Pivo České republiky se letos koná v Českých Budějovicích v rámci již 31. ročníku Mezinárodního pivní festivalu. V kategorii světlý ležák Premium soutěžilo 28 vzorků piva a hodnotili je desítky českých sládků z pivovarů i minipivovarů.

Strakonický pivovar sbírá úspěchy na degustačních soutěžích pravidelně. Například na žatecké Dočesné v roce 2019 získala strakonická jedenáctka první místo. Na jedné z našich nejvýznamnějších odborných přehlídek, která má ve svém podtitulu, že se jedná o největší slavnosti chmele v Evropské unii, slavila polotmavá třináctka Klostermann vítězství v roce 2015, o rok později skončila na třetím místě. Teď se tedy zařadil do úspěšné série Otavský zlatý.

Za nového prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů zvolila večrejší valná hromada Michala Voldřicha z Pivovarského dvoru Zvíkov. Po deseti letech vystřídá ve vedení Jana Šuráně, který byl v čele svazu od jeho vzniku. Pro zvolení Voldřicha bylo všech 64 přítomných členů svazu. Místopředsedy svazu se stali Radovan Koudelka ze Zámku Zábřeh - Ostrava a Miloš Hrabák z Pivovaru Welzl Zábřeh.

Svaz minipivovarů je členem i tzv. velkého svazu, tedy Českého svazu pivovarů a sladoven, kam patří největší čeští výrobci, jako jsou Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen a většina velkých producentů. Minipivovar může ročně vyrobit maximálně 10.000 hektolitrů piva, přičemž na toto množství se vztahuje nejnižší spotřební daň. Pokud by vyrobil více, již o minipivovar nejde. Výroba piva z nejmenších pivovarů je v ČR dlouhodobě kolem několika procent z celkového výstavu.

Nově se do svazu přidalo několik minipivovarů, například Červený Vlk z Božího Daru, Rodinný pivovar Švihov, Pivovar Poděbradský Zdroj, experimentální minipivovar z Plzně Proud, který patří pod Plzeňský Prazdroj, nebo texaský sládek Colin Brown, který se přestěhoval z USA do Prahy. V příštím roce plánuje s manželkou otevřít v hlavním městě pivovar Vždycky dobrý. Celkem jde o 15 nových členů.

Počty minipivovarů v loňském roce navzdory pandemii neklesly. Sice jich pět zavřelo a 20 omezilo provoz, naopak 29 jich zahájilo činnost. Většinou šlo o již déle připravované projekty. Letos jich otevřelo nejspíš šest, celkem jich tak je 483.

Nový šéf minipivovarů: Daně už nikdo nesníží, chceme méně administrativy
Daně pivovarům už nikdo nesníží, svaz minipivovarů se ale bude snažit při komunikaci se státem o úlevy v administrativě, řekl těsně po svém zvolení ČTK nový prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich. Chce pracovat na vzdělávání veřejnosti o pivovarském oboru.

"Každý by měl rád nižší daně a určitě bych chtěl, aby se nic neměnilo nahoru. Ale ruku na srdce - v této situaci, kdy je kasa vysypaná, příliš nevěřím tomu, že by mohlo dojít k nějakému snížení daňové zátěže. Budeme rádi, když se nebude dále zvyšovat, budeme rádi, když se vyřeší jiné úkoly jako snížení administrativy - to je vyloženě papírařina, je to šílené a obor to zatěžuje velice," řekl nový prezident.

Podle něj by se svaz neměl snažit mít co nejvíce členů, pokud nebudou aktivní. "Nejde o množství, ale o kvalitu. V případě, že budeme mít člena, který je naprosto pasivní a nepřijede ani na valnou hromadu, nereaguje na žádnou věc a dokonce nezaplatí příspěvek, tak takové členy nepotřebujeme," doplnil.

Voldřich také bude usilovat o drobné změny legislativy ohledně názvosloví pivních stylů. Dlouhodobě se svaz snaží o větší specifičnost některých názvů, v legislativě například chybí název piva "ale", místo toho je tam kategorie "plných piv" pro svrchně kvašené 11 a 12stupňové nápoje. "Některé názvy jsou kompromisem, který vyplynul z legislativy, protože strašně dlouho trvalo, než se to prosadilo. Do budoucna nebude vývoj tak dramatický, ale schválená verze není nejšťastnější. Bude potřeba novela, aby to bylo pro lidi srozumitelnější," řekl prezident.

Členové svazu by si podle něj měli uvědomit, že bez jejich aktivity se nic neudělá. "Představa některých členů, ale i nečlenů, že svaz je nějaké generální ředitelství, které rozhoduje nebo zařídí, nakoupí za ostatní a podobně, není reálná. Je to vlastně společenství konkurentů, kteří mají společný zájem - a to v oboru vzdělávání a společné spolupráce se státem," uzavřel.