Novinky a zajímavosti ze světa piva

Máme tady léto, slunce pálí, láká k vodě nebo za pohodou na letní festivaly. Ke všem krásám tohoto času přijde vhod možnost hasit žízeň Jarošovským Letňákem s vyšší hořkostí, plnou chutí a neodolatelnou pěnou!

Jarošovský Letňák 11% je totiž uvařen podle vlastní receptury, ze tří druhů sladu a vybraných chmelů. Inspirací sládka pro toto pivo byl pivní styl Summer ALE.

"Je to svěží pivo, vařené infuzním způsobem a zakvašené svrchními kvasnicemi. Vyjma chmelení na varně zde bylo použito i chmelení za studena," vysvětluje Milan Esender, vrchní sládek. "Očekávejte velmi dobrou pitelnost, se svěží, ovocně-kvasnicovou vůní. Po napití je dobře rozpoznatelná chuť jahod, malin a melounu. Střední říz a nižší pěnivost pak jen podtrhují zvolený pivní styl," dodává sládek.

Na přelomu prázdnin se těšte na Letní filmovou školu, kde kvalitu filmové produkce podtrhnou produkty z Jarošovského pivovaru.

Po dvouleté pauze způsobené epidemií koronaviru se uskutečnily ve Svijanském Újezdu v sobotu 16. července nejstarší a jedny z největších pivních slavností v republice. Třiatřicátý ročník tradičních Slavností svijanského piva nabídly hudbu různých žánrů, atrakce a bohaté občerstvení.

Z více než stovky píp teklo 14 různých svijanských piv, nechyběla ani pivní zmrzlina či nealkoholické limonády. Na akci dorazilo více než čtyři tisíce návštěvníků. Hudební program odstartoval písničkář Pokáč, během dne se na centrálním ozvučeném pódiu vystřídaly skupiny Dymytry, Rimotris, České srdce, Jiří Schelinger Memory Band či zpěvačka Barbora Poláková.

Pivní nadšenci si mohli vyzkoušet svůj um i na řízených pivních degustacích nebo se učit čepovat pivo jako profesionál se školiteli Pivovaru Svijany. Stánky, v nichž se čepoval mimo jiné tankový prémiový ležák „450“, nový „svijanský klenot“ Šlik nebo unikátní svijanská Dvacítka, byly v neustálém obležení. „Celkem letos žízniví návštěvníci vypili asi 26 tisíc půllitrů,“ informoval obchodní ředitel pivovaru Vratislav Žitka. „Skvěle se osvědčila i nabídka míchaných nápojů z nealkoholického piva, a to Svijanský Vozka Černý rybíz a Limetka a Svijanský Vozka Yuzu a Bergamot,“ dodal s tím, že zájem byl i o limonády Svijanela ve čtyřech různých příchutích.

Na samotné akci se nepodílejí jen zaměstnanci pivovaru, ale také obyvatelé obce, dobrovolní hasiči a další přátelé akce. Pivovar má na starosti technické zázemí a kompletní pivní logistiku, obec zajišťuje hudební dramaturgii, přípravu areálu, gastro stánky a mnoho dalšího. „Věřím, že se nám na koupališti jako vždy podařilo vytvořit neopakovatelnou atmosféru a ukázat, že léto, zábava a naše pivo jdou perfektně k sobě. A samozřejmě také to, že nad správně ošetřené a natočené pivo není,“ zdůraznil ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík.

Termín dalšího ročníku slavností byl stanoven na 15. července 2023. „Budou určitě ještě zábavnější a už teď se na ně moc těšíme,“ doplnila starostka Svijanského Újezdu Petra Bursová.

Volba sládků – program společnosti Plzeňský Prazdroj nabízí v červenci ve více než tisíci restauracích, v celé ČR a na Slovensku, unikátní slovenské pivo Dobrodruh. Toto pivo typu India Pale Lager je výsledkem spolupráce sládků Pivovaru Šariš s inovátory z piešťanského minipivovaru ŽiWell.

Volba sládků, speciální program Plzeňského Prazdroje, již sedm let obohacuje českou pivní kulturu a servíruje milovníkům piva bohatý výběr chutí. V červenci nabídne pivo uvařené sládky Pivovaru Šariš a minipivovaru ŽiWell z Piešťan. Nese název Dobrodruh na počest cestovatele Mórice Beňovského, rodáka z Vrbového u Piešťan, který se v 18.století stal králem Madagaskaru.

Receptura se vymýšlela za velice úzké spolupráce sládků obou pivovarů a vzniklo tak osvěžující, za studena chmelené, letní pivo, ve kterém díky vymražovaným chmelům vynikne chmelové aroma a příjemná hořkost. IPL zářivé barvy se tento měsíc uvařil pro více než 1200 hospod a restaurací v Česku a na Slovensku.

„Rozhodli jsme se obohatit letní nabídku hospod o ukázku umění našich slovenských kolegů. I na Slovensku vznikla v poslední době řada minipivovarů, které přináší na slovenský trh zajímavá kvalitní piva. Pivovar ŽiWell je jedním z těch kreativních, které nabízí nová pojetí i tradičních pivních stylů. Zároveň vyznává zachování „čistoty“ vaření piva, tedy pouze ze surovin, bez užití náhražek, enzymů a umělých konzervantů. Tyto hodnoty byly taky důvodem proč se sládci spojili a uvařili toto skvělé pivo. Jsem přesvědčen, že českým pivařům zachutná stejně jako mně.“ říká sládek programu Volba sládků Tomáš Pokorný.

Dobrodruh je India Pale Lager, který kříží dva známější pivní styly – český ležák a IPA (India Pale Ale). Pivo je vařené jako klasický ležák, ale je chmelené zastudena aromatickými chmely jako IPA. Díky použití vymražovaných chmelů Idaho 7 a Callista je výsledkem pivo s výrazným chmelovým aroma při zachování pitelnosti ležáku. Ve vůni jsou znát piniové a chmelové tóny doplněné o tropické ovoce a citrusy, konkrétně mandarinku.

Toto pivo bude nabízeno pouze čepované a ochutnat jej milovníci piva mohou v některé z více než dvanácti set restaurací a hospod v Čechách i na Slovensku. Fanoušci pestrých pivních chutí najdou nejbližší výčepní místo na stránkách volbasladku.cz .

K létu patří hudební festivaly a k nim i pivo. Jenže kdo letos vyráží za kulturním zážitkem a hodlá se u toho svlažit pěnivým mokem, zaplatí víc. Ani festivalovým akcím se totiž nevyhnulo zdražování piva. Vyplývá to ze zjištění reportérů Deníku, kteří se v posledních dnech vypravili na menší i větší akce po celé České republice.

Například návštěvníci právě končícího festivalu Colours of Ostrava platili za půllitr ležáku 52 korun, kdo se spokojil s výčepní „desítkou“, měl útratu o sedm korun nižší. V letošní festivalové nabídce jde o jakýsi zlatý střed – cena za půllitr dvanáctky se nejčastěji prodává za 50 až 55 korun. Proti poslednímu předpandemickému roku 2019 se cena za půllitr piva na festivalech zvýšila v průměru o pět až deset korun.

Existují však i výraznější odchylky: třeba na vizovickém festivalu Masters of Rock byla letos dvanáctka už za 65 korun, za stejnou cenu pili i návštěvníci plzeňského Metalfestu a obecně nejdražší bývají koncerty světových hvězd. Na červnovém vystoupení kapely Imagine Dragons v Praze – Letňanech stálo točené pivo 80 korun.

Přestože titulárními partnery festivalů většinou bývají větší pivovary, zvyšování cen se nevyhnou ani ti menší. Například na festivalu hudby a malých pivovarů Vesuf u rybníka mezi obcemi Suchý a Velenov na Blanensku se loni představila dvacítka pivovarů. Mezi nimi i létající Boskovický pivovar. Před rokem návštěvníky osvěžil jeho dvanáctistupňový ležák za čtyřicet korun.

Návštěvníků znatelně ubylo
Letos bude stát půllitr už padesátikorunu. „Bohužel jsme museli zdražit. Vše šlo nahoru. Ceny energií, suroviny i práce,“ řekl jednatel a vrchní sládek Boskovického pivovaru Jiří Čejka. „Několik festivalů už máme letos za sebou. Úbytek návštěvníků je z mého pohledu znatelný. Lidé mají asi hlouběji do kapsy a nechce se jim platit vstupné. Ale ti, co dorazí, tak se naopak neomezují a dopřejí si,“ popsal Čejka.

Pořadatelé menších a městských akcí se ale stále snaží držet ceny co nejníže. „Při červencovém festivalu Teplice Free Live byl v naší režii Gambrinus Excelent za 40 korun a Plzeň za 50 korun. Cena byla obdobná jako loni,“ uvedl ředitel Domu kultury Teplice Přemysl Šoba.

Ceny piva na festivalech v zásadě kopírují vývoj v restauracích. I tam podle posledního jarního pivního indexu sestavovaného Deníkem stál půllitr Plzně (ve značkových pivnicích) nejčastěji mezi 54 až 57 korunami. Stále přitom platí, že se tuzemské pivovary snaží vzpamatovat z pandemie a čelí růstu vstupních nákladů. Loni se roční spotřeba piva propadla na historicky pátou nejnižší úroveň od roku 1950. Na osobu se u nás vypilo jen 129 litrů piva. Do budoucna tak chtějí pivovary s hospodskými o zákazníky bojovat zlepšením servisu a nabídky v hospodách.

Plzeňský Prazdroj přestane vyrábět Cider Kingswood, alkoholický nápoj z jablek. Příčinou je dvouletá epidemie koronaviru, během které byly několikrát uzavřeny restaurace. Prodeje nápoje se už nevrátily do úrovně před pandemií. Pivovar se tak soustředí na druhou svou podobnou značku Frisco. Ta by měla být nově k dispozici v sudech. ČTK to řekl marketingový ředitel skupiny Roman Trzaskalik na festivalu Colours of Ostrava.

"Pravděpodobně už počátkem příštího roku dojde k zastavení prodejů," řekl. Hlavní příčinou tohoto rozhodnutí pivovaru je pdole něj koronavirus. "U Kingswoodu jsme měli velké prodeje v restauracích a hospodách. Jejich provozovatelé ale nyní mají strach vzít si cider zpátky. Soustředí se raději na jednu značku piva. Dá se říct, že je obětí koronaviru," řekl.

Pivovar si pak ze dvou značek ciderů vybral Frisco, které se dosud prodávalo výhradně ve skleněných lahvích. "Rozhodli jsme se zachovat značku, která roste," uvedl s tím, že stejně jako Kingswood by v mohl být tento cider dostupný v sudech pro výčepní zařízení. "Na festivalu Colours of Ostrava testujeme jednu takovou variantu," řekl.

Cider je jablečný alkoholický nápoj vyrobený z kvašeného moštu. Podává se s ledem, ale i svařený.

Plzeňský Prazdroj vykázal loni čistý zisk 4,48 miliardy korun, tržby činily 16,3 miliardy Kč. Ve srovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 byl zisk nižší o šest procent a tržby klesly o čtyři procenta. Inflace přitom za roky 2020 a 2021 přesáhla kumulativně sedm procent. Největší pivovar v ČR loni prodal doma i ve světě 11,1 milionu hektolitrů piva, meziročně o 0,3 procenta méně. Za rok 2020 měl čistý zisk 3,8 miliardy a tržby necelých 16 miliard Kč.

Podle vyjádření pivovaru také loni výsledky negativně ovlivnilo uzavření restaurací a další proticovidová opatření. "Oproti předcovidovému období byl loni výrazný propad především u čepovaného piva. Celkově tak naše loňské prodeje na domácím trhu zaostaly dokonce i za rokem 2020 o tři procenta. Na druhé straně, hlavně díky naší trvalé podpoře hospod a restaurací, se nám loni přihlásila řada provozů se zájmem stát se našimi odběrateli," řekl generální ředitel Drago? Constantinescu, který nastoupil do funkce loni 1. června.

Pivovar investuje do podpory hospod a restaurací. "Jen během pandemie jsme tímto směrem investovali několik set milionů korun a naše podpora pokračuje také letos," řekl Constantinescu. Dále podporuje lokální dodavatele surovin, například pěstitele chmele na Žatecku, kde spolu s Microsoftem financuje projekt efektivnějšího zavlažování.

Strakonický pivovar Dudák se loni dostal do čistého zisku 1,3 milionu Kč po předloňské ztrátě 1,1 milionu. Obrat klesl o 2,1 milionu na 82 milionů. Dudák loni uvařil 47 690 hektolitrů, meziročně o 4256 hektolitrů méně. Proti roku 2019 byl výstav nižší o necelých 16 procent. Na výsledcích se druhým rokem projevila covidová pandemie. Většina zisku půjde na pokrytí neuhrazené ztráty minulých let. Vyplývá to z výroční zprávy.

"Do obchodních aktivit se negativně projevila pandemie také v získávání nových zákazníků či nových exportních příležitostí. V době protipandemických vládních opatření, kdy byly zavřené veškeré restaurace a hotely a prodej sudového piva se zastavil, se významně posílil prodej piva lahvového. Důležitou obchodní roli v tomto období sehrála podniková prodejna pivovaru, kde pivovar zaznamenal opět solidní objem prodejů," stojí ve výroční zprávě. V ČR se Dudák zaměřuje hlavně na Pootaví, Šumavu, Prahu a Brno. Malou část produkce vyváží, loni do Maďarska, na Slovensko a Ukrajinu. Lahvové pivo prodává v mnoha českých obchodních řetězcích. Na letošek naplánoval pivovar investice do technologií přes 12 milionů korun, nejvíc za posledních pět let. Kvůli pandemii je v předchozích letech odkládal. Strakonický Dudák je jediný český pivovar, jejž vlastní město. Má zhruba 60 zaměstnanců. Počátky strakonického piva se datují do roku 1308. Várečné právo pak získali obyvatelé 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. Pivovar vznikl v roce 1649. V roce 2004 město koupilo pivovar od státu za 69,2 milionu korun. Radnice si na koupi vzala úvěr, ročně splácí 3,3 milionu korun.*

Dobře živený a svátečně oděný padesátník s vysokým čelem a pečlivě upraveným plnovousem si nahýbá z plného půllitru, jehož dno lehce podpírá levou rukou se zapáleným doutníkem – to je zavedená značka, kterou si už roku 1906 nechal zaregistrovat pivovar ve Velkém Březně.

Ještě před první světovou válkou tvář pivaře pomáhala prodávat pivo v zahraničí – ústecké pivo se vyváželo například do Kapského Města, do Dar Es Salaamu a také ho pily německé jednotky Afrikakorpsu.

Dodnes se etiketa neoprávněně objevuje třeba až v Kostarice a Uruguayi, což současného vlastníka příliš neznepokojuje – je to spíš sběratelská kuriozita. Stopy jihoamerické etikety se přitom dají vysledovat nejspíš k odsunutým sudetským Němcům.

Zato v původní vlasti pivař po znárodňování zmizel. Objevil se jen krátce v období Pražského jara a pak, na pouhých 14 dnů, v roce 1981. Tenkrát plánované hospodářství nějak nezvládlo zajistit dostatek etiket, ale pivo být muselo, a tak se sáhlo do zásob etiket z roku 1968.

Tajemný Dědek Victor Cibich
Úplného vzkříšení se „Dědek“, jak mu ústečtí štamgasti přezdívají, dožil až roku 1990. A marketingová legenda se dočkala i vysvětlení – tvář z etikety totiž patřila existujícímu člověku.

Na to se přitom přišlo úplnou náhodou. Když velkobřezenský pivovar v 90. letech 20. století navštívil jeden z bývalých německých obyvatel a zahlédl starou reklamní ceduli, vyřkl jméno „Cipich“ a vyprávěl, že tenhle pán za propůjčení své tváře reklamě získal od pivovaru doživotní rentu 30 piv týdně.

Jméno bylo zapsáno s ohledem na německý pravopis jako Zippich a ústečtí historici začali pátrat v archivech – jenže o panu Cipichovi ani zmínky. Až kolega ústeckého archiváře Vladimíra Kaisera, Rakušan Hans Peter Hay, narazil na stopu – mimochodem, Březňák mu moc chutnal a dal mu tedy asi správnou inspiraci. Legenda o panu Cipichovi mu uvízla v hlavě. Až ve vídeňských archivech narazil na nositele stejně znějícího jména, který sloužil jako poštmistr ve Velkém Březně, a mohl tedy jako inspirace pro etiketu sloužit.

Ani to ale ještě není konec legendy – až po dalších 15 letech napadlo historika Petra Žižkovského prozkoumat záznamy s českým přepisem stejně znějícího jména. „Dědek“ z etikety konečně dostal občanské jméno – Victor Cibich, rodák z Hustopečí u Brna, který byl přednostou železniční stanice ve Velkém Březně.

A velkobřezenský poštmistr Cibich, kterého našel rakouský historik? Ten se jmenoval Paul a byl to syn pana Victora, přednosty velkobřezenské železniční stanice.

Tradiční etiketa piva Březňák už není jen legendární obchodní značkou. Posloužila také jako doklad složitého, ale vítaného návratu historické paměti do českého pohraničí.

Na počest Victora Cibicha byla dokonce uspořádána konference historiků a pivovar dal pietně upravit opuštěný hrob manželů Cibichových ve Valtířově u Velkého Března. Paní Augusta manžela přežila o 22 let, zemřela v roce 1938. Victor Cibich na nás z etiket Březňáku shlíží dodnes.

Čeští pivovarníci připravili na léto speciální edice piv, sazí hodně na ty s nízkým obsahem alkoholu, případně na ty zcela nealkoholické. A jaké příchutě podle nich budou letos nejpopulárnější?

Český svaz pivovarů a sladoven představil v rámci svého projektu „Kde se pivo vaří“ piva z kategorií silně hořkých, ovocných příchutí a nízko nebo nealkoholických, které se dle dodavatelů speciálně hodí do horkého léta.

Třeba předeslat, že celý projekt Kde se pivo vaří je určen k představování nových trendů, zřejmě i s cílem oslovit ty, kteří jinak pivo (tolik) nepijí. Lze očekávat, že dopad těchto nových piv na byznys pivovarů bude spíše zanedbatelný, a to i přes vyšší cenu těchto nápojů.

Navíc specifické pivní styly byly vždy spíše doménou minipivovarů; je ale pravda, že v podání větších značek jsou pak i na českém trhu nezvyklé pivní styly dostupné plošně.

Okurka, jasmín, rozmarýn…
Co se týče konkrétních produktů zmíněných v projektu, ty celkem odpovídají i tomu, co zřejmě hodlají výrobci více propagovat marketingově.

Začněme nealkoholickými pivy, konkrétně radlery (radlery u nás začaly jako pivní mixy s obsahem kolem 2,5 % alkoholu, ve druhé vlně však se však vrátily v podobě nealkoholické). Vedle obvyklých příchutí citron, pomeranč a grep nyní výrobci rozšiřují sortiment – brusinka a rybíz (Zlatopramen), rybíz a limetka, jablko a hruška, okurka a limetka (vše Staropramen Cool).

Od klasicky nealkoholických do 0,5 % se tyto mixy navíc nyní objevují s 0,0 % alkoholu (k tomu ještě viz dále). Samotné rozšíření sortimentu, tedy příslušných ovocných chutí, je celkem logické – pivní mixy tohoto typu můžeme brát třeba jako analogii ciderů. Chutí lze kombinovat opravdu nekonečně. V různých Zlatopramenech se tak vyskytuje i mandarinka, jasmín, bezový květ nebo rozmarýn; to tedy nenapadlo ani dodavatele ciderů.

Sázka na hořké verze
Co se týče nealkoholických piv, v rámci projektu se zmiňuje též Birell ve verzi speciálně hořké, tedy chmelený za studena a ve stylu IPA. Zde se má zdůrazňovat, že nealko pivo není jen východiskem z nouze a náhražkou pro řidiče nebo antibiotikáře, ale plnohodnotným stylem; tedy tento pohled v ČR asi hned tak nepřevládne. Do stejné kategorie spadá loni představené Královsky hořké nealko (Krušovice, 28 jednotek hořkosti IBU).

Silně hořká piva jsou v kurzu i ve verzích alkoholických. Svaz pivovarů a sladoven zmiňuje Starobrno Bitr a Hořká11 Černá hora. Ty mají 4,6, respektive 4,5 % alkoholu, tedy opět obsah relativně malý – na to, o jaký typ se jedná. Radegast ROG IPA je pivo ve stylu IPA s 50 IBU, alkoholu má opět 4,6 %. Primátor APA má 5 %, ve srovnání se zahraničními pivy těchto pivních stylů tedy opět málo.

Od zrodu plzeňského ležáku uplyne letos v říjnu 180 let. Už teď je v Pivovarském muzeu v Plzni k vidění unikátní výstava zachycující historii této legendy. Jednou z rarit expozice, která potrvá až do 24. února příštího roku, je návrh plakátu z roku 1942. Jeho náčrt je součástí hlavního propagačního motivu výstavy.

„Plakát měl původně provázet sté výročí vzniku měšťanského pivovaru v Plzni v roce 1942. Vlivem válečných událostí se oslavy neuskutečnily. Symbolicky v letošním roce jsme na tento návrh narazili před pár týdny. Našli jsme ho v archivním fondu ve sbírce dokumentace. Byla to náhoda, protože jsme připravovali zajímavosti, které by bylo možné na výstavě použít. Archiv je obrovský. Když jsme procházeli částí, kterou jsme ještě neviděli, narazili jsme právě na tento plakát. Stal se jedním z hlavních vizuálů celé výstavy, neboť pivovar je tu s námi již po dlouhé generace,“ uvedla Anna Peřinová, která výstavu vytvořila společně s Janou Domanickou a Andreou Kolářovou.

Ve vitrínách jsou umístěny třeba láhve Pilsner Urquell od konce 19. století po současnost.

Výstava vznikala v pivovarském archivu několik měsíců a zaměřuje se nejen na nejstarší události a příběhy spojené s pivovarem, ale také na současnou prezentaci pivovaru. Pečlivě byly digitalizovány všechny archivní materiály, ale také vybírány trojrozměrné historické předměty z Pivovarského muzea.

Návštěvníci se tak například dozvědí, jak vypadala nejstarší fotografie zachycující pivovar, původní vstupní brána do pivovaru anebo fotografie chrámového okna z hlavního plzeňského kostela sv. Bartoloměje, která představuje jubilejní dar Měšťanského pivovaru z roku 1892 – barevnou malovanou vitráž. Ta se stala podnětem pro další mecenáše z řad podniků i jednotlivců, takže má kostel všechna okna zdobená originálními uměleckými vitrážemi.

Četné unikátní historické fotografie z Archivu společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. jsou doplněny také exponáty a příběhy dochovanými v pivovarských kronikách. Seznámí návštěvníky s důležitými momenty pivovaru, například s návštěvou císaře Františka Josefa I. nebo stavbou pivovarské Jubilejní brány. K vidění jsou i sběratelské předměty jako nejstarší pivní lahev, hliníkový sud, dosud nevystavené unikátní sklo na pivo Měšťanského pivovaru v Plzni vzniklé před více než sty lety, ale i připomínky nedávných reklamních kampaní.

Nechybí vyobrazení prvních pivovarských budov, které k 50. výročí Měšťanského pivovaru v Plzni nakreslil Václav Kubík. Jedná se o originální perokresbu od tehdejšího zaměstnance pivovaru. Zachycuje jedinou nejstarší známou podobu původního plzeňského pivovaru.

„Návštěvníci si mohou prohlédnout portrét sládka Josefa Grolla, který jsme dosud nevystavovali. A uvidí také výrobky bednářů,“ dodává Peřinová.

Kromě předmětů z dávné historie se veřejnosti prezentují také novější artefakty. K nim patří třeba všechny aukční lahve, které byly za deset let vydražené pro Centrum Paraple. Cena jedné láhve se pohybovala kolem několika set tisíc korun. Raritou jsou i dary, které pivovar poslal papeži v rámci obnovené tradice Velikonočního piva v roce 2011. Jde například o skleněné broušené poháry, měděné vejce či soudek od prazdrojských bednářů.

Přinášíme vám exkluzivní letní rozhovor s "první dámou" pivovaru ZUBR. Nataša Rousková z pivovaru Zubr nám vyprávěla nejen o své práci, ale také o rodinném životě a o vztahu Čechů k pivovarnictví jako k národnímu pokladu. Na zdraví!

Pivovarnictví je svým způsobem odvětvím mužů. Jako rodilá Plzeňačka si však myslím, že to tak úplně pravda není viz marketingová ředitelka Plzeňského prazdroje nebo předsedkyně Českého svazu pivovarů. Jaký je Váš názor?

Musím přiznat, že od té doby, kdy přestaly ženy vařit pivo doma jako nezbytnou součást jídelníčku a výživy celé rodiny, se pivovarnictví u nás stalo a do velké míry stále je doménou mužů. Žen ale pracuje v pivovarnictví poměrně dost, a to i ve výrobě. Jenom nejsou tak vidět. Často pracují na stáčírnách, při kontrole kvality piva v laboratořích a mnohé jako managerky kvality.

Jak jste se na tuto pozici dostala?
Vystudovala jsem Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, tehdy katedru Kvasné chemie a bioinženýrství, jejíž součástí bylo i pivovarnictví. Po jejím absolvování jsem nastoupila do firmy, tehdy ještě socialistické, Severomoravské pivovary a sladovny k. p. Přerov, která sdružovala 7 pivovarů – Přerov, Hanušovice, Litovel, Opava, Ostravar, Radegast a Vsetín. První rok jsem začala pracovat jako podnikový referent THN, potom mikrobiolog a technolog. Po mateřské dovolené jsem v rámci firmy přešla do pivovaru ZUBR v Přerově, kde jsem dodnes. Letos v září to bude již 37 let v pivovarnictví, z toho 24 let ve funkci sládka.

Co musí umět správná sládková?
Každý na to může mít jiný názor. Já si myslím a netýká se to jen žen, že by měla mít dostatečné odborné vzdělání a zkušenosti, musí mít odvahu a chuť hodně pracovat, nic nehrát a musí být i dobrý organizátor a psycholog. A především musí mít ráda pivo. Ideální stav je ten, kdy se vám povolání stane koníčkem a mně se to splnilo.

Jak se Vám daří balancovat čas mezi rodinu a úspěšnou kariéru?
Museli jsme s manželem plánovat a sladit náš pracovní i osobní život. Některé rituály ale byly a jsou nedotknutelné. Třeba společná rodinná dovolená.

Jaký je Váš vztah k pivu?
Pivo mám ráda od A do Z. Zamilovala jsem si ho už jako mladá holka, a tak to zůstalo dodnes. Preferuji ho nejenom mezi alkoholickými nápoji, protože má skvělý poměr všech složek. Od poměrně nízkého obsahu alkoholu přes hořkou a osvěžující chuť, která dobře uhasí žízeň. Mám ráda i celý proces jeho výroby, protože mě neustále zkouší a překvapuje. S pivem rozhodně není nuda.

Co je Vaším receptem na úspěch v pivovarnictví?
Každý si musí svůj vlastní recept najít a vytvořit sám. U mě to byla zásada, že v profesním životě je pivo a jeho kvalita vždy na prvním místě.

Proč jsme právě my národem pivařů a máme na toto vůbec nárok?
Určitě a jsem tomu moc ráda. Myslím si, že to má kořeny v dávné minulosti, možná už ve středověku. Díky půdním a klimatickým podmínkám se tu vždy dobře dařilo základním surovinám pro výrobu piva, a to jsou sladovnický ječmen a chmel. Receptura, která tehdy vznikla, se lety a zkušenostmi vyvíjela a dále zdokonalovala.

Co Čech, to recept na to, jak by mělo pivo chutnat nebo jak by se mělo točit. Jak jste se jako hlavní sládek vyrovnávala s případnou kritikou?
Naštěstí většina těch dotazů, názorů a receptů je dobře míněna a vycházejí z toho, že Češi mají pivo rádi a opírají se o dobrou a dlouholetou pivní kulturu. Češi zkrátka poznají dobré pivo. S případnou kritikou, pokud je oprávněná, nemám problém. Ráda si vyslechnu názory „pivařů z terénu“. To znamená lidí, kteří pivo pravidelně pijí a ví o čem mluví.

Jak se mění požadavky Čechů na pivo v průběhu časů?
Jak se zdokonalují technicko-technologické možnosti, rostou i požadavky na výrobu a kvalitu piva. My, pivovarníci ale musíme určit, co je ještě pivu a jeho kvalitě prospěšné, a co už ne.

Co vyžadují od piva podle Vás ženy?
Některé ženy se pivu vyhýbají, což je škoda, protože preferují sladkou chuť a klasické pivo se jim zdá příliš hořké. Jiné se obávají jeho vyšší energetické „náročnosti“. Ta je ale ve srovnání s ostatními slazenými nápoji, džusy a drinky téměř shodná. Preference v chuti nelze zásadně ovlivnit, a proto jsou pro některé ženy vhodnější tmavá, méně chmelená piva nebo míchaná piva typu radlerů, ať už jsou s alkoholem nebo bez.

Jaký je Váš vztah k módě?
Módu mám ráda. Baví mě ji sledovat, ale nejsem člověk, který slepě přijímá všechny „diktáty poslední módy“. Spíše si v aktuálních trendech vybírám, co mi sluší a co se mi líbí. Upřednostňuji sportovní a elegantní módu.

Máte oblíbenou značku nebo návrháře?
Nemám jednoznačnou preferenci, každá značka a návrhář má svůj osobitý styl. Vždy je ale už na první pohled znát profesionální přístup a kvalitní materiály.

Čím je pro pivo specifický právě přerovský region?
Líbí se mi, že mám možnost používat velmi kvalitní regionální suroviny. Ať už sladovnické ječmeny vypěstované na úrodné Hané, tak místní chmel odrůdy „Žatecký poloraný červeňák“, vypěstovaný na Tršicku. Náš pivovar byl založen před 150 lety a já jsem pyšná na to, že pořád používáme tradiční způsob výroby vycházející z původních receptur. Současně mě těší, že za dobu jeho existence si místní lidé vytvořili k pivovaru ZUBR dobrý vztah, naše pivo jim chutná a jsou to patrioti.

Jaký je hit v oblasti piva pro léto 2022?
Hitem letošního roku je černý 15% speciál, uvařený u příležitosti 150 let založení pivovaru. Vím, že toto silné pivo se v letních měsících pije obtížněji, ale za ochutnání stojí. Pro léto jsme proto uvařili i lehčí limitovanou edici polotmavé jedenáctky, která je na trhu od poloviny června. A pak můžou milovníci piva ochutnat celou naši osvědčenou klasiku ZUBR Gold, Grand, Gradus nebo svěží ochucené pivo ZUBR Yuzu a limeta.

Co chystáte pro své fanoušky jako pivovar Zubr?
Právě začíná léto, a to je pro pivovar vždy příležitost věnovat se našim zákazníkům a konzumentům nejenom v restauracích a restauračních zahrádkách, ale i v otevřeném terénu při nejrůznějších víkendových akcích a festivalech. Pivovar ZUBR letos oslavil 150 let založení. U této příležitosti byla vydána kniha o historii pivovaru a připravili celou řadu soutěží pro naše příznivce.