Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Po Prazdroji sahají Japonci. Asahi nabízí za pivovary AB InBev přes 200 miliard korun

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Nikita Poljakov, Michal ŠenkPrazdroj

● Skupina Asahi je za Plzeňský Prazdroj a další pivovary ochotna zaplatit až 15násobek jejich zisku EBITDA.
O pivovary ze skupiny AB InBev se zajímá i skupina PPF Petra Kellnera, nabídla prý ale menší částku.
Pro japonskou firmu by se jednalo o největší akvizici v její historii.

Skupinu středoevropských pivovarů AB InBev v čele s Plzeňským Prazdrojem má na dosah japonská pivovarnická skupina Asahi.

Podle zdroje HN blízkého transakci, která je jedna z největších v regionu za poslední roky, se cena, kterou byli zájemci ochotni zaplatit, pohybuje vysoko nad očekáváním analytiků.

Asahi údajně v druhém kole závazných nabídek ocenila pivovary Prazdroj, slovenský Topvar, maďarský Dreher, rumunský Ursus a polskou společnost Kompanija Piwowarska na patnáctinásobek zisku EBITDA. Ten loni za celou pivovarskou skupinu přesáhl 500 milionů eur. Cena se tak tedy může vyšplhat až k osmi miliardám eur (přes 200 miliard korun).

Ostatní uchazeči o Prazdroj a další pivovary nabídli podle zdroje HN méně. To je i případ skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, konsorcia švýcarské investiční firmy Jacobs Holdings či kanadského penzijního fondu PSP. Zájem o Prazdroj měla ještě čínská investorská skupina China Resources. Americký fond Bain Capital pak už dříve avizoval, že ač měl zájem v prvním kole, do druhého se už nezapojí.

"V tuto chvíli nebudeme celou věc komentovat," uvedla na dotaz HN mluvčí Ab InBev Kathleen Van Boxelaerová. Průběh transakce zatím nekomentoval ani nikdo z uchazečů.

Prodej středoevropských aktiv AB InBev byl podmínkou obří pivovarnické fúze jedničky světového pivního trhu AB InBev a skupiny SABMiller. Podle Evropské komise by spojení těchto hegemonů znamenalo ohrožení trhu kvůli dominantnímu postavení jejich značek v regionu.

Pro japonský pivovar by šlo o největší akvizici v jeho historii. Skupina už přitom letos za 2,55 miliardy eur získala další evropské značky někdejšího SABMilleru - italské pivo Peroni, nizozemský Grolsch a britský Meantime.

V druhém kole závazných nabídek do 12. prosince měla být kritériem výběru partnera k jednání cena a rychlost v následném dokončení prodejního procesu. O tom, s kým vstoupí AB InBev do konkrétních jednání o prodeji pivovarů, bude jasno v nejbližších dnech. Prazdroj a další firmy by se nového majitele měly dočkat v řádu týdnů.

Minipivovar Trautenberk svým mokem zviditelňuje Krkonoše

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Trutnovinky.czAutor:Hynek ŠnajdarTrautenberk

Pivo Trautenberk se sice vaří v Malé Úpě od prosince minulého roku, ale dnes byla otevřena pivovarská restaurace, oficiálně nový krkonošský minipivovar a lze se zde také ubytovat v osmi pokojích. A co si mohou milovníci kvalitního piva dát? Jedenáctku, třináctku, čtrnáctku.

„Celkově se snažíme zviditelnit Malou Úpu. Chceme sem nalákat lidi a právě pivovar nám přišel jako dobrý nápad. Dále jsme to chtěli udělat pro místní, jak z Malé Úpy, tak z Pece i Jánek, sdružit lidi, aby si sami pro sebe vařili pivo, aby se scházeli a začal tu žít nějaký společenský život. Navíc si myslíme, že vařit pivo je hezká zábava a baví nás to,“ řekl Martin Kulík, předseda představenstva Pivovar Trautenberk.

Pivovar Trautenberk vznikl v bývalé Tippeltově boudě, domě s číslem popisným 87, později známém spíše jako hotel Družba. Stavba zde stojí od roku 1911 a v dobách někdejší slávy patřila k nejmodernějším v okolí. Několikapodlažní budova bývala restaurací a hotelem, a tyto služby se sem znovu vrací.

Ze souboje o Prazdroj vypadla americká Bain Capital, favoritem je japonská Asahi

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Seznam zájemců o převzetí Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek pivovarské skupiny SABMiller se zúžil, ze souboje odešla americká investiční společnost Bain Capital. Agentuře Reuters to dnes sdělily informované zdroje. Za favorita na koupi prodávaných aktiv je podle nich nadále považována japonská pivovarnická společnost Asahi Group.

Prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku konkurenční skupinou Anheuser-Busch InBev. Kromě Prazdroje zahrnují prodávaná aktiva polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Celková hodnota prodávaných značek se podle dnešního sdělení zdrojů pohybuje kolem šesti miliard eur (162 miliard Kč).

Podle Reuters je nyní na užším seznamu vedle Asahi také investiční skupina PPF českého miliardáře Petra Kellnera. Je tam dále konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, které zahrnuje kanadský penzijní fond PSP Investments a českou investiční firmu R2G.

Rozhodnutí společnosti Bain Capital ale vyvolává otázky ohledně účasti další americké investiční firmy Advent International, která s firmou Bain plánovala společnou nabídku. Podle dvou zdrojů se Advent International bude snažit vypracovat vlastní nabídku do 12. prosince, což je termín pro předložení závazných nabídek. Zástupci AB InBev, Bain Capital i Advent International zprávu komentovat odmítli.

AB InBev se na převzetí SABMilleru dohodl loni a transakci v hodnotě 79 miliard liber (2,4 bilionu Kč) dokončil v říjnu. Upevnil si tak pozici největšího světového výrobce piva. Nová společnost má pod kontrolou zhruba 27 procent světového trhu s pivem.

Nejdřív se zajímejte o složení a výrobní proces, až potom o chuť

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Metro.czTišnov

Petr Peška je ředitelem a zároveň sládkem nového minipivovaru v Tišnově. Jaké pivo se vaří pětadvacet kilometrů od Brna a kde jej ochutnat? Nejen to se dozvíte v rozhovoru pro deník Metro.

Jak se to má s historií vaření piva v Tišnově?
Historie vaření piva tu sahá až někam do 13. století, kdy některé měšťanské domy disponovaly právem svobodného vaření a šenkování piva. Ve 14. století už byly v Tišnově desítky právovárečných domů. Podmínky pro výrobu a prodej i množství domácích varen se pak měnilo v souvislosti s dalšími historickými událostmi. Pivovar v Tišnově vznikl v první polovině 19. století. Měl však konkurenci v klášterním pivovaru u Porta coeli v Předklášteří, tehdy ještě součásti Tišnova. Později už se pivo vařilo právě pouze v Předklášteří. Roku 1915 se pak z důvodu nerentability přestalo v pivovaru pivo vařit a v jeho prostorách se pouze skladovalo černohorské pivo. Přesně po sto letech se pak na výčepech opět objevilo Tišnovské pivo. Od konce loňského roku jsme začali vařit pivo v partnerském minipivovaru a zároveň se pustili do hledání vyhovujících prostorů přímo v Tišnově. Před pár týdny jsme dokončili rekonstrukci jedné z budov v průmyslovém areálu a nyní pivo vaříme přímo v Tišnově.

Jak vás napadlo pustit se do tohoto oboru?
Nedokážu říct přesný moment, kdy mně tento nápad poprvé proletěl hlavou. Ty myšlenky uzrávaly delší dobu. Významnější roli v tom pak hrál cyklistický výlet po Německu. Tamní pivní kultura, v níž hrají lokální pivovary významnou roli, mě nadchla.

Kde jste sbíral zkušenosti?
Nejvíce jsem se toho naučil v rámci sládkovského kurzu, v němž je kromě teorie i řada praktických předmětů. Sládkování je pěkné české slovo, ale vaření piva je vlastně chemický proces. Sládek je v dnešní době víceméně technolog. Každý si samozřejmě postupy upravuje, vytváří vlastní recepturu, a to dělá každé pivo specifickým, ale některé věci jsou prostě dány. Sládkové za starých časů to měli samozřejmě náročnější. Například ohřívání na konkrétní teplotu byl docela kumšt. Dnes už to za nás zvládne technika. Stejně tak si dřív sládkové předávali vědomosti z generace na generaci. Věděli, jaké postupy jsou dobré, ale netušili proč. Dnes už díky vědomostem z chemie víme, proč jsou dané postupy vhodné.

Kolik piva vyrábíte?
Nyní máme kapacitu pro necelých 1500 hektolitrů ročně, pokud se nám bude dařit, rádi bychom se časem dostali na trojnásobek.

Z jakých surovin pivo vaříte?
Používáme především moravské slady a žatecké chmely. V dnešní době už je pro pivovary jedinou opravdu lokální surovinou voda.

Jak důležitá je pro chuť piva právě voda?
Voda tvoří největší procentuální část piva, takže svůj význam hraje, pro chuť jsou však důležitější ostatní složky. Špatná voda může pivo zkazit, ale jestli máte kvalitu vody dobrou nebo naprosto excelentní, to už ve výsledku zas až takovou roli nehraje. Chuť piva je ovlivněna řadou věcí. Záleží i na tom, co jste předtím jedl a vliv může mít i atmosféra. Když pijete v dobré partě, může vám stejné pivo chutnat úplně jinak, než když ho pijete poté, co jste se pohádal se ženou. Chuť samozřejmě může zásadně ovlivnit i výčepní. A celkově je to individuální. Každému chutná něco jiného. Navíc dnes už chemicky dokážete vytvořit jakoukoliv chuť a někomu tak může chutnat mnohem víc šunka s 30 % masa než šunka s 90 % masa. Proto se třeba já osobně nejdřív zajímám o výrobní proces a složení piva a až poté o chuť. V Německu podle zákona musí mít pivo 100 % základní suroviny, v Česku stačí 60 % a někteří výrobci na to samozřejmě hřeší. Když vidím na etiketě piva ve složení chmelový extrakt, tak si je určitě nekoupím.

Jaká piva máte nyní v nabídce a jaké jsou v nich hlavní chuťové rozdíly?
Většina z nás, kdo se kolem výroby pohybujeme, máme rádi hořká piva. Proto jsme jako první udělali spodně kvašenou třikrát chmelenou poctivou hořkou dvanáctku. V rámci tabulek hořkosti se pohybujeme v druhé polovině. Desítka, která následoval, se v rámci své kategorie také pohybuje v horní polovině hořkosti a je chmelená dokonce čtyřikrát. Dáváme do ní tři různé chmely ve čtyřech fázích výroby. Jako poslední dáváme těsně před koncem chmelovaru ještě jednou Žatecký poloraný červeňák kvůli intenzivnější vůni. Pro lidi, kteří si v hořkých pivech zas až tak nelibují, jsme pak začali vyrábět jedenáctku. Dvanáctku jsme pojmenovali Tišnovan, což vychází ze slova měšťan, desítku Tišnovák, to jsme zase odvodili od slova sedlák a sladší jedenáctku Tišnovanka. Ke každému druhu podle toho děláme i speciální sklenice. Pro desítku je určený klasický krýgl, pro dvanáctku vysoká sklenice a pro jedenáctku máme skleničky na stopce. Na etiketách máme zase vyfocené tišnovské dominanty. Snažíme se zkrátka dát samotnému pivu ještě přidanou hodnotu. Pro naše fanoušky jsme vytvořili také Klub tišnovských sládků, jehož členové mají různé výhody.

Kde lze Tišnovské pivo ochutnat?
Zatím nemáme hospodu, která by naše pivo měla ve stabilní nabídce. Často jej však nabízí tišnovská Pohoda a Campanula. V Brně nás můžete ochutnat například v populárním výčepu Na stojáka nebo ve Veselé vačici. Aktuální seznam najdou zájemci vždy na webu pivovartisnov.cz a na našem facebookovém profilu. Zde informujeme i o tom, kde je příležitost koupit si pivo domů.

Minipivovary nyní zažívají velký boom. Myslíte, že jich bude ještě přibývat?
Myslím, že ještě zdaleka nejsme na vrcholu. V Německu mají minipivovary a velmi malé pivovary s výstavem do 50 000 hektolitrů ročně přibližně 90 % trhu, u nás je to 11 %. V Belgii, která je podobně velká jako Česko, funguje kolem dvou a půl tisíce minipivovarů, v Česku jich je přibližně 250. Myslím, že je tedy ještě hodně prostoru pro nová piva.

Pivo není tak složité, říká nejmladší sládková

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Metro.czAutor:Filip JaroševskýMoucha

V Branickém pivovaru se již několik měsíců opět kouří z komína. Svůj domov tu totiž našel kočovný pivovar Moucha, díky kterému v okolí opět zavoněl slad a chmel. Na to, jak místní pivo chutná, tu dohlíží nejmladší sládková v Česku Daniela Tallová. Její cesta do Braníka vedla přes domácí experimenty v podobě vaření piva v několika kyblících po pomáhání při rekonstrukci budovy pivovaru, kde je nyní také akcionářkou.

„Na začátku jsem ze strachu a zodpovědnosti usínala hodně těžko. Přece jen děláte s technologií za miliony. Dnes už mě ale v pivovaru nepřekvapí žádný zvuk,“ říká jednadvacetiletá sládková.

Jak chutnalo první pivo, které jste vyrobila?
Dalo se pít. V osmnácti jsem se do výroby piva zbláznila, studovala, jak se dělá, a začala experimentovat. Bylo z toho ale hrozně svinstva, takže mě s tím naši vždycky vyhodili do koupelny. O tom, jak je těžké dodržet správnou hygienu, nemluvě. Když jsem vyrobila pár slušných várek o několika desítkách litrů, začala jsem se zajímat o to, jak se pivo dělá ve velkém a jak tím vydělat peníze. Občas si ale zavzpomínám a uvařím si doma, v Husinci u Prahy, nějaký ten experiment.

Proč jste si jako své povolání vybrala právě sládkovou?
Když jsem dostudovala gymnázium, přišla otázka, co dál. Došlo mi, že mě studium nenaplňuje, že chci něco opravdu dělat. Dát tomu nějakou hodnotu. Začala jsem tedy studovat podskalskou pivovarnickou školu a k tomu ještě dálkově vysokou zemědělskou v Suchdole.

Kde jste poprvé zkusila vařit naostro?
Měla jsem to štěstí, že jsem na sociálních sítích poznala několik mladých sládků z lokálních pražských pivovarů, kteří mě k řemeslu pustili. Vařila jsem tak pivo třeba v Šediváku, u Bulovky nebo v Úněticích. Nikdy mě ale nelákala velkovýroba. Tam se na pivo nemůžete pomalu ani podívat, ani si sáhnout.

Říká se ale, že větší pivovary mají lepší záruku dodržování standardní kvality...
V laboratořích kontrolují každý detail. To bezesporu. Pro mě pak ale z toho procesu mizí to hezké. Co vím, sládkové, kteří sedí za počítačem a denně musí splnit limit, jsou spíš nešťastní. To se mně stát nemůže. Já když mám práci hotovou, jdu prostě domů a je na mně, co dělám.

Setkala jste se s kritikou?
Necítím se ještě být úplně sládkem, jsem stále na začátku, proto vítám každý názor. Spíše ale ocením názor zkušenějšího pivovarníka než nějakého pivního specialisty.

Práce v Mouše je vaše první větší pracovní zkušenost. Proč právě tady?
S vlastníkem pivovaru Petrem Mouchou jsme se seznámili na jednom pivním festivalu. Hodně rychle nám došlo, že máme na pivo podobné názory. Právě se náhodou chystal investovat a zakotvit v Braníku, slovo dalo slovo a po pár měsících jsem už vařila v Braníku.

Vaří se u vás často?
Dvakrát týdně. Máme stále malou kapacitu. Do budoucna bychom tu ale rádi vařili každý den. Jedeme totiž maloobchod a dodáváme do vlastních hospod. Poptávka se tedy zvyšuje.

Kam podle vás kráčí česká pivní kultura?
Myslím, že se v poslední době nosí dělat z piva malinko víc. Nejdůležitější je u něj přece pitelnost. Teď mám ale pocit, že v pivu dnes každý hledá složitosti a vady. Na to, abychom poznali, zda je pivo dobré, přece nepotřebujeme davy odborníků.

Stále platí, že se Češi dělí na stádo konzervativců či naopak experimentátorů?
Aly, stouty, to jsou piva, kterým já osobně příliš neholduju. Technologicky jsou sice mnohem jednodušší, pokud ale pomineme nějaký marketing okolo, jde o nápoje spíš na cucání než k pití. Vaříme hlavně spodně kvašená piva, takže konzervativním typům umíme vyjít vstříc. Speciály ale po nás chtějí zákazníci neustále.

Brněnský minipivovar Lucky Bastard rozšířil výrobu

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKLucky Bastard

Brněnský minipivovar Lucky Bastard rozšířil výrobu. Díky investici šesti milionů korun má novou varnu, která má sedmkrát větší kapacitu než ta původní. Minipivovar ale celou kapacitu 4500 hektolitrů ročně zatím nevyužije a chce část pronajímat.

"Nejzásadnější města jsou pro nás Brno a Praha. Export se nám také slibně rozvíjí, zatím jsme jej museli kvůli omezené kapacitě brzdit," uvedl Jan Grmela z vedení pivovaru.

Pro příští rok chce minipivovar uvařit 1500 hektolitrů piva. Zbytek volných kapacit by chtěla firma pronajímat například takzvaným létajícím pivovarů, což je nový trend. Jde o firmy, které nemají vlastní výrobní kapacity a vaří v jiných minipivovarech. Podle Grmely je jich v republice kolem 20. Problémy ale bývají v letních měsících, kdy je na trhu málo volných kapacit. "U nás by mohli uspět, protože my máme místa dost," uvedl Grmela.

Minipivovar Lucky Bastard se zabývá výlučně výrobou svrchně kvašených piv, což se podle Grmely nemá měnit. Novou výrobu pivovar přestěhoval do míst, kde se pěnivý mok dříve vyráběl. Firma si pronajala jednu místnost v objektu bývalého pivovaru Moravia, který byl po Starobrnu druhým největším pivovarem v Brně. Výrobu ale musel ukončit ve 30. letech minulého století, a to kvůli velkému zadlužení a hospodářské krizi. Z areálu se zachovala jen část budov. Dnes jsou v nich kromě minipivovaru většinou kanceláře.

Vracet vaření piva do míst, které k tomuto účelu sloužily v minulosti, je v posledních letech rovněž trendem. Pivo by se mělo v nejbližších měsících začít znovu vařit například v Sokolnicích u Brna. Ve Slavkově funguje minipivovar sice na místě bývalého mlýna, ale v těsném sousedství bývalého pivovaru.

Ředitel Budvaru Jiří Boček získal výroční cenu "Český pivní patriot"

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Regionální novinyBudvar

Odborný časopis "Pivo, Bier & Ale" minulý týden vyhlásil v Klášterním pivovaru Strahov své Výroční ceny za rok 2016. Výroční cenu "Český pivní patriot" získal ing. Jiří Boček, dlouholetý ředitel Budějovického Budvaru. Porotu zaujala i letošní budvarská novinka - Právě stočený ležák - která získala Výroční cenu v kategorii "Ležák v nové lahvové verzi". Ceny se udělovaly celkem v 40 kategoriích.

Jiří Boček převzal ocenění z rukou šéfredaktora Pavla Borowiece. Tuto Výroční cenu mohou získat pouze výjimečné osobnosti českého pivovarnictví za celoživotní práci v jediném pivovaru.

Ing. Jiří Boček - stručný životopis:
Narozen v roce 1957 v Českých Budějovicích. Syn Karla Bočka, ředitele pivovaru Budvar v letech 1968-73. V letech 1972-73 absolvoval Odborné učiliště v Č. Budějovicích - obor sladovník, následně v letech 1973-77 vystudoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie. V roce 1982 ukončil studium na Vysoké škole chemicko-technologické, Katedře kvasné chemie a bioinženýrství. V roce 1983 nastoupil v pivovaru Budějovický Budvar jako technolog, mistr varen. V letech 1985-91 pracoval jako podsládek. Od roku 1991 až dosud zastává funkci ředitele podniku. Ing. Jiří Boček po roce 1989 výrazným způsobem zasáhl do rozvoje pivovaru. V letech 1993-95 se podílel na projektování a realizaci výstavby CKT I a následně CKT II, spolupracoval na projekci horizontálních ležáckých tanků I a II. Je autorem myšlenky projektu zřízení obchodních středisek pivovaru v České republice a založení dceřiných společností pivovaru v zahraničí (SRN, Velká Británie, Slovensko). Významně zasáhl do známkoprávních sporů mezi Budějovickým Budvarem a společností Anheuser-Busch a podařilo se mu rozšířit duševní vlastnictví pivovaru a exportní činnost z 18 do 70 států. Zasadil se o prosazení Chráněného zeměpisného označení pro Budějovické pivo a Českobudějovické pivo v přístupové dohodě mezi ČR a EU v roce 2004. Česká a moravská pivovarnická akademie mu udělila Výroční cenu za rok 2015 v kategorii "Pivovary s výstavem nad 500 000 hektolitrů". V pátek 28. října 2016 převzal z rukou prezidenta České republiky Miloše Zemana Medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti.

Vánoční speciály přestaly být výsadou minipivovarů

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Naše voda

e snaze dostat zpět zákazníky do restaurací a hospod se i průmyslové pivovary vrhly na výrobu netradičních piv. Připomíná to server E 15 s tím, že průmyslové pivovary stále častěji vaří speciály, a nejen vánoční.

Čertovský speciál, Zimní čtrnáctka či Vánoční hvězda. To jsou názvy pivních speciálů, které na trh stále více dodávají průmyslové pivovary. Snaží se jak přilákat hosty zpět k čepovanému pivu, jehož spotřeba roky klesá na úkor lahvového, tak zabrat část území, které se stalo doménou minipivovarů. Ty podle serveru pivovary.info připravily na konec roku pět desítek vánočních speciálů. Do těch se pustily i velké pivovary, například Starobrno ze skupiny Heineken, Ostravar patřící pod Pivovary Staropramen, Zubr z uskupení PMS, Rebel Havlíčkův Brod či pivovar Jihlava ze skupiny Lobkowicz.

„Je za tím boj o zákazníka, konkurence minipivovarů i to, že klesá spotřeba piva. Velké pivovary tak musejí nabízet i něco jiného než tradiční desítku a dvanáctku,“ soudí odborník na pivovarnický průmysl a bývalý šéf Českomoravského svazu pivovarů Jan Veselý. „Výroba speciálů u průmyslových pivovarů je součástí snahy přilákat lidi zpět do restaurací a hospod něčím neobvyklým,“ dodal. Například přerovský Zubr letos uvařil 1400 hektolitrů svátečního speciálu Maxxim, meziročně téměř o pětinu více. „Trend, kdy spotřebitelé zkoušejí nová piva, se objevil zhruba před deseti lety. V posledních letech je to tak, že široký výběr a nabídku méně tradičních piv přímo vyžadují,“ konstatoval ředitel pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

Není to vždy levné – některé speciály nebo vánoční balení stojí sto korun, popřípadě i více. Reserva od Starobrna v balení o objemu 0,75 litru tak vyjde na stokorunu. Plzeňský Prazdroj sice tentokrát neuvařil speciál, ale připravil netradiční litrovou lahev pro svůj ležák, které dal podobu výtvarník Maxim Velčovský. Odpovídá tomu cena 179 korun. Rodinný pivovar Bernard se spojil se čtyřicetinásobným slavíkem Karlem Gottem, který se kromě zpěvu věnuje také malbě. Obraz na etiketě speciálu Bernard Ale tak pochází z umělcovy dílny.

Na pivní speciály už lákají nejen minipivovary, ale i velké firmy

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

Ve snaze dostat zpět zákazníky do restaurací a hospod se i průmyslové pivovary vrhly na výrobu netradičních piv. Jednou za rok vaří speciály, a nejen vánoční.

Čertovský speciál, Zimní čtrnáctka či Vánoční hvězda. To jsou názvy pivních speciálů, které na trh stále více dodávají průmyslové pivovary. Snaží se jak přilákat hosty zpět k čepovanému pivu, jehož spotřeba roky klesá na úkor lahvového, tak zabrat část území, které se stalo doménou minipivovarů. Ty podle serveru pivovary.info připravily na konec roku pět desítek vánočních speciálů.

Do těch se pustily i velké pivovary, například Starobrno ze skupiny Heineken, Ostravar patřící pod Pivovary Staropramen, Zubr z uskupení PMS, Rebel Havlíčkův Brod či pivovar Jihlava ze skupiny Lobkowicz.

„Je za tím boj o zákazníka, konkurence minipivovarů i to, že klesá spotřeba piva. Velké pivovary tak musejí nabízet i něco jiného než tradiční desítku a dvanáctku,“ soudí odborník na pivovarnický průmysl a bývalý šéf Českomoravského svazu pivovarů Jan Veselý. „Výroba speciálů u průmyslových pivovarů je součástí snahy přilákat lidi zpět do restaurací a hospod něčím neobvyklým,“ dodal.

Například přerovský Zubr letos uvařil 1400 hektolitrů svátečního speciálu Maxxim, meziročně téměř o pětinu více. „Trend, kdy spotřebitelé zkoušejí nová piva, se objevil zhruba před deseti lety. V posledních letech je to tak, že široký výběr a nabídku méně tradičních piv přímo vyžadují,“ konstatoval ředitel pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. Speciály, které pivovar vaří až šestkrát ročně, se přitom promítají i do ekonomiky firmy - vždyť při ceně 18 korun za půllitrovou láhev Maxxima utrží kolem pěti milionů korun.

Není to vždy levné – některé speciály nebo vánoční balení stojí sto korun, popřípadě i více. Reserva od Starobrna v balení o objemu 0,75 litru tak vyjde na stokorunu. Plzeňský Prazdroj sice tentokrát neuvařil speciál, ale připravil netradiční litrovou lahev pro svůj ležák, které dal podobu výtvarník Maxim Velčovský. Odpovídá tomu cena 179 korun.

Rodinný pivovar Bernard se spojil se čtyřicetinásobným slavíkem Karlem Gottem, který se kromě zpěvu věnuje také malbě. Obraz na etiketě speciálu Bernard Ale tak pochází z umělcovy dílny.

Co týden, to nový pivovar. Dosáhne Česko předválečné tisícovky?

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Počet nejmenších výrobců piva dosáhl čísla 338, skoro 40 jich ale zkrachovalo. Letos přibylo už 56 nových. Co týden, to jeden nový minipivovar na území Česka. Tohle tempo platilo skoro přesně pro loňský rok.

Letošní přírůstek ale bude ještě vyšší a rekordní. Před týdnem otevřená plzeňská restaurace Beer Factory s vlastní výrobou piva byla už 56. letošním novým minipivovarem.

Vyplývá to z údajů Českomoravského svazu minipivovarů, který vůbec poprvé zveřejnil přesnou statistiku nejmenších producentů piva u nás.

Beer Factory je podle této statistiky 338. fungujícím minipivovarem u nás a další ještě v tomto roce přibudou. Za dobu od začátku devadesátých let, kdy u nás vznikly první (s výjimkou po staletí fungujícího pivovaru U Fleků v Praze), ukončilo činnost 36 minipivovarů. A čtyři naopak rostly tak rychle, že překročily hranici 10 tisíc ročně uvařených hektolitrů a dostaly se do kategorie průmyslových.

„Nové rychle přibývají, ale současně i některé krachují. Je vidět, že náš obor už není doménou jen nadšenců, ale stal se z něj úplně normální byznys jako v každém jiném odvětví,“ říká šéf svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Tisícovka byla a znovu bude
Před válkou u nás fungovala zhruba tisícovka pivovarů a k tomuto číslu podle Šuráně jejich počet v budoucnu možná znovu doroste. Jen malá část – aktuálně 48 – jich připadá na průmyslové pivovary menších regionálních vlastníků i velké v majetku nadnárodních koncernů.

Minipivovary si přitom mezi sebou ani velkým hráčům prakticky vůbec nekonkurují. A to ani ve městech, kde jich vzniká nejvíc. Třeba taková Praha jich už má přes 30 a další se chystají. Z těch nejnovějších, které zahájily provoz v posledních měsících, je například pivovar Moucha (v areálu bývalého pivovaru Braník) nebo pražský pivovar U Supa.

Na Plzeňsku pak pivovar v Radobyčicích nebo zmíněný Beer Factory přímo v centru krajského města, dále také letos vznikl Zámecký pivovar a palírna v Blatné v jižních Čechách, Pivovar Cestář v Ostružné na Olomoucku nebo Zlosin z Velkých Losin nebo kromě dalších Černý Medvěd v Jablonném nad Orlicí.

Současná doba u nás minipivovarům přeje, nejvíc jich vzniká právě v posledních letech. Češi chtějí stále víc ochutnávat netradiční nebo prostě jiná piva.

K problémům většiny z 36 minipivovarů, které v novodobé historii Česka vznikly a poté z nejrůznějších důvodů zanikly, došlo v devadesátých letech. Tehdy jen málo konzumentů bylo ochotno platit za piva větší částky, které si minipivovary účtují za „rukodělnou výrobu“ v porovnání s masovou produkcí velkých koncernů.

„To už dneska neplatí. Aby v poslední době zkrachoval minipivovar, to už musí být diletantský přístup jeho majitelů. Minipivovary si ani při nynějším počtu v podstatě nekonkurují. To už by musely být vyloženě dva vedle sebe v jedné ulici,“ říká Tomáš Maier, který přednáší o ekonomice pivovarů na České zemědělské univerzitě v Praze.

Investice do pořízení minipivovaru se pohybuje ve výši kolem 6 milionů korun, v případě současného vybudování větší restaurace 10 až 20 milionů.

Návratnost bývá kolem pěti až sedmi let. A banky na to rády půjčují. Připravit projekt, na základě kterého je banka ochotna poskytnout úvěr, však trvá leckdy i měsíce.

„Provozovat pivovar už není tak úplně snadné. Dneska je důležité ho propojit s gastronomií, zkrátka provozovat současně pivovar a restauraci,“ přidává svou zkušenost sládek a stavitel pivovarů Josef Krýsl, který stojí i za právě otevřeným plzeňským pivovarem Beer Factory.

Boom minipivovarů v Česku pomohl vylepšit i celkovou úroveň a kvalitu piv na celém českém trhu. Pestrostí nabídky a výrobou různých speciálních piv musely na malé výrobce reagovat i velké koncerny.

Minipivovary totiž nejsou pro ně konkurencí co do uvařeného množství – mají na celkové produkci v Česku stále dohromady podíl pouhých 1,5 procenta, ale právě nabídkou nových značek a chutí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244