Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Maier: Japonci v českém pivovarnictví? Prazdroj žlutější nebude

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Tomáš MaierPrazdroj

Japonci si českého piva váží. Asahi, které se stane novým majitelem Plzeňského Prazdroje, by mohlo paradoxně přispět k tomu, že český lídr bude víc využívat český chmel. A výrobu značky Asahi Super Dry možná přesune z pražského Smíchova, třeba do Plzně.

Aktuálně oznámená akvizice společnosti Plzeňský Prazdroj (pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích) japonskou společností Asahi vyvolala jak mezi odborníky, tak mezi laickými spotřebiteli vlnu reakcí, často hodně kontroverzních. Je možná na čase si zopakovat některá fakta.

Předně, společnost Asahi kromě Plzeňského Prazdroje kupuje pivovary v dalších středoevropských zemích, tedy v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Všechno toto získá od nadnárodní pivovarské skupiny SABMiller, která má na globálním trhu s pivem zhruba deset procent, a je v současné době globální dvojkou hned po společnosti Anheuser-Busch InBev.

Tato globální pivovarská jednička totiž kupuje uvedenou globální pivovarskou dvojku a podmínkou transakce je právě odprodej oněch výše zmíněných středoevropských aktiv třetí straně.

Od velkého majitele k menšímu
Pro společnost Plzeňský Prazdroj to bude znamenat jen jedno, a to, že budoucí majitel bude také globální hráč, ale výrazně menší. Tím by mohlo dojít k omezení možností distribuce, a tedy exportu produkce do světa.

Export ale často v pivovarství nebývá to, na čem by celý sektor měl stavět, vždyť pivo obsahuje přes devadesát procent vody, a přece jen pivo má také omezenou trvanlivost. Takže nebývá tím nejlukrativnějším vývozním artiklem na větší vzdálenosti.

Pro spotřebitele se pak nezmění vůbec nic. I nový nadnárodní majitel bude nadále budovat exkluzivní image zejména superprémiové značky Pilsner Urquell, opak by byl ekonomickým a marketingovým nesmyslem, a bude se snažit i nadále zachovat výbornou profitabilitu celé společnosti, která činí kolem dvou korun z jednoho půllitru.

Proč by tedy nový vlastník něco výrazně měnil? Samozřejmě tlak na ekonomiku produkce a snižování nákladů zůstane obdobný, ale ten by tu byl ve vlastnictví jakékoliv nadnárodní pivovarské společnosti.
Bude se Asahi vařit v Plzni?

Spotřebitel ani nezaznamená, že dojde k pravděpodobné změně místa licenční produkce značky Asahi Super Dry, která se dnes vyrábí v konkurenčním Staropramenu. Sice se ona značka vyrábí na pražském Smíchově, ale vůbec není určena pro český trh, běžný český spotřebitel toto pivo vůbec nezná.

Možná dokonce by z hlediska marketingového vnímání si mohla značka Pilsner Urquell pomoci, protože nebude soupeřit se superprémiovou americkou značkou Miller v rámci jedné pivovarské skupiny.

Lze se snad jedině pozastavit nad poměrně vysokou cenou za celou transakci, všechny středoevropské pivovary vyjdou Asahi na téměř 200 miliard korun. Je to možná trochu zarážející, středoevropský pivní trh je sice ziskový, ale rozhodně zde není potenciál k dalšímu růstu, neb snad až na Polsko ve všech výše uvedených zemích spotřeba piva má buď klesající trend nebo stagnuje.

Víc českého chmelu do plzeňského piva
Na druhou stranu moc možností pro akvizice na celém globálním pivovarském trhu nezbývá a společnost Asahi má rozhodně velkou chuť expandovat, když už jí před několika lety nevyšel vstup na český trh prostřednictvím Staropramenu.

Celá transakce by pak ještě mohla pomoci jednomu českému odvětví – chmelařství. Japonsko totiž až do předloňského roku bylo největším dovozcem českého chmele, v loňském roce se na první místo sice zařadila Čína, nicméně pouze z hlediska objemového vyjádření. Pokud se vývoz vyjádří finančně, tak stále vede Japonsko, což znamená, že do Japonska proudí kvalitnější český chmel.

Plzeňský Prazdroj totiž v rámci produkčního procesu používá velké množství chmelových extraktů, které se vyrábějí zejména v zahraničí z chmele s vysokým obsahem alfa hořkých kyselin. Pod vlivem japonského vedení by tak mohlo dojít k tomu, že se bude více při produkci prosazovat český chmel.

Pivní novoty: Továrenská 10° z nové Továrny Pivovar, Slaný

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Lidovky.cz

Továrenská desítka stojí za pozornost nejen proto, že se sládkovi Jakubu Veselému povedla, ale získala navíc, stejně jako minipivovar Továrna Pivovar, Slaný jeden z metálů při udělování Výročních cen 2016 časopisu Pivo, Bier & Ale.

Příjemně chmelená a pitelná je Továrenská desítka z Továrny Pivovar ze Slaného, kterou s úspěchem uvařil Jakub Veselý, sládek, spojený též s létajícím pivovarem Falkon.

Zdařilé pivo sice není zrovna žhavá novinka těchto dnů, ochutnat ho mohli už v létě návštěvníci Festivalu minipivovarů na Pražském Hradě, ale má i další prioritu - stejně jako mateřský minipivovar stanulo začátkem prosince na bedně při vyhlašování Výročních cen 2016, udělovaných časopisem Pivo, Bier & Ale.

Pivovar v industriálním stylu
Konkrétně Továrenská 10° uspěla v kategorii Nejlepší nové světlé výčepní pivo roku 2016. Pivovar s pivnicí, otevřený letos v září, pak získal ocenění za Nejlepší koncept a realizaci restauračního pivovaru roku 2016.

Tahle pivnice vznikla vedle stávající restaurace a v industriálním interiéru bývalé gumárny nabízí stabilně čtyři piva z místní produkce (kromě Továrenské 10° je to také Kruták 12°, tmavý ležák Salzberg 12° a Protektor IPA 15°) a čtyři sezónní.

Architekt Petr Švanda popsal záměr stavebního projektu a jeho výsledek. „Objekt nově otevřené pivnice byl postupně rekonstruován od roku 2011 jako polyfunkční objekt. Vedlejší restaurace Továrna Slaný vznikla už v roce 2012. V industriální části chtěl majitel zachovat industriální povahu ve stylu hi-tech ve smyslu bývalé gumárny pro výrobu protektorů pneumatik (odtud také název Protektor IPA 15°) a opravny obuvi, a zároveň jí dát teplo domova světlem, masivními dřevěnými podlahami a obklady. Budova byla hodně zdevastovaná, takže i klenby oken jsme museli obnovit do secesní podoby,“ Věřím, že se nám to povedlo,“ řekl Petr Švanda.

Japonci skupují evropské pivovary, od kterých se před sto lety učili

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Jan Richter

● U počátků japonského piva byli američtí podnikatelé, nemecké technologie a český chmel.
● Japonští sládci se jezdí do Plzně učit už téměř sto let.
● Spolupráce s Japonci obohatila i české pivovarnictví.

Koupě Plzeňského Prazdroje japonským koncernem Asahi není náhodnou investicí. Dosud největší mezinárodní akvizice této japonské firmy, která za Prazdroj a další pivovary ve střední a východní Evropě zaplatí zhruba dvě stě miliard korun, je součástí její dlouhodobé mezinárodní strategie a jde také o další kapitolu plodné spolupráce s místními sládky a chmelaři, jejíž tradice sahá hluboko do minulosti. "Investiční skupiny, které se o Prazdroj také ucházely, by mohly chtít pivovar zase rychle prodat, což se u Asahi nedá čekat. Jsou to perfekcionisté, a když se pro něco rozhodnou, dotáhnou to do konce. Prazdroj bude kromě toho moci využívat jejich distribučních kanálů, například v Asii," říká bývalý předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Úspěch Asahi Super Dry
Skupina Asahi Group Holdings, která spolu s koncerny Kirin, Sapporo a Suntory patří k velké čtyřce japonských pivovarů, je lídrem tamního trhu, na němž má v současnosti 28,5procentní podíl. Ročně vyrobí přes 20 milionů hektolitrů piva, což se zhruba rovná produkci celé České republiky. Za tuto pozici vděčí především fenomenálnímu úspěchu piva Asahi Super Dry, které uvedla na trh v roce 1987. Toto "suché", hluboce prokvašené pivo s vyšším obsahem alkoholu a čistou, lehkou chutí si získalo velkou oblibu u mladé generace a během necelých deseti let se stalo nejprodávanější značkou v Japonsku. Od roku 2000 se Asahi Super Dry pro evropský trh vyrábí i v pražském Staropramenu, českým znalcům ale příliš nechutná. "Je to takové europivo, s tradičním českým ležákem nemá moc společného," říká sládek Tomáš Kříž, který v Japonsku působil na přelomu tisíciletí.

Pivní vánoční nabídka: silnější verze, větší lahve i zdobené basy

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:iDNES.cz

Piva se logicky nejvíce vypije během horkého léta, ale i kolem vánočních svátků si Češi hořkého moku dopřejí více než obvykle. Na to reagují i pivovary, které se řadou novinek snaží podpořit zimní spotřebu.

Vánoce jsou klíčovým obdobím především pro Pilsner Urquell. Podle mluvčího pivovaru Vladimíra Juriny si zákazníci častěji dopřejí i dražší prémiové výrobky, mezi které se podle něj jejich pivo řadí.

„Na rozdíl od jiných pivních značek, které zaznamenávají svá prodejní maxima v letních měsících, se nejvíce piva Pilsner Urquell vypije právě v prosinci,“ říká Jurina. Poslední měsíc loňského roku byl podle něj vůbec nejúspěšnějším v historii.

Letos se proto pivovar snaží nakopnout prosincovou poptávku nejen emotivním televizním spotem. Na trh uvedl limitovanou litrovou designovou lahev Pilsner Urquell v dárkové krabici.

Na větší lahev, ale i moravský patriotismus, vsadil pivovar Starobrno. Ten stejně jako v minulosti přišel s šestnáctistupňovým pivem Starobrno Reserva. Podle mluvčí Jany Pikardové je uvařeno výhradně z moravských surovin. Polovinu z celkem 300 hektolitrové várky stočil pivovar do lahví uzavřených korkem, kterou jsou k dostání pouze na Moravě. Zbytek putoval do hospod po celém Česku.

V zimě více než v létě stoupá poptávka po silnějších pivech. I Ostravar proto uvařil limitované pivo Zimní 14. Na rozdíl od Starobrna však ostravský pivovar zvolil opačnou strategii. Ostravská čtrnáctka není k dostání v lahvích, ale pouze v čepované podobě.

Pivovar, který má v domácím regionu velmi silné postavení, ale ve zbytku republiky není příliš rozšířený, se navíc rozhodl svůj speciál nabídnout i mimo severní Moravu a Slezsko. „Ostravar je především regionální pivo, ale tento speciál budou konzumenti moci ochutnat i ve vybraných hospodách v Čechách,“ uvedla Denisa Mylbachrová, mluvčí skupiny Molson Coors, pod níž Ostravar spadá.

Bernard nabízí lahev s Gottovým obrazem
I další výrobci nachystali novinky. Pivovar Litovel uvařil jedenáctku Granát, Bernard koncem listopadu začal rozvážet své první pivo IPA. Humpolecký výrobce navíc přišel s nabídkou svého piva Bohemian Ale v sektových lahvích s obrazem od Karla Gotta.

Výrobci byli kreativní i co se týče krabic a přepravek, s jejichž pomocí se snaží nabudit vánoční atmosféru. Královský pivovar Krušovice k tomu využil souboj Ježíška se Santou Clausem a po prodejnách rozvezl přes 14 tisíc speciálních bas se sloganem „ Promiň, Santo, král drží basu s Ježíškem“.

Prazdroj nabízí vánoční multipack s osmi lahvemi Pilsner Urquell a půllitrem od designera Maxima Velčovského. „Pět korun z každého dárkového balení poputuje do charitativní sbírky Centra Paraple,“ dodal Jurina.

Podle Mylbachrové panuje po vánočních baleních ze strany zákazníků velká poptávka a prodávají se mimořádně dobře. „My jsme například zaznamenali velmi pozitivní ohlasy na letošní balení piva Stella Artois, které se velmi dobře prodává,“ uvedla mluvčí.

Grant McKenzie pro Strategii: Pilsner Urquell je jako Porsche

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Strategie.czAutor:Iveta KřížováPrazdroj

Milovníků piva je v Česku víc než dost, milovníků marketingu naopak pomálu, říká v prosincovém čísle časopisu Strategie marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie.

V prosincovém vydání měsíčníku Strategie si dále přečtete o vzrůstajícím významu dokumentárních filmů a jejich pozici na trhu, příběh kanadského storyboardisty Kurta van der Basche působícího v Česku, zapomenout nesmíme ani na inovativní marketing značky Metallica, muže který vytvořil image Beatles či kreativní cestu Martina Charváta po českých reklamních luzích a hájích.

Když přišel Grant McKenzie před zhruba desítkou let do Česka, marketingu tady pšenka nekvetla. Původní nadšení z 90. let pro tento obor se u nás vytratilo. „Poslední dobou však cítím, že se nadšení vrací,“ říká marketingový ředitel čerstvě prodaného Plzeňského Prazdroje.

Jste vinař, nebo pivař?
Samozřejmě pivař.

Prozradíte své nejoblíbenější pivo?
Pilsner Urquell. A neříkám to proto, že v Prazdroji pracuji. V pivovarnictví se pohybuji již 11 let, pracoval jsem ve Španělsku, Maďarsku, Rumunsku, a po celou tu dobu byla mým nejoblíbenějším pivem Plzeň. Máme samozřejmě další dobrá piva, ale Pilsner Urquell je zkrátka jiná úroveň, jiná třída.

Jak se pracuje marketingovému řediteli, který spravuje doslova národní chloubu? Cítíte se pod větším tlakem, než kdybyste pracoval například pro čokoládovnu či mlékárnu?
Stoprocentně. Shodou okolností jsem kdysi pro čokoládovnu skutečně pracoval a můžu potvrdit, že je to naprosto jiné. Lidé sice mají rádi čokoládu, ale ne tak jako pivo. To se nedá vůbec srovnávat. Pivo v lidech vyvolává úplně jinou úroveň emocí, zvláště pak v České republice. Vždyť spolu se Škodou je to něco, čím se Česko ve světě proslavilo.

A každým rokem ta sláva roste. V devadesátých letech minulého století ve světě všichni mysleli, že nejlepší pivo je německé. Nyní ale zjistili, že je ještě něco lepšího. A to něco se jmenuje české pivo. Mezinárodní trh s českým pivem strmě roste, ročně o 10 procent. To znamená, že za sedm let bude větší než domácí trh. Budoucnost bude opravdu vzrušující. Naším cílem samozřejmě je, aby se náš brand stal tím nejslavnějším.

A jak si stojí české pivo na světových trzích teď?
Nejprodávanějším českým pivem ve světě je Velkopopovický Kozel, který jde hlavně na východ do Ruska a Kazachstánu, kde je bez diskuze nejvýznamnější. Nejrychleji rostoucí trh pro nás nyní představuje Korea. Asie je celkově velmi zajímavým trhem, kde české pivo skutečně respektují. Když se podíváme na západní Evropu, tam je nejslavnější Pilsner Urquell. Ale dobře si tam vedou i značky našich konkurentů.

Je Plzeňský Prazdroj ve světě opravdu zavedený brand?
V některých zemích znamená hodně a v jiných ho neznají. V Americe je například povědomí o něm velmi malé. Za poslední tři roky nicméně brand roste průměrně o 15 procent za rok. Třeba v Londýně máme nyní osm tankových restaurací, což je v Británii převratná novinka, nikdo tam tankovny předtím neznal. Mimochodem tankovny jsou český unikát, který se ve světě šíří jen díky Prazdroji.

Roste popularita ležáku i v zemích, které mají historicky jiné pivní chutě?
Mění se způsob, jakým lidé pivo pijí. V minulosti celosvětově preferovali lehčí piva, to se ale změnilo, nyní chtějí bohatou plnou chuť, což dokazuje i rostoucí obliba craft beers (řemeslných speciálů vyráběných v malých várkách – pozn. redakce). Pilsner Urquell ale nebude nikdy nejrozšířenějším pivem na světě, protože jej vaříme pouze v pivovaru v Plzni a ten nemá neomezenou kapacitu.

Pilsner Urquell bude vždy jako Porsche, tedy velmi exkluzivní a velmi kvalitní. A Kozel bude jako Audi: také prémiový, ale větší a rozšířenější. Kozel nabízí více možností chutí, pro zajímavost obrovský úspěch ve světě má jeho tmavá varianta – 35 procent světových prodejů Kozla představuje Kozel Černý.

Čím tak vyniká Prazdroj?
Samotný produkt je jedinečný svou chutí, způsobem vaření, ale i historií. Mluvíme o něčem, co je tak dobré od samého začátku, že se nemuselo měnit už 175 let, to je téměř k nevíře. Navíc Pilsner Urquell dal název celé kategorii piv. Pivo typu pils tvoří v současnosti 70 procent světového trhu.

Unikátní je ale i způsob čepování plzeňského. Cizinci se na pěnu nejprve nedůvěřivě dívají, ale kdo ochutná pivo, už nechce jiné. Máme dokonce tým mistrů výčepních, tedy těch nejlepších, kteří prošli naší soutěží Pilsner Urquell Master Bartender a kteří jezdí po Evropě a školí výčepní, jak správně plzeňský ležák načepovat. Protože to je pro zážitek z něj opravdu důležité a přispívá k jeho jedinečnosti.

Jak se díváte na růst malých pivovarů?
V Česku máme kolem 400 pivovarů a to je moc. V budoucnu jich bude patrně méně, ale s větší kvalitou. Pivovary, které produkují levný ležák bez apelu na kvalitu, nemají budoucnost. Naopak některé minipivovary přinášejí opravdu skvělá piva a budu rád, když se na trhu udrží.

I takový unikát jako Pilsner Urquell potřebuje silný marketing. Nedávno jste hledali posily do svého marketingového týmu prostřednictvím nevšední kampaně Buď Prazdroj. Jak tahle myšlenka vznikla?
Chtěli jsme oslovit mladé talentované lidi s vášní pro marketing, ale je velmi obtížné najít ty správné a zaujmout je. Chtěli jsme to udělat kreativně a inspirovat je k práci pro nás, ne je přemlouvat. Určitě nefungují taková ta nudná videa typu „jsem tak rád, že tady mohu pracovat“. Navíc o Prazdroji koluje spousta mýtů, jako například že je to nemoderní firma, kde pracují nudní lidé, a to hlavně muži, a že všichni pracují v Plzni.

Takže jsme si řekli, že musíme v kampani ukázat, jak je to ve skutečnosti, a hlavně to, že tým marketingu má za sebou velké úspěchy, lidé se v něm dostanou k opravdu velkým a zajímavým věcem a že práce v něm je neskutečně různorodá, protože si téměř vše děláme in-house – inovace, reklamu, sponzoring, kreativu, design a další věci.

Jak dlouho jste kampaň plánovali?
Téměř pět měsíců. Byla spuštěna v září a uzavřela se na konci listopadu. Když jsme měli hlavní myšlenku, bylo důležité správně vybrat zaměstnance, kteří ve spotu budou hrát. Samozřejmě chtěli hrát všichni a spekulovali o tom, proč on a ne já, ale ten výběr se řídil hlavně typem pozic, které jsme chtěli ve videu zachytit, aby bylo zřejmé, co všechno náš marketing dělá, od inovace po mezinárodní marketing.

Využili jste služeb nějaké agentury?
Já přišel s nápadem na kampaň a agentura Inspiro Solutions pomohla s konceptem a produkcí, tvorbou videa i nasazením v médiích.

Jaké lidi vlastně hledáte? Mladé a nadějné?
Na věku nezáleží. Ale ze zkušenosti víme, že když najmeme mladé lidi bez předchozích zkušeností, je to lepší. Můžeme si je vytrénovat pro naše potřeby. Někdy totiž příliš zkušeností brání dělat věci novým způsobem. Ale nejdůležitější je postoj kandidáta. Zájemci o práci u nás musejí milovat marketing alespoň tak, jak milují pivo.

V této zemi je snadné najít milovníky piva, ale milovníků marketingu je pomálu. Navíc musejí být ochotni se učit a pracovat s velkým nasazením. Říká se, že jeden rok v Prazdroji je jako pracovat tři roky v jiné firmě.

Jaké kanály kampaň využila?
Vše bylo on-line. Nepoužili jsme žádné tradiční kanály jako televizi nebo outdoor. Nejdůležitějšími kanály byl Facebook, LinkedIn, YouTube, Stream, a dokonce Tinder. Přes Facebook jsme zasáhli nejvíc lidí, na LinkedIn byli zase ti nejkvalifikovanější.

Byla hodně nákladná?
Samozřejmě je to mnohem dražší, než když si děláte video na smartphonu. Otázka pro nás ale není, kolik to stálo, ale co nám to přineslo. Video zhlédlo přes sto tisíc lidí, během tří týdnů jsme dostali 320 životopisů, z nichž 60 procent bylo opravdu na vysoké úrovni a my je pozvali na pohovor. Jsou mezi nimi studenti, ale i zkušení lidé, někteří by rádi rovnou můj post – ale ti mají smůlu... Tak či onak, oslovit tolik lidí tradiční cestou by nám trvalo možná i rok a stálo by to přinejmenším stejně.

Kolik lidí opravdu potřebujete?
Předpokládám, že přijmeme pět až deset lidí. Ale ta čísla se samozřejmě mohou ještě změnit. Získali jsme nyní širokou databázi profesionálů, se kterou může HR oddělení Plzeňského Prazdroje dlouhodobě pracovat a budovat s nimi vztah.

Co na to vaše ostatní oddělení? Nestrhne se teď vlna podobných videí?
Najednou by takové video chtělo každé oddělení, to máte pravdu. Ale nemyslím si, že příští rok budeme dělat pět různých videí, to by bylo finančně velmi nákladné.

Je marketing všech značek z portfolia Plzeňského Prazdroje řízen z Čech?
Všechno děláme tady, lokálně. A to mě na té práci skutečně baví.

Kolik jste letos vydali za reklamu a marketing?
Skoro stejně jako předešlý rok. Bylo to docela hodně, ale konkrétní čísla nezveřejňujeme. Každý rok dáváme víc a víc peněz do digitálu, který nyní tvoří asi dvacet procent našich výdajů. Samozřejmě využíváme i televizi a outdoor. Klíčové je pro nás také partnerství s důležitými sportovními podniky, jako je například hokejová extraliga, národní hokejová reprezentace nebo golfová European Tour.

Mimochodem, pochutnal byste si na pivu z plastové lahve?
Já ne, ale respektuji, že někteří zákazníci ano. Pivo v PET lahvích prodáváme, ale je to jen malá část našeho byznysu, asi pět procent. Pro některé lidi je to praktické, ale velkou budoucnost PET lahve s pivem nemají. Naopak nadějné vyhlídky mají plechovky. Skleněná lahev je sice fantastická, ale netransportuje se jednoduše. Plechovky jsou v tomto ohledu lepší, chrání produkt, rychleji se zchladí v lednici.

Budete plechovky nějak propagovat? Češi na ně zatím moc zvyklí nejsou.
Na českém trhu sice dominují skleněné lahve, ale očekáváme, že v příštích pěti letech rapidně porostou. Je to skvělý formát a budeme jej podporovat. Ostatně příští rok chystáme v tomhle směru jednu inovaci, zatím o ní ale mluvit nemůžu.

Co považujete v Prazdroji za svůj největší úspěch?
Můj největší interní úspěch je znovuobjevení vášně pro marketing v Prazdroji, která se začala v 90. letech vytrácet. Myslím, že lidé, kteří v mém oddělení pracují, jsou na svůj tým velmi hrdí, což generuje úspěch celého oddělení, ale i firmy. Podařilo se nám zlepšit výkon marketingu.

Chystáte v příštím roce nějakou velkou kampaň?
Ano, plánujeme velkou akci s Gambrinusem. A samozřejmě i s Pilsner Urquell, který slaví příští rok 175. výročí. Aktuálně běží nová vánoční reklama, která je založená výhradně na tradicích. Upozorňuje, proč jsou tradice důležité a že o Vánocích nejde jen o peníze a dárky, ale o lásku k bližnímu a rodině. Soustředíme se na inovace u vícera značek.

Jako další úspěch beru, že i přes velmi silnou konkurenci se nám daří zvětšovat podíl na trhu, a to ne slevami a agresivní cenovou politikou, ale právě dobrým marketingem. Budujeme silné brandy a na to jsem opravdu pyšný.

Jak dlouho jste vůbec v Česku?
Žiju zde v součtu asi devět let a miluji to tu. Je tu kultura s velkým akcentem na identitu. Češi moc dobře vědí, kdo jsou a kdo nejsou. Dbají čím dál tím víc na kvalitu, což je dobré. Zase ale není tak úplně pravda to, co říkají o značkách, totiž že pro ně nejsou důležité. Značky je velmi ovlivňují, ale Češi to neradi přiznávají a snaží se svůj výběr sobě nebo známým nějak racionálně zdůvodnit. V marketingu to pak lze využít tak, že spotřebitelům ty racionální důvody nabídnete.

Co vás tu štve?
Jediná věc, kterou si přeji, aby Češi změnili, je to, aby měli více sebevědomí, aby nebyli tak pesimističtí. Tato země je velmi úspěšná. Máte krásnou zemi, většina věcí tu funguje dobře, máte dobrý vzdělávací systém, zdravotní péči. Budoucnost je zářivá. Tak proč ten pesimismus? Optimismus přináší úspěch. Ale u mladších generací už je to lepší i tady.

Jaké máte další plány? Chcete v Česku zůstat?
Rád bych tu zůstal. Práce mě stále baví a myslím, že není dokončená. Mám ještě velké ambice s brandy Plzeňského Prazdroje. Ale ať se stane cokoli, jsem optimista.

Adolphus Busch: Vařit pivo „jako“ budějovické

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:David Hertl

Je možné vyrobit ostravskou klobásu jinde než v Ostravě? Dá se řecký jogurt vyrábět jinde než v Řecku? A lze budějovické pivo uvařit jinde než v Českých Budějovicích? Adolphus Busch, rodák z Kastelu v jihozápadním Německu, byl přesvědčený o tom, že to jde.

Jak se v Americe narodilo budějovické pivo
Narodil se v červenci 1839 jako jedenadvacáté dítě v rodině obchodníka s vínem, pivem a pivovarnickými potřebami. Vystudoval v Bruselu a roku 1857 odešel se třemi bratry do USA. Emigranti se usadili v Saint Louis, kam v 19. století přišly další statisíce Němců. Byl mezi nimi i Eberhard Anheuser (1806-1880). Jeho osud byl podobný tomu Buschovu: do USA přišel z Německa se dvěma bratry v roce 1842, vydělal malé jmění výrobou mýdla a svíček a roku 1857 převzal zkrachovalý pivovar Bavarian Brewery, který přejmenoval na E. Anheuser & Company.

Následujícího roku provdal Anheuser své dvě dcery dvěma bratrům Buschovým – a vznikla společnost Anheuser-Busch. Buschovi přinesli do firmy povědomost o pivu a chmelu, obojí dobře znali z rodiny svého otce. V Americe se tou dobou skutečný pivní trh teprve rodil s tím, jak za oceán přicházely miliony lidí z Evropy. Pivo se zpočátku dováželo, mezi mnoha značkami nechyběl ani Budweiser Bier, vařený v Českých Budějovicích. Poprvé se v USA objevil v roce 1872.

Anheuser s Buschem narazili hned v počátcích svého podnikání na problém: pivo, které vařili, nebylo moc dobré. „Společně hledali nový recept. Na cestě za lepším receptem se dostali až do Budějovic v České republice, kde objevili úžasné pivo, získali recept a začali vařit pivo, které později pojmenovali Budweiser,“ píše Chandler DeLove v americké Příručce pro profesionální i domácí barmany.

Skoupil vše, co se dalo použít
Tak úplně jednoduché to ale nejspíš nebylo: když totiž v pivovaru Anheuser-Busch přemýšleli nad vlastní značkou piva, dali na radu dalšího německého přistěhovalce, podnikatele Carla Conrada, který doporučoval, aby jméno piva připomínalo emigrantům něco známého z Evropy, ale zároveň se dobře vyslovovalo v angličtině. A teprve tehdy se prý zrodil Budweiser Lager Beer.

„Nápad byl jednoduchý – produkovat pivo stejné kvality, barvy a chuti, jakou má pivo vyráběné v Budějovicích,“ vypověděl o několik let později před newyorským soudem Busch. Tento krok byl u začátku právních sporů mezi jeho firmou a dnešním Budějovickým Budvarem, které se vlečou už přes století.

Busch stál v čele své firmy třiatřicet let. V USA zavedl jako první pro pivo pasterizaci. Díky ní mohl své výrobky v konstantní kvalitě distribuovat po celé zemi. Rychle se rozvíjející podnik skupoval vše, co mohl použít k výrobě piva. Firma zanedlouho vlastnila železniční společnosti, které pivo rozvážely. Jako první začala pivo převážet v chladírenských vagonech – do té doby byla distribuce závislá na pravidelné dodávce ledu. Společnost skoupila i řadu uhelných dolů, které dodávaly palivo pro pivovar i železnici. V době, kdy pivovar rostl, nakoupila společnost i množství nemovitostí.

Pozdější období prohibice (1920-1933) přežil pivovar díky výrobě nealkoholických piv a prodeji nemovitostí, v nichž se v minulosti nacházely jeho saloony. Klíčová byla pro firmu Anheuser-Busch i masivní reklama. Právě této značce se podařilo prosadit do povědomí konzumentů, že „pít pivo je americké“. Anheuser-Busch se také jako jeden z první pivovarů rozhodl masově stáčet pivo do láhví a nedistribuovat je pouze v sudech. Už v roce 1901 naplnil těch lahví přes milion.

Práce jako radost a odpočinek
Adolphus Busch zemřel v říjnu 1913 během dovolené v Německu. Je paradoxní, že ve stáří přiznal, že pivo pro něj bylo „jen“ podnikání – celý život dával při popíjení přednost vínu. Z manželství s Elise Anheuserovou vzešlo třináct dětí. Adolphus Busch opouštěl svět jako vládce mohutného průmyslového impéria, do kterého patřil nejen pivovar a přidružené výrobní společnosti, ale také hotely a banky. Pro Američany je dodnes příkladem klasického selfmademana, člověka, který se z ničeho vypracoval do nejvyšších podnikatelských pater.

Encyklopedie amerického přistěhovalectví to shrnuje: „Přestože neměl žádné osobní zkušenosti s vařením piva, v oblasti pivovarnictví měl základní znalosti, měl léta obchodní praxe a vrozený instinkt, což vše dokázal dobře zužitkovat. Velmi záhy si získal pověst obchodníka, který dokázal prodat špatné zboží stejně lehce jako to dobré. Neméně důležitý byl Adolphusův postoj k práci, v níž spatřoval radost a příjemný odpočinek, který se vyplácí nejen finančně, ale především uspokojením, jenž pociťoval, když byly jeho snahy korunovány úspěchem.“

Dnes je Anheuser-Busch InBev největším pivovarnickým podnikem na světě, ovládá zhruba 27 % světového trhu s pivem a jen ve třetím čtvrtletí letošního roku vykázal provozní zisk 100 miliard korun. Pro zajímavost: cena ochranných známek Bud, Budweiser a Budvar byla před lety odhadnuta na 350 miliard korun. Je jasné, že v právních sporech s českobudějovickým Budvarem jde o hodně…

Pivo bez front a dlouhého čekání: Chytrá samoobslužná pípa z Londýna

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:100+1Autor:telegraph.co.uk

Také se vám to už stalo? Sedíte v restauraci nad dávno prázdnou sklenicí a marně se snažíte upoutat pozornost číšníka. Bar v obležení desítek těl neskýtá velké šance na rychlou objednávku. Co dělat? Obrnit se trpělivostí a čekat, nebo se zvednout a jít o dům dál?

Podle Tami Hargreavese z britské Barclaycard považují návštěvníci barů a restaurací za nejnepříjemnější právě příliš dlouhé čekání na obsluhu. Až 28 % návštěvníků by podle průzkumu, který si firma nechala zpracovat, ocenilo, kdyby nemuseli čekat s objednávkou na číšníka. Řešením by mohla být samoobslužná Pay@Pump pípa. Kromě rychlého natočení piva (jeden pohár pípa připraví během minuty) lze objednávku rovnou uhradit pomocí bezkontaktní platební karty. Chytré, že?

Pivní speciály se staly hitem, sudy už téměř odhalují dno

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Znojemský deníkAutor:Michal Hrabal

Značný zájem je o pivní speciály, které před vánočními svátky navařili majitelé pivovarů v příhraničních regionech jižní Moravy. Některé druhy jsou již téměř vyprodané. Mnozí pivovarníci se shodují, že právě v chladném počasí je vhodné sáhnout po hutnějších a silnějších pivech.

Například Velický Bombarďák z Velké nad Veličkou na Hodonínsku přichystal pro letošek hned tři. „Jako první jsme uvařili medovou třináctku se zázvorem. Ta už je ale skoro vypitá, máme na čepu posledních padesát litrů. Potom jsme připravili šestnáctku – svrchně kvašený Velický ejloš, který bude v půllitrových láhvích. A máme i jednadvacítku Baltic porter, spodní kvašené tmavé pivo. Do něj jsme přidali čokoládu a vanilku, takže je to tmavé pivo s kávovými a čokoládovými tóny," poodhalil provozovatel Bombarďáka Ladislav Lukács.

ZA DVA TÝDNY JE PRYČ
Velký zájem o vánoční speciály potvrzuje i ředitel Znojemského městského pivovaru Miroslav Harašta. Tam na adventní čas navařili speciální světlou nefiltrovanou a nepasterovanou Medovou třináctku.

K její výrobě použili i pravý med zaručující nasládlou chuť a vůni. „Zájem byl takový, že jsme ji prodali za čtrnáct dní a nyní už jen doprodáváme. Vyrobili jsme dvacet hektolitrů. Speciál standardně vydrží měsíc, ale letos byl ve třetím adventním týdnu pryč. Příští rok proto uděláme dvojnásobný objem vánočního speciálu," informoval Harašta.

Odlišnými chutěmi je známý také břeclavský minipivovar Frankies. V jeho nabídce se objevilo dýňové pivo a také svrchně kvašený Čokoládový Stout. „V tom je kakao, což není úplně obvyklá věc. Druhý speciál je s pečenou dýní a kořením. Nejsou to nějaké sladké hubolepy. I když třeba dýňové zní hodně exoticky, je to příjemně pitelné pivo a hodně oblíbené," uvedl spolumajitel pivovaru Štěpán Přikryl.

Už pátým rokem vaří Pivovar Moravský Žižkov na Břeclavsku Žižkovský vánoční speciál. „Jde o světlé nefiltrované pivo. Je to jediná třináctka, kterou děláme. Máme ji v nabídce od začátku do konce prosince," nechal se slyšet jednatel žižkovského pivovaru Ondřej Šraga.

Podobně je na tom na Břeclavsku Hradní pivovar Hustopeče. Tam nabízejí milovníkům piva Mikuláše. Nejde však o vousatého muže s čepicí a berlou. „Je to třináctka, kterou často nevaříme, už tím je speciální. Od ostatních našich piv se liší chutí a trochu i barvou. Mikuláš je oranžově-červený," řekla tamní sládková Marcela Matochová.

MEDOVÉ JSEM NESTIHL
Pouze na Vánoce chystá polotmavý speciál pivovar Na Mlýně z Ratíškovic na Hodonínsku. „Letos u nás zavádíme novinku. Každé Vánoce a Velikonoce chceme připravit nějakou opravdovou pivní lahůdku," naznačil syn majitele pivovaru Jiří Fanta.

Odlišné druhy rád ochutnává například Jaroslav Dvořák ze Znojma. Na adventních trzích sáhl po jedenáctce a osmnáctce. „Chutnaly mi obě. Medovou třináctku jsem nestihl. Speciály mám rád, ale opravdu je jen ochutnám. Jedno pivo a stačí," svěřil se milovník pěnivého moku.

Tip sexy vánoční dárek: dejte pod stromeček kurz vaření piva v Pivovárku Melichárek

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Olomouc.czMelichárek

Štědrý den je už doslova za dveřmi, a pokud ještě stále sháníte originální dárek a obdarovaným je milovník piva, zbystřete pozornost. Pod stromeček mu totiž můžete nadělit kurz vaření piva. Ty pořádá Pivovárek Melichárek a uvařit si můžete pivo svých snů, ať už jím je řízný ležák, či silná IPA.

Uvařit si vlastní pivo. Pro mnoho milovníků pěnivého moku je to sen. Pod vánočním stromkem letos může ležet poukaz na jeho splnění. Pivovárek Melichárek z Horky nad Moravou totiž nabízí celodenní kurz, během nějž si účastníci vyrobí pivo přesně podle svých představ. “Kurzy jsou určené pro úplné laiky, ale taky pro nadšence, kteří už si pivo vaří doma nebo si třeba chtějí založit vlastní minipivovar,” láká majitel pivovaru Petr Melichárek. Kurzy jsou podle něj určeny pro skupiny od tří do šesti lidí, pojímá je proto komorně. Teprve až je poskládána skupina, dohodne se termín, který vyhovuje všem. “Sejdeme se v sedm hodin ráno, řekneme si nějaké informace a jdeme na to. Na varně už je připravený slad, jde se míchat a do večera je co dělat. Záleží na každém, zda se chce ušpinit a pořádně se zapojí, nebo se chce jen dívat. V různých technologických pauzách pak probereme trochu teorie a hlavně ochutnáváme různé pivní vzorky, připraveno je i občerstvení,” popisuje Melichárek. Výsledkem celodenní práce je várka o objemu přibližně 250 litrů. “Záleží potom na účastnících kurzu, zda si část várky, nebo klidně celou, odkoupí,” vysvětluje Melichárek. Každopádně si ale počkají, než pivo vyzraje. “Dost často si lidé tímhle způsobem vaří pivo na nějakou zvláštní příležitost. Třeba na svatbu či narozeniny. Nebo si ho stočí do lahví s vlastní etiketou a rozdávají ho přátelům,” doplňuje Petr Melichárek. Kurz podle něj zdaleka není určen jen mužům, ve skupině se prý často objeví i ženy.
Kurz má dvě varianty: ta levnější je bez ochutnávání a bez občerstvení a stojí 1600 korun, ta plnotučná pak zahrnuje teplý oběd, vzorky piva, tlačenku a další dobroty a stojí 2450 korun.

Pivovárek Melichárek funguje v Horce nad Moravou od roku 2010, pivo oficiálně prodává od roku 2013. Jeho zakladatel, sládek, ředitel i majitel v jedné osobě odhaduje, že letos se objem uvařeného piva bude pohybovat okolo dvou set hektolitrů.

Nejlepší pivo na světě mají pravděpodobně v Náchodě

Publikováno:před 7 měsíciZdroj:Deník.czPrimátor

„Nejlepší pivo na světě" náchodský pšeničný Primátor Weizenbier opět potvrzuje svou kvalitu a dominuje na nejedné degustační soutěži doma i v zahraničí.

Stříbro zacinkalo pšenici na soutěži Evropská pivní hvězda v Norimberku.

„Primátor byl jediným českým pivovarem, kterému se podařilo v silné konkurenci téměř dvou tisíc druhů piv z pětačtyřiceti zemí světa na soutěži bodovat," uvedla Markéta Flousková z marketingového oddělení náchodského pivovaru..

Další stříbrný úspěch přišel vzápětí na prestižní soutěži Brussels Beer Challenge 2016 (BBC), kde Weizenbier obhajoval zlato z loňského roku.

V zemi zaslíbené pivovarnictví obliba soutěže BBC každým rokem výrazně stoupá. V letošním 5. ročníku hodnotilo 80 mezinárodních odborných porotců 1250 různých piv, což je o 152 více než vloni.

„Svrchně kvašený Weizenbier je nejlépe hodnoceným náchodským pivem. Jeho jedinečná originální chuť, zlatožlutá barva a nezaměnitelná vůně po hřebíčku a banánech mu v letošním roce zajistila sedmkrát stupně vítězů," vyzdvihla Flousková a dodala, že to potvrzuje i fakt, že časopis Pivo, Bier & Ale pivu Primátor Weizenbier udělilo 1. prosince v Klášterním pivovaru Strahov Výroční cenu za dlouhodobou kvalitu a mimořádné úspěchy v mezinárodních degustačních soutěžích.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244