Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Faltus si chtěl dokázat, že umí vyrobit zařízení pro pivovar. Tak si jeden postavil sám

Publikováno:před 24 dnyZdroj:ekonom.czAutor:Filip SýkoraFaltus

● Miroslav Faltus je majitelem společnosti ­Armat, která poblíž České Třebové vyrábí nerezové trubky, ventily či měřicí přístroje.
● Od té doby, co si postavil vlastní, dodává zařízení i dalším pivovarům.
● Pivovar Faltus měl loni výstav 1000 hektolitrů, vaří výčepní piva i speciály.

Miroslav Faltus vlastně není ani tak pivo­varník, jako spíš továrník. Když začátkem de­va­de­sátých let zkrachovala firma, v níž pracoval jako obchodní ředitel, roz­hodl se postavit na vlastní nohy. Dnes jeho společnost Armat nedaleko České Třebové vyrábí nerezové trubky, ventily, klapky či měřicí přístroje, specializuje se na za­kázkovou výrobu a zároveň je i obchodní firmou. Tyto výrobky dodává zejména českým podnikům, které ná­sledně obchodují se zeměmi na východ od České republiky.

Na první pohled to vypadá, že podnikání Miroslava Faltuse má k pivu daleko. Zdání však klame. Většina vybavení pivovaru Faltus pochází z materiálu, který Armat buďto sám vyrábí, nebo s nímž alespoň obchoduje.

"Chtěli jsme si prostě dokázat, že umíme vyrobit i materiál pro stavbu pivovaru," vysvětluje své rozhodnutí Faltus, pohodlně usazený v zasedací místnosti v prostorech nad pivovarem. Pod jednou střechou je tu i restaurace a penzion.

Nápad postavit pivovar původně vyšel z hlavy daňového poradce, se kterým Miroslav Faltus spolupracoval a který měl sám s prací sládka zkušenost. Myšlenka se majiteli Armatu zalíbila. Ostatně už delší dobu hledal využití pro nemovitost v centru České Třebové, kterou výhodně koupil od svých obchodních partnerů a v níž dříve byly kanceláře a byty. Prostor byl však zchátralý a potřeboval nákladnou rekonstrukci. "Nezbylo tu nic jiného než obvodové zdi," vzpomíná na tehdejší dobu dcera majitele Milota Blažková Faltusová. "Odspodu jsme se mohli dívat až na střechu."

V pivovaru U Fleků vládne tradice. Pivo se tu vaří nepřetržitě přes 500 let

Publikováno:před 24 dnyZdroj:ekonom.czAutor:Jakub HoráčekU Fleků

● V restauraci U Fleků se pivo vaří nepřetržitě přes 500 let.
● Podnik proslul díky vyhlášenému tmavému ležáku. Ten chtějí majitelé uchovat.
● Nejstarší český minipivovar hosté navštěvují jako historickou památku.

Strop varny v minipivovaru U Fleků lemují masivní dřevěné trámy, které pamatují ještě české králov­ství. Skutečnost, že v zachovalém stavu přežily několik staletí, ukazuje, jak moc je tu historie stále přítomná. V proslulém pivovaru ležícím v centru Prahy nedaleko Novoměstské radnice se pivo vaří bez přerušení už od roku 1499. Právě na dlouholeté a pevné tradici si rodina Brtníkových, která pivovar v současnosti vlastní, zakládá především.

"Zákazníci nás vnímají jako historickou památku. Vědí, že jsme jedna z nejstarších pražských hospod, a proto nás vyhledávají," vysvětluje Ivo Brtník, jeden ze spolumajitelů.

Svou roli v tradiční atmosféře ale sehrává i fakt, že se prostor restaurace skládá z několika historicky sty­lizovaných salonků. Hned u vchodu lákají příchozí k po­sezení dvě typické pivnice s masivním dřevěným ná­bytkem, vedle nich je malý salonek zvaný Akademie, kde se scházeli čeští umělci. O kousek dál tajemně vy­padající chodba ústí do kabaretního sálu. Cesta z něj vede přes zahrádku do zdobeného Rytířského sálu, podlouhlé pivnice Jitrnice a končí v další pivnici zvané Václavka. Samotný pivovar se rozprostírá vedle komplexu restaurace.

Pivo se přitom na tradičním duchu podniku U Fleků podílí nejvíce. Od roku 1843 až dodnes místní sládci vaří výhradně tmavý 13stupňový flekovský ležák. Ten se přitom čepuje pouze v místní restauraci. V obchodech či v jiných hospodách jej majitelé neprodávají. "Na tomto modelu nic měnit nebudeme, chceme zkrátka na­vazovat na to, co tu má skoro dvousetletou tradici," vy­světluje Ivo Brtník. Stejně tak rodina přistupuje k možnosti, že by vedle tmavého ležáku vařila pivo s různými příchutěmi, jak to dělá mnoho dalších malých pivovarů. Brtníkovi chtějí zachovat originalitu podniku a vyhnout se riziku, že by se uvařené pivo neprodalo a pak by se muselo vylít.

Vzestup minipivovarů nekončí. Za rok jich vzniklo dalších pět desítek

Publikováno:před 24 dnyZdroj:ekonom.czAutor:Jan Němec

● Český trh měl podle odhadů uživit 200 až 300 minipivovarů. Už dnes je jich přes 370, kdy boom skončí?
● Co do počtu minipivovary převažují. Stojí však jen za zhruba 2 procenty české pivní produkce.
● Velké pivovary využívají trendů nastolených malými hráči. Začínají také vařit pivní speciály.

Na dvě, možná tři stovky odhadovali před lety lidé pohybující se v českém pivovarském průmyslu počet minipivovarů, které se v tuzemsku mohou uživit. Ukázalo se, že byli příliš opatrní. První metu trh překonal už někdy před čtyřmi lety, druhou před dvěma. A přesto stále minipivovary nekrachují. Tedy alespoň ne ve velkém. Naopak: jen za poslední rok jich přibylo více než 50, tedy v průměru jeden týdně.

A tak pivní experti odhady možné velikosti trhu postupně navyšují. "Prostor pro dalších zhruba sto pivovarů tu určitě je," tvrdí ředitel Pacovských strojíren Ludvík Ješátko. Právě Pa­covské strojírny patří mezi největší výrobce pivovarské technologie v Česku. Například šéf Českomoravského svazu minipivovarů Josef Šuráň je ještě optimističtější. V minulosti podle něj v Československu působilo přes tisíc pivovarů. A není prý důvod, aby trh do této velikosti postupem času opět nedorostl.

Jaká je situace dnes? Celkem fungovalo v Česku v letošním červnu více než 370 minipivovarů. Z nich zhruba tři desítky patří do kategorie takzvaných "létajících", tedy podniků, které nemají vlastní provoz a k vaření si pronajímají kapacity od konkurence. Ze zbylých 340 pak většinu představují restaurační pivovary, tedy hospody a restaurace, které si vaří vlastní pivo a mimo podnik expedují jen menší část produkce. Zbytek vlastní výčep nemá a pivo pouze prodává − ať už v sudech do ochutnávkových pivnic, nebo v lahvích do pivoték.

Jen málokterý obor se může pochlubit tak překotně rychlým růstem, jako je "malé" pivovarství − aby vznikala konkurence na trhu takovým tempem, není obvyklé. Kdo se vlastně do tohoto podnikání pouští? Úctyhodně se rozvíjející obor přitahuje jak milovníky piva, kteří si otevřením varny splní sen, tak investory. Ti vycházejí z příkladů fungujících podniků, které ukazují na jednu věc: velmi slušnou návratnost investice. Založit vlastní pivovar se dá už zhruba s pěti miliony korun. Při pořízení starší, "secondhandové" technologie přitom investice může být ještě nižší. Naopak ji může výrazně prodražit, pokud se majitel rozhodne vybudovat také vlastní restauraci, kde bude pivo prodávat.

Při dobře nastaveném byznysmodelu se nicméně vložené peníze mohou vrátit během relativně krátké doby. "Návratnost máme spočítanou na sedm let. Díky dalším investicím do rozšiřování výroby se může prodloužit, ale ne výrazně," tvrdí například Jiří Valenta z krnovského pivovaru Nachmelená opice. Na pět let má návratnost projektů většinou spočítanou i Josef Krýsl, bývalý sládek z Plzně, který staví minipivovary a má jich na účtu už přes 50. "Právě to do oboru láká i lidi, kteří hledají spíš investici, než že by bylo pivo jejich koníčkem," tvrdí Krýsl.

Některé příklady ukazují, že úspěch se může dostavit za velmi krátkou dobu. Samozřejmostí je kvalitní produkt. Pivovary, které jej umí nabídnout, však mohou vystoupat do nejvyšší ligy i během jednoho roku. Důkazem je třeba právě Nachmelená opice (viz str. 46), která se mezi elitu vypracovala za pouhé dva roky. Podobně krátkou dobu potřeboval také potštejnský Clock. První pivo opustilo jeho sklady v létě 2014, dnes je pivovar obecně považovaný za absolutní českou špičku.

Předpokladem úspěchu je angažování dobrého sládka. Právě v tomto bodě spatřuje Josef Krýsl "úzké" místo na trhu. "Každý rok na Podskalské, nejlepší škole pro sládky v Česku, absolvuje 30 lidí. Ovšem polovina z nich pak jde dělat něco jiného," upozorňuje Krýsl. Výjimkou tak není, že někteří sládkové pracují ve více pivovarech zároveň. Anebo že pivo vaří lidé bez pivovarského vzdělání.

Výhodou trhu minipivovarů je fakt, že si na něm jednotlivé podniky navzájem konkurují jen ve velmi omezené míře. Přetlak může s rostoucím počtem hráčů nastat především v ochutnávkových pivnicích a pivotékách ve velkých městech, kam dovážejí pivo podniky bez vlastní restaurace. Naopak restaurační pivovary většinou působí lokálně, a tak pro ně nováčci nepředstavují zásadní hrozbu. "To by musely být vyloženě dva vedle sebe v jedné ulici," říká Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze.

Velcí ve vleku malých
Jak vypadá rozvrstvení pivovarské scény? Proti 370 minipivovarům stojí jejich "velká" konkurence. Tedy pivovary s výstavem vyšším než 10 tisíc hektolitrů. Těch je v Česku 45. Jejich počet se zvyšuje daleko pomaleji, než je tomu u minipivovarů. A to většinou jen díky tomu, že některý z malých hráčů překročí hranici výstavu 10 tisíc hektolitrů ročně. Příkladem může být třeba Únětický pivovar ze středních Čech, který začínal jako klasický minipivovar. Ovšem výstav 10 tisíc hektolitrů už zdolal. I kvůli tomu jej Ekonom do kategorie minipivovarů letos nezařadil.

Přestože jsou početně v převaze, minipivovary stojí stále jen za nepatrnou částí pivního trhu. V Česku se loni uvařilo přes 20,5 milionu hektolitrů piva, ovšem malí hráči se na tomto obrovském čísle podílejí jen necelými dvěma procenty. A tento podíl roste pomalu. Pro lepší představu: například Plzeňský Prazdroj − samotný bez dalších pivovarů ve skupině − uvaří zhruba pět milionů hektolitrů piva ročně. Limit pro roční výstav minipivovaru tedy překoná hravě za jediný den.

Pro velké hráče na trhu minipivovarníci nepředstavují zásadní ohrožení. Je ale zjevné, že jsou to právě podniky s malým výstavem, kdo do Česka přináší nové trendy a rozšiřuje "pivní rozmanitost" na tuzemském trhu. Bez minipivovarů by jen těžko Češi měli šanci ochutnat doslova stovky nejrůznějších variant třeba piva typu India pale ale.
Průmyslové pivovary si ale naopak uvědomují, že poptávka po pivních speciálech a zejména svrchně kvašených pivech roste a představuje zajímavý potenciál. A proto následují svou malou konkurenci a zkoušejí vařit tato piva ve velkém. Jako první z velkých pivovarů přišel s "ejlem" humpolecký Bernard, později se přidal třeba náchodský Primátor. Letos na jaře pak začal nabízet pivo IPA dokonce i pivovar z nejtradičnějších, Plzeňský Prazdroj proslavený hlavně svým ležákem. Jeho Master IPA ovšem neměla valný ohlas. Na pivních serverech je hodnocena průměrně. "Fanoušky amerických IPA či ejlů od Matušky asi nenadchne, ale jinak se pít vcelku dobře dá," píše se třeba na populárním webu Pivnici.cz.

Někteří minipivovarníci se pokusům pivovarských molochů o svrchně kvašená piva usmívají, jiní je ale svým způsobem oceňují. "Bernard díky své velikosti a finančním možnostem v marketingu dělal jakousi osvětu," myslí si sládek oseckého minipivovaru Helf Richard Vetyška. Billboardy podél silnic po celém Česku vysvětlující, co je to "ejl", tak podle něj vlastně malým podnikům pomohly − lidé se díky nim začali zajímat i o jiné druhy piva, než je tradiční český ležák.

Budějcká piva válí! Získávají jedno ocenění za druhým

Publikováno:před 24 dnyZdroj:Budejcká DrbnaSamson

Pivo značky Samson se v červnu dočkalo už druhého výrazného úspěchu. Po stříbrné medaili, kterou získala jeho „desítka“ v soutěži Pivo roku 2017, nyní zabodovala i „dvanáctka“.

Tentokrát Samson uspěl v testu zaměřeném na přítomnost jakýchkoli nežádoucích látek, který provedla nezávislá odborná porota na nejznámější české internetové televizi Stream.cz. V pořadu A dost! dopadla „dvanáctka“ Samson na výbornou, skončila bezkonkurenčně nejlépe ze všech testovaných vzorků.

„Máme radost, že test potvrdil důraz, který klademe na kvalitu našich piv. Jsme potěšeni, že výsledky hovoří jasně v náš prospěch,“ říká generální ředitel Samsonu Daniel Dřevikovský. „Je to důkaz, že masivní investice nového vlastníka do technologie výroby piva přináší své ovoce,“ míní ředitel Samsonu.

„Vyrábíme z nejlepších surovin na trhu, jsme hrdí, že úspěšně šíříme pověst budějovického piva,“ doplňuje vedoucí laboratoře a Quality Manager pivovaru Samson Kateřina Leštinová s tím, že pochvalný prst nahoru od tvůrců pořadu A dost! je vyznamenáním pro zaměstnance pivovaru. „Samson patří k pivům, která žádné toxické produkty plísní neobsahovala,“ doplňuje v pořadu reportér a moderátor Jan Tuna.

Samson tak rázně pokračuje v novém kursu poté, co jej zakoupila společnost Ab InBev, která je jedním z největších světových pivních koncernů. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Budweiser či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá stamilionové investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Budvar se obává poklesu tržeb kvůli registru smluv

Publikováno:před 24 dnyZdroj:W4T.czAutor:ČTKBudvar

Pivovar Budvar se obává, že mu kvůli registru smluv klesnou tržby, i když má ze zákona částečnou výjimku. Novelu zákona dnes schválila Poslanecká sněmovna.



Obchodní partneři Budějovického Budvaru mají problém se zveřejňováním svých citlivých a důvěrných informací, což se projevuje při vyjednávání. ČTK to dnes řekl ředitel pivovaru Petr Dvořák. Budvar loni prodal rekordních 1,61 milionu hektolitrů piva.

Novela je pro pivovar lepší než současný stav, nicméně je podle Dvořáka jisté, že pokud bude zákon o registru smluv bez ohledu na rozsah úlev pro Budvar platit, výrazně zhorší podmínky k podnikání proti jeho konkurentům. A stále bude hrozit riziko zneplatnění smlouvy, a tím i podle ředitele obrovská právní nejistota.

Registr smluv sice chrání obchodní tajemství, ale vůbec nechrání obchodně citlivé, důvěrné informace nebo know how podniku. "Po roce fungování zákona víme, že naši obchodní partneři mají problém se zveřejňováním svých citlivých a důvěrných informací, a to se projevuje při obchodním vyjednávání. Zhoršila se tím naše vyjednávací pozice vůči dodavatelům i odběratelům. Velmi vážné dopady na náš obchod má zrušení možnosti uzavírat smlouvy telefonicky, což je v případě dodávek rychloobrátkového zboží jeden z obvyklých způsobů uzavírání smluv," řekl Dvořák.

Od července nepůjde ani uzavírat smlouvy se zpětnou účinností, což podle něj negativně ovlivní dodavatelsko-odběratelské vztahy Budvaru. "Oprávněně se tedy obáváme ztráty konkurenceschopnosti, poklesu tržeb, zhoršení ekonomických výsledků a v krajním případě až propadu našeho dosud ziskového hospodaření do účetní ztráty," řekl ředitel národního podniku, jenž letos investuje 750 milionů korun.

Za nejlepší řešení považuje Dvořák návrh, aby zůstal Budvar plně vyňat z působnosti zákona. Ne proto, že by chtěl pivovar něco tajit. "Stát má již nyní úplný přístup ke všem našim interním dokumentům a má mnoho kontrolních nástrojů. Ale proto, abychom měli stejné podmínky k podnikání jako naši konkurenti," řekl Dvořák, který řídí Budvar od 1. května.

Částečnou výjimku z povinného zveřejňování smluv v internetovém registru zřejmě dostanou některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí. Do evidence by se navíc nevkládaly například smlouvy, které se týkají nakládání s výbušninami, a kolektivní smlouvy. Novela, již dnes schválili poslanci, míří k posouzení do Senátu.

Pivní továrna láká na vlastní piva a kvalitní kuchyni

Publikováno:před 24 dnyZdroj:iDNES.czBeer Factory

Poblíž centra Plzně, jen pár kroků od katedrály svatého Bartoloměje, funguje od konce loňského roku druhý největší pivovar ve městě – Beer Factory s druhou největší restaurací, která pojme kolem dvou set hostů, s pivovarskou zahradou uvnitř. Celkem nabízí kolem 300 míst.

Za vznikem podniku stojí plzeňský sládek Josef Krýsl a známý gastronom a provozovatel restaurací Viktor Starý. Na čepu je osm druhů piv, restaurace nabízí českou klasiku v moderním trendu.

„Roční kapacita minipivovaru je dva tisíce hektolitrů,“ uvedli při jeho otevření majitelé Josef Krýsl a Viktor Starý. Na čepu mají osm druhů vlastních piv, hlavní značkou je dvanáctistupňový ležák plzeňského typu Beer Factory.

Následuje svrchně kvašená jedenáctka Nevada Summer, v základní sestavě jsou už také jen svrchně kvašená piva - IPA (16°), Amber Ale (12°), Black Ale (13°) - náš speciální, dobře pitelný porter, pšeničná 12° belgického typu, nechybí ani vlastní domácí limonády , též dva originální čepované speciály z Belgie a velká nabídka významných lahvových piv ze světových minipivovarů.

Známý plzeňský sládek Josef Krýsl, jenž postavil už více než šest desítek velmi dobře fungujících pivovarů po celém světě , nejvíce v Čechách (mj. též ve Švédsku, Anglii, Slovensku, Španělsku, Kypru ,v Rusku, Bělorusku, ), spojil v tomto případě síly s místním provozovatelem restaurací Viktorem Starým.

„Nechtěl jsem přímo restaurační pivovar, chtěl jsem pivo jen vyrábět, spíš jsem si myslel, že se pustím do čistě produkčního, třeba někde na okraji Plzně. Kamarád a hospodský Viktor mě ale přesvědčil, že jídlo a pivo spojíme dohromady,“ vysvětloval Krýsl, jak projekt vznikl. Jako sládek působí v pivovaru jeho syn Petr.

A protože k poctivému pivu patří i skvělá kuchyně, pak tady máte ideální spojení. Restaurace nabízí především českou klasiku. „Ale v moderním trendu,“ tvrdí Viktor Starý.

Vhodný objekt našli podnikatelé poblíž plzeňského náměstí Republiky. Jeho majitelem je 84letý emeritní profesor princetonské univerzity Joseph Kohn, významný světový matematik českého původu, nevlastní bratr režiséra Miloše Formana.

Interiér pivovaru i restaurace, který navrhla plzeňská firma Projectstudio8, je v industriálním stylu - se železem, dubem a mědí a zdmi bez výmalby. „Spojila se tu gastronomie s pivem a architekturou dohromady,“ uvedl při slavnostním otevření architekt Ondřej Janout majitel plzeňské firmy Projectstudio8. Časem by chtěli majitelé konceptu budovat tento projekt jako franšízu.

Tak neváhejte a vyražte za kvalitním pivem, výborným jídlem a netradičním interiérem restaurace Beer Factory.

Z piv do reklamy nejvíce letos investuje Radegast

Publikováno:před 24 dnyZdroj:MediaGuru.cz

Z pivních značek inzerujících na českém trhu umístilo v období od ledna do května letošního roku reklamu v nejvyšších ceníkových cenách pivo Radegast. Celkem investovalo 62,4 milionů korun. Ve srovnání se stejným obdobím v roce 2016 je tato hodnota vyšší o 79 %. Vyplývá to z monitoringu reklamy společnosti Nielsen Admosphere.

Největším „skokanem“ prvních pěti měsíců tohoto roku je však Gambrinus: jednak měl v daném období druhou nejvyšší hodnotu reklamy (60,2 milionů korun), jednak toto číslo představuje téměř pětinásobek jeho loňských hodnot. Reklamu v hodnotě 55,9 milionů korun umístil od začátku roku Pilsner Urquell, což je o 37 % více než loni ve stejné době.

Podle výzkumu Nielsen Admosphere, který proběhl na vzorku 500 respondentů z internetové populace starší 18 let, pije pivo až 45 % lidí alespoň jednou týdně nebo častěji.

Nejoblíbenější značky jsou Pilsner Urquell (15 %), Velkopopovický Kozel (13 %) a Gambrinus (11 %). Žebříček nejčastěji konzumovaných značek je pak velmi podobný: nejvíce si lidé dávají Velkopopovický Kozel (15 %), Pilsner Urquell (14 %) a Gambrinus (12 %).

Pivovar táhne do Lužických hor turisty, cvikovský Klíč zná i Praha

Publikováno:před 24 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Miloslav LubasCvikov

Cvikovský pivovar, ještě před třemi lety ruina, se zařadil mezi nejzajímavější turistické cíle Lužických hor. Patří k němu obnovený rybník, hostinec Sladovna, pivnice Stodola. Letos v pivovaru vznikají hotelové pokoje. Cvikovské pivo proniklo až do Prahy.

Představte si skoro 12 tisíc sudů piva, oněch klasických padesátilitrových, a máte před sebou nejdůležitější zprávu o Pivovaru Cvikov.

Jinými slovy tam loni uvařili bezmála šest tisíc hektolitrů. Pivovar, vystavěný z polorozpadlé ruiny a otevřený v listopadu 2014, si může na své konto připsat také obnovený rybník s nasazenými kapry a restauraci Sladovna, kde o víkendu není někdy vůbec lehké najít volné místo.

„Letos bychom výstav piva rádi opět zvýšili,“ říká Viktor Tkadlec, ředitel cvikovského pivovaru. „Ale jsme pořád ještě nový pivovar a není lehké, abychom se dostali do hospod – buď namísto jiných piv nebo vedle nich.“
Každý pivovar se snaží, aby uspěl takzvaně „kolem svého komína“.

Cvikov zná více než dvacet pražských hospod
Přímo ve Cvikově čepují místní pivo tři restaurace, kromě Českolipska proniká Pivovar Cvikov i do sousedních okresů, především na Děčínsko a Liberecko.

„V Liberci a okolí a také na sousedním Jablonecku se nám daří. Naše pivo tam odebírá asi třicet hospod. V Jizerských horách jsme se dostali třeba do Bedřichova,“ uvádí Tkadlec.

Cvikovské pivo znají ve více než dvaceti pražských restauracích. Vévodí jim legendární novoměstská hospoda U Kalendů.

„Ke Kalendům jsem chodil jako vysokoškolský student, otevírali tam už v pět nebo v šest hodin ráno,“ prozrazuje Tkadlec. „O to víc mě těší, že tam čepují naše pivo.“

V Praze čepují Cvikov rovněž ve smíchovské restauraci Poslední šance, na Vinohradech U Vodoucha nebo ve zbraslavském kiosku Konec žízně. Berou ho rovněž na severočeském venkově – Sousedském posezení v Jílovém u Držkova či hasiči v Machníně.

Pivovar vaří pět stálých piv
Nejvíce cvikovského piva se nicméně vypije doma – přímo v pivovaru v restauraci Sladovna. Prodávají se tam také jedenapůllitrové PET lahve.

„Lidé jich u nás koupí za měsíc tisíce,“ dodává Tkadlec. „Často se u nás zastaví o víkendu cestou na chalupu.“

Cvikovský pivovar vaří pět stálých piv – dvanáctku Klíč, jedenáctku Hvozd, desítku Luž, osmičku Sklář a sváteční polotmavou třináctku.

„Největší podíl má nefiltrovaná dvanáctka, asi třicet procent. Blíží se k ní filtrovaná jedenáctka,“ podotýká Tkadlec.

Pivovar vyrábí každý rok také několik speciálů. Cvikovský starosta Jaroslav Švehla ocenil letošní třináctku Žitný speciál. „Ze všech cvikovských piv mi chutnala nejvíc,“ svěřuje se starosta.

Žitná třináctka v sobě skrývá obilné a slámové chuťové tóny a vyznačuje se bohatou pěnou, jež drží na sklenici.

Ve Cvikově vznikají piva živá – tedy nefiltrovaná. S jedinou výjimkou – jedenáctkou Hvozd.

„Cvikovská piva nejsou žádné patoky, líbí se mi na nich síla a říz,“ prohlašuje Jaroslav Bartáček, jeden z pravidelných návštěvníků restaurace Sladovna. „V bříšku po nich mám jak v pokojíčku.“

Pokoje hned nad Sladovnou
Pivovar a přilehlá restaurace Sladovna dává živobytí 28 stálým zaměstnancům a několika brigádníkům. Do Sladovny se vejde 85 hostů. Pivovar ji nicméně hodlá zvětšit, poněvadž ne pokaždé se tam vejdou všichni, kdo přijdou nebo přijedou.

„Letos budujeme hotelové pokoje v prvním patře nad restaurací Sladovna,“ konstatuje Tkadlec. „V létě je v pivovaru otevřená pivnice Stodola.“

Starostu Švehlu těší, že se z cvikovského pivovaru stal atraktivní turistický cíl. „Zaniklý pivovar se zmátořil rychleji, než jsme čekali. Jsme s ním spokojeni,“ říká Švehla. „Loni majitelé zrekonstruovali pivovarský rybník, nedávno jsme ho využili při hasičských oslavách na fontánu. Každý rok se v pivovaru koná hudební Zeleňák Fest.“

Cvikovský pivovar soutěží o zákazníky hlavně s velkými pivovary. Malé pro něj neznamenají konkurenci, jelikož svá piva prodávají většinou přímo u sebe a Cvikov se s nimi v hospodách nepotkává.

„Velké pivovarské řetězce však někdy přicházejí s dumpingovými cenami šest sedm korun za půllitr. V tomto ohledu se s nimi nemůžeme měřit,“ poznamenává Tkadlec.

„My si zakládáme na tradiční řemeslné výrobě piva a na jeho pružném rozvozu. Hospodské k nám zveme, aby věděli, odkud pivo berou a seznámili se s našimi zaměstnanci. Což pomáhá, pokud od nich něco potřebují.“

Vyškovské pivo došlo. Čeká se na soud

Publikováno:před 25 dnyZdroj:Vyškovský deníkAutor:Alena GrycováVyškov

Pustá místnost, na okně visí cedulka s nápisem Prodej zastaven. Podniková prodejna vyškovského pivovaru je bez života. Krize v něm podle všeho dosáhla vrcholu. Pivo došlo a další se nevyrábí.

Například v restauraci ve vyškovských Dědicích, kde mu ještě nedávno dávali někteří štamgasti přednost před jinými, ho na čepu nemají víc než měsíc. „Od výrobce nám přišel dopis, že ukončil činnost,“ sdělila provozovatelka restaurace Žaneta Benešová.

Jak už Deník Rovnost informoval, vedení pivovaru potvrdilo, že přistoupilo k pozastavení výroby. „O dalším provozu se rozhodne až na základě výsledku soudu,“ odkázal ředitel vyškovského pivovaru Roman Kotolan na spor kvůli žalobě, kterou podal nájemce pivovaru, společnost Czech Beverage Industry Company, na jeho majitele státní podnik Jihomoravské pivovary.

Další jednání vyškovský soud stanovil na jednadvacátého července.

Nejlepší pivo v Praze čepuje Simon Balonek

Publikováno:před 25 dnyZdroj:PrahaDnes.infoAutor:Monika Rohlenová

Nejlepší pražští výčepní se setkali v karlínské restauraci U zábranských, aby ukázali, že mají na postup do finále soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2017. Z 54 soutěžících vybrala odborná porota tři nejšikovnější v čele se Simonem Balonkem. Ten se stal absolutním vítězem pražského kola a společně s dalšími postupujícími zabojuje o vítězství v celonárodním finále 16. a 17. srpna v Plzni, kde se vítězové regionálních kol utkají v dovednostech řemesla výčepního a znalostech historie a výroby světoznámého ležáku.

Simon Balonek z novoměstské restaurace U kruhu je vítězem pražského kola 12. ročníku soutěže o nejlepšího výčepního plzeňského piva. V karlínské restauraci U Zábranských totiž prokázal nejen veškeré technologické znalosti týkající se čepování a servírování piva, ale i charisma a osobnost, které nesmí žádnému výčepnímu chybět. Společně s ním do národního finále v Plzni postupuje Miroslav Nekolný z restaurace u Bohuslavů v Čelákovicích, který se umístil na druhé příčce a trojlístek nejlepších výčepních doplňuje bronzový Jiří Vítek z restaurace PUOR Kolkovna Budějovická. Znalosti a dovednosti všech soutěžících opět potvrdily stoupající úroveň soutěže a inspirovaly porotu k udělení "divoké karty" pro Martina Rauše z PUOR Kulaťák. Ten se přidá k vítězné trojici na cestě do plzeňského finále, kde se porotu pokusí přesvědčit o tom, že titul Master Bartender patří právě jemu.

Svou motivaci pro přihlášení do soutěže, kde v silné konkurenci zabodoval, nám prozradil vítěz pražského kola Simon Balonek: "Chtěl jsem se ve své profesi posunout dál, zažít něco nového a získat další zkušenosti," a dodává: "Na práci výčepního mě asi nejvíc baví, když se mi podaří vykouzlit hostům úsměv na tváři."

Postupující do plzeňského finále:
1. Simon Balonek, restaurace U kruhu, Praha
2. Miroslav Nekolný, restaurace u Bohuslavů, Čelákovice
3. Jiří Vítek, PUOR Kolkovna Budějovická, Praha
4. "divoká karta" Martin Rauš, PUOR Kulaťák, Praha

Celonárodní finále se uskuteční 16. a 17. srpna v Plzni. Václav Berka obchodní sládek Plzeňského Prazdroje prozrazuje, co získá nejlepší výčepní plzeňského ležáku. "Tím největším oceněním pro nového Mastera Bartendera je samozřejmě prestiž, kterou vítězství přinese jemu a "jeho" restauraci. Jako symbol toho, že hosté u něj dostanou ten nejlepší pivní servis od skutečného profesionála a plzeňské pivo ve špičkové kvalitě, dostane vítěz památeční trofej. Tradičně také ty nejlepší čeká cesta po evropských provozovnách, které čepují Pilsner Urquell, první zlaté pivo na světě, které dalo jméno celé jedné pivní kategorii -Pils."

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244