Novinky a zajímavosti ze světa piva

Hned tři piva z portfolia Královského pivovaru Krušovice bodovala na degustační soutěži Zlatá pivní pečeť, která se minulý týden konala na Výstavišti Zahrada Čech v Litoměřicích. Prestižní soutěž je součástí oblíbené pivní přehlídky International Beer Festival, kdy se letos uskutečnil jeho již 34. ročník. Ceny při slavnostním udělování v sobotu převzal ředitel pivovaru Krušovice Michal Rouč.

Úplně nejlépe se dařilo pivu Krušovice Originál 10, které v kategorii světlých výčepních piv nenašlo přemožitele a získalo první místo. Zvítězilo v konkurenci 26 přihlášených piv. Na třetím místě skončily Krušovice Černé, které soutěžily v kategorii tmavých výčepních piv. Stejné umístění, tedy třetí místo, patří Krušovice Ležáku 12. Je to cenné vítězství, protože jde o neprestižnější kategorii světlý ležák Premium, do které pivovary přihlásily 38 vzorků piv.

O prestižní degustační soutěž s dlouholetou tradicí mají každoročně velký zájem domácí i zahraniční pivovary. Degustace se konají za účasti odborníků v oblasti pivovarnictví, potravinářství a certifikace kvality.

Češi jsou přesvědčeni o tom, že jí zdravě, realita však pokulhává. Ve skutečnosti jíme málo ovoce a zeleniny, snídáme méně často, než bychom měli, pivo ke snídani pije každý stý Čech a ve zdravém stravování tak stále zaostáváme za evropským průměrem, zjistil mezinárodní průzkum Barometr FOOD, který proběhl pod záštitou Evropské komise.

Češi se bojí zdražování
Aneta Martišková ze společnosti Edenred, která koordinuje mezinárodní průzkumy, uvedla: „Češi se domnívají, že rozumějí konceptu zdravého životního stylu, avšak ve skutečnosti jej často neaplikují.“ Podle ní jsou hlavními překážkami zdravého stravování zejména vysoké ceny a nedostatek času.

Z příjmů Čechů jde na jídlo dvacet až třicet procent, přičemž čtyři z pěti lidí mají obavy z dalšího zdražování potravin. Martišková dále zmínila, že ke zdravému stravování Čechy motivují především zdravotní důvody.

Češi se stravují lépe než před 15 lety
Podle nedávného průzkumu se zdá, že Češi ve svém stravování nepřikládají velký význam aktuálním trendům, přesto lze pozorovat jistý posun ke zdravějšímu jídelníčku ve srovnání s údaji, které byly zaznamenány před patnácti lety.

Ke snídani klidně pivo i víno
Z průzkumu vyplývá, že třetina lidí si neudělá čas na pravidelnou snídani, zatímco polovina dotazovaných nezařazuje do denního režimu svačiny.

Zajímavostí je, že 1 %, tedy nějakých sto tisíc respondentů, si ke snídani otevře pivo a 0,5 % (další desítky tisíc lidí) víno. Mnozí z nich také konzumují více soli, než je doporučeno. Respondenti v průzkumu sdělili, jaké ingredience pravidelně konzumují během snídaně, oběda, svačiny a večeře, což umožnilo identifikovat typické složky těchto pokrmů.

Největší český pivovar už dávno není zaměstnavatel jen pro milovníky piva, firma nabízí příležitosti i pro studenty různých oborů.
Jak jde práce pro největší český pivovar dohromady s harmonickým životem a rovnováhou mezi kariérou a volným časem? Názory se mohou různit, ale pro osmadvacetiletou Claudii Endtovou to funguje náramně. A to sama dokonce ani pivo nepije. Do Prazdroje nastoupila ještě coby vysokoškolská studentka na stáž a jejím cílem bylo právě zajištění well-beingu, tedy osobní pohody zaměstnanců firmy.

Pro absolventku oboru management s vedlejší specializací manažerské psychologie a sociologie na pražské VŠE se to, že pivo nepije, stalo tak trochu poznávacím znamením. „Že ho nepiju, jsem na sebe práskla asi tak ve třetí větě pohovoru. A následně při seznamování s každým kolegou jsem říkala ‚Ahoj, jmenuji se Claudie a nepiju pivo‘,“ směje se Claudie Endtová.

A přestože ani tradiční český alkoholický nápoj, ani kariéra v personalistice ji původně nelákaly, nakonec se našla v oddělení HR (anglická zkratka human resources čili lidské zdroje): „Ráda pomáhám druhým. V Prazdroji mě nejvíce zaujal tým zaměřený na vzdělávání a rozvoj. Baví mě sledovat výsledky kolegů a růst v organizaci.“

Pro Claudii Endtovou byl Plzeňský Prazdroj se svými programy pro studenty a absolventy (anglicky Young Talents programy) atraktivní právě tím, že jde o velkou společnost, která je součástí mezinárodní skupiny Asahi. Takové prostředí obvykle skýtá řadu příležitostí – jednak pro růst, jednak pro otestování toho, nač by se vlastně mladí lidé v rámci své kariéry chtěli zaměřit.

„Mě mimořádně zaujalo i téma stáže zaměřené na well-being zaměstnanců a diverzitu a inkluzi,“ dodává Endtová. „Obě tato témata jsou součástí jedné z jedenácti priorit Prazdroje. Od začátku jsem tak věděla, že bude mít stáž smysl,“ pokračuje a připomíná, že v oblasti well-beingu šlo zejména o naplánování aktivit a komunikační kampaně na celý rok, jejichž cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti zdraví a osobní pohody mezi zaměstnanci a přijít s nápady na nové aktivity.

„V tématu diverzity jsme začali pracovat s komunitou rodičů na mateřské a rodičovské dovolené. Mojí snahou bylo přijít na způsob, jak je udržovat v kontaktu s firmou a identifikovat aktivity, které by byly prospěšné jak pro ně, tak pro společnost,“ vypráví Endtová.

Plzeňský Prazdroj má v České republice a na Slovensku přes dva a půl tisíce zaměstnanců, z nichž v podstatě rovnoměrně polovina pracuje ve výrobě a polovina v managementu a administrativě. Desítky lidí pak do svých závodů a poboček stále hledá, součástí jsou právě i programy pro studenty a stážisty, pro něž podnik ročně vypisuje několik pozic.

„Programy jsou určené pro studenty a absolventy napříč obory. To, co oceníme, je hlavně zápal, nadšení a chuť pracovat na sobě i na inovativních projektech,“ připomíná Radka Tichá, která má v Prazdroji pozici specialistky employer brandingu, takže má na starost to, jak je společnost vnímaná mezi stávajícími i potenciálními pracovníky.

A dodává ještě klíčový detail: že programem Trainees prošla i řada vysoce postavených manažerů společnosti. „Naši bývalí stážisti a trainees dnes v Prazdroji zastávají klíčové role. Ať už je to technický ředitel, šéf finančních byznys partnerů, manažer marketingové značky, ředitel minipivovaru Proud, nebo manažer logistiky závodu,“ říká Radka Tichá.

Program Trainees je sice na dva roky, ale smlouvu jeho účastníci dostanou na neurčito. V jeho rámci si vyzkouší práci v několika odděleních, na začátku si vyberou jedno zastřešující téma (například finance nebo marketing) a poté rotují napříč různými týmy. Jednu z rotací lze přitom absolvovat i v partnerských pivovarech v Nizozemí, Itálii, Velké Británii či Rumunsku. Ostatně Claudie Endtová v rámci své praxe vyrazila do Říma.

A zatímco program Trainees je určen pro mladé lidi, kteří právě končí vysokou školu, spřízněný program pro stážisty je zaměřen na ty, kteří ještě studují. Stáže mohou být jak celoroční, kdy účastníci pracují zhruba 20 hodin týdně po dobu jednoho roku, tak letní, které probíhají formou plného úvazku po dobu letních prázdnin.

Ideou stážistického programu je nechat studenty pracovat na vlastních projektech a ušetřit je klasických brigádnických rutinních činností, jako je skenování papírů nebo denní administrativa.

„Výsledky svého projektu nakonec odprezentuješ našemu vedení. A když se jim tvůj projekt bude líbit, může tě čekat i příjemná finanční odměna navíc,“ slibují webové stránky programu, který nemá zásadní oborová omezení a hodí se pro studenty ekonomických i technických oborů včetně třeba chemiků. A o tom, jak pestré to v Prazdroji může být, pak svědčí i instagramový profil, který také nechává nahlédnout za kulisy společnosti.

Za vznikem legendárního moku stojí několik nepovedených várek a bavorský sládek, který možná udělal chybu. Kde se pivo vaří, tam se dobře daří Anebo obráceně? V Plzni se pivo začalo vařit ihned poté, co bylo město založeno. Bylo to roku 1295, kdy král Václav II. udělil plzeňským měšťanům právo várečné bez ohledu na jejich povolání.

Toto privilegium bylo finančně velmi výnosné a povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho domě. A ještě jedna vymoženost – právo bylo dědičné. Na svůj vlastní pivovar se sladovnou si musela Plzeň počkat do roku 1307. Tehdy se vařily várky takzvaného červeného piva z pšenice a bílého z ječmene.


Tolik piva k ničemu

Pivo se vyrábělo pro každého měšťana zvlášť. Uvařený nápoj se stáčel do sudů a byl převážen do měšťanských domů. Tam se vypouštěl do velké kvasné kádě a potom přečerpával do sudů, ve kterých se nechával zrát. Ne vždy se várka piva vydařila.

Když plzeňští radní nechali vylít 36 sudů piva, usnesli se, že postaví pořádný pivovar. Volba padla na místo na tehdejším předměstí Bubenč, které mělo dostatek kvalitní pramenité vody a pískovcové podloží, kde se budou dobře hloubit sklepy. Za tři roky byl nový Měšťanský pivovar Plzeň hotov.


Udělal někde chybu?

Měšťanský pivovar měl vařit tmavé pivo bavorského typu, a proto taky do Čech pozvali sládka až z Bavor. Byl jím Josef Groll, muž s výbornou pivovarnickou pověstí. Ten v novém pivovaru uvařil premiérovou várku 5. října 1842. Slavnostně ji narazili 11. listopadu. Ale pivo bylo úplně jiné, než se čekalo.

Díky rozličným surovinám – žateckému chmelu, světlému sladu a měkké plzeňské vodě – mělo průzračnou, zlatavou barvu a pevnou bělostnou pěnu. Dneska už sotva zjistíme, jestli to byl sládkův záměr nebo náhoda anebo se prostě někde stala chyba.


Cesta do Prahy a do světa

Jisté je, že nové pivo slavilo úspěch. V plzeňských hostincích U bílé růže a U zlatého orla si ho nemohli vynachválit. Sláva plzeňského ležáku se rychle šířila. Neuběhl ani rok a už se čepoval v Praze. Poprvé v hospodě U Pinkasů.

Dnes je Plzeňský Prazdroj největším výrobcem piva v České republice a největším exportérem piva do zahraničí.

O tom, že jsou Češi národem pivařů, není pochyb. Dokazuje to i vznik létajících pivovarů, které už úspěšně fungují také v Libereckém kraji, a je o ně stále větší zájem. Nemají vlastní prostory, často ani vybavení a fyzicky v podstatě neexistují. Přesto dokážou vařit chuťově „vymazlená“ piva.

Takzvané létající neboli kočovné pivovary jsou v České republice po vzoru zahraničí stále na vzestupu a jejich provoz dává začínajícím i zkušeným podnikatelům ekonomicky smysl.

„Klasickou podobu létajícího pivovaru představuje pivovarník, který jen nemá pivo kde uvařit. Proto vyhledá fyzicky existující pivovar s volnou kapacitou a jeho technologii si na chvíli pronajme. Pivovarník ovládá celý výrobní proces, má přístup k vlastním surovinám a disponuje i vlastní recepturou,“ dočtete se v jedné z možných definic na pivovarnické stránce Beerweb.cz.

Další možné varianty létajících pivovarů fungují například tak, že si zájemce nechá vyrobit pivo na zakázku bez vlastní účasti. Nemusí tedy být zrovna pivní expert, který přesně ví, co chce, ale vystačí si jen s přibližnou představou.

Někteří pivovarníci zase spolupracují s osvědčenými výrobci, a pravidelně kočují dokonce po několika stálých spřátelených pivovarech. Touto cestou mohou mimo jiné snáze přinášet své novinky, neboť vaří zlatý mok v menších várkách. Na tomto principu funguje například Beranův pivovar sídlící v malé obci Trávníček nedaleko Českého Dubu.

„Máme krásný historický hostinec v Trávníčku. Ten jako kulturní památku opravujeme od roku 2014. Chtěli jsme dát celému projektu kromě kulturních akcí spolku Dubáci i nějaký smysluplný ekonomický rámec. Přemýšleli jsme o kamenném pivovaru, ale nikam by se v malé roubence nevešel,“ vzpomíná ředitel Beranova pivovaru Jan Havelka. „Až naše kamarádka, výborná sládková Alenka, nás navedla na myšlenku pivovaru létajícího. Jelikož ona vařila ve frýdlantském pivovaru, začali jsme v roce 2018 vařit tam,“ dodává.

V Beranově pivovaru mají na starosti výrobu osvědčení sládkové, kteří vymýšlejí receptury, a pivo se poté vaří v hostitelských pivovarech. Tým kolem Jana Havelky se následně stará o obchod, marketing, distribuci a účast na různých akcích nebo festivalech, na které vyjíždí stylovým truckem z roku 1929. „My nemusíme mít technologii ani kamenný pivovar a partner tu svoji naopak naplno vytíží, což je oboustranně výhodné,“ podotýká.

Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha přišel s nápadem létajících pivovarů jako první Jan Kočka, spoluzakladatel varnsdorfského pivovaru Kocour a majitel létajícího pivovaru Nomád. „Určitě tím přispěl k pivní rozmanitosti u nás,“ má jasno Voldřich.

V budoucnu by Beranův pivovar rád do svého
Podnikání s létajícími pivovary prý však přináší vedle celé řady benefitů také jednu nevýhodu. „Určité riziko je zde v tom, že když pak začne být pivovar vytížený v kapacitě se svými značkami, tu privátní musí omezit. Nedá se to však paušalizovat. Některé létající pivovary, zejména ty, které jsou na trhu již déle, budují svoji značku ve spolupráci s výrobním pivovarem i s ohledem na budoucí kapacity,“ popsal Michal Voldřich.

Pro řadu létajících pivovarů je primární fáze, kdy si pronajímají cizí prostory, logickým předstupněm před vlastním kamenným pivovarem či hospodou. Taková byla například cesta českolipského pivovaru Lípák nebo zmíněného Nomádu.

V nabídce létajících pivovarů jsou stejně jako u minipivovarů časté pivní styly IPA, APA, ojedinělé ovocné speciály, ale i pšeničná či tmavá piva nebo klasické oblíbené ležáky. Například o Beranův pivovar je na Liberecku velký zájem a postupně expanduje do mnoha lokálních hospod a restaurací. Do budoucna by i on rád přesídlil do svého.

Plzeňský Prazdroj spustil komunikační kampaň Obrať proud pro svůj nový ležák Proud, reagující na měnící se chuťové preference mladší generace, tedy nových pijáků piva, a na rostoucí poptávku po pivech s nižší hořkostí a obsahem alkoholu. S heslem vyzývajícím k vystoupení z rutiny se kampaň snaží inspirovat k narušení stereotypů a reflektuje životní styl a aspirace cílové skupiny. V centru kampaně, připravené s agenturou VCCP, stojí ambigram v logu značky, který inspiroval i kreativní koncept.

Podle nedávného výzkumu agentury Kantar ležák plzeňského typu zůstává v Česku nejoblíbenějším alkoholickým nápojem s preferencí 61 % dospělých spotřebitelů. Výzkum však také ukazuje, že mezi mladými dospělými roste skupina, která se od tradičního piva postupně odklání. „Zaznamenáváme vzrůstající zájem o lehčí drinky, zejména mezi mladými dospělými. Ti hledají nejen vynikající chuť, ale také zážitky spojené s konzumací,“ říká Jakub Marek, marketingový manažer prémiových piv Plzeňského Prazdroje. „Zároveň řeší image – jak s lahví v ruce vypadají. Proud je přímou odezvou na tyto požadavky, odráží současný životní styl a to jsme reflektovali i v kampani.“

„Proud obrací proud českého piva. Nám se pro to myslím podařilo vybudovat distinktivní svět značky, který je úzce propojený s produktem i jeho logem a podpořený osvěžující, odlehčenou tonalitou, která vystihuje styl piva,“ doplňuje Dejan Štajnberger, executive creative director VCCP.

Nová kampaň poběží napříč kanály od 1. dubna. Režii televizního spotu zajistil Keith McCarthy, v produkci Stink. Součástí mixu budou také sponzorské aktivity, například podpora největšího českého festivalu Beats for Love. Probíhá také spolupráce se značkou Botas, předními českými influencery či zapojení nových médií.

Budějovický Budvar má za sebou úspěšný rok 2023, ve kterém se mu dařilo jak na domácím trhu, tak v exportu. Uvařil rekordních 1,865 milionu hl. piva, což je nejvíc v jeho historii. Tržby národního pivovaru pak meziročně vzrostly o více než 11 %.

Budějovický Budvar v loňském roce překonal historické maximum ve svém ročním výstavu. Uvařil 1,865 milionu hl. piva, což je nejvíc za téměř 130 let jeho existence a meziroční nárůst o 4,29 %. Po mírném propadu v roce 2022 tak národní pivovar opět navázal na pozitivní trend růstu celkových objemů z předchozích let. Dařilo se i v prodejích, a to jak na domácím trhu, tak v exportu, kde se Budvaru podařilo nejen vyrovnat ztrátu ruského trhu, ale dokonce překonat rekordní objemy z roku 2021. Rekordní byly také tržby z prodeje výrobků a služeb, které meziročně vzrostly o 11,4 % na 3,37 miliardy korun.

Pokud chcete v Budapešti české pivo, víme, kam na něj. A rozhodně nebudete litovat. Je tu mnohem širší nabídka, než obligátní Plzeň.
Söröző je pivnice, což je nápis, jenž pravověrného Čecha v Budapešti potěší. A pokud je to pivnice s českým pivem, radost bude dvojnásobná. Když k tomu přidáme klasika pábitelů Bohumila Hrabala a nabídku hned několika piv, přičemž nejde jen o obligátní plzničku, ale i „alternativní pivní styly“, dá se na budapešťské adrese Rákóczi út 11, Asztalfoglalás strávit docela příjemné odpoledne.

Nabídka se obměňuje
V Hrabal Söröző se chlubí třeba Dvanáctkou sv. Jana Nepomuckého z nepomuckého pivovaru nebo krnovskou polotmavou čtrnáctku (pozor, leze rychle do hlavy) z krnovského pivovaru Nachmelená opice. Kolik lidí, tolik chutí, ale tady by si milovník českého piva měl vybrat.

Vím, že každý máme své vlastní chutě a pivní preference, ale za sebe se můžu přiznat, že Černá Barbora z Ostravy a právě Nachmelená opice jsou mí soukromí pivní favorité. Barboru ale „u Hrabala“ bohužel neměli. Mezi velmi silná piva patří v nabídce Dřevo od Matušky. Pivovar z Broum, který byl založený na velikonoční pondělí 2009 dodal do Budapešti 190 pivo, což znamená 7,8 % alkoholu. To už se pomalu alkoholickou silou blíží vínu. Co je ale zdejší klasika, je postřižinský Hrabalův ležák. Poctivá dvanáctka, která rozhodně potěší. Pokud u něj budete vzpomínat na filmové Postřižiny, můžete se cítit skoro jako doma.

Jděte najisto
Zatímco my jsme na Hrabalovu pivnici narazili náhodou, vy můžete jít najisto. Stačí si do google map zadat výše zmíněnou adresu. nebo GPS souřadnice 47.4949303N, 19.0631128E. Většina chlapů u nás má své oblíbené pivo, přičemž v cizině znají z Česka, co se piv týče, zejména plzeňskou klasiku – dvanáctistupňovou vývozní plzeň. Takže pokud se vám zasteskne v Budapešti po české pivní dobrotě, teď už víte, kam zajít.

Šířit slávu českého piva ve světě je záslužný čin hned v několika ohledech. Jednak to má pro jednotlivé pivovary ekonomický význam a zároveň se pivařům rozšiřují gurmetské obzory. „Jasně, neodolal jsem,“ přiznal jeden z česky mluvících návštěvníků, který ale zároveň potvrdil, že když je v cizině, ochutnává místní značky. „Zatím jsem si dal jen Sofroni a Dreher. “ Jmenované značky patří mezi nejběžnější maďarská piva.

„No, šli jsme po ulici a bác! Trefil nás vývěsní štít do očí... Tak jsme šli dovnitř a zklamaní jsme záhy odešli... Něco na způsob hospody u Fleků, velkokapacitní hogofogo pro turisty. Mělo to pokračování, skončili jsme nakonec v malé hospůdce z bývalého bytu, která byla kouzelná," vzpomíná Josef František Stupka na svůj letitý zážitek s Hrabalovou pivnicí.

Pivovar Krušovice se svým pivem Bohém spouští celorepublikovou iniciativu na záchranu hospod s významem pro komunitu.
Pivo Bohém, z pivovaru Krušovice, startuje celorepublikovou iniciativu, v rámci které chce pomoci zachránit vybrané hospody. Projekt „Ať tu po nás něco zůstane“ má za cíl pomoci zachování kulturního dědictví, které hospody a pivovarnictví v České republice představují.

„Pivnice a výčepy často bývají srdcem vesnic a městských čtvrtí, kde se potkávají sousedé, přátelé i náhodní hosté. Proto jsme se spolu s Krušovickým Bohémem rozhodli zavázat k jejich zachování pro další generace. Komunita a setkávání je to, na čem česká kultura vždy stála, zároveň také věříme, že pivo může mít poslání lidi přivádět zpět k jednomu stolu a jsme přesvědčeni, že právě na těchto hodnotách bychom měli stavět i do budoucna,“ říká Dita Jacobson, Corporate Affairs Manager společnosti Heineken.

Do projektu se lze zapojit přes speciální webovou stránku, kde mohou lidé nominovat svou oblíbenou hospodu. Odborná porota vybere 12 finalistů z řad podniků, které mají pro komunitu největší význam. Široká veřejnost následně prostřednictvím hlasování zvolí z 12 finalistů vítěze, kterého krušovický pivovar podpoří částkou půl milionu korun určenou na opravy, vylepšení či zahrnutí prvků, které podpoří komunitní život. Výherce dále získá zásobu piva a pivovarnická společnost mu poskytne odborné poradenství on-trade specialisty z Krušovic.

„Prémiový ležák Bohém z Krušovic je představitel české kultury, jejíž nedílnou součástí je hospoda a pospolitost v ní. Proto nám jako značce dává smysl stavět do popředí hodnoty, které nám odjakživa byly vlastní, a na které se někdy zapomíná – setkávání, přátelství a sdílení okamžiků nad půllitrem dobře načepovaného piva,“ dodává Pavel Vácha, Brand Manager značky Krušovice.

První místo v potravinářském odvětví, čtvrté místo v celkovém pořadí, jediný pivovar mezi oceněnými. Rodinný pivovar Bernard zaznamenal velký úspěch v Czech Top 100, prestižním žebříčku nejvýznamnějších firem České republiky.

„Náš dosud nejlepší výsledek a přítomnost v první desítce Czech Top 100 přikládám tomu, že po celé roky opravdu makáme. Loni jsme uvařili rekordní množství piva, ale také jsme nedávno založili nadační fond pomoci, otevřeli návštěvnické centrum, zapojili jsme zákazníky přímo do hodnocení kvality našeho piva, komunikujeme. To zřejmě porotci zaregistrovali a ohodnotili. Jsme samozřejmě velmi potěšeni,“ řekl k udělení prestižního ocenění spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

„Věříme tomu, že má smysl se vytrvale snažit vařit co nejlepší pivo. A my se o to snažíme každý den. Nejen, že to vyžaduje práci, nikdy nekončící učení se a hledání, ale především nás to pořád velmi baví. Myslím, že to musí lidé cítit, že jim nabízíme nejen pivo, ale i náš vztah k tomuto úžasnému nápoji,“ připojil svůj pohled vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Spolumajitelé Stanislav Bernard a Josef Vávra proměnili pivovar původně určený k zániku v jeden z nejmodernějších a nejúspěšnějších provozů u nás. Pivovar sídlící na Vysočině v Humpolci exportuje dvacet procent své produkce do 25 zemí světa, nejvíce na Slovensko, do Švédska a do Bulharska. Rodinný pivovar Bernard zaměstnává 260 lidí, dalších 30 osob pak humnová Sladovna Bernard v Rajhradě u Brna. V roce 2022 pivovar otevřel ve svém areálu Návštěvnické centrum Bernard.

Czech Top 100
Žebříček „100 nejvýznamnějších firem České republiky“ je prvním a současně nejdéle trvajícím projektem v oblasti vyhodnocování a udělování cen v oblasti české ekonomiky. Posláním je poskytovat odborný a zvláště laické veřejnosti rychlý, stručný a dostatečně reprezentativní přehled o těch subjektech české ekonomiky, které tvoří její páteř.