Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Jak žijí klubové hospody? Pivo po zavedení EET netočí na kšeft, ale pro zábavu

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Podnikatel.cz

Desítky malých hospod se vzepřely evidenci tržeb. Své zázemí teď poskytují jen obyvatelům vesnic, ve kterých působí. A to navíc jen těm, kteří se registrují.

Hospoda znamená pro malou obec mnohem víc než jen místo, kam se dá zajít na pivo. Je to místo setkávání se a často i jediný prostor pro kulturní život celé vsi. Majitelé malých vesnických podniků často třou bídu s nouzí. Cenami točeného piva nemohou lahváčům ze supermarketů vůbec konkurovat a mnozí z nich rozpálí sporáky v kuchyni jen při vesnické zábavě nebo výroční schůzi myslivců. Jako o výdělečných se o těchto podnicích dá mluvit jen ve velkých uvozovkách. Jejich provozovatelé jsou rádi, když z provozu hospody získají alespoň nějakou tu korunu a často se živí něčím úplně jiným. Přesto jim to ale nedá a pro blaho a rozvoj své obce drží tyto podniky nad vodou. Stát jim to ale neulehčuje, protože přichází nová a nová legislativa, která je pro provozovatele těchto hospod zcela neakceptovatelná a neúnosná.

S největší pravděpodobností budou muset být všechny hospody od konce května tohoto roku nekuřácké. Jenže právě malé vesnické podniky často fungují jako veřejné kuřárny a mnozí štamgasti by si na pivo, u kterého si nemohou zapálit, vůbec nezašli. Už měsíc a půl navíc restaurační podniky musí naplňovat další zákonnou povinnost – evidovat tržby. Některé malé hospody, kde investice do registračních pokladen a internetového připojení převyšovaly čisté příjmy, proto skončily. Jiné se pak změnily na spolky.

O tom, že jsou tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků (tedy spolků, hasičů, tělovýchovných organizací apod.) z evidence tržeb vyloučeny, hovoří zákon o evidenci tržeb ve svém § 12. Podrobnosti k posouzení drobné vedlejší podnikatelské činnosti pak uvádí Metodický pokyn Generálního finančního ředitelství.

Pohodáři si jedou po svém už roky, evidence tržeb je nerozházela
Legální možnosti vyhnout se EET a spolu s ní i dalším pro ně likvidačních zákonů využily desítky hostinských. V řadě obcí se proto nově chodí do klubové nebo spolkové pivnice. Najít je můžeme třeba ve Frýdku-Místku, Třebíči, Chlumci nad Cidlinou, Sušici, Vrbně pod Pradědem nebo malých obcích Bystrá, Rejčkov či Lipnice nad Sázavou a Koněšín. V poslední jmenované byla donedávna Hospůdka Na kopci. Dnes už tam takové zařízení nenajdete. Místo něj působí v soukromém rodinném domě Kulturní koněšínský spolek. Pokud by se někdo z projíždějících touto obcí chtěl zastavit na malé osvěžení, neuspěje. Pivo se v domě stále čepuje, ale jen členům zmíněného spolku. Prostory jsou oficiálně užívané jako klubovna, kde se členové spolku schází ke konzultacím. Živnost už někdejší provozovatelka Hospůdky Na kopci Ivana Fraňková nemá. Stala se z ní předsedkyně spolku, který čítá pět desítek členů.

Klubové pivnice, které fungují pod spolky, ale nejsou ničím novým. Více než desetiletou historii má za sebou například Spolek labužnických pohodářů založený bývalou výčepní a aktivistkou Dagmar Krylovou. Ta teď pod svá křídla ráda bere všechny ty, kterým osud vesnických hospod není jedno. "Založení spolku a vyřízení všech úředních náležitostí může trvat i několik měsíců. Stanovy spolku musí odsouhlasit soud a někdy musí být přepracovány. Proto se na mě teď lidé obrací s tím, abych jim poradila nebo je přibrala právě do našeho spolku," říká předsedkyně Spolku labužnických pohodářů Dagmar Krylová. Ve své činnosti nevidí nic špatného. Spolek totiž nezaložila jako protest proti elektronické evidenci tržeb. Ten fungoval už dávno před nástupem Sobotkovy vlády. Pocit, že malé vesnické podniky a s nimi i pro venkov typická kultura jsou v ohrožení, měla totiž Dagmar Krylová už po roce 2000.

V oficiálním programu klub deklaruje, že sdružuje všechny, kteří se potřebují odpoutat od tvrdé reality a chtějí jiným pomoci ke zlepšení životního standardu. „V dnešním uspěchaném životě se zastavíme a budeme kultivovaně užívat darů naší země – pití piva, dobré jídlo, zábavné a soutěžní akce. Chceme vnést do vesnického života kulturu a zábavu, která se nezakládá na bezduchém požívání alkoholických nápojů, ale na kultivovaném používání našich výplodů, které si sami připravíme – kulinářské a pitné akce, šachové turnaje pro amatéry a jiné aktivity,“ stojí v programovém prohlášení.

"Kdo chce vést spolek, musí si vytyčit pole své působnosti a téma nebo činnost, která spojuje jeho členy. Zájmovou činnost musíte prokázat před registračním soudem. Můžete hrát ochotnické divadlo nebo kuličky, věnovat se šachům nebo vyšívání, nebo třeba jen debatovat, případně číst pohádky. O všech činnostech ale musíte vést zápisy. A že si k tomu dáte pivo nebo dvě, na tom není nic nelegálního. Spolek na tom nic nevydělá, jeho členové jen uhradí vzniklé náklady a nula od nuly pojde," vysvětluje Dagmar Krylová.

Takové praktiky sice někteří podnikatelé nebo Asociace hotelů a restaurací odsuzují, ale jednoznačně o nekalé konkurenci hovořit nelze. Proto případy spolkových hospod a kluboven s výčepy státní úředníci posuzují individuálně. A zejména v odlehlých obcích, kde žije pár desítek lidí, by o šedé zóně ekonomiky a nekalé konkurenci mluvil asi jen málokdo. Spolek labužnických pohodářů navíc dodržuje velmi přísná pravidla a v jeho zařízeních se jen tak někdo sklenice piva nedočká. "Do našich spolkových kluboven mají přístup výhradně jen členové spolku. Jeho členem se může stát ten, koho přivede už současný člen, případně k tomu má pádný důvod," vysvětluje zakladatelka Spolku labužnických pohodářů.

Pár udání už na ni kvůli nekalé konkurenci za léta činnosti spolku přišlo, ona se ale pohybuje v mezích zákona, i když možná na samé hranici. S ministrem financí Andrejem Babišem souhlasí v tom, že by se měly odvádět daně, ale ne za cenu toho, aby se zlikvidoval komunitní a kulturní život na malých obcích, kde se právě toto často odehrává v hospodách. Teď mimo jiné usiluje o schůzku s šéfem státní pokladny, aby mu svůj pohled na věc mohla osobně vysvětlit.

Se změnou na spolek ubylo starostí
Zájmovým klubem se ke konci loňského roku stala i Hospůdka Na Jelitě v Nových Domkách. Ani tento podnik nikdy nebyl zlatým dolem. Majitelka ho totiž přebrala zadlužený a navíc s velmi pošramocenou pověstí. Když už ho konečně dostala z nejhoršího, přišly nové zákony a s nimi zklamání. "Důvodů pro ukončení činnosti restaurace bylo víc, elektronická evidence tržeb byla jen jedním z nich. Urazilo mě, že si o nás pan ministr Babiš myslí, že jsme zloději. Já svůj podnik léta zachraňovala a nic z něj neměla. Na život jsem si musela vždycky vydělávat v jiném zaměstnání. Proto jsem se rozhodla živnost ukončit a místo toho provozovat Spolek labužnických pohodářů Na Jelitě," říká Libuše Benešová.

Klasický vývěsní štít se jménem restaurace visí na budově ještě dnes. Majitelka ale zakryla slovo hospůdka. Vidět je tedy už jen místní označení Na Jelitě. Prostory pro spolkovou činnost členům spolku propůjčuje. V klubovně Na Jelitě se odehrává spousta činností, schází se tam dobrovolní hasiči, rybáři, hráči stolního tenisu i šipek nebo milovníci country. Konají se tam koncerty, zábavy, a dokonce i speciální mše s následným zábavním programem pro děti. Jednu takovou mohli místní navštívit včera, v neděli 15. ledna. "Změnou na spolek se u nás vůbec nic nezměnilo. Stejní lidé sem na stejné akce chodili i předtím. To jen ukázalo, že vesnické hospody fungují na bázi spolků celá léta, jen tak nejsou vnímány úředně. Chodí do nich štamgasti a cizí člověk se zastaví jen málokdy. Problém se změnou na spolek neměl ani jihlavský pivovar, který nám dodává pivo, ani lidi ze vsi. Ozval se jen jediný, který si chtěl pravidla spolku prostudovat až u piva. To ale není povoleno. Bez zápisu, který vyžaduje jen jméno, telefonní kontakt a podpis, není možné do spolkové klubovny vcházet," říká Libuše Benešová. Pochvaluje si i vtipně a lidově napsané vnitřní stanovy, podle kterých se nikdo ze členů spolku „nesmí ožírat“.

Po přeměně své živnosti na spolek se jí ulevilo od řady povinností. Nemůže na ni hygiena a nemusí podávat daňové přiznání. Jednoduché je i účetnictví, do kterého jí nikdo nezasahuje. Co spolek vydělá, to vydá na poplatcích. Nově ale musí vést zápisy z konaných akcí.

Za zmínku stojí i prohlášení na webových stránkách spolkařů z Nových Domků:
Spolek Labužnických Pohodářů Na Jelitě je místem s několik desítek let starou tradicí. Bývalo oblíbeným restauračním zařízením trampů, myslivců, místních i přespolních hostů a také místem, kde se člověk dobře najedl. V nedávné době se pak cosi pokazilo a hospoda se ocitla v nemilosti. Nyní chce Spolek labužnických pohodářů této budově vrátit zašlou slávu, jak kulturními akcemi, tak i chutnou kuchyní. Spolek má velmi vřelý vztah ke country muzice, jsou zde nadšenci do stolního tenisu, šachisté a také rybáři. Všichni se zde scházejí, aby si odpočinuli od všedních starostí, zazpívali, zahráli nebo jen poseděli u dobrého moku a jídla. Spolek se zúčastňuje oslav, narozenin, výročí, svateb, jednodenních školení, plesů. K těmto akcím se využívají prostory, kde je 30 míst, salonek s 25 místy, a k větším akcím sál, kde je k dispozici 80 míst.

Pivovar Bernard loni uvařil 315 380 hektolitrů piva a investoval do rozšíření varny

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci vloni uvařil 315.380 hektolitrů piva, což byla jeho doposud největší roční produkce. V meziročním porovnání výstav stoupl o 4,4 procenta, řekl dnes ČTK mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Pětinu piva vyvezl pivovar Bernard v uplynulém roce za hranice, kde měl nejvíce zákazníků na Slovensku, ve Slovinsku, Švédsku a v Rusku.
"V prosinci jsme obnovili vývoz do USA," řekl Mikulášek. Export humpoleckého pivovaru za minulý rok celkově představoval 69.439 hektolitrů piva, tedy 22 procent roční výroby. Dodávky plynuly do více než tří desítek států.

Nejprodávanějším druhem piva Bernard je jedenáctistupňový světlý ležák, který se na celkové výrobě humpoleckého pivovaru minulý rok podílel 29 procenty. Odbyt tohoto druhu piva vloni stoupl o 9,5 procenta. Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo, kromě toho čtyři druhy nealkoholického piva. V sortimentu má i svrchně kvašené pivo druhu Ale. Novinkou loňského roku je pivo Bernard India Pale Ale, které je na trhu od podzimu. Pivovar v tomto případě použil recepturu s vyšším obsahem chmele, podle níž se kdysi vyráběla piva vyvážená z Velké Británie do Indie. "My ale toto pivo vaříme pouze z českých surovin," uvedl mluvčí.

Výstav pivovaru se v posledních letech zvyšuje pravidelně. Hranici 300.000 hektolitrů překonal Bernard poprvé v roce 2015. Podnik zároveň investuje do modernizace výrobního zázemí. Díky rozšíření varny bude moci od letošního léta uvařit více várek piva za směnu. Pivovar zaměstnává přes 190 lidí. Jeho celkové tržby za loňská tři čtvrtletí meziročně stouply o 6,9 procenta na 496 milionů korun. Tržby za celý minulý rok zveřejní pivovar po dokončení auditu.

Bubák nebo Ženich. Manželé z Českolipska si hrají s pivem

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš LánskýSkalický Budulínek

Začínali jako většina nadšenců homebrewingem, neboli vařením piva doma na plotně. Dnes manželé Stuchlíkovi zásobují svým pivem Skalický Budulínek místní hospodu, večerku a pivotéku. Jak takové vaření piva vypadá přibližuje ve své reportáži redaktor MF DNES Tomáš Lánský.

Budulínek je nudná pohádková postava, která doplatí na svou neposlušnost. Nikdy jsem ho neměl rád. Můj vztah k němu je stejný, jako k folklorní hudbě v Bělorusku. Existuje ovšem ještě jinačí Budulínek – ten Skalický. Vznikají v něm znamenitá piva. Ke zrodu jednoho z nich mě přizvali manželé Stuchlíkovi, kteří pivovar Skalický Budulínek provozují.

Jen málo profesí je ohroženo alkoholismem více, než novináři. Strach ale překonáte nejlépe tím, že se mu postavíte. Orosený půllitr, který mi sympatický Jan Stuchlík cpe do ruky hned po potřesení pravicí, je výzvou. „To je Ženich. Naše desítka. Začínat se musí tím nejslabším pivem,“ oznamuje a vítá mě ve svém hájemství. Je osm hodin ráno. Lačně polykám první hlt piva z dnešních asi sto padesáti a dělám pápá střízlivosti.

Třísetlitrová varna srdcem pivovaru
Pivovar ukrytý v přístavku rodinného domu vznikl před rokem. Všechno tu ještě svítí novotou. Tanky, spilka i varna. Plynové kahany vytvářejí příjemné teplo a už z ulice je cítit lahodná vůně sladu. Ten našrotovala sládková Lucie Stuchlíková už včera večer. Teď jej sype z pytle do třísetlitrové varny, srdce pivovaru.

„Vy nebudete pít se mnou?“ zajímám se, zatímco hladina Ženicha v mém půllitru se blíží dnu. Usměvavá žena se zastydí: „Já mám radši víno. Pivo samozřejmě ochutnávám, ale jinak jsem na víno. Ostatně u vína jsme vymysleli všechny názvy našich piv,“ vysvětluje.

Těch je k dnešku celkem osm. Zmíněný Ženich, polotmavá jedenáctka Agáta, o stupeň vyšší ležák Skaličák, svrchně kvašené pivo z amerického chmele APA Fire, stejným způsobem vyráběná čtrnáctka Jessica, svrchně kvašená třináctka Divá Bára, tmavý stout Bubák a dnešní třináctka Na tahu. Jde o svrchně kvašené pivo typu IPA, které je vyráběno z jednoho druhu chmele. V našem případě jde o americký chmel Chinook, vyznačující se ovocnou chutí a silnou hořkostí.

Pokud se vám z těch názvů zamotala hlava, nebojte. Mně se motala ještě dřív, než jsem dopil svůj druhý půllitr. „Z toho si nic nedělejte. Většina pivařů prostě pivo rozlišuje podle toho, jestli jim chutná,“ uklidňuje mě Lucie.

Know-how? Teploty a přestávky
Zatímco si povídáme, ve varně se už ze sladu štěpí enzymy na cukry, aby později měly kvasinky co jíst a z čeho vyrábět alkohol. Této fázi se říká rmutování. Ale nepředbíhejme. Ještě je třeba, aby směs prošla různými teplotami a různý čas zase stála. Právě v tom je největší know-how každého minipivovaru. Stačí minutu ubrat nebo přidat, stupínek víc nebo míň zahřívat a vyrobíte úplně jiné pivo.

Není divu, že postup vaření si každý pivovar střeží jako rodinné stříbro. Nebo spíš zlato, když je řeč o pivu. „Taky už jsme museli jednou pivo vylít. To jsme ještě vařili na plotýnce, která se rozbila. A bylo po pivu,“ vzpomíná Jan, který sám sebe tituluje skromně jako pomocného sládka. Vavříny přiznává manželce. „Ostatně už názvy našich piv svědčí o tom, kdo tu vládne,“ naráží Jan na převahu ženských jmen.

Přišel čas přečerpat směs do zcezovačky, aby se oddělilo mláto. Na tom si pochutnávají prasátka jednoho ze sousedů. Ještě než do vyčištěné tekutiny Stuchlík nasype chmelové granule, provede jeho žena takzvanou jodovou zkoušku zcukření. Na vzorek vznikajícího piva kápne jód a podle zabarvení pozná, jestli vznikly cukry. Zkouška probíhá úspěšně.

„Ochutnejte ještě sladinu. My ji pijeme vždycky, když jsme nachcípaní. Je v ní spousta vitamínů a chutná báječně,“ nabírá mi z varny sklenku žluté tekutiny sládková. „To je vlastně sládkova limonáda,“ směje se, když se mlsně olizuji. Tohle bych dovedl pít místo vody.

Několik kýblů mláta
Zatímco Lucie do směsi přidává chmelové peletky a zahajuje takzvaný chmelovar, je čas vybrat mláto. To je jediná trochu špinavá práce. Je ho několik kýblů a je třeba si vyhrnout rukávy. „Dřív z toho chudí dělali kaši. Zkoušeli jsme z něj upéct chleba, byl dobrý,“ oznamuje.

Chmelí se celkem pětkrát a je prostor zaplnit žaludek i něčím pevným. V hostinci U Slunce zaháním hlad pečenou kachnou. Neexistuje dobrá kachna bez zapití pivem, říká se, proto hned peláším zpět do pivovaru. Tady se už vzniklá mladina filtruje, chladí a čerpá do spilky.

Hořké kaly z rozpuštěného chmele se vynesou na kompost. Nastává poslední etapa vaření piva, přidávají se pivovarské kvasnice. Tyto mikroskopické organismy budou další čtyři dny požírat cukry v pivu a vytvářet oxid uhličitý a alkohol. Stejný oxid uhličitý, kterým kvasnice kypří těsto, nám zde pivo sytí bublinkami. Bez nich bychom pili jen hořkou vodu.

„Žádná filtrace, žádná pasterizace, žádný dodaný cukr. Děláme pivo tak, jak se dělat má,“ zdůrazňuje Jan Stuchlík. Kvasnice spadlé ke dnu se následně odstřelí a pivo skončí v ležáckém tanku, kde se čeří a ve čtyřech stupních leží tři týdny.

U toho já už nebudu. Tuhle fázi přeskočím a rovnou si načepuji z tanku hotový produkt. Příjemně jiskří na jazyku a mazlí se v bříšku spolu s kachnou a další produkcí Skalického Budulínka. Telefonem si přivolávám odvoz, daň za pozbytí střízlivosti mě ale bude laskat v žaludku ještě hodně dlouho. A i na toho Budulínka měním názor.

Minipivovary zažívají boom i na jižní Moravě. Kolik jich přibylo?

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V Jihomoravském kraji se loni opět zvýšil počet minipivovarů. Přibylo pět nových, z toho dva v Tišnově. Jeden minipivovar ale loni skončil, takže jich je nyní v kraji podle dostupných informací 41. Vyplývá to z Pivovarského kalendáře na letošní rok, který vydává Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.

Novinkou jsou kromě dvou tišnovských minipivovarů provozy v Rajhradě, Mikulově a Moravském Krumlově. Ve všech případech jde o místa, kde historicky byly pivovary a výroba pěnivého moku se tam vrací někdy i po sto letech.

V Tišnově přibyly loni hned dva minipivovary - Pivovar Tišnov a Pivovar Květnice. Druhý jmenovaný minipivovar uvařil první várku v květnu loňského roku, nyní chce zvýšit kapacitu ležáckého sklepa a spilky, aby mohl rozšířit sortiment piv. "Vaříme zatím jen spodně kvašená piva, především ležáky českého typu. Návratnost investic je zatím velmi pomalá, ale věříme, že s navyšováním výstavu a sortimentu se nám podaří časem vybudovat rodinný podnik, který nabídne práci několika místním lidem a který nás uživí," napsal Miloslav Polák z Pivovaru Květnice.

Podle něj se v Tišnově nyní chystá už třetí pivovarský projekt s pivními lázněmi. "Na tak malé město, jako je Tišnov, jsou dva, potažmo tři minipivovary příliš, ale my zde prodáme jen malou část své produkce a ostatní distribuujeme do okolí a do Brna," dodal Polák.

Loni naopak po čtyřech letech skončil 1. chodský pivovárek na Moravě v Šitbořicích. Majiteli se uvařené pivo nedařilo prodat. "Vypadalo to, že bude o pivo zájem, ale nakonec ho bral jen jeden e-shop," uvedl majitel minipivovaru Jan Šlefr. Neměl ani vlastní hospodu, jen stánek, kam chodili místní většinou v pátek. Vzhledem k tomu, že jsou Šitbořice malá vesnice, pivovar raději zastavil. "Zimu jsem vždy dotoval," dodal Šlefr.

Nejvíce minipivovarů je dlouhodobě v Brně - nyní jich je sedm. Většině z nich se daří. Například Pivovar Hauskrecht a Lucky Bastard investují do výroby, kterou rozšiřují. V případě Hauskrechtu nelze vyloučit, že se v budoucnu přehoupne do kategorie standardních pivovarů s výstavem nad deset tisíc hektolitrů ročně.

Boom minipivovarů v České republice pokračuje už několik let. Odborníci odhadují, že je jich v Česku už přes tři sta.

Pivovar Zubr přišel po zavedení EET o 25 odběratelů. Zbylí hospodští zdražují

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKZubr

Vedení přerovského Pivovaru Zubr se letos kvůli zavedení elektronické evidence tržeb (EET) i chystanému zákazu kouření v pohostinstvích obává citelného úbytku odběratelů z řad provozovatelů restaurací. Od prosincového zavedení EET pivovar zatím přišel zhruba o 25 provozoven, řekl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

"Máme nyní zhruba 920 odběrných míst, kde se točí pivo Zubr, takže 25 provozoven zatím není až taková katastrofa," uvedl Pluháček. Výrazný pokles počtu odběratelů ale podle něj může nastat na konci zimního období, kdy jsou tržby restaurací ve srovnání se zbytkem roku tradičně nižší. "Je otázka, jestli toto období restaurace přežijí. Když bude úbytek provozoven do deseti procent, tak budeme rádi," řekl Pluháček.

Majitelé restaurací, které čepují pivo Zubr, na konci loňského roku podle Pluháčka zdražili zejména jídla. "Myslím si ale, že o jednu až dvě koruny se zvýší i cena piva na provozovnách," míní Pluháček. Pivovar Zubr zatím nebude pivo zdražovat, aby nezhoršil situaci provozovatelů restaurací, kterým kvůli EET vzrostly náklady. "Minimálně do září nebudeme zdražovat," řekl Pluháček.

Pivovar Zubr postupně buduje síť nájemních restaurací. Pod svůj patronát už vzal čtyři desítky pohostinství, jejichž průčelí zdobí logo přerovského pivovaru. V poslední době pivovar přebírá pronájem hospod i kvůli EET, která některé provozovatele od dalšího podnikání v pohostinství odradila.

Přerovský Pivovar Zubr v roce 2016 navzdory chladnějšímu létu udržel produkci piva na předloňské úrovni 255 tisíc hektolitrů, která byla nejvyšší za posledních několik let. Vzrostl export, naopak prodej sudového piva v tuzemsku mírně klesl.

Pivovar Zubr patří do skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Pivovary prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Pivovar Zubr po zavedení EET přišel o dvě desítky restaurací

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Echo24.czAutor:ČTKZubr

edení přerovského Pivovaru Zubr se letos kvůli zavedení elektronické evidence tržeb (EET) i chystanému zákazu kouření v pohostinstvích obává citelného úbytku odběratelů z řad provozovatelů restaurací. Jen od prosincového zavedení EET pivovar zatím přišel zhruba o 25 provozoven, řekl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

„Máme nyní zhruba 920 odběrných míst, kde se točí pivo Zubr, takže 25 provozoven zatím není až taková katastrofa,“ uvedl Pluháček. Výrazný pokles počtu odběratelů ale podle něj může nastat na konci zimního období, kdy jsou tržby restaurací ve srovnání se zbytkem roku tradičně nižší. „Je otázka, jestli toto období restaurace přežijí. Když bude úbytek provozoven do deseti procent, tak budeme rádi,“ řekl Pluháček.

Majitelé restaurací, které čepují pivo Zubr, na konci loňského roku podle Pluháčka zdražili zejména jídla. „Myslím si ale, že o jednu až dvě koruny se zvýší i cena piva na provozovnách,“ míní Pluháček. Pivovar Zubr zatím nebude pivo zdražovat, aby nezhoršil situaci provozovatelů restaurací, kterým kvůli EET vzrostly náklady. „Minimálně do září nebudeme zdražovat,“ řekl Pluháček.

Pivovar Zubr postupně buduje síť nájemních restaurací. Pod svůj patronát už vzal čtyři desítky pohostinství, jejichž průčelí zdobí logo přerovského pivovaru. V poslední době pivovar přebírá pronájem hospod i kvůli EET, která některé provozovatele od dalšího podnikání v pohostinství odradila.

Přerovský Pivovar Zubr v roce 2016 navzdory chladnějšímu létu udržel produkci piva na předloňské úrovni 255 000 hektolitrů, která byla nejvyšší za posledních několik let. Vzrostl export, naopak prodej sudového piva v tuzemsku mírně klesl.

Pivovar Zubr patří do skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Pivovary prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Pardubický pivovar mírně zvýšil produkci, uvařil 81 000 hektolitrů piva

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Průmyslová automatizacePernštejn

Pardubice 15. ledna (ČTK) - Pardubický pivovar loni uvařil 81.000 hektolitrů piva, o 1000 hektolitrů víc než předloni. Do mírného nárůstu produkce se promítlo teplejší léto, kdy lidé víc pili pivo. ČTK to řekl mluvčí pivovaru Roman Marčák. "Získali jsme nové klienty v Itálii a Rusku, což se také odrazilo na celkových číslech," uvedl Marčák. V Rusku zásobuje zákazníky v Moskvě a dováží do oblasti Kalinigradu, v letošním roce plánuje dodávat pivo i do dalších regionů. Na exportu, který činí 35 procent z celkové výroby, se ale nejvíc podílí vývoz piva na Slovensko.

Pardubický pivovar ze 70 procent stáčí pivo do sudů, 30 procent roční produkce prodá v lahvích. Dosud nestáčí pivo do plastových lahví a plechovek a zatím to ani neplánuje. "Když vidíte pivo v plastu, máte pocit, že jde o levný výrobek," řekl Marčák. Elektronická evidence tržeb, kterou musí hostinští od prosince loňského roku povinně vést, se do výsledků pivovaru zatím příliš nepromítla. O několik klientů na vesnicích podnik ale přišel. Pivovar by rád postupně rozšířil síť stylových restaurací.

Předloni otevřel pivní šenk a Porter klub pojmenovaný podle tradičního tmavého speciálu v hotelu Slavia ve Svitavách. "Na konci ledna bude otevřena vzorová restaurace v Polabinách v Pardubicích. Bude to lepší restaurace zaměřená na jídlo. Nemělo by jít o sídlištní nálevnu, ale o solidní podnik," řekl Marčák.

Kromě běžné produkce pivovar začal na sklonku roku vařit speciální piva v novém minipivovaru Arnošt. Největší zájem byl před Vánocemi o pivo Kaštánek. "Vaří se, zkouší se, experimentuje. Kaštánek je světlý ležák s příchutí medu, od včel, které opylovávají kaštany. To je jediné pivo, které nabízíme do plastu, je to pivo nepasterizované, které se musí rychle zkonzumovat," řekl Marčák.

Pivo dělá jídlu garde

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Ženy.cz

Rozumíme mu všichni. Kdo by si taky troufl přiznat opak. Ale proč nevěnovat trochu pozornosti párování chmelového moku s jídlem?

V době, v níž ještě u nás nefungovaly stovky řemeslných pivovarů, a zahraniční pivo nikdo nedovážel, byla volba nápoje k obědu či večeři jasná. Vepřo knedlo zelo doprovázelo pivo plzeňského typu, stejně jako plíčky na smetaně, bramborový knedlík se špenátem či zavináče.

Dnes už je to jinak. K různým jídlům se hodí různá piva. I když toho, kdo nedá v žádné situaci dopustit na plzničku, je zbytečné inspirovat. Ale následující pravidla nejsou zas tak náročná.

Šestero poučeného pivaře

1. Pohoda především
Nejdůležitější pravidlo nahrává „plzničkářům“, tedy milovníkům jedné značky: pravidla neuznávejte, pijte, co chcete a k čemu chcete. Pivo má povýšit váš gurmánský zážitek, jestli ho umíte obhájit, či nad tím mávnete rukou, je vedlejší.

2. Co je doma, to se počítá
Regionální pravidlo nám říká, že klasická piva určité oblasti se budou hodit i k místním jídlům.

Plzeňské k vepřovému, bavorské ke klobásám, britské stouty k populárním fish and chips.

3. Lehká a těžká váha
Znalci poradí, že k lehčím jídlům se hodí lehčí piva, k těžším pokrmům ta s vyšším obsahem alkoholu.

Ale pozor, odpůrci této poučky říkají, že ke kořeněným grilovaným červeným masům s nějakou tou pikantní omáčkou navíc si těžší a více alkoholické pivo může dát jen ten, který nemá svůj metabolismus zrovna v lásce, a mají pravdu. Vyšší obsah alkoholu totiž také znamená, že se pivo pije o něco teplejší a zkuste s takovým osvěžit hořící ústa.

Takže další výjimka z pravidel, i když indian pale ale a chilli con carne se mohou krásně doplnit pomocí tortilly.

4. Soulad chutí
Jiná poučka nám říká, že pivo by mělo být s jídlem v harmonii. Podle toho bychom měli tmavé pivo s čokoládovými tóny po barevném a karamelovém sladu pít k čokoládovému dezertu a k zavináčům si dát nějaký ten lambic. Oproti tomu lze velice dobře využít kontrast v chuti (a často se to taky dělá), takže k ústřicím (s kapkou citronu a tabaska) servírujeme irský stout.

5. Co má hrát první housle?
Vezměte rozum do hrsti a vhodnou sklenici (k určitým pivům prostě musí být ta správná) do druhé ruky a čichejte, ochutnávejte.

Co cítíte jako první? Ovocnou chmelovou vůni, vůni hořkou (také po chmelu), vůni sladu či kvasinek? Když máte jasno, co cítíte, ochutnejte. Po prvním, možná trochu váhavém, si dejte pořádný doušek. Je plné chutí, nebo lehčí? Ustupuje v závěru hořkost sladkým tónům, či naopak? Jaký má pivo říz?

S tím souvisí snad jediné pravidlo, které bychom porušovat neměli. Jde o spárování dominantní chuti jídla se submisivně vyznívajícím pivem, což pochopitelně platí i naopak.

Pivovar uvaří pivo podle vaší DNA. Je to ale drahá legrace

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Novinky.cz

V posledních letech se ve vyspělých pivních zemích roztrhl pytel s řemeslnými pivovary a mikropivovary, které nabízejí třeba i uvaření piva podle vlastního receptu. Jeden anglický pivovar teď přišel s takovou individualizací piva, že už to víc snad nejde - pivo uvaří podle DNA zákazníka. Ten si ale musí připravit tučný obnos.

Pivovar The Meantime Brewing z londýnského Greenwiche tvrdí, že se jedná o první takový produkt na světě. Cílem nápadu bylo vytvořit pivo, které by dané osobě opravdu dokonale sedělo.

„Podle DNA pochopíme chuťový profil jedince a pak si řekneme dobře, vy mimořádně dobře rozpoznáváte hořké příchutě, takže uděláme pivo, které má právě takovou charakteristiku, takže vám bude chutnat a perfektně sedět chuťovým buňkám,“ citovala agentura Reuters sládka Ciarana Giblina.

Zájemci o takovéto pivo jsou nejprve odebrány sliny, které poté zpracuje společnost věnující se analýze DNA. Na základě výsledků, které ukážou jaké chutě je daná osoba schopná identifikovat, pak v pivovaru dají dohromady odpovídající recepturu.

Etiketa, sklenice a obří cena
„Je tam hodně prvků, které musíme spojit, abychom mohli dodat pivo, které bude pro někoho perfektní. Je to komplexní proces,“ dodal Giblin s tím, že zákazníkovi bude dodáno minimálně 1200 litrů tohoto individuálního piva.

Součástí balíčku je i možnost navrhnout si vlastní etiketu a třeba i sklenici. Pivovar věří, že takto může dojít k propojení se zákazníkem, jaké nikdo jiný nenabízí.

Pokud by někdo opravdu stál o pivo vyladěné podle jeho chuti, musí si připravit 25 tisíc liber, tedy necelých 800 tisíc korun.

Martin Grygařík opustil Plzeňský Prazdroj, je obchodním ředitelem Pivovarů Topvar

Publikováno:před 6 měsíciZdroj:Zboží&Prodej

Martin Grygařík, který více než 22 let působil ve významných českých pivovarech, se stává novým obchodním ředitelem slovenského výrobce piva Pivovary Topvar. K sousedům přichází z Plzeňského Prazdroje, kde poslední dva roky pracoval na pozici obchodního ředitele pro obchodní řetězce a maloobchod.

Martin Grygařík začal svou kariéru v roce 1995, kdy hned po vysoké škole nastoupil do pivovaru Radegast, postupně pracoval jako manažer obchodu pro klíčové zákazníky i ředitel pro klíčové zákazníky. Působil také na dalších pozicích v Radegastu i Plzeňském Prazdroji, když se obě společnosti sloučily.

„Mým hlavním úkolem v nové roli bude nadále posilovat konkurenceschopnost Pivovarů Topvar v oblasti prodeje v obchodech a obchodních řetězcích i v segmentu hospod a restaurací,“ říká Martin Grygařík. Dosavadní obchodní ředitel Pivovarů Topvar Štefan Finta se rozhodl po sedmi letech společnost opustit.

Plzeňský Prazdroj i Pivovary Topvar mají stejného vlastníka, japonský pivovar Asahi, který oba pivovary i další tři středoevropské výrobce piva koupil od bývalého majitele, Anheuser-Busch InBev. Prodej ještě musí schválit evropské antimonopolní orgány, dokončit by se měl v první polovině tohoto roku.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244