Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Minipivovary chtějí paušální spotřební daň. Snížila by byrokracii

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Zavedení paušální částky spotřební daně by podle svazu nejmenších výrobců piva neovlivnilo státem vybranou sumu. V době rostoucí byrokracie by ale ušetřilo administrativní náklady a čas oběma stranám - celní správě i minipivovarům.

Stát by mohl zavést minipivovarům paušální úhradu spotřební daně a snížit tak byrokracii těmto nejmenším výrobcům piva, často provozujících pivovar ve své jedné restauraci.

Navrhuje to Českomoravský svaz minipivovarů, podle kterého by nový režim, který se liší od léta fungujícího způsobu výpočtu této daně, neovlivnil výši daňového inkasa.

Místo měsíční platby zálohy, vykazování uvařeného množství piv zvlášť podle stupňovitosti, případného zvyšování záloh či následných vratek daně a častých kontrol ze strany celní správy by stačila jedna paušální platba, stanovená celníky u zavedených minipivovarů průměrem záloh za poslední dva roky.

Obě strany ušetří...
„Stát dostane co jeho jest a obě strany ušetří na nákladech a administrativní zátěži,“ shrnuje šéf svazu Jan Šuráň návrh, který chce předložit zástupcům celní správy a ministerstva financí.

Nejmenší výrobci piva, tedy ti s roční produkcí do 10 tisíc hektolitrů (pro porovnání – lídr trhu Plzeňský Prazdroj uvařil předloni v Česku necelých 8 milionů hektolitrů), musejí dnes stejně jako všechny jiné pivovary u nás vykazovat a platit výši daně podle množství hektolitrů - zvlášť uvařených desítek, jedenáctek, dvanáctek a dalších piv podle jednotlivých stupňů.

V devadesátých letech prosadil pivovarník Stanislav Bernard odstupňované sazby podle velikosti pivovaru. Od základní ve výši 32 korun za každý hektolitr a dosažený stupeň piva pro pivovary s ročním výstavem nad 200 tisíc hektolitrů až postupně k nejmenším s výrobou do deseti tisíc hektolitrů ročně, kteří mají sazbu poloviční.

Ti nejmenší tedy přinášejí státu výrazně málo. V roce 2015 to bylo necelých 42 milionů korun. Daňové inkaso od všech pivovarů však činilo 4,6 miliardy korun. To znamená, že od 285 minipivovarů vybral stát necelé procento celkového daňového příjmu, zatímco přes 99 procent příjmu pochází od 47 zbylých průmyslových pivovarů.

„Návrh na paušální daň by nepřispěl ke zlevnění piva, ale pomohl by alespoň ulevit z té obří byrokratické zátěže, kterou musí každý obyčejný živnostník v našem oboru podstupovat,“ reaguje majitel Pivovarského dvora Zvíkov Michal Voldřich. „Nejde o to, že bychom nechtěli daň platit, z nás nikdy nebudou mafiáni, kteří ukrývají daně někde v Panamě, ale zjednodušit způsob její úhrady,“ přidává se sládek a stavitel pivovarů Josef Krýsl.

Podporu tradičně nacházejí pivovarníci u ministra zemědělství Mariana Jurečky. „Jsme připraveni podporovat smysluplné návrhy, které pomohou snížit administrativní zátěž minipivovarů v případě vykazování spotřební daně,“ reagoval pro LN Jurečka. Sám před časem přišel s nápadem na snížení spotřební daně z piva.

...ale ministerstvo financí je proti
Snížit daň všem pivovarům navrhli nedávno i poslanci ODS, ve Sněmovně se bude o jejich návrhu hlasovat zřejmě v květnu. U ministerstva financí, které má při posuzování rozhodující vliv, však podobné návrhy narazí.

Výše zmíněná paušální platba je podle tvrzení ministerstva v rozporu s příslušnými evropskými směrnicemi. „Ministr financí Andrej Babiš dlouhodobě usiluje o snížení DPH na točené pivo, což je na rozdíl od návrhu na snížení spotřební daně opatření, které by mělo přímý příznivý vliv na hospody a restaurace,“ reagovala Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení ministerstva.

Birell zlatý na Pivexu

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápojeRadegast

Minuloročná novinka Birell Polotmavý opätovne potvrdila svoje kvality. Tak ako si vlani, vzápätí po uvedení na slovenský trh, odniesol striebro zo Slovenskej pivnej korunky v kategórii Nealkoholické pivá, včera večer už obhájil zlato v susednej Českej republike v 25. ročníku renomovanej súťaže Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2017 v rovnakej kategórii.

Kvalitné prírodné suroviny a tradičné výrobné postupy, ktoré stoja za výnimočnou chuťou českého nealkoholického piva Birell sú tým, vďaka čomu zbiera ocenenia na každej domácej aj zahraničnej pivnej súťaži, ktorej sa zúčastní.

„Sme veľmi radi, že sa znova potvrdilo, že je náš produkt unikátny a obľúbený, a to nielen u zákazníkov, ale aj u odborníkov. Birell Polotmavý získava pravidelne ceny na súťažiach po celom svete. V roku 2015 napríklad získal zlatú medailu na súťaži The International Brewing Awards vo Veľkej Británii. Rok predtým sa umiestnil na druhom mieste za Birellom Svetlým na súťaži České pivo,“ povedala marketingová manažérka značky Birell Veronika Hořáková.

Nealkoholické osvieženie Birell ponúka plnohodnotnú chuť piva, pretože pri jeho výrobe sa používajú špeciálne kvasinky, ktoré umožňujú pripraviť ho v neskrátenom výrobnom procese, tak ako pri klasickom pive. Vďaka tomu sa nemusí do výroby vôbec zasahovať, a Birell tak neprechádza žiadnymi chemickými ani fyzikálnymi úpravami. Výsledkom je plná a príjemne horká pivná chuť, či už ide o Birell svetlý alebo polotmavý, alebo ich ochutené variácie.

● Australian International Beer Awards (2016, 2015, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005)
● World Beer Awards (2015, 2012)
● The International Brewing Awards (2015, 2005)
● Zlatý pohár Pivex (2015, 2014, 2013, 2011, 2010, 2009)
● České pivo (2014, 2013, 2011, 2010, 2008)
● Cena sdružení přátel piva (2012, 2010, 2009, 2007, 2006)
● Monde Selection (2006, 2005)
●World Beer Cup (2008)

Počet minipivovarů dále roste, atakuje hranici 350

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Počet českých minipivovarů se blíží hranici 350. Každým dnem však přibývají další. Pivo z nich tvoří zhruba dvě procenta trhu, řekl dnes na tiskové konferenci prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Objem trhu vypočítal na základě údajů celní správy, kdy podle něj minipivovary platí přibližně procento spotřební daně z piva. Protože jejich kategorie platí polovinu její výše, odhaduje, že minipivovary zabírají dvě procenta trhu. Ve svazu je přibližně třetina ze všech minipivovarů.

"Jestliže je to nyní 350, tak v červnu jich už může být 400," dodal viceprezident svazu Jan Kočka. Počet se podle něj zastaví na zhruba 600 minipivovarech, podle dřívějších Šuráňových vyjádření by se jich uživila v ČR i tisícovka. Některé minipivovary ale také zavírají nebo se přeprodávají, jiné zvětší svůj výstav a kategorii minipivovarů tak opustí. Loni šlo například o Únětický pivovar. Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10.000 hektolitrů.

Šuráň bude letos v březnu obhajovat funkci prezidenta svazu, skončí mu tříleté funkční období. Alespoň částečná obměna vedení svazu se očekává, například Kočka již do předsednictva svazu kandidovat nebude, věnuje si mimo jiné pivovarnictví v Indii.

Pivaři najdou další držitele zlatého poháru

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Táborský deníkAutor:Alena Šatrová

Podruhé v historii táborských pivních slavností se jejich děj odehraje pod taktovkou spolku Pivní slavnosti Tábor. Změna pořadatele přesto nepřetrhla nit mezinárodní přehlídky pivovarů. Letos se v hotelu Palcát uskuteční již od 22. do 25. března.

Kromě piva jsou pro návštěvníky připravené nejrůznější soutěže, a to včetně té hlavní o Zlatý pivní pohár 2017. „V této soutěži nejlepší piva ve čtyřech kategoriích vybírají samotní návštěvníci festivalu. Samozřejmě ochutnáte na místě desítky vzorků produkce našich i zahraničních pivovarů, například vyhlášené belgické provenience a světový výběr vyhlášené Pivní mozaiky,“ slibuje za pořadatele ředitel festivalu Michal Mareš.

Kromě vyhlášených českých i zahraničních značek soustředí letos pozornost na minipivovary a rodinné výrobce, kteří u pivařů zaznamenávají obrovský nárůst a popularitu. Z Táborska se tak představí pivovar Obora Martina Nováka nebo jeho kolegové z Dražíče a Chotovin. Od sousedů přijedou z pivovarů z Dolních Břežan, Zvíkova nebo Chotěboře.

Kulturní program nabídne nejlepší české a slovenské revivalové kapely, legendárního Bono Voxe s U2 revival, Freddiho Mercuryho a Queen v podání Petera Paula, nejlepší evropský Roxette revival a domácí scénu zastoupí táborští rockeři Josef Dušek s Ivanem Kubátem a a frontman kapely Keks Štěpán Kojana.

Vstupenky na letošní pivní slavnosti si můžete koupit v síti TicketStream, přímo na místě v hotelu a k mání jsou také v redakci Táborského deníku. Tady zdarma čekají na celotýdenní předplatitele.

Pod Letnou zakotvil Pivovar. Na Vltavě nabízí sprchu i postele

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Metro.czLoď

Plující pivovar na lodi je unikátním projektem, který nemá v Evropě obdoby. V prostorách lodi je ukrytá celá technologie minipivovaru, místní pivo putuje přímo na palubní bar. Loď zároveň poskytuje hostům lůžka pro odpočinek a další atrakce. Oficiální uvedení do provozu pro veřejnost se uskuteční 9. března v kotvišti pod Štefánikovým mostem.

Autorem myšlenky a majitelem lodi Pivovar je český podnikatel Vojtěch Ryvola, který si tak splnil klukovský sen. Svou představu o hospodě, ve které by si mohl po obědě odpočinout na lůžku, přetavil do 53 metrů dlouhé lodi. Celé zařízení pro vaření piva se nachází na dvou lodních palubách, včetně dvou nádobové varny o objemu až 500 litrů, šrotovníku na slad a čtyř kvasných kádí. Na spodní palubě se nachází 16 tanků, předpokládaný roční výstav je 1500 hektolitrů.

Na čepu budou tři stálá piva. Pro příznivce hořkého piva 10stupňová Legie, ležák Republika s 12 stupni a speciální ležák tmavá Monarchie se 13 stupni. Dále se mohou hosté těšit na pivní speciály, které se budou na čepu pravidelně střídat.

„Pivo by se mělo vařit čtyřikrát až pětkrát týdně,“ plánuje Ryvola. „Loď Pivovar je už teď velkou atrakcí, doufám však, že loď přiláká především pověstné české štamgasty.“

Kapacita lodi poskytuje přibližně 260 míst k sezení, k dispozici jsou i sprchy. K pivu se bude na horní palubě podávat převážně staročeská kuchyně, v podpalubí čeká pivnice se studenou kuchyní s nabídkou místní udírny a netradiční specialitou, nakládaným karbanátkem. Z horní paluby je také krásná vyhlídka na Pražský hrad, děti si mohou hrát na pískovišti se skluzavkou. V letních měsících se bude na palubě grilovat, na své si přijdou i rybáři. Pro ty nejvíce společensky unavené čeká osm pohodlných lůžek.

Loď bude provozovat společnost Vltavská plavební. Převážně bude kotvit na svém stálém místě. Vyplutí na Vltavu je možné v případě soukromé akce. Výsledek skoro třicetimilionového projektu mohou návštěvníci poprvé navštívit ve čtvrtek.

Benešovský pivovar přemýšlí o replikách deputátních mincí

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKFerdinand

Benešovský Pivovar Ferdinand zvažuje výrobu replik deputátních mincí z první republiky. Originály dostal od jednoho z bývalých zaměstnanců k letošnímu 120. výročí založení podniku arcivévodou Františkem Ferdinandem d́ Este. Takzvanou deputátku dostávali pracovníci na přilepšenou, vyzvednout si za ni mohli litr piva. Hodnota mincí může dnes být jen pár stokorun, ale pro pivovar má cenu velkou, především historickou, sdělila firma.

"Přemýšlíme o tom, že bychom nechali vyrobit například repliky nebo nějaké upomínkové předměty," uvedl Václav Vyvadil z obchodního oddělení pivovaru. Na rubu je napsáno Státní pivovar Benešov, což znamená, že se mince používaly v období první republiky. Pivovar byl roku 1921 zestátněn, až po okupaci v roce 1939 spadl pod přímou správu protektorátních orgánů s dosazeným německým dohledem.

Čtyři mince předal vedení firmy Zdeněk Kovářík, který nedávno odešel do důchodu. Našel je před lety zapadlé v pivovaru a dosud je měl u sebe doma. "Asi před 15 lety, když se opravovala laboratoř, tak se vyměňoval nábytek, skříně, stoly, a tam byly schované," uvedl Kovářík, který si však sám na jejich používání nepamatuje. Začal se proto pídit po tom, jak v pivovaru žetony fungovaly. Od pamětníků zjistil, že se deputát vydával ze dvou okének na rampě, po níž se jde dnes do kanceláří a do šaten. Stáčel se do dvoulitrových lahví s patentem anebo uzavíral korkovým špuntem. Deputáty ve formě mincí nebo papírových stvrzenek měla většina pivovarů. Zvyk byl zrušen až v 50. letech minulého století.

Novodobá historie vaření piva v Benešově sahá do roku 1897, kdy dal majitel nedalekého konopišťského panství František Ferdinand d'Este postavit sladovnu a pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje dodnes. Jeho vlastníkem je česká společnost bez zahraniční účasti. Předloni benešovský pivovar vyrobil 24 tisíc hektolitrů piva, údaje za loňský rok zatím nezveřejnil.

Litovel sedmkrát úspěšný na Pivexu

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:České nápojeLitovel

Na letošním ročníku prestižní degustační soutěže PIVEX 2017 opět bodoval Pivovar Litovel. Šest jeho pivních receptur získalo ocenění a poté byl vyhlášen druhým nejlepším pivovarem za uplynulé čtvrt století.

Zlatým pohárem PIVEX 2017 se chlubí Litovel Dark v kategorii tmavých piv, třetí místo obsadila Litovel Dark Premium. První příčku získala i Litovel Pomelo v kategorii míchaných piv doprovázené bronzem pro Litovel Červený Pomeranč. Tradiční receptura piva Litovel Moravan zabodovala v sekci světlá výčepní piva a odnesla si stříbro. Mezi světlými ležáky se na třetím místě vyznamenala Litovel Premium.

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskutečnilo v brněnském hotelu Voroněž, kde se soutěž tradičně koná. „Získali jsme skvělých sedm cen, z nichž jsou dvě ocenění zlatá. Naše pivovarnické umění odborníci korunovali druhým umístěním v kategorii nejlepší pivovar za posledních 25 let,“ říká sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký. A dodává, že úspěch na soutěži PIVEX je pro pivovar o to prestižnější, že toto klání se řadí mezi ta nejrespektovanější u nás. Vzorky piv navíc oceňují nejen odborníci, ale také samotní zástupci jednotlivých pivovarů, proto má tato slepá degustační soutěž ve střední Evropě opravdový punc.

Kromě tradičních tahounů litovelské síně slávy, mezi které patří Litovel Moravan, Litovel Premium, či Litovel Dark letošní soutěž reflektuje i vzrůstající trend oblíbenosti pivních mixů. „Nejen v tuzemsku, jsou čím dál tím víc oblíbená silnější vícestupňová piva, různé pivní speciály, ale v teplejších měsících i pivní mixy,“ komentuje ředitel Pivovaru Litovel, Lumír Hyneček. „I proto jsme hrdí na ocenění pivních variant s příchutí pomela a červeného pomeranče.“

O soutěži Pivex
Zlatý pohár Pivex, který se dělí na soutěž lahvových a sudových piv, se řadí mezi nejprestižnější degustační soutěže u nás. Neoznačené vzorky posuzuje porota, kterou tvoří zástupci soutěžních pivovarů a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze a další odborníci. Hlavními hodnoticími kritérii anonymní degustace jsou chuť, plnost, vůně, barva, říz a hořkost.

Pivo za komunistů bylo lepší! Opravdu?

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Blesk.cz

Okřídlené úsloví, že dnešní pivo není, co bývávalo, známe všichni. Jak to tedy ve skutečnosti je? Tady jsou čtyři argumenty, které potvrzují, že kvalita piva tehdy a dnes se opravdu často nedá srovnat. Akorát je to možná jinak, než si myslíte!

Bývávalo zvykem dávat si velkého bacha při kupování piva v láhvích. Bylo snad na každodenním pořádku, že si člověk domů přinesl už zkažené pivo. Mělo totiž tak krátkou trvanlivost, že se již po několika dnech v obchodech kazilo.

Tenkrát: „Kdo kupoval pivo za komunistů, jistě si vzpomene, jak se otáčely lahve, neboť s velkou pravděpodobností mohl koupit pivo již mikrobiologicky znehodnocené,“ říká Věra Hönigová z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Dnes: Pokud se vám v dnešní době podařilo zakoupit zkažené pivo, tak je to naprostá výjimka. Pivovary se snaží hlídat kvalitu svého piva od počátku výroby až po distribuci. „Kvalita piva, technologie, poznatky o tom, jak pivo vařit i jak ho ošetřovat, aby ho lidi dostávali v té nejlepší kondici, ať už v lahvích, plechovkách nebo sudech nesmírně pokročila, dnes se zkazí pivo výhradně nedodržením lhůty spotřeby,“ říká Prof. Pavel Dostálek, který učí pivovarství a sladařství na Vysoké škole chemicko-technické v Praze.

2. Ne vždy v minulosti vařili sládci z pořádného sladu

Tohle už neví jen tak někdo. Pivo bývalo v Čechách odjakživa politické téma a muselo ho být za každou cenu dost. Tomu ale ne vždy odpovídaly kapacity pivovarů, množství dostupného chmele nebo sladu, bez kterého se správné české pivo neobejde. Občas taky přišlo politické rozhodnutí a v pivovarech se do várek přidávaly suroviny z „bratrských zemí“. Pivařům se pak do rukou dostal mok, který by dnes v kvalitě neobstál.

Tenkrát: „Běžná představa o tom, že se pivo vařilo pouze z kvalitního sladu a nepoužívaly se náhražky, je zcela mimo realitu. Pokud nebyl dostatek sladovnického ječmene, byla vydána výjimka z takzvané technicko – hospodářské normy a používal se ječmen potravinářský. Další oblíbenou sladovou náhražkou byl kubánský cukr z cukrové třtiny, který přicházel do pivovarů v jutových pytlích. „Ten během přepravy přes oceán vždy nasál vodu a před výsypem do mladinové pánve se musel roztloukat tyčí. Což je dnes nemyslitelné,“ upozorňuje Věra Hönigová.

Dnes: „Při dnešní konkurenci by pivovar, který by nepoužíval kvalitní suroviny, neobstál. My si slad vyrábíme vlastní na míru našim pivům z nejlepších českých a moravských ječmenů. Je dobře že CHZO České pivo jasně stanoví, z čeho může být správné a poctivé české pivo vařeno,“ říká sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

3. Modernizace pivovarů dopadla na jedničku

Zatímco v zahraničních pivovarech probíhaly inovace výrobních zařízení, u nás se po „vítězném únoru 1948“ zastavil čas. Pivovarství nepatřilo mezi preferované obory a tak se do něj příliš neinvestovalo. Budovy pivovarů ostatně jako většina ostatních chátraly, zařízení stárlo, pivovary se spíše zavíraly, než že by se stavěly nové. Zanedbanost pivovarů se projevovala na kvalitě piva především v letním období, kdy pivovary mnohdy nebyly schopny uchladit kvašení a zrání a taky z důvodu nedostatečných kapacit vedly pivo záměrně při vyšších teplotách. Do devadesátých let se používaly většinou technologie z předválečných let. Nicméně negativum komunistické éry mělo paradoxně i své výhody – modernizace pivovarů přišla totiž tak akorát.

Tenkrát: „České pivovary se začaly modernizovat až po revoluci v 90. letech, když již byly známy negativní zkušenosti západních sousedů. Ti pod ekonomickým tlakem rychle modernizovali výrobu bez ohledu na potřebu zachovat tradiční chuť svých značek,“ vysvětlila Věra Hönigová s tím, že takovou chybu čeští pivovarníci neudělali, a proto od roku 2008 tak jako jediná na světě mohou být naše piva chráněna evropskou legislativou zeměpisným označením České pivo (zkráceně CHZO České pivo).

Dnes: „Chmel, slad, špičkové a zároveň šetrné moderní technologie umožňují zachovat jedinečnost našeho piva. Mezi námi jsou sládci, kteří jsou v pivovaru celá desetiletí, ale shodneme se všichni, že nejlíp se nám vaří pivo teď,“ přiznal sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

4. A jaké pivo je tedy nejlepší?

Tenkrát: Kdysi to bylo tak, že jen pivo přímo z pivovarského sklepa, tedy nefiltrované, bylo čerstvé a nejlepší, ale koupit se nedalo.

Dnes: „Pivovary se dnes snaží dostat pivo k zákazníkovi co nejčerstvější. To se týká piva sudového, tankového, které je převážně nepasterované a rovněž i piv kvasnicových nebo nefiltrovaných. Lidé tak v hospodách, kde se o pivo dobře starají, dostávají čepované pivo čerstvé, v té nejlepší kondici,“ uzavřel Prof. Pavel Dostálek z VŠCHT.

Benešovský Pivovar Ferdinand kdysi rozdával žetony, teď se mu vrátily

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:Benešovský deníkAutor:Zdeněk KellnerFerdinand

Kovové ražené žetony, které v první republice rozdával benešovský Pivovar Ferdinand svým zaměstnancům jako deputát, se mu po mnoha desetiletích vrátily zpátky. Tedy, jen jejich malá část, čtyři kusy.

Do pivovaru je přinesl Zdeněk Kovářík, který po třiceti letech práce v pivovaru, nedávno odešel do důchodu. Pivovar letos slaví 120 let od založení arcivévodou Františkem Ferdinandem d´ Este a muž si při té příležitosti na deputátní mince vzpomněl.

„Říkal jsem si, že by se to mohlo k tomuto výročí hodit," uvedl Zdeněk Kovářík.

Za jednu minci raženou z obou stran si jejich držitel, zaměstnanec firmy, mohl vyzvednout litr piva. Hodnota mincí se dnes možná šplhá na několik set korun, ale pro samotný pivovar má cenu zlata a především hodnotu historickou.

Na rubu žetonů je napsáno Státní pivovar Benešov, což potvrzuje jejich užívání v meziválečném období. Líc zase ukazuje množství piva, které za něj lze odebrat. Soukromý benešovský pivovar byl zestátněný v roce 1921, ale po obsazení Čech nacisty, si ho pod přímou správu přebraly protektorátní orgány kontrolované Němci.

„Z historie se toho moc nezachovalo. Máme velkou radost, že se k nám mince dostaly a děkujeme za to panu Kováříkovi. Jsou čtyři a nechali jsme je vyčistit. Přemýšlíme o tom, že bychom nechali vyrobit například repliky nebo nějaké upomínkové předměty," řekl Václav Vyvadil z obchodního oddělení benešovského pivovaru.

A jak se Zdeněk Kovářík k mincím dostal? Našel je před lety zapadlé na svém pracovišti v pivovaru. A tím je zachránil.

Úředníci a dělníci měli dávku piva až tři litry denně
„Asi před patnácti lety, když se opravovala laboratoř a vyměňoval nábytek – skříně, stoly, a tam byly schované," vzpomíná Kovářík.

Sám si na jejich používání už nepamatuje, ale u manželů Vávrových, kteří také v pivovaru pracovali, se to dozvěděl. Paní Vávrová totiž mincemi platila pivo pro svého otce. Deputát se vydával ze dvou okének na rampě.

„Rampa vypadala trochu jinak než dnes, ale právě tam se stáčel deputát do dvoulitrových lahví uzavíraných patentem nebo korkovým špuntem," popsala pamětnice. Deputátku, jak se minci hovorově říkalo, dostával zaměstnanec na přilepšenou. V německy mluvících zemích má tento druh odměny dlouhou tradici jako haustrunk, neboli domácí pití nebo také pivo na doma.

„Měla to většina pivovarů nejen ve formě mincí, ale i papírových stvrzenek. Je to pěkný kousek do pivovarské historie," poznamenal Miroslav Hrubeš, sběratel pivních suvenýrů, i když při nedostatku drobných mincí na konci první světové války a těsně po ní mohly plnit firemní žetony v omezené míře i funkci oběživa.

Zaměstnanci oblíbený zvyk v Československu zrušili až komunisté v roce 1952 „dělnickou" vládou jako přežitek. Tím skončila éra, kdy byl nárok na známky zahrnutý také v kolektivních smlouvách zaměstnanců, jimž na nich byla vypočítávána i spotřeba piva na osobu. Pivovarské úřednice tak měly nárok na jeden litr denně, úředníci a dělníci ale až na denní dávku tři litry denně.

Na Stanfordu ochutnali staročínské pivo

Publikováno:před 5 měsíciZdroj:SCIENCEmag.czAutor:Pavel Houser

Jak jsme zde již informovali, dávnou tradici má pivo nejen v Sumeru, Egyptě nebo neolitické Evropě. Pochutnávali si na něm i staří Číňané.

Experimentální archeologové nyní na Stanfordu pivo podle známého složení jeho zbytků na stěnách staročínských nádob také uvařili. Jak rekonstrukce dopadla? Profesorka archeologie Li Liu se svými studenty vytvořila kašovitý nápoj, který obsahoval slad z ječmene a prosa či pšenice a dále např. tzv. Jobovy slzy a přísady v podobě jamu a kořenu lilie. Výsledné pivo bylo husté, chutnalo a vonělo sladce (samozřejmě v něm nebyl chmel) a po ovoci (testeři uváděli příchuť citrusů či jablečného moštu) a plné mechanických nečistot. Studenti ho proto pili slámkou – brčka na pivo známe i ze Sumeru. Vedle byl pro kontrolu uvařen nápoj známý z předkolumbovské (i pokolumbovské) Jižní Ameriky, tedy „pivo“ z manioku, který se před kvašením žvýkal, aby enzym amyláza ve slinách rozložil škrob a zpřístupnil ho kvasinkám. Obilné staročínské pivo přišlo nikoliv překvapivě testerům jako podstatně pitelnější, nápoj z manioku prý voněl spíš jako sýr.
Výsledky mají mj. potvrzovat názor, že se ječmen v Číně začal pěstovat, respektive sem byl přinesen z Blízkého východu kvůli pivu, ne jako plodina pro výživu. Další nálezy zrn ječmene jsou v Číně známy až z doby kolem roku 2000 př. n. l., přitom rekonstruované pivo je asi o 1 000 let starší. (Poznámka: Možná se sem ječmen dokonce původně dovážel jako součást pivního know-how?) Civilizace vznikající na severu Číny byla založena hlavně na pěstování pšenice a prosa.
Na odkazu výše se diskutuje i v poslední době oblíbená teorie, že totiž samotné zemědělství vzniklo kvůli pivu. Mimochodem, má-li ale v Číně pivo tak dlouhou tradici, proč mají obyvatelé východní Asie tak často sníženou schopnost alkohol metabolizovat? Neprobíhala zde snad na rozdíl od Evropy selekce v tomto smyslu?

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251