Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivovar Bernard zvýšil výstav o 15 procent, rozšíří i provoz

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard uvařil za prvních šest měsíců tohoto roku 139 138 hektolitrů piva. V porovnání se stejným loňským obdobím zvýšil výstav o 15,3 procenta. Celkový obrat tohoto humpoleckého podniku v letošním prvním pololetí meziročně stoupl o 17 procent na 284 milionů korun.

Produkci piva zvyšuje Bernard řadu let. Výstav dosažený v první polovině roku 2014 byl letos překonán o 18 477 hektolitrů. „My to přičítáme kvalitě piva a dlouhodobému budování značky. Letos stálo na naší straně také počasí,“ uvedl Mikulášek. Doplnil, že i tak Bernard zůstává malým pivovarem, jehož výstav se na celkové výrobě piva v Česku podílí necelými dvěma procenty.

Do rozvoje závodu loni firma investovala zhruba 130 milionů korun. „Předpoklad pro letošek je stejný,“ uvedl mluvčí. V nejbližší době budou zprovozněny dvě nové nádrže, tanky, z nichž každá má objem přes 2000 hektolitrů.

Kvasné kapacity pivovaru se díky tomu rozšíří skoro o pětinu. Od podzimu budou dělníci v humpoleckém pivovaru pracovat na rozšíření ležáckého sklepa, které by mělo být dokončeno do jara příštího roku.

Samotné tržby za pivo v letošním prvním pololetí činily 274,4 milionu korun proti 224,5 milionu ve stejné době loni. Bernard vaří nepasterizované, nefiltrované a kvasnicové pivo a čtyři druhy nealkoholického piva. Minulý rok přibylo první pivo druhu Ale, které je na rozdíl od dosavadní produkce humpoleckého pivovaru svrchně kvašené. Pivovar nyní zaměstnává 178 lidí, za poslední rok přibral 22 pracovníků.

Litovelský pivovar už pojedenácté otevře brány kultuře a dobrému pivu

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Roman MašínLitovel

Nejen pivem žije známý litovelský pivovar. V sobotu 8. srpna se už pojedenácté otevřou jeho brány všem, kteří mají rádi dobrou muziku a kvalitní zlatavý mok. Vítejte na Litovelském Otvíráku!

Stejně jako v minulých ročnících se jedna z největších kulturních akcí v regionu odehraje přímo v areálu pivovaru Litovel. Litovelský Otvírák dostal své jméno nikoliv od toho, že by akce otevírala festivalovou letní sezónu, ale protože je pořádána současně jako Den otevřených dveří Pivovaru Litovel. Každoročně už tradičně probíhá druhou srpnovou sobotu, což je letos 8. srpna. Celodenní akce je určena nejen pro pijáky piva, ale opravdu pro celé rodiny.

Celý den budou probíhat komentované prohlídky výrobních prostor Pivovaru Litovel. Pivovar má dlouholetou tradici a dodnes odolal tendenci prodat firmu zahraničním vlastníkům. Pivo se tu vaří tradičním výrobním postupem. Není bez zajímavosti, že pivovar je spojen se světoznámou postavou českého sportu - Gustavem Frištenským, který si vzal za manželku dceru prvního sládka Pivovaru Litovel Josefa Elledera. Litovelský pivovar dnes vaří své nejsilnější pivo právě se značkou Gustav.

V areálu pivovaru vyrostou tři scény, na kterých se budou střídat celý den umělci domácí i zahraniční. A k tomu samozřejmě poteče proudem litovelské pivo ale i nealkoholické nápoje ze sladu - nealkoholické pivo Litovel Free a nealkoholický radler Litovel Černý citron. A jaký by to byl festival bez pečených klobás a dalších dobrot, které také budou u stánků k dispozici. A pořadatelé nezapomněli ani na děti a mladistvé, kterým bude věnována část programu.

V programu, kromě jiných vystoupí třeba skupina TURBO, Karel Kahovec a GEORGE & BEETHOVENS a Viktor Sodoma, Peter Nagy & INDIGO a mnoho dalších. Nebude chybět ani ohňostroj a další doprovodný program. Aby si návštěvníci mohli dosytosti vychutnat litovelský mok, jsou připraveny kyvadlové autobusové spoje z Olomouce, Šternberka, Prostějova (přes Slatinice), Konice, Mohelnice a Uničova. A pro ty, kteří přijedou na kole, je připravena kolárna, ve které si mohou své stroje bezpečně uložit.

Pivovar Malešov chce uspět na světovém Kickstarteru

Publikováno:před rokemZdroj:BuzzMagAutor:Michaela BrázdilováMalešov

V crowfundingovém projektu Odstartovano.cz byl malý český pivovar Malešov úspěšný. Od pondělí 3. srpna míří na světový Kickstarter a jeho cílem je vybrat 100 000 amerických dolarů, které by sloužily ke koupi pivovarnické technologie.

Představujeme Malešovský pivovar
Pivovar Malešov vaří zlatavé moky Ležák, India Pale Ale a Weizen dle vlastních receptur, nicméně ustavičně formou contractbrewingu. Malešovský pivovar plánuje rekonstrukci prostor, kde bude vařit vlastní pivo. Přestože si pivo konzumenti pochvalují a dobře se prodává, zisky jsou pro pořízení pivovarské technologie nedostačující.

„Vařit pivo u spřátelených pivovarů je náročné, nevýhodné a není to ono. Bez vlastního kamenného pivovaru to nejde,“ řekl spolumajitel pivovaru Jan Prokop.

Vlastní kamenný pivovar od června 2016
Pivovar Malešov plánuje otevření vlastního kamenného pivovaru v červnu 2016. Aby malý pivovar mohl investovat do vhodné pivovarnické technologie, musí sehnat finanční podporu. Očekává finanční podporu nejen od fanoušků z České republiky, ale také z ostatních zemí. Malešovský pivovar se účastnil mistrovství světa v historickém středověkém boji Bitva národů, kde zahraniční hosté mohli pivo ochutnat. A věřte, nebo ne, pivo jim skutečně chutnalo.

Český pivovar na Kickstarteru
A proč se majitelé Přátelského pivovaru rozhodli zamířit na světový Kickstarter? Po jejich boku stojí herní studio Warhorse, které chce svým fanouškům dopřát vedle virtuálních zážitků také lahodný zlatavý mok. Důvodem jejich spolupráce je, že hra Kindgdom Come: Deliverance se vyvíjí v oblasti Posázaví (v blízkosti malešovské tvrze). Snem Daniela Vávry, spoluzakladatele Warhorse, bylo vyprojektovat etiketu pivní láhve.

V pondělí 3. srpna 2015 v 9:00 hodin se na www.kickstarter.com objeví nový projekt s názvem Friendly Brewery – Medieval Castle Brewery Restoration. Projekt můžete podpořit až do 17. září 2015.

Choceňský pivovar přišel jako první na výčepní pulty s jedenáctkou

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Petr BroulíkChoceň

V pátek vychází kniha Michala Hofmana o choceňském pivovarnictví. Vaření piva sice mělo v Chocni dlouhou tradici, ta však nepřečkala socialistické hospodářství.

Zatímco dnes je jedenáctistupňové pivo přijatelnou variantou pro „silnější“ pivo u mnoha pivařů, ještě přednedávnem nebyl takový nápoj na výčepních pultech hospod běžný. Jako první s ním podle autora nové knihy na trh přišli už v roce 1968 sládci choceňského pivovaru.

Ten však už bohužel od roku 1984 neexistuje. Nepřežil socialistické hospodářství.

Zlatou éru, ale i krušné doby vaření piva v Chocni popisuje ředitel Orlického muzea v Chocni Michal Hofman v knize Pivovarnictví v Chocni. Současně se v bývalém sídle rodu Kinských v choceňském zámku usídlí na celý měsíc i putovní výstava Pivovarnictví v Pardubickém kraji, kterou před dvěma lety sestavilo chrudimské muzeum.

Choceňské muzeum obohatí tuto výstavu vydáním knihy a řadou exponátů z depozitářů muzea a soukromých sběratelů. Návštěvníci výstavy budou moci vidět například originální etikety, reklamní poutače, staré pivní sudy, hoblíky a bednářské nástroje, plakáty či lahve choceňského pivovaru z období Rakouska-Uherska či první republiky.

„V jedné lahvi dokonce zůstal i obsah, tedy tehdejší pivo z počátku 20. století. Ale určitě už má prošlou lhůtu,“ ukazuje Michal Hofman poloprázdnou lahev s keramickou zátkou. „Máme i unikátní lahev ze Škodova pivovaru v Brandýse nad Orlicí. Je to rarita, málokdo dnes ví, že také tam býval pivovar.“

Michal Hofman sesbíral řadu informací do knihy v muzejním archivu a oblastním archivu v Zámrsku. „Zajímavé dokumenty a spoustu nových informací jsme ale do knihy získali ve Výzkumném ústavu pivovarnictví a sladovnictví v Praze. Třeba faktury a dokumenty nebo tabulky výstavů piva od sedmdesátých let 19. století až do uzavření pivovaru v roce 1984. Našli jsme i seznam sládků od 18. století do doby konce existence pivovaru. Hodně materiálů mi sehnal doktor Miroslav Dientsbier,“ říká Michal Hofman.

Panský pivovar patřil rodu Kinských
V Chocni existovaly v historii dva pivovary, jeden měšťanský, který stával v dnešní Dolní ulici někde poblíž pošty v Chocni, ale bohužel jeho žádná kresba se nedochovala, a druhý, panský pivovar, o němž je první písemná zmínka v roce 1587.

„Udržel se nakonec jen ten panský, který zažil zlaté období v době, kdy patřil rodu Kinských. Stával a vlastně stále stojí poblíž zámku na břehu Tiché Orlice. Dnes v něm sídlí několik firem, je v něm restaurace a těžko by se dnes pivovar obnovoval v původním rozsahu,“ říká autor knihy.

Upozorňuje ale také na to, že o pivovar spolu se zámkem a bývalým panstvím stále usilují potomci původních majitelů. Měšťanský pivovar v Chocni zanikl už dříve, v pobělohorské době totiž vrchnost nepotvrdila choceňským měšťanům právo vařit pivo a pivovar někdy v průběhu 17. století zanikl.

Choceňské pivo z panského pivovaru bylo vyhlášené a zavedené. Pivovar měl na přelomu 19. a 20. století padesát zaměstnanců, jeho výstav byl od 30 do 50 tisíc hektolitrů. „V době, kdy v 70. letech 19. století vznikaly mnohé slavnější pivovary jako Kozel či Zubr, byl choceňský pivovar na výši a přecházel z tradiční výroby na parostrojní vaření piva,“ upozorňuje Hofman.

Choceňský pivovar zcela ovládl hospody ve městě, ale tamní pivo se vozilo do řady šenků v okolí, z nichž některé fungují dodnes. Mezi stálé odběratele piva patřil Panský dům na náměstí, který existuje od počátku 18. století, či restaurace proti nádraží.

Kinští si choceňské pivo vozili až do Vídně
„Dokonce v Brně byla speciální restaurace, kde se čepovalo výhradně choceňské pivo, a ve Slavkově u Brna byl zase velký sklad. Kinští ho nechali vozit drahou třeba až na pruské hranice, tedy do dnešního Slezska, a také do Vídně, kde měli velké příbuzenstvo,“ říká Michal Hofman a dodává, že k nejvýznamnějším a nejslavnějším sládkům ‚zlaté éry‘ choceňského pivovaru patřili František Suda, Josef Matoušek, Vilém Greif nebo František Satran. Poslední ze jmenovaných sládků působil v pivovaru od roku 1903 a nechal do pivovaru koupit stroje na chlazení piva a výrobu umělého ledu. Spáchal však 26. května 1919 přímo v pivovaru sebevraždu.

„Našli ho mrtvého na valečce, zařízení, které sloužilo k předsoušení zeleného chmele, takzvanému válení. Důvod není známý, ale v této době prožíval pivovar ekonomickou krizi zaviněnou první světovou válkou. Všechny suroviny tehdy musely na válečné výdaje, vařilo se slabé pivo a klesl i výstav. Situace se zlepšila až v roce 1921, kdy se opět zvedl výstav choceňského piva,“ popisuje autor publikace.

Postupný úpadek začal po druhé světové válce
Pivovar Kinských vyráběl i výborné sodové vody z vlastní artézské studny. Na jedné reklamní pohlednici z období první republiky stojí, že za doby vlastnictví Oldřicha Ferdinanda Kinského vyrábí kromě desetistupňového piva výčepního a tmavého karamelového, dvanáctky exportní a granátu právě i sodovou vodu z vlastního zřídla, malinovku a citronovou limonádu z rafinovaného cukru.

Hofman zániku pivovaru lituje. „Postupný úpadek začal v podstatě v roce 1945, kdy pivovar Kinských přešel pod státní správu. Choceň doplatila na to, že se poté pivovar stal součástí Východočeských pivovarů, nejprve měl ředitelství v Pardubicích a později v Hradci Králové. Stal se součástí molochu a tehdejší ředitelství neinvestovalo do menších pivovarů a začalo postupně omezovat výrobu a nakonec ten choceňský zavřelo. Přitom takovou tradicí jako má choceňské pivovarnictví se může pochlubit jen málokteré město v kraji,“ říká Hofman.

Choceňský pivovar má pro současnost pivovarnictví jedno velké prvenství. Zatímco mnoho pivovarů objevilo jedenáctistupňové pivo až v posledních letech, choceňský pivovar uvařil první jedenáctku v roce 1968 jako první v celém Československu.

„Tehdy se vařila v pivovarech jen desítka a dvanáctka. V Chocni uvařili první jedenáctku,“ uvádí Michal Hofman. Pivo si v Chocni připomenou i 15. srpna, kdy se v parku Peliny budou konat již 14. Pivní slavnosti.

Počet minipivovarů v kraji raketově roste, nyní je jich 28

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Daniel Straka

Jen Radnice mají dva minipivovary, je to největší koncentrace na obyvatele v Česku.

Poptávka po chutném moku z menších pivovarů je stále větší a nezůstává bez odezvy. Odhaduje se, že v České republice letos vzniklo třicet až čtyřicet minipivovarů. Podle Sdružení přátel piva jejich počet roste i v Plzeňském kraji. Zatímco v první dekádě 21. století jich zde bylo osm, od roku 2010 jejich počet narostl o 20 na současných 28.

„Plzeňský kraj za ostatními regiony nezaostává. V Radnicích jsou dokonce dva minipivovary, což je největší koncentrace na obyvatele v ČR. V kraji jsou chuťově odvážní sládkové, kteří vyrábí kvalitní piva," říká Jan Kočka, viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Podnětů k založení pivovaru bývá několik. Často vznikají v místech, kde se „tekutý chléb" vařil stovky let a pak jeho výroba z nějakého důvodu přestala. Vliv má i ekonomická atraktivita pro investory. Proto zakládají minipivovar s restaurací, ubytováním či kongresovým sálem. Dalším případem je založení pracovníky, kteří odešli z průmyslového pivovarnictví, časté je založení amatéry. „Domácí sládek povzbuzen úspěchy a vzrůstající poptávkou po svém pivu se rozhodne legalizovat koníček a zprovoznit komerční minipivovar. Většinou se zaměřuje na méně obvyklá piva a širší nabídku," vysvětluje Vladimír Stuchl, sládek nově vzniklého minipivovaru Blahovar.

Náklady? Dva až sedm milionů
Velikost investice kolísá v závislosti na velikosti projektu. Podle viceprezidenta Kočky se pohybují náklady na technologie od dvou milionů při velmi malém projektu až po pět až sedm milionů při ambicióznějším. Návratnost investice se pohybuje v řádu několika let, jen výjimečně se stává, že k tomu nedojde.

Přes velký rozmach se v minipivovarech vyprodukuje pouhé jedno procento celkového objemu uvařeného piva. Očekává se ale, že se toto množství během několika následujících let znásobí. Zájem o „menší" piva roste také díky tomu, že se cenový rozdíl vzhledem k průmyslovým pivovarům zmenšuje a pivaři si chutě začínají vybírat. „Bohužel minipivovary už svádějí boj, aby své pivo prodaly, neboť ochutnávkové pivnice mají přetlak nabídky. V tomto směru dochází na domácí scéně k překotnému rozvoji," komentuje situaci Stuchl.

Kočka potvrzuje, že lidé mají větší zájem i o tzv. pivní turistiku. „Díky ní se mění náhled lidí na minipivovary, které se stávají součástí běžného života," doplňuje. Potenciál v této oblasti je velký a podnikatelé ho začínají využívat. V regionu vznikl například projekt Pivní cyklotrasy, některé minipivovary nabízí pivní lázně a populární jsou i tematické festivaly.

20 tradičních českých hospod, kde se psala historie

Publikováno:před rokemZdroj:ProtiŠedi.czAutor:Iva Strouhalová

Hospoda, kde před vámi přistane pivo jako křen, sotva usednete, nablýskaná pípa hází od výčepu prasátka na celý lokál, z kuchyně voní pečené koleno a štamgasti se zapáleně hádají s hospodským.

Zní to jako z povídání vašeho pradědečka? Naštěstí se v naší vlasti najde ještě minimálně dvacet hospod, kde se budete cítit jako kdysi. Průvodce po restauracích v ČR Restu.cz (www.restu.cz) je pro vás zmapoval. Rovnou si tak v nich můžete rezervovat své historické místo.

1. U Pinkasů (Praha) http://www.restu.cz/restaurace-u-pinkasu
O politice mudruje u piva kdekdo. U Pinkasů si však nad vlasteneckými otázkami rád zadumal například František Palacký, Josef Jungmann nebo T. G. Masaryk. Svoje vyhřátá místečka tu měla i pěkná řádka umělců. „Namátkou například Bohumil Hrabal, Rudolf Hrušínský či pánové Voskovec a Werich. Poslední jmenovaný byl tehdějšími stálými hosty zvolen štamgastem století. Jejich Osvobozené divadlo bylo doslova za rohem a dnes se můžeme jen domnívat, kolik nápadů na jejich skvělé hry vzniklo právě zde,“ přemítá ředitel restaurace František Novotný. Inspiraci snad nacházeli v pěně plzeňského ležáku, který tu v roce 1843 začal točit první hostinský Jakub Pinkas. Někdejšímu krejčímu učarovalo setkání s vychlazenou plzní natolik, že pověsil jehly a nitě na hřebík a otevřel si hospodu. A my jeho rozhodnutí s vděkem kvitujeme dodnes.

2. U Černého vola (Praha) http://www.restu.cz/u-cerneho-vola/
Poblíž Lorety a Černínského paláce se nachází další památka historického významu, minimálně co se pražského kulturního života týče. V hospodském skanzenu U Černého vola nečekejte zástup uhlazených číšníků ani „autentish Apfelstrudel“ za dvě stovky. Stojí v samém turistickém centru, ale přesto je Černý vůl hospodou pro místní. Dejte si Kozla a topinku s nivou, pozorujte stárnoucí štamgasty i alternativní studenty a vychutnávejte si atmosféru místa, které snad bude stále stejné i za deset, dvacet nebo padesát let.

3. U Fleků (Praha) http://www.restu.cz/pivovar-a-restaurace-u-fleku
Pivovar, restaurace, kabaret, muzeum. Za více než pět set let, kdy se v domě U Dvou strak začalo vařit pivo, se portfolio služeb pěkně rozrostlo. Ve zdi zde dokonce můžete najít dvě dělové koule, pozůstatek z dob třicetileté války. Ať už se ale k Flekům vydáte za jakýmkoliv účelem, to nejpodstatnější vynechat nemůžete – Flekovský tmavý ležák 13°, díky kterému je U Fleků stále plno už od roku 1843. Denně ho tu hosté vypijí asi tisíc litrů.

4. U Bansethů (Praha) http://www.restu.cz/plzenska-restaurace-u-bansethu
Když Alois Banseth založil před sto lety v Nuslích hostinec, netušil, že se zapíše nejen do dějin gastronomických, ale i do těch literárních. Vždyť jak hospodu, tak i samotného pana hostinského nejednou vzpomíná Jaroslav Hašek v Osudech dobrého vojáka Švejka. „Hašek, který zde byl štamgast, barvitě popisuje, jak Švejk nařezáno dostal po každé návštěvě U Bansethů. Spíše než za Švejkem a historií k nám ale lidi stejně chodí na plněné kachny a pivo,“ pochvaluje si majitel restaurace Vladimír Bašta, potomek slavného kuchařského rodu Baštů, který podnik vede už třináct let. Právě kachny nadívané zelím a lokšemi podle Baštovic staré rodinné receptury jsou jedním z největších taháků. Denně jich U Bansethů prodají asi dvě stě až tři sta porcí.

5. Klášterní pivovar Strahov (Praha) http://www.restu.cz/klasterni-pivovar-strahov
Pivo se na Strahově vařilo už za husitských válek, ale tradiční staropražská hospůdka přibyla až později. Na konci 19. století ji proslavil místní šenkýř přezdívaný Krobián a jak lze ze jména vytušit, nebyl to zrovna muž vybraných mravů a s hosty se nikdy nemazal. Jak ale historky praví, už jen kvůli této svérázné postavičce stálo za to se v hospůdce stavit. Dnes už do klášterního pivovaru netáhne protivný hostinský, ale lahodné pivo Sv. Norbert vlastní výroby, pivní ochutnávky či prohlídky minipivovaru.

6. Stopkova Plzeňská Pivnice (Brno) http://www.restu.cz/stopkova-plzenska-pivnice
Jestli se historie píše v hospodách, tak v Brně to muselo být v legendární Stopkově pivnici nacházející se uprostřed městské tepny, ulice České. Pivo se zde točilo už od poloviny 19. století, ale nejvěhlasnější brněnskou pivnici s pověstí „nóbl“ podniku z ní vybudoval až hostinský Jaroslav Stopka, který se za výčep postavil v roce 1910. Po cestě do blízkého knihkupectví sem často zabloudili studenti, intelektuálové a vzdělaní měšťané. A po cestě jen tak kolem sem zavítal každý, kdo dostal chuť na sklenici orosené plzně, která se zde ostatně čepuje dodnes.

7. Hostinec UBláhovky (Brno) http://www.restu.cz/hostinec-u-blahovky
Potřetí v Brně a potřetí na Plzeň. Věhlas tohoto tankového plzeňského ležáku však překračuje hranice kontinentů a pudí každého, kdo se k Brnu jen přiblíží, namířit GPS na ulici Gorkého a vyhledat onen nenápadný rožek, který odsouvá brněnské kulturní památky do pozadí. Vedle nejlepšího piva prý jinde v Brně nenajdete ani lahodnější pečené koleno. Malý hlad pak zaženete proslulými brněnskými tapas v podobě nivových koulí. A hlavně se nenechejte odradit plným lokálem! Na chodníku před hospodou se nezdráhají postávat ani manažeři v oblecích či umělci ze všech koutů republiky.

8. Pivnice U Čápa (Brno) http://www.restu.cz/pivnice-u-capa
Poklidný Obilní trh má už přes sto let dvě dominanty – porodnici a Pivnici U Čápa. Není tedy divu, že pro mnoho jihomoravských tatínků bývá místní výčep prvním stanovištěm při zapíjení čerstvého potomka, bez ohledu na to, zda ho přinesl čáp, či vrána. A pokud si další den z návštěvy U Čápa něco pamatují, pak je to jistě výborný tankový Pilsner Urquell, klobásy z vlastní udírny prodávané dle metráže (Je libo čtvrt metru klobásky nebo rovnou metr?), oldschoolový knedlík s vajíčkem a nakládanou okurkou nebo impozantní lustry z půllitrů.

9. Spolek (Ostrava) http://www.restu.cz/restaurace-spolek
Když ostravské Společenstvo řemeslných činností neboli Spolek otevřelo v roce 1902 na Nádražní ulici nocležnu pro tovaryše, prozíravě k ní připojilo i hospodu. A zatímco tovaryši už zde nocleh nehledají, za dobrým pivem i kvalitní českou kuchyní sem Ostraváci přicházejí stále. Poněkud neatraktivním exteriérem se nenechejte odradit a projděte rovnou na velikou zahrádku schovanou před okolním ruchem.

10. Restaurace U Rady (Ostrava) http://www.restu.cz/restaurace-u-rady/
Legendární hospoda U Rady s vyhlášeným plzeňským pivem a uzenými žebry oslavila před dvěma lety sté narozeniny. A že to tam vždycky pořádně žilo, potvrzuje majitel restaurace Marián Bavlšík: „U Rady vždycky fungoval ten správný hospodský šum a atmosféra. Je to taková kultovka, kde se schází lidé ostravského kulturního života – od herců a zpěváků po sportovce.“ U Rady se vystřídal například skladatel Paul Hindemith s hercem Miloslavem Holubem či Tomášem Etzlerem.

11. Beseda (České Budějovice) http://www.restu.cz/beseda/
Českobudějovický vlastenecký spolek Beseda zde o osudech „poněmčilých končin“ naší vlasti debatoval už od roku 1870, a jak už to tak bývá, o politických otázkách se lépe rozhoduje u sklenky něčeho dobrého. A tak se prostory postupně rozšířily o restauraci, kavárnu i vinárnu, až na největší pohostinství v Českých Budějovicích své doby. Atmosféru přelomu století si tu můžete vychutnat i dnes. Ještě lépe si ale vychutnáte domácí nakládané utopence v kysaném zelí.

12. Masné krámy (České Budějovice) http://www.restu.cz/restaurace-masne-kramy/
Než se v této historické hale z poloviny 16. století, která původně sloužila jako řeznický trh, pohodlně usadíte k půllitru budějovického piva, nechte na sebe dýchnout závan dějin. „Na zdi tu máme velmi starou fresku zobrazující medvěda přivázaného ke kůlu a obehnaného hradbami. Medvěd znázorňuje českokrumlovské řezníky, kteří měli zakázáno v Českých Budějovicích prodávat maso, aby nekonkurovali těm místním,“ vysvětluje vedoucí restaurace Tomáš Olejník. Kromě Budvaru tu můžete ochutnat také Kroužkovaný ležák, který nečepují z tanků nikde jinde na světě než právě v Masných krámech. Nechte se zlákat speciálem s extra dávkou kvasinek a navštivte restauraci, kde si v minulosti pochutnával například i Václav Havel.

13. U Salzmannů (Plzeň) http://www.restu.cz/restaurace-u-salzmannu-1
Nejstarší pohostinství v Plzni datuje svůj vznik do roku 1637, ale svoji pověst legendy začal naplno budovat až o dvě stě let později. Tehdy původní zájezdní hostinec koupil forman Martin Salzamann a udělal z něj Mekku plzeňského piva. A byl to právě on, kdo zapříčinil přerod krejčího Pinkase v prvotřídního hostinského, když mu zlatavou novinku z plzeňského Měšťanského pivovaru přivezl do Prahy na ochutnání. Jestli dnes Plzeň chutná lépe U Salzmannů nebo U Pinkasů, už musíte posoudit sami.

14. Hanácká hospoda (Olomouc) http://www.restu.cz/hanacka-hospoda
Ve vzácném renesančním Hauenschildově paláci býval zájezdní hostinec snad odnepaměti. V šestnáctém století tu přivítali turecké posly, o dvě stě let později tu pobýval hrabě Nostic a roku 1767 se v tehdejším hostinci U Černého orla, jak se dnešní Hanácká hospoda jmenuje, zde složil hlavu malý Wolfgang Amadeus Mozart s rodiči. Dnes by to tu Wolfi nepoznal – hostinec prošel po letech chátrání rozsáhlou rekonstrukcí. Na tradiční kuchyni by si však pochutnal stejně jako kdysi, zvlášť pokud by zkusil některou z mnoha specialit s Olomouckými tvarůžky. Bez obav, v Hanácké hospodě k nim automaticky podávají dvě hašlerky.

15. Na Rychtě (Ústí nad Labem) http://www.restu.cz/pivovar-a-hotel-na-rychte/
Za 150 let existence se v budově dnešní restaurace Na Rychtě několikrát vystřídali vinaři a pivaři. Ať už tu ale fungovala plzeňská pivnice U Mádrů, nebo Mikulovská vinárna zvaná „Mikulda“, hosté vždy odcházeli sytí, napojení a spokojení. Dnes už je jasné, že tu milovníci zlatavého moku zvítězili na plné čáře – od roku 2010 zde sídlí restaurační minipivovar Na Rychtě. Piva s malebnými názvy Mazel, Brusinka a Vojtěch zde vaří věhlasný ústecký sládek Jaroslav Rottenborn. A pokud rádi spojíte gurmánské zážitky s těmi sportovními či kulturními, tak jste také na správné adrese. „V září pořádáme běžecký závod Rychtářská 12°(km) a celoročně vyrábíme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem speciální piva k významným výročím vztahujícím se k našemu městu a okolí“ láká k návštěvě ředitel restaurace Jiří Šťovíček.

16. U Reinerů (Písek) http://www.restu.cz/restaurace-u-reineru
Slavnou restauraci U Reinerů najdete v malebných Palackého sadech v historickém centru města Písek. Od svého založení v roce 1844 se tu nad hořkou Plzní, která se tu točí odjakživa, vystřídal třeba Mikoláš Aleš, Fráňa Šrámek, Jan Neruda či Václav Havel. Není pochyb, že by si Neruda s radostí zašel k Reinerům na pivo i dnes, kdy hospoda boduje v žebříčcích nejoblíbenějších českých restaurací. Počkejte si, až budou mít U Reinerů zvěřinové hody či zabijačku, a vydejte se do Písku najisto.

17. Radniční sklípek (Liberec) http://www.restu.cz/radnicni-sklipek-1
Když si liberečtí postavili v roce 1893 novou neorenesanční radnici, nezačali nejdříve s úřadováním, ale s občerstvováním. „Radniční sklípek totiž začal fungovat ještě dříve než samotná radnice. Kromě vinného a pivního sklípku sloužily prostory i jako sklad uhlí a od svého založení zde pohostinství fungovalo bez přerušení úctyhodných sto let,“ nabízí malou exkurzi do historie restaurace její vedoucí Miloš Kasal. Po deseti letech, kdy zel Radniční sklípek prázdnotou, v něm byla loni otevřena první značková restaurace Pivovaru Svijany.

18. U České koruny (Lipnice nad Sázavou) http://www.restu.cz/penzion-a-hostinec-u-ceske-koruny
I v této hospodě ležící přímo pod Lipnickým hradem zanechal Jaroslav Hašek se svým vojákem Švejkem stopy. Na Vysočině zjevně spisovatel našel to správné inspirativní ovzduší a v hostinci U České koruny napsal podstatnou část svého nejslavnějšího díla. V Lipnici zůstal Hašek až do své smrti a pochován byl na místním hřbitově. Až tu vzdáte tomuto literátovi holt, přesuňte se po jeho vzoru do jeho oblíbeného hostince, který nyní vlastní jeho vnuk Richard Hašek, a ochutnejte něco z kuchyně, kde pevnou vařečkou vládne jeho pravnuk Martin. Co byste řekli třeba telecím líčkům na víně nebo domácí husí paštice?

19. Hamerská krčma Jonáš (Svobodné Hamry) http://www.restu.cz/hamerska-krcma-joonas
Jestli chcete navštívit hospodu, která toho zažila už opravdu, ale opravdu hodně, vydejte se do Svobodných Hamrů. Uprostřed vesnice, která je v podstatě sama o sobě historickým skanzenem, najdete jednu z nejstarších dochovaných hospod v Evropě, Hamerskou krčmu Jonáš, kam se na pivo chodí už od roku 1613. Krčma je zapsaná jako kulturní památka, ale nebojte se, nechodí se sem jen kvůli historii! Stejně poutavý je i jídelní lístek, na kterém najdete například speciality z kuchyně Magdaleny Rettigové. Žízeň můžete zahnat pivem Hamerník, které se vaří podle starých receptur pouze pro Hamerskou krčmu.

20. U Komárků (Rohov) http://www.restu.cz/hospoda-u-komarku
Jestli vás doteď nenapadal jediný důvod, proč zamířit do severomoravského Rohova, tak tady máte jeden pořádný – stoletou hospodu a minipivovar U Komárků. Jejich nepasterizované pivo Rohan nejvíc pohladí po duši v kombinaci s fenomenálním vepřovým kolenem, které U Komárků pečou na bukovém dřevě ve speciální patentované peci. A když se vám poštěstí, budete moci ochutnat i některou z místních pivních specialit, jako je třeba ořechový ležák či svatováclavská patnáctka.

Gambrinus nabídne novou dvanáctku. Dosavadní lidé neznali

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Radek PecákGambrinus

Pivovar chce změnit poměr mezi prodejem svých výčepních piv a ležáků.

Pivovar Gambrinus ze skupiny Plzeňský Prazdroj chce dát lidem výrazněji najevo, že nabízí i jiné pivo než desítku. Od srpna nabídne restauracím novou nepasterizovanou dvanáctku.

"Má stupňovitost 12,25. Je v ní tedy více sladových látek, více chmele a není pasterizovaná, abychom zachovali její čerstvější chuť," říká sládek pivovaru Pavel Zítek. Lidé by v něm měli cítit pouze chmel a slad, dodává.

Obsah alkoholu je 5,2 procent, což je o dvě desetiny více, než měla původní dvanáctka. Nový ležák bude sladší než Prazdroj, ale hořčejší než Budvar.

"Pivo bude k dostání pouze v restaruacích a v čepované formě," upřesňuje Zítek. Do obchodů Gambrinus nadále dodává dvanáctistupňový ležák Gambrinus Premium.

Gambrinus hodlá v budoucnosti změnit poměr mezi prodejem svých výčepních piv a ležáků. "Dosud je to devedesát procent k deseti ve prospěch desítky. Musíme přiznat, že s výjimkou několika převážně hornických regionů dosud nebyla naše dvanáctka vůbec známá," uvádí Zítek. Desítka je podle něj "určená na zahnání žízně během pracovního týdne, zatímco dvanáctka je pivo pro posezení s přáteli".

Do budoucnosti neplánuje Gambrinus rozšířit nabídku o nový stále vařený typ piva. Zůstane u desítky, jedenáctky, dvanáctky a tmavého piva. "Chceme ale připravovat třeba každý měsíc jiný typ speciálu," dodává Zítek.

Letošní léto si Gambrinus z hlediska prodeje velmi pochvaluje. "Za posledních deset let nepamatuji lepší," říká obchodní ředitel pro gastronomii Tomáš Mráz.

Pasterizace jako zakázané slovo. Výrobci přecházejí na živější piva

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra

Prodávat lidem pivo, které neprošlo pasterizací, se vyplácí, zjišťují velké pivovary. Gambrinus proto nově od srpna rozšiřuje svůj sortiment nepasterovaných piv i o dvanáctku. Svoji sudovou desítku přestal tepelně upravovat loni.

Podle obchodního ředitele Tomáše Mráze chce firma nepasterovanou dvanáctkou snížit i podíl desetistupňových piv, která se na trhu prodávají. Dvanáctka Gambrinusu tvoří zhruba deset procent celkových prodejů Gambrinusu. Podle nové receptury bude mít i vyšší objem alkoholu než dosud: 5,2 namísto pěti procent. Z piva bude odvádět i vyšší spotřební daň. Trvanlivost bude stejná, jako u pasterovaných piv.

„Věříme, že to je i cesta, jak restauracím a hospodám ulehčit připravované restrikce ze strany vlády,“ dodal Mráz. Hospody totiž už brzy čeká zákaz kouření, registrační pokladny a regulace hazardu.

Lahvová a plechovková dvanáctka bude dál pasterovaná, firma tím chce zvětšit rozdíly mezi baleným a točeným pivem.

Česko je malé, na trvanlivost stačí filtry
Úpravu vysokou teplotou bude pivovar používat jen pro lahvová piva, do sudu půjde hlavně pivo, které projde takzvanou mikrofiltrací. „Opuštění pasterizace je celkem logickým krokem. Přece jen u nás pivo putuje na poměrně krátké vzdálenosti a dnes jsou tak kvalitní filtry, že mikrofiltrace dokáže z hlediska požadavku na trvanlivost prakticky nahradit pasterizaci,“ prohlašuje Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.

Gambrinus přestal pasterovat svoji desítku loni a výsledek si pochvaluje. „To, že je to správná strategie, dokazují pozitivní ohlasy pivařů i hospodských, a hlavně celkově zvýšený zájem o naše pivo,“ říká Pavel Zítek, sládek Gambrinusu. Devadesát procent sudové desítky, která je nejprodávanějším pivem v Česku, je už nepasterizovaných.

Pivovar chce tímto způsobem podpořit odbyt sudového piva v restauracích a hospodách. Má tam totiž na každém prodaném půllitru větší marži než na lahvovém pivu, které do nízkých cen tvrdě tlačí obchodní řetězce.

„Potřebná trvanlivost sudového piva je zajištěna procesem mikrofiltrace, pivo tedy neprochází tepelným šokem a uchovává si plnou živou intenzivní chuť,“ dodává Zítek. Mikrofiltrace je pro pivovary mírně dražší než pasterizace, v přepočtu na půllitr jde nicméně o haléřové položky.

Velké pivovary jsou v defenzivě, rostou jen díky exportům
Přesná čísla, kolik procent piv je u nás už nepasterizovaných, podle šéfa Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimíra Balacha neexistují. „Pivovary ale logicky reagují na rostoucí poptávku po takových pivech,“ vysvětluje Balach, proč se i větší pivovary soustřeďují na živější piva.

Nepasterizovaná piva byla dosud doménou hlavně menších pivovarů, které postupně získávají čím dál větší podíl na trhu. Zákazníci si je oblíbili pro jejich odlišnou, svěží chuť. Velké pivovary se kvůli tomu následně musely pustit do boje s hanlivým označením europivo. Gambrinus dokonce založil svou reklamu na tom, že se tváří, že nic jako europivo neexistuje.

„Velké pivovarnické společnosti dělají všechno možné, aby se aspoň přiblížily číslům z úspěšného roku 2008,“ vysvětluje přechod k nepasterizovaným pivům Tomáš Maier. Podle něj totiž čísla ukazují, že největší hráči na českém trhu podíl ztrácejí, posilují pouze díky exportu.

Aby pivovary udržely prodeje i v tuzemsku, musí hbitě reagovat na změny chutí zákazníků. Po velkém rozmachu a následném pádu radlerů jsou letos největším skokanem v růstu poptávky cidery.

Sladovnictví - prohlídka s příběhem aneb „navštívení zlatých časů sladovnických“

Publikováno:před rokemZdroj:Budějcká Drbna

Písecká Sladovna otevřela letos na jaře Sladovnictví - prohlídku s příběhem aneb „navštívení zlatých časů sladovnických“, na kterou navazuje až do října výstava Svět piva.

Prohlídka Sladovnictví je navržena tak, aby návštěvníci formou zajímavých a naučných příběhů, propojených s rekonstruovanými částmi budovy, vstoupili do „zlatých časů“ písecké Sladovny a dozvěděli se více o technologii sladovnictví, které je srdcem piva.

Navazující výstava Svět piva představuje pivní etikety z 205 států, z českých a slovenských pivovarů a minipivovarů, dále pivní tácky, korunky, plechovky, sklo s logy pivovarů, staré láhve a další suvenýry s pivní tématikou z České republiky a Slovenské republiky. Výstava potrvá do října 2015.

Ve vybrané soboty, od 9 do 12 hodin, je výstava Svět piva zakončená degustací piv z vybraných pivovarů.
Termíny degustace

1. srpna - SLOVENSKÝ DEN PIVA, ochutnat můžete pivo Topvar a Kaltenecker!
8. srpna - Zvíkov
15. srpna - Železná Ruda
22. srpna - Sedlčany
Soutěž o tři rodinné vstupenky

Díky soutěži s Budějckou Drbnou mohou tři čtenáři vyhrát rodinnou vstupenku až pro pět osob. K účasti stačí prostřednictvím formuláře zodpovědět do čtvrtečního poledne následující otázku a pak už jen čekat na slosování.

České pivo zachraňuje ječmen

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

Chráněné zeměpisné označení České pivo má příznivý vliv i na pěstování českých odrůd sladovnického ječmene. „Určitě to má vliv. České odrůdy jsou kvalitní 
a mají parametry vhodné pro ležáky, které jiné ječmeny postrádají," uvedla mezinárodně respektovaná odbornice 
v oboru pivovarnictví Gabriela Basařová.

Čísla jí dávají za pravdu. Zatímco v roce 1993 tvořily české sladovnické odrůdy 70 procent vysetých ploch jarním ječmenem, o deset let později se tento podíl snížil na pouhých 20 procent. Obrat nastal po roce 2008, kdy bylo označení České pivo zapsáno do rejstříku chráněných zeměpisných označení (CHZO). Od té doby začal zase podíl českých odrůd na polích stoupat 
a letos zabírají 50 procent ploch osetých jarním ječmenem. „Pivovary začaly značku CHZO České pivo používat a musely tedy nakupovat slad z odrůd doporučených pro výrobu piva s CHZO České pivo. Zvyšovala se tak poptávka po těchto odrůdách," potvrdil Vratislav Psota z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Ne že by pro výrobu nápoje s označením České pivo byly nutné pouze české odrůdy, ale naprostá většina z nich domácí provenience je. Ze zahraničních se vlastně více prosadila jen nizozemská odrůda Blanik. „České odrůdy obsahují více polyfenolů, které omezují okysličování. Naši pivovarníci trvají na tom, že se nové odrůdy musejí šlechtit pro české pivo," doplnila Basařová.

Vyšlechtit novou odrůdu přitom není nic jednoduchého. Podle Psoty to trvá deset až dvanáct let a v případě, že by chtěl šlechtitel do nové odrůdy zabudovat novou specifickou vlastnost, může tento proces trvat podstatně déle. „Každoročně se do zkoušek pro registraci přihlašuje kolem 
30 nových odrůd. Z tohoto množství jsou po tříletém zkoušení registrovány čtyři nové odrůdy," upřesnil odborník.

Rozdíl je v prokvašení
Rozdíl mezi českými a zahraničními odrůdami je zřetelný. „Hlavní rozdíl je 
v prokvašení. České odrůdy mají nižší stupeň prokvašení, zůstane tam více extraktu a pivo je pak plnější, což je pro české pivo typické," řekl před časem Deníku ředitel nymburské společnosti Sladovny Soufflet ČR Tomáš Paulů.
Některé velké pivovary si svůj slad vyrábějí samy, což potvrdil sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek. „Letos odebereme pro naše sladovny více než sto tisíc tun schválených odrůd sladovnického ječmene pro CHZO České pivo. Z něj vyrábíme slad pro všechny naše značky, nejvíce použijeme pro výrobu sladu na pivo Gambrinus," řekl sládek. Označení České pivo v současnosti používá čtrnáct pivovarů pro více než 80 značek.

Podle Vratislava Psoty se v současné době v České republice vyrábí každoročně asi 520 tisíc tun sladu. Přibližně polovina se vyveze do zahraničí.
Podle Ječmenářské ročenky 2015 se předpokládá, že z letošní sklizně bude nakoupeno více než 679 tisíc tun vytříděného sladovnického ječmene. Zemědělci pro toto množství musejí sklidit 781 tisíc tun sladovnického ječmene. Letos se očekává o desetinu nižší úroda jarního ječmene než loni. „Kvalita ječmene by měla být dobrá a i výtěžnost rozumná. Není to žádná katastrofická zpráva," řekl ČTK ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251