Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Britové nám šlapou na pivní paty: Každý týden otevřou tři nové pivovárky

Publikováno:před rokemZdroj:Odhaleno.cz

Nevypijí zdaleka tolik piva co Češi. Potrpí si však na širokou nabídku speciálů, a možná proto ve Spojeném království obden vzniká jeden nový pivovar. Samozřejmě krom toho jich několik zanikne. Zajímavou statistiku podporující pivovarnictví odhalila britská vláda.

Podle ní se Británie stala celosvětovým tahounem ve výrobě piva a především ve vývoji nejrůznějších speciálů.

„Každé tři týdny vzniknou ve Spojeném království tři nové pivovary,“ tvrdí náměstek britského ministra pro místní rozvoj Marcus Jones.

Zajímavé ale je, že konzumace piva v zemi klesá na úkor konzumace vína. A také každý týden ve Spojeném království zavřou asi třicet hospod. Vysvětlením prý je, že většina malých pivovarů své výrobky vyváží.

Největší rozkvět hospody a pivnice ve Spojeném království zažívaly na počátku osmdesátých let, kdy jich v celé zemi bylo na sedmdesát tisíc. Dnes jich je kolem padesáti tisíc.

Budvar opravil za 70 milionů korun stáčírnu lahví

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTKBudvar

Českobudějovický pivovar Budvar ukončil opravu budovy stáčírny lahví. Náklady na rekonstrukci objektu, která trvala více než půl roku, činily 70 milionů korun. Výrobní kapacita stáčírny se v posledních letech zvýšila ze 40.000 lahví za hodinu na 80.000 lahví. ČTK to řekl mluvčí Budvaru Petr Samec.

"Budova stáčírny si po více než 40 letech generální opravu zasloužila. Kromě výměny rozvodů všech médií a vybudování nového zázemí pro zaměstnance jsme opravili i fasádu. Navíc jsme se snažili, aby celkový výsledek stavebních úprav byl nejen vizitkou pivovaru, ale i ozdobou města České Budějovice na jedné z hlavních příjezdových tras do centra," řekl sládek Budějovického Budvaru Adam Brož.

Stavební práce začaly letos v lednu a probíhaly za plného provozu bez omezení výkonu stáčecích linek. Kromě jiného se kompletně vyměnily rozvodné sítě vody, elektřiny, kanalizace a vytápění. Zlepšily se protihlukové a tepelně-izolační vlastnosti pláště budovy a fasády. Dále projekt počítal s rozšířením a modernizováním šaten, umývárny a kuchyňky. Využívat je budou nejen pracovníci obsluhy a údržby stáčírny lahví, ale i personál linky pro stáčení plechovek a v budoucnu také pracovníci logistiky.

Palestinský světlý ležák plzeňského typu

Publikováno:před rokemZdroj:Česká poziceAutor:Břetislav Tureček

Pivovar ve vesnici Bír Zajt v Palestině odstartoval výrobu letos v červnu a plánuje 50 tisíc třetinkových lahví měsíčně. Malá firma, sídlící v rozlehlé, sterilně čisté bývalé garáži, z Česka nakupuje většinu sladu, sází na žatecký chmel a u českého výrobce si začala objednávat stolní pípy pro drobné zákazníky. Píše Břetislav Tureček.

Když pivní lahve vyjedou z plnicí linky, dělníci je ručně uloží do papírových beden – a po čase je zase vyndají a pošlou je na etiketovací linku, která je opatří nálepkami. Tak vypadá jedna z dětských nemocí malého pivovaru, který v červnu spustil výrobu v palestinské vesnici Bír Zajt.

„Tohle zatím nemáme úplně vychytané,“ připouští šéf a spolumajitel pivovaru Aláa Sájidž. „Po naplnění se totiž lahve orosí a naše samolepicí etikety by se na nich hned nechytily. Proto musejí lahve nejprve oschnout a nemohou se hned po naplnění polepovat. Brzy to ale doladíme!“ slibuje 27letý Aláa a dál už bude do reportérského notesu chrlit jenom dobré zprávy – a především optimismus.

Palestina už 20 let jeden pivovar má, v nedaleké obci Tajbe, která také dala produktu jméno. Konkurence ve vesnici Bír Zajt – známé spíše zdejší univerzitou – odstartoval výrobu letos v červnu, už teď má ale velké plány. „Tajbe se soustředí hlavně na cizineckou komunitu v Palestině a v Izraeli a na vývoz. My chceme s pivem Shepherds Beer vybudovat pivní kulturu mezi samotnými Palestinci,“ shrnuje filozofii sebevědomý podnikatel.

Pivní zahrady
„Teprve se rozjíždíme, plánujeme ale produkci 50 tisíc třetinkových lahví měsíčně. Nyní nabízíme čtyři typy: stout, ale a jeden letní speciál, 90 procent naší produkce však představuje světlý ležák plzeňského typu,“ vysvětluje Aláa. A s českou pivní tradicí má malá firma, sídlící v rozlehlé, sterilně čisté bývalé garáži, společného ještě více.

Z Česka nakupuje většinu sladu, hodně sází na žatecký chmel a u českého výrobce si dokonce začala objednávat i stolní pípy pro drobné zákazníky. „To v Palestině zatím úplně chybí – možnost koupit si místo lahví dvaceti- nebo třicetilitrový soudek, k němu pípu a uspořádat párty s točeným pivem přímo doma.“

Souběžně s tím pivovar z Bír Zajtu hodlá postupně otevřít několik firemních pivních zahrad, nejprve přímo ve vesnici, poté i v palestinské administrativní metropoli Ramalláhu. „Musíme se samozřejmě trochu přizpůsobit vkusu zdejších zákazníků. Neděláme tedy piva příliš silná, i náš stout má jen 5,5 procenta alkoholu. A také trochu ubíráme nasycení kysličníkem uhličitým, Palestinci to nemají moc rádi.“

Problematické logo
Palestina coby převážně muslimská země má i jiné zvláštnosti. Na jednu Aláa Sájidž – jinak příslušník zdejší křesťanské komunity – narazil už při samotné registraci loga pivovaru. „Na úřadu měli dojem, že ta postava v našem znaku je Ježíš Nazaretský, tedy jeden z proroků, a že bychom ho umístěním na pivní lahve znevažovali. Tři měsíce mi trvalo, než jsem zaměstnance ministerstva obchodu přesvědčil, že je to bezejmenný, anonymní pastýř, tedy symbol naší vlasti a palestinské tradice, a že případná podoba s Ježíšem je opravdu jen věcí velké náhody,“ dušuje se Aláa.

„Je pravda, že nad pastevcem je na logu betlémská hvězda, nakonec jsme ale náš návrh dokázali obhájit,“ dodává s lišáckým úsměvem. Aláa skutečně netrpí nedostatkem sebevědomí, ale patrně ani schopností. Vystudoval finančnictví ve Velké Británii, na rozdíl od mnoha krajanů se ale vrátil do své okupované vlasti a po odchodu z bankovnictví ji chce pozvedat v odvětví, které se stalo jeho koníčkem – tedy v pivovarnictví.

„Zařízení jsme z poloviny nakoupili z rodinných peněz, na druhou část máme úvěr. Většinou je to čínská výroba vycházející z německých technologií,“ klepe pivovarník Sájidž do nerezových trubek spojujících stříbřité pivní tanky.

Shepherds Beer – Pastevecké pivo
Kromě Aláy se na řízení podniku o deseti zaměstnancích podílejí jeho mladší bratři Azíz a Chálid a také sestra Norma. „Ta má na starost public relations, momentálně je ale s tátou na výletě v České republice,“ zdůrazňuje šéf pivovaru fakt, že jeho rodina se v Česku skutečně zhlédla. Norma tedy poblíž není, Aláa však některé gerilové marketingové finty vhodné pro začínající společnost zjevně ovládá dobře i sám.

„Musíme proniknout na trh, musíme se dostat do povědomí Palestinců. Takže občas se já nebo bratři inkognito vydáváme do různých restaurací a obchodů a nenápadně se ptáme, jestli mají na čepu nebo v prodeji Shepherds Beer, Pastevecké pivo,“ vysvětluje manažer, jak využívá faktu, že zatím nemá veřejně známou tvář.

Práce má před sebou bezesporu ještě hodně. Když se autor reportáže o pár dní později zeptal na Shepherds Beer obsluhy v prestižní otáčivé restauraci na vršku nejvyšší palestinské budovy v Ramalláhu, číšník s rozpačitým úsměvem přiznal, že o tomto pivu ještě neslyšel. „Máme ale Tajbe!“ dodal s úlevou a s přesvědčením, že zahraničním hostům přece jen udělá radost.

Budějovický Budvar ukončil rozsáhlou opravu budovy stáčírny lahví

Publikováno:před rokemZdroj:Regionální novinyBudvar

Pivovar Budějovický Budvar, n. p., právě ukončil komplexní rekonstrukci budovy stáčírny lahví na Pražské třídě v Českých Budějovicích. Budova stáčírny z roku 1972 byla původně projektována na výkon 40 000 lahví za hodinu. Po rozsáhlých investicích do výrobního zařízení a technického zázemí stáčírny lahvového piva v uplynulých letech dosahuje současná kapacita stáčecích linek přibližně 80 000 lahví za hodinu. Samotná budova stáčírny však z mnoha důvodů přestala vyhovovat dnešním potřebám pivovaru.

"Budova stáčírny si po více než čtyřiceti letech generální opravu zasloužila. Kromě výměny rozvodů všech médií a vybudování nového zázemí pro zaměstnance jsme opravili i fasádu. Navíc jsme se snažili, aby celkový výsledek stavebních úprav byl nejen vizitkou pivovaru, ale i ozdobou města České Budějovice na jedné z hlavních příjezdových tras do centra. Podle mého názoru patří nyní budova stáčírny lahví mezi nejhezčí průmyslové stavby v našem městě," říká Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru, do jehož kompetence tento projekt patří.

Stavební práce byly zahájeny letos v lednu a probíhaly za plného provozu bez omezení výkonu stáčecích linek. Kromě jiného byly kompletně vyměněny rozvodné sítě vody, elektřiny, kanalizace a vytápění. Podstatně se zlepšily protihlukové a tepelně-izolační vlastnosti pláště budovy a fasády. Pro zaměstnance bylo rozšířeno a modernizováno sociální zázemí (šatny, umývárny, kuchyňky). Využívat jej budou nejen pracovníci obsluhy a údržby stáčírny lahví, ale i personál linky pro stáčení plechovek a v budoucnu také pracovníci logistiky, kteří budou obsluhovat periferie všech stáčecích linek. Investiční výdaje a náklady na opravy zahájené již v roce 2014 přesáhly částku 70 milionů Kč.

Berlínský pivní festival nabídne 2400 druhů piva, i to české

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V Berlíně se po devatenácté otevřela nejdelší pivní zahrádka světa, jak se přezdívá tamnímu mezinárodnímu pivnímu festivalu. Až do nedělního večera mohou návštěvníci německé metropole ochutnat chmelové speciality z 87 zemí světa. Přestože je letošní ročník věnován zejména středoněmeckým pivovarům, Česko v něm má stejně jako v předchozích letech silnou stopu.

Ačkoli se berlínskému festivalu přezdívá pivní míle, tuto délku
už dávno přesáhl a v posledních letech se tradičně koná na 2200 metrů dlouhém úseku třídy Karla Marxe ve východní části města. Podél jedné z hlavních berlínských tříd vyrostly malé stánky, velké pivní stany a stovky stolků s lavicemi, které lákají kolemjdoucí k posezení a k vychutnání pěnivého moku.

Na rozdíl od slavnějšího mnichovského Oktoberfestu nesází berlínský festival na množství vypitého piva, ale spíš na rozmanitost nabídky. Letos do německé metropole dorazili zástupci 340 pivovarů, kteří nabízejí přes 2400 druhů piva. Jedním z nejexotičtějších nápojů v nabídce je černé pivo amazonského pivovaru Xingu, ochutnat je ale možné i nápoje z Afriky, Asie, Austrálie a samozřejmě z Evropy.

I kvůli široké paletě nabízených piv nejsou na festivalu obvyklé tupláky, které jsou jinak tradiční součástí většiny německých pivních slavností. Zlatavý mok se v Berlíně čepuje převážně do třetinkových sklenic, návštěvníci festivalu si pak mohou koupit i vlastní sklenici o objemu 0,2 litru, s níž pak velká část z nich korzovala mezi pivními stánky. "Chceme touto akcí ještě lépe umožnit vychutnání rozmanitosti nejrůznějších pivních specialit," řekl k tomu Lothar Grasnick, který berlínský festival organizuje.

Berlínská pivní míle se každý rok snaží představit návštěvníkům regionální piva nebo speciálním způsobem připravované pivní speciality. V roce 2008 například byl festival věnován českým pivům, loni se zaměřil na mikropivovary z celého světa.

Letošní ročník festivalu patří malým středoněmeckým pivovarům, jako jsou výrobci z durynské Apoldy nebo z Watzdorfu ve stejné spolkové zemi.

Česká stopa je však přesto na festivalu zřetelná. Se dvěma desítkami pivovarů je Česko po Německu druhou nejvíce zastoupenou zemí, jsou mu dokonce vyhrazeny dva úseky pivní míle. Samostatný úsek přitom nemají ani všechny německé spolkové země.

Přestože se berlínská pivní míle snaží odlišit od mnichovského Oktoberfestu, v cenové politice jsou oba festivaly srovnatelné. Tři decilitry piva se u většiny berlínských stánků prodávají za tři eura (81 korun). V Mnichově se loni cena tradiční litrové sklenice piva pohybovala kolem deseti eur (270 korun).

Na Rejšickém pivobraní se také opět soutěžilo v pití piva na čas

Publikováno:před rokemZdroj:Boleslavský deníkAutor:Martin Weiss

Kvůli tropickému vedru se letos pivobraní rozjelo až k večeru, zábava pak trvala do noci

Jednadvacátý ročník největší společenské události, kterou v Rejšicích pořádá místní Sportovní klub, začal v sobotu oficiálně už ve 14 hodin. Jenže v rekordním horku se na slunce odvážil jen málokdo. I většina příchozích se raději držela ve stínu. Sportovní areál se tak zaplnil až ve chvíli, kdy se začaly prodlužovat stíny a kdy na podiu vypukla soutěž v pití piva na čas.

Do boje, ve kterém změřili síly borci celé řady vesnic a měst, se zapojili pánové z Luštěnic, Brodců, Mladé Boleslavi, Kovanic, samozřejmě také z Rejšic a dalších obcí. Před každým přistál půllitr a pak už jen záleželo na tom, jak dotyčný doma trénoval.

Zatímco šampión Patrik z Mladé Boleslavi byl schopný vyprázdnit sklenici za 4,9 sekundy, našli se i tací, kteří si pivo přišli spíše vychutnat a s úsměvem ho pili i několik desítek vteřin. To se ovšem neobešlo bez nespokojených komentářů diváků. Organizátoři soutěže museli v jednom případě také měnit soutěžní nápoj, protože soutěžící se po kontrolní otázce na věk přiznal, že mu 18 let teprve bude. Přesto následně předvedl velmi obstojný výkon a vešel se i s nealkoholickým pivem do deseti sekund.

Kromě mužů však soutěžily i tři statečné dámy. „Podívejme se, kdopak to jde soutěžit. Jestli to není paní Simona Obrázková, kterou si pamatujeme z loňského ročníku," nechali se slyšet moderátoři, když na podium zamířila loňská favoritka, která i letos beze slova soutěž v ženské kategorii opanovala.

Výherci pivního klání si odnesli nejen uznání, ale také ceny z Pivovaru Svijany. Kromě tohoto regionálního pivovaru byl na pivobraní zastoupen například trutnovský Krakonoš, slánský Antoš nebo oblíbená Plzeň.

Pestrý byl rovněž doprovodný program. Vedle fotbalového hřiště vyrostla řada pouťových atrakcí, svou prezentaci si připravili modeláři, exhibiční seskok předvedli parašutisté a večer patřil kapelám. Jako první se mikrofonu ujal mladý zpěvák Pavel Callta následován Slzou, From a Horkýže Slíže. Zábava trvala až do noci, která přinesla vítané ochlazení.

Litoměřické pivní slavnosti potěší a žízeň uhasí

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.cz

V Litoměřicích mít žízeň nebudete. Šestý ročník litoměřických Pivních slavností se uskuteční v sobotu 15.srpna 2015 opět na Mírovém náměstí. K omezení průjezdnosti aut přitom nedojde, ubude však počet parkovacích míst ve středové části prostoru.

„V pátek pozdně večer uzavřeme s ohledem na přípravu akce střed náměstí, včetně míst určených pro parkování. Prosíme, aby z bezpečnostních důvodů lidé nevstupovali do vyhrazeného místa, a umožnili tak bezproblémovou instalaci stánků, pódia a techniky,“ žádá Věra Kmoníčková, ředitelka

Na návštěvníky letos čeká vskutku náročný úkol. Své produkty hodlají prezentovat více než tři desítky pivovarů. Nabídka piv a pivních speciálů tak bude zřejmě rekordní.

Bavič a moderátor programu NASTY (Petr Cerha) má připravenou řadu soutěží nejen o pivní ceny. Soutěžit se bude v mnoha netradičních pivních disciplínách. Připravena je i hlasovací soutěž o nejlepší pivovar, v níž rozhodnou hlasy spokojených pivařů a pivařek.

O zajímavou hudební nabídku se od 13 hodin do půlnoci postupně postarají LUCIE revival, Wono sito sedne, Rybičky 48, Prowizorium, Michal Hrůza, 100 Legs a Markýz John. Dorazí i promo autobus s ochutnávkou irské whisky. Organizátoři nezapomínají ani na dětské návštěvníky v doprovodu rodičů – i pro ně jsou nachystány speciální atrakce.

Hasit žízeň návštěvníků budou více než tři desítky pivovarů: Bakalář/Rakovník, Rampušák/Voděrady, Mordýř/Dolní Ředlice, Slepý krtek/Ujkovice, Blahovar, Monopol/Teplice, Žatec, Nymburk, Nová Paka, Klášter, Krčín/Sedlčany, Černá Hora/Brno, Rohozec, Mostecký kahan, Bernard, Padochov/Oslavany, Starokladno, Minipivovar Lounský žejdlík, Zámecký pivovar Břeclav, Chýně, Lužiny, Lobkowicz, Konrád/Vratislavice n. N., U tří růží/ Praha, Labuť / Litoměřice, Podřipský rodinný pivovar/Roudnice n. L., Antoš-Golem/Slaný, Zlatopramen, Gambrinus, Budvar, Plzeň a Svijany.

Pro vstup jsou určeny tři pokladny: naproti České spořitelně, v ulici Novobranská a u domu U Pěti panen v horní části náměstí.

Vstupné na celodenní program je 80 korun, důchodci a děti do 15 let zaplatí 60 korun, děti do 110 cm, pejsci a kočárky mají vstup zdarma.

Že jsou na mě Teplice hrdé? To potěší, říká sládková Monopolu

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Ondřej StratilíkMonopol

Květnové otevření podniku Monopol aspiruje na pivovarnickou událost roku. Díky citlivé rekonstrukci bývalého secesního tanečního sálu i preciznosti sládkové Martiny Valterové.

Čeho se takhle před polednem napít? Martina Valterová doporučuje pšeničnou jedenáctku. A ví proč. Speciál udělala velmi lehký a osvěžující, do horkých prázdninových dnů ideální volba. Zkrátka se jí povedl. Což se dá říct o všech pivech, která od letošního května vaří v teplickém pivovaru Monopol.

„Praxe a nebát se vzít si do ruky kartáč a holínky,“ odpovídá Valterová s třetinkou zakalené pšeničné jedenáctky v ruce na dotaz, co považuje při výrobě za nejdůležitější. „Kvalitní pivo dělá čistota a čas věnovaný sanitacím. Když se to odbývá, začne to být znát během několika měsíců i na pivu. Některé pivovary si neuvědomují, že mikrobiální kontaminace je časovaná bomba,“ krčí rameny.

Při té příležitosti si vzpomene na brigády před rokem 1989. Už jako čtrnáctiletá chodila vypomáhat do tehdejších národních podniků a s lampičkou kontrolovala sudy. Někdy to prý byla „skutečně síla“, když objevila, jak jsou jejich stěny pokryté velkou vrstvou šlemu. V roce 1987 jako absolventka potravinářských studií v Plzni a legendární pražské střední školy na Podskalské nastoupila do Zlatopramenu v Krásném Březně, který tehdy spadal pod Národní podnik Louny.

Začínala ve sklepě a prošla si celou výrobou. Dodnes jí kvůli alergii dělá největší potíže práce se sladem. Ve Zlatopramenu vydržela téměř čtvrtstoletí, v roce 2010 pak začala pracovat jako podsládková v ústeckém minipivovaru Na Rychtě. Odtamtud po čtyřech letech odešla. „Změna je krásná a chtěla jsem jít jiným směrem. Majitelé Monopolu se dozvěděli, že jsem skončila na Rychtě, a oslovili mě,“ popisuje, jak se přesunula z Ústí nad Labem.

Lidé už chtějí kvalitu
Když se Jiří a Gabriela Schönbauerovi rozhodli pro otevření nové restaurace s minipivovarem na teplické Masarykově třídě, měli prý jasno, že budou chtít vařit i svrchně kvašený ale (čtěte „ejl“). Navštívili desítky podniků v Čechách i na Moravě, Martina Valterová zase jezdila ale degustovat do Prahy.

První várky testovala doma na sporáku. „Udělala jsem ho tak, aby chutnalo mně a paní majitelce,“ přibližuje, jak se zrodil Monopol Ale 14 %, zřejmě největší překvapení v jejím sortimentu. I když půllitr stojí 45 korun, je o něj obrovský zájem.

„Devadesát procent lidí tady v Teplicích nevědělo, co je to ale, a teď ho pijí po půllitrech a neřeší, že je dražší. To je úspěch,“ zní spokojený hlas Valterové. „Jeden místní hudebník mi řekl, že jsou na mě Teplice hrdé, to mě potěšilo, takové věci totiž nevnímám,“ směje se Valterová.

Pilsner Urquell Master Bartender – poznáte, co se pod tímto názvem skrývá?

Publikováno:před rokemZdroj:Webmagazín.czAutor:Stanislav PolaufPrazdroj

Napovězme, že půjde o čepování piva a o ty, kteří stojí za výčepními pulty. Možná si řeknete, že toto téma nepatří na stránky vážného magazínu. Ale položte si otázku: Je to umění nebo ne? Poznáte dobře natočený pěnivý mok a kvalitního hostinského? Možná se shodneme v tom, že nejde-li o umění, jde v každém případě o mistrovství, které lze získat jen dlouholetou praxí, mít k němu talent a dát do něho kus svého srdce.
V Plzni ve velkém secesním sále Měšťanské besedy se ve čtvrtek 6. srpna konal již 10. ročník Pilsner Urquell Master Bartender, soutěže, do níž se přihlásilo celkem 170 soutěžících, z toho 33 žen. Ze 4 regionálních kol soutěže, kde soutěžící obhajovali svůj výčepní um před odbornou porotou, vzešlo 20 finalistů. A podle hesla SLÁDEK PIVO VAŘÍ, ALE VÝČEPNÍ HO DĚLÁ rozhodla porota o vítězích. Navíc pak byli vyhlášeni vítězové stejné soutěže, konané ve Slovenské republice.

Soutěžní klání o nejlepšího výčepního plzeňského piva v České republice skončilo slavnostním oceněním toho nejšikovnějšího – Lukáše Vitáska z pražské Restaurace na Hradčanské. Ve finále se utkal s dalšími 12 muži a 7 ženami. Všichni museli v průběhu celé soutěže prokázat teoretické znalosti o plzeňském ležáku Pilsner Urquell, jeho unikátní varní receptuře i bohaté historii. Nejdůležitějším kritériem hodnocení odborné poroty byla však technika čepování plzeňského originálu a styl, jakým ho finalisté servírovali svým hostům na stůl a jak poutavě o něm dokázali mluvit.

Letošní vítěz se stal jubilejním desátým nositelem národního titulu Pilsner Urquell Master Bartender. Cílem soutěže přitom není pouze ocenit ty nejlepší zástupce tradiční české profese, ale také šlechtit českou hospodskou kulturu. „Touto náročnou soutěží se snažíme už desátým rokem přispívat k zachování vysoké kvality plzeňského piva v našich hospodách. A to jde ruku v ruce s posílením výjimečné české pivní kultury,“ vysvětlil Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. „Stejně jako je Pilsner Urquell vzorem pro celou kategorii piv, jsou všichni dnešní finalisté vzorem pro každého, kdo se za pípou stará o pivo. Snažíme se vychovávat výčepní tak, aby k péči o plzeňské pivo přistupovali vždy s úctou a pečlivostí, což se projeví na jeho chuti, kvalitě, ale také na zážitku každého hosta, který si svůj originál přichází do hospody vychutnat,“ doplnil Berka.

Překvapením letošního ročníku byla velká část žen v soutěži. „Z tak vysokého zastoupení žen jsme nadšení,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje a předseda poroty. Dodává, že „Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender se mimo jiné snaží prokázat, že nezáleží na tom, zda pivo čepuje muž nebo žena, ale jaký má soutěžící k čepování piva vztah, jakými disponuje v oboru znalostmi a jak správně používá techniku.“ Jedna z žen Martina Navrátilová z plzeňského Lokálu Pod Divadlem se také dokázala v tvrdé mužské konkurenci probojovat na druhé místo. Třetí pozici si svým výkonem zajistil Jan Bejšovec z pražské pivnice Konvikt.

Součástí programu finálového večera bylo také udělení titulu Čestného znalce piva Pilsner Urquell. Získal ho známý český herec, divadelník a loutkař Petr Forman. Ten převzal od sládka Václava Berky unikátní degustační sklenici Moser s číslem 2015 vyrobenou speciálně pro tuto příležitost. Ocenění čestného znalce plzeňského piva alias Honorary Connoisseur uděluje Plzeňský Prazdroj osobnostem, které dlouhodobě a nezávisle šíří věhlas originálního plzeňského ležáku doma i ve světě. Čestným znalcem je už například Formanův otec – režisér Miloš Forman, režisér a scénárista Zdeněk Svěrák, zpěvák Karel Gott nebo hokejista Martin Straka.

Dobronický pán byl naštvaný na sládka, že prý šidí pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Vratislav Konečný

Od restauračky na břehu před očima mizející Lužnice je soukromá zřícenina Dobronice vzdálena tak tři sta metrů piv. V tomhle vedru je každé těla posunutí, a víc než polovina vzdálenosti představuje stoupání, doprovázena vidinou moku, který jsem právě opustil. Je i motivací pro cestu zpáteční.

Soukromá ruina hradu Dobronice patří majiteli Panství Bechyně. Ve městě Bechyně mu patří zámek, kromě jiného, jiný hrad v okolí asi nebyl volný, takže zahrnul Dobronice do svého majetku. Ony by asi jinak pozvolna spadly, takže mu patří dík.

Moc toho tu neuvidíte, hlavním tahákem je okrouhlá věž, z níž je krásný rozhled do lužnického údolí, na splav, skoro vyschlý, na kostelíček v zšedlé unavené zeleni.

Věž sloužila jako ukryt v době napadení, bylo to poslední útočiště hradní posádky. V mírových dobách tu byly schovány zásoby, nějaká zbroj, přízemí sloužilo jako vězení.

Hrad vznikl patrně na počátku 14. století. Nejdřív patřil málo významnému vladykovi, tvrz byla podstatně menší, v roce 1455 už je v majetku Rožmberků. Ne nadlouho. Jen 4 roky, Oldřich z Rožmberka přistavěl západní křídlo. Do roku 1528 tu vládli páni ze Rzavého.

Pivohádky
Žádné mimořádné události Dobrobice nepamatují, jen snad větší tahanice hradního pána Hozlauera z Hozlau se sládkem Blažkem z pivovaru, který stál v hospodářské části proti hradu.

Vařilo se v něm dvojí pivo, o obojím, řídkém i bílém, tvrdil šlechtic, že jsou to patoky šizené. Kdo to vyhrál, nevím, podhradní pivo v hospodě ale chutná velmi dobře, nešizeně. Plně a studeně.

Jezuitská rezidence
Páni ze Rzavého Dobronice v počátku 16. století goticky přestavěli, což docela vyhovovalo jezuitům, jimž přešel hrad do majetku.

Zřídili zde letní rezidenci, měli tu klid. Když dostavěli v nedalekých Opařanech rezidenci, stáhli se z hradu nadobro. Zrušením řádu v roce 1773 Dobronice přicházejí o majitele a pozvolna začínají chátrat, v roce 1790 je začínají rozebírat.

Dobronice s opařanským panstvím zakoupila v roce 1825 kněžna Quidobaldina Paarová, ta asi o Dobronicích neměla ani páru, neb si vesele chátraly dál. Teprve v letech 1882-1885 nechala zříceninu zajistit, hrad přešel po roce 1948 na MNV Dobronice.

Hrad je otevřen celoročně.

Podle pověsti by tu měla být tajná chodba do Bechyně, ale kdo by kutal sluj šest kilometrů dlouhou a hlavně proč, nemá logiku.

Z vojenského hlediska překvapuje minimální pasivní obrana, hrad by se v případě napadení asi moc dlouho nebránil.

Tolik o Dobronicích, hradu nad příjemnou hospodou u jezu nyní vyschlé Lužnice. Hezký pohled na hradní ostroh je z mostu přes Lužnici, vedoucího do kempu.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244