Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivní slavnosti v Bohumíně s Ready Kirken a 70 druhy čepovaného piva

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Lucie Balcarová

Osmý ročník pivních slavností v Bohumíně je tady. Propuknou v sobotu 15. srpna od 13 hodin v bohumínském Hobbyparku v parku Petra Bezruče. Letos nabídnou 70 druhů čepovaného piva. Jako hlavní host vystoupí kapela Ready Kirken.

„Letos dorazí se svými pivy na 20 pivovarů z různých koutů republiky. Oslovili jsme i ty, které na loňských slavnostech chyběly. Lidé budou moci ochutnat nově například pivo z Měšťanského pivovaru Polička, Pivovárku Morava, Radničního minipivovaru Jihlava nebo Pivovaru Bravůr. Tradičně nebude chybět ani bohumínský Skřečoňský žabák,“ uvedla Radana Vozňáková z pořádající městské agentury K3 Bohumín.

Pivní menu nabídne ležáky, nefiltry, kvasnicová, pšeničná, ovocná i ochucená piva, světlá, polotmavá či tmavá. Kromě piva si lidé pochutnají na grilovaném mase, sýrech, langoších, guláši, bramborových spirálách nebo domácích koláčcích, valašských frgálech či donátcích. Chybět nebudou ani perníkové uši, nachos a popcorn a další cukrovinky.

V doprovodném programu si podle organizátorů přijdou na své jak dospělí, tak děti. Na dospělé čekají tradiční soutěže, a to ve vědomostech z pivovarnictví v 15 hodin, soutěž v držení krýglu na čas v 16:45 hodin a soutěž v pití piva na čas v 18:30 hodin. Děti se vyřádí na kolotočích a nafukovacích atrakcích.

K pivu nebude chybět ani živý hudební doprovod hned pěti kapel. Jako první se ve 14 hodin na pódiu představí novojičínská formace Klika NJ Blues. V 15:45 hodin se taktovky ujme bohumínská kapela Grog. V 17:30 hodin nastoupí na pódium Lucie revival z Ostravy. A v 19:15 se publiku představí letošní hlavní host pivních slavností - kapela Ready Kirken. A od půl desáté večer uzavře hudební nadílku Metalica revival z Ostravy.

Loňské pivní slavnosti navštívilo v Bohumíně přes čtyři tisíce lidí, výběr byl přitom z 99 druhů piv. Letos pořadatelé očekávají díky letním teplotám podobnou návštěvnost. Vstupné na pivní slavnosti je pro dospělé 40 korun, děti do 15 let mají vstup zdarma.

HUDEBNÍ MENU:
14:00 Klika NJ Blues (Nový Jičín)
15:45 Grog (Bohumín)
17:30 Lucie revival (Ostrava)
19:15 Ready Kirken
21:30 Metallica revival (Ostrava)

PIVOVARY A MINIPIVOVARY:
Minipivovar Osečan, Minipivovar Venuše, Hostinec ve dvoře, Pivovar Ostravar, Plzeňský Prazdoj, Pivovar Radas, Pivovar Koníček, Minipivovar Skřečoňský žabák, Pivovar Garage, Pivovar Krombacher, Biovar Ostrava, Pivovar Primátor, Měšťanský pivovar Polička, Beskydský pivovárek, Pivovar Krakonoš, Pivovárek Koliba, Radniční minipivovar Jihlava, Rodinný pivovar Bernard, Pivovárek Morava, Velkopopovický kozel a Pivovar Bravůr.

Dobré pivo a hudba k tomu na dni otevřených dveří pivovaru v Dobrušce

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Dana EhlováDobruška

Rodinný pivovar v Dobrušce připravil pro milovníky zlatého moku a dobré hudby další den otevřených dveří, který bude "ověnčen" několika jubilei s pětkou na konci.

Letos 15. srpna se uskuteční tato hojně navštěvovaná akce již popáté a důvodem k tomu, aby pivo teklo proudem, bude vedle tropického počasí především také 695 let, které uplynuly od udělení várečného práva Dobrušce, a dále 145 let od založení místního pivovaru.

Nedílnou součástí dne, kdy Rodinný pivovar v Dobrušce po roce opět otevře své brány veřejnosti, je hudba. Pozvané kapely vystupují na dvou podiích, z nichž jedno je na nádvoří a druhé v pivovarské zahradě - vzhledem k různorodosti repertoáru se dá očekávat, že do noty se trefí prakticky každému.

Regionální hudební scénu budou letos zastupovat Valanka, Relax, Stará parta, Rocksorry a Čí je to vina. Hudební fajnšmekři se už těší na taháky jubilejního ročníku - Wohnout, Jelen, Škvor, Citron.

Z mnoha píp potečou všechny druhy místních piv, tedy Dobrušská 11%, Rampušák 12%, polotmavý Muderlant 13%, F.L.Věk 15% a speciál uvařený právě pro tuto příležitost. Kuchaři ve stylové sklepní restauraci připraví vynikající jídla typicky české kuchyně.

Pravidelným zpestřením programu jsou také oblíbené exkurze celým provozem pivovaru a široko daleko vyhlášené sladovny, které budou probíhat od 13 do 18 hodin.

Na závěr stojí za to připomenout, že pivo z Dobrušky pravidelně sklízí úspěchy v soutěžích malých pivovarů. Zatím poslední ocenění pochází z odborné degustace v Českých Budějovicích, která probíhala v rámci Slavností piva v červnu letošního roku. Dobrušský světlý speciál F. L. Věk 15% získal první místo v kategorii světlých ležáků vyrobených minipivovary, druhé místo mezi polotmavými pivy obsadil 13% Muderlant a třetí byla ve své kategorii Dobrušská 11%.

Pivovary hlásí rekord. K vítězům vlny veder patří i Kofola

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:David Kohout

Nynější vysoké teploty mění i preference pijáků. Více jdou na odbyt lehčí piva, ovocná piva, cidery či limonády.

Letošní vlna veder se příznivě promítne do zisků tuzemských pivovarů i výrobců nealkoholických nápojů.

Například Staropramen zaznamenal v prvním prázdninovém měsíci o pětinu vyšší tržby než za stejné období loňského roku. „Letošní červenec je pro nás vůbec druhým nejlepším prodejním měsícem v celé historii firmy,“ říká mluvčí pivovaru Pavel Barvík.

"Letošní červenec ještě překonal výsledky toho loňského, který byl pro nás z hlediska prodejů nejúspěšnějším měsícem roku. Stejně dobře se dosud vyvíjí i srpen," potvrzuje bez bližších čísel mluvčí Plzeňského Prazdroje Kateřina Krásová.

S prodejem jsou spokojeni i v Českých Budějovicích. „Náš pivovar v současné době pracuje na plný výkon. Ve stáčírnách lahví, plechovek i sudů jsme byli nuceni zorganizovat mimořádné víkendové směny,“ říká mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Letní měsíce jsou pro pivovary klíčové, právě prázdninové tržby pomáhají vyrovnat menší spotřebu v chladných měsících. „Spotřeba všech druhů piva v létě stoupne zhruba o polovinu,“ vysvětluje Samec. Prodej piva v plechovkách je v porovnání s lednem vyšší až o 100 procent, spotřeba ciderů je oproti lednu dokonce čtyřnásobná.

Nynější vysoké teploty mění i preference pijáků. Více jdou na odbyt lehčí piva, ovocná piva, cidery či limonády. Češi pak dávají přednost výčepním pivům před ležáky. „Důvodem je nižší stupňovitost. Dále lze pozorovat nárůst obliby nefiltrovaných, kvasnicových a pšeničných piv, která v horku lépe osvěží,“ říká za pivovary Lobkowicz Renata Melíšková.

Zástupci pivovarů se však shodují, že extrémně teplé počasí nutně neznamená vyšší spotřebu. „Zajímavostí je, že v tropických vedrech nad 30 stupňů Celsia spotřeba piva dále nestoupá, naopak spíše klesá. Nejvíce piva se vypije, když teploty dosahují asi 25 stupňů,“ vysvětluje Krásová.

Extrémně teplé počasí tak hraje do karet spíše prodejcům balených vod a sladkých nápojů. Například Kofole rostou zisky v řádu desítek procent. „Největší růst jsme zaznamenali u pramenité vody a točených nápojů. Těm vévodí Kofola, malinovka a oranžáda,“ komentuje mluvčí společnosti Jaroslava Musilová.

Větší tržby oproti minulému roku hlásí i tuzemská Coca Cola. „V kategorii balených vod rostou prodeje zhruba o čtvrtinu. Prodej sycených nealkoholických nápojů pak rostl v červenci o dvě procenta,“ říká mluvčí Coca Coly Milan Luzum.

Karlovarské minerální vody (KMV) pak ve srovnání se stejným obdobím loňského roku evidují nárůst o devět procent.

Pivo a vedro prý nejde dohromady. Jenže pivovary trhají rekordy

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.cz

Ostřílení pivovarníci tvrdí, že velká vedra nejdou s pitím piva dohromady. V praxi to však letos vypadá jinak. Pivovary naopak hlásí rekordní prodeje za červenec. Hodně tomu však pomáhají pivní alternativy, nealko a výčepní piva.

„Když je přes třicet stupňů, lidé pijí méně. Uvědomují si, že alkohol na ně v horku působí příliš destruktivně a rychle. Alkoholické nápoje pijí až večer po práci, když se trochu ochladí,“ shrnul sládek Gambrinusu Pavel Zítek své zkušenosti za čtyřicet let, které v oboru působí.

Také podle dalších odborníků z branže je ideální teplota pro pití piva nižší, podle někoho 25 až 30 stupňů Celsia, jiný hovoří o 25 stupních nebo ještě chladnějším počasí. Nicméně letošní praxe těmto poučkám odporuje. Vypadá to, že úmorné vedro naopak pomáhá pivovarům k rekordním prodejům. Rekordy hlásí Plzeňský Prazdroj, Staropramen i rodinný Bernard.

„V horkých dnech dávají lidé přednost nealkoholickému pivu Birell nebo méně alkoholickým desítkám,“ vysvětluje Kateřina Krásová, mluvčí Plzeňského Prazdroje. Pro Staropramen byl červenec druhým nejúspěšnějším prodejním měsícem v historii. Meziročně byl měsíc silnější o dvacet procent. Ale i pivovarnické dvojky na trhu pomohly pivní alternativy. „Prodávala se především výčepní piva, nealkoholická piva, sladová limonáda, pivní mixy i cidery,“ popsal mluvčí Pavel Barvík. Největší nárůsty prodejů byly na přehradách, koupalištích, v turistických místech a v restauracích s velkými zahrádkami.

Pro pivovar Bernard byl červenec dokonce rekordním měsícem v celé historii. „Pokud budu organizovat akci, nechci velké hicy. Lidé nepřijdou a nemohou vypít takové množství piva. Na druhou stranu myslím, že do hospody nebo na zahrádku lidé večer zajdou,“ říká mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Rovnice o tom, že ve vedrech je nízká spotřeba piva, nicméně platí i podle některých restauratérů. „Třeba na Václavském náměstí jsme asi na polovině loňského obratu,“ líčí Jan Šimice, majitel sítě restaurací Pizza Coloseum, do níž spadá devět pizzerií v Praze, Ostravě a Teplicích. Podle něj se zvýšil prodej vody (nikoliv nealka). „Zásadní je, že v největších vedrech u nás lidi nesedí, takže byť se zvýšila spotřeba vody, celkově je nižší. Lidé sedí až večer. Je to nešťastné, protože zahrádky končí ve 22 hodin,“ uvedl.

Zemřel Vladimír Černohorský, mistr tradičních ležáků a otec pita

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.cz

V sobotu 8. srpna zemřel zkušený sládek a výzkumník Vladimír Černohorský. Bylo mu 74 let. Informaci potvrdil Štěpán Tkadlec z Únětického pivovaru, kde Černohorský dělal vrchního sládka.

Pito nebo dia pivo. Anebo také nepovedený pokus jménem Gejzír, kdy se se svým týmem pokoušel udělat pivní sekt. Všechny tyhle zlepšováky nesou podpis Vladimíra Černohorského. Ještě letos v červenci poskytl rozhovor Lidovým novinám pro prázdninový seriál Lidé od piva.

V něm se například vyznal, že jeho největším štěstím bylo vařit klasickou desítku a dvanáctku. „Což taky považuji za úplně nejtěžší. Tato piva jsou čistá, a je v nich proto znát každé zaváhání. Naopak u svrchně kvašených piv je možné leccos oku i chuti skrýt,“ říkal. Zřejmě i proto je Únětický pivovar, v němž pomáhal s obnovou výroby a dělal vrchního sládka, proslavený právě českou „klasikou“.

Od poloviny šedesátých let pracoval v Pokusném a vývojovém středisku pro pivo a slad v pražském Braníku. Po revoluci se Černohorský vydal do Německa. Kromě Únětic až do své smrti sládkoval v rakouském zámeckém podniku Schlossbrauerei Weinberg.

Pivo a rychlost Čechy baví. Přesto v této disciplíně nevynikají

Publikováno:před rokemZdroj:Sport.cz

V pití piva Česko vždy zaujímalo zcela oprávněně celosvětově přední místa. V pivu se prý vyznáme, minimálně tedy v jeho konzumaci. I obyvatelé zemí, o nichž se tvrdí, že „pijí jak Dáni“ by nám mohli závidět. A zdá se, že rychlost nás také baví. Soudě tedy alespoň podle těch zuřivě se řítících plechových predátorů na silnici. K pivní míli ale Češi ještě nedorostli. Doufejme, že je to způsobeno pouze nadvládou metrického systému u nás a nikoli naší neschopností. A třeba možná budeme jednou mistři světa v pivním kilometru.

Jedna míle je téměř přesně 1609 metrů, takže vlastně čtyři kola na běžeckém oválu. A pivní míle je v anglicky mluvících zemích kratochvíle spojující běh a pití piva s poměrně striktními pravidly. V rámci desetimetrové pivní zóny do sebe hrknete láhev nebo plechovku piva o minimálním objemu 355 ml a minimálním poměru alkoholu 5 %. Běžíte první kolo. Následuje další pivo, další kolo a to všechno čtyřikrát za sebou. Zvracení je sice nechutné, leč přípustné. Pokud si ještě před cílem „odložíte", vyfasujete navíc další kolečko na oválu. A na světový rekord tak můžete zapomenout.

To nedáš!
Kdysi dávno se vědci domnívali, že jednu míli nebude v lidských silách uběhnout pod čtyři minuty (tedy uběhnout pod jednu minutu jeden ovál). Pak přišel na stadion nějaký Brit jménem Roger Bannister, nic s vědci nekonzultoval ‒ a míli pod čtyři minuty prostě dal.

U pivní míle se dlouho myslelo, že nebude v lidských silách dopít a doběhnout pod pět minut. A pak přišlo v loňském roce zvíře z Ameriky James „The Beast" Nielsen a vysmahlo první oficiálně uznanou pivní míli „pod 5" ‒ 4:57:10. Od té doby ambiciózní běžci a milci chmelových extraktů nemohou klidně spát a neustále se pokoušejí o nové rekordy.

To musíš dát!
V Austrálii tak začátkem letošního srpna Josh Harris překonal existující rekord a nastavil novou laťku na 4:56:25. Do kamery hrdě hlásil „Nový světový rekord, bejby!"Jeho radost však neměla dlouhého trvání. Rekord nevydržel ani jeden den. V Kanadě se do toho taky opřeli a čahoun Lewis Kent se proběhal a propil k rekordu o hodnotě 4:55:80. Oba výsledky však ještě čekají na oficiální ověření, schválení a registraci.

Co říkáte, bratři Čechové, není nejvyšší čas ukázat světu, co dokážeme my?! Natrénováno bychom měli, takže odložme nepatřičnou skromnost a vzhůru do světových tabulek! Listina o tisícovce nejlepších výkonů stále čeká na první českou vlaječku...

Plzeňskému pivu rozumí nejlépe z Moravanů. Výčepní z Brna uspěl v soutěži

Publikováno:před rokemZdroj:Brněnský deníkAutor:Přemysl Spěvák

Největší nešvar výčepních? Pustit pivo z pípy rovnou do neumyté, suché sklenice. Alespoň to tvrdí Rostislav Janko z Brna. Stal se jediným jihomoravským zástupcem v národním finále soutěže Pilsner Urquell Master Bartender v Plzni o nejlepšího výčepního.

Desátého ročníku klání se zúčastnil poprvé a z Moravanů si vedl nejlépe. „Kromě načepování piva se hodnotil přístup k hostovi nebo znalosti o pivu a historii toho plzeňského. Měl jsem i pohovor s tamním sládkem. Musel jsem si nějaké věci nastudovat," popisuje Janko, který pracuje v brněnské Stopkově plzeňské pivnici na České ulici.

První půllitr natočil před třinácti lety. Když sloužil na vojně. Od té doby potěšil naplněnou pivní sklenicí nespočetně zákazníků. „V práci natočím zhruba pět tisíc piv za týden. Dohromady bych to za celou svou profesní dráhu odhadl na více než milion litrů," počítá čtyřiatřiceti­letý muž.

Šnyt a mlíko
Co podle Janka dělá dobrého výčepního? „Láska k pivu. Vždycky pak říkám, že každý nováček musí odtočit deset tisíc piv, než se z něj stane rutinér," usmívá se.

A pokračuje. „Dnes už není dané, že pivo musí mít přesnou míru na milimetr. Naše značka klade důraz hlavně na chuť a kvalitu. Při čepování je základem čistá, opláchnutá a studená sklenice. Než začnu, nechám nejdříve vytéct trochu pěny. To je důležité. Ve výsledku se na stěnách nesmí tvořit bublinky, pěna musí být sametová, krásně bílá," radí Janko.

V poslední době si všiml, že v hospodách jsou stále více žádané takzvaný šnyt a mlíko. V prvním případě výčepní naplní půllitr jen do poloviny, ve druhém celý, ale pěnou. „Šnyt je ideální v těchto vedrech. Pivo nezteplá ani nezvětrá. Mlíko je zase jakési panákové pivo, které zákazníci vypijí na ex," doporučuje na závěr.

S novou chutí se představí Otavský Zlatý – I ZLATO MŮŽE BÝT HOŘKÉ

Publikováno:před rokemZdroj:Strakonice.euAutor:Markéta BučokováDudák

Zcela nový „Otavský zlatý“ z rukou sládka Dušana Krankuse se tento týden objeví v restauracích a na pultech prodejen.

Tak jako každé dílo, má i pivo podpis svého autora a protože sládek strakonického pivovaru je příznivcem tradičních hořkých piv, plná chuť Otavského zlatého v sobě nese právě hořkost typického českého ležáku sytě zlaté barvy.

„Přizpůsobil jsem recepturu těm zákazníkům, kteří hledají především hořký charakter piva, kterého dosáhnete vhodnou kombinací použitých nejkvalitnějších českých chmelů“, říká sládek Dušan Krankus.

Pivo není upravováno pasterací a uchovává si tak všechny zdraví prospěšné látky.

Obsah alkoholu je cca 4,8% objemu.

Nezbývá tedy, nežli popřát Otavskému zlatému na cestu ke svým zákazníkům především ať chutná tak, aby s prvním pohárem zůstala v ústech chuť okusit druhý, třetí,…

Budvar opravil za 70 milionů korun stáčírnu lahví

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKBudvar

Českobudějovický pivovar Budvar ukončil opravu budovy stáčírny lahví. Náklady na rekonstrukci objektu, která trvala více než půl roku, činily 70 milionů korun. Výrobní kapacita stáčírny se v posledních letech zvýšila ze 40.000 lahví za hodinu na 80.000 lahví, řekl mluvčí Budvaru Petr Samec.



"Budova stáčírny si po více než 40 letech generální opravu zasloužila. Kromě výměny rozvodů všech médií a vybudování nového zázemí pro zaměstnance jsme opravili i fasádu. Navíc jsme se snažili, aby celkový výsledek stavebních úprav byl nejen vizitkou pivovaru, ale i ozdobou města České Budějovice na jedné z hlavních příjezdových tras do centra," řekl sládek Budějovického Budvaru Adam Brož.

Stavební práce začaly letos v lednu a probíhaly za plného provozu bez omezení výkonu stáčecích linek. Kromě jiného se kompletně vyměnily rozvodné sítě vody, elektřiny, kanalizace a vytápění. Zlepšily se protihlukové a tepelně-izolační vlastnosti pláště budovy a fasády. Dále projekt počítal s rozšířením a modernizováním šaten, umývárny a kuchyňky. Využívat je budou nejen pracovníci obsluhy a údržby stáčírny lahví, ale i personál linky pro stáčení plechovek a v budoucnu také pracovníci logistiky.

Venkovské hostince spoléhají hlavně na pivo, do vaření se nehrnou

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Michaela Valentová

Menší obce mají stále větší problém s hostinci. Na řadě míst se hospodským nevyplácí podnikat a obce jen marně lákají nájemníky a provozovatele restaurací. Samotným obcím se nevyplácí služby provozovat samostatně.

V Novém Rychnově na Pelhřimovsku žije zhruba tisíc lidí. A ti si už téměř půl roku nemají kam dojít na jídlo. Jediná restaurace, která návštěvníkům nabízela i teplou kuchyni, je totiž po úmrtí předchozího provozovatele zavřená.

Nikomu se dlouhou dobu nechtělo se opuštěného lokálu ujmout a pronajmout si ho. „Byl velký problém sehnat někoho, kdo by měl zájem v městysu provozovat hospodu s jídelnou. Je to časově náročné a lidé mají pocit, že se to nevyplatí,“ shrnuje situaci starostka Nového Rychnova Iva Reichová.

Přitom městys leží na relativně dobrém místě, těsně pod navštěvovaným vrchem Křemešník, Novým Rychnovem vedou cyklistické a turistické stezky, které do něj především v sezoně dokážou přivést turisty. I proto obec na hledání nového provozovatele po prvotních nezdarech nerezignovala.

Podle starostky by bylo nesmyslné neprovozovat žádné gastronomické zařízení. „Aby se k nám lidé vraceli, musíme jim něco nabídnout. Všechno je to převážně o jídle, když je pohostíte, přijedou zase a prospěch z toho bude mít celý Rychnov. Bez možnosti občerstvit se bychom těžko udržovali dostatečný turistický ruch,“ uvedla.

Místní zájem neměli
V Rychnově doposud fungují dvě hospody, které ale nenabízejí žádná jídla. Původně radnice oslovila s možností pronájmu restaurace místní obyvatele, ti ale neprojevili žádný zájem.

„Tato varianta nám přišla jako nejschůdnější. Místní dobře znají lidi i prostředí a nebyla by překážkou ani dlouhá otevírací doba,“ upřesnila. Po dlouhém hledání se restaurace nakonec ujal podnikatel z Jihlavy, který naváže na historii místa a bude jej využívat ke stejným účelům.

Podmínkou pro nového nájemce bylo zachování závodní jídelny, ve které se stravuje celé zdejší zemědělské družstvo. Podnikatel potvrdil, že bude dále spolupracovat s místními organizacemi, jako jsou hasiči či sportovci, které prostory zařízení v dřívějších dobách využívali k pořádání oslav a bálů. Jejich akce upřednostní před těmi soukromými.

Jak uvedla starostka, dřívější nájem činil 20 tisíc korun. „Výdělek zcela pokryl provozní náklady a nájemníkovi zbylo dostatek. Vydávalo se kolem 200 obědů za den a zdejší restaurace se bezproblémově uživila,“ dodala.

Za půjčku 50 tisíc si restauraci klidně vezmu
Stávající nájemné se výrazně snížilo, dnes se operuje s částkou o osm tisíc korun nižší, o té chce ale zájemce dále jednat. Nový Rychnov měl ještě jednoho zájemce pro znovuobnovení hospody.

„Dotyčný patřil k personálu bývalého nájemce. Rukou jsme si nakonec nepotřásli, protože chtěl od městyse půjčku pro rozjezd nové hospody a to pro nás bylo nepřijatelné,“ konstatuje Reichová.

Ze zápisu zasedání zastupitelstva vyplývá, že kromě půjčky 50 tisíc korun požadoval ještě odstranění závad pronajatých prostor, snížení nájmu a odpuštění nájemného po dobu tří měsíců.

V Nové Cerekvi řeší jiný problém. Soukromníci tady provozují dvě hospody bez nabídky jídel. Starostovi Zdeňku Rajdlíkovi by se tu líbila restaurace, která by pohostila turisty směřující do nově zrekonstruované synagogy.

„Myslím si, že tu restaurace chybí. Muselo by se ale důkladně zvážit, zda by nebyla jen sezonní záležitostí. V současné době bohužel nejsou prostory vhodné k tomuto účelu,“ tvrdí starosta Rajdlík.

Jetřichovec poblíž města Pacov naopak postrádá jakoukoli hospodu. Jak uvedl důvěrník obce Milan Míka, ani malé občerstvovací zařízení by se ve zdejších podmínkách nemělo šanci udržet. „Jen dobrovolní hasiči mají příležitost se scházet v klubovně. To je jediné místo, kde se lze setkávat,“ říká Míka.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244