Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivovar v Kutné Hoře má nového vlastníka, chce obnovit výrobu piva

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKKutná Hora

Firma, která stojí i za obnovením provozu v břeclavském pivovaru, hodlá nejprve investovat do rekonstrukce památkově chráněného areálu pivovaru v Kutné Hoře. Práce by mohly začít příští rok na jaře. Celý projekt chce firma představit v říjnu. Podle podmínek výběrového řízení na prodej areálu musí nový vlastník kutnohorského pivovaru ročně vařit nejméně 30 000 hektolitrů piva.

Pivovar Lorec v Kutné Hoře má nového vlastníka, který chce obnovit výrobu piva v památkově chráněném areálu. Pivovar, který v minulosti využívala skupina Heineken, koupila od města kroměřížská společnost Smart estate za 16,4 milionu korun. Převod budov a pozemků byl dokončen, nový majitel je již zapsán v katastru, řekl starosta Martin Starý (Kutnohorská změna).

Firma, která stojí i za obnovením provozu v břeclavském pivovaru, bude muset nejdříve investovat do rekonstrukce areálu. Zástupce nového vlastníka Jan Svoboda dnes řekl, že práce by mohly začít příští rok na jaře. "Určitě se tam nebude nic dít minimálně do začátku příštího roku," uvedl. Celý projekt včetně harmonogramu prací chce firma představit v říjnu.

"Udělat projekt na takovýhle pivovar bude pár měsíců trvat. Obzvláště když je to památkově chráněný objekt a je to v dezolátním stavu. Jsou tam zasypané kanály, zatopené sklepy," podotkl Starý, podle nějž jenom technologie vyjdou na 70 milionů korun. Svoboda ale zatím výši investice nechtěl komentovat.

Prodej areálu schválili už před časem zastupitelé. Nový majitel by podle Starého měl založit dceřinou firmu, která bude pivovar provozovat a která bude mít sídlo v Kutné Hoře. Výnosy z daní tak budou plynout do městského rozpočtu, což v případě Heinekenu nebylo.

Podle podmínek výběrového řízení na prodej areálu musí nový vlastník kutnohorského pivovaru ročně vařit nejméně 30 000 hektolitrů. Do roka od prodeje musí být zažádáno o stavební povolení a do dvou let od jeho získání by v areálu měla být obnovena výroba.

Pivovar v minulosti vařil kolem 200 000 hektolitrů piva, v posledních letech však byla výroba v útlumu. Heineken v Kutné Hoře v roce 2009 ukončil výrobu a přesunul ji do Velkého Března. Další rok už byl areál i bez technologie, která byla demontována a odvezena. S ukončením výroby piva v Kutné Hoře nesouhlasila řada místních lidí. Svůj nesouhlas dali najevo protestními akcemi.

Nový vlastník kutnohorského pivovaru chce obnovit výrobu piva

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTKKutná Hora

Pivovar Lorec v Kutné Hoře má nového vlastníka, který chce obnovit výrobu piva v památkově chráněném areálu. Pivovar, který v minulosti využívala skupina Heineken, koupila od města kroměřížská společnost SMART estate za 16,4 milionu korun. Převod budov a pozemků byl dokončen, nový majitel je již zapsán v katastru.

Firma, která stojí i za obnovením provozu v břeclavském pivovaru, bude muset nejdříve investovat do rekonstrukce areálu. Zástupce nového vlastníka Jan Svoboda řekl, že práce by mohly začít příští rok na jaře. "Určitě se tam nebude nic dít minimálně do začátku příštího roku," uvedl. Celý projekt včetně harmonogramu prací chce firma představit v říjnu na tiskové konferenci.

"Udělat projekt na takovýhle pivovar bude pár měsíců trvat. Obzvláště když je to památkově chráněný objekt a je to v dezolátním stavu. Jsou tam zasypané kanály, zatopené sklepy," podotkl starosta Martin Starý, podle nějž jenom technologie vyjdou na 70 milionů korun. Svoboda ale zatím výši investice nechtěl komentovat.

Prodej areálu schválili už před časem zastupitelé. Nový majitel by podle Starého měl založit dceřinou firmu, která bude pivovar provozovat a která bude mít sídlo v Kutné Hoře. Výnosy z daní tak budou plynout do městského rozpočtu, což v případě Heinekenu nebylo.

Podle podmínek výběrového řízení na prodej areálu musí nový vlastník kutnohorského pivovaru ročně vařit nejméně 30 tisíc hektolitrů. Do roka od prodeje musí být zažádáno o stavební povolení a do dvou let od jeho získání by v areálu měla být obnovena výroba.

Pivovar v minulosti vařil kolem 200 tisíc hektolitrů piva, v posledních letech však byla výroba v útlumu. Heineken v Kutné Hoře v roce 2009 ukončil výrobu a přesunul ji do Velkého Března. Další rok už byl areál i bez technologie, která byla demontována a odvezena. S ukončením výroby piva v Kutné Hoře nesouhlasila řada místních lidí. Svůj nesouhlas dali najevo protestními akcemi.

V lobečském pivovaru už se vaří, opravy areálu ale stále pokračují

Publikováno:před rokemZdroj:Mělnický deníkAutor:ČTKLobeč

Výroba piva jede v obnoveném pivovaru v Lobči na Mělnicku naplno. Ročně zde uvaří kolem dvou tisíc hektolitrů piva, což je maximální kapacita pivovaru. Opravy a investice do technologií dosud stály zhruba dvacet milionů korun, většina pochází z grantů a dotací.

Majitel pivovaru Pavel Prouza však dosavadní investice neřeší. „Pro nás je největší hodnotou to, že jsme zachránili tuto památku. To se penězi vyčíslit nedá," řekl.

Pivovar je v provozu tři měsíce. Opravy areálu pokračují, příští rok by měla skončit rekonstrukce sládkova domu, kam se má nastěhovat rodina majitele. Stále se pracuje také na budovách v zadním traktu pivovaru, který začal fungovat po více než sedmdesáti letech. Časem by v podkrovních prostorách zadního traktu mohli najít ubytování turisté, v plánu je i obnova interiéru pivovarské věže, kde by měla být umístěna expozice o záchraně pivovaru.

„Nevnímám naši práci jako podnikatelský projekt, ale jako kulturní práci," uvedl architekt Pavel Prouza. Zda dosud neopravené renesanční jádro budovy, kde bývala sladovna, nechá proměnit v restauraci, ještě není jisté. Záležet prý bude na penězích i na poptávce.

Exponát parního stroje
Dalším projektem, který by bývalému parostrojnímu pivovaru podle majitele vdechl život, je plánované zapůjčení parního stroje z roku 1911 jako exponátu. Ten však nyní leží rozebraný v Praze. Nešlo by tedy o původní stroj, který už pravděpodobně neexistuje. Opět však záleží na tom, zda se podaří na renovaci parního stroje získat peníze. „Myslím si, že to potrvá ještě několik let, náklady odhadujeme na několik set tisíc korun," připomněl Pavel Prouza.

Zchátralý pivovar koupili manželé Prouzovi před osmi lety. Opravena je značná část hlavní budovy, pivo točí v bývalé varně, v patře je k vidění pracovna sládka a jsou tu i dva sály, jež slouží pro výstavy a workshopy. Návštěvníci zde najdou také původní exponáty spojené s pivovarem Lobeč.

Pivo se vaří podle vlastních receptur, v nabídce je jedenáctka, ležák a dva druhy z kvasinek svrchního kvašení – Ale a tmavý Stout. Využívá se ječmen od farmářů ze mšenského regionu a žatecký chmel. Voda používaná na vaření piva pochází z kokořínského jímacího území Stříbrník.

První pivo v 16. století
První záznamy o vaření piva v Lobči pocházejí z konce šestnáctého století, ale pivo se tam možná vařilo už dříve. Původní gotická tvrz se na pivovar změnila v sedmnáctém století. Podmínky byly ideální – voda z vlastní studny, prostory s ideální vlhkostí pro klíčení ječmene i blízký rybník, z něhož se v zimě braly ledové kry, které v budově sloužící jako lednice vydržely až dva roky.

Modernizace se pivovar dočkal na konci devatenáctého století, kdy byl do výroby zapojen parostroj. Na přestavbu dohlížel tehdejší majitel panství, politik a cestovatel Rudolf Cicvárek. Na začátku dvacátého století pak dělal roční výstav pivovaru až deset tisíc hektolitrů piva.

Pivo se v Lobči přestalo vařit v roce 1943. Budovy následně sloužily například jako sklady. Nejvíce areál utrpěl po listopadové revoluci, bývalý majitel tehdy zboural několik budov včetně bednářské dílny. Současní majitelé ho koupili v roce 2007, dva roky nato byl pivovar zařazen mezi kulturní památky.

Nominace na cenu NPÚ
Pivovar byl nominován na Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro za rok 2014, která má upozornit na pozitivní příklady a příběhy v oblasti památkové péče. Výsledky budou zveřejněny dnes ve večerních hodinách v rámci slavnostního vyhlášení v kostele svatého Floriána v Krásném Březně u Ústí nad Labem, kde bylo uděleno i ocenění veřejnosti.

Ve Švédsku zastavili čepování Staropramenu, v sudech byla čistidla

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKStaropramen

Severský pivovar Carlsberg dnes s okamžitou platností zastavil čepování piva české značky Staropramen, a to v celkem 680 švédských restauracích. Jak informovala veřejnoprávní Švédská televize (SvT), k razantnímu opatření se přistoupilo poté, co dva lidi postihlo při pití piva krvácení v ústech. Carlsberg se podílí na dovozu české značky do severní Evropy.

Celkem ve dvou sudech byly zjištěny škodlivé chemické látky, jež úřady specifikovaly jako čistící prostředky o vysoké koncentraci. Zastavený prodej se však podle SvT vztahuje na celkem 4624 sudů piva české značky. Jedná se o třicetilitrové sudy importované na sever přímo z pražského pivovaru.

Podle večerníku Aftonbladet bylo závadné pivo objeveno v nejmenovaném městě v západním Švédsku. Znečištěné pivo bylo znehodnoceno natolik, že jako pivo nevonělo ani nechutnalo. Postiženým naskočily v ústech puchýře, které později začaly krvácet. Obě osoby pracovaly s distribucí piva a znehodnocené pivo se tak nedostalo do prodeje mezi běžné hosty švédských restaurací. Jak a kde se čistidlo do piva dostalo, není známo.

„Pečlivě prověřujeme jak český pivovar, tak i sudy dodané do Švédska, ale jiné případy zatím nebyly zjištěny,“ uvedl pro SvT k případu mluvčí pivovaru Carlsberg Henric Byström. Veškerý prodej byl podle něj z preventivních důvodů zastaven do vyšetření případu. Podle Byströmova vyjádření pro agenturu AFP se jedná výhradně o sudy prodané barům a restauracím, a nikoli o lahvové pivo.

Ve Švédsku zastavili čepování Staropramenu, dva lidé krváceli z úst

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:ČTKStaropramen

Pivovar Carlsberg zastavil čepování piva české značky Staropramen v 680 švédských restauracích. Učinil tak poté, co dva konzumenti začali po vypití piva krvácet z úst. Kontrolou sudů se zjistilo, že dva obsahovaly silně koncentrované čistidlo. Uvedla to v úterý veřejnoprávní Švédská televize. Staropramen stažení sudového piva potvrdil. Společnost tvrdí, že je to ojedinělý případ a u piva v Česku nic nehrozí.

Zastavený prodej se vztahuje na celkem 4624 sudů piva české značky. Jedná se o třicetilitrové sudy importované na sever přímo z pražského pivovaru.

Podle večerníku Aftonbladet bylo závadné pivo objeveno v nejmenovaném městě v západním Švédsku. Mok byl znehodnocen natolik, že jako pivo ani nevoněl, ani nechutnal. Postiženým naskočily v ústech puchýře, které později začaly krvácet.

Oba muži pracovali s distribucí piva a znehodnocené pití se tak nedostalo do prodeje mezi běžné hosty švédských restaurací. Jak a kde se čistidlo do piva dostalo, není známo.

"Pečlivě prověřujeme jak český pivovar, tak i sudy dodané do Švédska, ale jiné případy zatím nebyly zjištěny," uvedl pro SvT k případu mluvčí pivovaru Carlsberg Henric Byström. Veškerý prodej se podle něj z preventivních důvodů zastavil do vyšetření případu.

Problém jen u sudů
Podle Byströmova vyjádření pro agenturu AFP se jedná výhradně o sudy prodané barům a restauracím, nikoli o lahvové pivo.

Staropramen potvrdil, že se jednalo o sudové pivo, šarže stočené 31. srpna 2015.

"Kontaktováni byli všichni zákazníci, ke kterým se tato šarže mohla dostat. Nemáme žádné potvrzené zprávy o tom, že by bylo poškozeno zdraví některého ze spotřebitelů. Stažení produktu ve Švédsku je preventivní zdravotní a bezpečnostní opatření, které souvisí s potenciální kontaminací velmi malého množství sudového piva. Jsme přesvědčeni, že se jedná o ojedinělý případ, a že se to netýká žádné další šarže piva Staropramen. Staropramenu prodávaného v Česku se tento případ netýká," uvedl v prohlášení pivovar.

Festival minipivovarů Slunce ve skle roztočí pípy v Plzni již po osmé

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.cz

Po úspěšném sedmém ročníku, kterého se zúčastnilo více než 60 pivovarů a v nabídce bylo přes 151 druhů točených piv na jednom místě, se můžete těšit na další pokračování setkání minipivovarů. Osmý ročník festivalu se uskuteční v sobotu 19. září od 13 hodin v Pivovarském dvoře v Plzni – Černicích.

Festival si za dobu své existence získal renomé nejen doma, ale i v zahraničí o čemž svědčí návštěva řady zahraničních novinářů i návštěvníků. Vzhledem k tomu že o účast na akci je mimořádný zájem vzhledem k neustále rostoucímu počtu nově otevíraných minipivovarů (přihlášeno je zatím 75 pivovarů, které bude reprezentovat cca 68 vystavovatelů), budou v letošním roce stánky umístěny v prostorách dvora, na přilehlé Selské návsi a v prostorách parkoviště v Pivovarské zahradě. Návštěvníci tak budou moci ochutnat přes 216 značek čepovaných piv a v nabídce bude i několik desítek druhů piv lahvových.

Od 9 do 11 hodin proběhne burza pivních suvenýrů. Zúčastněné pivovary nabídnou návštěvníkům i řadu svých propagačních předmětů, tácků, etiket a sklenic. Záměrem akce je seznámit návštěvníky s produkty minipivovarů, které nejsou běžně na trhu k dostání a podat informace o typu vařených piv. Pivaři, kteří mají zájem o nefiltrované, nepasterizované pivo, zde budou moci ochutnat mnoho druhů – od výčepních přes ležáky, vícestupňové speciály, ochucená, nakuřovaná ‚ pšeničná a svrchně kvašená piva typu Ale, IPA a Stout.

Pozvány byly minipivovary nejen z Plzně a okolí, ale i z přilehlých krajů, východních severních Čech, Moravy, Slovenska. Pro návštěvníky bude jistě zajímavá i účast řady nově vzniklých pivovarů, které se zatím nikde na podobné akci neprezentovaly.

Oživením jistě bude i možnost ochutnávky piv skotských, holandských, německých, belgických a italských. Na festivalu bude možné ochutnat i pivo od nejvzdálenějšího účastníka – pivovaru Hoavien, který bude na festivalu již popáté. Soukromým vlastníkem pivovaru je Ngo Hong Chuyen ‚ který je největší osobností v prezentaci českého pivovarnictví ve Vietnamu a má velký podíl na informovanosti vietnamského obyvatelstva o českých pivech. V současnosti provozuje pivovary Hoavien v Hanoi, Saigonuu a Mui ne a rovněž restauraci Pilsner Urquell Original Restaurant, kterou sám postavil a financoval.

Pivovar Purkmistr připravil u příležitosti 8. ročníku festivalu Slunce ve skle speciální várku festivalového IPA 15°, které bude naraženo z dřevěného soudku při slavnostního zahájení.

Zahrají skupiny HIBAJ, King Swing Band a na připraveny jsou i pivní soutěže. V návštěvnické anketě budou moci návštěvníci v závěru vyhodnotit nejlepší čepované pivo. Vstup na akci bude i v tomto roce zdarma.

Tři měsíce provozu a v Lobči už vaří pivo na plné obrátky

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKLobeč

Výroba piva jede v obnoveném pivovaru v Lobči na Mělnicku naplno. Ročně zde plánují uvařit kolem 2000 hektolitrů piva, což je maximální kapacita. Opravy a investice do technologií si dosud vyžádaly zhruba 20 milionů korun, většina pochází z grantů a dotací.

„Pro nás je ale tou největší hodnotou, že jsme zachránili tuto památku, to se penězi vyčíslit nedá,“ prohlašuje majitel pivovaru Pavel Prouza po prvních třech měsících provozu. Opravy areálu dál pokračují, příští rok by měla skončit rekonstrukce sládkova domu, kam se má nastěhovat Prouzova rodina. Souběžně se dělá i na budovách v zadním traktu. Ty by do budoucna mohly sloužit jako ubytování pro turisty.

„Nevnímám naši práci jako podnikatelský projekt, ale jako kulturní práci,“ komentuje Prouza obnovení tradice vaření lobečského piva po více než sedmdesáti letech. V hlavě se mu rodí několik plánů. Například z dosud neopravené renesanční sladovny udělat restauraci či přivezení parního stroje jako exponátu. „Myslím si, že to potrvá ještě několik let, náklady odhadujeme na několik set tisíc korun,“ pokračuje Prouza.

Se svou ženou koupil zchátralý pivovar před osmi lety. Opravili zatím hlavní budovu. V bývalé varně točí jedenáctku, ležák a dva speciály z kvasinek svrchního kvašení - Ale a tmavý Stout. Ječmen je regionální, chmel žatecký a voda kokořínská.

První záznamy o vaření piva v Lobči pocházejí z konce 16. století. Původní gotická tvrz se na pivovar proměnila v 17. století. Modernizací prošel na konci 19. století, kdy byl do výroby zapojen parostroj. Na začátku 20. století činil roční výstav až 10 tisíc hektolitrů piva.

Vařit se tu přestalo v roce 1943. Budovy pak sloužily i jako sklady. Po listopadu 1989 utrpěl areál nejvíce, bývalý majitel zboural několik budov včetně bednářské dílny. Prouzovi ho koupili v roce 2007, o dvě léta později se dostal na seznam kulturních památek.

Jak chutná pivo z čerstvého chmele?

Publikováno:před rokemZdroj:Blog iDNESAutor:Tomáš Pluháček

Přes letošní nepřízeň počasí a nižší domácí sklizeň chmele se příznivci přerovského piva nemusí obávat ani poklesu kvality svého oblíbeného pěnivého moku, ani jeho zdražení.

Chmel má zásadní roli pro chuť, vlastnosti a kvalitu piva. Chmelové pryskyřice obsažené v šišticích (což jsou hlávky samičích květů), dodávají pivu typickou nahořklou chuť, další skupina látek – éterické oleje jsou zase zdrojem chmelového aroma. Chmel obsahuje také množství antioxidantů, což jsou látky s příznivým vlivem na lidský organismus, a látky působící proti škodlivým bakteriím a plísním – chmel tak mimo jiné působí v pivu jako přirozený konzervant.

Jelikož si na výběru chmele velmi zakládáme, navázali jsme i v letošním roce na naši tradici a chmel vyrazili sklízet i zaměstnanci našeho pivovaru, konkrétně na Florykovu chmelnici v nedaleké Čekyni. Hned po sklizni jsme uvařili speciální várku piva Zubr Grand z tohoto prvního čerstvě načesaného letošního chmele. Poprvé tak budou mít naši příznivci příležitost porovnat chuť piva uvařeného z čerstvého chmele, které má právě díky tomu výraznější hořkou chuť a chmelovou vůni. A sami posoudí, jak to s tím letošním chmelem je.

Limitovanou edici z prvního letošního chmele dodá náš pivovar do zvolené sítě restaurací koncem října. Samotní zaměstnanci pivovaru přivezou do vybraných provozoven jeden sud zdarma a načepují ho našim konzumentům. Chceme tak odměnit dobré hostinské i věrné konzumenty a ukázat jim v praxi, co vše může mít na chuť a kvalitu piva vliv. Kvalita chmele se i přes nižší výnosy očekává standardní a navíc pivovar má dostatek sladových zásob a je tedy na tyto případy připraven. Konzumenti se tedy nemusí obávat, že by nedostatek chmele výrobu piv se zubrem ve znaku ohrozil.

Chmel je tradiční rostlinou, která je s naším územím spjata již od dávných dob. Chmel ale dokonce znali už i staří Římané. Divoký chmel lze ve volné přírodě najít i v dnešní době, například na okrajích listnatých lesů či v blízkosti vodních ploch a toků. Cílené pěstování chmele je z území Čech známo od roku 859, novodobé moravské chmelařství, jehož tradice přetrvává až do dnešní doby, pak přichází s moravským sedlákem Hynkem Florykem, který v roce 1861 založil první chmelnici na pozemku za svým domem. Chmel ale není spojen jen s výrobou piva, jelikož má množství příznivých účinků na člověka, využívá se často také například pro výrobu léků. Chmelové výhonky lze ale také konzumovat v podobě zeleninových salátů se solí, pepřem, olejem a octem.

MAREK GREGOR: Český pivní nesmysl

Publikováno:před rokemZdroj:Reflex.czAutor:Marek Gregor

Pokud mělo být cílem minulý týden vysílaného „dokumentu“ ČT Česká pivní válka dokonale naštvat milovníky kvalitních piv a evropské pivní kultury, tak se to režiséru Janu Látalovi dokonale podařilo.

Pivo vždy bylo velkým tématem, vznikaly o něm knihy, filmy, za socializmu se dokonce říkalo, že když sáhnete na jeho cenu, padne vláda. Sám sebe si dovolím prohlásit nejen za milovníka piva, ale i za znalce amatéra. Děd ve mně jako správný Pražák z Karlova náměstí od mládí pěstoval lásku k točené nejlépe tankové Plzničce, dva roky v Bruselu pak otevřely mou náruč i jiným pivům než těm připravovaným podle v našem okolí běžných klasických receptur. Právě proto mi Látalův dokument doslova vyděsil!

Mladý režisér mimo jiné v rozhovoru pro aktuálně.cz uvedl: „Když jsem začal točit, nepoznal jsem plzeň od braníka. Pil jsem ho málo. Jako filmové téma mi to přišlo až příliš široké. Během příprav jsem dokonce zvažoval, že to vzdám. Nevěděl jsem, odkud to uchopit. Pak jsem tam ale objevil velký příběh, který souvisí s naší identitou, je nám tak vlastní, že jsem si ho původně nevšiml. Právě obnova českých pivovarů může souviset i s naší obrodou.“

Jakou proboha pivní obrodu české pivní kultury nám chtěl ukázat na zneuznalém sládkovi z Ostravska, který o Plzeňském Prazdroji tvrdí, že to je „europivo? Na směšném řezníkovi, kterému pivo ne a nejde uvařit? A na jistém sládkovi, který zakládá malé pivovary na Rusi. Tuhle směšnou trojku prohlásit za „tři bojovníky za české pivo“, je tak matoucí, jako když si velká čínská korporace profilující se v energetice, jako svou první investici v Čechách koupila fotbalovou Slávii Praha!

Ano v mnoha pivovarech po našich luzích a hájích se opravdu vaří to, čemu se říká „europivo“, ale za posledních deset let u nás vznikly stovky mini pivovarů, jejichž piva jsou často chuťově výjimečná a každý rok vznikají další. Doma si pivo vaří čím dál tím víc pivních nadšenců a z vlastní zkušenosti vím, že i ve stodole dokáží uvařit uznání hodné kousky! A poslední téma? Sládek zavádějí minipivovar na Rusi? Přitom by stačilo se jen trochu lépe připravit a porozhlédnout se jen po Praze a blízkém okolí po pivních osobnostech typu Jana Šuráně, prezidentovi Českomoravské asociace minipivovarů nebo po Martinu Matuškovi, zakladateli stejnojmenného pivovaru na Křivoklátsku, dlouholetém sládkovi, který mimo jiné také učil vařit pivo v Japonsku, Jižní Koreji nebo Tunisku.

Drahý pane Látale, příště se lépe připravte nebo točte dokumenty o něčem, čemu rozumíte, ať se nemusíme rozčilovat nad vaší další slátaninou!

Březňák Märcen veřejnost ochutná na Dni otevřených dveří

Publikováno:před rokemZdroj:Ústecký deníkVelké Březno

Den otevřených dveří pivovaru Velké Březno se blíží. Tradiční akce začíná v sobotu 19. září v pravé poledne. Vstup je zdarma. Návštěvníky podobně jako v minulých letech doveze do pivovaru kyvadlová doprava z Ústí nad Labem a Děčína. První spoje vyjíždějí v 11.45 .

„Na tuto naši tradiční akci, kdy návštěvníky zveme přímo k nám do pivovaru, se každoročně opravdu moc těším. Ani letos nebude chybět spousta dobré zábavy a naše skvělé pivo Březňák. A já spolu s regionálním obchodním ředitelem Martinem Křížem budu mít tu čest slavnostně narazit první sud," řekl vrchní sládek pivovaru Velké Březno Michal Rouč.

Jako každoročně se mohou návštěvníci těšit na skvělou muziku. Program zahájí od 12.00 Malá Paříž. Vystoupení skupiny Těžkej Pokondr začíná ve 14.30. Wanastovi Vjecy revival budou hrát od 15.30. Petr Lüftner s kapelou vystoupí od 17.00 hodin, Stará škola od 18.30 a Walda Gang od 20.00 hodin. Posledním vystupujícím bude Kabát revival.

Na Den otevřených dveří v pivovaru se chodí především na skvělé pivo. Na čepu bude celé portfolio velkobřezenských piv včetně výčepního piva a ležáku.

Pivní renta
Pivovar nabídne i opravdovou lahůdku: Březňák originální Märzen, který zde vyrobili u příležitosti Dne českého piva jako příspěvek k svátku svatého Václava. Limitovaná edice speciálního polotmavého piva se vařila už v březnu. Pivo kvasilo v otevřených kádích na spilkách a dlouhých 150 dnů leželo v ležáckých sklepech, což mu dodalo plnou chuť a příjemnou intenzivní hořkost s jemnými karamelovými tóny.

Pro návštěvníky je připravena soutěž s názvem Cibichova stará škola. Hlavní výhra bude velmi přitažlivá: renta v podobě dvou piv denně po celý rok.

Soutěžící budou procházet několika stanovišti a získávat body. Pokud splní všechny úkoly, budou zařazeni do slosování o hlavní výhru. Kromě toho budou na každém stanovišti odměněni milou pozorností.

Součástí programu Dne otevřených dveří jsou každoročně i exkurze přímo do pivovaru, kde se návštěvníci seznámí s tradiční výrobou piva Březňák. Vloni se Dne otevřených dveří v pivovaru zúčastnilo na 4 000 lidí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251