Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivovary AB InBev a SABMiller mají rámcovou dohodu o převzetí

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTK

Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev se v zásadě dohodla na koupi svého menšího rivala SABMiller, majitele Plzeňského Prazdroje. O dosažení rámcové dohody, která je předpokladem budoucí oficiální nabídky, dnes informovaly firmy. Anheuser-Busch InBev o dohodu s SABMiller usiloval téměř měsíc, jeho předchozí nabídky ale narazily na odpor. Podle agentury Bloomberg jej koupí za zhruba 68 miliard liber (2,5 bilionu Kč).

Firmy ve společném prohlášení uvedly, že jejich rady dospěly k "rámcové dohodě o klíčových podmínkách možné doporučené nabídky". AB InBev podle těchto podmínek zaplatí za většinu akcií svého konkurenta 44 liber za akcii v hotovosti. Je to zhruba 50 procent nad závěrečnou cenou akcií SABMiller ze 14. září, den před zprávou o zájmu AB InBev o druhého největšího výrobce piva.

Poprvé nabídl AB InBev za jednu akcii SABMilleru 38 liber. Nabídku minulý týden zvýšil na 42,15 GBP v hotovosti. Podle pondělních zpráv za něj naposledy nabízel 43,50 GBP. I přesto svou nabídku ještě zvýšil. Oba největší akcionáři SABMilleru, výrobce cigaret Altria a společnost BevCo, by za svůj podíl dosahující úhrnem 41 procent získaly akcie a peníze v hotovosti. Skupina Altria, která sama drží zhruba 27procentní podíl v SABMiller, dnes vyjádřila potěšení, že pivovar je ochoten novou nabídku většího konkurenta přijmout.

Podle britských pravidel o akvizicích má AB InBev čas na předložení oficiální nabídky do středy 17:00 londýnského času. SABMiller ale požádal o prodloužení této lhůty o dva týdny, tedy do 28. října 17:00 londýnského času (18:00 SELČ). Strany prý chtějí mít čas na další jednání o možné nabídce. AB Inbev do té doby ale může rovněž oznámit, že oficiální nabídku na koupi SABMiller nepředloží, stojí ve společném prohlášení.

Trhy ale mají za to, že dohoda je nyní velmi pravděpodobná. Akcie SABMiller na londýnské burze krátce po poledni posílily o zhruba devět procent na 39,5 GBP. Akcie AB InBev na bruselské burze připisovaly zhruba dvě procenta.

Nová společnost by měla být ustavena v Belgii. AB InBev podle dnešního prohlášení souhlasil, že zaplatí poplatek tři miliardy liber, pokud fúze nezíská souhlas regulátorů a akcionářů. Vzhledem k rozsahu zamýšleného obchodu se výhrady regulátorů podle agentury AP asi dají čekat, a to především ve Spojených státech a v Číně. Regulátoři by kvůli možným obavám o narušení hospodářské soutěže mohli obě firmy přimět k tomu, aby prodaly některé značky jako jsou třeba Miller nebo Budweiser. O značku Budweiser a její obměny vede AB InBev řadu dlouhodobých právních sporů s českobudějovickým Budvarem.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, loni koupila budějovický pivovar Samson. Akvizice SABMilleru by jí podle AP mohla pomoci posílit svou přítomnost v Africe a v Austrálii, kde není tak dominantním hráčem, jako tomu je nyní v Evropě, v severní Africe a v Asii.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Anheuser-Busch InBev (AB InBev)
● Největší pivovarnická skupina na světě. Firma AB InBev vznikla v roce 2008, kdy v Belgii sídlící skupina InBev převzala amerického konkurenta Anheuser-Busch (AB) za 52 miliard dolarů (tehdy asi 892 miliard Kč).
● InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Kořeny společnosti se dají vysledovat až k belgickému pivovaru Den Horen v Leuvenu, kde se začalo vařit pivo již v roce 1366. Tady se zrodila značka Stella Artois. Kořeny pivovaru AB sahají až do roku 1852, kdy George Schneider založil v americkém St. Louis Bavorský pivovar. Ten koupil v roce 1860 Eberhard Anheuser, který ho spolu se svým zetěm Adolphusem Buschem v roce 1879 přejmenoval na Anheuser-Busch Brewing Association.
● Společnost AB InBev v loňském roce prodala 459 hektolitrů nápojů, z toho 399 milionů hektolitrů piva. Tržby měla přes 47 miliard dolarů (zhruba 1,1 bilionu korun) oproti 43 miliardám v roce 2013, zisk 11,3 miliardy dolarů (271 miliard korun), v roce 2013 to bylo 16,5 miliardy.
● Společnost působí takřka na celém světě, k největším trhům patří USA, Brazílie, Evropa, Čína a Rusko.
● Do portfolia AB InBev patří 200 značek piv, nejrozšířenější jsou Budweiser, Stella Artois, Jupiler, Beck’s, Leffe, Hoegaarden, Brahma, Antarctica, Corona, Modelo.
● Společnost zaměstnává 155.000 lidí v 25 zemích světa, globální sídlo má v belgickém Leuvenu.
● V Česku společnost v roce 2009 prodala Pivovary Staropramen a další aktivity ve východní Evropě firmě CVC Capital Partners, od které je získala severoamerická pivovarská skupina Molson Coors Brewing Company.
● Americká společnost Anheuser-Busch vede již více než 100 let spory o ochranné známky "Budweiser" a "Bud" s českým Budvarem. Američané ve sporu s Budvarem argumentují, že Budweiser se jako první značkové pivo v USA vaří v St. Louis už od roku 1876, zatímco pivovar Budvar byl založen až v roce 1895. Češi ovšem namítají, že právo vařit pivo má město od roku 1265, tedy tradice českého Budweiseru (od německého názvu pro Budějovice - Budweis) jsou o nějakých 800 let starší.
● Loni skupina koupila budějovický pivovar Samson, v roce 2011 koupil AB společnost Budějovický měšťanský pivovar (BMP), která vznikla v témže roce 2011 zbytkový podnik poté, co byl původní BMP rozdělen na samostatnou a. s. Pivovar Samson, na kterou přešel majetek, technologie i zaměstnanci pivovaru, a BMP, které zůstaly ochranné známky k budějovickým pivům a pozemky se zdrojem vody.

SABMiller
● Firma vznikla v roce 2002 sloučením jihoafrické společnosti SAB a americké Miller a byla světovou pivovarskou jedničkou, dokud v roce 2008 nevznikla skupina Anheuser-Busch InBev. Nyní je světovou dvojkou.
● Samotný SAB vznikl v roce 1895 v Johannesburgu, pivovar Miller založil v roce 1855 Frederick Miller v americkém Milwaukee.
● SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě, pokračoval koupí nizozemského Grolsche a americké Miller Brewing a v roce 2011 převzal velký australský pivovar Foster's.
● Společnost v loňském roce prodala 324 hektolitrů nápojů, z toho 246 milionů hektolitrů piva.
● Tržby klesly v uplynulém finančním roce, který skončil letos 31. března, nominálně o dvě procenta na 26,30 miliardy dolarů (63 miliard korun). Provozní zisk se snížil o jedno procento na 6,37 miliardy dolarů (156 miliard Kč).
● Skupina má 69.000 zaměstnanců ve více než 80 zemích světa.
● Společnost má ve svém portfoliu kolem 200 značek. Součástí SABMilleru jsou vedle Plzeňského Prazdroje a jeho značek Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast také například slovenské pivovary Šariš a Topvar. SABMiller vyrábí kromě značky Miller nebo Foster's i piva značek Peroni či Grolsch a je spolumajitelem nejprodávanějšího piva v Číně.
● Společný podnik má sídlo v Londýně.

AB InBev zvýšil nabídku na převzetí SABMiller na 70 miliard GBP

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.cz

Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev se v zásadě dohodla na koupi svého menšího rivala SABMiller, majitele Plzeňského Prazdroje. O dosažení rámcové dohody, která je předpokladem budoucí oficiální nabídky, informovaly firmy v úterý. Anheuser-Busch InBev o dohodu s SABMiller usiloval téměř měsíc, jeho předchozí nabídky ale narazily na odpor. Koupí jej za zhruba 68 miliard liber (2,5 bilionu Kč).

Firmy ve společném prohlášení uvedly, že jejich rady dospěly k "rámcové dohodě o klíčových podmínkách možné doporučené nabídky". AB InBev podle těchto podmínek zaplatí za většinu akcií svého konkurenta 44 liber za akcii v hotovosti. Je to zhruba 50 procent nad závěrečnou cenou akcií SABMiller ze 14. září, den před zprávou o zájmu AB InBev o druhého největšího výrobce piva.

Poprvé nabídl AB InBev za jednu akcii SABMilleru 38 liber. Nabídku minulý týden zvýšil na 42,15 GBP v hotovosti. Podle pondělních zpráv za něj naposledy nabízel 43,50 GBP. I přesto svou nabídku ještě zvýšil.

Agentura Bloomberg napsala, že podle britských pravidel o akvizicích má AB InBev čas na předložení oficiální nabídky do středy 17:00 londýnského času. SABMiller ale požádal o prodloužení této lhůty o dva týdny, tedy do 28. října 17:00 londýnského času (18:00 SELČ). Strany prý chtějí mít čas na další jednání o možné nabídce. AB Inbev do té doby ale může rovněž oznámit, že oficiální nabídku na koupi SABMiller nepředloží, stojí ve společném prohlášení.

AB InBev souhlasil, že zaplatí poplatek tři miliardy liber, pokud fúze nezíská souhlas regulátorů a akcionářů. Nová společnost by měla být ustavena v Belgii.

Skupiny AB InBev a SABMiller
Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa. Od Anheuseru zdědil AB InBev řadu dlouhodobých právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značku Budweiser a její různé obměny. Loni skupina koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě, pokračoval koupí nizozemského Grolsche a americké Miller Brewing.

AB InBev opět zvýšil nabídku. Za převzetí majitele Prazdroje nabízí 2,6 bilionu

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKPrazdroj

Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev přišla s další zlepšenou nabídkou na převzetí svého menšího rivala SABMiller a nabízí za něj už zhruba 70 miliard liber (2,6 bilionu Kč). Od poloviny září je to již jeho čtvrtá neoficiální nabídka na koupi skupiny, do níž patří mimo jiné Plzeňský Prazdroj. Vedení SABMilleru dosavadní tři nabídky odmítlo.

AB InBev teď nabízí zaplatit za každou akcii SABMiIleru 43,50 libry, což je 48 procent nad závěrečnou tržní cenou ze 14. září, den před zprávou o zájmu AB InBev o druhého největšího výrobce piva. Poprvé nabídl AB InBev za jednu akcii SABMilleru 38 liber a nabídku minulý týden zvýšil na 42,15 GBP v hotovosti. Vedení SABMilleru minulou středu sdělilo, že tato nabídka firmu stále „podstatně podhodnocuje".

AB InBev má podle britských pravidel poslední termín pro předložení oficiální nabídky na SABMiller ve středu v 18:00 SELČ. Spojení těchto dvou kolosů, které pokrývají zhruba třetinu světové spotřeby piva, by bylo dosud největší transakcí v pivovarnickém odvětví.

Dosavadní nabídky dosud odmítla většina správní rady s výjimkou tří ředitelů jmenovaných největším akcionářem firmy, tabákovou skupinou Altria, která má v SABMilleru podíl 27 procent. Nejasný je ale podle agentury Reuters postoj dalšího velkého akcionáře, kolumbijské rodiny Santo Domingo, která vlastní asi 14 procent skupiny. Jejich dva zástupci ve správní radě SABMilleru se podle médií dobře znají s hlavními akcionáři AB InBev, zejména s brazilským miliardářem Jorgem Paulem Lemannem.

Šéf AB InBev Carlos Brito minulý týden řekl, že velcí akcionáři jeho firmy kontaktovali představitele Altrie a Santo Domingo. Ti prý byli „přinejmenším vstřícní".

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč) amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa. Od Anheuseru zdědil AB InBev řadu dlouhodobých právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značku Budweiser a její různé obměny. Loni skupina koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě, pokračoval koupí nizozemského Grolsche a americké Miller Brewing a v roce 2011 převzal velký australský pivovar Foster's. Nyní má zhruba 70.000 zaměstnanců ve více než 80 zemích světa.

AB InBev opět zvýšil nabídku na převzetí SABMiller na 2,6 bilionu korun

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev přišla s další zlepšenou nabídkou na převzetí svého menšího rivala SABMiller a nabízí za něj už zhruba 70 miliard liber (2,6 bilionu korun). Od poloviny září je to již jeho čtvrtá neoficiální nabídka na koupi skupiny, do níž patří mimo jiné Plzeňský Prazdroj. Vedení SABMilleru dosavadní tři nabídky odmítlo.

AB InBev teď nabízí zaplatit za každou akcii SABMiIleru 43,50 libry, což je 48 procent nad závěrečnou tržní cenou ze 14. září, den před zprávou o zájmu AB InBev o druhého největšího výrobce piva. Poprvé nabídl AB InBev za jednu akcii SABMilleru 38 liber a nabídku minulý týden zvýšil na 42,15 GBP v hotovosti. Vedení SABMilleru minulou středu sdělilo, že tato nabídka firmu stále „podstatně podhodnocuje“.

AB InBev má podle britských pravidel poslední termín pro předložení oficiální nabídky na SABMiller ve středu v 18:00 SELČ. Spojení těchto dvou kolosů, které pokrývají zhruba třetinu světové spotřeby piva, by bylo dosud největší transakcí v pivovarnickém odvětví.

Uspěje tato nabídka?
Dosavadní nabídky odmítla většina správní rady s výjimkou tří ředitelů jmenovaných největším akcionářem firmy, tabákovou skupinou Altria, která má v SABMilleru podíl 27 procent. Nejasný je ale podle agentury Reuters postoj dalšího velkého akcionáře, kolumbijské rodiny Santo Domingo, která vlastní asi 14 procent skupiny. Jejich dva zástupci ve správní radě SABMilleru se podle médií dobře znají s hlavními akcionáři AB InBev, zejména s brazilským miliardářem Jorgem Paulem Lemannem.

Šéf AB InBev Carlos Brito minulý týden řekl, že velcí akcionáři jeho firmy kontaktovali představitele Altrie a Santo Domingo. Ti prý byli „přinejmenším vstřícní“. Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů (1,3 bilionu korun) amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa. Od Anheuseru zdědil AB InBev řadu dlouhodobých právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značku Budweiser a její různé obměny. Loni skupina koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě, pokračoval koupí nizozemského Grolsche a americké Miller Brewing a v roce 2011 převzal velký australský pivovar Foster's. Nyní má zhruba 70 tisíc zaměstnanců ve více než 80 zemích světa.

Postřižinský cyklozavírák má v oblibě stále víc lidí. A nejen z Nymburka

Publikováno:před rokemZdroj:Nymburský deníkAutor:Ivana ŠmejdováPostřižinský

Více než 400 cyklistů se projelo krajem Bohumila Hrabala z Nymburka přes Sadskou do Kerska, Semic a zpět

Při vjezdu do areálu nymburského pivovaru parkuje v sobotu v půl desáté už řada aut. Jejich posádky v cyklistických dresech sundávají z nosičů kola. „Odkud jste?" „Z Hořovic," odpovídá rodinná výprava na všetečnou otázku Nymburského deníku. „A odkud jste přijeli vy?" zkouší to deník dál: „Z Čáslavi."„A vy?" „Z Prahy."

Pátý ročník Postřižinského cyklozavíráku potvrdil, že tato společenská vyjížďka krajem spisovatele, který ve svém díle zlatý mok tak nezaměnitelně oslavoval, už dávno není záležitostí pouze nymburskou. Marná sláva, dobré pivo v jedinečné kombinaci s geniem loci má silné kouzlo.

Kde je původ vyhledávané akce i její jarní sestry Cyklootvíráku, naznačil ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák, když jsme ho zastihli (jak jinak než v cyklistickém), jak se zdraví s přijíždějícími účastníky: „S nápadem uspořádat něco pro cyklisty přišel náš sládek Bohumil Valenta, kterého inspirovala podobná akce v Hradci. Jsme v Polabí a tady si krajina o to přímo říká. Jsme rádi, že se cyklovyjížďky Hrabalovým krajem spojené s naším pivem tak ujaly," říká ředitel Benák a s úsměvem dodává: „A že přijíždí spousta lidí 
i z daleka? Je vidět, že jsme nadregionální!"

Před desátou hodinou bylo prostranství startu zaplněné desítkami cyklistů, stále přijížděli další a organizátoři nepřestávali rozdávat samolepky potvrzující účast. Kolik na konec vyjelo účastníků? Věřte nevěřte 409! Rekord padl.

Kudy vede trasa, přiblížil sládek Bohumila Valenta: „Je to tradiční okruh dlouhý asi 42 km. Záměrně ho vedeme po lesních a polních cestách a cyklostezkách, po silnici se jedou jen kratší úseky. Chceme, aby si všichni užili co nejvíc barevnou podzimní přírodu 
a maximálně se vyhnuli riziku na silnici," říká sládek.

Povinné zastávky v hospůdkách všichni ctili. Vždyť kdo by si nedal kančí s šípkovou (nebo se zelím?) a postřižinské pivo v kerské Hájence!

Zachránili ruinu a pivovar žije. Ohromný kus práce obdivují i památkáři

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czLobeč

Jana Prouzová Myšková a Pavel Prouza z Riofrio Architects koupili v roce 2007 chátrající pivovar v Lobči u Mělníka. Rozlehlý areál byl v příšerném stavu a hrozil mu zánik. Během následujících let manželé budovy zachránili, práce ale ještě stále pokračují. Od jara 2015 se v Lobči opět vaří pivo.

„Bydleli jsme v Praze a hledali historický objekt a památku, kde budeme bydlet a zároveň pořádat kulturní akce. Objížděli jsme na Kokořínsku fary v okolí a pak uviděli pivovar, krásnou zbořeninu s renesančním jádrem,“ říká architekt Pavel Prouza. O nemovitost v havarijním stavu neměl nikdo zájem. Manželé se do ní zamilovali na první pohled a ruinu za 600 tisíc korun koupili.

Komplex pivovaru byl v hrozném stavu. Opuštěný, bez dveří a oken, střechy byly děravé a vše se rozpadalo. Některé budovy byly zdemolované, stavební materiál si lidé rozebrali.

Bydlet se nedalo ani v jedné místnosti. Prouzovi pracovali ve svém architektonickém ateliéru, vychovávali děti a ve volných chvilkách dojížděli do Lobče, vyklízeli sutiny a snažili se stavbu o obytné ploše přes dva tisíce metrů čtverečních s pomocí dotací a vlastních peněz zachránit.

„Zalátali jsme největší díry, začali jsme vyměřovat, dělat průzkumy a projektovat. Stavební povolení na obnovu areálu jsme získali až v roce 2009,“ popisuje začátky Pavel Prouza.

Renovaci pivovaru, která stále pokračuje, berou od začátku vážně. Každému detailu se poctivě věnují, hledají v archivech a na starých fotografiích původní vzhled a účel jednotlivých stavebních i konstrukčních prvků. Neunikne jim nic.

„Při obnově jsme kladli velký důraz na zachování autenticity pivovaru. Některé povrchy, které mají již své odžito, zde záměrně necháváme. Nahradit je za nové se dá vždy. Původní je ale mnohem zajímavější,“ vysvětluje Prouza.

„S podkrovím pracujeme šetrně. Nebudovali jsme vikýře, nechtěli jsme zničit uliční fasádu střešním okny. To by ani nešlo, je to památka. Dnes pivovar vypadá zepředu úplně stejně jako v 19. století.“

Trvale se z Prahy přestěhovali do Lobče až v loňském roce. Dosud spolkla záchrana opuštěného pivovaru, který je od roku 2009 technickou památkou, 16 milionů korun.

Když byli z nejhoršího venku, přišel na řadu minipivovar. Jeho rozjezd v nové varně v někdejší stáčírně lahví z konce 30. let si vyžádal podnikatelský úvěr, díky kterému se Prouzovým podařilo navázat na pětisetletou historii pivovarnictví v Lobči. Od jara 2015 zde vaří pivo sládek Tomáš Fencl a pivovar provozuje společně s Prouzovými. Pivo se opět vaří po pauze dlouhé 72 let.

Do budoucna by vedle výčepu v renesančním jádru, humnu (mlatu) s hřebínkovou klenbou, chtěli otevřít restauraci. Šikovného restauratéra zatím stále hledají. V zatím neopraveném prostoru z roku 1600 je zachovaná i původní káď pro namáčení ječmene.

Podkroví čeká na vybudování čtyř apartmánů pro kokořínské turisty a cyklisty. Nyní se obnovuje budova sklepů a lednic, kde se budou konat koncerty a další kulturní akce. Současně neustále pokračuje oprava celého areálu, a to včetně domu sládka, kde si Prouzovi budují svůj domov. Stále totiž bydlí v provizoriu v podkroví nad varnou, kde se mlel slad. Zůstaly zde nádrže na vodu z 19. století, ve kterých je nyní ložnice manželů a dětská herna.

Interiér pivovaru a dalších prostor je moderně střízlivý a vhodně zkombinovaný s původními prvky, žádné násilné retro. V některých místnostech se zachovala část původního technického vybavení z konce 19. století. Ve staré varně je výčep s prodejem piva a občerstvením.

Práci architekta musel Pavel Prouza částečně opustit. Na plný úvazek se nyní věnuje areálu pivovaru, který chce ekonomicky postavit na nohy. Kromě toho budovami pivovaru provází, má připravenou hodinovou komentovanou procházku a je zde také správcem.

Historie lobečského pivovaru
První písemná zmínka o pivovaru je z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600. Původní řemeslný vrchnostenský pivovárek rodu Věžníků byl v letech 1894 až 1897 přestavěn v parostrojní provoz proslulým pivovarským inženýrem Josefem Rosenbergem.

Zlatá léta zažíval podnik jako akciová společnost počátkem 20. století a za jihočeského sládka Josefa Tománka dosahoval roční výstav 10 tisíc hektolitrů.

Od roku 1927 byl lobečský pivovar v majetku Společenského pivovaru z nedaleké Podkováně. K zastavení výroby došlo ve válečném roce 1943, roku 1948 podlehl zrušený pivovar národní správě, ale ještě počátkem roku 1951 byla v provozu podkováňská stáčírna. Od roku 1956 využíval areál jen obchod s ovocem a zeleninou a následně dlouhá léta státní statek. Polistopadoví vlastníci dokonali těžkou devastaci opuštěného areálu vandalskou demolicí částí budov.

Od roku 2007 je areál v majetku architektonické platformy Riofrio a postupně probíhá stavební obnova a oživování pivovaru jako turistické atraktivity Kokořínska.

Roku 2009 prohlásilo Ministerstvo kultury pivovar památkou a v roce 2013 se stal součástí Evropských stezek průmyslového dědictví (ERIH).

Cena Patrimonium pro futuro
Za záchranu, obnovu a zprovoznění parostrojního pivovaru v Lobči získali manželé v září 2015 cenu od Národního památkového ústavu. „Mimořádně provedená akce by si zasloužila ocenění hned ve třech kategoriích: záchrana památky, obnova a restaurování i prezentace hodnot,“ řekla generální ředitelka NPÚ architektka Naděžda Goryczková.

„Osvícený přístup investora, mimořádné osobní nasazení, výjimečně dobrá spolupráce s památkáři, schopnost zajistit vhodné zdroje financování, odvaha navrátit památce původní využití i nalezení odpovídající formy společenského využití - z těchto všech důvodů je rekonstrukce lobečského pivovaru vzorovým příkladem nakládání s kulturním dědictvím a zařadit ji jen do jedné z kategorií by znamenalo redukovat její význam,“ vysvětluje Goryczková.

Znojemský hrozen 2015

Publikováno:před rokemZdroj:Znojemský hrozenAutor:PhDr. Adolf Boháček

XVII. ročník Mezinárodního festivalu televizních a rozhlasových pořadů o gastronomii Znojemský hrozen 2015, který se koná pod záštitou Ing. Vlastimila Gabrhela, starosty Města Znojma, 15. - 17. října 2015.

Dovolujeme si Vás tímto pozvat na "Seminář pro minipivovary", který se uskuteční dne 15.10.2015 od 14:00 v Zeleném salonku Hotelu Prestige, Pražská 100, Znojmo.

V rámci programu festivalu Znojemský hrozen 2015, "Seminář" připravili partneři festivalu, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. a Českomoravský svaz minipivovarů.

Současně Vás zveme na slavnostní zahájení festivalu, které se koná dne 15.10.2015 v 19:00 v Kině SVĚT, Havlíčkova 968/7, Znojmo. Během večera budou vyhlášeny výsledky soutěže speciálních a neobvyklých piv CEREVISIA SPECIALIS 2015.

Populární pivní běh do schodů prověřil zručnost českých výčepních

Publikováno:před rokemZdroj:Pražské novinky

Už pošesté druhý říjnový čtvrtek vyběhli výčepní a číšníci s pivem do schodů v Restauraci U Pinkasů v populárním závodě Pinkasova noční můra.

Vzdali tak hold všem, kteří v této legendární pražské hospodě v minulosti běhali s pivem za běžného provozu a pro které se 45 schodů ze sklepa do restaurace stalo opravdovou noční můrou. Bezprostředně po soutěži navštívila restauraci tradiční pivovarská kapela v čele s obchodním sládkem Václavem Berkou, který narazil sud s nefiltrovaným ležákem a zahájil tak regionální oslavy 173. výročí první várky Pilsner Urquell.

Pražská legendární Restaurace U Pinkasů hostila populární závod Pinkasova noční můra - běh výčepních a číšníků z Pinkasova sklepa po 45 schodech s 10 načepovanými půllitry piva. Nejrychlejším a nejzručnějším výčepním v pořadí šestého závodu se stal domácí Lukáš Pešík, který zdolal schody za 1:40,55 minut. Soupeřil ještě s dalšími 15 soutěžícími ze známých restaurací a pivnic, v nichž se čepuje Pilsner Urquell. Po soutěži všichni společně oslavili 173. výročí uvaření první várky plzeňského ležáku.

Tolik schodů jako deset petřínských rozhleden
Pivo Pilsner Urquell je s pražskou restaurací spojeno od jejího založení v roce 1843. Jakub Pinkas, majitel hostince, tehdy hned od začátku odmítal servírovat pivo přeléváním do půllitrů ze džbánů stojících na stole. Půllitry naplňoval přímo ze sudů ve sklepě a odtud je následně vynášel hostům.

"Pinkas tím podstatně zvýšil kvalitu podávaného plzeňského piva. Tento způsob servírování však samozřejmě znamenal ustavičné běhání po schodech nahoru a dolů. Takže aby se co nejvíce šetřil, nakládal si na jednu rundu co nejvíce půllitrů," připomíná historické kořeny soutěže Karel Doubek, ředitel společnosti Adria – Neptun, s.r.o. provozující Restauraci U Pinkasů. Běhání po schodech vydrželo U Pinkasů mnoho let a stalo se tak „noční můrou“ výčepních, kteří byli na konci šichty doslova „uběhaní“.

"Však se také dlouho říkávalo, že sloužit U Pinkasů je za trest," zdůrazňuje František Novotný, ředitel Restaurace U Pinkasů. "Denní směna musela často schody absolvovat tolikrát, že by to vydalo na minimálně deset Petřínských rozhleden. Dříve obsluhující unesli najednou i patnáct půllitrů. Hlavně aby si ušetřili ony pověstné schody," dodal.

Nejen rychle běhat…
V soutěži Pinkasova noční můra, kde musí soutěžící vyběhnout na čas 45 schodů s deseti půllitry v rukou, však nerozhoduje pouze čas, ale samozřejmě i kvalita načepovaného piva. Tu hodnotí tříčlenná odborná porota v čele se starším obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, kterého letos doplnili „domácí“ Pilsner Urquell Master Bartender 2012 a držitel hrdého titulu Pan výčepní - Ota Haurythun a Julius Vanya, letos jmenovaný Výčepní legendou Pilsner Urquell.

Zajímavostí navíc je, že se běhá za plného provozu, což při pinkasovském šrumci znamená proplétání se i mezi hosty. "Správně načepovat skvělé pivo, to je sice umění, ale důležité je i to, jak rychle ho host dostane na stůl. To je celý úkol šikovných, pozorných a rychlých číšníků,“ vysvětlil za porotu Václav Berka. V soutěži hodnotil zručné a hbité výčepní a číšníky už pošesté. Letošní šestý vítěz Lukáš Pešík doplnil Daniela Kouble z restaurace Na Spilce v Plzni, Petra Sýkoru z restaurace U Sládečků v Praze, Michala Lazura z restaurace Kobyla v pražských Kobylisích, Václava Kohouta z Malostranské besedy a Jana Bejšovce z Konviktu.

Konečné pořadí 6. ročníku běhu Pinkasova noční můra ...
1. Lukáš Pešík (Restaurace U Pinkasů) 1:40,55 min.
2. Michal Lazur (Restaurace Kobyla) 1:43,47 min.
3. Jakub Kohoutek (Restaurace Mlsný kocour) 1:45,47 min.
(kromě času rozhodovaly také trestné body, které porota udělovala za nekvalitně načepované pivo)

Kromě vítězných cen v podobě vzácné můry, poukazu na konzumaci U Pinkasů a 50l sudu piva Pilsner Urquell se vítěz mohl podepsat na koženou výčepní zástěru, na kterou dali autogram všichni minulí vítězové běhu. Zástěra visí v horním patře vedle výčepu v Restauraci U Pinkasů jako připomínka šikovnosti těch nejlepších výčepních.

Nefiltrovaný Prazdroj narazí plzeňský sládek

Publikováno:před rokemZdroj:Ústecký deníkAutor:Karel RoučPrazdroj

Před 173 lety uvařili v Plzni první zlatý ležák svého druhu na světě.

Oslavit tuto významnou událost pivovarnické historie mohou i pivaři v Ústí nad Labem, které bude zastávkou unikátního putování nefiltrovaného piva Pilsner Urquell po českých městech.

Setkání se sládkem
V Pivovarské šenkovně a v restauraci Chaloupka budou mít hosté v pátek večer vzácnou příležitost setkat se se starším obchodním sládkem Václavem Berkou, který v obou restauracích narazí dubové soudky s nefiltrovaným Prazdrojem.

Oslavu slavnostně zahájí také historická postava Josefa Grolla, prvního plzeňského sládka, který v roce 1842 spojil měkkou plzeňskou vodu, žatecký chmel a český ječmen a dal vzniknout unikátní chuti plzeňského originálu.

Dobrou náladu do pivnic společně s tradičním plzeňským ležákem přinese také putovní dobová kapela a návštěvníci se mohou podívat na prezentaci bednářského řemesla, která bude doplněna soutěží ve skládání dubového soudku.

Plzeňské pivo se v Ústí nad Labem pije téměř 130 let. „Již od sedmdesátých a osmdesátých let devatenáctého století bylo plzeňské pivo dostupné ve všech oblastech Čech, Moravy a Slezska. Napomohl tomu rozvoj železniční dopravy. Do Ústí nad Labem se Pilsner Urquell dopravoval prostřednictvím zástupce v Podmoklech od roku 1887, který zásoboval plzeňským pivem všechny velké hotely a restaurace ve městě," uvedl sládek Václav Berka.

Plzeňské pivo nabízel například hotel Grand, Beseda, 1900, Metropol, Národní dům, Anglický Dvůr, U Bílého koníčka, London, Nádražní a další restaurace.

Rezervace je nutná
První restaurací, kde v pátek Václav Berka narazí slavnostně dubový sud s nefiltrovaným ležákem, bude v 19.00 restaurace Pivovarská šenkovna. Sud v restauraci Chaloupka bude naražen v 21.00.

Ale pivaři se začnou scházet již dříve a v obou restauracích doporučují zajistit si včas místa. „Začínáme kolem šesté hodiny, rezervace je skoro nezbytná, na poslední chvíli místa asi nebudou," sdělila Eliška Drahotová z restaurace Chaloupka.

Ostravská univerzita má své pivo. Dvanáctku IQač

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.cz

Přímo na Masarykově náměstí pokřtili ve středu 7. října studenti Ostravské univerzity svůj ležák. Pivo IQač jim uvařil Pivovarský dům.

„IQač je dvanáctka z vybraného českého a německého chmelu se specifickou kombinací sladu. V každém pivu je 0,2 gramu ginkgo biloby, což je poměrně dost, takže fungovat určitě bude,“ vysvětluje Jiří Štverka, sládek ostravského Pivovarského domu. Naráží na fakt, že značná dávka ginkga by měla mít vliv na činnost mozku.

Poté co ležák studenti ve středu pokřtili, je nyní k dostání v ostravských klubech U Hobita, ve Skákavém poníkovi, Voliéře a klubu Áčko u vysokoškolských kolejí na Hladnově.

„Nemáme své pivo, abychom se z něj opíjeli. Má být spíše pojítkem mezi studenty a utužovat jejich kolektiv. Když se třeba potkáme, abychom naplánovali Majáles, IQač tomu dodá na atmosféře, a v dobré atmosféře vznikají taky dobré nápady,“ reaguje studentka Veronika Snopková, jež vznik IQače iniciovala.

Nápad se zalíbil i rektorovi univerzity Janu Latovi. Podle něj patří pití piva ke společenskému životu vysokoškoláků už od středověku. „Proč tedy nenabídnout určitou alternativu,“ dodává.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.07.2017 15:405.244/5.244