Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivovar Ostravar vyráží s Kryštofy na další turné: Kryštof Srdcebeat Tour 2015

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czOstravar

Ostravský pivovar bude i tentokrát doprovázet skupinu Kryštof na jejich letošním turné Srdcebeat Tour 2015. Šňůra 8 koncertů v 5 největších halách v České republice začíná 19. října v Ostrava aréně.

"Kapela Kryštof představuje absolutní špičku české hudební scény. Je známa svými neuvěřitelně věrnými, komunikativními fanoušky a samozřejmě fantastickými vystoupeními. Jsme rádi, že můžeme se skupinou spolupracovat a že se budeme podílet na jejich dalším turné," říká Zuzana Cieciotková, manažerka značky pivovaru Ostravar.

Součástí spolupráce mezi Ostravarem a kapelou při nadcházejícím turné bude mj. dodávka originálního ostravského piva. „Chceme zbytku republiky ukázat, že v Ostravě se rodí nejen skvělí hudebníci, ale také vaří výborné pivo," směje se sládek pivovaru Ostravar Roman Richter, který pro Srdcebeat Tour pivo uvařil.

Na všech koncertech s výjimkou brněnského se bude čepovat Ostravar Original. „Jedná se o světlé výčepní pivo, které vaříme tradiční technologií varna-spilka-sklep. Ostravar Originál má osvěžující chuť, silnější říz a středně hořké doznívání," upřesňuje Zuzana Cieciotková.

Kryštof Srdcebeat Tour se uskuteční od 19. října do 3. listopadu v Ostravě, Brně, Praze, Liberci a Pardubicích. Turné navazuje na letošní album Srdcebeat, které vyšlo 1. června letošního roku a je v pořadí sedmým studiovým albem Kryštofů. Ochutnávku z nového alba skupina zveřejnila ve spolupráci s Ostravarem v první polovině letošního roku. Nejdříve měl 1. března premiéru titulní videoklip Srdcebeat v ostravské Nové Karolině a poté se na začátku června uskutečnil živý koncert Srdcebeat Live pro fanoušky Ostravaru přímo na nádvoří ostravského pivovaru.

Plzeňský sládek Jan Majer byl uveden do Síně slávy českého pivovarství

Publikováno:před rokemZdroj:Regiony24.czAutor:Vladimír JurinaPrazdroj

V plzeňském pivovaru strávil nejdelší čas ze všech sládků. Jan Majer začínal sice jako chemik v laboratoři, ale postupně se vypracoval až na místo plzeňského sládka, které zastával od počátku 70. let až do roku 89. Stejně jako jeho předchůdci pečlivě dodržoval a chránil jedinečný výrobní postup plzeňského ležáku, který pak předal svému nástupci – Václavu Berkovi. I díky němu má dnes plzeňské pivo stále svou nezaměnitelnou chuť, za což získal od Českého svazu pivovarů a sladoven výjimečné ocenění Síně slávy českého pivovarství a sladařství.

Nemít na prahu padesátých let alespoň strýce hostinským, Plzeňský Prazdroj by zřejmě svého nejdéle sloužícího a dnes i nejstaršího žijícího sládka vůbec neměl. Aby se totiž Jan Majer vůbec dostal do učení do pivovaru, musel splňovat tehdejší striktní podmínku – někdo z rodiny musel mít něco společného s řemeslem.

Letos v lednu sice oslavil čtyřiaosmdesát, ale tento věk by mu hádal málokdo. Tvrdí, že je to právě díky pivu. Stále vitální muž dělí svůj volný čas mezi pět pravnoučat, chalupu v rodné Dolní Kamenici, kam míří s manželkou Markétou, houby a také pivovar, kde stále vede degustační skupinu seniorů. „Jsem rád, že o náš názor mají v pivovaru stále zájem,“ říká. Kdo jiný by měl lépe posoudit, zda Pilsner Urquell chutná pořád stejně… Degustačně si může ověřit, že to, co nabyl od svých pivovarských předchůdců, tedy po generace hýčkané tajemství péče a tradiční receptury plzeňského piva, dodržují i jeho následovníci. Může tak ochutnat i dnes stejný a poctivě uvařený originál jako před 173 lety, kdy vznikla jeho první várka.

Do pivovaru přišel Jan Majer jako velmi mladičký. Ačkoliv se původně chtěl stát truhlářem, jeho strýc ho přesvědčil o tom, že pivovarství bude v Čechách živé navždy. „Bylo to docela narychlo. Po vyučení jsem šel studovat na pivovarskou školu do Prahy, jenže tenkrát byl v našich pivovarech nedostatek techniků a tak nám dobu studia zkrátili na rok a já nastoupil do Plzeňských pivovarů. Školu jsem pak dodělával později.“

První místo? Chemik v laboratoři Prazdroj. Po vojně pracoval v útvaru normování. „Lidi nás moc nemilovali. To víte, dělali jsme pro ně nepříjemné věci, třeba časový snímek pracovní doby. Dneska by se řeklo, že jsme šli po vyšší produktivitě práce.“

V roce 1959 povýšil na podsládka, od roku 1970 byl sládkem. „Každý věděl, že jsem sládkem, a říkali mi pane starý, ale oficiálně jsem byl vedoucím provozu Prazdroj. Sládkovskou čepici mám dodnes,“ vzpomíná.

Sládkoval do roku 1989, kdy žezlo nad Pilsner Urquell předával Václavu Berkovi. „Václav mi dělával sklepmistra. Ale rád vzpomínám i na ostatní kluky – bratry Hlaváčky, Jaroše a další. A společně vzpomínat je určitě na co. Třeba na doby, kdy do kompetencí sládka náleželo vyřizování reklamací. „Nebylo nic neobvyklého, když jsme objížděli hospody. Například Vikárku na Pražském Hradě. A propos, víte, že tam byl první pivní tank, kam jsme zaváželi cisternovým pivem? Další „tankovna“ byla v Obecním domě v Praze, kde jsme sváděli dlouhé boje za naše pivo. Když člověk vidí dnešní velice vysokou pivní kulturu a úroveň výčepáků, zdají se mu praktiky tehdejších hospodských neuvěřitelné. Slévání nedopitých půllitrů a jejich dočepování. Už tenkrát jsme vlastně dělávali obchodní sládky. Věděli jsme, že pivo od nás jde v té nejlepší kondici stejně jako dnes a pokazit ho můžou spíše v hospodě. Také jsme měli k ruce výsledky analytických rozborů z laboratoří, ale stejně vám nejvíc napoví chuť bezprostředně po napití. Že pivo má hořkost přijatelnou, ne drzou, že má správnou pitelnost, to z čísel nevyčtete.“

Do Síně slávy českého pivovarství a sladařství jsou každoročně uváděny významné osobnosti pivovarsko-sladařského oboru. Toto nejvyšší ocenění je odměnou těm, kteří svými znalostmi, schopnostmi, vysokou odborností i pracovitostí a morálním příkladem přispěli k tomu, že pivovarnictví spolu se sladařstvím, chmelařstvím a pěstitelstvím se stalo nedílnou součástí společnosti, kultury a profesního věhlasu v České republice. Jan Majer mezi laureáty přibyl letos v září, jako jeden z oddaných a nadšených sládků plzeňského pivovaru.

O koutské pivo je zájem i ve světě. Výstav se bude zvyšovat

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKKout

Koutský pivovar, po Prazdroji a Chodovaru třetí největší výrobce piva v Plzeňském kraji, trvale zvyšuje export. Letos vyrobí stejně jako loni 10 tisíc hektolitrů, z čehož polovinu vyveze do 12 zemí. Do tří let chce výstav ztrojnásobit.

„Chceme růst, ale až poté, co budou další peníze. Vše, co vydělám, jde celých devět let do rozvoje pivovaru,“ sumarizuje Jan Skala, majitel pivovaru. Dosud investoval 30 milionů korun, do rozšíření na 30 tisíc hektolitrů piva ročně by potřeboval dalších 20 milionů Kč. „Já ten pivovar vlastně buduji tak, jako to tu bylo kdysi (první pivo se v obci uvařilo v roce 1736, pozn. red.),“ pokračuje. Nejdříve chce mít hotovou technologii a pak opraví budovy.

Minipivovar vyváží nejvíce na Slovensko, které odebírá téměř dva tisíce hektolitrů ročně, ale daří se mu také v Rusku, Spojených státech, Británii, Dánsku, Finsku, Švédsku. „Do všech těchto zemích vývoz trvale roste,“ vypočítává Skala. Vyrábí pouze sudové pivo. „Chtěl jsem kdysi lahvárnu, ale stála fůru peněz. Udělal jsem dobře, protože dneska bych neměl co stáčet, vše je vyprodáno,“ pyšní se Skala. Do budoucna se ovšem téhle vize nevzdává.

Pivovar, který má dlouhodobější vývozní kontrakty, se trvale rozšiřuje. Koupil větší varnu a instaloval výkonnější kotelnu. Musí pořídit další ležácké tanky a rozšířit spilku. Na budově opravil zadní část fasád i střech.

Koutské pivo - desítka, dvanáctka, čtrnáctka a osmnáctka - se v současností čepuje ve stovce hospod po celé republice. Desítku prodává 12 Kč za půllitr a dvanáctku za 17 Kč, základem jsou české suroviny a minerální voda z vlastního podzemního jezera. Areál starého pivovaru koupil Skala v roce 2002.

Tak nám sebrali sebraný pivovar.

Publikováno:před rokemZdroj:Blog iDNESAutor:Lukáš Mrkvička

Plzeňský pivovar převzal nový vlastník. Celé dny teď poslouchám jenom to, že už Prazdroj nebude co býval. Trochu mi to připadá jako zabití Ferdinanda a titulek Mým národům!

AB InBev převzala plzeňský klenot. Spoustu lidí si tedy myslí, že tím končí éra plzeňského piva. Je to podle mě dost závádějící. Tradici, která se drží už od roku 1842 přece nejde jen tak zamést pod práh, a poté začít čepovat "pivo" amerického typu (Pod tímhle označením si prosím představte vodu z kouhoutku s pěnou). Co si asi lidé museli myslet, když převzal pivovar vlastník z Jižní Afriky? Nejspíš si mysleli, že pivovar už bude rozdělen jako v apartheidu. Svojí značku bude mít světlý i tmavý ležák, kdy ten tmavý bude u sebe muset mít pas. Tedy pokud ho budeme chtít čepovat v hospodě. Podobné to bylo, když Gambrinus založil svůj minipivovar. Ihned jsem poslouchal v Plzni lidi, kteří říkali, že je to lepší než ty splašky od Gambrinusu. Nerad se do těch konverzací pletu, ale přesto mi to nedalo. Zeptal jsem se na důvod. Nakonec jsem zjistil, že polovina lidí, kteří se označují jako pivaři, neví o pivu vůbec nic. Pivař se nepozná podle kousků na účtě, ale ani tím, že po práci si otevře pivo. Pozná se podle lásky k tomu Svatému grálu, který shodou okolností, historici hledají už několik let v domnění, že z něj pil Ježíš.



Důvod proč tenhle článek píšu je takový, že se chci nechat překvapit tím, jak bude společnost pivo exportovat, a aby si každý člověk i ženská uvědomili, že pivo plzeňského typu je rarita krušného světa. Na co má být naše země pyšná? Na politiku? Nebo na tu rozlohu naší země, kdy dojedeme na druhý konec státu až po neuvěřitelných pěti hodinách cesty na tříkolce? Pyšní, ale můžeme být jen na naše pivo, protože to dodává naší zemi prestiž víc, než nejmenovaní politici, kteří drží v ruce koblihu z Polska. Celá Česká republika se chce měřit s Německem, ale například v pivu jsme před ním o stovky let dopředu. Važme si toho co máme a co nám prozáří den. Někdy i cestu domů :)

Tvrdý pivní král. Šéf nového majitele Prazdroje se s podřízenými nemazlí

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Veronika PtáčkováPrazdroj

Carlos Brito má pověst nemilosrdného manažera. Šéf pivovarského gigantu AB InBev se proslavil například tím, že během prvního dne po jedné z fúzí vyhodil 1 400 zaměstnanců. Nyní jeho tvrdé metody okusí i zaměstnanci Plzeňského Prazdroje.

AB InBev po fúzi s dalším pivovarským gigantem SABMiller ovládne třetinu trhu. Majitele změní i největší česká pivovarská skupina - Plzeňský Prazdroj, který by měl formálně spadat pod nového nejvyššího šéfa.

Nedojde-li k žádným změnám, bude jím pětapadesátiletý Carlos Brito, Brazilec který vede AB InBev (či jeho předchůdkyně) už téměř deset let. Brito je známý tím, že chodí do práce v džínách, nemá rád kanceláře a ve volném čase dělá instruktora létání. A ve světě byznysu se proslavil také tvrdostí vůči podřízeným.

“Pokud chcete mít ve firmě nejlepší lidi, musíte na ně celou dobu tlačit,” řekl Brito studentům Stanfordské univerzity v roce 2010. Osvojil si agresivní a ambiciozní styl řízení označovaný jako hard-charging management. Ten mu přinesl na poměry pivovarnického odvětví výrazné marže, úctu sektorových analytiků a děkanů byznysových škol.

Například analytik David Williams označil Brita za jednoho z nejpilnějších lidí, které zná. “Není to typ člověka, se kterým bych šel na baseball a dal si s ním pivo. Když ale přijde řeč na podnikání, jen málo lidí se v byznysu vyzná tak jako on,” řekl Williams agentuře pro Bloomberg.

Celoživotní spojení s významným akcionářem
Britovým mentorem je jiný Brazilec - Jorg Paul Lemann, zakládající člen firmy 3G Capital, která drží významný podíl i v AB InBev. Seznámili se přes rodinného přítele, Lemann mladšímu Britovi přispíval na studia na Stanfordu a ten se mu potom odvděčil tím, že v jeho firmách strávil celou kariéru.

Brito po promoci v roce 1989 začal pracovat jako manažer prodeje v brazilském pivovaru Brahma, který se o rok později spojil s druhým největším brazilským výrobcem piva Antarcticou. Tak vznikla společnost AmBev.

V roce 2004 se spojila s belgickým Interbrew a vznikl InBev. Z regionální firmy se stal mezinárodní hráč, který měl ve svém portfoliu například značku Stella Artois. Na konci roku 2005 se potom Brito dostal do jejího čela, když na pozici generálního ředitele vystřídal Johna Brocka.

První den Brito propustil 1 400 zaměstnanců
Další obří fúzi už zažil jako šéf. V roce 2008 se InBev spojil s Anheuser-Busch a vznikl současný AB InBev. To, co následovalo, může dnes zaměstancům Plzeňského Prazdroje a SABMiller působit neklidný spánek.

Hned první den po fúzi totiž Brito propustil 1 400 lidí, což bylo tehdy přibližně šest procent firemní pracovní síly v USA. “Bylo to super. Mohl jsem povýšit některé lidi a říct jim: Tohle je moje firma,” komentoval své rozhodnutí Brito. Propouštění dalo příležitost mladým, ambiciózním zaměstnancům, kteří se s politikou řízení brazilského milionářesmířili.

Nyní je před tvrdým Brazilcem ještě větší úkol. Dohoda o převzetí SABMiller za 106 miliard dolarů je totiž největším kontraktem v historii Velké Británie.

Brazilec v poslední době cítil tlak na svou osobu, protože prodeje na amerických trzích stagnovaly. To se projevilo i tím, že akcie AB InBev klesly v posledních šesti měsících o patnáct procent. Aktuální fúze by to ale mohla změnit a skupině by měla umožnit přístup k rychle rostoucím trhů v Africe.

Obří pivní fúze je reakcí na oblibu minipivovarů, soudí tisk

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televize

Pivní obchod století v hodnotě 68 miliard liber, převzetí skupiny SABMiller největším pivovarnickým koncernem Anheuser-Busch InBev, je podle světového tisku především snahou vyrovnat se s aktuálně nejzávažnějším problémem obřích pivovarů – klesající tržbou v bohatých amerických a evropských regionech. Ta je způsobena především celosvětově rostoucí oblibou malých pivovarů.

Stejně jako se Češi staví pohrdavě k univerzální chuti „europiva“, zažívá také pivní kultura ve Spojených státech, Británii a dalších evropských regionech zásadní proměnu. Pryč jsou časy, kdy trhu za Atlantikem suverénně dominoval americký Budweiser a Britové si hrdlo prolívali pintami boddingtonského alu. Chutě a nároky pivařů se mění, na celosvětovém vzestupu je fenomén minipivovarů.

Ještě před deseti lety bylo zastoupení malých pivovarů v celkovém prodeji piva ve Spojených státech zanedbatelné, dnes činí zhruba desetinu. Každý pátý Američan si dopřává piv menších značek, podobně jsou lokální piva oblíbená i v Německu. V Česku je úspěch minipivovarů ještě výraznější – v zemi je jich 280 s kapacitou čtvrt milionu hektolitrů.

Velké firmy proto mají obavy o své zisky. V AB InBev se rozhodli reagovat koupí svého konkurenta SABMiller, jehož součástí je i Pilsner Urquell. Podle agentury Bloomberg je výše transakce 68 miliard liber (2,5 bilionu Kč). Taková je například hodnota dvou ročních rozpočtů České republiky. Spojení obou firem, které pokrývají zhruba třetinu světové spotřeby piva, představuje vůbec největší transakci v historii pivovarnického byznysu.

Minipivovary nemusí mít strach
Malé pivovary se ale podle odborníků nemusí nového kolosu na trhu příliš obávat. „Lidé berou pivo velmi osobně,“ řekl americkému webu Business Insider ředitel americké Asociace pivovarů Paul Gatza. „Ochutnávají piva z malých pivovarů a ta, která jim chutnají, si pravidelně kupují. Tento trend se nezmění žádným obchodem,“ domnívá se Gatza. Růstu malopivovarnické konkurence se velkovýrobcům podle něj zabránit nepodaří.

„Pro mnoho malých pivovarů není obchod mezi Anheuser-Busch InBev a SABMiller relevantní. Budou dělat to, co dosud – vyrábět kvalitní pivo, věnovat se pivařům a zásobovat jejich komunitu,“ soudí Gatza. I z toho důvodu se firmy jako AB InBev i SABMiller v posledních letech horečně snaží menší pivovary skupovat a tím na jejich popularitě profitovat.

Pivo pro Afriku
Pro své pivo velcí výrobci hledají nové trhy, kde osobitá, jedinečná či neobvyklá chuť zlatavého moku zatím není pro zákazníky klíčovým faktorem. „Na rozvíjejících se trzích je obrovská a stále rostoucí poptávka po mainstreamových a cenově přijatelných pivních značkách,“ tvrdí analytik Jonny Forsyth. Podle něj bude pro Anheuser-Busch hlavní oblastí zájmů Afrika. Ostatně, SABMiller zde již nyní prodává svá piva ve 37 zemích.

Finančního zisku bude podle mnohých komentátorů dosaženo i snížením počtu zaměstnanců. „AB InBev má reputaci i prokazatelné výsledky ve schopnosti dosáhnout efektivních úspor,“ říká profesor britské univerzity ve Warwicku John Colley s tím, že očekává „značné propouštění“ především v managementu. SABMiller nyní zaměstnává 69 tisíc lidí v 83 státech, AB InBev 155 tisíc pracovníků v 25 zemích.

MAPA: Komu patří pivovary v Česku? Každé čtvrté pivo je z Prazdroje

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czPrazdroj

Pivní značky Plzeňského Prazdroje hrají na tuzemském trhu přesilovku. V průměru každé čtvrté pivo vypité v Česku pochází z tohoto pivovaru. Dvojkou na trhu jsou s velkým odstupem Pivovary Staropramen. Budějovický Budvar je jediným velkým pivovarem, který vyrábí především pro zahraniční trhy.

Dominance pivních značek z Prazdroje, ať už je to prémiový Pilsner Urquell nebo masový Gambrinus, je zcela evidentní. Vypovídají o tom nejen čísla, ale i komentáře obchodních řetězců. V občasných narážkách na údajné agresivní jednání s dodavateli dávají právě Plzeňský Prazdroj za příklad firem, které si rozhodně v obchodním vztahu díky silné pozici na trhu něco nenechají diktovat.

Čísla pivovarů za loňský rok, které zpracoval Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity, potvrzují převahu Plzeňského Prazdroje nad ostatními pivovary v ČR. Na tuzemské spotřebě se podílí téměř 39 procenty - loni vyrobil přes 7,6 milionů hektolitrů piva. Druhý Staropramen uvařil tři miliony hektolitrů.

Dva největší pivovary mají na tuzemské spotřebě piva 53procentní podíl, včetně exportu pak dokonce 63procentní podíl. Ostatní pivovary už mají v tuzemsku pod deset procent. Třetí Heineken, pod který spadají například značky Krušovice či Starobrno, loni dosáhl 9,75 procenta a čtvrtý Budějovický Budvar 3,75 procenta.

V jedné disciplíně přesto čtvrtý Budvar dominuje. Objem piv vyrobených pro zahraniční trhy převyšuje produkci pro domácí trh. Loni českobudějovický pivovar uvařil celkem 1,45 milionu hektolitrů piva a z toho vyvezl přes 811 tisíc hektolitrů. Po Plzeňském Prazdroji je tak druhým největším exportérem chmelového moku.

Z menších pivovarských skupin vyrábí především pro zahraniční trhy také Tradiční pivovar v Rakovníku a Pivovar Samson. Velmi málo naopak vyvážejí Svijany. Šestý největší pivovar loni vyrobil přes 568 tisíc hektolitrů a vyvezl jen přes 16 tisíc hektolitrů.

Někteří odborníci si myslí, že pozice Plzeňského Prazdroje na zahraničních trzích se může vylepšit díky tomu, že jeho mateřskou firmu SABMiller koupí světová jednička AB InBev.

Loni Prazdroj vyvezl přes jeden milion hektolitrů. V úterý oznámená transakce bude největším obchodem, který se kdy v pivovarnictví uskuteční. Skupina AB InBev, mezi jejíž značky patří například Budweiser či Stela Artois, zaplatí za vlastníka Prazdroje 68 miliard liber, tedy 2,5 bilionu korun.

Svět piva ovládne jeden hráč

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Lucie Hrdličková, Václav Lavička

● Skupina AB InBev pohltí britský SABMiller a ovládne třetinu světového trhu.
● Sjednaná suma 104 miliard dolarů znamená jeden z nejdražších firemních sňatků v historii světového byznysu.
● Pod jeho střechou se ocitnou dosud konkurenční značky: Budweiser, Corona a Stella Artois na jedné straně a Pilsner Urquell, Grolsch či Peroni na straně druhé.

Oblíbené značky Plzeňského Prazdroje nejspíš získají nového majitele. Ten dosavadní, britská společnost SABMiller coby světová pivovarnická dvojka, oznámil, že se stane součástí větší belgické skupiny AB InBev. Nechá si ale pořádně zaplatit. Sjednaná suma 104 miliard dolarů, v přepočtu 2,5 bilionu korun, znamená jeden z nejdražších firemních sňatků v historii světového byznysu.

Ohlášené spojení budou ještě zevrubně zkoumat úřady na ochranu hospodářské soutěže v desítkách zemí. Všeobecně se ale předpokládá, že ho schválí, takže brzy přibližně každý třetí půllitr vypitého piva bude točit a stáčet jeden obrovský koncern s několika odnožemi − belgickou, brazilskou, americkou a jihoafrickou.

Pod jeho střechou se ocitnou dosud konkurenční značky. Budweiser, Corona a Stella Artois na jedné straně a Pilsner Urquell, Grolsch či Peroni na straně druhé.

To, že největší pivovarnická skupina v tuzemsku bude mít nového zahraničního vlastníka, by se na zdejším trhu s pivem nemělo nějak výrazně projevit. "Nějaká optimalizace může nastat, tak si počíná každý nový vlastník, ale na trh to zásadní vliv mít nebude," uvádí výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. Zkušenosti Česka i dalších zemí kromě toho ukazují, že změna vlastníka nemá negativní vliv na kvalitu piva.

Spojení by podle Balacha mělo zvýšit exportní příležitosti pro zdejší pivovary: "Mimoevropské trhy rostou a současně i obliba českých piv." Právě export, který loni stoupl o osm procent skoro na 3,7 milionu hektolitrů, zdejším pivovarům při stagnující, či dokonce klesající domácí spotřebě významně pomohl. A tak je tomu i letos. Za leden až srpen meziročně stoupl o osm procent, zatímco tuzemská spotřeba piva klesla o dvě procenta.

Česko se může z pohledu SABMilleru jevit jako mikroregion. Pivovary, které zde vlastní, v posledním obchodním roce (do 31. března 2015) uvařily skoro 6,8 mi­lionu hektolitrů piva, meziročně o pět procent více. V celkové produkci koncernu to však jsou necelá čtyři procenta.

AB InBev versus státní Budvar
Do Česka už vkročil také AB InBev, který vlastní Budějovický měšťanský pivovar, známý hlavně značkou Samson. Koupil ho od kyperské společnosti Taurus One Limited, ovládané podnikatelem Františkem Savovem.

AB InBev "útočící" na českobudějovické pivo by po spojení ale neměl ohrozit postavení státního podniku Budvar, s nímž léta vede spory (původně se společností Anheuser-Busch) o značku Budweiser. Většinu jich s Budvarem prohrál, takže zmíněnou značku nemůže používat asi v 70 zemích.

"Nabytí Plzeňského Prazdroje skupinou nedává Anheuseru žádný nový argument ve známkoprávních sporech ani neotvírá dveře k dalším soudům," říká Lukáš Lorenc z advokátní kanceláře Čermák, která Budvar v kauzách zastupuje.

AB InBev přihazoval celkem pětkrát
Dohoda o spojení se rodila těžce. Brazilec Carlos Brito, stojící v čele firmy AB InBev, a Jihoafričan Jan du Plessis ze SABMilleru se během úporných jednání v Londýně stále nemohli dohodnout na ceně. Jak informuje list The Wall Street Journal, musel zasáhnout Olivier Goudet, předseda správní rady AB InBevu, který oznámil, že světová pivovarnická jednička je ochotna zvednout nabídku popáté, a to na 44 liber v hotovosti (zhruba 1600 korun) za jednu akcii.

To byla přijatelná cena i pro americký tabákový koncern Altria, jenž je s 27 procenty největším akcionářem SABMilleru. Nakonec souhlasila i rodina Santo Domingových z Kolumbie, která vlastní 14 procent a převzetí kladla největší odpor.

Pro AB InBev je konkurenční SABMiller vítaná trofej. Díky němu se dostane například do četných afrických zemí, kam dosud nevstoupil. Svoji pozici posílí také v Jižní Americe a Evropě, kde se SABMiller dobře zabydlel.

Nový pivovarský "mamut" s více než třicetiprocentním podílem na světovém trhu se na hony vzdálí mnohem menším konkurentům. Nizozemský Heineken na druhém místě bude držet necelou desetinu trhu.

Ohlášenou akvizici ještě budou zkoumat úřady na ochranu hospodářské soutěže od Číny až po USA. Právě tam mohou fúzující společnosti narazit na největší problémy. AB InBev má v USA 45 procent trhu a SABMiller dalších 25 procent prostřednictvím podniku MillerCoors, který založil s Molson Coors Brewingem. Regulátoři však podle mínění expertů spojení schválí. Ale vzhledem k tomu, že obě firmy podnikají v desítkách zemí, může tato procedura trvat více než rok.

Prazdroj na prodej. Slepice snášející zlatá vejce

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Vilém JanoušPrazdroj

Chtěl Budvar, nakonec má Prazdroj. Tak by se s trochou nadsázky mohl interpretovat obchod za dva a půl bilionu korun, který včera vzrušil pivovarnickou obec. Světová jednička v oboru Anheuser-Busch InBev zřejmě koupí světovou dvojku 
SABMiller, v jehož portfoliu je právě Plzeňský Prazdroj.

Obří fúzi včera oznámily obě firmy, když ve společném prohlášení uvedly, že jejich rady dospěly k „rámcové dohodě o klíčových podmínkách možné doporučené nabídky". Dobře informovaná agentura Bloomberg pak ještě upřesnila, že AB InBev zaplatí 68 miliard liber, tedy zmíněných 2,5 bilionu korun.

Odborníci se shodují, že obchod značku Plzeňského Prazdroje ani jeho kvalitu neovlivní. „V krátkodobém horizontu to nebude znamenat vůbec nic. SABMiller má ve světě přes 130 pivovarů, takže jejich přebírání bude trvat dlouho," uvedl pivovarnický expert Jan Veselý.
V řadě zemí bude pravděpodobně o fúzi rozhodovat antimonopolní úřad kvůli tomu, že skupina v nich dosáhne více než padesátiprocentního podílu na trhu. Veselý tak předpokládá, že AB InBev bude muset někde některé pivovary i prodat, aby se dostal pod tuto hranici.

Nejziskovější pivovar
S takovými problémy by se ale Anheuser-Busch InBev v Česku potýkat neměl, protože jeho podíl by se podle Veselého měl pohybovat kolem 48 až 49 procent. Rozhodně se však o značku Plzeňský Prazdroj nebojí. „Je to nejziskovější pivovar SABMilleru v celé Evropě. Není proto důvod, aby Anhauser-Busch InBev zařízl slepici, která snáší zlatá vejce," doplnil.

Ale právě kvůli tomu se prodej příliš nelíbí sládkovi Josefu Krýslovi. „Není to nejlepší zpráva dne a vnímám ji s rozpaky. Plzeňský Prazdroj měl v rámci SABMilleru výsadní postavení a byl u něho jako prémiová značka. Anheuser-Busch InBev má několik velkých značek a je otázka, zda bude mít Plzeňský Prazdroj jako svou jedničku," míní.

Hlavní ale je, aby kvalita piva zůstala stejná. Pokud ta zůstane, je provozovateli plzeňské restaurace U Šenku Františkovi Cyprisovi jedno, kdo pivovar bude vlastnit. „Anheuser-Busch InBev má v oboru hodně zkušeností, třeba by mohl do Plzně přivést nějaký nový nápad," řekl.

Přesto by po ukončení fúze k nějakým změnám mohlo dojít. Viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka ukazuje na pivovar ve Velkých Popovicích. „Není jasné, jestli Popovice zůstanou, nebo je zavřou v rámci globální ekonomické výroby," řekl Kočka.

Český trh je ale pro tyto světové pivovarnické skupiny jen malým rybníkem. Vždyť AB InBev v současné době ovládá 21 procent celosvětového trhu. Po spojení se SABMillerem se tento podíl ještě zvýší a vzroste ve světě téměř na třetinu.

Spojení obrů neovlivní cenu ani kvalitu piva. Česko je na to příliš malé.

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKPrazdroj

Případné spojení pivovarnických kolosů SABMiller a Anheuser-Busch InBev neovlivní český trh, známé značky piva ani jeho kvalitu. Vyplývá to z reakcí tuzemských pivovarníků na oznámenou rámcovou dohodu o prodeji. Po převzetí může dojít ke změnám managementu, do výroby ale nikdo zasahovat nebude. Zřejmě se neposune ani spor o značku Budweiser.

Pokud pivovarnickou skupinu SABMiller, která mimo jiné vlastní Plzeňský Prazdroj, koupí světová jednička Anheuser-Busch InBev, neovlivní to cenu ani kvalitu piva v Česku. Vyplývá to z ankety mezi tuzemskými pivovarníky.

Obě společnosti dnes dosáhly rámcové dohody o prodeji, jehož hodnota by mohla dosáhnout 68 miliard liber (2,5 bilionu korun). Šlo by tak o čtvrté největší převzetí v historii.

"Obří transakce neovlivní český pivovarnický trh, známé značky českého piva ani jeho kvalitu," myslí si výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach. "Z pohledu světového pivovarnictví je jakákoli země mikroregionem a Česká republika se svou výrobou piva také," vysvětluje.

Podobný názor má státem vlastněný Budějovický Budvar, který vede s firmou Anheuser-Busch řadu známkoprávních sporů po celém světě. "V této historické megafúzi je český pivní trh jen zrnkem písku, neboť transakce probíhá v měřítku celých kontinentů. Nejvíce se dotkne Asie a Afriky. Obří rozměry fúze představují jednak rébus finanční, jednak i rébus pro kartelové právo a antimonopolní úřady na celém světě," říká mluvčí Budvaru Petr Samec. Anheuser-Busch vyrábí například piva Budweiser, Stella Artois či Corona.

Do výroby sahat nebudou
Podle Balacha se bude v podstatě opakovat situace, kdy Plzeňský Prazdroj převzala nadnárodní korporace SABMiller. "Může to mít vliv samozřejmě na management, určitě provedou nějaké reorganizace. Ale do výroby určitě sahat nebudou," říká.

Český zákazník je podle něj náročný a jakákoli změna by způsobila, že by dal přednost jiné značce. "Kdyby sem přišli s tím, že zdraží Prazdroj, protože je to jejich superprémiová značka, tak si myslím, že by jim sami pracovníci z marketingu Prazdroje řekli, že to asi není nejlepší cesta," dodává viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka.

SABMiller dříve proklamoval, že chápe plzeňské prémiové pivo Pilsner Urquell jako vlajkovou loď celé skupiny. "Myslím, že Anheuser-Busch to tak chápe také. Je to významná značka a každý vlastník si je toho vědom," myslí si Balach. SABMilleru se dařilo prosazovat více Pilsner Urquell na zahraniční trhy a tuto snahu by měl mít i Anheuser-Busch InBev. Podle Balacha nový vlastník zachová všechny současné české značky.

To podle Kočky tak jisté není. "Není jasné, jestli Popovice zůstanou, nebo je zavřou v rámci globální ekonomizace výroby," poznamenal. Podle něho bude o podobných krocích jasněji přibližně za rok od koupě.

Spory o značku Budweiser to neposune
Skupina AB InBev vede dlouhodobě soudní spory o značku Budweiser s Budějovickým Budvarem. Celkově je v nich úspěšnější Budvar, který zvítězil asi v 70 procentech případů. V letech 2000 až 2013 bylo definitivně ukončeno přes 180 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budvar vyhrál přes 120 případů, deset sporů skončilo smírem nebo remízou.

Případná megafúze pivovarnických gigantů by neměla mít na známkoprávní spory vliv. Nabytí Plzeňského Prazdroje podle Lukáše Lorence z advokátní kanceláře Čermák, která Budvar v těchto kauzách zastupuje, nedává Anheuseru žádný nový argument ani neotvírá dveře dalším soudům. "Z hlediska těchto soudů se obecně nic v tuto chvíli neposouvá," vysvětluje Lorenc.

Díky registracím ochranných známek Budweiser nebo Budweiser Budvar, které patří Budějovickému Budvaru, nemůže AB InBev svou klíčovou značku Budweiser používat téměř v 70 zemích. Například pro export do Ameriky používá Budvar svou exportní značku Czechvar, AB InBev naopak dováží do Evropské unie svůj "Bud".

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251