Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Europivo? To je uniformní bezpohlavní produkt, říká Stanislav Bernard

Publikováno:před rokemZdroj:Podnikatel.czAutor:Daniel MorávekBernard

Europivo existuje, i když se některé pivovary snaží tvrdit opak. „Je to uniformní bezpohlavní produkt,“ říká Stanislav Bernard, spolumajitel pivovaru Bernard.

Když jedete po D1 směrem na Brno, u Humpolce vás přivítá billboard se Stanislavem Bernardem, jak stojí „na stráži proti europivu“. Jako jeden z mála spojil s podnikáním nejen své jméno, ale i tvář. Že jde Stanislav Bernard „vlastní cestou“, dokládá i to, že se posledních několik let snaží intenzivně věnovat vnitřní józe. Jak sám totiž říká, chce pochopit a prožít podstatu existence, proč tady jsme, co jsme zač a kam směřujeme.

Před několika týdny jste oslavil šedesátiny. Dal jste si k tomuto kulatému výročí nějaký hezký dárek či splnil jste si něco, po čem jste dlouho toužil?
Já osobně ne, ale to, co mi dali mí zaměstnanci, mě dostalo.

Co to bylo?
Najdete to na Youtube. Nazpívali mi s Jardou Uhlířem písničku „Standa má narozeniny“. Nazpívalo jich to asi 140. Původně jsem přitom uvažoval, že žádnou oslavu dělat nebudu. Pak jsem se rozhodl ji udělat v kině. A právě tam mi to zaměstnanci pustili. To byl dárek všech dárků. Samozřejmě dostal jsem i jiné moc milé osobní dárky.

Máte ještě nějaký sen nebo nějaké přání, ať už pracovní nebo osobní, co byste si ještě rád splnil?
No samozřejmě je toho mraky. Ale nyní se soustředím na to hlavní.

A to je?
V podstatě chci pochopit a prožít podstatu existence, proč tady jsme, co jsme zač a kam směřujeme. Dělám proto vnitřní jógu. Jde o absolutně největší věc, která mě nyní vtahuje a která mi hlavně dává smysl. Když se tak kolem sebe člověk rozhlédne a vidí lidi, tak každý se tváří, že všechno je v pořádku, že všemu rozumí, že ví, kdo je. Jenže ono to tak není. V určitém věku o tom nemáte důvod přemýšlet. S postupujícím věkem však věcí, které vás naplňují zvenku, ubývá. Zjistíte, že jsou sice fajn a že zpříjemňují život, ale že v nich nenaleznete trvalé uspokojení. Můžete mít nakrásně Porsche, což je mimochodem asi nejlepší auto, co jsem kdy řídil a vždy ho budu mít rád (úsměv), ale opravdu šťastní díky tomu nebudete. Nikdo vás neudělá šťastným zvenku. Žádná věc, žádný vztah. Dočasně ano, ale trvale ne. Jediná možnost, jak být trvale vyrovnaný a šťastný, je být šťastný vevnitř.

Všimněte si, že ve všech sdělovacích prostředích se skloňují pořád věci typu, že ekonomika stagnuje, roste nebo neroste. Jako kdyby na tom záviselo štěstí lidí. Pak se podíváte do nějakých statistik a zjistíte, že země s nejvyšší životní úrovní mívají nejvyšší procento sebevražd na světě. Pak přijedete někam do Nepálu na hory, vidíte tam lidi v kamenných domcích, které si tam postavili. Mají tam ta terasová políčka, kde si akorát vypěstují to, co potřebují, a vy se jim podíváte do očí a zjistíte, že oni jsou šťastní. A řeknete si, tak tady asi něco nehraje. Veškerý vyspělý svět je ale orientován směrem ven. Všechno je v pořádku, dokud všechno roste a dokud se zvyšují příjmy. Jenže to je cesta do zdi. Země má totiž omezené zdroje a má životní prostředí, které je něčím dané. Člověk má díky své omezené mysli pocit, že si přírodu, Zemi a vesmír podrobí. Tak to ale není.

Vám se podařilo vnitřního štěstí dosáhnout?
Jedná se o proces, o který se snažím až poslední dva roky z mých dosavadních šedesáti. Myslím si, že za ty dva roky jsem k tomu docela dost “čuchl” a hlavně to dává smysl.

Pozorujete v tomto ohledu na sobě nějaké změny?
Ano.

Můžete to přiblížit?
Na to se musíte zeptat ostatních, nerad hodnotím sám sebe. Pozoruji na sobě nicméně spousty změn.

Cítíte se tedy spokojenější a vyrovnanější?
Určitě ano. Ten samotný proces ale mnohdy bolí. Nemůžu v žádném případě říct, že by to byla lineární cesta ke štěstí. Je to tak jako celý život. Ale pro mě jako podnikatele byl vždy trend důležitější než aktuální stav a tady ten trend mi dává smysl.

Změnil se i váš přístup k podnikání?
Určitě ano. Už tady netrávím celý den od rána do večera a soustřeďuji se jen na nejpodstatnější věci, i když i těch je pořád dost. Zabývám se jen věcmi, ke kterým mám blízko, jako je například marketing nebo komunikační věci. Jeden z největších významů nyní také přikládám firemní atmosféře. V tomto jsem se hodně posunul. Dříve jsem více viděl tvrdá čísla. Bylo to ovšem dáno tím, že jsme minimálně deset let byli na pokraji krachu. Nebylo tak moc času se zabývat firemními vztahy a kulturou. Dnes je značka vnímaná velmi dobře a prodeje nám na stagnujícím trhu rostou dvojciferně. Dnes si tak čím dál více uvědomuji nezbytnost čistých vztahů. Dokud budu ve firmě, tak nepřipustím, aby se z nás stala firma korporativního typu, kde lidem záleží hlavně na tom, jaké korýtko si vyboxují. Vnímám jako jeden z našich největších úspěchů, že se u nás lidé v práci cítí dobře a že sem nechodí se strachem.

Zaměstnanci si přitom sami firemní hodnoty vybrali. Jde vlastně o pět slov, které působí skutečně synergicky. Jakmile jedna z hodnot přestane fungovat, začne se vám firma sypat. Jde o následujících pět hodnot: otevřenost, důvěra, spolupráce, zodpovědnost, pozitivita.

Jak se těchto pět hodnot projevuje v každodenním chodu firmy?
Projevují se hlavně tak, že když jdu po firmě anebo vnímám chování zaměstnanců mezi sebou, tak si nepamatuji, že by tady někdo po někom řval, nebo kdyby tady někdo někomu nadával. Lidé se baví jako kamarádi, a to je pro mě největší výhra.

Hovořil jste o tom, že dříve jste v práci trávil celý den. Jak nyní vypadá váš běžný den? Máte nějaký pravidelný režim?
Nejsem pravidelný člověk, což je můj problém. Třeba jógu bych chtěl cvičit mnohem víc, než ji aktuálně cvičím. Moře věcí řeším intuitivně a snažím se používat zdravý rozum. I když je ale otázkou, co je zdravý rozum. Záleží totiž, jaké máte vstupní informace. Můžete mít perfektní logiku, když máte ale jednu špatnou vstupní informaci, tak z toho postavíte blbost. V principu se skutečně začínám hodně věnovat sám sobě.

Cokoli vám ale v tomto ohledu řeknu, vždy půjde o můj pocit. Když jsem před měsícem mluvil se synem a říkal jsem mu, že už nevěnuji firmě tolik energie, tak on mi řekl, že má pocit, že jí pořád věnuji 500 % energie. Neumím to objektivně posoudit, protože prvních deset let jsme nežili ničím jiným než firmou. Byli jsme v ní od rána do noci. V podstatě, řečeno trošku po “jógovu”, se moje vnitřní vědomí ztotožnilo s firmou. Přestal jsem vnímat sám sebe a ve všem jsem vnímal firmu. Díky tomu však firma přežila.

Když totiž někam upřete pozornost, nastává zajímavý moment. Když si budete denně číst zprávy o různých teroristických útocích, tak vám bude vrtat hlavou, že svět nestojí za nic a že je vlastně všechno špatně. Stačí se přitom podívat kousek vedle a najdete fantastické lidi, kteří mají úplně jiný svět. Tady je zásadní problém celospolečenského vědomí, které je bohužel utvářeno sdělovacími prostředky. A jak fungují sdělovací prostředky, asi nemusím vysvětlovat. Ve zprávách musí být senzace, mord, zlodějna, znásilnění apod. Čím horší, tím lepší. A přitom to je naprostý nesmysl. My si tím kazíme společné nastavení, vyvoláváme tím mezi lidmi nedůvěru, závist a podporujeme tyto blbosti.

Chcete se věnovat hlavně sobě. Nepřemýšlíte proto nad tím, že byste z vedení firmy odešel a působil “jen” jako čtvrtinový vlastník?
Budu naprosto otevřený, já nevím. Ono se to nějak vyvrbí. Vím nicméně jednu věc. Pokud mě to bude bavit, tak jsem schopný firmu rozvíjet dál. Pokud mě to bavit nebude, tak bych šel sám proti sobě, kdybych zůstával.

A zatím vás to tedy baví?
Zatím mě to baví natolik, abych ve firmě zůstal.

Říkal jste, že se nyní věnujete především věcem, ve kterých jste silný a zmínil jste marketing. V tomto ohledu jste specifický v tom, že se vaše tvář často objevuje v marketingových kampaních Bernardu a vlastně i přímo na některých etiketách piv. Kdo s tímto nápadem přišel?
Za to může Dejan Štajnberger, což byl v té době kreativní ředitel reklamní agentury Euro RSCG, která se dnes jmenuje Havas. Byl to právě Dejan, kdo přišel s fórem s čistou hlavou bez vlasů, když jsme zaváděli nealko pivo. Přijel s tímto fórem a ještě mi udělal špičaté uši. Naoko jsem ho s tím vyhodil.. Nicméně jsem ihned věděl, že ten fór je velmi silný. Následně jsme to dali na billboardy a etikety.

Když jsme u té reklamy, nepřehlédnutelná byla kampaň „Svět se zbláznil, držte se…“, ve které jste reflektovali aktuální “bláznivé” dění. Poslední billboard byl, jestli se nemýlím, s bývalým prezidentem Václavem Klausem a s amnestií. Plánujete se k tomuto konceptu ještě někdy vrátit, nebo už jste ho definitivně ukončili?
Koncept “Svět se zbláznil, držte se” je stále platný. Nicméně od vyhlášení amnestie jsem necítil žádný tak silný impuls dát nějakou událost na billboardy. Kampaň jsme už ale více méně přerušili předtím, protože jsem nechtěl, aby si nás lidé spojovali s politikou a negativními tématy. Naopak chci, aby značka Bernard asociovala úplně jiné hodnoty než negace a politiku. Nicméně, pokud by se stalo něco takového, s čím bych rezonoval, tak je docela dobře možné, že kampaň opět rozjedeme.

Nápady na události, které jste v kampani glosovali, vycházely z vaší hlavy?
Někdy to vyšlo ze mě, někdy to plácl někdo jiný, někdy to přišlo z reklamní agentury, vždy šlo o interakci, z které vznikl motiv.

Od koho pocházel prvotní nápad na tento typ kampaně?
S tím konceptem přišel tehdy také Dejan Štajnberger.

Jednou z událostí, která se objevila v této kampani, byl i zásah policistů na CzechTeku 2005. Použili jste fotku zkrvaveného mladíka, kterého odvádí dva policisté. V jednom rozhovoru s vámi jsem se dočetl, že se vám zmíněný mladík následně ozval a chtěl poplatek za to, že jste ho v kampani využili. Vy jste mu následně peníze skutečně vyplatili. Kolik to bylo?
Na peníze měl dotyčný právo, protože účinkoval v naší reklamě, bylo to okolo 40 tisíc Kč. Že jsme se ho vlastně zastali před nesmyslnou brutalitou Paroubkových policistů a on nás následně požádal o peníze, je spíš taková lehká absurdita.

Neozvali se vám s žádostí o peníze i ti policisté?
Ne, ti se naštěstí neozvali. (úsměv)

Nyní máte marketingovou kampaň na nové pivo ALE. V ní jste se mimo jiné stali i sponzorem přenosů z rugbyového mistrovství světa. Čím vás rugby oslovilo?
Hodnoty rugby jsou nám velmi blízké. Je to tvrdý sport, ale hráči při něm nesimulují a respektují se navzájem.

Když jsme se blížili k Humpolci, u dálnice je váš billboard, na kterém stojíte “na stráži proti europivu”. Značka Gambrinus, která spadá pod Plzeňský prazdroj, přitom před časem rozjela kampaň, kde se termínu europivo de facto vysmívá a tvrdí, že žádné europivo neexistuje. Vy tedy na europivo, terminologií Gambrinusu, věříte?
Na co věřím já, Standa Bernard, je úplně nepodstatné. Jedna věc je jistá, a to že nadnárodní korporace šidí své výrobky a že mají jiné složení pro Českou republiku a jiné složení pro západní svět. Za to, že to okecávají národními chutěmi, bych jim nakopal zadek. Co se týče pojmu europivo, jedná se prostě o pivo vyráběné nadnárodními korporacemi. Problém europiva není v tom, že by bylo nekvalitní. Problém toho piva, podle mě, je jeho nudnost. Nerozeznáte totiž, jestli pijete pivo z českého velkopivovaru, z polského, rakouského nebo z německého. Zkrátka je to uniformní bezpohlavní produkt.

Jak se vám líbí, nebo nelíbí kampaň Gambrinusu ohledně europiva?
V komunikaci, a reklama není nic jiného než forma komunikace, platí podle mého přesvědčení dvě primární zásady – komunikace musí být otevřená a musí být pravdivá. A to platí i pro komunikaci reklamní. Vezměte si příklad Škodovky v Anglii po revoluci. V Anglii se Škodovce, typu 1000 MB, do té doby říkalo tisíc a jedna chyba. A co udělala Škodovka v Anglii po revoluci, když měla novou Octavii? Asi čtrnáct dnů nebo tři týdny běžela v televizi černá obrazovka, na které bylo napsáno „Přestaňte se smát“. A pod tím bylo logo Škody. Za několik týdnů tam pak dali fotku nové Octavie. Oni v podstatě kultivovanou a rozumnou formou přiznali, jakou mají pozici na tamním trhu, jak jsou vnímaní a dali najevo, že to nově budou dělat jinak. To je podle mého názoru reklama, jak má být.

Nechápu proto, proč má největší pivní značka v zemi potřebu schovávat se za neexistující minipivovar, přelepovat etikety, dávat lidem ochutnávat fiktivní značku Patron a následně jim říkat, tohle je Gambrinus a vy jste vlastně úplní pitomci, že nepoznáte dobré pivo. To už je pořádná dávka arogance a tomu, že by jim mohla kampaň v něčem pomoct, se spíše usmívám. Navíc jejich reklama nereflektuje realitu vnímání kvality jejich piva.

To, že v Plzni umí uvařit dobré pivo, o tom nikdo nepochybuje. Jenže dneska jsou součástí dokonce světové jedničky, kterou vlastní Američané s Belgičany. No a kdo tam asi rozhoduje, jak se to pivo bude vařit? Myslíte si, že o tom rozhoduje nějaký sládek z Plzně nebo nějaký kontrolor nebo ekonom někde z centrály? Je zajímají jen čísla a růst.

Už jste to sám zmínil. Před pár týdny proběhl jeden z největších obchodů v historii pivovarnictví, kdy koncern Anheuser-Busch InBev koupil za 2,5 bilionu korun firmu SABMiller, která mimo jiné vlastní právě Plzeňský prazdroj. Ovlivní podle vás tento obchod nějakým způsobem tuzemský trh s pivem?
Podle mého přesvědčení to je irelevantní pro český trh.

Vy byste byl třeba ochoten prodat pivovar Bernard?
Neuvažovali jsme o tom.

A kdyby přišla nabídka, tak byste o prodeji uvažovali?
Já neznám kdyby.

Takže žádná nabídka na koupi Bernarda nepřišla?
Přišla, ale my jsme neprodali. My především vyzařujeme navenek, to asi cítíte z naší reklamy, našeho působení, že nejsme ti, kdo by chtěli firmu prodávat, a jsem na 100 % přesvědčený, že to případní investoři cítí. Na druhé straně jsem však přesvědčený, že kdybychom chtěli pivovar prodat, nebyl by to sebemenší problém.

Termín nabídky v megafúzi pivovarů se posouvá o další týden

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Datum předložení nabídky v obří fúzi pivovarů, která také zahrne skupinu Plzeňský Prazdroj do portfolia největšího světového výrobce piva Anheuser Busch InBev, se opět o týden posouvá. Důvodem je mimo jiné potřeba získat více času na zajištění podpory ze strany akcionářů SABMilleru, který vlastní Prazdroj.

Lhůtu, do kdy má konkurent a světová jednička předložit oficiální nabídku na převzetí, opět posunula společnost SABMiller, kterou chce AB InBev koupit. Novým konečným termínem je příští středa. Firmy 13. října dospěly k rámcové dohodě o fúzi.

Původně měl termín pro závaznou nabídku podle britských pravidel o akvizicích vypršet 14. října. Firmy se nejprve dohodly na jeho prodloužení o dva týdny a později o další týden. Nynější odklad má podnikům poskytnout více času na jednání a na zajištění podpory transakce ze strany akcionářů. SABMiller o posunutí termínu požádal příslušný britský úřad, který jeho žádost schválil.

Anheuser-Busch InBev je největším pivovarem na světě. Za převzetí rivala SABMiller, jehož součástí je i Plzeňský Prazdroj, by měl zaplatit více než 100 miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu korun).

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, loni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Zaostřeno na: svrchně kvašeného Mistra lázeňského z Teplic

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czLabuť

Součástí léčebné kúry mohou vypadat různě. Slatinné zábaly, inhalace minerální vody anebo třeba siřičité koupele. V Lázních Teplice už několik let svým klientům nabízejí i vlastní pivo. Dnes se zaměřím na jejich svrchně kvašený speciál.

Lázeňské pivo se nevaří přímo v Teplicích, dovážejí jej z litoměřického podniku Labuť. Svrchně kvašený speciál Mistr lázeňský a světlý ležák je možné nakoupit jen v teplických Café Restaurant Beethoven a Café Restaurant Sissi, kromě toho jej čepují i v jídelně pro klienty lázní.

Třináctistupňový Mistr lázeňský se po nalití do sklenice prezentuje nijak vysokou pěnou, která poměrně rychle mizí a nedrží dlouho. Speciál má výraznou sladovou vůní, barva nefiltrovaného piva se nejvíce blíží karamelovým bonbónům.

Chuť není nijak extrémní, hořkost - s bylinnými náznaky - sice zaujme, ale zůstávají po ní jen slabé stopy. Mistr lázeňský se proto prezentuje jako pivo dělané pro většinového konzumenta. Jeho pitelnost je velmi dobrá. Pokud už tedy z lázní nechcete vozit domů jen kulaté oplatky, v Teplicích máte možnost.

Pivovar Zubr představuje speciál pro svatomartinské hody

Publikováno:před rokemZdroj:Naše vodaZubr

Svatomartinské pivní speciály se stávají na tuzemském trhu pomalu tradicí. Jedním z jejich výrobců je i přerovský pivovar Zubr, který letos nabídne svým zákazníkům svatomartinský polotmavý speciál 13,5%.

Charakteristickými znaky uvedeného piva je podle ředitele pivovaru Tomáše Pluháčka jantarová barva, příjemná intenzivní hořkost a typická vůně. „Svátek svatého Martina je historicky spojen s ukončením období sklizně a prací na polích, což si žádalo bohatou oslavu před časem adventu a půstu. Neodmyslitelně k němu patří posvícenská husa či kachna, podávaná s knedlíkem a červeným zelím a k tomuto tradičnímu českému jídlu se hořké pivo ideálně hodí,“ zve na ochutnávku speciálu Pluháček.

Svatomartinský polotmavý speciál s obsahem alkoholu 6,0 procent zrál v ležáckých sklepích 60 dní a vyznačuje se harmonickou plnou chutí. Ochutnat ho bude možné již 6. listopadu a čepovat se bude do speciálních sklenic o obsahu 0,4 litru. „Po delší době jsme opět uvařili polotmavé pivo a myslím, že milovníci speciálů si opravdu přijdou na své. Jedná se o výjimečný speciál plné chuti, který se ke svatomartinskému hodování přímo nabízí,“ představuje pivní novinku sládková pivovaru Zubr Nataša Rousková, která vytvořila originální recepturu.

Svatomartinský speciál uvařil pivovar Zubr pro holding PMS, což znamená, že bude k dostání i v restauracích, která nabízí piva ze sesterských pivovarů Holba a Litovel.

SABMiller opět posunul termín pro oficiální nabídku od InBev

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKPrazdroj

Pivovarnická společnost SABMiller opět posunula o týden lhůtu, do kdy má konkurent Anheuser-Busch InBev předložit oficiální nabídku na její převzetí. Novým konečným termínem je tak příští středa. Oznámily to dnes firmy, které již 13. října dospěly k rámcové dohodě o fúzi.

Původně měl termín pro závaznou nabídku podle britských pravidel o akvizicích vypršet 14. října. Firmy se nejprve dohodly na jeho prodloužení o dva týdny a později o další týden. Nynější odklad má podnikům poskytnout více času na jednání a na zajištění podpory transakce ze strany akcionářů. SABMiller o posunutí termínu požádal příslušný britský úřad, který jeho žádost schválil.

Anheuser-Busch InBev je největším pivovarem na světě. Za převzetí rivala SABMiller, jehož součástí je i Plzeňský Prazdroj, by měl zaplatit více než 100 miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu Kč).

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, loni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

SABMiller opět posunul termín pro oficiální nabídku od InBev

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Pivovarnická společnost SABMiller opět posunula o týden lhůtu, do kdy má konkurent Anheuser-Busch InBev předložit oficiální nabídku na její převzetí. Novým konečným termínem je tak příští středa. Oznámily to obě firmy, které již 13. října dospěly k rámcové dohodě o fúzi.

Původně měl termín pro závaznou nabídku podle britských pravidel o akvizicích vypršet 14. října. Firmy se nejprve dohodly na jeho prodloužení o dva týdny a později o další týden. Nynější odklad má podnikům poskytnout více času na jednání a na zajištění podpory transakce ze strany akcionářů. SABMiller o posunutí termínu požádal příslušný britský úřad, který jeho žádost schválil.

Anheuser-Busch InBev je největším pivovarem na světě. Za převzetí rivala SABMiller, jehož součástí je i Plzeňský Prazdroj, by měl zaplatit více než 100 miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu korun).

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, loni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Další odklad: SABMiller prodloužil termín pro oficiální nabídku InBev

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Pivovarnická společnost SABMiller opět posunula o týden lhůtu, do kdy má konkurent Anheuser-Busch InBev předložit oficiální nabídku na její převzetí. Novým konečným termínem je tak příští středa. Oznámily to dnes firmy, které již 13. října dospěly k rámcové dohodě o fúzi.

Původně měl termín pro závaznou nabídku podle britských pravidel o akvizicích vypršet 14. října. Firmy se nejprve dohodly na jeho prodloužení o dva týdny a později o další týden. Nynější odklad má podnikům poskytnout více času na jednání a na zajištění podpory transakce ze strany akcionářů. SABMiller o posunutí termínu požádal příslušný britský úřad, který jeho žádost schválil.

Anheuser-Busch InBev je největším pivovarem na světě. Za převzetí rivala SABMiller, jehož součástí je i Plzeňský Prazdroj, by měl zaplatit více než 100 miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu korun). Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, loni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Pivní mapu Česka obohatil nový pivovar Hrboun

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar HrbounAutor:poskytl Milan MlejnekHrboun

V Jihlavě vznikl nový minipivovar. Jmenuje se Hrboun a pivo začal vařit na začátku října. Nabízí nefiltrovaná, nepasterovaná, klasickým způsobem vařená a hlavně chemieprostá piva. K návštěvě zve jeden z jeho provozovatelů Milan Mlejnek.

Jak vznikne nápad na otevření soukromého pivovaru?
Jak? Přece u piva. Pořád jsme řešili, které pivo je dobré, které ne, čím toje, proč toje...
Navíc jsme sami už pár let provozovali tzv homebrewinga dost nás to „chytlo" takže přišel nápad posunout vše trošku dál a začít pivo vařit ve větším.

Není už malých pivovarů, a ostatně i velkých průmyslových dost?
Velkých průmyslových pivovarů je dost a na pivu je to také znát! A těch malých? Je jich hodně, to je pravda a porostou další. Některé zůstanou, jiné zaniknou, to je normální, ale pokud budeme dál chtít pít jen a jen dobré pivo, nikdy jich nebude dost! A to je pro pivaře jen dobře.

Proč Hrboun?
Pivo s hrbem - tedy s pořádnou pěnou - takže Hrboun. A popravdě? Je to vlastně přezdívka našeho sládka Jiřího Bělocha. Když se přiženil k nám do Pávova, měl stále připomínky typu: „Co vy pávovský hrby.. Vy hrbouni...." Takže se to otočilo a my mu začali říkat Hrboun. No, a když jsme řešili název firmy a piva, už to prostě vypadlo samo. Proto Hrboun.

Je složité spustit provoz pivovaru?
Když odmyslíte legislativu, papírování, finance, výběr technologie, přípravu prostor, kalkulace, a další a další a další záležitosti, je to naprosto jednoduchá a pohodová věc! Aspoň tak to je potřeba brát, protože ve skutečnosti je to dost „na hlavu".

Jak dlouhá byla cesta od první myšlenky až k samotnému otevření. Bylo nutné úřednické kolečko legislativa a hygiena. Co nákup výrobního zařízení?
Od myšlenky že „jdeme do toho", po oficiální zahájení, uběhl ted' v říjnu rok.
Rok stavebních úprav a přestavby původní prodejny potravin a poté motorek, vyklizení tun materiálu z nevyužívaného sklepa, nové rozvody vody elektriky odpady, podlahy prostě kompletní rekonstrukce. Museli jsme mít projekt a plány které prošly schvalovacím řízením, rozhodnutím hygieny Jen samá razítka a razítka, povolení a povolení. Daňová správa, celní správa.
Museli jsme udělat i hlukovou a emisní studii, což je dost úsměvná záležitost, vzhledem k místu naproti firmě Kronospan. Nutné bylo i vyjádření hasičů, vodohospodářů... Prostě bylo toho dost a dost.
A samozřejmě výběr správné technologie - i to je dnes oříšek, jde o cenu, kvalitu, typ, velikost, dodací termín, financování.

Kolik máte zaměstnanců?
V současnosti dva - sládka Jiřího Bělocha a podsládka Luboše Müllera. I když V našem případě jsou to spíš dva naprosto rovnocenní parťáci, protože i Luboš, mimochodem vlastník nemovitosti kde pivovar sídlí, je obrovský srdcař a to co pro pivovar dělá je doslova k nezaplacení!

Zatím vyrábíte jen dva druhy piva?
V současné době je V nabídce 11° světlý ležák a 13° polotmavé a průběžně bude nabídka obohacena o různé speciály - aktuálně o vánoční speciál, nebo 11° chmelená za studena.
Že jsou to piva nefiltrovaná a nepasterovaná, vařená klasickým způsobem a bez chemie, snad ani dodávat nemusím.

Co váše výše výstavu?
Jsme na začátku, takže snad jedině záměr a ten je cca 500hl ročně. Pokud dojde na maximum varny cca 800hl ročně, tak byla naše myšlenka správná.

Jak dlouho trvá, než se pivo uvaří?
„Uvaří, nebo udělá"? To je velký rozdíl. Uvaření jedné várky trvá cca 11 až 12 hodin, pak ale ještě přijde pět až deset dnů kvašení a následně třicet (u naší 11°), ale i šedesát (u speciálu) dnů ležení, teprve pak jde pivo k zákazníkovi.

Srdcem pivovaru je sládek - souhlasíte? Co váš sládek - máte odborníka, nebo jste do toho šli sami, amatérsky a vše jste se naučili?
Souhlasím. Náš sládek i pomocník nejsou profesionálové, sami se učí, sami zdokonalují, školí a zlepšují, sbírají zkušenosti, takže ano, máme odborníky! A navíc, dohlíží na nás ten nejpovolanější! Jan Barák - on a Pivovar Jihlava to je přes 50 let společného života, a to mluví samo za sebe.

V Jihlavě je pivovar s velkou tradicí, a jsou tu i jiné malé pivovary, čím se od nich chcete odlišovat?
Od velkého pivovaru je to jednoduché, V malém a velkém se vaří úplně jinak, od přípravy surovin po expedici, to se nedá srovnávat.
A od malých? Je to o přístupu, jak k pivu a výrobě, tak k zákazníkovi. Odlišnosti jsou ve všem, od vody přes suroviny až k postupům výroby - tím jsou právě malé pivovary výjimečné.
Pokud tam dáte ještě celé srdce a lásku k tomu, co děláte a přidáte mou oblíbenou větu: „Na prvním místě je zákazník - ne hospodský, ale konzument - pivař je jasné, že budeme jiní, budeme Hrbouni!

Uvažujete i o rozšíření sortimentu? Co se dá vymyslet?
Přemýšlíme o tom, jít do svrchně kvašených piv, rádi bychom zkusili i pšeničné speciály . Ono, experimentovat se dá téměř se vším, ale uvidíme, nebudeme předbíhat.

Ceny piva jdou nahoru - v hospodách se můžeme setkali s částkou 40 Kč. Jaké jsou vaše ceny?
Ceny jdou nahoru a i malé pivovary se musí přizpůsobit, ale určitě to není pro vlastní zisk. Naopak, malé pivovary na ceny dané giganty a jejich politikou těžce doplácí.

Fungujete i jako hospoda? Můžou lidé přijít posedět? Kolika místy disponujete? Co pořádání firemních akcí, vánočních večírků...? Nabízíte k pivu i občerstvení?
Ne, hospodu bohužel v rámci pivovaru neprovozujeme, takže běžně posedět u nás nemůžete.
Přímo v pivovaře je možno zakoupit pivo v sudech a PET lahvích, dále pronajmout chladící zařízení, domluvit si exkurzi, nebo pronajmout prostory na firemní akci, oslavu, nebo večírek či schůzi.
To vše je samozřejmě možné a veškeré požadavky řešíme individuálně. Kapacitu máme cca 30 míst.

Nejde jen o to vyrobit kvalitní pivo, ale jde i o to ho správně načepovat - souhlasíte?
Samozřejmě, sládek pivo vaří, hospodský točí, i proto není náš záměr být V každé hospodě, ale pouze tam, kde se o naše pivo i dobře postarají!

Budete si hlídat, aby kvalita vašeho piva neutrpěla?
Kvalitu si budeme hlídat, jinak to ani nejde, navíc tím prohlubujete i vztah hospoda - pivovar. Nechceme chrlit jakékoliv pivo a tlačit hospody do výtoče, to už tady roky dělají jiní!

Jste pivař?
Samozřejmě že ano, copak by to šlo jinak? Copak je něco lahodnějšího? Na chut' i na žízeň, něco vhodnějšího na posezení s přáteli? Čím lépe uctít návštěvu? Okouzlit protějšek?
Jaký je lepší dárek? Zapomeňte na vše ostatní, pivo nenahradíš! ©

Mít vlastní pivovar - má to své výhody?
Přece samé... Proto jsme do toho šli ©

K zveřejnění poskytl pan 'Milan Mlejnek'

Největší pivovary světa AB Inbev a SABMiller budou o podmínkách fúze jednat o týden déle

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské Noviny

● SABMiller opět požádal o prodloužení termínu, do kdy má na něj jeho větší konkurent předložit oficiální nabídku.
● Nově byl termín stanoven na středu 11. listopadu. Ten první byl přitom už 14. října.
● Hodnota transakce je přes 100 miliard dolarů.

Dohoda o největší pivovarnické fúzi se opět odkládá. Společnost SABMiller posunula o další týden, tedy na 11. listopadu, lhůtu, do kdy má konkurent Anheuser-Busch InBev předložit oficiální nabídku na její převzetí. Termín pro závaznou nabídku se přitom posouvá už od 14. října, kdy podle britských pravidel o akvizicích vypršel poprvé.

Obě společnosti ve středu uvedly, že vyjednávání značně pokročila, stále však nejsou všechny podmínky projednány. Odklad má podnikům poskytnout více času na jednání a na zajištění podpory transakce ze strany akcionářů. Prodloužení termínu už schválily dohlížející britské úřady.

Anheuser-Busch InBev je největším pivovarem na světě. Za převzetí rivala SABMiller, jehož součástí je i Plzeňský Prazdroj, by měl zaplatit více než 100 miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu korun). Vznikl by tak kolos, který by ovládal třetinu světového trhu s pivem. Společnosti k rámcové dohodě o fúzi dospěly 13. října.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, loni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Pivaři si užijí slavnost plnou hudby, tance a soutěží

Publikováno:před rokemZdroj:Poznej SokolovskoAutor:Milan HloušekKynšperk

Na pivní slavnost ve velkém stylu zve v sobotu 7. listopadu Kynšperský pivovar. Bohatý program se vstupem zdarma odstartuje úderem 16. hodiny, kdy po oficiálním uvítání ředitel pivovaru Radek Vomočil narazí před zraky hostů velký sud zeleného ležáku. U toho samozřejmě nemohou chybět správní pivaři vyzbrojení půllitry, které symbolicky pozvednou na pozdrav a vzdají tak hold letošní úrodě.

Vedle ochutnávky nefiltrovaného 12% piva vařeného pouze jednou ročně při sklizni zelených šišek chmele se návštěvníci mohou těšit také na zábavné pivní soutěže o atraktivní ceny. „Pro zpestření jsme se rozhodli zařadit i vystoupení břišních tanečnic a živou hudbu v podání žlutické kapely Triget, v jejímž repertoáru jsou převážně hity české popmusic, ale také známé lidovky a jazz,“ přiblížil chystanou akci ředitel Kynšperského pivovaru Radek Vomočil.

Veškerý program ve velkém kulturním sále a v restauraci je zdarma. Zpoplatněné budou pouze speciální komentované prohlídky pojmenované Středověká hostina aneb Jak se pilo pivo dříve. První návštěvníci se do útrob pivovaru podívají v 17 hodin, další exkurze budou navazovat v hodinových intervalech. „Role průvodce se pro tento večer zhostí Jindřich Skopec ze Západočeského divadla v Chebu a sekundovat mu budou v dobových kostýmech jeho herečtí kolegové,“ poznamenal ředitel s tím, že jelikož se jedná o prohlídku pivovaru s historickým nádechem, nesmí chybět koštování chmelového moku z pravých vysmolených sudů. „Lidé si udělají názornou představu o tom, jak kdysi vypadala práce v pivovarech a nakolik odlišná byla chuť piva, když zrálo v dřevěných kádích a ve velkých dubových sudech. Člověk může také dobře porovnat, jak odlišně šmakuje pivčo z vysmoleného soudku uvařené na základě dobové receptury a oproti tomu standardně čepované pivo, které dostane z moderního výčepu. Rozdíl je v tomto případě patrný hned při prvním loku.“

V loňském roce si výroční slavnosti v Kynšperském pivovaru nenechalo ujít více než tisíc lidí. „Na to, že se jednalo o první akci tohoto typu, tak návštěvnost byla poměrně slušná. Pevně věříme, že si k nám veřejnost najde cestu i tentokrát a společně vytvoříme skvělou atmosféru. Všichni jsou srdečně zváni,“ prohlásil Radek Vomočil.

Sobotní program potrvá od 16 do 22 hodin. Pokud se zábava dobře rozproudí, může na sále přezdívaném Dupárna pokračovat i déle.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251