Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Anheuser-Busch InBev předložil oficiální nabídku na koupi majitele Prazdroje

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČTKPrazdroj

Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev předložila oficiální nabídku na koupi svého menšího rivala SABMiller, majitele Plzeňského Prazdroje, za zhruba 107 miliard dolarů (2,7 bilionu korun). S odvoláním na sdělení firem o tom informovala agentura Bloomberg. Obě firmy se už v polovině října rámcově dohodly na vytvoření kolosu, který bude vařit téměř třetinu světové produkce piva.

Anheuser-Busch InBev zaplatí za většinu akcií svého konkurenta 44 liber za akcii v hotovosti. Je to o zhruba polovinu více než závěrečná cena akcie SABMiller ze 14. září, tedy den předtím, než se objevily spekulace o fúzi. Na této ceně se firmy předběžně dohodly už v říjnu.

S fúzí souvisí jiná transakce, ve které americko-kanadský výrobce piva Molson Coors převezme od SABMilleru jeho většinový podíl ve společném podniku MillerCoors. Podnik prodává na americkém trhu piva značek Coors Light, Miller Lite, Blue Moon. Molson Coors za podíl 58 procent zaplatí 12 miliard dolarů (asi 302 miliard korun). Stane se tak druhým největším pivovarem v USA se čtvrtinovým podílem na trhu, napsal list The Wall Street Journal.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, loni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou
dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Roste prodej piva z tanku 
i plechovek

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Jan Klička

Spotřeba piva v ČR se po útlumu postupně probouzí, ale mění se návyky konzumentů. Ti dávají ve větší míře přednost konzumaci doma před restauracemi. Momentálně činí tento poměr 59 ku 41 procentům ve prospěch nákupu 
v obchodech. Pivovary na to reagují zaváděním konceptových restaurací či zaváděním speciálů. Vyplývá to z nového Indexu očekávání firem, který pro obor pivovarnictví zpracovala ČSOB.

Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven vzrostl meziročně podíl piva prodávaného v PET lahvích 
o 11 procent a piva v plechovkách dokonce o 16 procent, zatímco podíl lahvového a sudového piva stagnoval. „Plastové lahve jsou už na svém vrcholu, nyní je boom piva v plechovkách. Je to důsledkem toho, že dospěla nová generace pivařů, které není divné pít pivo z plechovky, což nějakého tatíka těžko naučíte," míní Radek Holopírek z Tradičního pivovaru Rakovník.

Trendem je i tankové pivo přepravované v cisternách. Jeho tržní podíl sice činí jen tři procenta, meziročně je to ovšem skok o šest procent. „Chování Čechů se s ekonomickou krizí změnilo, přesto je pro českého konzumenta stále prioritou kvalita, ať už pije pivo z lahve či v restauraci," říká Petr Manda z ČSOB. „Pokud už se lidé rozhodnou, že chtějí strávit čas v restauraci, jsou stále náročnější," dodává Drahomíra Mandíková z Plzeňského Prazdroje. Současná doba proto přeje speciálům, včetně těch z minipivovarů. Těch je nyní 300, vedle toho je v ČR šest velkých pivovarských skupin a 29 samostatných středně velkých pivovarů.

AB InBev předložil oficiální nabídku na koupi majitele Prazdroje

Publikováno:před rokemZdroj:Finanční novinyAutor:ČTKPrazdroj

Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev předložila oficiální nabídku na koupi svého menšího rivala SABMiller, majitele Plzeňského Prazdroje, za zhruba 107 miliard dolarů (2,7 bilionu Kč). S odvoláním na dnešní sdělení firem o tom informovala agentura Bloomberg. Obě firmy se už v polovině října rámcově dohodly na vytvoření kolosu, který bude vařit téměř třetinu světové produkce piva.

Anheuser-Busch InBev zaplatí za většinu akcií svého konkurenta 44 liber za akcii v hotovosti. Je to o zhruba polovinu více než závěrečná cena akcie SABMiller ze 14. září, tedy den předtím, než se objevily spekulace o fúzi. Na této ceně se firmy předběžně dohodly už v říjnu.

S fúzí souvisí jiná transakce, ve které americko-kanadský výrobce piva Molson Coors převezme od SABMilleru jeho většinový podíl ve společném podniku MillerCoors. Podnik prodává na americkém trhu piva značek Coors Light, Miller Lite, Blue Moon. Molson Coors za podíl 58 procent zaplatí 12 miliard dolarů (asi 302 miliard Kč). Stane se tak druhým největším pivovarem v USA se čtvrtinovým podílem na trhu, napsal list The Wall Street Journal.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického konkurenta Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má asi 200 značek z celého světa, loni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarskou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Pivo s citronem. Co to je za novoty?

Publikováno:před rokemZdroj:Vitalia.czAutor:Kateřina Čepelíková

Ovoce do piva nepatří, říká nekompromisně pivař. Je to nešvar, myslí si o pivu s citronem jeden sládek. Druhý je tolerantnější: Ke konzumaci takového piva přistupuji s očekáváním nového zážitku.

Plátek citronu se přidává zejména do piv pšeničných. Pšeničné pivo bavorského typu má lehkou chuť s banánovým a hřebíčkovým aroma, pšeničné pivo – belgický witbier zas bývá kořeněn koriandrem a pomerančovou kůrou či různými bylinami, přidání další ovocné složky se tak nabízí. Ne každý s tím však dokáže souznít. „Pokud by mi výčepní přinesl pivo s citronem, viděl by mě u sebe v hospodě naposledy. Nechápu, kde se takový zlozvyk vzal. Ovoce do piva prostě nepatří. Vlastně ani neznám nikoho, kdo by takový patok pil,“ rozčiluje se pivař Kryštof.

Přesto takových lidí u nás zřejmě stále přibývá, protože prakticky každá hospoda, která nabízí pšeničné pivo, má v nápojovém lístku i variantu s citronem. „Citron a obecně žádné ovoce nemá v tradičním českém pivě co dělat, nejedná-li se o ovocné pivo. Nepatří ani do pšeničných piv, kde potom zaniká jeho typická banánová příchuť, která tam vzniká už při výrobním procesu působením kvasinek,“ podporuje názor Kryštofa i Jaroslav Lebeda, sládek a výrobní ředitel Pivovaru Ferdinand. „Dodání plátku citronu do pšeničných piv je nešvar, kterého se chytly některé restaurace s vidinou větší atraktivity, ale z mé zkušenosti si zákazník do druhého piva citron dát nenechá.“

Citron k pivu, nebo v pivu?
Do každého (ani toho prvního) pšeničného piva se ale plátek citronu nedává. Jak jsme si zjišťovali, o stále tak trochu nezvyklém doplňku k pivu je host obvykle informován v nápojovém lístku.

Pokud o něj máte zájem, je dobré se dopředu zeptat, jak vám citron k pivu budou servírovat. Obvykle ho najdete na okraji sklenice (asi jako k limonádě), nicméně pravidlem to není. Můžete ho dostat na extra talířku, už vymačkaný do piva, ale jak jsme se dozvěděli v prostějovské Kolibě U Tří králů, je běžné i to, že se oloupaný plátek citronu vhazuje přímo do sklenice s pivem.

„Nevím, proč se má citron vůbec do piva dávat (i kdyby jen do filtrovaného piva) a docela mi vadí, že když si objednám pšeničné, dostanu ho automaticky s citronem, aniž by se mě někdo zeptal… rád se nechám poučit, ale nikdo mi nenamluví, že se pivo nemá pít jako pivo…?,“ durdí se Dwarf v internetové diskuzi na pivni.info.cz.

Je celkem běžnou praxí, že pokud si nápojový lístek nepřečtete, přinesou vám klidně něco, co vlastně ani nechcete. I v brněnském hotelu Pegas citron také volně vloží přímo do piva, ovšem s kůrou. Což je asi nejméně ideální stav, pokud nejde o bio citron. Alkohol či alkoholické drinky s plátky citrusů jsou totiž jedním z nechtěných zdrojů pesticidů.

Ani sládci se neshodnou
Ne všichni ale na citron či pomeranč v pivu dští oheň a síru. Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, se k podávání nestandardních doplňků staví velmi otevřeně: „Ve světě existuje mnoho druhů piva, a piva patří mezi nápoje, které mají velmi rozmanité chuti. Od čokoládově sladkých, přes hořké ležáky až po piva charakteristická velmi intenzivní kyselostí. Pro mne je důležité vědět, co vlastně sládek sleduje, když použije nějaké ´nepivní´ suroviny. Ke konzumaci takového piva pak přistupuji s očekáváním nového zážitku, a když jsem připraven, že nepřijde ta lahodná, příjemně hořká a plná chuť ležáku plzeňského typu, zpravidla nejsem zklamán.“

Je jisté, že záleží na zvyku, přístupu k novinkám i chuťových pohárcích toho kterého konzumenta, ale jak nám řekl rozhodně Jaroslav Lebeda, kvalita piva se vhozením citronu do piva zkazí. „Citron reaguje s oxidem uhličitým, který rychle vyprchá, a pivo se pak stává prázdné a bez řízu. Druhým faktorem je to, že agresivní citronová příchuť zastíní všechny přirozené a typické vůně a chutě piva.“

Úspěšné vyhlídky Pivovaru Ferdinand

Publikováno:před rokemZdroj:BenešovDnes.czAutor:Ladislav LojkaFerdinand

I přes letošní nadměrné tropické teploty, které fandí spíše nealkoholickým nápojům Pivovar Ferdinand zaznamenal v tzv. "pivní" sezóně zvýšený prodej sudového piva. Oproti loňskému roku to je letos o dalších 5 %. Celkový výstav piva tak oproti minulým rokům stoupne o 2000 hektolitrů, tedy na 27 000 hl piva za tento rok.

Benešovský Pivovar Ferdinand si zakládá na tradiční technologii výroby piva, která jsou připravována klasickým způsobem, spodně kvašená a následně dokvašována v ležáckém sklepě a to až 90 dní podle druhu piva. Pivovar Ferdinand je jeden z mála posledních pivovarů v ČR provozujících vlastní sladovnu. Do svého jednoho půllitru světlého ležáku spotřebují 90 g sladu, což je 100 g pivovarského ječmene. Právě slad, který je důležitou součástí při vaření piva, dostává pivovar do popředí mezi pivovarnickou obec a i za daleké hranice naší republiky a to především díky spolupráci s německou firmou Weyermann, což je největší výrobce speciálních sladů v Německu. Pivovar tímto způsobem dodává i do zámoří více než 600 tun ročně.

V květnu byla v areálu pivovaru vybudována nová expediční půda na slad, kde je možné nakupovat i malé množství sladu pro potřeby minipivovarů. "Jezdí k nám pro slad minipivovary i větší pivovary, například Bernard nebo Havlíčkův Brod, které mají speciální piva. Nemusejí pro něj cestovat do Německa. Někdo potřebuje třeba jen pětadvacet či padesát kilo, je to zkrátka taková naše služba, která se osvědčuje," říká sládek Jaroslav Lebeda. Pro veřejnost a domácí vařiče piva je k dispozici zhruba pět základních druhů sladů v balení 1 - 5 kg, které je možné zakoupit v nově zrekonstruované pivovarské prodejně. "Stále jsou nadšenci, kteří zkoušejí uvařit vlastní pivo, ale je to trochu řehole," usmívá se Lebeda. Kilogram humnového sladu vyjde na 21 Kč, karamelový typ 1-3 pak celkem na 31 Kč za kg.

Letos si Pivovar Ferdinand připsal další ocenění. Vedle soutěže "Nejlepších piv roku 2014" pořádané Sdružením přátel piva, kde bodoval Max, jedenáctistupňový světlý ležák a polotmavý speciál 13° Sedm kulí, letos na konci října dostal benešovský světlý PREMIUM 12° v pořadí již pátou Českou chuťovku. "Skutečné pivo je jenom slad, chmel a voda, nic míň, nic víc", říká se v Benešově. "Myslím, že se nám rok od roku daří konzumenty přesvědčovat, aby kupovali kvalitní produkty," konstatuje jednatel pivovaru Ing. Petr Dařílek a dodává: "Další ocenění České chuťovky nám jen potvrzuje, že to náš pivovar dělá dobře. Všech sedm druhů piv je vařeno tradiční technologií podle původních receptur, čímž se tak zásadně odlišujeme od výrobců unifikovaných, stejně chutnajících tzv. europiv".

Nová třetinka od Pivovaru Ferdinand
Benešovský pivovar přichází na trh s pěti druhy pivních speciálů stočených nově do třetinkových lahví. "Již dlouho jsme o tom uvažovali, jen jsme v pivovaru museli vyřešit potřebné technické záležitosti," uvedl Ing. Petr Dařílek, jednatel pivovaru a dodává: "Hlavním důvodem, proč jsme se pustili do lahví s obsahem 0,33l je záměr dostat se na místa, kde se standardně pivo netočí, jako jsou hotely, bary nebo kavárny." Pivovar Ferdinand je v regionu známý výrobce piva, který vaří pivo stále klasickým, původním způsobem, tedy otevřeným spodním kvašením a dokvašováním v ležáckých sklepích 60 až 90 dní podle druhu piva. Koncem října pivovar zahájil prodej vybraných piv v nových lahvích, jako je světlý speciál d´Este, Sedm kulí, Max 11°, tmavý ležák 11°a světlý ležák Premium, který letos v říjnu získal ocenění České chuťovky.

Pivo Pardál smiřuje v kampani pražskou kavárnu s českou vesnicí

Publikováno:před rokemZdroj:Marketing SalesBudvar

Budějovický Budvar začal v pražských kavárnách vyvěšovat netradiční plakáty. Značka, která pochází z české vesnice, se snaží pomoci překonat propast mezi "pražskou kavárnou" a "českou vesnicí".

Agentura Kaspen/Jung von Matt našla několik elementů, které jsou oběma světům společné a upozorňujeme na ně. Plakáty se sloganem "Podáváme ruku pražské kavárně" jdou ruku v ruce s distribucí Pardála přímo v daných kavárnách. "Tu propast mezi pražskou kavárnou a českou vesnicí asi nepřekonáme, ale možná alespoň pomůžeme. Navíc dostáváme Pardála tam kde by normálně nebyl očekáván a do rukou Těch, kteří by si ho v obchodě nekoupili," uvedl šéf agentury Luboš Jahoda.

Nabízí se srovnání s nedávným projektem Gambrinusu, který Pražákům nabídl pivo z fiktivního "vesnického" pivovaru Patron, ale ve skutečnosti to byl stále Gambrinus. "U nás je to spíše opačný přístup. Pardál se za svůj původ nestydí," dodává Jahoda.

Kampaň se objeví pouze v kavárnách, nejedná se tedy o nahrazení stávající komunikační platformy, ale o její doplnění.

Jen sto restaurací v ČR má certifikát za perfektní péči o plzeňské pivo.

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.cz

Restaurace U Majáku v Plzni – Slovanech obdržela Certifikát kvality, který ji řadí mezi restaurace s perfektní péčí o čepované pivo Plzeňského Prazdroje. Zároveň se stala partnerem hokejového klubu HC Škoda Plzeň.

Slavnostní akt proběhl za přítomnosti hokejistů HC Škoda Plzeň, vedení týmu a dalších hostů. Součástí programu byly soutěže v čepování piva, módní přehlídka a pochopitelně autogramiáda plzeňských hokejistů.

„V současné době je v republice dvacet jedna tisíc restaurací, které čepují Pilsner Urquell. Ocenění získalo jen tisíc restaurací a každý rok je některým certifikát odebírán za to, že neplní ta kritéria. Momentálně je tak v republice jen sto restaurací, které Certifikát kvality mají a my jsme jedna z nich,“ řekl manažer restaurace Bohumil Rydrych. Certifikát převzal z rukou vrchního sládka Plzeňského Prazdroje Václava Berky.

Spolupráce restaurace U Majáku s klubem HC Škoda Plzeň bude velmi pestrá. „ Během přestávkového programu na hokejových zápasech se bude soutěžit o poukázky k nám do restaurace. Držitelé permanentek u nás mají dvacetiprocentní slevu a o víkendech u nás bude možno pravidelně hokejisty HC Škoda Plzeň vidět,“ dodává Rydrych.

Další zajímavou akcí v restauraci U Majáku budou Svatomartinské hody, které zde začínají ve středu 11. listopadu

Litoměřické biskupství otevře pivovar, bude vařit i pivo pro cyklisty

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Michal DvořákU sv. Štěpána

Litoměřické biskupství buduje v Diecézním domě kardinála Trochty Biskupský minipivovar U sv. Štěpána. Nabídne několik druhů piv i restauraci v prvorepublikovém stylu. „Věřím, že zákazníky přivede zvědavost. Opřít se můžeme i o klienty hostelu,“ říká vedoucí oddělení správy majetku biskupství Richard Kirbs.

V diecézním domě už provozujete hostel, nyní k tomu přibude minipivovar. Proč jste se rozhodli pro podnikání v gastronomii?
Díky hostelu zde máme masu lidí, která od nás utíká do města. Chtěli jsme jim proto ke kvalitnímu ubytování nabídnout i dobré jídlo a posezení u piva. O minipivovaru s restaurací jsme začali přemýšlet před rokem a půl. Věděli jsme, že díky majetkovým náhradám budeme mít peníze na investice, a tak jsme si stanovili okruhy zájmu. Z velké části se týkají nákupu nemovitostí, ale toto je jedna z výjimek, kdy jsme se rozhodli pro podnikání. Jinak se do podnikání nechceme příliš pouštět.

V Litoměřicích už fungují dva minipivovary, o založení dalšího uvažuje i radnice. Nebojíte se konkurence?
Jeden minipivovar je až na druhém konci města, dochozí vzdálenost to není. Druhý je sice v centru, je to však jen pivnice bez vlastní restaurace. Takže konkurence se neobáváme, už jen s ohledem na to, že se můžeme opřít o ubytované v hostelu.

Původně jste měli pivovar otevřít už na konci léta. Proč k tomu nedošlo?
Lehce nás vypekla firma, která dodávala pivovarské technologie. Smlouvu jsme uzavřeli už v únoru s tím, že technologii přivezou na přelomu července a srpna. Nabrali ale dva měsíce zpoždění, prý byl problém s dodavateli z Německa. Chtěli jsme stihnout konec sezony, kdy bylo nádherné počasí a zájem lidí o jakoukoli tekutinu byl více než enormní. Ale o odbyt se nebojíme. Máme dobré zázemí, stihneme přelom roku a doufáme také ve zvědavost lidí nejen z Litoměřic. A v březnu už zase začnou najíždět hosté do hostelu.

Na čem se v pivovaru pracuje v těchto dnech?
Právě zprovozňujeme technologii, chystáme se na čištění a sanitaci, abychom už příští týden mohli začít vařit pivo. Kolaudace proběhne 10. listopadu, po ní bude následovat vyjádření celního skladu. Pivovar pak otevřeme do konce listopadu. Restauraci, která je v podstatě hotová a nabídne i dva samovýčepy, ale možná otevřeme ještě dříve.

Jaká piva zákazníkům nabídnete?
Počítáme se spodně kvašenou desítkou, jedenáctkou i dvanáctkou, ale v naší nabídce nebudou chybět ani speciály, například letní, velikonoční a vánoční. Vytipovali jsme osm různých piv, která jsme zanesli do celní žádosti. Jejich jména budou odpovídat charakteru naší firmy, takže budeme vařit piva Štěpán, Vikář, Rektor nebo Kaplan. Viněty bude zdobit znak biskupství a chmelová větvička.

Kolik hektolitrů ročně uvaříte?
Ročně plánujeme uvařit 350 až 400 hektolitrů, ale udělali jsme si rezervu, takže máme kapacitu tisíc hektolitrů. Produkce bude zatím sloužit jen pro potřebu diecéze, přece jen jde o region od Ostrova až po Jičín, a pivo můžeme nabízet na našich akcích, poutích či slavnostech. Piva totiž budeme stáčet do skleněných lahví, sudů i PET lahví.

Sládkem pivovaru bude Milan Došek, který dříve pracoval v litoměřickém pivovaru, naposledy pak ve Zlatopramenu. Jde spíše o konzervativního sládka, nebo je otevřený experimentům?
Firma dodávající technologie nám nabízela své sládky, ovšem za pražské ceny. A to jsme si nemohli dovolit. Milan Došek se nám ale ozval sám, byl už v důchodu, je z nedalekých Žitenic a máme na něj vynikající reference. Je spíše konzervativní, navíc jsme malé město, takže zatím nepůjdeme cestou ovocných piv nebo netradičních speciálů. Budeme ale třeba cyklistům nabízet nízkoalkoholické pivo, stejně jako to dělá například pivovar v Hostivaři, jehož cyklistická osmička jde na dračku.

Na kolik vybudování pivovaru diecézi přijde?
Náklady zatím nemáme spočítané, protože zahrnují i rekonstrukci budovy, která je velmi zanedbaná a stále se opravuje. Vyčíslit tedy zatím můžeme jen náklady na pivovarskou technologii, za kterou jsme dali šest milionů korun. Podle investičního projektu by se měly náklady na pivovar vrátit za 12 let. U minipivovarů se sice návratnost většinou odhaduje na šest let, ale jsme opatrní. Lepší je být pak příjemně překvapený.

Království piva v Bubenči

Publikováno:před rokemZdroj:Brutally Honest

O tomto místě jsem poprvé četla na jedné FB stránce, kde někdo sdílel tabuli s pivy na čepu s komentářem "Království piva v Bubenči..." a já to nejdřív pochopila jako takový blíže nespecifikovaný výkřik do tmy, ale ono se to vážně jmenuje Království piva :- D Je to kousek od Hradčanské a zašli jsme tam dnes za odměnu, že jsem dnes (sobota) zvládla brzo ráno vstát a přežít ve škole skoro šest hodin hororového předmětu.

Já na tohle království ale mezitím zapomněla a L. na něj narazil náhodou včera pod článkem o jednom konkurenčním vinohradském podniku, kde se objevil komentář typu "to u nás v Království..." Celkem dobře cílená reklama. Jde o pivotéku a zároveň hospodu s šesti pivy na čepu. Přičemž uplatňují rovnoprávnost ve smyslu tři spodně a tři svrchně kvašená, což považuju za ideální. Prostor je nekuřácký s typickou výzdobou v podobě starých pivovarských tabulek. Dnes byly dle jejich FB k dispozici:

1) Pivovar Kunratice - Muflon polotmavá 12°
2) Pivovar Cvikov - světlá 12°
3) Pivovar Bobr - světlá 11°
4) Podřipský rodinný minipivovar - pšenice 12°
5) Jihlavský radniční pivovar - Single Hop El Dorado 12°
6) Létající pivovar Falkon - Stalker IPA 16°

Nahoře spodně a dole svrchně kvašená piva :- ) Já tam šla cíleně na toho Muflona za 48 CZK, protože jednak polotmavý (netřeba dalších argumentů) a taky o něm L. už nějakou dobu básnil (resp. jako svrchňák mě spíš přesvědčoval, že bych o něm určitě básnila). Tak ano, bylo opravdu dobré :- ) Mělo takovou sympatickou barvu, kdy člověk nemusí přemýšlet, jestli to vlastně není přitmavlé světlé, a tu typickou polotmavou chuť by poznal i poslepu. L. měl ten jihlavský single hop za 52 CZK a chutnal mu, na mě byl moc hořký.

Jelikož jsem měla ve škole k obědu chleba (aneb ne všechny aspekty návratu do studentských let se mi pozdávají), tak už byl krátce po třetí hodině nejvyšší čas na svačinu. Království nabízí klasické chuťovky, kterými mě bohužel nikde moc neuctí. Zde je ale sympatické, že uzeniny a sýry jsou prý od pana toho a toho (neznám, ale zkrátka jsou jmenovaní), takže jsem se toho zas tak neobávala jako na některých jiných místech. Z nabídky hermelín, utopenec, matesy, polívka, párky, sádlo, tlačenka a uzeninové či sýrové prkénko jsem si vybrala to poslední v nejmenší variantě, tj. 100 g za 79 CZK. S chlebem.

Dostala jsem dva druhy kousků tvrdého sýra s nakrájenou kyselou okurkou, hořčicí a křenem. Ještě nedávno bych kyselou okurku, hořčici ani křen nepozřela, ale poslední dobou se snažím být otevřená těm novým chutím (pro každého je nové něco jiného :- P) a k ochutnání křenu jsem už stejně byla tak trochu přinucena skorotchánem při letošním opíkání buřtů. Tenhle ale nebyl tak dobrý a byl o dost pálivější. A hořčice a kyselá okurka se mezi mé oblíbené pochutiny asi jen tak nezařadí. Sýry (jeden byl s paprikou) byly ok a působily poctivě, ale nějak nadšená jsem podle očekávání nebyla, víc bych si asi pochutnala na nějakých méně "hospodských" typech sýru. L. si dal francouzskou bramboračku za 49 CZK a nějak nedomyslel, že ten přívlastek bude obnášet nežádoucí ingredience, například smetanu. Ale zvládl to a příště by si prý radši dal uzeninové prkénko. Já bych se zas příště nejradši pořádně najedla někde jinde (cestou jsme míjeli nějaké jehněčí kotlety...) a sem pak šla na víc piv.

Jak je vidět, tak ceny nejsou úplně lidové, což je ale celkem adekvátní, protože to není pajzl, ale pivnice s kvalitním sortimentem. Obsluhovala nás moc milá slečna (podle FB zřejmě Johanka) a nekuřácké prostředí podniku mi přišlo celkem příjemné. Zadní prostor jsme měli takhle krátce po otvíračce pro sebe; při našem odchodu už se trousili další návštěvníci. V téhle oblasti se sice zas tak často nepohybuju a neznám tu moc dobrých hospod (leda tak Krkonošskou, kde ale nebývám z piv zas tak nadšená), nicméně do Království chci určitě ještě někdy zavítat :- )

Světlý ležák z českobudějovického Budvaru zaperlil. Získal zlatou medaili v USA.

Publikováno:před rokemZdroj:Krajské listyAutor:Lucie BartošBudvar

Světlý ležák Czechvar z pivovaru Budějovický Budvar získal zlatou medaili v 19. ročníku soutěže „Great International Beer & Cider Competition“, která se konala v Providence (stát Rhode Island). Prémiový světlý ležák je pro Budějovický Budvar klíčovým druhem piva – na jeho celkové produkci měl loni podíl téměř 60 procent a na exportu asi 90 procent. Do USA, Kanady a některých dalších zemí se tento ležák vyváží pod značkou Czechvar, ve většině zemí se ale prodává pod značkou „Budweiser Budvar“, případně „Budějovický Budvar“.

Téměř sedm vzorků chmelového moku
Prémiový světlý ležák značky „Czechvar“ z pivovaru Budějovický Budvar získal další významné ocenění v mezinárodní soutěži. Porotci „Great International Beer & Cider Competition“ mu udělili zlatou medaili v kategorii „Bohemian Pilsner“. Výsledky byly vyhlášeny 23. října v Providence, hlavním městě státu Rhode Island.

Do 19. ročníku soutěže bylo v 59 kategoriích přihlášeno 680 vzorků piva a cideru, které hodnotilo 120 porotců. Více informací o soutěži najdete na http://www.beerfestamerica.com/.

Chuťový profil, který lidé oceňují
„Tato soutěž se od roku 1997 zaměřuje především na uznávané a unikátní značky piva z celého světa. Jsme doslova nadšeni z toho, že Czechvar získal zlatou medaili v kategorii Bohemian Pilsner. Výrobní postup Czechvaru, vycházející z používání výhradně českých přírodních surovin, včetně žateckého chmelu a z dodržování 90 dnů dozrávání v ležáckém sklepě, dává ve výsledku bezkonkurenční chuťový profil, který lidé oceňují,“ říká Georgia Homsany, brand manažerka ze společnosti United States Beverage LLC (dále jen USB).

USB zajišťuje od roku 2012 import a distribuci značky Czechvar do USA. Je to společnost zaměřená na import a marketing super-prémiových a takzvaných „craft beer“ značek do USA. V roce 2014 se prodej značky Czechvar zvýšil meziročně o 19 procent.

Do Ameriky v lahvích i sudech
Do Spojených států se aktuálně vyváží světlý ležák Czechvar v lahvích i vratných sudech, tmavý ležák „Czechvar“ v lahvích a nevratných sudech KEY-KEG a také sezónní specialita – tmavý ležák s višní B:CHERRY.

Značka Czechvar byla vytvořena pro trh v severní Americe v roce 2000, neboť na území severně od Panamy nesmí Budějovický Budvar na základě známkoprávní smlouvy z roku 1939 používat své tradiční ochranné známky „Budweiser Budvar“, „Budweiser“, „Budweis“ nebo „Bud“.

I proto je na etiketách piva Czechvar místo jména výrobce uvedena jen zkratka „B.B.N.P.“, která je složena z počátečních písmen plného názvu pivovaru (Budějovický Budvar, národní podnik).

V sedmdesáti zemích
Pro Budějovický Budvar je prémiový světlý ležák nejdůležitějším produktem. Loni se tento ležák vyvážel do 70 zemí především pod značkou „Budweiser Budvar“. Ve státech, kde není možné používat značku „Budweiser Budvar“, se tento ležák prodává jako „Budějovický Budvar“, případně „Czechvar“.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251