Novinky a zajímavosti ze světa piva

Program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje se dlouhodobě snaží podporovat rozmanitost českého pivního trhu. V březnu a dubnu se tak Prazdroj spojil se všemi fungujícími klášterními pivovary a společně uvařili velikonoční speciály Poutní. Všechna piva budou moci spotřebitelé ochutnat 27. dubna na Festivalu klášterních pivovarů v Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha. Volba sládků na pivobraní představí dokonce dva druhy speciálů – Poutní Březnové a nové Poutní Dubnové.

Od roku 2015 Volba sládků každý měsíc přináší na českou pivní scénu speciály nejrůznějších chutí a stylů. V roce 2018 odstartovala pravidelná spolupráce s minipivovary, přičemž od té doby jsou společné projekty nedílnou součástí programu a vždy se těší velké oblibě. Nyní však Prazdroj kromě zóny malých pivovarů na Pilsner Festu pořádá historicky první festival minipivovarů. Zúčastní se ho všech pět klášterních minipivovarů, které byly zapojeny do dvouměsíčního velikonočního projektu „Poutní“.

Festival klášterních pivovarů a Volby sládků Plzeňského Prazdroje se uskuteční v sobotu
27. dubna od 11 do 22 hodin na dvoře Břevnovského klášterního pivovaru. Návštěvníci se mohou těšit na oba prazdrojské Poutní speciály i další speciály z Klášterního pivovaru Břevnov, Klášterního pivovaru Strahov, Klášterního pivovaru Osseg, Klášterního pivovaru Želiv a Klášterního pivovaru Porta Coeli.

Kromě skvělého piva se mohou návštěvníci těšit i na dobré jídlo, živou hudbu, školu čepování od mistrů výčepních, ukázku historického vaření piva, prohlídky Břevnovského klášterního pivovaru a zajímavé besedy se sládky.

„Chtěli jsme naše Poutní putování zakončit tam, kde to všechno začalo, na Břevnově. S Břevnovským klášterním pivovarem vznikla tradice společného vaření nakuřovaných velikonočních speciálů a zde jsme se taky dohodli na přizvání ke spolupráci ostatní české klášterní pivovary. Celý projekt proto chceme zakončit velkolepě – prvním festivalem minipivovarů pořádaný Plzeňským Prazdrojem. Budeme se na všechny těšit!“ uvádí Tomáš Drahoňovský, manažer Volby sládků.

K ochutnání bude i dubnový speciál Volby sládků, který je plný sladových a sušenkových tónů, lehkého aroma kouře pocházející z použitého sladu a také z dubového dřeva, kterému dominují tóny vanilky, cherry a koření. Obsahuje 5,5 % alkoholu a stupňovitost je 13,5 stupně. Jedná se o světlý (15 EBC) spodně kvašený Oak Aged Lager, který má 32 IBU a dozrával na dubovém dřevě. Ostatní Poutní varianty vychází rovněž z ingrediencí typických pro klášterní pivovarnictví, a mimo dubového dřeva jsou v nich použity bylinky či med.

Speciál Poutní Dubnové od Plzeňského Prazdroje si pivní fanoušci mohou vychutnat až do konce dubna v některé z více než 850 hospod a restauracích po celé České republice a ve více než 250 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk. Všechny zapojené klášterní pivovary prodávají svá piva ve vlastní distribučních sítích, o kterých informují na svých webových stránkách.

O tom, že jsou Češi národem pivařů, není pochyb. Dokazuje to i vznik létajících pivovarů, které už úspěšně fungují také v Libereckém kraji, a je o ně stále větší zájem. Nemají vlastní prostory, často ani vybavení a fyzicky v podstatě neexistují. Přesto dokážou vařit chuťově „vymazlená“ piva.

Takzvané létající neboli kočovné pivovary jsou v České republice po vzoru zahraničí stále na vzestupu a jejich provoz dává začínajícím i zkušeným podnikatelům ekonomicky smysl.

„Klasickou podobu létajícího pivovaru představuje pivovarník, který jen nemá pivo kde uvařit. Proto vyhledá fyzicky existující pivovar s volnou kapacitou a jeho technologii si na chvíli pronajme. Pivovarník ovládá celý výrobní proces, má přístup k vlastním surovinám a disponuje i vlastní recepturou,“ dočtete se v jedné z možných definic na pivovarnické stránce Beerweb.cz.

Další možné varianty létajících pivovarů fungují například tak, že si zájemce nechá vyrobit pivo na zakázku bez vlastní účasti. Nemusí tedy být zrovna pivní expert, který přesně ví, co chce, ale vystačí si jen s přibližnou představou.

Někteří pivovarníci zase spolupracují s osvědčenými výrobci, a pravidelně kočují dokonce po několika stálých spřátelených pivovarech. Touto cestou mohou mimo jiné snáze přinášet své novinky, neboť vaří zlatý mok v menších várkách. Na tomto principu funguje například Beranův pivovar sídlící v malé obci Trávníček nedaleko Českého Dubu.

„Máme krásný historický hostinec v Trávníčku. Ten jako kulturní památku opravujeme od roku 2014. Chtěli jsme dát celému projektu kromě kulturních akcí spolku Dubáci i nějaký smysluplný ekonomický rámec. Přemýšleli jsme o kamenném pivovaru, ale nikam by se v malé roubence nevešel,“ vzpomíná ředitel Beranova pivovaru Jan Havelka. „Až naše kamarádka, výborná sládková Alenka, nás navedla na myšlenku pivovaru létajícího. Jelikož ona vařila ve frýdlantském pivovaru, začali jsme v roce 2018 vařit tam,“ dodává.

V Beranově pivovaru mají na starosti výrobu osvědčení sládkové, kteří vymýšlejí receptury, a pivo se poté vaří v hostitelských pivovarech. Tým kolem Jana Havelky se následně stará o obchod, marketing, distribuci a účast na různých akcích nebo festivalech, na které vyjíždí stylovým truckem z roku 1929. „My nemusíme mít technologii ani kamenný pivovar a partner tu svoji naopak naplno vytíží, což je oboustranně výhodné,“ podotýká.

Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha přišel s nápadem létajících pivovarů jako první Jan Kočka, spoluzakladatel varnsdorfského pivovaru Kocour a majitel létajícího pivovaru Nomád. „Určitě tím přispěl k pivní rozmanitosti u nás,“ má jasno Voldřich.

V budoucnu by Beranův pivovar rád do svého
Podnikání s létajícími pivovary prý však přináší vedle celé řady benefitů také jednu nevýhodu. „Určité riziko je zde v tom, že když pak začne být pivovar vytížený v kapacitě se svými značkami, tu privátní musí omezit. Nedá se to však paušalizovat. Některé létající pivovary, zejména ty, které jsou na trhu již déle, budují svoji značku ve spolupráci s výrobním pivovarem i s ohledem na budoucí kapacity,“ popsal Michal Voldřich.

Pro řadu létajících pivovarů je primární fáze, kdy si pronajímají cizí prostory, logickým předstupněm před vlastním kamenným pivovarem či hospodou. Taková byla například cesta českolipského pivovaru Lípák nebo zmíněného Nomádu.

V nabídce létajících pivovarů jsou stejně jako u minipivovarů časté pivní styly IPA, APA, ojedinělé ovocné speciály, ale i pšeničná či tmavá piva nebo klasické oblíbené ležáky. Například o Beranův pivovar je na Liberecku velký zájem a postupně expanduje do mnoha lokálních hospod a restaurací. Do budoucna by i on rád přesídlil do svého.

Plzeňský Prazdroj spustil komunikační kampaň Obrať proud pro svůj nový ležák Proud, reagující na měnící se chuťové preference mladší generace, tedy nových pijáků piva, a na rostoucí poptávku po pivech s nižší hořkostí a obsahem alkoholu. S heslem vyzývajícím k vystoupení z rutiny se kampaň snaží inspirovat k narušení stereotypů a reflektuje životní styl a aspirace cílové skupiny. V centru kampaně, připravené s agenturou VCCP, stojí ambigram v logu značky, který inspiroval i kreativní koncept.

Podle nedávného výzkumu agentury Kantar ležák plzeňského typu zůstává v Česku nejoblíbenějším alkoholickým nápojem s preferencí 61 % dospělých spotřebitelů. Výzkum však také ukazuje, že mezi mladými dospělými roste skupina, která se od tradičního piva postupně odklání. „Zaznamenáváme vzrůstající zájem o lehčí drinky, zejména mezi mladými dospělými. Ti hledají nejen vynikající chuť, ale také zážitky spojené s konzumací,“ říká Jakub Marek, marketingový manažer prémiových piv Plzeňského Prazdroje. „Zároveň řeší image – jak s lahví v ruce vypadají. Proud je přímou odezvou na tyto požadavky, odráží současný životní styl a to jsme reflektovali i v kampani.“

„Proud obrací proud českého piva. Nám se pro to myslím podařilo vybudovat distinktivní svět značky, který je úzce propojený s produktem i jeho logem a podpořený osvěžující, odlehčenou tonalitou, která vystihuje styl piva,“ doplňuje Dejan Štajnberger, executive creative director VCCP.

Nová kampaň poběží napříč kanály od 1. dubna. Režii televizního spotu zajistil Keith McCarthy, v produkci Stink. Součástí mixu budou také sponzorské aktivity, například podpora největšího českého festivalu Beats for Love. Probíhá také spolupráce se značkou Botas, předními českými influencery či zapojení nových médií.

Budějovický Budvar má za sebou úspěšný rok 2023, ve kterém se mu dařilo jak na domácím trhu, tak v exportu. Uvařil rekordních 1,865 milionu hl. piva, což je nejvíc v jeho historii. Tržby národního pivovaru pak meziročně vzrostly o více než 11 %.

Budějovický Budvar v loňském roce překonal historické maximum ve svém ročním výstavu. Uvařil 1,865 milionu hl. piva, což je nejvíc za téměř 130 let jeho existence a meziroční nárůst o 4,29 %. Po mírném propadu v roce 2022 tak národní pivovar opět navázal na pozitivní trend růstu celkových objemů z předchozích let. Dařilo se i v prodejích, a to jak na domácím trhu, tak v exportu, kde se Budvaru podařilo nejen vyrovnat ztrátu ruského trhu, ale dokonce překonat rekordní objemy z roku 2021. Rekordní byly také tržby z prodeje výrobků a služeb, které meziročně vzrostly o 11,4 % na 3,37 miliardy korun.

Pokud chcete v Budapešti české pivo, víme, kam na něj. A rozhodně nebudete litovat. Je tu mnohem širší nabídka, než obligátní Plzeň.
Söröző je pivnice, což je nápis, jenž pravověrného Čecha v Budapešti potěší. A pokud je to pivnice s českým pivem, radost bude dvojnásobná. Když k tomu přidáme klasika pábitelů Bohumila Hrabala a nabídku hned několika piv, přičemž nejde jen o obligátní plzničku, ale i „alternativní pivní styly“, dá se na budapešťské adrese Rákóczi út 11, Asztalfoglalás strávit docela příjemné odpoledne.

Nabídka se obměňuje
V Hrabal Söröző se chlubí třeba Dvanáctkou sv. Jana Nepomuckého z nepomuckého pivovaru nebo krnovskou polotmavou čtrnáctku (pozor, leze rychle do hlavy) z krnovského pivovaru Nachmelená opice. Kolik lidí, tolik chutí, ale tady by si milovník českého piva měl vybrat.

Vím, že každý máme své vlastní chutě a pivní preference, ale za sebe se můžu přiznat, že Černá Barbora z Ostravy a právě Nachmelená opice jsou mí soukromí pivní favorité. Barboru ale „u Hrabala“ bohužel neměli. Mezi velmi silná piva patří v nabídce Dřevo od Matušky. Pivovar z Broum, který byl založený na velikonoční pondělí 2009 dodal do Budapešti 190 pivo, což znamená 7,8 % alkoholu. To už se pomalu alkoholickou silou blíží vínu. Co je ale zdejší klasika, je postřižinský Hrabalův ležák. Poctivá dvanáctka, která rozhodně potěší. Pokud u něj budete vzpomínat na filmové Postřižiny, můžete se cítit skoro jako doma.

Jděte najisto
Zatímco my jsme na Hrabalovu pivnici narazili náhodou, vy můžete jít najisto. Stačí si do google map zadat výše zmíněnou adresu. nebo GPS souřadnice 47.4949303N, 19.0631128E. Většina chlapů u nás má své oblíbené pivo, přičemž v cizině znají z Česka, co se piv týče, zejména plzeňskou klasiku – dvanáctistupňovou vývozní plzeň. Takže pokud se vám zasteskne v Budapešti po české pivní dobrotě, teď už víte, kam zajít.

Šířit slávu českého piva ve světě je záslužný čin hned v několika ohledech. Jednak to má pro jednotlivé pivovary ekonomický význam a zároveň se pivařům rozšiřují gurmetské obzory. „Jasně, neodolal jsem,“ přiznal jeden z česky mluvících návštěvníků, který ale zároveň potvrdil, že když je v cizině, ochutnává místní značky. „Zatím jsem si dal jen Sofroni a Dreher. “ Jmenované značky patří mezi nejběžnější maďarská piva.

„No, šli jsme po ulici a bác! Trefil nás vývěsní štít do očí... Tak jsme šli dovnitř a zklamaní jsme záhy odešli... Něco na způsob hospody u Fleků, velkokapacitní hogofogo pro turisty. Mělo to pokračování, skončili jsme nakonec v malé hospůdce z bývalého bytu, která byla kouzelná," vzpomíná Josef František Stupka na svůj letitý zážitek s Hrabalovou pivnicí.

Pivovar Krušovice se svým pivem Bohém spouští celorepublikovou iniciativu na záchranu hospod s významem pro komunitu.
Pivo Bohém, z pivovaru Krušovice, startuje celorepublikovou iniciativu, v rámci které chce pomoci zachránit vybrané hospody. Projekt „Ať tu po nás něco zůstane“ má za cíl pomoci zachování kulturního dědictví, které hospody a pivovarnictví v České republice představují.

„Pivnice a výčepy často bývají srdcem vesnic a městských čtvrtí, kde se potkávají sousedé, přátelé i náhodní hosté. Proto jsme se spolu s Krušovickým Bohémem rozhodli zavázat k jejich zachování pro další generace. Komunita a setkávání je to, na čem česká kultura vždy stála, zároveň také věříme, že pivo může mít poslání lidi přivádět zpět k jednomu stolu a jsme přesvědčeni, že právě na těchto hodnotách bychom měli stavět i do budoucna,“ říká Dita Jacobson, Corporate Affairs Manager společnosti Heineken.

Do projektu se lze zapojit přes speciální webovou stránku, kde mohou lidé nominovat svou oblíbenou hospodu. Odborná porota vybere 12 finalistů z řad podniků, které mají pro komunitu největší význam. Široká veřejnost následně prostřednictvím hlasování zvolí z 12 finalistů vítěze, kterého krušovický pivovar podpoří částkou půl milionu korun určenou na opravy, vylepšení či zahrnutí prvků, které podpoří komunitní život. Výherce dále získá zásobu piva a pivovarnická společnost mu poskytne odborné poradenství on-trade specialisty z Krušovic.

„Prémiový ležák Bohém z Krušovic je představitel české kultury, jejíž nedílnou součástí je hospoda a pospolitost v ní. Proto nám jako značce dává smysl stavět do popředí hodnoty, které nám odjakživa byly vlastní, a na které se někdy zapomíná – setkávání, přátelství a sdílení okamžiků nad půllitrem dobře načepovaného piva,“ dodává Pavel Vácha, Brand Manager značky Krušovice.

První místo v potravinářském odvětví, čtvrté místo v celkovém pořadí, jediný pivovar mezi oceněnými. Rodinný pivovar Bernard zaznamenal velký úspěch v Czech Top 100, prestižním žebříčku nejvýznamnějších firem České republiky.

„Náš dosud nejlepší výsledek a přítomnost v první desítce Czech Top 100 přikládám tomu, že po celé roky opravdu makáme. Loni jsme uvařili rekordní množství piva, ale také jsme nedávno založili nadační fond pomoci, otevřeli návštěvnické centrum, zapojili jsme zákazníky přímo do hodnocení kvality našeho piva, komunikujeme. To zřejmě porotci zaregistrovali a ohodnotili. Jsme samozřejmě velmi potěšeni,“ řekl k udělení prestižního ocenění spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

„Věříme tomu, že má smysl se vytrvale snažit vařit co nejlepší pivo. A my se o to snažíme každý den. Nejen, že to vyžaduje práci, nikdy nekončící učení se a hledání, ale především nás to pořád velmi baví. Myslím, že to musí lidé cítit, že jim nabízíme nejen pivo, ale i náš vztah k tomuto úžasnému nápoji,“ připojil svůj pohled vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.

Spolumajitelé Stanislav Bernard a Josef Vávra proměnili pivovar původně určený k zániku v jeden z nejmodernějších a nejúspěšnějších provozů u nás. Pivovar sídlící na Vysočině v Humpolci exportuje dvacet procent své produkce do 25 zemí světa, nejvíce na Slovensko, do Švédska a do Bulharska. Rodinný pivovar Bernard zaměstnává 260 lidí, dalších 30 osob pak humnová Sladovna Bernard v Rajhradě u Brna. V roce 2022 pivovar otevřel ve svém areálu Návštěvnické centrum Bernard.

Czech Top 100
Žebříček „100 nejvýznamnějších firem České republiky“ je prvním a současně nejdéle trvajícím projektem v oblasti vyhodnocování a udělování cen v oblasti české ekonomiky. Posláním je poskytovat odborný a zvláště laické veřejnosti rychlý, stručný a dostatečně reprezentativní přehled o těch subjektech české ekonomiky, které tvoří její páteř.

Baron František Ringhoffer je považován za otce pivovaru ve Velkých Popovicích. Své sny neúnavně měnil ve skutečnost. Okolní krajinu přitom přetvářel tak, aby sloužila i dalším generacím. Jeho příběh dnes připomíná turistická stezka, která začíná v Mirošovicích a končí v Kamenici.

František Ringhoffer (1817–1873) pocházel z významné rodiny průmyslníků. S kotlářstvím začal už jeho dědeček Franz Ringhoffer, který do Čech přišel z Vídně. Mladý František po studiích vyrazil na cestu za zkušenostmi po Evropě, čehož později bohatě využil při budování moderních průmyslových závodů. Mimo jiné v roce 1851 vybudoval továrnu na výrobu železničních vagónů v Praze na Smíchově

„Protože Praha byla velice rušná a on nebyl dobrého zdraví, tak přenesl své podnikatelské záměry sem do krásné krajiny,“ vysvětluje vedoucí návštěvnického centra Pivovaru Velké Popovice Eva Kršňáková, proč se František Ringhoffer rozhodl přestěhovat s celou rodinou. Investoval do nákupu budov, pozemků a měděného hamru v Kamenici.

Ke kamenickému panství připojil další državy a na místo dvou menších pivovarů začal budovat nový ve Velkých Popovicích. „Původní pivovar, který Ringhofferové měli byl ve Štiřínském zámku, ale protože byl už neprosperující, prakticky zanedbaný, rozhodl se pro vybudování nového pivovaru,“ popisuje Eva Kršňáková.

Pivovar měl vařit pivo hlavně pro zaměstnance smíchovských továren. „Pro nakoupení pozemků byla rozhodující voda, ta se v okolí Velkých Popovic nachází a dodneška pivovar čerpá vodu z asi 11 studní.“

Za šlechetnost baronem
Voda z Mariánské studánky v Kamenici byla tak výborná, že si ji František Ringhoffer nechával posílat až na Smíchov. Prvního piva se ale nedočkal, umírá rok před jeho uvařením. Ještě před tím se ale dočkal ocenění jeho šlechetnosti a práce pro veřejné blaho od samotného císaře Františka Josefa. Ten mu udělil titul barona.

Průmyslník František Ringhoffer spravoval krajinu s velkou odpovědností. Levnou mouku, chléb a mléko z produkce statků svého zaměstnavatele si mohli nakoupit i dělníci ze smíchovské továrny.

Stopy jeho hospodaření jsou zde viditelné dodnes. Nejzajímavějšími místy vás provede naučná stezka. Každoročně se můžete také vydat na pochod Krajinou barona Ringhoffera. Letos se bude konat v sobotu 20. dubna. Trasa měří 20 kilometrů, začíná na nádraží v Mirošovicích a končí v Kamenici. Její součástí budou zastávky, kde vás čeká zábavný program i povídání o životě významného českého průmyslníka a humanisty.

Staropramen představuje ležák Extra Chmel, první pivo z dílny smíchovského pivovaru, které je chmeleno v různých fázích výroby jedinou odrůdou chmele. Díky této metodě vynikne hořkost a aroma české odrůdy chmele Premiant. Staropramen tímto krokem reaguje na oblibu hořkých, chuťově výrazných piv. V obchodech a vybraných provozovnách bude novinka k dostání od druhé poloviny dubna.

Staropramen Extra Chmel navazuje na svého úspěšného předchůdce Staropramen Extra Chmelenou 12, kterou na Smíchově poprvé uvařili jako limitovanou várku u příležitosti Dnů českého piva. Odezva milovníků piva byla více než pozitivní, proto se ležák stal součástí stále pivní nabídky.

„V loňském roce jsme se rozhodli původní recepturu inovovat,“ vysvětluje Jan Špaček, vrchní sládek pivovaru Staropramen a pokračuje: „Použili jsme metodu single hop. To znamená, že jsme k chmelení využili jedinou odrůdu chmele. Vybrali jsme odrůdu Premiant, kterou jsme využili nejen na varně v různých fázích chmelovaru, ale i pro chmelení za studena. Díky tomu získal Staropramen Extra Chmel svůj typický charakter, intenzivní chmelovou hořkost i osobité aroma.“ Výsledkem je dobře pitelný ležák s plnou chutí a vyšší vyváženou hořkostí vybízející k dalšímu napití. Jedná se o pivo s nejvyšší hořkostí v portfoliu ležáků z dílny pivovaru Staropramen.

V obchodech bude Extra Chmel k dostání v plechovkách a ve vybraných provozovnách si jej budou moci hosté vychutnat na čepu. Možnost otestovat tuto novinku budou mít i návštěvníci oblíbené akce Výčep pod komínem, která proběhne 25.dubna od 17 hodin na dvoře pivovaru Staropramen.

Pivovary i hospodští s obavami vyhlížejí letní sezonu. Kvůli silnému zdražení piva mají strach z odlivu lidí od výčepů.
Dopoledne o druhém dubnovém víkendu to na nádvoří Plzeňského Prazdroje vypadá jako uprostřed letní sezony. Už od deseti hodin je horko skoro jako v červenci a skupinky prvních žíznivců, které dorazily na místní nefiltrovaný ležák, roztahují slunečníky, aby ochránily své hlavy před ostrými slunečními paprsky. Od venkovních stolů jsou slyšet charakteristické zvuky půllitru narážejícího na půllitr a bujarý smích. A také němčina, jíž tu teď mluví snad ještě víc hostů než česky.

Za výčepem stánku s pivem se otáčejí dva výčepní, vydávají hostům jednu „hladinku“ za druhou, stejně tak i „šnyty“. Nedostatek zákazníků? Tím podle svých slov vůbec netrpí. Když v jedenáct otevře vyhlášená restaurace Na Spilce, hned ji berou útokem další početné skupiny lidí. „Nemáte rezervaci? Tak to bude špatné, až do večera tu máme úplně plno,“ omlouvá se číšník, který u vchodu do hlavního sálu pivovarské restaurace usazuje hosty.

Stejný obrázek je k vidění večer v centru „hlavního města piva“. Nejvyhlášenější místní hospody Na Parkánu nebo U Salzmannů praskají ve švech, mezi stoly pobíhají servírky a číšníci s plnýma rukama orosených půllitrů. Najít pár volných míst je nemožné. Nic nenaznačuje, že by snad hospody měly problém s nedostatkem

Zdaleka ne všude je ale situace hospodských tak zalitá sluncem jako v plzeňských výčepech na začátku pivní sezony. Restaurace v menších městech a především na venkově vyhlížejí letošní rok s obavami. Po covidové katastrofě doufaly v návrat do „normálu“, jenže přišla válka na Ukrajině, po ní energetická krize, dvouciferná inflace a ekonomická recese. Nejoblíbenější český alkoholický nápoj kvůli tomu podražoval dlouho nevídaným tempem. K tomu se přidalo letošní zvýšení DPH z čepovaného piva, leckde vyhnalo cenu půllitru k 60 korunám.

Hospodští a pivovary nemají ani tak strach o to, že by Češi přestali pít pivo. Visí nad nimi ale jiná hrozba, a sice že drahota popožene trend změny pivní kultury posledních let, kdy se pivaři místo u výčepů napájeli raději doma – ať už z naraženého soudku, nebo z lahví a plechovek.

Čekání na návrat
Česko díky své pivní tradici patřilo dlouhá léta mezi evropské unikáty: v hospodách se vypilo více piva, než kolik si ho lidé koupili v obchodech. Nahrávala tomu cenová politika restaurací, kde desítka i dvanáctka patřily tradičně mezi nejlevnější položky nápojového lístku. Hospodští lákali zákazníky na laciné pivo a „dotovali“ ho z vyšších marží na nealko a jídlo.