Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Nový Excelent Ice Beer je za studena chmelený a s přídavkem máty

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeGambrinus

K tradičnímu jedenáctistupňovému ležáku značky Excelent nově přibyde osvěžující za studena chmelený Excelent Ice Beer, do kterého se v průběhu vaření přidává malé množství máty pro osvěžující efekt. V červnu ho na trh uvede Plzeňský Prazdroj a k dostání bude exkluzivně v obchodních řetězcích Tesco a Žabka.

Excelent Ice Beer je za studena chmelený ležák vařený z aromatické odrůdy chmele nazývané Sorachi Ace. „Jedná se o pivo se 4,7 % alkoholu, jemnější hořkostí, výraznějším aroma a s jemným nádechem máty. Není to však žádný radler nebo ochucené pivo, ale osvěžující, chuťově lehký, ležák,“ vysvětluje Martin Hložek, sládek piva Excelent.

Za studena chmelený ležák s osvěžujícím nádechem máty ochutnají jako jedni z prvních účastníci hudebních festivalů Colours of Ostrava nebo Beats for Love, kde bude k dostání na stáncích Plzeňského Prazdroje. „Očekáváme, že Excelent Ice Beer si díky své lehkosti a netradičnímu chladícímu efektu oblíbí hlavně mladí dospělí nebo příležitostní spotřebitelé, kteří vyhledávají lehčí piva pro osvěžení. Určitě přijde vhod i při letním grilování, zahradních party nebo piknicích,“ vysvětluje záměr pivovaru Martin Hložek.

Lidé pijí stále méně. Silný pokles globální spotřeby alkoholu překvapil analytiky

Publikováno:před měsícemZdroj:E15.czAutor:Marek Schwarzmann

Lidé pijí méně, globální spotřeba alkoholu v roce 2016 překvapivě silně klesla o 1,3 procenta. Dosavadní předpoklady přitom očekávaly spíše růst ve spotřebě alkoholu. Ten měl hnát nejen rostoucí globální HDP, který Mezinárodní měnový fond propočetl na průměrných 3,1 procenta, ale také rostoucí globální počet dospělých.

„Tak razantní propad ve spotřebě alkoholu je výjimečně překvapivý,“ napsal Alexander Smith z International Wine and Spirits Research. Za překvapivý pokles podle Smithe mohly změny na vybraných trzích, obzvláště pak nižší kupní síla v rostoucích ekonomikách a zvyšující se regulace.

Podle studie IWSR jde o výrazný skok v trendu, dosavadní průměrný pokles v globální spotřebě lihovin činil pouhá 0,3 procenta ročně.

Z druhového hlediska si nejvíce pohoršilo pivo – jeho spotřeba skokově klesla o 1,8 procenta, přičemž v uplynulých letech klesala v průměru jen o 0,6 procenta. Nejvíce se na vývoji podepsala slabá poptávka v Číně, největším pivním trhu světa. „Čína je za pivním zenitem,“ tvrdí výzkum FT Confidential Research s odůvodněním, že se tamní spotřebitelé zaměřili na tvrdý alkohol.

„Pivní trh v USA zažil nejhorší období od roku 2009,“ citoval web ft.com Trevora Stirlinga, analytika společnosti Bernstein. Trend je podle něj nepříznivý obzvláště pro největšího producenta piv na světě, Anheuser-Busch InBev, který na americkém trhu vytváří až třetinu provozního zisku. Globální propad spotřeby piva nevyvážil ani růst trhů v Brazílii a Rusku.

ISWR předpokládá, že rok 2017 by se mohl nést ve znamení obratu trendu, spotřeba alkoholu by měla pravidelně růst až do roku 2021 o 0,8 procenta, a to hlavně díky rostoucímu zájmu o whisky a gin v Evropě a asijských zemích.

Krkonošský festival piva i v Jilemnici

Publikováno:před měsícemZdroj:Krkonošský deník

Krkonošské pivní slavnosti ve Vrchlabí letos oslaví jubilejní dvacáté výročí.

Proto se pořadatelé rozhodli, že jim nadělí pivní sestru v podobně slavnosti u sousedů v Jilemnici. A tak o víkendu na náměstí, kterému v zimě vévodí sněhový Krakonoš, teklo pivo proudem, rozduněly ho známé kapely v čele s Wohnoutem a chuťové pohárky účastníků potěšila spousta dobrot.

Heineken Kutnou Horu zavřel, teď se tam výroba piva opět vrátila

Publikováno:před měsícemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrMěšťan. Kutná Hora

Česko má další průmyslový pivovar. Společnost Smart Estate obnovila výrobu v areálu, který před sedmi lety opustil koncern Heineken.

Byl to jeden z úspěšných regionálních pivovarů, ale poté, co ho česká skupina Drinks Union finančníka Milana Hagana prodala před devíti lety pivovarnickému koncernu Heineken, sláva kutnohorského piva značky Dačický skončila.

Heineken pivovar záhy na konci roku 2010 zavřel. Teď mají kutnohorští důvod k oslavě. Nová varna v městské části Lorec opět produkuje zlatavý mok a Česko má další průmyslový pivovar. A těch u nás není – na rozdíl od minipivovarů – mnoho. Necelých padesát.

„Je to to nejlepší, co nás mohlo potkat. Pro každé město je prestižní, když má svůj pivovar, a je to také určité zadostiučinění poté, co Heineken u nás výrobu piva zastavil. Jsme opět hrdí na své pivo,“ říká kutnohorský starosta Martin Starý.

Zmrtvýchvstání po vzoru Vratislavic
Kutná Hora, kde v části Lorec nechal postavil pivovar už v roce 1573 Václav Dačický z Heslova, v podstatě následovala příkladu, jaký známe třeba z liberecké části Vratislavice. Tamní pivovar patřil pod smíchovský Staropramen a v roce 1998 jeho tehdejší vlastník belgický koncern Inbev Vratislavice zavřel, ukončil výrobu, propustil zaměstnance. Dva roky poté česká společnost Hols tamní provoz obnovila.

Obchodní značka Vratislavice zůstala předchozímu majiteli, a tak Hols začal vařit úspěšnou značku Konrad. Podobně je tomu v Kutné Hoře. Tradiční značku Dačičký dál vlastní Heineken, takže nový majitel, kroměřížská společnost Smart Estate, ji používat nemůže.

Místo Dačického tak vyrábí nyní značky Kutná Hora – Zlatá 12, Stříbrná 11 a Bronzová 10. První várku uvařili 20. února, prodej začal v dubnu. A před týdnem na prvních Slavnostech piva mohli Kutnohorští ochutnat pohromadě celou sestavu a poprvé navštívit nákladem desítek milionů korun rekonstruovaný areál.

Obnova za miliony
Až do roku 2015 vlastnilo nemovitosti město, od kterého je za 16,4 milionu korun koupil současný majitel. Předchozí provozovatelé Drinks Union i Heineken měli budovy a pozemky pronajaté a patřila jim technologie a ochranná značka Dačický. Vybavení pivovaru bylo po odchodu Heinekenu v žalostném stavu nebo chybělo úplně.

„Pivovar jsme po sedmileté provozní odstávce přebírali v hodně zanedbaném stavu, což je možná ještě eufemismus,“ říká Petr Podlešák z marketingu Měšťanského pivovaru Kutná Hora. „Z původní technologie zde byl dopravník na slad a betonová spilka. Obojí se však stejně muselo renovovat. Jinak jsme nalézali pouze díry po zařízeních a všechny potřebné technologie bylo nutné znovu instalovat. Ta pozitivní stránka věci ale je, že nyní má Měšťanský pivovar Kutná Hora to nejmodernější vybavení v nerezu,“ dodává Podlešák.

Pro letošek plánuje pivovar produkci 15 tisíc hektolitrů, do pěti let chce ale dosáhnout roční výroby 35 až 50 tisíc hektolitrů. Smart Estate patří do jedné obchodní skupiny, která také vlastní a provozuje Zámecký pivovar Břeclav. Ten obnovil provoz po delší přestávce před pěti lety.

V Česku se tak pomalu zvyšuje počet i větších výrobců. Nejen těch nejmenších – minipivovarů. Český svaz pivovarů a sladoven uvádí, že na konci loňského roku fungovalo u nás 6 velkých pivovarnických skupin, kterým u nás patří 19 průmyslových pivovarů. Kromě nich pak vaří pivo v objemu vyšším než 10 tisíc hektolitrů, což je horní hranice pro kategorii minipivovarů, dalších 29 samostatných pivovarů.

K těm novějším průmyslovým pivovarům patří například ze 70. let nošovický Radegast, dnes ve skupině Plzeňského Prazdroje. Nový pivovar vyrostl i v Mostě, ale po roce 1989 zanikl. Úspěšný projekt průmyslového pivovaru, postaveného na zelené louce, pak vznikl až v roce 2009 v Chotěboři.

K novějším patří také například zmíněná Břeclav nebo Kácov, ale i původně minipivovar Únětice, který v roce 2015 převýšil hranici 10 tisíc hektolitrů.

Pivo má být odněkud
„Je to záslužné. Pivo má být odněkud. Tyhle průmyslové profesionální pivovary tvoří základ celého oboru u nás. Vedle nich jsou pak minipivovary, které jsou zatím spíš takovým kořením českého pivovarnictví,“ komentuje situaci na trhu nezávislý pivovarnický expert Jan Veselý.

Regionální průmyslové pivovary však od roku 1990 spíš zanikaly. Podle statistiky Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského takový osud postihl 27 pivovarů, z toho jen 4 výrobu obnovily.

Přesto nebo spíš právě kvůli rostoucí koncentraci výroby tvoří průmyslové pivovary u nás stále drtivou většinu pivní produkce. Zejména díky gigantům jako je lídr Plzeňský Prazdroj, který loni z celkové roční české produkce 20,4 milionu hektolitrů vyrobil v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích 7 milionů hektolitrů piva.

Oproti tomu minipivovary, kterých u nás funguje už přes 350, tvoří dohromady jen 2 procenta české pivní produkce.

Blíží se slavnosti Postřižinského piva

Publikováno:před měsícemZdroj:Novinky.czAutor:Tereza VyhnálkováPostřižinský

Mezi regionální události roku patří červnový Den Postřižinského piva v Pivovaru Nymburk. Slavnost v malebném pivovaru na břehu řeky Labe se tradičně koná třetí červnovou sobotu, tentokrát 17. června. Těšit se můžete na Ewu Farnou, Wanastovi vjecy revival a další kapely.

Pivní oslavy vypuknou už v devět hodin ráno. „Postřižinský den je pro nás každoroční červnovou tradicí. Letos Pivovar Nymburk slaví 122. výročí od svého založení. V dopoledních hodinách zájemcům odkryjeme výrobní proces a ukážeme, jak a kde se vaří pivo. Na odpoledne pak máme zdarma přístupný hudební program s vybranými hvězdami. Oslavujeme tím zejména dobré pivo a začátek léta. Čepovat se určitě budou jak světlá piva, tak i polotmavý Něžný Barbar, nebo naše speciální Čokoládové tmavé pivo,” uvedl Jan Benák, obchodní manažer Pivovaru Nymburk.

Hlavní hvězdou letošního programu bude Ewa Farna, ale těšit se můžete třeba i na Wanastovi vjecy revival, či Děda Mládek Illegal Band. Nabitý program bude moderovat zpěvačka Heidi Janků, a to až do devatenácti hodin.

Program je promyšlený tak, aby se na akci nenudili dospělí ani děti. Na místě bude připraveno mnoho her a soutěží o zajímavé výhry. Zájemci si budou moci vyzkoušet jízdu na motorovém člunu, projet se parním vlakem, nebo se osvěžit ve vagónu Bixovna.

Můžete přijet samozřejmě autem. Pokud však budete chtít požívat alkoholické nápoje, dobře vám poslouží například lokomotiva Líza, která bude vyjíždět ze stanic Lysá nad Labem a Poděbrad. Vstup je jako každý rok zcela zdarma.

První navigace od Mapy.cz. Celá zdarma a s turistickými podklady offline. Stahujte, než vyrazíte na výlet.

Dudákoven je už sedm, další se chystá v Brně

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeDudák

Již sedm konceptových restaurací tzv. Dudákoven otevřel pivovar DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice. Restaurace slouží obrazně řečeno jako vlajkové lodi, či vývěsní štíty pivovaru, ve kterých se čepuje pivo DUDÁK. Jedná se o referenční druh provozoven, které spojují nezaměnitelné konceptové prvky společné pro všechny provozovny. Mezi tyto prvky patří například interiérové osvětlení, typizované materiály stolů, židlí, obložení stěn, druh a forma použitých barev, grafické znázornění různých motivů z historie pivovaru, včetně dominantního výčepního pultu a prostoru za barem.

V rámci realizace se pivovar podílel na nákladech spojených s rekonstrukcí, zhruba se dá řící, že vždy dodává kompletní interiér, včetně technologií v rámci čepování piva. V těchto provozovnách tak může zákazník ochutnat široké portfolio piv tohoto pivovaru z předhůří Šumavy.

„Nemůžu si stěžovat. Máme téměř každý den obsazeno. Víkendy se u nás musí zamlouvat až měsíc dopředu,“ uvádí Aleš Kübelbek, provozovatel restaurace Sokolovna, která se letos v únoru po generální rekonstrukci po roce otevřela.

Jednou z prvních konceptových restaurací DUDÁK na jihu Čech byla strakonická restaurace Jiskra. Jako v jediné restauraci ve Strakonicích se zde čepuje pivo přímo z tanku. „Zcela se nám obměnili zákazníci. Někteří odešli, přišli ale jiní. Na návštěvnost si nestěžuji. Za poslední rok a půl je pro nás důležitá výborná kvalita strakonického piva,“ uvedl majitel restaurace Pavel Vlček.

„Realita předčila naše očekávání. Strakonická Jiskra patřila spíše mezi hospody nižší cenové kategorie, dnes je to reprezentativní restaurace, kam rádi chodí rodiče s dětmi. Nebojí se sem přijít i ženy. Strakoňáci sem zvou své návštěvy, aby ochutnali naše pivo. Úplně se otočil sortiment piv. Protože se tu dříve pila nejvíce desítka a nyní je to spíše dvanáctka,“ říká sládek pivovaru Dušan Krankus.

V Českých Budějovicích nebo v Praze se výtoč piva v konceptových hospodách zvedla trojnásobně. „Máme pořád plno a to každý den vaříme až 200 obědů. Lidé si pivo chválí a nosí si ho i domů. Také spolupráce s pivovarem je ukázková. Váží si spolupráce mnohem více, než nějaké nadnárodní kolosy,“ uvádí David Ondryš z restaurace Družstevní dům v Českých Budějovicích.

„Do našich Dudákoven jsme investovali částku v řádech milionů korun. Peníze se nám ale rychle vrací, protože tyto vybrané restaurace v nové podobě prosperují mnohem lépe, zvýšila se návštěvnost a tím i objem vytočeného piva,“ uvedl nový obchodní ředitel pivovaru Martin Man.

Dvě Dudákovny jsou ve Strakonicích, dvě v Praze, další v Neratovicích, jedna je také v Českých Budějovicích a další se připravují. „Dalším regionem na který se teď chceme zaměřit je Brno, kde máme přímo i vlastní obchodní zastoupení pro Moravu a i zde hledáme vhodného partnera pro tento typ provozu,“ uvedl Martin Man.

Vytipovaný provoz musí při výběru splňovat určitá kritéria. „Nechceme prioritně otevírat úplně nový provoz, ale aktuálně hledáme objekt s gastrohistorií, v dobré lokalitě a s potenciálem v rámci změny interiéru, tzn. zvýšení návštěvnosti, tržeb, atraktivnosti prostředí a majitele s duchem obchodníka, který v této změně vidí smysl a budoucnost,“ uzavírá Man.

V nové solnici chtějí čepovat vlastní pivo

Publikováno:před měsícemZdroj:Českobudějovický deníkAutor:Edwin Otta

Asi největší změnu od chvíle svého vzniku zažije českobudějovická solnice na Piaristickém náměstí. Poprvé od roku 1531, kdy byla dokončena, nebude sloužit skladování.

Při rekonstrukci, jejíž zahájení oznamuje všem výkop přes náměstí, bude mimo jiné v objektu zřízena restaurace.

Protože ale solnice patří k nejzajímavějším architektonickým památkám ve městě a je přísně chráněná, ne všechno zázemí bude v solnici. Podle Václava Študlara ze společnosti Salinum, jež solnici vlastní, bude část technologií v nedalekém domě na rohu Hroznové a České ulice. Postaví tam i varny, neboť restaurace chce čepovat

i vlastní pivo. „Nechceme zbytečně solnici zatěžovat technologiemi,“ vysvětluje Václav Študlar a dodává, že noví vlastníci jsou hrdí na to, že jim patří tak unikátní objekty, jako jsou velká a malá solnice na Piaristickém náměstí.

Velká solnice představuje opravdový historický unikát. Podle architekta Lubora Gregory z ateliéru Heritas, který působí při rekonstrukci objektu, se například vnitřními dřevěnými konstrukcemi řadí do té nejlepší společnosti.

V solnici je dochovaný typ krovu, který je přechodem mezi gotikou a renezancí. „Je čtvrtý nejstarší tohoto typu u nás. Starší datované konstrukce tohoto typu jsou u nás pouze v kostele sv. Jakuba v Prachaticích, Malostranské mostecké věži v Praze a v Plzni v kostele sv. Bartoloměje,“ vypočítává Lubor Gregora.

Vzápětí ale zdůrazňuje, že možná ještě větší hodnotu má skutečnost, že stavba si dodnes uchovala původní účel. „Solnice je unikátní hlavně tím, že do dnešní doby nebyla přestavěna pro jiné účely. Sýpky vznikly i v jiných městech, ale většinou byly v pozdějších dobách přestavěny. Tady objekt vydržel. Jsme moc rádi, že se dochoval v nejautentičtější podobě, takřka vše je ze 16. století,“ říká Lubor Gregora.

„Stavba byla dokončena asi v roce 1531, odpovídá tomu deska na průčelí i dendrochronologická datace dřeva. Také způsob opracování a číslování trámů a vazeb svědčí o tom, že jsou to v převážné většině prvky z roku 1531,“ dodává architekt. Dendrochronologická datace ukazuje na kácení stromů v rozmezí let 1529 až 1531. Podle letokruhů a jejich řazení dnes dokáží odborníci téměř přesně určit, kdy, který strom rostl.

Vnitřní dispozici objektu, který sloužil vždy jako sklad, chce zachovat i nový vlastník společnost Salinum. Podle Václava Študlara ze společnosti Salinum, vznikne v přízemí a v prvním nadzemním podlaží restaurace. Ve třetím podlaží zázemí například pro výstavy a podobné společenské akce a ve čtvrtém podlaží, přímo pod neobvykle řešeným krovem bude nově umístěno motocyklové muzeum, které se sem přesune z malé solnice. V malé solnici vznikne zázemí pro restauraci, lépe řečeno jeho část, protože památkáři požadují, aby unikátní dřevěné konstrukce velké solnice byly co nejvíce ochráněny před škodlivými vlivy.

Další část zázemí bude v domě na rohu České a Hroznové ulice. Tam také vznikne minipivovar pro restauraci v solnici. „Varna pivovaru bude mít objem tisíc litrů,“ říká Václav Študlar a dodává, že výstav by se měl pohybovat okolo dvou tisíc hektolitrů ročně. Přes Piaristické náměstí spojí dům v České ulici a solnici produktovod, kudy povedou mimo jiné i pivní trubky.

Budova solnice na dnešním Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích nikdy nesloužila jinému než hospodářskému účelu. Původně byla dokončena asi roku 1531 jako sýpka. Kromě toho fungovala také jako sklad soli a po blíže neurčené období i jako městská zbrojnice.

Vždy celé patro tvoří jednolitý prostor, přerušený jen podpěrnými trámy.
Rekonstruovaná solnice by se měla otevírat v roce 2018 na podzim.

Příchovice zvítězily v Lize hospod

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

S posledním kolem ePojisteni.cz ligy vyvrcholil také premiérový ročník dlouhodobé tipovací soutěže Liga hospod, kterou připravil Plzeňský Prazdroj ve spolupráci s O2. Jejím cílem bylo podpořit restaurace a hospody, v nichž fanoušci fotbalu sledovali přímé přenosy zápasů na O2 TV Sport. Nejlepšími tipujícími nakonec byli hosté hospody v Příchovicích. Ti kromě piva zdarma získali prostřednictvím živých vstupů do jejich oblíbené hospůdky i možnost přesvědčit diváky přímého přenosu posledního ligového kola na O2 TV, že nejsou jen nejlepšími tipéry, ale také fanoušky.

„Majitelé hospod a restaurací, ve kterých se čepují piva z portfolia Plzeňského Prazdroje, a zároveň zde využívají O2 TV, mohli během jarních kol nejvyšší fotbalové soutěže nabídnout svým hostům další netradiční zážitek v podobě tipovací soutěže,“ říká Jan Šolta, trade marketingový manažer Plzeňského Prazdroje, a dodává: „Díky zapojení do Ligy hospod měli diváci v restauracích možnost vyhrát sud piva pro celý lokál. A to ihned po skončení fotbalového zápasu.“

K dosažení výhry stačilo sledovat zápasy ePojisteni.cz ligy a na internetové stránce www.ligahospod.cz správně tipnout odpovědi na otázku spojenou s daným zápasem. Za každý správný tip získal soutěžící body. Vítězné hospody, jejichž štamgasti získali v soutěži nejvíce bodů, se vyhlašovaly bezprostředně po skončení přenosu přímo ve sportovním studiu a fanoušci dobrého piva a fotbalu se mohli těšit na sud zdarma.

Do soutěže se postupně zapojilo na téměř 300 hospod a individuálních hráčů se zaregistrovalo takřka 1700. Celkem tak Plzeňský Prazdroj potěšil osazenstvo hospod 80 sudy piva. Součástí Ligy hospod byla i prémie při hattricku v zápasech Ligy mistrů UEFA, které přenášelo sportovní studio O2 TV Sport. Všechny provozovny zapojené do Ligy hospod by v ten okamžik vyčepovaly sud piva zdarma pro své hosty. Tento případ v jarní části nejprestižnější soutěže ale nenastal.

Vítězná Příchovická hospůdka žije nejen fotbalovými přenosy, ale sportem obecně. Štamgasti pravidelně tipovali, nicméně kolo před koncem soutěže byla hospůdka až na 5. místě. „Měli jsme ale mocný finiš,“ říká majitel Herbert Friedrich. Jeho hosté hned třikrát uspěli v soutěži o tři nejlépe tipující hospody kola a tím si zajistili celkové vítězství. Proto se nebojí už nyní mluvit o ambicích na příští ročník: „Obhajoba bývá těžší než první vítězství, ale příští sezonu chceme opět zabojovat.“

Pivovar Dudák plánuje síť značkových prodejen, první bude ve Strakonicích

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeDudák

Strakonický pivovar DUDÁK chce otevřít svou síť značkových prodejen vlastních lahvových piv, první vznikne přestavbou provizorního stánku, který stojí u vstupu do pivovaru. Moderní prosklená budova, kde se budou prodávat i reklamní předměty, sloužící k propagaci pivovaru, bude otevřena na začátku prosince tohoto roku. Rekonstrukce začne koncem srpna a vyjde na více než 4 miliony korun.

„Nová prodejna bude fungovat jako reprezentativní prostor, do kterého lidé vejdou a budou si vybírat svou oblíbenou značku z celého pivního portfolia pivovaru DUDÁK. Vedle piva tu chceme prodávat i zvětšený sortiment originálních reklamních předmětů pivovaru, jako jsou například trička, bundy nebo čepice. Připravený máme věrnostní program pro naše zákazníky,“ vyjmenoval sládek pivovaru Dušan Krankus.

Vstup do prodejny bude možný po nově postavených schodech přímo z parkoviště.

„Stánek byl postavený jako provizorium. I po letech pořád stojí, ale ti, kdo tam nakupují mi potvrdí, že kultura prodeje neodpovídá současným požadavkům. Kultura prodeje neodpovídá kvalitě produktu a směru, kterým se chce pivovar vydat,“ uvedl Dušan Krankus.

Lidé musí stát venku s bednou piv, nosí jí sami do zadního skladu, který je součástí dnešního stánku, následně musí vyjít ven a jdou si koupit pivo do stánku.

„Věříme, že tento krok ocení hlavně naši zákazníci,“ říká Krankus. A těch tu pivovar nemá málo. Pivovar v současném stánku prodá zhruba 20 procent produkce lahvových piv. 40 procent výstavu tvoří lahvová piva.

„Čekáme, že touto změnou oslovíme další zákazníky a výrazně se zvýší jejich počet,“ doplnil nový obchodní ředitel pivovaru Martin Man.

Nový vstup do areálu s moderní prodejnou bude odpovídat současné vizi toho, jak bude strakonický pivovar vypadat. V této představě se snoubí moderní pivovarnické trendy s bohatou historií a také územím Šumavy, na kterou se chce pivovar v budoucnu prodejně zaměřit.

Společně s prodejnou vznikne na konci tohoto roku i zcela nový vstup do areálu pivovaru. Zastaralou vrátnici stavaři zboří a na jejím místě bude stát nová prodejna.

Nová recepce vznikne rekonstrukcí prostoru přímo v krajní budově pivovaru.

Strakonická prodejna vznikne jako první obchod, ve kterém se budou prodávat čistě piva z měšťanského pivovaru DUDÁK. „Máme koncepci Dudákoven, což jsou naše značkové restaurace, které otevíráme nejen ve Strakonicích, ale také v Praze, Brně nebo Českých Budějovicích. Stejné to bude i s těmito prodejnami,“ uvedl Krakus.

Co se pivovarských technologií týká, tak budou v DUDÁKU do konce roku modernizovat centrální čistící stanici, která čistí potrubí a pivovarské technologie, modernizace se dočká i systém chlazení pivovaru, který již nebude energeticky tak náročný, jako je dnes.

Přestalo jim chutnat pivo, tak vyrábějí vlastní

Publikováno:před měsícemZdroj:Xantypa

Majitelé prosperující značky F. H. Prager Cyril Holub a Ondřej Frunc se začali výrobě cideru věnovat před sedmi lety, když jim přestalo chutnat pivo. Starý pivovar poblíž Kladna přeměnili na moštárnu, naučili se dlouhodobým studiem a nakonec i praxí zpracovávat jablka do moštu a z něj pak vytvořit perlivý cider. A nejen cider, ale také limonády s různými příchutěmi, třeba šípkovou, zázvorovou, maté, bylinkovou Sedm, originální jablečnou nebo anýzovou, která je jediná svého druhu na světě.

Aby mohli připravovat tyto nápoje, které jsou výhradně bez barviv a konzervantů, vykupují po celých Čechách i Moravě jablka starých jablečných odrůd, které v dnešní době nejsou běžné, a pěstuje je jenom pár sadařů v ČR. „Odrůdy, z kterých připravujeme cider, byly v Česku typické spíš za první republiky. Jedná se většinou o strupovitá jablka, která se nemohou prosadit jako konzumní, a tak je sadaři certifikují jako určená na mošt,“ říká Ondřej Frunc. „Nevydrží sice tak dlouho, jako třeba Idared, který je v dusíkových komorách udržován až do června, ale mají mnohem lepší chuť,“ dodává ještě. Kluci z F.H. Prager tak jezdí po celé republice, vybírají si kvalitní jablka, a to nejen od oficiálních sadařů, ale také od kamarádů a známých, kteří mají zahrady nebo malé sady. Mezi jejich jablky najdete třeba odrůdy Panenské české, Topaz, Boskoopské nebo Renety.

A protože jejich hlavním koníčkem je hledání mezer na trhu a objevování novinek nápojářského odvětví, rozhodli se extra chmelené pivo typu ALE, IPA a STAUT vařit v nealkoholické variantě. Na trhu s nealkoholickým pivem najdeme pár desítek druhů piv, které si nalezli své pravidelné konzumenty. Nicméně Ondřej Frunc má na konkurenci jiný názor. „Je tu pár zavedených značek nealko piv, ale dle mne se to skoro nedá pít,“ říká Ondřej a do rukou hrdě bere nealkoholická piva typu ALE a IPA, která se vyznačují výrazným aroma a intenzivní chmelovou vůní. „Děláme úplně jiná, řemeslná piva ve velmi malém nákladu. Takové typy piv nenajdete v nealko variantě na našem trhu, možná ani na světě,“ dodává. Piva rozpoznáte i díky originálnímu vzhledu lahví a etiket. Zajímavě tvarovaná lahev z černého skla (což je samo o sobě unikum na českém pivním trhu) je doplněna etiketou s přímočarým designem z dílny grafického designéra Martina Hůly, známého spíš pod pseudonymem Martin Tvrdý.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.26.07.2017 15:535.251/5.251